Senioři-studenti Univerzity třetího věku Zdravotně sociální fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích studijního programu Šumava známá – neznámá, Schwarzenberský plavební kanál se v úterý 14.05.2019 vydali na druhou terénní výuku, tentokrát ke Schwarzenberskému plavebnímu kanálu na území Národního parku Šumava.
Nejdříve navštívili expozici KANÁL EXPO na Jeleních Vrších. Hlavním předmětem jejich zájmu byla plastická mapa kraje v okolí Třístoličníku, Plechého, Smrčiny, Sulzbergu, Bärensteinu a Svatého Tomáše. Právě na tomto území navrhl již v roce 1775 schwarzenberský inženýr Joseph Rosenauer postavit plavební kanál, který by umožnil plavit dříví ze severních svahů Šumavy přes hlavní evropské rozvodí k řece Grosse Mühl. Ke stavbě došlo ovšem až v roce 1789, přesněji 04.05.1789, tedy před několika dny to bylo 230 let. Nebylo to ale první kulaté výročí. Před 300 lety (03.04.1719) se ujmul Adam František ze Schwarzenbergu bývalých eggenbergských panství Český Krumlov a Vimperk. Kulatých a půlkulatých výročí spojených se Schwarzenberským plavebním kanálem je letos víc: 195 let od zahájení plavení dříví Novým kanálem a plavebním tunelem (04.05.1824), 120 let od zkrácení plavebního tunelu na Jeleních Vrších (1899), 30 let od rekonstrukce plavebního tunelu, 20 let od zahájení rekonstrukce plavebního kanálu v úseku Jelení Vrchy – odbočení Želnavského smyku (1999), 15 let od zřízení expozice KANÁL EXPO (2004).
Po seznámení se s historií plavebního kanálu si senioři-studenti prohlédli dolní úsek Jeleního smyku. Na řadu přišel hlavní bod terénní výuky: studium a měření v plavebním tunelu. V literatuře se lze dočíst jeho různé délky, někdy se dočtěte, že původní kanál byl dlouhý 419, ale také 429 metrů. Dvě skupiny studentů-seniorů proto měřily různými metodami – pásmem a „kolečkem“, v tunelu byly označeny body po deseti metrech, které budou výchozími při podrobném zaměření příčných profilů tunelu, při zmapování druhu obezdívek v tunelu, nápisů, atd. Jaké jsou prozatímní výsledky? Na podrobnosti dozraje jistě čas. Ale přece jen: původní délka tunelu byla cca 419metrů.
Nastal přesun z Jeleních Vrchů na Zadní Zvonkovou. Původně se to tu jmenovalo Hinterglöckelberg či Zadní Glöckelberg. Zvonková vznikla za Eggenbergů jako dřevařská obec v roce 1670. Jak vzniklo jméno Glöckelberg? Dle pověsti Jan Kristián z Eggenbergu / Johann Christian von Eggenberg cestoval krajem, dostal se do míst, kde byla osada Waldhäusern / Lesní Domky. Na cestě jej potkaly ženy, které nesly trávu, mezi ní byly i květy. Kníže se zeptal, co to nesou. Odpověděly mu: „Glöckel vom Berge / Zvonky z hor!“ Kníže rozhodl, že vesnice se Waldhäusern / Lesní Domky bude jmenovat Glöckelberg.
Ze Zvonkové toho do současnosti moc nezbylo, větší část Zadní Zvonkové byla za minulého režimu za „dráty“, za železnou oponou. Plavební kanál na Zvonkové (mezi hraničním potokem Pestřice / Rothbach a Medvědím potokem) rekonstruovala Správa Národního parku Šumava v rámci projektu Schwarzenberský plavební kanál – kulturní dědictví ožívá spolufinancovaného z prostředků Evropské unie v roce 2012. Mezi rekonstruovanými objekty tohoto úseku bylo i Andreovo stavidlo a stavidlo na Medvědím potoku.
Dalším objektem, se kterým se studenti-senioři seznámili, již na dosud nezrekonstruovaném úseku, bylo stavidlo na Huťském potoku.
Závěr terénní výuky byl u odbočení Želnavského smyku a u stavidla na potoku Rasovka.
Příští terénní výuka bude věnována Wimmerovu kanálu na dnes bavorském území, ale také Kreuzbašskému kanálu s Kreuzbašskou plavební nádrží i Schwarzenberskému plavebnímu kanálu nedaleko bavorských hranic.
