INFORMACE Z ROKU 2014
SCHWARZENBERSKÝ PLAVEBNÍ KANÁL V TELEVIZI
Plavební tunel na Jeleních Vrších
Česká televize přinesla na svém prvním programu v pondělí 08.12.2014 pořad ze seriálu Na cestě... Pořad Na cestě po Lipensku s Jiřím Bartoškou a Miroslavem Donutilem nás vedla kolem českého moře za starým vorařským (spíše plaveckým) řemeslem ke Schwarzenberskému plavebnímu kanálu, k nejvýše položenému hradu v Čechách - na Vítkův Hrádek a na závody dračích lodí na Lipně.
Program najdete na internetovém vysílání České televize.
(Vloženo 08.12.2014 20:20)
SVÁTEK PATRONA PLAVCŮ, VORAŘŮ A TAKÉ LODNÍKŮ A NÁMOŘNÍKŮ
Svatý Mikuláš
6. prosince se každoročně slaví svátek Svatého Mikuláše, patrona námořníků, lodníků, plavců, vorařů, obchodníků, lukostřelců, dětí, lékárníků, právníků, studentů a vězňů.
Po svém patronovi jsou pojmenovány proto některé plavecké a vorařské spolky, např. CONFRÉRIE ST.NICOLAS DES RADELIERS DE LA LOUE / Bratrstvo Sv. Mikuláše vorařů na Loue a SOCIÉTÉ SCIENTIFIQUE ET CONFRÉRIE SAINT NICOLAS DE CLAMECY / Vědecká společnost a bratrstvo Sv. Mikuláše z Clamecy nesou ve svém názvu jméno tohoto světce. Svátek Svatého Mikuláše si ovšem připomenuly i další plavecké a vorařské spolky, mezi slovinský Mariborski Splavarji. V údolí řeky Drávy, na které více než stotisícové centrum slovinského Štýrska Maribor leží je řada kostelů zasvěcených patronu vorařů, v dalších jsou kaple zasvěcené Svatému Mikuláši. Po Drávě odedávna pluly vory, plavecké spolky jsou dodnes na korutanských (rakouských), štýrských (rakouských) i štýrských (slovinských) březích Drávy. A plavci jistě ochranu potřebovali!
Mezinárodní asociace plavců a vorařů na svých stránkách přinesla mikulášské přání v jazycích plaveckých a vorařských spolků z jedenácti zemí Evropy (co překladač google dovolil): "Feliz día de San Nicolás. Happy Saint Nicolaus day. Buon giorno di San Nicoló a tutti. Bon jour de Saint Nicolas. Happy St. Nicholas Day. Srečno St Nicholas Day. Szczęśliwy Dzień Świętego Mikołaja. Hyvää Pyhän Nikolauksen päivä. Šťastný den svatého Mikuláše. Laimigu St Nicholas Day. Fericit Ziua Sf. Nicolae. Zoriontsu San Nikolas eguna. Que tingueu un bon dia de Sant Nicolau.
(Vloženo 08.12.2014 20:20)
SEDM KAPITOL ZE ŽIVOTA VODY
Plakát
Neuvěřitelných více než tři sta diváků z Bavorska i Rakouska se sešlo v sobotu večer v Hochwaldhalle v Lackenhäuser v kraji pod bavorsko-česko-rakouském trojmezím na promítání filmu Sedm kapitol ze života vody z dílny manželů Martina a Pavly Čtvrtníčkových ze severoněmeckého Bunte. Mezi nimi byli starostové okolních obcí - domácí starosta Neureichenau Walter Bermann, Bernhard Hain ze sousedního Schwarzenbergu am Böhmerwald, ale i starostové z hornorakouského Julbachu a bavorského Breitenbergu.
Zahájení večera v Lackenhäuser

Zahájení večera v Lackenhäuser

Zahájení večera v Lackenhäuser
Kraj kolem Trojmezí je krajem šumavského spisovatele Adalberta Stiftera, rodáka z české Horní Plané, který většinu života prožil na rakouské straně Šumavy, chvíle odpočinku nacházel často v bavorském Lackenhäuser, ale i Schwarzenberského plavebního kanálu, který začíná v těsné blízkosti bavorských hranic na českém úbočí Třístoličníku a vede lesy pod Plechým a Smrčinou pod rakouský Sulzberg a Bärenstein, aby se u potoka Ježová vrátil zpět do Čech k sedlu v bývalé osadě Růžový Vrch / Rosenhügel, kde opouští povodí Vltavy a jeho vody dále tečou k jihu, k řece Große Mühl a dále k Dunaji, od vesničky Unterurasch opět v Horních Rakousích.
Zahájení večera v Lackenhäuser
Film scénáristy, kameramana a režiséra Martina Čtvrtníčka ze studia SYMAXART vypráví v sedmi kapitolách o Schwarzenberském plavebním kanálu z různých pohledů - zasazuje jej do evropské i světové historie, hovoří o pohnuté historii Šumavy a jejích obyvatel, o staviteli Josefu Rosenauerovi, o krásách lesů, vody, plavebního kanálu. Po sedmdesáti minutách se sálem rozlehnul velký aplaus jako poděkování tvůrcům.
Poděkování autorům

Poděkování autorům

Poděkování autorům
Večer s promítáním byl součástí dvoudenního projektu DRENT UND HEREND, umění a kultura v Trojmezí. Celé odpoledne v nedalekém Klafferstrass v Kani-Stadl probíhal umělecký a řemeslný trh, na který přinesli svoje výrobky výtvarníci i řemeslníci z obou břehů řeky Große Mühl respektive Michl (ona má jiné jméno v Rakousku a v Bavorsku). V neděli hned ráno bude akce pokračovat Frühschoppen se sklenkou a muzikou v Hochwaldhalle i bleším trhem v jejím okolí. Až do odpoledne bude od rána pokračovat umělecký a řemeslný trh v Kani-Stadl až do odpoledne.
Film Sedm kapitol ze života vody na DVD je k dostání v České republice u mne (objednat jej je možné prostřednictvím e-mailu, za 400 Kč + případné poštovné), nebo u SYMAXART.
Ukázku (trailer) z filmu najdete na internetu.
(Vloženo 2.10.2014 09:51)
PLAVEBNÍ SEZÓNA SKONČILA 20. ZÁŘÍ 2014 U JEŽOVÉ
Závěr plavební sezóny - pozvánka
V sobotu 20. září 2014 skončila 17. novodobá plavební sezóna na Schwarzenberském plavebním kanálu na Šumavě. Všechny její akce od května do září byly součástí šumavského folklorního festivalu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu, jehož pořadatelem je folklorní sdružení Libín-S Prachatice, který úzce spolupracuje se svými partnery – s rakouskou organizací cestovního ruchu Tourismusverband Böhmerwald a se Správou Národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava.
Závěrečná akce sezóny se konala uprostřed lesů na česko-rakouských hranicích v oblasti křížení plavebního kanálu s potokem Ježová / Iglbach, daleko o „civilizace“, daleko od možností schovat se v případě nepříznivého počasí. Neexistovala žádná „mokrá“ varianta, v případě deště nebylo možné přesunout se někam pod střechu. Proto nejen plavební ředitel Hynek Hladík sledoval už týden dopředu předpovědi počasí.

