Z HISTORIE

4. května 2024 uplynulo 225 let od zahájení stavby Krumlovsko-vídeňského či Vídeňského plavebního kanálu v revíru Svatý Tomáš.

S návrhem na jeho stavbu přišel za svými nadřízenými na krumlovském lesním úřadě již v roce 1776 schwarzenberský inženýr Joseph Rosenauer. Se svým projektem však neuspěl, proto o dva roky později předložil návrh znovu, tentokrát přímo majiteli českokrumlovského panství Janu Nepomuku knížeti ze Schwarzenbergu. Nabídl mu, aby byla ušetřena knížecí pokladna, že během prvního roku stavby bude platit náklady na stavbu ze svého a peněz svých příbuzných, vynaložené prostředky by mu byly vráceny během prvních pěti let provozu. Kníže však stejně jako šéfové lesního úřadu, řekl „ne“! Hlavním důvodem odmítnutí bylo, že privilegium na plavení dřeva po řece Große Mühl, do které měl kanál ústit drželi pasovští biskupové. Nemělo cenu vynakládat velké prostředky do stavby kanálu, aniž by bylo možné plavit po řece k Dunaji. Hlavním úkolem plavebního kanálu bylo totiž plavit palivové dřevo ze Šumavy pro císařské hlavní město Vídeň.

Doba na stavbu Krumlovsko-vídeňského či Vídeňského plavebního kanálu nazrála v roce 1789, kdy se blížil konec pasovského privilegia.

Stavba kanálu probíhala ve dvou etapách, tzv. Starý kanál, který stavěl Joseph Rosenauer, byla dokončena v roce 1793, kdy došla do oblasti dnešních Jeleních Vrchů. Druhou část, od Jeleních Vrchů k bavorským hranicím, postavili Rosenauerovi nástupci v letech 1821 – 1823, poprvé se celým kanálem plavilo před dvěma sty lety.

Plavení palivového dřeva pro Vídeň skončilo v roce 1891, naposledy přes rozvodí se plavilo v roce 1916. Premonstrátský klášter Schlägl plavil dřevo na svém území ve 30. letech minulého století. Plavení dříví na Schwarzenberském plavebním kanálu skončilo definitivně v roce 1961.

Nová doba Schwarzenberského plavebního kanálu začala v osmdesátých letech XX. století. V roce 1980 opravily Vojenské lesy a statky Horní Planá dolní portál plavebního kanálu. V roce 1986 rakouská strana rekonstruovala stavidlo U zvonku / Glöckel-Schleuse, v dalších letech byly postupně obnoveny stavidla Kesselbach-Schleuse a Landsknechtin-Schleuse, v roce 1989 došlo na Schrollenbach-Schleuse. Na přelomu let 1989 a 1990 provedly Vojenské lesy a statky rekonstrukci plavebního tunelu.

V letech 1991-1993 byl vyčištěn plavební kanál u potoku Ježová / Iglbach na české straně, v roce 1995 byl rekonstruován propust na Ježové / Iglbach-Durchlass přímo na hranicích. V letech 1996-2001 pracovali převážně na obou stranách hranic v oblasti potoku Ježová / Iglbach studenti Lesnické fakulty z České zemědělské univerzity v Praze v rámci své prázdninové praxe po prvním ročníku. Celkem pročistili 1,5 km v Čechách a 0,8 km v Rakousku, dále pracovali i v oblasti Sonnenwaldu. V roce 1997 se odstraňovaly nátrže ve dně ve spáditém kanálu. Rozsáhlou rekonstrukci povedla Správa Národního parku Šumava v letech 1999 – 2001. V rámci těchto prací bylo obnoveno 11 km plavebního kanálu mezi Jeleními Vrchy a odbočením Želnavského smyku a téměř 2 km mezi potoky Světlá voda a Stockým potokem.  V roce 2000 proběhlo pročištění plavebního kanálu mezi rozvodím v bývalé osadě Růžový Vrch a lesní cestou Maršlácká, při tom bylo znovuobjeveno stavidlo na Růžovém Vrchu. V roce 2000 provedla rakouská strana rekonstrukci plavebního kanálu v oblasti křížení s potokem Pestřice / Rothbach, z větší části na českém území. V roce 2012 provedly Lesy České republiky rekonstrukci plavebního kanálu mezi Ježovou / Iglbach a hlavním evropským rozvodím a Správa Národního parku Šumava mezi Medvědím potokem a Pestřicí / Rothbach.

Poslední rekonstrukční práce byly prováděny v letech 2020 – 2022 – Vojenské lesy a statky České republiky rekonstruovaly hlavní část Želnavského smyku, Lesy České republiky větší část plavebního kanálu na povodí Dunaje na českém území a rakouská organizace cestovního ruchu Tourosmusverband Böhmerwald rekonstrukci objektů na rakouské straně mezi Pestřicí / Rothbach a Ježovou / Iglbach.

Po provedení pročištění plavebního kanálu u Ježové / Iglbach a rekonstrukci plavebního kanálu na Jeleních Vrších se začaly připravovat ukázky plavení dříví.

27. NOVODOBÁ PLAVEBNÍ SEZÓNA 2024

Při zahájení plavební sezóny na Jeleních Vrších jsme si připomenuli práci českých plavců z Prácheňského kraje v místech, kde řeka Große Mühl, která přinášela dříví splavené po Schwarzenberském plavebním kanálu, ústí do Dunaje. Velké skupiny mladých mužů i žen tu velmi tvrdě pracovaly od časného rána do večera. Večer, k překvapení plavebního ředitele, vytáhli Češi ze svých zavazadel, která si přinesli z domova, housle, citery a v Čechách tehdy ještě obvyklé dudy, hrálo se, zpívalo a tancovalo.

