V sobotu 18. května 2019 byla na Jeleních Vrších zahájena 22. novodobá plavební sezóna na Schwarzenberském plavebním kanálu.
Program slavnosti zahájení plavební sezóny začal v pravé poledne u horního portálu plavebního tunelu. Plavební ředitel Hynek Hladík sděll, že dnešní akce chce připomenutím plavců, kteří v době, kdy se plavilo po plavebním kanálu ze Šumavy palivové dříví pro císařské hlavní město Vídeň, bylo třeba zhruba 300 – 350 dělníků na vytahování dřeva před ústím řeky Große Mühl do Dunaje, přicházeli v celých skupinách mladých mužů a žen z jižních Čech – z Prácheňského kraje, tedy z Písecka, Strakonicka a Prachaticka. Přestože pracovali velmi tvrdě od pěti ráno do sedmi večer, po práci vytáhli z domova přinesené housle, citery a v Čechách tehdy ještě obvyklé dudy, večer se hrálo, zpívalo a tancovalo, plavci si jistě i vyprávěli různé historky. Projekty folklorního souboru Libín-S Prachatice Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu a Schwarzenberský plavební kanálu – předání zkušeností mladé generaci tohle všechno – vyprávění historek, písničky, hudba, tanec a samozřejmě plavení dříví přinášejí. A to, že se snažíme předávat zkušenosti jistě také diváci uvidí!
V úvodu kapela Libín-S Prachatice zahrála první dětskou písničku, pak už tu byla pohádková babička Helena Svobodová, která postupně vyprávěla pohádky O zvláštním zvířeti, O uhlíři a lesním mužíkovi, chybět nemohla pohádka, která tady u plavebního kanálu prostě nemůže chybět – O vodníku Žbluňkalovi a o tom, jak mu uplavalo prádlo. Ta poslední je z pera volarského spisovatele Ivo Stehlíka.
O hodinu později na pódium na Jeleních Vrších nastoupili tanečnice, tanečníci a muzikanti folklorního souboru Libín-S Prachatice. Libín-S začíná vždy tanečním pásmem Bavorov, nejinak tomu bylo na Jeleních Vrších. Další přišla na řadu Hospoda, tanečníci tančili s velkými džbány, děvčata měla při tanci v rukou půllitříky. Další z tanečních pásem bylo dokladem předávání znalostí nové generaci – Žába leze. Na pódiu se nejdřív honily děti, Jana, vedoucí souboru je „uklidnila“, děti zavolaly své babičky, společně pak zatančili Ševce, následoval tanec s miláčky – panenkami či plyšovým pejskem Čárlíkem. Posledním tancem prvního bloku byla Doudlebská polka.
Před asi 20 lety rakouská kulturní iniciativa SUNNSEITN realizovala projekt Kulturní osa plavební kanál. V jeho rámci bylo u plavebního kanálu a jeho blízkosti umístěno šest moderních skulptur. Jedna z nich – Strážce prachatického sochaře Davida Svobody – „vyrostla“ v místě odbočení Želnavského smyku ze Schwarzenberského plavebního kanálu na pozemku obce Nová Pec. SUNSEITN pronajmulo skulpturu obci Nová Pec (pod kterou patří i osada Jelení Vrchy), jejímž starostou byl tehdy Jan Jelen. To bylo pro Gottharda Wagnera inspirací při stanovení nájemného – jeden parohový knoflík. Ten letošní by měl být osmnáctý.
Na pódium nastoupila tříčlenná hudební skupina Wiadawö (to prý znamená „jen tak“), její vedoucí je Gotthard Wagner. Letos si přivzali i novopeckého starostu Martina Hrbka. Tak si společně zaimprovizovali dva Hornorakušané, jeden muzikant z Jižních Tyrol a jeden Čech. Při malém ceremoniálu Martin předal Gotthardovi smluvní nájemné. Ten letošní knoflík byl asi dosud nejmenší.
Jen o pár desítek metrů dál už byla připravena kapela Libín-S Prachatice a dva fousáči Pavlové Štětinové. Před patnácti lety byl v Nové Peci starostou Pavel Štětina starší. Podle nápadu otce Martina Hrbka Čestmíra byl ve stodole domu Hrbkových byla zřízena expozice KANÁL EXPO. Slavnostně ji „znovuotevřel“ Martin Hrbek.
Přes cestu od domu č.p. 13 již proudila plavebním kanálem prudce voda, za kanálem byla zahalena jakási dřevěná figurína. Pavel Štětina spolu s Martinem Hrbkem vyzvali plavebního ředitele Hynka Hladíka, aby provedl odhalení, Proti expozici KANÁL EXPO se objevila dřevěná socha, kterou Pavel Štětina nazval Hynkem.
Nastala doba plavení. V celé Evropské unii je zakázána dětská práce, ale tady u plavebního kanálu je povolena a navíc je žádoucí. Děti se ujmuly vhazování připraveného dřeva, které se za nedlouho vydalo na několik set metrů dlouhou plavbu.
Závěr slavnosti byl opět ve folklorním duchu v podání Libín-S Prachatice. Na řadu přišlo humorné pásmo Slepice, podruhé Švec v podání dětí a babiček, Koně a úplně nakonec V Prachaticích.
Plavební ředitel Hynek Hladík mohl prohlásit 22. novodobou plavební sezónu za zahájenou.