Ta poslední nebyla pro závěr plavební sezóny příznivá. „Celou Českou republiku postihnou během soboty silné bouřky se silným větrem. Především na Šumavě a na Českomoravské vysočině se mohou vzhledem k silné nasycenosti zvednout hladiny drobných toků i přes první povodňový stupeň.

Když soubor Libín-S odjížděl dopoledne z Prachatic, vypadalo to nadějně, svítilo sluníčko. U Nové Pece se otevřel výhled na hraniční hřeben s dominujícím Plechým, mezi mraky modrou dírou pokukovalo sluníčko.
Plechý od Bělé
Po té, co autobus přejel na rakouskou stranu a začal klesat k Ulrichsbergu, nad údolím řeky Große Mühl se válely cáry mlhy, až se v ní ztrácela vysoká věž kostela.
Mlhy nad rakouským údolím
K Ježové se musí od osady Oberhaag dva a půl kilometru pěšky přes les. Po půl hodině byli Libíňáci na místě. Tam už od souborového stánku voněly klobásky, dneska taky bramboráčky, pivaři se těšili na to svoje dnešní první.

Ostatně rakouským cyklistům české pivo taky chutnalo. Za chvíli ale jeli dál: „My se ještě dneska vrátíme!“, volali při odjezdu. Za chvilku už lesem zněla Honzova harmonika, přidaly se Slávčiny housle. Přestože se na klidné hladině kanálu ukázalo pár kol od kapek přeháňky, všechno bylo najednou optimističtější než ta ranní předpověď počasí.
U libíňáckého stánku
Zastavili se další turisté, dokonce přišla trojice z Brna, která přišla na plavení. Byli tu už dávno před dvanáctou, i když se začínalo v jednu.
Kousek vedle vyrostly hned čtyři další stánky – tři lidových řemeslníků, jeden Lesů České republiky. Lesy se staly pro závěr letošní plavební sezóny dalším partnerem. Připravily na odpoledne Den s LČR, kterým obohatily nabídku pro návštěvníky letošní závěrečné akce na plavebním kanálu. Právě Lesy České republiky provedly v roce 2012 rozsáhlou rekonstrukci úseku mezi Ježovou a hlavním evropským rozvodím, která byla financovaná z prostředků Evropské unie. Však také na stánku byly k dispozici prospekty, pohledy a knížky o Schwarzenberském plavebním kanálu, které byly vydány jako tzv. měkká část projektu Schwarzenberský plavební kanál – kulturní dědictví ožívá.
Bylo krátce po jedné, když na můstku po Schwarzenberském plavebním kanálu jen tak dva tři metry od hranic na rakouské straně nastoupili tanečníci folklorního souboru Libín-S Prachatice, rozezněly se první melodie a slavnost zakončení plavební sezóny začala tancem „Bavorov“.
Libín-S, Bavorov
Pomalu docházeli diváci z obou stran – z Rakouska i z Čech. Na výroční trh pozvalo pak taneční pásmo „Jarmark“.
Libín-S, Jarmark
Vedoucí souboru Helena Svobodová, ta v sobotu chyběla, znenadání se roznemohla, vždycky říká: „Aby chlapi nezlobili, vymysleli jsme si pro ně tanec!“ A ten „Bába“ a písnička „Hoši“ byl dalším bodem programu.
Libín-S, Hoši
Soubor Libín-S vystupoval v různých koutech Evropy, letos to bylo v Rakousku a v Lotyšsku, před dvěma lety v Americe, všude není třeba uvádět následující taneční pásmo, všichni vždycky pochopili, o co na pódiu, tady u Ježové na můstku, běží a dobře se bavili.
Libín-S, Slepice

Libín-S, Slepice

Libín-S, Slepice
Každý vždy viděl dění na dvorku, soupeření kohoutků o slepičky a slepiček o kohoutky, drobné, někdy i větší půtky, pak kohoutci obskočí slepičky a jsou z toho nádherná vajíčka. Taneční pásmo „Slepice“.
Blok písniček diváky dovedl k dalšímu bodu programu. Z nedalekého Aigenu přijela parta v mysliveckých uniformách, s loveckými rohy. Nad kapsičkou saka měli vyšito Jagdhornbläser Böhmerwald. Trubači se seřadili za kanálem vedle znaku České republiky, tedy na českém břehu potoka Ježová.
Jagdhornbläser Böhmerwald
Mezi nimi postavou vyniká Johann Peter, který jednotlivé lovecké znělky uváděl.

Jen tak mimochodem, Johann Peter byl od roku 1996 do loňska starostou Aigenu.

Na druhém břehu plavebního kanálu bylo možné zahlédnout současnou starostku sousední české obce Přední Výtoň Reginu Houškovou. Ona „vládne“ ve své obci již dvanáctým rokem, do letošních obecních voleb již ale nekandiduje, takže už brzy odejde stejně jako Johann Peter do starostenské výslužby.

Johann při jednom ze svých vysvětlení dodal, že normálně je ve skupině trubačů víc, v sobotu se konají vodní zkoušky loveckých psů, při kterých je jejich zbytek. „Naši psi jsou tak zkoušení, že jsou asi chytřejší než my. Zahrajeme Vám »Psí znělku«!“

Na řadu přišlo také „Halali“, „Hornorakouský myslivecký pochod“ a spousta dalších.

Protože věděl, že Martin Sebera z Lesů České republiky než odjel sem k plavebnímu kanálu, složil mimořádného srnce, na řadu přišla „Srnčí smrt“ na poctu ulovené zvěře i úspěšného lovce.
Další znělka už byla na počest předání plavebního věnce plavebnímu řediteli. Tenhle slavnostní okamžik zařadili Libíňáci již před několika lety, vždyť na konec žní, jako poděkování za úrodu dostává hospodář dožínkový věnec, v oblastech pěstování chmele při dočesné chmelový věnec, na závěr úspěšné plavební sezóny tedy dostává plavební ředitel od členů folklorního souboru plavební věnec.
Ještě před tím přišlo ale na řadu taneční pásmo vytvořené ke kanálu - "Plavci".

