V roce 1868 povýšil rakouský císař a český král František Josef I. městys Vlachovo Březí na město.
V letošním roce tedy od této události uplynulo 155 let. Ve dnech 27.-28. května 2023 se současně s XXVII. svatodušní pouťovou slavností konaly i oslavy významného výročí města. Hlavní část oslav povýšení Vlachova Březí na město se konala ovšem 28. května podvečer.
Symbolem Vlachova Březí je bílý kozel na modrém poli, který je jak na městském znaku, tak na městské vlajce.
Ve čtvrt na šest se z budovy vlachovobřezské radnice vydal průvod v jehož čele za kapelou si to vykračoval kozel Matěj v doprovodu dvou řezníků ve slavnostních uniformách s tradičním znakem českých řezníků – českým lvem se řeznickou sekerou – na zástěře a s nezbytnými nablýskanými sekerami na rameno, za nimi pak šli dalších pět slavnostně oblečených řezníků. V průvodu šli také členové folklorního souboru Libín-S Prachatice. Průvod obešel vlachovobřezské náměstí za velké pozornosti Břešťáků – obyvatel Vlachova Březí i přespolních, směřoval pod věž vlachovobřezského kostela Zvěstování Páně.
V čele průvodu, který obešel náměstí, byl veden kozel Matěj za doprovodu sedmi řezníků
Libín-S Prachatice v průvodu na oslavách ve Vlachově Březí
Kozel Matěj kráčel v průvodu důstojně, zřejmě netušil, co ho dnes čeká.
Pod kostelní věží nastalo loučení s kozlem Matějem. Čeká ho smutný osud
Podle starobylého, ale krvavého zvyku bude i letos kozel shozen z kostelní věže. Proto bylo pod kostelní věží rozloučení. Pote byl kozel odveden do věže. Řezníci vyklidili prostor pod věží, v okolí byl velký dav lidí, hrozilo nebezpečí, že by kozel Matěj mohl spadnout někomu na hlavu. Pote byl kozel odveden do věže.
Náš objektiv zachytil, jak kozel Matěj letí z věže. Okolo byly velké davy krvežíznivých diváků, takže my jsme jen slyšeli velké žuchnutí po dopadu. Zajímavé, že kozel byl při pádu zcela zticha.
Po dopadu byl v blízkosti reportér TV Šrumec, od které jsme si půjčili záběry z činnosti řezníků po dopadu kozla, kteří jej zřejmě vykrvili, shromážděnou krev potom nabízeli krvežíznivým divákům jako nápoj.
Práce řezníků po dopadu kozla Matěje z věže (z videa TV Šrumec). Pozorný čtenář si možná všiml drobné odlišnosti mezi kozlem vedeným v průvodu a kozlem dopadlým na zem, Ten, co pochodoval měl hlavu a přední část těla hnědou, kozel po dopadu byl celý bílý. Zlí jazykové tvrdí, že kozla vyměnili za atrapu, navíc kozlí krev prý nebyla krev, ale červené víno a malinovka. Kdo ví, čemu se má věřit.
Libín-S Prachatice se krvežíznivého šílenství nedopustil, přemístil se na pódium na vystoupení. Soubor začínal tradičně Bavorovem.
Libín-S byl na oslavách ve Vlachově Březí – Bavorov
Konferenciérkou vystoupení Libín-S Prachatice byla primáška kapely, velká vlachovobřezská patriotka, znalkyně dějin města, učitelka místní základní školy Helena Dvořáková.
Libín-S byl na oslavách ve Vlachově Březí – primáška a konferenciérka Helena Dvořáková
Libín-S byl na oslavách ve Vlachově Březí – Huláni
Dalším tancem byl tanec se šavlemi z Kaplicka – Huláni. Po Hulánech následoval tanec Dřeváky.
Libín-S byl na oslavách ve Vlachově Březí – Dřeváky
Helena Dvořáková uvedla další tanec – Koně. Helča byla schopná vyjmenovat, ve kterých dvorech měli ve Březí koně. Nejen ti břežští koně byli do tahu, kůň folklorního souboru Libín-S Prachatice umí tancovat.
Libín-S byl na oslavách ve Vlachově Březí. Konferenciérka Helena Dvořáková uměla vyjmenovat dvory, ve kterých měli ve Březí koně.
Libín-S byl na oslavách ve Vlachově Březí – Koně
Libín-S byl na oslavách ve Vlachově Březí – Koně
Libín-S byl na oslavách ve Vlachově Březí – Koně
Stejně jako úvodní tanec byl tradiční, byl tradiční i ten rozlučkový – V Prachaticích
Libín-S byl na oslavách ve Vlachově Březí – V Prachaticích