V sobotu 24.06.2023 se na Jeleních Vrších u Nové Pece opět plavilo dříví na Schwarzenberském plavebním kanálu. Před druhou hodinou odpoledne se na Jeleních Vrších sešla zhruba stovka zájemců o plavení dříví.
První návrh na stavbu kanálu, který měl sloužit k plavení dříví z lesů na severních úbočích Třístoličníku, Plechého, Smrčiny na schwarzenberském krumlovském panství i Sulzbergu a Bärensteinu v lesích premonstrátského kláštera Schlägl k rakouské řece Große Mühl, po ní k Dunaji předložil schwarzenberský inženýr Joseph Rosenauer již v roce 1776 svým nadřízeným na lesním úřadě v Českém Krumlově. Návrh, který měl umožnit dosud ladem ležící rozsáhlé lesy zhodnotit prodejem palivového dříví v císařské Vídni. Návrh byl ovšem zamítnut. Zamítavou odpověď slyšel Rosenauer i od samotného knížete o dva roky později, kdy Rosenauer navrhl, že během prvního roku bude financovat stavbu z vlastních peněz a peněz svých příbuzných. Důvodem nebyla schwarzenberská byrokracie, nebo třeba závist! Privilegium k plavení dříví po řece Große Mühl měli tehdy pasovští biskupové. Bez takového privilegia nemělo cenu stavět drahý plavební kanál. Stavba začala až v roce 1789, kdy se platnost pasovského privilegia přiblížila ke svému konci. Stavělo se velmi rychle, ještě v tom samém roce došla na vzdálenost 21 km, v dalších 4 letech se prodloužila o dalších 11 km, kanál dospěl až k místu, kde je dnes osada Jelení Vrchy. To bylo před 230 lety, tedy v roce 1793.
Zlatá doba plavení trvala téměř 100 let, od roku 1793 do roku 1891. Za tu dobu se do Vídně splavilo ze Šumavy téměř 8 milionů prostorových metrů palivového dřeva. Se stoupajícím zájmem o dříví stavební se „proud“ dřeva přesměroval Želnavským smykem do Čech, upravil na dopravu dlouhého dřeva. Plavení dřeva po Schwarzenberském plavebním kanálu skončilo v roce 1961.
Nová doba Schwarzenberského plavebního kanálu přišla v 80. letech minulého století. První přišla rekonstrukce dolního portálu tunelu na Jeleních Vrších, potom některé objekty v Rakousku, byl obnoven celý plavební tunel, prováděly se práce v okolí hraničního potoku Ježová / Iglbach na obou státních územích, byla provedena rekonstrukce 13 km na území NPŠ, u hraničního potoku Pestříce / Rothbach, mezi rozvodím a Ježovou / Iglbach, mezi Pestřicí / Rothbach a Medvědím potokem. Poslední rekonstrukce proběhly v letech 2020 – 2022, kdy byla obnovena podstatná část plavebního kanálu od rozvodí na povodí Dunaje, Želnavský smyk a objekty v Rakousku. Díky provedeným rekonstrukčním pracím bylo možné začít s pravidelnými ukázkami plavení dříví – v roce 1998 u potoka Ježová / Iglbach, v roce 1999 na Jeleních Vrších a u potoka Světlá voda nedaleko bavorských hranic, u potoka Pestřice, / Rothbach a u potoka Schrollenbach v Rakousku. Postupem času, Bohu žel díky neprováděné údržbě na dvou úsecích již opět plavit nejde.
Do plavení se zapojily i děti, zajímavé bylo, že to byla převážně děvčata. Některé vhazované štěpiny byly větší než ty děti, tak musely pomáhat maminky nebo tatínkové.
Aktivní dětští účastníci byli po plavení ustanoveni plavebním ředitelem plaveckými učni. Jmenování potvrdil plavební ředitel poklepáním loveckým tesákem na ramena a předáním diplomu, učebnice a placky plaveckého učně.
Novými plaveckými učni se stali: Justýna a Johana ze Strakonic, Adéla, dvě Magdaleny a Štěpán Českých Budějovic, Zbyněk a Petra z Prachatic a Eliška a Nina z Kaplice
Příští ukázka plavení dříví bude opět na Jeleních Vrších v soboto 15.07.2023.