Před dvěma sty lety, v době, kdy se plavilo Schwarzenberským plavebním kanálem, kterému se tehdy říkalo Krumlovsko-vídeňský, protože se po něm plavilo dříví ze schwarzenberského krumlovského panství pro císařské hlavní město Vídeň, plulo dříví napřed kanálem, pak řekou až k jejímu ústí do Dunaje. Tam bylo třeba dřevo vytáhnout a připravit jej na další dopravu na lodích či vorech do Vídně. Na to bylo potřeba 300 až 350 plavců. Tolik volného personálu v okolí nebylo, proto do Horních Rakous chodily za výdělkem celé skupiny mladých mužů a žen. Nebyly to snadno vydělané peníze, naopak velká dřina od časného rána až do večera. Večer, k překvapení ředitele panství, který plavbu osobně řídil, vytáhli po práci několikrát do týdne z domova přinesené housle, citery a v Čechách tehdy ještě obvyklé dudy a hrálo se, zpívalo, ba dokonce i tancovalo, přestože pan ředitel nepokládal tanec za nejlepší způsob k odpočinutí unavených údů. Ale ráno v pět stáli všichni opět na svých místech a nebyly na nich vidět stopy dlouhého večera a krátké noci. Ta zábava vypadala asi tak, jak to ukazuje náš tanec.
Libín-S, Plavci

Libín-S, Plavci

Libín-S, Plavci
Na můstku se srovnala řádka tanečníků, uprostřed Hanka s plavebním věncem, Vašek s nachystanými štamprdličkami naplněnými zlatavým mysliveckým bylinným likérem, ten dal „do placu“ plavební ředitel, s nimi Honza s Vlaďkou, Helčou a Romanou.
Libín-S, před předáním věnce
Kapela spustila „chorál“ „Aby nás Pán Bůh miloval“, tanečníci i muzikanti se dali do zpěvu. Krása to byla, až naskakovala husí kůže.

Pak dostal plavební ředitel Hynek Hladík od Hanky věnec a pusu.
Libín-S, předání věnce
„Plavební věnec beru jako symbol úspěšné plavební sezóny i jako symbol spolupráce mezi Čechy a Rakušany, bez které by nebyl takový krásný svátek, jako je ten dnešní.“
Libín-S, věnec jako symbol
Potom pozval Libíňáky, plavce i trubače na přípitek. „Za chvíli skončí plavební sezóna 2014! Ať žije plavební sezóna 2015!“
Libín-S, přípitek

Libín-S, přípitek
Kapela spustila „Dej nám Pán Bůh zdraví“, zpívali opět tanečníci i muzikanti.

Během následujícího potlesku diváků se z řad tanečníků ozvalo: „Páni muzikanti, Doudlebskou!“ Muzika spustila, tanečníci roztočili svoje tanečnice, na závěr si došli tanečníci i tanečnice pro posily z řad diváků. Jak říká Helena Svobodová: „Folklor je folklorem, když se netancuje a nezpívá jen na pódiu, když se do toho dají také diváci!“
Libín-S, Doudlebská
Bylo už půl třetí, čas na plavení dříví. Hynek Hladík upozornil, že před patnácti lety jej kolegové z tehdejšího Tourismusverbändegemeinschaft Böhmerwald jmenovali plavebním ředitelem, jmenovací dekret posléze potvrdila i jeho Jasnost Karel Jan kníže ze Schwarzenbergu.
Libín-S, plavební ředitel
„Jsem tedy schwarzenberským plavebním ředitelem. Jako plavební ředitel jsem se zplnomocnil vydávat před každým plavením plavební rozkaz. I na dnešek jsem si jej přichystal.“

A přečetl jej v češtině a v němčině. Poslední odstavec se týká bezpečnosti práce:

„Plavebnímu personálu i případným divákům nařizuji, aby se chovali dle mých rozkazů a dbali všech bezpečnostních opatření, aby nedošlo ke ztrátám na životech či úrazům.“

Tento odstavec vzbudil úsměvy na obličejích především německy mluvících diváků. „Nevím, čemu se tu smějete. Jde o bezpečnost práce, běžně se v práci podpisuje seznámení s bezpečnostními předpisy, já tady od Vás nechci žádné podpisy, jde jen o to, aby se nikomu nic nestalo. Jdeme tedy pracovat. Nejdřív se bude vhazovat dříví v Rakousku. Jsou tu nějaké děti? V celé Evropě je zakázaná dětská práce, u nás, u kanálu, je ale žádoucí. Tak děti, jděte vhazovat dříví! Až po Vás budou moci vhazovat i dospělí! Tak do práce! Nejsme tu jen na koukání, jsme tu na práci!“
Sám se vydal na druhou stranu, do Čech. Když mu Gisela dala signál, že dříví je ve vodě, spolu s malou slečnou Elinkou, chodí už do první třídy, má krásné sladké příjmení, otevřeli stavidla. Klikou točila Elinka, pak pomáhal i jeden rakouský kluk, ten měl víc síly. I tady se tak ukázala česko- rakouská spolupráce.
Elinka otevírá stavidla
A polena v Rakousku se tak vydala na svou pouť ke hranicím a do Čech, trubači k tomu občas „střihli“ nějakou tu znělku. Když už se první polena blížila ke hranicím, položili Vašek s Helčou těsně před polena na hladinu plavební věnec, který se pak vydal přes hranice.
Libín-S, vyzvednutí věnce
Vrchní plavec Franz s dřeváky na nohou, fajfkou v puse a plavebním hákem v ruce několikrát zapózoval turistům, než se dal znovu do práce.
Vrchní plavec Franz
Plavební věnec zatím doplul k prvním stavidlům na české straně, Vašek s Helčou ho opatrně vytáhli a potom umístili na chatu Roberta Baldassariho na rakouském břehu.

Polena pokračovala ve své plavbě dál, v plavebním rozkaze stálo „ke druhým stavidlům na české straně“!
Polena pokračují
Za chvíli byla polena ve svém cíli, začalo jejich vytahování. Poslední poleno zbylo na Franze.
Poslední poleno
Teď už plavební ředitel mohl vyhlásit: „Plavební sezóna 2014 skončila, ať žije plavební sezóna 2015! Die Schwemmsaison 2014 ist abgeschlossen, es lebe die Schwemmsaison 2015!“ Diváci i plavci zatleskali. „Tak zase příští rok!“
U Ježové na můstku se začínalo znovu tancovat. Libíňáci připravili tanec „Martin“, který vychází ze starodávných šavlových tanců z Kaplicka. Ostatně, když Libíňáci jeli letos poprvé do Rakouska na oslavu čtyřicátin folklorního souboru Volkstanzgruppe Böhmerwald, viděli tam podobný tanec, který se tancoval na obou březích hraniční horní Malše.
Libín-S, Martin

