V neděli po poledni bylo na Jeleních nějak moc klidno! Kdekoho by to možná trklo, něco se bude dít! Na křižovatce vyrostl bufet, nabízelo se kdeco k pití, slané a sladké, Dřevěný plavec Hynek naproti expozici Expo kanál měl na dlouhé tyči plavebního háku jakousi vlajku. Nikdo se nezeptal, takže netuší, že je to vlajka plavců od Schwarzenberského plavebního kanálu. O kousek dál je srovnaná hromádka palivového dřeva. Na pódiu visí vlajky, některé známé, ty další nejsou asi státní.
Občas se mihne nějaký cyklista – polykač kilometrů, který má obraz světa okolo hodně rozmazaný, jak rychle se tu řítí. Jen aby někoho nesrazil!
Ti opravdoví turisté, kteří se vypravili na Šumavu, aby něco viděli, zastaví a jdou se dozvědět něco o plavebním kanálu, který je na seznamu národních kulturních památek.
Na začátku července začala na Jeleních Vrších změna. Bude to už skoro třicet let, kdy se dalo po úzké silničce vyjet autem z Nové Pece na Jelení Vrchy. Rychlost byla omezena na 20 km/hod,, tak pomalu nejeli ani cyklisté. Auta, nahoru i dolů, linkový autobus, který za sebou táhnul přívěs na kola, pro mnohé řidiče bylo obtížné zacouvat do místa, kde by se dalo vyhnout! To vedlo obec Nová Pec k rozhodnutí o uzavření této obecní cesty pro motorová vozidla s výjimkou linkového autobusu a dopravní obsluhy (rezidenti, ubytovaní, zásobování). Ten zákaz vydaný příslušným dopravním úřadem platí od počátku prázdnin. Na Jelení Vrchy je možné přicestovat, pěšky, na kole, nebo linkovým autobusem. Počet spojů byl zvýšen z pěti párů na den na sedm.
Když jsem na základě platné výjimky cestoval na Jelení Vrchy, řešila policie právě porušení zákazu vjezdu s jedním z řidičů.
Také u občerstvení na křižovatce se zastavilo pár lidí, je zajímavé, skoro všichni mluvili německy Je fakt horko, hodně lidí zůstává zřejmě dole u vody. Jestli to takhle půjde, budeme hrát, zpívat, tancovat a dokonce i plavit dříví jen sami pro sebe. Jak to bude příští rok? Dost možná Jelení Vrchy prostě vynecháme, nebo bude jen plavení!
Přijel autobus s krojovanými mládenci a děvčaty. Zvuková zkouška!
Odkudsi se objevily dvě rodiny s houfem dětí: „My jsme přijeli na plavení!“, říkala jedna z maminek. „Budeme nutně potřebovat malé pomocníky při plavení, půjdete, holky?“, zeptal jsem se. Bylo to jasné!
Když v jednu začala hrát muzika, začal tančit folklorní soubor Libín-S Prachatice, byla stále ještě převaha těch německy mluvících. Je pomalu se poměr měnil.
Libín-S Prachatice začíná své vystoupení tanečním pásmem Bavorov.
Jelenovršská slavnost měla připomenout plavce na Schwarzenberském plavebním kanálu a navazující vodní cestě řekou Große Mühl k Dunaji..
Plavební kanál byl postaven koncem XVIII. a v první čtvrtině XIX. století, aby umožnil plavení palivového dříví ze severních úbočí Třístoličníku, Plechého, Smrčiny, ale i rakouských vrcholů Sulzberg a Bärenstein přes hlavní evropské rozvodí v revíru Sv. Tomáš k řece Große Mühl a po ní až k Dunaji, aby pak na lodích bylo dopraveno až do našeho císařského hlavního města Vídně. U ústí řeky Große Mühl muselo být dřevo vytaženo z vody ven, aby pak v hráních vyschlo před loděním.
