Římskokatolická farnost Volary a plavecký spolek Šumavští plavci, z.s., připravily nplaveckou poutní mši svatou u Rosenauerovy kapličky Korunování Panny Marie na břehu Schwarzenberského plavebního kanálu nedaleko Jeleních Vrchů v sobotu 29. srpna 2026 ve 14:00. Mši celebroval P. Karel Falář, farář ve Volarech a přifařených obcích, hudební doprovod zajistila .Slávka Tomešová z Prachatic.

Již v době, kdy se Schwarzenberský plavební kanál stavěl visel na stromě v místě jeho křížení s Jezerním potokem vytékajícím z Plešného jezera obraz Panny Marie Královny. Často se u něj modlil schwarzenberský inženýr, který prosadil svoji myšlenku na propojení povodí Vltavy s povodím řeky Große Mühl, resp. s povodím Dubaje plavebním kanálem na severním úbočí Šumavy pod Třístoličníkem, Plechým, Smrčinou, Sulzbegem a Bärensteinem přes hlavní evropské rozvodí ke Große Mühl, který by umožnil plavit šumavské dřevo k Dunaji pro naše císařské hlavní město Vídeň – Joseph Rosenauer. V roce 1791, tedy v roce, kdy stavba kanálu dosáhla Jezerní potok, byl jmenován knížecím plavebním ředitelem. Joseph Rosenauer, který vzešel z prostého prostředí, dal spoustě lidí práci jak při stavbě kanálu, tak při jeho provozu. Díky kanálu vznikla celá řada osad a vesnic, kanál zásadně změnila historií území. Není proto divu, že byl lidem oblíbený!

Závěr XVIII. stolení, začátek XIX. století byly dobou, kdy zuřila krvavá válka mezi schwarzenberskými myslivci a především bavorskými pytláky. Během ní skončily životy desítek mužů z obou stran Šumavy, myslivců i pytláků.

Nepovolený lov, zakázaný lov, pytláctví , bylo pro řadu mužů z Pasovska, později z Bavorska, jistě i z Rakous, ale i z české strany hranic nejen přilepšením k jejich prostému živobytí, ale i životní vášní. Kromě této vášně vedli převážně bohabojný život.

Jednou šel jeden pytláků z české strany Třístoličníku podél plavebního kanálu právě u Jezerního potoka, když viděl klečícího muže ve schwarzenberské uniformě. Vypadal zezadu úplně jako jeden z myslivců, se kterým neměl „vyřízené účty“. Vzala jej zřejmě ohromná zlost, proto bez rozmýšlení vytasil lovecký tesák a bodnul do nenáviděné postavy.

Poté, co zraněný padnul v krvi, zhrozil se: „To je náš Joseph!“ Tak familiárně říkali chlapi muži, který pro ně tolik udělal. Oni ho milovali! A teď najednou viděl, že vážně zranil ne nenáviděného myslivce, ale Josepha Rosenauera.

Joseph Rosenauer tento útok přežil. Ve své záchraně viděl Boží milost. Podle slov modlitby, kterou nás naučil Bůh, „…a odpusť nám naše viny, jako i my odpouštíme naším viníkům…“ Joseph Rosenauer odpustil svému téměř vrahovi a přimlouval se nejen u Boha, ale i u soudu za jeho odpuštění!

Jako díky za záchranu svého života a života otce jeho děti, nechal podle rodinné tradice postavit jednoduchou kapličku v blízkosti této hrůzné události.

Byla touto kapličkou s obrazem Korunování Panny Marie právě ta kamenná výklenková kaplička, kterou známe obestavěnou dřevěnou kapličkou? Kdo ví!

V roce 1828 napsal tehdejší ředitel českokrumlovského schwarzenberského panství Ernst Mayer publikací, která byla v roce 1830 zveřejněna nejdřív časopisecky jako Pokus o popis velkého plavebního zařízení na panství Český Krumlov v Čechách, o rok později jako brožura, která má lehce pozměněný název z Pokusu o popis…. se stal Popis velkého plavebního zařízení…. V obou je deset grafických příloh, na jedné z nich nazvané „Seebach“ je zachycena ona kaplička.

Dlouhých čtyřicet let byla Rosenauerova kaplička nepřístupná většině českých či československých obyvatel. Ležela v území blízkém státním hranicím, období, které nepřálo víře v Boha. Obraz Korunování Panny Marie malovaný na plechu byl zcela zkorodovaný. Jen snad zázrakem byl na něm čitelný pouze obličej Panny Marie a Duch svatý! Vše ostatní bylo sežráno rzí.

V roce 1999 prováděla Správa Národního parku Šumava rozsáhlou rekonstrukci. Celkem bylo v letech 1999 – 2001 obnoveno cca 13 kilometrů plavebního kanálu. Provádějící firma na vlastní náklady nechala rekonstruovat dřevěnou kapličku.

Plavební ředitel se s prosbou o obnovu obrazu Korunování Panny Marie obrátil na Jeho Jasnost Karla Jana knížete ze Schwarzenbergu. Kníže obraz opravdu nechal znovu namalovat, úkol zadal akademickému malíři Janu Vachodivi z Prahy. Umělec čerpal inspiraci z oltářního obrazu v kostele Sv. Maří Magdaleny v Rosenaurových rodných Chvalšinách.

V druhé polovině srpna Jan Vachuda osadil obraz do zrekonstruované kapličky na břehu kanálu.

Mše svatá, při které byl obraz požehnán a kaplička nově vysvěcena 20. srpna 2000 při mši, kterou celebrovali společně děkan P. František Honsa z Volar a P. Albert-Peter Rethmann z Pasova. Na mši přijel autor nového obrazu Jan Vachuda. Překvapivě se dostavil, přes opakovaná tvrzení pražské i vídeňské kanceláře, i donátor nového obrazu Jeho Jasnost Karel Jan kníže ze Schwarzenbergu.

Tradici každoročních poutí k Rosenauerově kapličce byla obnovena v roce 2005.