Vzpomínání na Josepha Rosenauera, 03.09.2022. Foto Pavel Štětina
V roce 1928 byl vztyčen z iniciativy schwarzenberských lesníků na úplném začátku Schwarzenberského plavebního nedaleko bavorských hranic pod Třístoličníkem jednoduchý pomník z bloku hrubozrnné plöckensteinské žuly geniálnímu staviteli Schwarzenberského plavebního kanálu Josephu Rosenauerovi. Slavnosti odhalení pomníku byl přítomen i majitel panství JUDr. Adolf Schwarzenberg.
v místech, do kterých došel při trasování možného budoucího plavebního kanálu v roce 1775. Tehdy byl pověřen, aby provedl plavební úpravy na Mlýnském a Horském potoce na jižních svazích pod Svatým Tomášem. Před zahájením úprav se musel seznámit s terénem. Při pochůzkách došel na horské sedlo v revíru Svatý Tomáš na hlavním evropském rozvodí v lokalitě, kde později vyrostla roztroušená vesnička Růžový Vrch – Rosenhügel. Nebylo daleko k potoku Ježová – Iglbach na vltavském povodí, ani k Otovskému potoku – Reithbach, který vtéká do Světlé – Zwettlbach na povodí Dunaje.
Právě tam jej napadla myšlenka, že by se od tohoto bodu dal vybudovat po svazích Bärensteinu, Sulzbergu, Smrčiny, Plechého a Třístoličníku plavební kanál, který by umožnil plavit šumavské dříví převážně z krumlovského schwarzenberského panství určené pro vídeňský obchod se dřevem. A Vídeň trpěla nedostatkem dřeva, tomu odpovídaly i vyšší ceny. Plavební kanál by tak propojil krumlovské panství s císařskou Vídní. Mohl by se jmenovat Vídeňský či Krumlovsko-vídeňský.
O rok později předložil Joseph Rosenauer projekt na stavbu tohoto kanálu svým nadřízeným na lesním úřadě v Českém Krumlově. Návrh však nebyl přijat.
Za další dva roky předložil Rosenauer svůj návrh znovu, tentokrát přímo Josefu I. Adamovi knížeti ze Schwarzenbergu. I od něj ovšem Rosenauer slyšel zamítavé NE!
Doba na stavbu plavebního kanálu nastala v roce 1789.