V neděli 14. srpna se u Schwarzenberského plavebního kanálu na Jeleních Vrších při Jelenovršské slavnosti propojilo folklorní vystoupení s ukázkou plavení dříví.

Jelenovršská slavnost 14.08.2022

Nositel hranice překračujícího projektu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu folklorní soubor Libín-S Prachatice připomněl práci českých plavců (dřeva) u ústí řeky Große Mühl, po které bylo plaveno šumavské palivové dřevo dopravené do řeky po Schwarzenberském plavebním kanálu především z panství Český Krumlov před více než dvěma sty lety.

Tehdy nebylo v okolí hornorakouské vesničky Untermühl dostatečné množství volného personálu na plavení dřeva, proto tam přicházely celé skupiny mladých mužů a žen z Prácheňského kraje. Byla to těžká a namáhavá práce od pěti ráno do sedmi večer pouze s hodinovou pauzou na oběd. K překvapení ředitele českokrumlovského panství ve dvacátých letech 19. století Ernsta Mayera během týdne několikrát večer vytáhli ze zavazadel přinesených z domova housle, citery a v Čechách tehdy ještě obvyklé dudy a za světla ohňů se zpívalo, hrálo i tancovalo, přestože tanec není tím nejlepším způsobem k odpočinutí unavených údů. V pět ráno na českých plavcích nebylo vidět stopy dlouhého večera a krátké noci.

K pódiu od stodoly s expozicí KANÁL EXPO pozvala kapela Libín-S Prachatice

U Schwarzenberského plavebního kanálu na Jeleních Vrších se v neděli hrálo, zpívalo i tancovalo od jedné odpoledne, o půl třetí proběhla ukázka plavení dříví.

Vystoupení začalo tradičně „Kdyby byl Bavorov…“

Při vystoupení u Schwarzenberského plavebního kanálu nemůže chybět taneční pásmo „Plavci“

Do vhazování i vytahování palivového dřeva se na výzvu plavebního ředitele zapojily především děti.

Na vhazování dřeva se podíleli malí plavci

Odměnou jim za práci byly diplomy, učebnice a placky plaveckého učně, které převzaly z rukou plavebního ředitele. Diplom, učebnici a placky převzalo 29 nových plaveckých učňů z různých koutů České republiky, ale také Emma z Lucemburska. Obzvláštní radost jsme měli, že mezi nimi byly i děti z Nové Pece, které by se mohly s velkou pravděpodobností stát pravidelnými plavci na Schwarzenberském plavebním kanálu.

Slavnost doznívala po plavení opět ve folklorním duchu.

Prachatický folklorní soubor představil i taneční pásmo „Soumaři“, které věnoval městu Prachatice

„Koně“, to je atraktivní číslo folklorního souboru Libín-S Prachatice

Další akcí bude plavecká poutní mše u Rosenauerovy kapličky nedaleko Jeleních Vrších v sobotu 20. srpna od 14:00 hodin.

---

Plavecké řemeslo je prastaré řemeslo. U nás na Schwarzenberském plavebním kanálu, ale na dalších nejen šumavských tocích a plavebních kanál se plavilo krátké dříví, většinou palivové, později, tam, kde to bylo možné, i výřezy kmenů, ba i celé kmeny. Na větších řekách, mnohdy upravených pro plavbu se plavilo dřevo – kmeny – svázané do vorů, na klidnějších řekách celých „vlaků“ dřeva, pramenů.

Nejen my na Schwarzenberském plavebním kanálu se snažíme oživit plavecké tradice, snaží se o to i další plavecké spolky, např. v Bosně a Hercegovině, ve Finsku, Francii, Itálii, Kanadě, Lotyšsku, Německu, Polsku, Rakousku, Rumunsku, Slovinsku či Španělsku, stejně jako v České republice. Plavecké spolky se sdružily do Mezinárodní asociace plavců dřeva IATR.

Jedním z cílů Asociace je zápis plavectví na seznam nehmotného kulturního dědictví lidstva lidstva UNESCO. Návrh na zápis zpracovali společně členové plaveckých spolků z České republiky, Německa, Polska, Rakouska a Španělska. K zápisu by mělo dojít letos v prosinci na zasedání komise UNESCO pro kulturní dědictví v marockém Marrakeši.

Již před devíti lety se do rodiny mezinárodních plaveckých obcí dostala obec Nová Pec, když starosta obce Jakub Koželuh převzal z rukou prezidenta Mezinárodní asociace plavců dřeva Angela Porteta z Katalánska diplom, který to osvědčuje.

Současný prezident Mezinárodní asociace plavců dřeva Frank Thiel ocenil naši práci při realizaci Jelenovršské slavnosti těmito slovy:

„Srdečné díky za za podporu Vašeho spolku v nominačním procesu UNESCO! Velmi dobře jste pochopili, jak zapojit různé spolky do své práce v oblasti public relations, seznámit lidi ze tří zemí (a více) s plavením polenového a štěpinového dřeva a aktivně je zapojit do této činnosti především děti“