Libín-S, Martin
Blížil se konec slavnosti. Trubači zatroubili poslední znělku na rozloučenou, folklorní soubor se rozloučil tradičně tancem „V Prachaticích“.
Jagdhornbläser Böhmerwald
17. novodobá plavební sezóna na Schwarzenberském plavebním kanálu úspěšně skončila. Pán Bůh nám přál, hrůzná předpověď meteorologů se nenaplnila, padlo jen několik málo kapek, většinou svítilo sluníčko, bylo příjemně. Dobrou náladu přinášelo nejen počasí, ale také folklorní soubor Libín-S Prachatice, rakouská Jagdhornbläsergruppe Böhmerwald, plavci, lidoví řemeslníci, kolegové z Lesů České republiky, z Tourismusverband Böhmerwald a hlavně prima diváci, kterých se v průběhu odpoledne vystřídaly jistě víc než tři stovky. Pro zajímavost: Diváci přišli především z Rakouska, z České republiky a Německa. Přihlásila se ale paní, která na závěr plavební sezóny přicestovala z Islandu.
Libín-S se vydal domů. Při odjezdu z Oberhaagu svítilo sluníčko, u Ulrichsbergu hrozily černě mraky někde v Bavorsku, pak chvílemi pršelo, nad Bělou u Nové Pece se rozsvítla duha.
Duha nad Bělou
Během 17. novodobé plavební sezóny jsme si mohli připomenout 235. výročí jmenování budoucího stavitele plavebního kanálu Josefa Rosenauera zemským zeměměřičem (1779), 225. výročí zahájení stavby plavebního kanálu (1789), 210. výročí úmrtí Josefa Rosenauera (1804), 190. výročí prvního plavení tunelem na Jeleních Vrších (1824), 15. výročí jmenování plavebního ředitele.
22. května 2014 přijala vláda České republiky vládní nařízení, kterým byl rozšířen seznam národních kulturních památek. Mezi řadou dalších byl na seznam zařazen soubor plavebních kanálů na Šumavě – Schwarzenberský plavební kanál, plavební úprava Kaplického potoka a Vchynicko-tetovský plavební kanál.
Během plavební sezóny 2014, která byla dalším ročníkem šumavského folklorního festivalu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu, se uskutečnilo osm ukázek plavení dříví, z toho čtyři na Jeleních Vrších, jedna na česko-rakouských hranicích mezi Zadní Zvonkovou a Sonnenwaldem, jedna u potoka Schrollenbach v Rakousku, jedna nedaleko bavorských hranic a závěrečná opět na česko-rakouských hranicích, tentokrát u potoka Ježová / Iglbach. Vedle těchto naplánovaných byly zajištěny další tři ukázky plavení na Jeleních Vrších dříví pro školy a pro turisty.
Součástí šumavského folklorního festivalu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu bylo pět setkání s folklorem, z toho dvě na Jeleních Vrších, jedno na česko-rakouských hranicích mezi Zadní Zvonkovou a Sonnenwaldem, jedno u potoka Schrollenbach v Rakousku, závěrečné na česko-rakouských hranicích u potoka Ježová / Iglbach. Během festivalu vystoupily tyto soubory: Libín-S Prachatice (CZ), Wiadawö (A), Heimat- und Trachtenverein Iglbach (D), QuatRO (A), Brandl Brass (A) a Jagdhornbläsergruppe Böhmerwald (A).
Dvakrát se vyprávěly pohádky z obou stran Šumavy za účasti Heleny Svobodové (CZ), Helmuta Wittmanna (A) a Jakuba Kuby (CZ).
Třikrát přišli ke Schwarzenberskému plavebnímu kanálu lidoví řemeslníci (dvakrát na Jelení Vrchy, jednou k potoku Ježová/Iglbach).
Celý jeden týden hořel nedaleko Schwarzenberského plavebního kanálu milíř na pálení dřevěného uhlí. Letos bylo vypáleno 608,5 kg dřevěného uhlí.
Celkem se letos všech akcí aktivně zúčastnilo 231 účastníků a zhruba 3200 diváků.
Všechny akce plavební sezóny na Schwarzenberském plavebním kanálu jsou součástí šumavského folklorního festivalu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu, který je členským festivalem Folklorního sdružení České republiky.
Projekt je spolufinancován z grantů Jihočeského kraje, města Prachatice a obce Nová Pec, ze sponzorského daru státního podniku Lesy České republiky a dalších sponzorů.
Partnery projektu jsou Správa Národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava a rakouský Tourismusverband Böhmerwald.
Partnery členských folklorních festivalů a lidových slavností Folklorního sdružení České republiky jsou: OSA, Národní ústav lidové kultury ve Strážnici, Český rozhlas, Mediatel. Radio Proglas, Dětská tisková agentura, Literární noviny, Muldimediální projekty a PRESSweb.
(Aktualizace 21.09.2014, 20:08)
POLENA PLULA U BAVORSKÝCH HRANIC
Pozvánka
Jen jednou za rok plují polena po hladině Schwarzenberského plavebního kanálu, vždy o první zářijové sobotě, letos to bylo 6. září.

Meteorologům vyšla předpověď, cyklisté i pěší turisté si užívali Šumavy. Asi nejlepší cyklotrasy i pro méně zdatné je doprovodná cesta podél Schwarzenberského plavebního kanálu či Vltavská cesta mezi Novou Pecí, Stožcem a Novým Údolím, po obou cestách jezdilo dnes daleko víc cyklistů než během prázdnin. K nim se přidali i "pěšáci".

Ukázka plavení byla naplánovaná na dvě odpoledne, ale už před půl druhou u Rosenauerova pomníku čekala možná dvacetičlenná skupina turistů. Jsou na dovolené v nedalekém Haidmühle, kam přijeli ze saské Pirny. Ale ve stejné době už tu byli i čeští cyklisté, kteří přijeli na plavení. Dorazil i plavební ředitel Hynek Hladík.

"Ahoj Hynku!", zdravil jej česky kamarád Michael z Bavorska. Hynek německy odpovídal.

Přestože ještě zbývala ještě zhruba půlhodina do začátku, na řadu přišlo povídání o historii plavebního kanálu. Ten v letošním roce "oslavil" hned několik kulatých či půlkulatých výročí:
- v roce 1789, tedy před 225 lety, Josef Rosenauer zahájil stavbu plavebního kanálu, kterému se v té době říkalo Krumlovsko- vídeňský;
- v roce 1804, tedy před 210 lety, zemřel Josef Rosenauer, stavitel Schwarzenberského plavebního kanálu, čestný občan císařského hlavního města Vídně, čestný občan královského hlavního města Prahy, občan Českého Krumlova;
- v roce 1824, tedy před 190 lety, plula polena poprvé celým tzv. Novým kanálem, tedy i tunelem;
- v roce 1989, tedy před 25 lety, byla provedena rekonstrukce propustu na potoce Schrollenbach v Rakousku;
- v roce 1999, tedy před 15 lety, byla zahájila Správa Národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava rekonstrukci 1,8 km plavebního kanálu mezi Světlou vodou a Stockým potokem a 11 km mezi Jeleními Vrchy a Želnavským smykem. Ve stejném roce byl Hynek Hladík jmenován plavebním ředitelem.
Možná by se našlo podobných výročí víc.

