Dvě sousední obce – St. Oswald bei Haslach a Přední Výtoň realizovaly projekt Stezka plavebního kanálu / Schwemmweg, který spolufinancovala Evropská unie prostřednictvím programu Interreg Rakousko – Česká republika. Obě obce jsou nejen sousedi, obě spojuje havran na znacích obce, který drží cosi kulatého v zobáku. ten oswaldský je zobrazen z heraldického pohledu se zobákem vlevo, drží prsten, výtoňský  je obrácen  heraldicky vpravo, drží bochník chleba.

Vyznačená stezka je okružní s celkovou délkou 8,7 km. Výchozím místem stezky je v centru obce St. Oswald bei Haslach, je však možné se na ni vydat i z bývalé osady Růžový Vrch / Rosenhügel na hlavním evropském rozvodí na nejdůležitějším místě Schwarzenberského plavebního kanálu.   Podél stezky je rozmístěno 14 informačních tabulí s texty v němčině a češtině.

Na první informační tabuli jsou základní informace o stezce,  na které vás bude provázet  havran Shadow. Je velmi pravděpodobné, že cestou zahlédnete velké černé krákorající ptáky živé, jestli je mezi nimi i Shadow, to záleží asi na vaší fantazii Zajímavé je, že je možné si stáhnout mobilní aplikaci. Je dobré to udělat ještě v St. Oswaldu, v údolí nebývá dostatečný mobilní signál. U jednotlivých tabulí vám bude havran Shadow bude vyprávět příběh a dá vám  úkol. Když vyřešíte všechny, prozradí vám Shadow tajné heslo. Kdo vyřeší správně tajenku a hostinskému v hostinci Schwemmkanalwirt heslo zašeptáte hostinskému, čeká vás malé překvapení.

Ze St. Oswaldu se vydáte  po luční cestě směrem k východu až k okraji lesa poblíž špičky českého státního území nedaleko hraničního znaku II/13., pak vás čeká strmé klesání k historickému hraničnímu kameni, který tu osadil královský  zeměměřič schwarzenberský a knížecí inženýr Joseph Rosenauer se  svým  hornorakouským kolegou Ernestem Gemberly von Weidentgall, když v roce 1788 vytyčovali část úseku zemských hranic mezi Čechami a Horními Rakousy.

Budete pokračovat dál až k hlavnímu evropskému rozvodí celkem asi 3,6 km podél plavebního kanálu proti proudu vody, půjdete přímo po hranicích, které probíhají půl až tři metry od břehové hran. Po asi 800 metrech tzv. spáditým úsekem přejdete u hraničního znaku II/10 státní hranice a půjdete již po českém území.  Plavební kanál rekonstruoval státní podnik Lesy České republiky, podél něj vede pouze úzká stezka, posledních cca 1,6 kilometru půjdete po nové lesní cestě K oponě (myšleno železné).

Na hlavním evropském rozvodí je již deváté zastavení. Můžete si tam odpočinout. Dál již opustíte plavební kanál a po lesní cestě se vydáte vlevo do St. Oswald bei Haslach.

Doporučuji i těm, co přijedou z Čech do bývalé osady Růžový Vrch / Rosenhügel, vydejte se nejdřív po cestě to St. Oswaldu. Když půjdete potom proti proudu Schwarzenberského kanálu především ve spáditém úseku, bude to jistě větší zážitek, než kdybyste šli po proudu.

Vraťme se do 2. května 2026 do bývalé osady Růžový Vrch / Rosenhügel. Já tam přišel, když tam ještě téměř nikdo nebyl. Překvapilo mne množství lavic, stolů. Tolik lidí přece nemůže přijít, říkal jsem si.

Po půl třetí přicházeli pěšky, přijížděli na kolech, auty čím dál tím víc lidí z Rakouska, ale i z Čech. Z obou stran přijely autobusy. Kolik je tu asi lidí? Pět set. sedm set, nebo snad tisíc. Bylo jich hodně.

Na kameny na rozvodí, málo do asi ví. že se jedná o umělecké dílo rakouské sochařky Gabi Berger z Aigenu, vylezli oba starostové, Heidemarie Silber ze St. Oswaldu a Pavel Gabriš z Přední Výtoně a zahájili slavnost otevření Stezky plavebního kanálu.

Po úvodních projevech se ozvala dechovka – to od St. Oswaldu přicházela oswaldská obecní kapela, která se zastavila na křižovatce pěti  cest.

Od severu po lesní cestě Hraniční zase přicházel na křižovatku jihočeský folklorní soubor Libín-S Prachatice v barevných krojích.

Podél Schwarzenberského kanálu od hraničního potoku Ježová / Iglbach přicházela kapela z Aidenu v uniformách ostrostřeců.

Z protilehlé strany od Paseční / Reiterschlagu a Rychnůvku / Deutsch Reichenau zase napochodovala obecní kapela ze St. Stefan am Walde.

Jako poslední po lesní cestě Růžová od Sv. Tomáše přišla folková kapela Zlaté skořábky.

Všechny kapely se pak střídaly na křižovatce postupně střídaly všechny soubory z Čech i z Horních Rakous.

Ve tři čtvrti na čtyři začala u kdysi nesmírně důležitého stavidla na Růžovém Vrchu po asi 25 letech poprvé ukázka plavení dříví, Při vhazování dřeva pomohly rakouské a české děti. Plavební ředitel Hynek Hladík ukázku uvedl krátkým vyprávěním o historii plavebního kanálu. „Za dva dny to bude 237 let od zahájení stavby plavebního kanálu, který se hluboce zapsal do historie  Šumavy!“ Pak vydal pokyn k otevření stavidel a polena a štěpiny se vydaly k hlavnímu evropskému rozvodí, kde ukázka skončila.

Před akcí jsem se podivoval množství lavic a stolů. Bylo ovšem plno.

Při slavnosti otevření stezky plavebního  kanálu natáčely štáby České televize  a TV GIMI. Česká televize vysílala první informace na ČT24 ještě v době, kdy většina účastníků ještě byla na Růžovém Vrchu, další pak byly v hlavní zpravodajské relaci Události. Na záběry TV GIMI si musíme zřejmě počkat.

Na slavnosti otevření Stezky plavebního kanálu se zúčastnili i dva členové plaveckého spolku Šumavští plavci, z.s.