Lidové písničky zazněly v sobotu 11. května na Jeleních Vrších také, hrálo se, zpívalo a tancovalo. Vystoupil pořádající folklorní soubor Libín-S Prachatice, dětské folklorní soubory Libíňáček z Prachatic a Pětilístek z Českého Krumlova. O půl jedné program začala hornorakouská skupina Wiadawö, přidala se i Slávka, potom i Pavel.

Po jedné odpoledne vtančil na pódium folklorní soubor Libín-S Prachatice se svým úvodním tancem Bavorov.

Po Bavorovu bylo opět střídání na pódiu, Hynek Hladík pozval starostu Nové Pece Martina Hrbka a Gottharda Wagnera. Asi před 23 lety na pozemku obce Nová Pec těsně vedle kanálu „vyrostla“ skupltura Strážce prachatického sochaře Davida Svobody, což iniciovalo rakouská kulturní iniciativa Sunnseitn, za kterou stál a stojí doposud Gotthard Wagner. Bylo to v době, kdy starostou obce Nová Pec byl Jan Jelen. Gothartovi se líbilo, že součástí obce Nová Pec je i osada Jelení Vrchy, a obec má za starostu Jelena. Sunnseitn skulpturu Strážce pronajal obci Nová Pec, jako cenu si stanovil jeden parohový knoflík. A v rámci zahájení plavební sezóny se před zraky diváků předává nájemné ve výši právě parohový knoflík z jeleního parohu. Martin Hrbek předal Gotthardovi snad nejmenší parohové knoflíky, pravda, ne jeden, ale dva. Ke knoflíkům přiložil i pamětní medaili obce Nová Pec. Stejnou medaili dostal i plavební ředitel Hynek Hladík.

A protože Martin je nejen starosta, ale také muzikant, navázalo společné muzicírování. Bez přípravy, bez domluvy.  Spolu!

Na pódiu se pak střídaly tři folklorní soubory – Libín-S Prachatice, Libíňáček také z Prachatic a Pětilístek z Českého Krumlova.

Ve čtvrt na tři plavební ředitel Hynek Hladík vyprávěl o historii plavebního kanálu, o půl třetí přečetl svůj první letošní plavební rozkaz, Páter Karel Falář, farář z Volar požehnal 27. novodobou plavební sezónu, pak přišel pokyn plavcům ke vhazování dřeva. Těmi plavci byly děti. Začalo plavení dříví.

Čtvrt hodiny před třetí muzikanti všech třech souborů před stodolou s expozicí KANÁL EXPO spustili seriál jihočeských melodií a písniček, v expozici plavební ředitel předával prvním malým plavcům, kteří vhazovali připravené dřevo, předával diplomy a učebnice plaveckých učňů. Celkem jich bylo osmnáct, kluků a holek z Čech i z Německa. Asi z největší dálky přijel Edda ze saských Drážďan.

Podívejte se, tady přichází tři ze čtyřech dnešních zkušených plavců – dva Pavlové a Standa, za plavení dostali lahvinku!

Po plavení slavnost zahájení plavební sezóny doznívala folklorem v podání Pětilístku, Libíňáčku i Libín-S Prachatice.

Mezi diváky jsem zahlédnul dva rakouské kamarády – Marinannu a Franze. Obzvlášť některé tance si opravdu užívali. Franz býval vedoucím folklorního souboru Volkstanzgruppe Ulrichsberg, která velmi úzce spolupracovala s jihočeským souborem Libín.S Prachatice. Jistě tomu napomohla melodie, která se hraje v jižních Čechách jako Doudlebská polka, v Rakousku jako Sternpolka. Oba soubory měly několikrát společnou zkoušku, rakouský soubor převzal jihočeskou choreografii, došlo to tak daleko, že několikrát tančily oba soubory společně, dokonce bylo možné vidět smíšené páry – Rakušanka s Čechem, Češka s Rakušanem. Rakouský soubor převzal i taneční pásmo Dřeváky. Dřeváky ukázal dnes Libíňáček, Doudlebskou Libín-S Prachatice. Odpoledne s folklorem i s plavením dříví končilo po čtvrté hodině.

Plavební ředitel prohlásil 27. novodobou plavební sezónu za zahájenou!

Další akce na Schwarzenberském plavebním kanálu v roce 2024

21.05.2024 U potoku Schrollenbach, den zážitků u Schwarzenberského plavebního kanálu, s několika ukázkami plavení dříví, s ukázkami práce v lese, s programem pro děti

08.06.2024 Želnavský smyk, ukázka plavení dříví s VLS ČR a s LČR

15.06.2024 Jelení Vrchy, ukázka plavení dříví u příležitosti 25. výročí jmenování plavebního ředitele

13.07.2024 Jelení Vrchy, Hiršperský den s programem občanů Jeleních Vrchů a Nové Pece a s plavením dříví

31.07.2024 U potoku Schrollenbach, ukázka plavení dříví s hornorakouským kulturním programem

11.08.2024 Jelení Vrchy, Jelenovršská slavnost se setkáním s folklorem a s plavením dříví

24.08.2024 Rosenauerova kaplička, plavecká poutní mše svatá

31.08.2024 U hraničního potoku Ježová / Iglbach, závěr 27. novodobé plavební sezóny se setkáním s folklorem a s plavením dříví

07.09.2024 U Rosenauerova pomníku nedaleko bavorských hranic, vzpomínání na geniálního stavitele Schwarzenberského plavebního kanálu Josepha Rosenauera s položením kytice květin