ZÁVĚR 28. NOVODOBÉ PLAVEBNÍ SEZÓNY BYL V SOBOTU 06.09.2025 U POTOKU JEŽOVÁ / IGLBACH

Zpět

ZÁVĚR 28. NOVODOBÉ PLAVEBNÍ SEZÓNY BYL V SOBOTU 06.09.2025 U POTOKU JEŽOVÁ / IGLBACH

Joseph Rosenauer, stavitel Schwarzeberského plavebního kanálu a plavební ředitel

6. září 2025 slavnostně skončila u hraničního potoku Ježová / Iglbach na česko-rakouských hranicích 28. novodobá plavební sezóna na Schwarzenberském plavebním kanálu. Slavnost připravily společně folklorní soubor Libín-S Prachatice spolu s rakouským plaveckým spolkem Kulturerbe Schwarzenbergischer Schwemmkanal – Böhmerwald, s organizací cestovního ruchu Tourismusverband Böhmerwald a s Lesy České republiky.. Svůj podíl měl i právě vznikající český plavecký spolek Šumavští plavci.

Schwarzenberský plavební kanál, původně se mu říkalo Krumlovsko-vídeňský, nebo jen Vídeňský, sloužil k plavení palivového dřeva především z českokrumlovského schwarzenberského panství pro císařské hlavní město Vídeň. Propojoval povodí Vltavy na severních Šumavy pod Sulzbergem, Bärensteinem, Smrčinou, Plechým a Třístoličníkem s povodím řeky Dunaje, u rakouské osady Damreith ústí do řeky Große Mühl, ta se u osady Untermühl vlévá do Dunaje. V době plavení bylo třeba šumavské dřevo Untermühl zachytit, vytáhnout z vody a připravit na další dopravu na lodích do Vídně. Na to bylo třeba zhruba 300 až 350 plavců. Tolik volného personálu nebylo, proto pravidelně přicházely celé skupiny mladých mužů a žen z jižních Čech – z Prácheňského kraje – z Horažďivicka, Strakonicka, Písecky a Prachaticka. Ti pracovali velmi tvrdě od pěti hodin ráno do sedmi večer, měli pouze hodinovou přestávku na oběd. Ředitel krumlovského panství Ernst Mayer předpokládal, že po namáhavé celodenní práci večer padnou na lože. Čeští plavci si sebou z domova přinesli i housle, citery a v Čechách tehdy ještě obvyklé dudy, několikrát v týdnu se v prostoru osvíceném jen ohni hrálo, zpívalo, ba dokonce tancovalo, nad táborem se ozývaly české lidové melodie a písničky. Ernst Mayer nepokládal tanec za ten nejlepší způsob k odpočinutí unavených údů. Jenže k jeho překvapení Češi v pět ráno stáli s plavebními háky u vykládacích kanálů, nebyly na nich ani stopy po dlouhém věčeru a krátké noci. Takové byli naši předkové.

Libín-S Prachatice přivedl k plavebnímu kanálu opět lidové melodie, lidové písničky i lidové tance hranice překračujícím projektem Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu.

Slavnost závěru plavební sezóny – Libín-S Prachatice. Ještě před zahájením zahrála kapela Libín-S Prachatice

Ještě před tím, než plavební ředitel otevřel slavnost, kapela už hrála, po chvíli se přidali i tanečníci v roli zpěvaček a zpěváků.

Slavnost závěru plavební sezóny – Libín-S Prachatice. Přidali se také tanečníci

Běžně začíná folklorní soubor svá vystoupení tanečním pásmem Kdyby byl Bavorov. Nebylo to jinak ani u Ježové.

Slavnost závěru plavební sezóny – Libín-S Prachatice. Kdyby byl Bavorov

Protože Libín-S Prachatice již třetí desítku připravuje hranice překračující projekt Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu, nené divu, že přemýšlí, jak asi vypadala večerní zábava českých plavců v ústí řeky Große Mühl do Dunaje. Tak vznikla dvě taneční pásma souvisejících s plavením dříví. Na závěr plavební sezóny představil Libín-S Prachatice taneční pásmo Plavci. Autorkou chreografie je dlouholetá vedoucí souboru Helena Svobodová, muziku upravil kontrabasista kapely Libín-S Prachatice.

Slavnost závěru plavební sezóny – Libín-S Prachatice. Plavci

Za těch 28. plavebních sezón přijela na akce u Schwarzenberského plavebního kanálu celá řada televizních štábů z České republiky, Rakouska i Bavorska, štáby veřejnoprávních i soukromých televizí. Většinou štáb pracoval jen velmi krátkou dobu, v televizi bylo pouze pár sekund záběrů. K Ježové přijela redaktorka České televize Romana Lehmaová s kameramanem . Oba u plavebního kanálu pracovali prakticky celé odpoledne.

Romana Lehmannová z českobudějoovické redakce České televize

Humor a lásko jsou kořením života. A členové Libíb-S mají humor i lásku rádi- Jistě proto zařadil soubor do programu Slepice.