Najednou byly dvě, na březích Schwarzenberského plavebního kanálu u jeho úplného začátku u Rosenauerova pomníku byly možná dvě stovky diváků, potencionálních plavců. Většina byli Němci a Rakušané, Čechů, Moravanů bylo dost, byl alespoň jeden Slovák.
Diváci u Roasenauerova pomníku
Ti kteří přišli s hodně velkou rezervou, a něco už od plavebního ředitele o plavebním kanálu slyšeli, dostali řadu informací podruhé. Hynek při každém plavení připomíná, že kanálem během sta let "zlatých časů" proplulo pro Vídeň téměř osm milionů prostorových metrů palivového dřeva: Je těžké si představit, kolik to je. Hynek to přirovnává k českobudějovicíkému náměstí. Proto se ptá pravidelně Čechů, zda už byli v Budějovicích. Tentokrát začal dotazem k Rakušanům a Němcům. Bral jako samozřejmost, že všichni Hornorakušané či Bavoráci v Budějovicích byli. Taky se všichni souhlasně hlásili, že byli nejen v Budějovicích, ale dokonce i na náměstí. Až potom se ptal Čechů. Skoro všichni se hlásili, ža tam byli taky, jen jeden manželský pár prohlásil, že do Budějovic jedou až zítra. "Podívejte se Rakušani a Němmci v Budějovicích byli, ale tady Češi ještě ne!", dodal Hynek. Pán se ozval: "Já ale nejsem Čech, já jsem Slovák!"

"Teď stojíme u Schwarzenberského plavebního kanálu. Nebýt Josefa Rosenauera, který přišel s nápadem postavit kanál, který by umožnil plavit dříví ze schwarzenberský lesů na Šumavě na povodí Vltavy přes hlavní evropské rozvodí k řece Große Mühl a po ní k Dunaji a dál jej dopravovat na lodích či vorech do Vídně, který vedl stavbu první etapu stavby kanálu, tak tu žádný kanál není a my tu tedy nejsme. V roce 1928 postavili schwarzenberští lesníci Josefu Rosenauerovi na úplném začátku kanálu nedaleko bavorských hranic pomník. Vzdejme úctu Josefu Rosenauerovi položením kytičky lesního kvítí k jeho pomníku!" Plavební ředitel Hynek Hladík zavěsil kytičku k pamětní desce, což ocenili diváci potleskem.
Kytička u pamětní desky
Vlastní plavení začalo o nějaké tři čtyři stovky metrů dál po toku, začínalo se plavebním rozkazem, letos již osmým. Když Hynek přečetl německy poslední větu, týkající se bezpečnosti: "Plavebnímu personálu i případným divákům nařizuji, aby se chovali dle mých rozkazů a dbali všech bezpečnostních opatření, aby nedošlo ke ztrátám na životech či úrazům.", ozval se smích. "Nevím, co je tady k smíchu, to jsou vážné věci!", poznamenal Hynek a hned pokračoval: "V celé Evropě je zakázaná dětská práce, u nás tomu ale tak není, u nás je dětská práce žádaná. Děti budete vhazovat dříví! To platí i pro Vás!", a ukazoval na opodál stojící trojici blonďatých sourozenců. Raději to zopakoval ještě i německy, bylo to dobře, mluvili německy.

A začalo vhazování.
U nás je dětská práce žádaná
K trojici německých dětí se přidaly další. Za chvilku bylo dříví ve vodě, plavci otevřeli stavidla a polena se vydala na svoji dnešní pouť.

Sotva se polínka "rozeběhla", přišla k Hynkovi paní a z obálky vytahovala fotografie. "To je fotografie z loňského roku z plavení dříví" Na fotce plavební ředitel jako živý, kdoví proč cinká klíči. Hynkovi se rozvítilo, vzpomněl si na loňské plavení dříví, které skončilo krásně zpěvem. Právě tahle paní zazpívala písničku o Vltavě, o plavení, písnička nebyla německy, byla bémerweldiš, tedy správně böhmerwäldisch, zváštním jazykem německých Šumavanů. Hynek to hned sděloval okolí.
Fotky od Güntera Jahna

Fotky od Güntera Jahna
Auf d'Wulda, auf d'Wulda
Da scheint d'Sunn a so gulda,
Geh i hin über d'Bruck.
|: Furt schwimman die Scheiter
Talaus ollweil weiter,
Owa koas kimmt mehr z'ruck! :|

Muaß außi i a schwimma,
Ober draußt bleib i nimma,
Mei Hoamat is 's Best.
|: Vom Böhmerwald kriagn
Wüll i 's Brauttbett und d'Wiagn
Und de Trucha auf d'Letzt ! :|"
Vzpomínka na loňské zpívání
Pro paní bylo tohle připomenutí snad výzvou. A dala se znovu do zpěvu.

Na Vltavě, na Vltavě, tam svítí slunce tak zlatě, jdu tam přes most, stále plují polena, údolím dál, nikdy se nevrátí.
... má vlast je nejlepší. Ze Šumavy chci nevěstu ... a nakonec i truhlu!

Slova písně není jednoduché překládat, on se jazyk Šumavanů dost podstatně liší od němčiny. A k paní se přidal vedle stojící Bavořan.
Auf d'Wulda

Auf d'Wulda
"Za rok zase nashledanou!"
Všechny akce plavební sezóny na Schwarzenberském plavebním kanálu jsou součástí šumavského folklorního festivalu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu, který je členským festivalem Folklorního sdružení České republiky.

Projekt je spolufinancován z grantů Jihočeského kraje, města Prachatice a obce Nová Pec, ze sponzorského daru státního podniku Lesy České republiky a dalších sponzorů.

Partnery projektu jsou Správa Národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava a rakouský Tourismusverband Böhmerwald.

