K hraničnímu potoku Ježová / Iglbach přicházeli a přijížděli návštěvníci poslední letošní slavnosti s plavením dříví ze třech směrů – podél Schwarzenberského plavebního kanálu od bývalé (zničené) osady Růžový Vrch / Rosenhügel, od parkoviště na rakouské straně v osadě Oberhaag, odtud chodili pěšáci, nebo podél kanálu po Kanálové cestě od Krumlovské silnice / Krumauer Str., případně od Zvonkové. Plácek okolo hranic se plnil, někteří usedli do lavic u stánku a objednali si něco k jídlu a pití, někteří si přinesli vlastní sezení. Odhaduji, že tu bylo do 500 lidí, zhruba půlka mluvila česky, druhá německy.

Slavnostní zakončení 27. novodobé plavební sezóny začalo setkáním s folklorem vystoupením folklorního soboru Libín-S Prachatice. Libín-S Prachatice začíná Bavorovem.

Na můstku těsně za hranicemi páry vystřídali chlapy tanečními kousky Hoši a Bába.

Třetím tanečním pásmem byl Martin, tanec se šavlemi, pro který byl inspirací masopustní tanec se šavlemi z Kaplicka.

Tance byly prostřídány písničkami.

Poměrně blízko od kanálu i od můstku přes něj, který se stal tanečním pódiem, seděl P. Karel Falář, farář z Volar. Na akcích folklorního souboru je vidět poměrně často, však také na košili nosí hrdě placky s logem souboru Libín-S Pachatice. A vždycky, když je přítomen, objednává si tanec Ta ždíkovská fara. Tentokrát byl Ždíkovská fara zařazena do programu i bez objednávky pana faráře.

Posledním tancem prvního zhruba hodinového bloku byl Jarmark. To je slovo, kterému snad rozumí Češi i Rakušané, ti nají trochu jinou, přesnější, výslovnost „jármarkt“ čili německy Jahrmarkt – výroční trh.

Plavební ředitel potom nějakou dobu povídal o historii Schwarzenberského plavebního kanálu. Členové souboru dobře vědí, že je schopen o kanálu povídat celé hodiny. Když pak stáli seřazeni u můstku s plavebním věncem v rukách, bylo jasné, že musí končit, protože se chystá další program.

Plavební ředitel měl převzít plavební věnec (podobně jako na dožínkách přebírá hospodář dožínkový věnec, při dočesné v chmelových oblastech chmelový věnec). Ještě před tím pan farář Karel Falář věnec požehnal, stejně jako všem přítomným, pak už Vašek s Jirkou přistoupili k Hynkovi Hladíkovi a předali mu plavební věnec.

„Stojíme tu metr od hranic v místě, kde je křižuje Schwarzenberský plavební kanál, který spojuje oba státy. Společně se o plavební kanál staráme. Před lety tady u Ježové pracoval studenti lesnické fakulty České zemědělské univerzity, kteří v rámci prázdninové praxe v letech 1996 – 2001, kteří vyčistili 700 m již těžko rozeznatelného kanálu v Rakousku a 1,5 km v Čechách. V rámci projektu spolufinancovaného Evropskou unií byl v roce 2012 rekonstruován kanál mezi potokem Ježová a rozvodím a mezi potokem Pestřice a Medvědím potokem. V letech 2016 – 2021, resp. 2022, byl rekonstruován v rámci projektu Kulturní a přírodní dědictví, Schwarzenberský plavební kanál, Bavorská niva Želnavský smyk, investorem byl s.p. VLS ČR, Schwarzenberský plavební kanál na povodí Dunaje, investorem byl s,p, LČR, a objekty Schwarzenberském plavebním kanálu v Rakousku a zpřístupnění Bavorské nivy povalovou cestou sjízdnou i pro vozíčkáře, investorem byla rakouská organizace cestovního ruchu TVB. Ve spolupráci české a rakouské strany – Libín-S Prachatice, TVB, plaveckého spolku Kulturerbe Schwarzenbergischer Schwemmkanal – Böhmerwald se připravují všechny ukázky plavení dříví, Plavební věnec je symbolem této spolupráce!“, prohlásil.

Poté přečetl plavební rozkaz:

„Plavební rozkaz č.7/2024 k provedení ukázkového plavení dříví 

Nařizuji tímto provést na závěr 27. novodobé plavební sezóny ukázkové plavení dříví v sobotu dne 31. srpna 2023 v oblasti křížení s hraničním potokem Ježová / Iglbach. 

Plavení nařizuji provést od sáhového kamene 110 (na rakouském území) k přítoku náhonu od potoku Ježová (na českém území). 

Splaveno bude zhruba půl sáhu palivového dřeva. 

Nařizuji dále, aby se k plavení dostavil v dostatečném počtu plavební personál s potřebným nářadím. Nástup personálu bude o půl třetí hodině po poledni. 

Plavebnímu personálu i případným divákům nařizuji, aby se chovali dle mých rozkazů a dbali všech bezpečnostních opatření, aby nedošlo ke ztrátám na životech či úrazům. 

V Prachaticích, 26. srpna 2024 

Hynek Hladík, plavební ředitel“

Vyzval potom malé plavce, aby se zapojili do plavení dříví.

Pak již otevřel stavidlo v Čechách, voda se proudem zakalila a rozeběhla se směrem k rozvodí. Vašek s Jirkou, těsně před tím, než štěpiny dopluly ke hranicím mezi Rakouskem a Čechami, položili na hladinu plavební věnec, který pak „vedl“ štěpiny do Čech.

Před ústím náhonu od Ježové zachytil a vytáhl věnec vrchní plavební mistr Gerhard z nedalekého Diendorfu.

Plavené dřevo bylo vytaženo na břeh. Silní mužové se ujmuli trakařů naložených mokrým dřevem, aby ho uložili do hráně k vyschnutí. Mezi těmi silnými muži jsme zahlédli i Reinholda Lista, který běžně vykonává funkci jednatele Tourismusverband Böhmerwald.

U stánku LČR pasoval plavební ředitel nové plavecké učně, byli to Češi i Rakušané, snad víc než dvě desítky. Děti, které se podíleli na plavení dostali diplom a učebnici plaveckého učně, placku plaveckého učně a navíc nějaký suvenýr od LČR.

Mezi tím se na můstku rozběhl další program. Při Doudlebské polce si došli tanečnici a tanečnice pro tanečnice a tanečníky z řad diváků: Libíňáci si sebou přivezli koně. Kůň býval snad na každém dvoře, ten libínský kůň umí ale i to, co většina koňů neumí – tancovat. A ten si občas odběhl z můstku, který byl dnes tanečním parketem, aby se pomazlil s dětmi, pozlobil dospělé diváky. A přišel i závěrečný, rozlučkový tanec V Prachaticích.

Zbývalo jen jediné: Plavební ředitel Hynek Hladík prohlásil 27. novodobou plavební sezónu za ukončenou! „Ať žije 28. novodobá plavební sezóna v roce 2025!

Osobní finanční dar poskytl i senátor Jiří Jirsa.