Mezinárodního setkání plavců v Sarajevu ve dnech 16.-19.06.2022 se zúčastnila malá delegace Libín-S Prachatice, z.s., a plavců od Schwarzenberského plavebního kanálu ve složení Hynek Hladík, předseda Libín-S Prachatice, z.s., a plavební ředitel, Jiří Borovka, vrchní plavec, Ema a Petr Kondyskovi, plavci.
Členové dalšího českého plaveckého spolku konání mezinárodního setkání v Sarajevu bojkotovali.
Zatímco Hynek a Jiří cestovali do Sarajeva zeleným linkovým autobusem, Ema a Petr přijeli z Chorvatska, kde trávili svoji dovolenou.
Čtvrtek 16.06.2022 jsme věnovali především odpočinku a poznávání historické části hlavního města Bosny a Hercegoviny s desítkami mešit se špičatými minarety, ale také se starou a novou židovskou synagogou a nedaleko stojí katolickou katedrálou Nejsvětějšího srdce Ježíšova i pravoslavným chrámem, úzkými uličkami se stovkami krámků.
Ještě v průběhu odpoledne svolal prezident Mezinárodní asociace plavců IATR Frank Thiel jednání krátké jednání prezidia Asociace do areálu hotelu Europa. Přizván byl i Fikret Pendek z pořádajícího spolku Udrženje splavara Drine i Tare „Adem Pendek“,
První opravdu společnou akcí byla společná večeře v restauraci na okraji Sarajeva. Česká skupinka měla svůj stůl.
Účastníky v Sarajevu přivítal hostitel Fikret Pendek i následně prezident Asociace Frank Thiel.
Vrchol mezinárodního setkání plavců byl nachystán na pátek.
Christian pracuje na poznámkách
Ještě před odjezdem Christian Laffay si kreslil poznámky. Už včera jsem mu koukal do bloku, měl tam třeba místo, kde nám zastřelil Ferdinanda.
Po snídani odvezly účastníky do zhruba sto kilometrů vzdálené vesničky Bastasi na břehu řeky Driny. Cestou byla krátká zastávka u mostu přes Drinu s nádhernou vyhlídkou.
Jeho se přes hory a doly krásnou krajinou, ve které byly místy vidět stopy války. Pod kempem, kde byl připraven oběd, byly nachystané čtyři svázané vory. Po obědě na první z nich nastoupili Rakušané, také naše česká skupinka, část Francouzů. Vyráželi jsme za docela hezkého počasí, během více než dvouhodinového splavení voru pod most Đeđevo (vzdáleného asi 20 km) se vystřídalo sluníčko, déšť, průtrž mračen, když už vypadalo, že bychom mohli trochu uschnout, začalo zase pršet. Mokří jsme byli ze shora od deště, ze spodu z průjezdu peřejemi. Voda ale k plavení dřeva patří. Ochlazený vzduch způsobil kouzelný opar nad řekou, ve kterém se ztrácely vor za námi, pak i ten před námi, fotograficky kouzelné.
Společná večeře byla v uličkách Starého Města v Sarajevu. To už jsme byli ale v suchém po teplé sprše,
V sobotu dopoledne byla valná hromada Mezinárodní asociace plavců IATR.
Po ní následovala prohlídka města s průvodcem, nám jím byl fantastický Mohamed.
Já se pak vydal uličkami města, užíval jsem si jej, fotografoval město i lidi. K mému překvapení i muslimská dívka si sama řekla o fotografii.
Večer nás čekala závěrečná společná večeře v restauraci vysoko nad městem s krásnou vyhlídkou. Taky předávání dárků hostiteli. A západ Slunce. A Slunce ve sklence vína.
Neděle byla ve znamení balení, loučení, společných fotografií. A pak dlouhá cesta zelenými busy do Čech.
Za rok již v květnu ve Wolfratshausenu!