Partnery členských folklorních festivalů a lidových slavností Folklorního sdružení České republiky jsou: OSA, Národní ústav lidové kultury ve Strážnici, Český rozhlas, Mediatel. Radio Proglas, Dětská tisková agentura, Literární noviny, Muldimediální projekty a PRESSweb.
(Vloženo 06.09.2014, 21:58)
JAK SE LZE DOSTAT NA PLAVENÍ U BAVORSKÝCH HRANIC
Správa Národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava spolu s Bavorskými státními lesy (Bayerischen Staatsforsten) připravuje zřízení cyklostezky, která by v prostoru Rosenauerova pomníku pod Třístoličnkem propojila české turistické stezky s bavorskými v místech, kde dosud nebylo možné překračovat státní hranice. Nová cyklostezka by měla propojit silnici silnici FRG13 odbočující z hlavní silnice ST2130 mezi Haidmühle a Neureichenau na Třístoličník / Dreisesselberg s doprovodnou cestou podél Schwarzenberského plavebního kanálu.

Na bavorské straně využila zvolená trasa přibližovací linky vyježděné při zpracování rozsáhlé kalamitní plochy v lese Duschlberger Wald v těsné blízkosti českých hranic. Nabízela se trasa kalamitní plochou nejkratším směrem k začátku plavebního kanálu. Vedla ovšem rozsáhlými mokřinami. Proto k překročení státních hranic byl zvolen bod v nadmořské výšce cca 950 m na jihovýchodním svahu Špičáku / Spitzenberg (1021 m). Na české straně několik desítek metrů od hranic navazuje také bývalá přibližovací linka vedoucí k Rosenuerovu pomníku.

Bavorští lesníci začali postupně upravovat stávající rozježděné lesní cesty. Nebylo to jednoduché, ale na podzim 2013 byla nová cesta postavena od veřejné silnice (GPS 48°48'24"N, 13°48'28"E) až na hranice (GPS 48°48'15"N, 13°48'28"E). Aby někdo nevjel na budoucí cyklostezku z Bavorska či z Čech, na obou koncích jsou balvany, které znemožňují každému nepovolený vjezd autem.

Správci Národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava zatím se stavbou nové cyklostesky nezačali.

Česká republika je součástí tzv. Schengenského prostoru, ve kterém je zaručeno všem osobám legálně pobývajícím na společném teritoriu právo překračovat vnitřní hranice na kterémkoliv místě a kdykoliv, přičemž tyto osoby nejsou při překračování hranic podrobeny hraniční kontrole. Takové překračování hranic je nicméně regulováno např. národními předpisy ve vztahu k ochraně přírody a krajiny či vlastnickým právem, popř. dalšími omezeními obdobného charakteru (např. platí zákaz vstupu mimo značené cesty schválených orgány ochrany přírody na území 1. zóny národního parku, tzn. v oblasti 1. zón je možné státní hranice přecházet pouze po cestách vyznačených se souhlasem orgánů ochrany přírody. Dále např. podle českého lesního zákona platí zákaz vjezdu motorových vozidel do lesa, vč. lesních cest, nebude tedy možné přejíždět státní hranice motorovými vozidly po lesních cestách.)

Vzhledem k tomu, že v prostoru plánovaného přechodu není vyznačena 1. zóna NPŠ, nic nebrání k použití cesty od bavorské silnice na Třístoličník / Dreisesselberg ke státním hranicím a k Rosenauerově pomníku, kde bude začínat 6. září 2014 ukázka plavení dříví. Upozorňujeme však, že tato trasa je možná pouze pěšky, je vhodné mít pevnou obuv.
Mapa
Popis cesty autem a pěšky:
- Autem: hraniční přechod Strážný / Philippsreut, na křižovatce pod Philippsreutem vlevo směr Haidmühle, Dreisesselberg, dále přes Bischofsreut do Haidmühle, pokračovat směrem na Neureichenau. Na křižovatce Dreisesselberg jeďte vlevo. Po cca 1,4 km je vpravo parkoviště Kreuzbachklause, vy však pokračujte dalších 0,77 km, kde po levé straně je plocha, na které je možné zaparkovat.
Plocha k odstavení auta
Cesta z Bavorska ke hranicím
Pohled od hranic na cestu v Bavorsku
Hraniční pěšina
Pěšina do Čech
Rosenauerův pomník
- Dále pěšky: běžte po lesní cestě, na které jsou začátku balvany blokující vjezd. Po ní běžte 0,64 km, až přijdete na státní hranice. Po hraniční pěšině se vydejte vpravo okolo bavorského bílo modrého hraničního sloupku k české hraniční tabuli. Za ní běžte po travou zarostlé pěšině vlevo do Čech. Po chvíli přijdete na rozježděnou lesní cestu, po které přijdete k Rosenauerovu pomníku. Od hranic k pomníku ujdete lesem cca 430 m. Úsek od hranic je nesjízdný na kole. Před plavením dříví bude trasa dlouhá 1,01 km provizorně vyznačena papírovými značkami.
Jestliže chcete jet na plavení na kole můžete jet:
- od Stožce po silničce do Nového Údolí, po žluté turistické značce na křižovatku Nové Údolí (GPS 48°49'44.001"N, 13°47'56.196"E), dále po lesní cestě vlevo po červené turistické značce až na křižovatku Rosenauerův pomník (48°48'13.822"N, 13°48'47.819"E), celková délka 7,3 km;
- od Jeleních Vrchů podél Schwarzenberského plavebního kanálu (modrá turistická značka), celková délka 12 km;
- od parkoviště za Haidmühle po silničce na hranice, po českém území na křižovatku Nové Údolí (GPS 48°49'44.001"N, 13°47'56.196"E), dále po lesní cestě vpravo po červené turistické značce až na křižovatku Rosenauerův pomník (48°48'13.822"N, 13°48'47.819"E), celková délka 4,4 km.
(Aktualizace 06.09.2014, 17:42)
7. JELENOVRŠSKÝ MILÍŘ DOHOŘEL
Minulou sobotu 16. srpna 2014 postavili dobrovolní hasiči z Nové Pece na uhlišti nedaleko od Jeleních Vrchů již po sedmé milíř na pálení dřevěného uhlí, kteří se stali pro následující týden uhlíři.

Osou milíře byl "král" ze čtyřech čerstvých smrkových tyčí. Prostor mezi nimi vyplnili suchým chvojím. Prostřednictvím "krále" se měl oheň rozšířit do celého milíře.

Stejně jako v minulých letech stavěli jelenovrští uhlíři milíř se spodním zápalem. Po králi postavili nejprve "podlážku", či "rošt" nebo "most". Začali paprskovitým rozložením polen okolo "krále", při tom už bylo pamatováno na zapalovací kanál, který vedl od budoucího "pláště" milíře až ke "králi". Na ně pak byla rozložena polena podlahy. Pak už se stavěla na stojato polena a štěpiny, která se opírala o krála. Napřed první patro, na něm druhé. Úplný vrchol hromady dříví tvořil "čepec" milíře. Na stavbu milíře padlo přes deset prostorových metrů smrkového dřeva.