Na práci u kanálu bylo třeba hodně lidí, vznikly nové vesnice, 300 až 350 plavců bylo potřeba v Untermühl u Dunaje. V okolí tolik volných lidí nebylo, proto přicházely celé skupiny mladých mužů a žen z jižních Čech – z Prácheňského kraje – tedy z Horažďovicka, Strakonicka, Písecka i Prachaticka.
Práce tam byla nesmírně těžká, pracovalo se od pěti ráno do sedmi večer s hodinovou přestávkou na oběd. Večer by člověk řekl, že Češi unaveně padnou na lože, ale ředitel panství Český Krumlov Ernst Mayer, který řídil i práce na kanálu ve své stati z roku 1828 píše, že večer se nad ztemnělým táborem ozářeným jen ohni ozývaly české lidové písničky, hrálo se, ozývaly se housle, citery i v Čechách tehdy ještě obvyklé dudy, ba dokonce se i tancovalo, přestože tanec není tím nejlepším způsobem k odpočinutí unavených údů. Mayer ale překvapeně konstatoval, že ráno stáli plavci opět na stanovených místech, nebyly na nich znát stopy únavy po dlouhém večeru a krátké noci.
Tentokrát přijel na Jelení Vrchy vrchní plavební mistr Gerhard Stockinger, šéf ajgenských plavců, kteří ve třech termínech během roku zajišťují plavení dříví na rakouském úseku plavebního kanálu a při plavení přes rakousko-české hranice, Gerhard nejen, že zapózoval fotografům, ale i s plavebním hákem plavil dřevo spolu s českými plavci.
Folklorní soubor Libín-S Prachatice přinesl svým hranice překračujícím projektem Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu opět lidové písničky, lidovou hudbu i lidový tanec ke Schwarzenberskému plavebnímu kanálu Proto byl jedenáctý srpnový den na Jeleních Vrších ve znamení folkloru a plavení dříví.
Již 3. srpna vydal plavební ředitel tento plavební rozkaz:
Plavební rozkaz č.6/2024
k provedení ukázkové plavby dříví
Nařizuji tímto u příležitosti konání Jelenovršské slavnosti provést ukázkovou plavbu dříví v neděli dne 11. srpna 2024 na Jeleních Vrchách.
Plavbu nařizuji provést od domu čp. 13 (od sochy plavce Hynka) na Jeleních Vrších zhruba 9 sáhů před hranicí prvního a druhého úseku za můstek ve vzdálenosti cca 191 sáhů za hranicí prvního a druhého úseku. Splaveno bude zhruba 1/4 sáhu palivového dřeva.
Nařizuji dále, aby se k plavbě dostavil v dostatečném počtu plavební personál s potřebným nářadím.
Nástup personálu bude o půl třetí hodině po poledni.
Plavebnímu personálu i případným divákům nařizuji, aby se chovali dle mých rozkazů a dbali všech bezpečnostních opatření, aby nedošlo ke ztrátám na životech či úrazům.
Hynek Hladík, plavební ředitel
Dáno v Prachaticích dne 3. srpna LP 2024.
Potom co se diváci i malí plavci vrátili z plavení, pasoval plavební ředitel poklepáním loveckým tesákem na rameno 17 nových plaveckých učňů, kteří přicestovali na Jelení Vrchy z Prahy, Prachatic, ze Stráže nad Nežárkou, Štěpánovic u Tišnova a z Tábora. Věříme, že své zkušenosti z plavení dříví uplatní jednou znovu u nás na Schwarzenberském plavebním kanálu, nebo na řekách u nich doma, tedy na Vltavě, na Nežárce, Svratce či Lužnici.
Po plavení doznívala letošní Jelenovršská slavnost opět folklorem.
ˇÚplný závěr byl dán odjezdem autobusu, jinak by diváci museli šlapat sedm kilometrů do Nové Pece po asfaltce pěšky.
Projekt Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu je spolufinancován z grantů Jihočeského kraje a města Prachatice a z finančního daru obce Nová Pec.
Jihočeský senátor Tomáš Jirsa, starosta Hluboké nad Vltavou, poděkoval za pozvání na Jelenovršskou slavnost a potvrdil, že podporuje projekt zapsaného spolku Libín-S Prachatice Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu.