JELENOVRŠSKÁ SLAVNOST S FOLKLOREM A PLAVENÍM DŘÍVÍ, 14.08.2022

Vrcholnou událostí léta u Schwarzenberského kanálu na Jeleních Vrších bude 14. srpna Jelenovršská slavnost.

Podobně jako při květnovém zahájení 25. novodobé plavební sezóny, si folklorní soubor Libín-S Prachatice, nositel hranice překračujícího projektu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu, připomene práci českých plavců u ústí řeky Große Mühl, po které bylo plaveno dříví ze Šumavy – Schwarzenberským plavebním kanálem – do Dunaje.

Tam bylo třeba na vytahování dřeva z řeky a na jeho přípravě k další dopravy na lodích do císařského hlavního města Vídně zhruba 300 až 350 plavců. Tolik volného personálu v okolí nebylo, proto pravidelně přicházely celé skupiny mladých mužů a žen z Prácheňského kraje na jihozápadě Čech. Pracovali velmi tvrdě od pěti ráno do sedmi večer pouze s hodinovou přestávkou na oběd. K překvapení plavebního ředitele vytáhli několikrát za týden ze svých zavazadel z domova přinesené housle, citery a v Čechách tehdy ještě obvyklé dudy. Za svitu ohňů se hrálo, zpívalo, ba dokonce i tančilo. Ředitel panství prohlašoval, že tanec není tím nejlepším způsobem k odpočinutí unavených údů. Ale ráno stáli Češi v pět u vykládacích kanálů, vůbec na nich nebylo vidět, že večer byl dlouhý a noc krátká, tvrdě pracovali.

Libín-S Prachatice přivedl lidovou muziku, lidové písničky a lidové tance k plavebnímu kanálu. Jelenovršská slavnost začíná v jednu hodinu po poledni právě setkáním s folklorem. Je docela dost pravděpodobné, že tanečníci a muzikanti předvedou mimo jiné i taneční pásmo „Plavci“, které vytvořila Helena Svobodová, tehdejší vedoucí souboru, právě ke Schwarzenberskému plavebnímu kanálu. Muziku upravil Jiří Vopálka, kontrabasista a zpěvák kapely Libín-S Prachatice. Těch písniček, tanců bude ale jistě mnohem víc.

Na Jeleních Vrších se bude samozřejmě i ukázkově plavit dříví. Vedle zkušených plavců z Jeleních Vrchů a Nové Pece se po výzvě plavebního ředitele jistě zapojí i děti.

Po plavení dříví, před kterým všichni vyslechnou povídání o historii a současnosti Schwarzenberského plavebního kanálu, děti, které budou pomáhat při plavení, převezmou při malém ceremoniálu od plavebního ředitele diplom, učebnici a placku (odznak) plaveckého učně. Jednou se z nich třeba stanou plavci.

Plavecké řemeslo je prastaré řemeslo. U nás na Schwarzenberském plavebním kanálu, ale na dalších nejen šumavských tocích a plavebních kanál se plavilo krátké dříví, většinou palivové, později, tam, kde to bylo možné, i výřezy kmenů, ba i celé kmeny. Na větších řekách, mnohdy upravených pro plavbu se plavilo dřevo – kmeny – svázané do vorů, na klidnějších řekách celých „vlaků“ dřeva, pramenů.

Nejen my na Schwarzenberském plavebním kanálu se snažíme oživit plavecké tradice, snaží se o to i další plavecké spolky, např. v Bosně a Hercegovině, ve Finsku, Francii, Itálii, Kanadě, Lotyšsku, Německu, Polsku, Rakousku, Rumunsku, Slovinsku či Španělsku, stejně jako v České republice. Plavecké spolky se sdružily do Mezinárodní asociace plavců dřeva IATR.

Jedním z cílů Asociace je zápis plavectví na seznam nehmotného kulturního dědictví lidstva lidstva UNESCO. Návrh na zápis zpracovali společně členové plaveckých spolků z České republiky, Německa, Polska, Rakouska a Španělska. K zápisu by mělo dojít letos v prosinci na zasedání komise UNESCO pro kulturní dědictví v marockém Marrakeši.

Již před devíti lety se do rodiny mezinárodních plaveckých obcí dostala obec Nová Pec, když starosta obce Jakub Koželuh převzal z rukou prezidenta Mezinárodní asociace plavců dřeva Angela Porteta z Katalánska diplom, který to osvědčuje.