Další etapou bylo zřízení "pláště" v několika vrstvách. "Vnitřní plášť" tvořilo čerstvé smrkové chvojí, další vrstvou byly čerstvé drny. "Vnější plášť" byl z jílovité zeminy.

Pozdě odpoledne byl milíř připraven k zapálení.
Milíř hořel celý týden. Bylo třeba jej udržovat a střežit. Takový milíř není hračka pro děti, vždyť vnitřní teplota milíře hořícího bez přístupu vzduchu dodahuje až 1150 stupňů. Hasiči tedy byli ti nejvhodnější, kdo by mohl o milíř pečovat.
V sobotu 23. srpna 2014 byl milíř otevřen. Celý týden se uhlíři sázeli, kolik uhlí nakonec bude letos vytěženo. Největší sázka byla 460 kg. Sázky vycházely jistě ze znalosti množství vyrobeného dřevěného uhlí v minulých letech. Tak např. v roce 2012 to bylo 361 kg, v roce 2011 633,3 kg, v roce 2010 357,5 kg, v roce 2009 864 kg, v roce 2008 383 kg. Hned po vyhrabání uhlí se vážilo a vedla se pečlivá evidence. Po zvážení posledního kbelíku s uhlím "výpočetní středisko" ohlásilo výsledek: 608,5 kg dřevěného uhlí. Tomuto číslu byla nejblíž sázka Václava Hoška. Václav vyhrál lahvinku.
Otevření milíře

Těžení dřevěného uhlí

Vážení dřevěného uhlí
7. jelenovršský milíř dohořel.
Všechny akce plavební sezóny na Schwarzenberském plavebním kanálu, tedy i setkání s prací uhlířů, jsou součástí šumavského folklorního festivalu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu, který je členským festivalem Folklorního sdružení České republiky.

Na zajištění setkání s prací uhlířů u 7. jelenovršského milíře se výhradně podílel Sbor dobrovolných hasičů Nová Pec.

Projekt je spolufinancován z grantů Jihočeského kraje, města Prachatice a obce Nová Pec, ze sponzorského daru státního podniku Lesy České republiky a dalších sponzorů.

Partnery projektu jsou Správa Národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava a rakouský Tourismusverband Böhmerwald.

Partnery členských folklorních festivalů a lidových slavností Folklorního sdružení České republiky jsou: OSA, Národní ústav lidové kultury ve Strážnici, Český rozhlas, Mediatel. Radio Proglas, Dětská tisková agentura, Literární noviny, Muldimediální projekty a PRESSweb.
Článek o posledním dnu 7. jelenovršského milíře přinesl Prachatický deník 25.08.2014. Rozsáhlou fotoreportáž přineslo však již o den dřív internetové vydání Prachatických listů.
Hasiči z Nové Pece se na týden stali uhlíři
24.08.2014 19:23

Jelení Vrchy - V sobotu otevřeli na Jeleních Vrších na Šumavě milíř, který začal hořet před týdnem. Tentokrát z něj dobrovolní hasiči z Nové Pece vytěžili 608,5 kilogramu dřevěného uhlí. Sázku vyhrál zasloužilý člen dobrovolných hasičů Václav Hošek, který odhadoval, že letos vytěží 480 kg. Den zakončilo společné grilování, při kterém hasiči používají uhlí z minulého roku, protože to letošní musí ještě zchladnout a vyschnout. První novodobý milíř byl na Jeleních Vrších postaven v roce 2008.

Autor: Radka Doležalová
Hasiči z Nové Pece se na týden stali uhlíři
(Aktualizace 25.08.2014, 20:24)
POUTNÍ MŠE SVATÁ U ROSENAUEROVY KAPLIČKY
Před 225 lety začal schwarzenberský inženýr Josef Rosenauer stavbu plavebního kanálu, který měl spojit část českokrumlovského panství s císařským hlavním městem Vídní. Proto se mu zpočátku říkalo Krumlovsko-vídeňský plavební kanál, až později dostal jméno podle vlastníků panství - knížat ze Schwarzenbergu. Kanál vycházel od ústí potoka Světlá / Zwettlbach do řeky Große Műhl do horského sedla pod Svatým Tomášem, do míst, kde se dostává z povodí Dunaje do povodí Vltavy. Odtud pak Rosenauer trasoval plavební kanál mírným stoupáním k potoku Ježová na česko-rakouských hranicích, aby pak pokračoval 12 km přes lesy kláštera Schlägl. U hraničního potoka překročil opět do schwarzenberského panství Český Krumlov. Ještě v listopadu 1789, tedy sedm měsíců od zahájení, dospěla stavba k potoku Rasovka nad Novou Pecí. Kanál byl již 29,3 kilometrů dlouhý. Po roční přestávce došel kanál k Jezernímu potoku, který vytéká z Plešného jezera, po dalších dvou letech pak k Jelenímu potoku v dnešních Jeleních Vrších.

U Jeleního potoka visel na stromě obrázek Panny Marie. Hluboce věřící Josef Rosenauer se u něj často modlil.

Koncem osmnáctého a počátkem devatenáctého století zuřila válka mezi schwarzenberskými myslivci a především bavorskými pytláky. Mrtví a zranění byli na obou stranách "bojiště". Jeden z pytláků měl nevyrovnané "dluhy" s jedním z myslivců. Najednou před sebou viděl klečícího muže ve schwarzenberské uniformě. Podle postavy to vypadalo na jeho nepřítele. Vytasil tedy bodák a klečícího muže bodnul do zad. Nebyl to myslivec, tím mužem byl Josef Rosenauer. Moc nechybělo a přišel o život.

Asi to byl zázrak, nebo pomohla Panenka Marie. Vraha - pytláka chytili, hrozil mu trest smrti, Oko za oko, život za život. Velkomyslný Rosenauer se se svého téměř vraha přimlouval, zachránil mu život.

O něco později obraz Panny Marie umístili do kamenné výklenkové kapličky z hrubozrnné plőckensteinské žuly.

Počátkem 19. století kapličku obestavěli malou dřevěnou kapličkou. Obraz Korunování Panny Marie namalovaný na plechu, který tam byl tehdy nejspíš osazen, už nebyl asi ten, u kterého se modlil Josef Rosenauer. Ke kapličce se chodili modlit místní, kteří po skončení druhé světové války museli opustit svoje domovy.

Plavební kanál i kaplička, která dostala jméno po staviteli Schwarzenberského plavebního kanálu, byly v hraničním pásmu, U Rosenauerovy kapličky se nikdo nemodlil, nikdo o ni nepečoval. Obraz Korunování Panny Marie se stával být nečitelným, jak plech reznul. V roce 1999 byl čitelný již jen obličej Panny Marie a Duch svatý.