Mezi diváky u potoku Ježová / Iglbach byl u P. Karel Falář, volarský farář. Schwarzenberský plavební kanál v oblasti Jeleních Vrchů je na území jím spravované farnosti. Je třeba říct, že jen málokdy chybí na některé události na plavebním kanálu, ať je to kdekoliv. Mezi členy folklorního souboru má kamarády, Karel má na klopě saka připíchnuté logo Libín-S Prachatice. A soubor ví, že Karel Falář má rád jejich tanec s humornou písní, kterému „libíňáci“ říkají Fara. Zařadili ji do programu k pobavení nejen pana faráře.

Slavnost závěru plavební sezóny – Libín-S Prachatice. Před předáním plavebního věnce

Požehnání plavebního věnce a účastníků slavnosti

.Plavební ředitel Hynek Hladík pozval na můstek přes plavební kanál, který je těsně za hranicemi tanečníky z Libín-S, rakouské plavce, zástupkyni s.p. Lesy České republiky. Připraveni byli Vlaďka a Vašek s plavebním věncem. Kapela spustila píseň Aby nás Pán Bůh miloval. P. Karel požehnal plavební věnec i všechny účastníky slavnosti. Vlaďka s Vaškem předali Hynkovi plavební věnec, který symbolizuje závěr 28. novodobé plavební sezóny, ale také česko-rakouskou spolupráci na Schwarzenberském plavebním kanálu. A na to je třeba připít! Zazněla píseň Dej nám Pán Bůh zdraví!

PLAVEBNÍ VĚNEC

Když konči žně, slaví se ve vsi nebo na statku dožínky. Při dožínkách předávají ženci hospodáři dožínkový věnec. Ve chmelařských oblastech se na závěr sklizně chmele slaví dočesná. Česáči předávají hospodáři chmelový věnec. Pot=, co Libín-S Prachatice vystoupil na dožínkách v Hošticích na Strakonicku a tanečníci předávali dožínkový věnec řediteli hoštického zemědělského družstva, navrhla tehdejší vedoucí folklorního souboru Helena Svobodová, aby se při závěru plavební sezóny předával plavební věnec plavebnímu řediteli .

Plavební ředitel přečetl svůj poslední plavební rozkaz letošního roku, poslední plavební rozkaz 28. novodobé plavební sezóny. Dal pokyn, malým plavcům, aby šli vhazovat dříví na rakouském území. Sám šel na druhou stranu, aby v Čechách otevřel stavidlo. Voda začíná proudit směrem k hlavnímu evropskému rozvodí. Proud vody unáší polena a štěpiny z Rakouska ke hranicím.

Plavení dříví začalo. Polena se blíží ke hranicím.

Když se přiblížily k mostku u hranic Vašek s Karlem položili plavební věnec těsně před blížící se polena.

Vytažení plavebního věnce z hladiny

Během okamžiku věnec překročil státní hranice z Rakouska do Čech, za ním polena a štěpiny. Vašek čekal pod ústím přítoku od Ježové a vylovil plavební věnec, aby jej potom pověsil na chatu Roberta Baldassariho na rakouské straně hranic. Polena a štěpiny doprovázeli plavci vedení vrchním plavebním mistrem Gerhardem Stockingerem.

Gerhard Stockinger, vrchní plavební mistr

Snad nikde jinde v Čechách se nedopravuje surové dříví z Rakouska či z Německa do Čech. Jedině tady, u Ježové se palivové dřevo plaví právě z Rakouska do Čech. Plavci s plavebními háky se rozestoupili na cestě podél kanálu a vytahují plavené dřevo z vody.

Plavení dříví

Na hranicích se znovu hrálo, zpívalo a tancovalo. V každém statku nejen na Šumavě byly odedávna koně. I folklorní soubor Libín-S Prachatice má svého koně. . Ten na rozdíl od koní na statku umí tancovat. A to předvedl i na můstku přes kanál A nejen na můstku, občas vyběhne mezi diváky. Obzvlášť děti ze setkání s libínským koněm mají neskutečný zážitek.

Slavnost závěru plavební sezóny – Libín-S Prachatice. Koně

Závěr slavnosti ukončení 28. novodobé plavební sezóny se blížil. Zbývala ještě Doudlebská polka, při které vzali Libíňáci do tance na můstku přes plavební kanál diváky. A závěrečný rozlučkový tanec V Prachaticích.

Stánek LČR při Slavnosti závěru plavební sezóny

Plavební ředitel u toho ale nebyl, u stánku státního podniku Lesy České republiky pasoval plavecké učně, kteří se podíleli na poslední letošní ukázky plavení dříví na Schwarzenberském plavebním kanálu. Jedenáct malých plaveckých učňů po poklepání loveckým tesákem na rameno dostalo nejen diplom plaveckého učně a drobný suvenýr od LČR. sedm z nich bylo z Rakouska a čtyři z Čech.

28. novodobá plavební skončila. Ať žije 29. novodobá plavební sezóna v roce 2026!

Rozhovor s plavebním ředitelem se vysílal06.09.2025 na ČT24 najdete ZDE.