Jako připomenutí prastarého plaveckého řemesla a oslavu jeho zápisu na seznam nehmotného kulturního dědictví lidstva UNESCO vzalo osm členů schiltašského plaveckého spolku z Černého lesa / Schwarzwald splutí Dunaje na 15 m dlouhém a 5 m širokém voru z kmenů vyrostlých v Černém lese na jedenáctidenní dobrodružství z německého Vohburgu an der Donau nedaleko Ingolstadtu do Vídně.

Proč byl vybrán Vohburg jako místo startu, když Dunaj protéká i přes Donauschligen na úpatí Černého lesa? Až od od Vohburgu je Dunaj splavný pro vory široké 5 m, výše proti proudu jsou vorové propusti či zdymadla užší! Už odedávna se dřevo plavilo či dopravovalo na lodích po Dunaji! Cílovým městem byla často císařská Vídeň.

Než mohli se mohli vydat plavci ze Schiltachu na druhou nejdelší evropskou řeku (celková délka Dunaje 2811 km, když se započítá i nejdelší zdrojnice – řeka Berg – dokonce 2857 km. Dunaj protéká deseti zeměmi – Německem, Rakouskem, Slovenskem, Maďarskem, Chorvatskem, Srbskem, Bulharskem, Rumunskem, Moldavskem a Ukrajinou) museli věnovat téměř rok přípravě. Byla třeba spousta povolení a výjimek, Dunaj je významná vodní cesta s čilým lodním provozem, vor je těžko ovladatelné dočasné plavidlo. Proto úřady nařídily, aby vor byl vybaven hned dvěma lodními motory, dva ze členů posádky voru museli mít průkaz vůdce plavidla. Vrátným voru, německy Floßführer. se stal zkušený Thomas Kipp. Celá posádka má zkušenosti se 400 km dlouhou plavbou na voru na řece Rýn, tu absolvovali v loňském roce.

11. dubna 2023 byly kmeny na stavbu voru převezeny ze Schiltachu do Vohburgu, ve stejný den byl vor svázán, na vor byla umístěna budka, byly doplněny lodními předpisy nařízená poziční světla, vlajka upozorňující plující lodě na vor a spoustu dalších věcí a zařízení.

12. dubna 2023  v 11 hodin 18 minut byl start první etapy z Vohburgu do Kehlheinu. Vor plul rychlostí cca 6 km/hod. údolím Dunaje s překrásnými lesy. Ukázaly se první překážky v dunajské soutěsce – víry a mělčiny. Vor plul bez problémů. Ukázaly se křídové skály, plavci propluli smyčkou u kláštera Weltenburg, následovala Weltenburská soutěska, vpravo i vlevo byly skály, proud přidával na rychlosti. Tři plavci u předních vesel provedli vor úžinou řeky s prudkým proudem.  Po několika minutách se řeka opět rozšířila, první nocleh byl v marině Saal u Kehlheimu.

V dalších dnech pak vor proplul přes Řezno / Regensburg (důležité místo pro plavení, právě sem se plavilo v historii šumavské dřevo, jeho část byla plavena až do Vídně a Budapešti), Straubing. Pátý den proplul vor přes Pasov / Passau.

Pátá etapa skončila v Obermühl, již na rakouském území. Ta šestá vedla do Lince / Linz. Po deseti kilometrech proplul vor kolem ústí řeky Große Mühl v Untermmühl, po které se do roku 1891 bylo plavené dříví z českokrumlovského panství po Schwarzenberském plavebním kanálu, kterému se tehdy říkalo Krumlovsko-vídeňský či Vídeňský, aby zde bylo přeloženo na lodě a dovezeno do Vídně. Celkem touto cestou putovalo téměř 8 milionů prostorových metrů palivového dřeva.

Po několika kilometrech následoval dunajský stupeň Aschach, ostatně v Untermühl je hladina vzduta o celých deset metrů, takže bývalá plavební zařízení jsou hluboko pod hladinou. Necelé tři kilometry pod přehradou Aschach je na pravém břehu stejnojmenné městečko. A na protilehlém břehu čekala na dunajské plavce první návštěva – plavci od Schwarzenberského plavebního kanálu – plavební ředitel Hynek Hladík a vrchní plavec Jiří Borovka. Ti se pak vydali na zbývající část etapy do Lince. Připlutí voru očekával také malý štáb rakouské televize ORF.

Možná to vypadá podle svačiny, že plavci mají veselou plavbu, při které teče pivo proudem. Ve skutečnosti na voru po dobu plavby platil „suchý zákon“ – tedy žádný alkohol, pivo a víno, možná i něco ostřejšího až večer,

Rozloučili jsme se s prima partou plavců z Černého lesa, my se vydali do Čech, plavce čekaly ještě čtyři etapy – do Ardagger, do Melku, do Traissmauer a  závěrečná do Kornneuburg těsně před Vídní.

Kdo chce vědět o dunajské plavbě schiltašských plavců víc, podívejte se na webové stránky plaveckého spolku Schiltacher Flößer!