Žáci prvního ročníku Nové střední školy v hornorakouském Sandlu / Neue Mittelschule Sandl jsou tento týden na pobytu na Šumavě. Ubytováni jsou v mládežnické ubytovně Bäderhaus v Ulrichsbergu.
V úterý se vydali na Schöneben a podél Schwarzenberského plavebního kanálu až k hraničnímu potoku Iglbach / Ježová. Zde se setkali s plavebním ředitelem Hynkem Hladíkem.
Obec Sandl leží na rakouské straně Novohradských hor přímo na hlavním evropském rozvodí. V Sandlu pramení Malše, ale také Riesingerbach, který přes Flammbach odvádí vodu do řeky Schwarze Aist. Je možná i pro znalce překvapivé, že historie Schwarzenberského plavebního kanálu, který v závěru 18. století vyrostl na schwarzenberském panství Český Krumlov, má spoustu společného s dějinami plavení po řece Aist hned na dvou panstvích – kněžny Rosy Kinsky Harrachsthal / Freistadt v Horních Rakousích a svobodného pána z Hackelbergu Großpertholz v Dolních Rakousích.
Joseph II. kníže ze Schwarzenbergu získal vedle privilegia ke stavbě Vídeňského či Krumlovsko-vídeňského plavebního kanálu, který později dostal název Schwarzenberský plavební kanál í privilegium ke zřízení plavebních zařízení na řece Aist a jejích přítocích. Projekt úprav na obou panstvích v Novohradských horách zpracoval stavitel obou šumavských plavebních kanálů Joseph Rosenauer, který se částečně podílel i na řízení stavby. Roku 1800 koupil Rudolf Joseph říšský svobodný pán z Hackelbergu-Landau společně s hrabětem z Thurnheimu a Rosou kněžnou Kinsky od Jana Josepha knížete ze Schwarzenbergu jím vybudovaná plavební zařízení na řece Waldaist.
Stejně jako ze Šumavy dřevo plavené Schwarzenberským plavebním kanálem, bylo i dřevo z Novohradských hor určeno z větší části pro císařské hlavní město Vídeň.
Po krátkém obecném úvodu se děti ze Sandlu staly na chvíli plavci.
Stejně jako při prvním letošním plavení na Jeleních Vrších prohlásil plavební ředitel: „V celé Evropské unii je zakázána dětská práce. U nás, na Schwarzenberském plavebním kanálu je práce dětí nejen povolena, ale dokonce je žádoucí. Proto budete pracovat při plavení dříví!“
Děvčata a chlapci vhodili připravené štěpiny na hladinu plavebního kanálu ještě na rakouském území. Dřevo se vydalo na svoji krátkou cestu do Čech, kde je vylovili malí plavci plavebními háky.
Před tím ještě plavební ředitel ukázal, jak je třeba zacházet s plavebním hákem: „Musíš si hákem přitáhnout polínko, pak použít hák podobně jako harpunou, silně zabodnout špičku do dřeva a poleno vytáhnout!“
V závěru Hynek Hladík představil projekt zapsaného spolku LIBÍN-S Prachatice, Tourismusverband Böhmerwald a Kulturerbe Schwarzenbergischer Schwemmkanal Böhmerwald Schwarzenberský plavební kanál – předání zkušeností nové generaci spolufinancovaný z prostředků Evropské unie Fondu malých projektů Rakousko – Česká republika 2014-2020, Plavební ředitel informoval, že v rámci projektu budou pořádány prezentace ve školách, tedy v případě zájmu i v Sandlu. Počítá se i s vydáním učebnice plavce, po jejím vydání by ji mohli dostat i plavci, kteří se dnes na plavení podíleli.
A úplně na konec přišlo společné fotografování.
