Již v sobotu 18. září 2021 bude u hraničního potoku Ježová / Iglbach ukončena 24. novodobá plavební sezóna na Schwarzenberském plavebním kanálu.
Před 232 lety byla zhruba 1,9 km odsud, na hlavním evropském rozvodí zahájena 4. května stavba 994 sáhů dlouhého zkušebního úseku, ještě před tím než přišla na staveniště císařsko-královská komise, která měla vydat souhlas se stavbou. Když přijeli na Šumavu, viděli, že voda teče „přes kopec“, přes rozvodí z povodí Vltavy do povodí Dunaje.
Nově navržený plavební kanál, nazývaný Krumlovsko-vídeňský měl umožnit plavení palivové dříví z rozsáhlých pralesů na severní straně Šumavy z českokrumlovského schwarzenberského panství přes rozvodí do řeky Große Mühl a po ní do Dunaje, aby pak na lodích bylo dopraveno na lodích do císařského hlavního města Vídně. A rozvíjející Vídeň to dřevo nesmírně potřebovala. Proto není divu, že komise přislíbila vydání císařského privilegia knížeti ze Schwarzenbergu. Komise dokonce zavázala premonstrátský klášter Schlägl, aby umožnil stavbu plavebního kanálu i na svých pozemcích. A schlägelské panství začínalo hned za potokem Ježová, kanál měl projít po klášterních pozemcích v délce zhruba 12 kilometrů.
Vídeňská plavba trvala do roku 1891, vzhledem k poklesu zájmu o palivové dříví, topilo se uhlím.
Plavební kanál sloužil svému účelu do roku 1961 již jen v jeho horní části.
Nová doba plavebního kanálu přišla v roce 1980. Nejprve byl rekonstruován dolní portál plavebního tunelu, od druhé poloviny 80. let minulého století objekty na plavebním kanálu v Rakousku, po roce 1991 u potoku Ježová / Iglbach. Od roku 1996 především zde na obou stranách hranic tu pracovali budoucí krajinní inženýři z lesnické fakulty z Prahy po prvním ročníku jejich studia. A právě díky jejich práci bylo možné zahájit tu ukázky plavební dříví, tedy začít novodobé plavební sezóny.
Ta letošní je již 24.
Na závěr plavební sezóny plula po hladině plavebního kanálu polena z Rakouska do Čech. A taky hrálo, zpívalo a tancovalo. Po přivítání diváků plavebním ředitelem spustil folklorní soubor Libín-S Prachatice, nositel projektu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu.
Proč folklor u plavebního kanálu?
Projekt Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu byl inspirován slovy ředitele českokrumlovského panství Ernsta Mayera z roku 1828. Mayer píše, že k ústí řeky Große Mühl přicházely celé skupiny mladých mužů z Prácheňského kraje na jihozápadě Čech. Plavci tu tvrdě pracovali od pěti ráno do sedmi večer, večer k překvapení plavebního ředitele vytáhli Češi z domova přinesené housle, citery a v Čechách ještě obvyklé dudy. Hrálo se, zpívalo a tancovalo dlouho do noci. Ale ráno stáli plavci u vykládacích kanálů, nebyla u nich vidět únava po dlouhém večeru a krátké noci. .
O druhé hodině předali členové Libín-S Prachatice plavební věnec, který symbolizuje česko-rakouskou spolupráci u plavebního kanálu, ale také byl oslavou končící plavební sezóny.
Plavební ředitel Hynek Hladík bude vyprávěl o historii i současnosti plavebního kanálu.
A že se dějí hodně významné věci, o tom svědčí téměř 90 milionů korun na rekonstrukci plavebního kanálu a Želnavského smyku a na zpřístupnění Bavorské nivy u ústí potoku Ježová do Lipenské přehrady. i pro vozíčkáře. Byl zrekonstruování plavební kanál u Ježové na rakouské straně hranic, Libín- Prachatice tancoval na nově zrekonstruovaném mostku.
Závěrečná ukázka plavení dříví byla také rozloučením s Lesy České republiky, s.p., které od svého vzniku v roce 1992 spravovaly lesy v bývalém schwarzenberském revíru Svatý Tomáš, spravovaly i Schwarzenberský plavební kanál, které v roce 2012 provedly jeho rekonstrukci v úseku mezi rozvodím a Ježovou, zahájily v roce 2019 rekonstrukci plavebního kanálu na povodí Dunaje. Začátkem července 2021 byly lesy nejen v bývalém revíru Svatý Tomáš včetně plavebního kanálu v katastru nemovitostí zapsány jako majetek České republiky ve správě státního podniku Vojenské lesy a statky České republiky. Lesníci ze státního podniku Lesy České republiky byli tak u plavebního kanálu naposledy. Již týden před plavením dříví začal přípravu plavební ředitel Hynek Hladík. Od dneška jsou na chatce Roberta Baldassariho i na turistických přístřešcích v okolí na české straně, jsou opět vztyčeny stožáry vlajkoslávy a vyvěšeny vlajky.