Nový obraz nechal namalovat Karel Jan kníže ze Schwarzenbergu na žádost jednoho z velkých přátel plavebního kanálu. Úkol jej namalovat dostal Jan Vachuda z Prahy. Ke slavnostnímu požehnání došlo 20. srpna 2000 při první mši svaté po několika desetiletích. Zcela neočekávaně přijel i donátor Karel Jan Schwarzenberg.

Vysvěcení kapličky v roce 2000

Donátor Schwarzenberg a malíř Vachuda

Několik let potom začala tradice poutních mší u Rosenauerovy kapličky Korunování Panny Marie. Ta letošní bude v sobotu 23. srpna 2014.
V sobotu 23. srpna 2014 oslavily dvě desítky věřících z jižních a západních Čech, z Moravy a z Německa poutní mši u Rosenauerovy kapličky korunování Panny Marie nedaleko Jeleních Vrších. Mši celebroval P. Mgr. Jan Mikeš, farní Vikář farnosti Volary.
Mše svatá u kapličky
Věřící i okolo putující turisté si před mší i po ní mohli mimořádně prohlédnout v kapličce umístěný obraz Korunování Panny Marie, aniž by jim v tom překážela ochranná mříž.
Rosenauerova kaplička

Rosenauerova kaplička
Všechny akce plavební sezóny na Schwarzenberském plavebním kanálu, tedy i setkání s prací uhlířů, jsou součástí šumavského folklorního festivalu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu, který je členským festivalem Folklorního sdružení České republiky.

Projekt je spolufinancován z grantů Jihočeského kraje, města Prachatice a obce Nová Pec, ze sponzorského daru státního podniku Lesy České republiky a dalších sponzorů.

Projekt setkání s modlitnou u Rosenauerovy kapličky Korunování Panny Marie podpořila firma Meliorace České Budějovice spol. s r.o.

Partnery projektu jsou Správa Národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava a rakouský Tourismusverband Böhmerwald.

Partnery členských folklorních festivalů a lidových slavností Folklorního sdružení České republiky jsou: OSA, Národní ústav lidové kultury ve Strážnici, Český rozhlas, Mediatel. Radio Proglas, Dětská tisková agentura, Literární noviny, Muldimediální projekty a PRESSweb.
Vikariátní měsíčník regionu Sv. Jana Neumanna Sv. Jan Prachatický přinesl ve svém 8. čísle ročníku 2013-2014 z dubna 2014 přinesl článek o Rosenauerově kapli.
Vikariátní měsíčník
Rosenauerova kaple
Na našem putování za kaplemi a kapličkami se tentokrát vypravíme do hloubi šumavských lesů do doby osmnáctého a počátku devatenáctého stooletí. Hluboké lesy tehdy patřily Schwarzenberkům a ti jako dobří hospodáři a ti jako dobří hospodáři se o své bohatství starali a také se snažili je využít. Spousta dřeva v horách přišla vniveč, protože nebylo možno je dopravovat tam, kde ho kníže ze Schwarzenberku nalezl toho pravého odborníka, který dopravu dřeva vyřešil.

Jmenoval se Josef Rosenauer a narodil se ve Chvalšinách roku 1735. Jeho narození však znamenalo určité komplikace. V křestním listu v kolonce původ stálo - nemanželský. Antonín Rosenauer, tkalcovský tovaryš z nedalekých Dobčic, byl Josefovou matkou Uršulou Traxlerovou uveden jako otec malého Josefa. Antonín se však ke svému otcovství příliš nehlásil a dokonce vedl spor s Uršulou a její rodinou. Karel Tannich, ředitel bývalého ústředního schwarzenberského archivu v Českém Krumlově našel ve čtyřicátých letech spis, ve kterém je celý spor zanesen.

Josef vyrůstal v domě své matka a dědečka Martina Traxlera, tesařského mistra ve Chvalšinách. V rodném domě zůstal však jen do roku 1748. Tehdy ve svých třinácti letech odešel do učení do nedalekého Červeného dvora k Petru Lambacherovi, který zastával funkci takzvaného bažantníka, Josef se tedy měl stát lesníkem. Ukázal se být talentovaný, a tak se v roce 1758 mohl ucházet o povýšení na lesního adjunkta. Překážkou v jeho kariéře byl však jeho nelegitimní původ. To bylo možné vyřešit jen legalizováním jeho původu buďto panovníkem nebo šlechticem, jemuž byla tato pravomoc svěřena. Tak se stalo, že císařovna Marie Terezie podepsala dne 20. listopadu téhož roku listinu, která Josefa zrovnoprávnila s dětmi manželského původu.

Před mladým Rosenauerem se otevřela budoucnost. Nejenže se mohl stát lesním adjunktem, ale postoupil do schwarzenberského lesního úřadu v Českém Krumlově. Panstvo dobře odhadlo jeho talent a schopnosti a kníže jej vyslal počátkem šedesátých let do Vídně na studia inženýrské akademie. Tu absolvoval v roce 1770 a po návratu byl jmenován knížecím inženýrem. Po několika letech složil v Praze zeměměřičské zkoušky. Vyměřoval odvodněnění třeboňských rybníků, pracoval na stavbách silníc, až mohl v roce 1774 předložit knížepánu své první projekty šumavského plavebního kanálu. V roce 791 bylo již možno plavit dřevo do Vídně.

Plavební kanál v úseku mezi Jeleními Vrchy a Novou Pecí byl jen částí celého systému. Kaplička, o které je naše povídání, stojí přibližně v polovině této trasy. Je v místě takzvaného smyku. Jedná se tedy o jakousi vodní křižovatku. Na tomto místě býval odedávna na stromě obrázek Nanebevzetí Panny Marie. Lesní dělníci se u něj modlili a i sám Rosenauer často u mariánského obrázku poklekl k modlitbě. Podle lidového vyprávění se zde udála neblahá příhoda. Inženýr i přes své vysoké postavení chodíval v obyčejné lesnické uniformě. Jednoho dne jej při modlitbě přepadl pytlák a zranil jej svým nožem. Patrně nevěděl, že klečícím mužem je sám Rosenauer, který byl oblíben mezi lidem. Zranění zřejmě nebylo vážné, a jak praví pověst, Rosenauer viníkovi jeho čin odpustil. Jiná pověst praví, že zde jednou při modlitbě usnul a ve spánku nalezl technické řešení místa, kde voda Jezerního potoka přitéká do plavebního kanálu.

Dřevěná kaplička byla patrně postavena až počátkem 19. století a je možné, že sám Rosenauer se jí již nedožil. Zemřel roku 1804- V kamenném podstavci je vytesán letopočet 1818. Na něm byl umístěn obraz Nanebevzetí Panny Marie. Dřevěná kaple byla několikrát opravována a spolu s ní i obraz Jeho původního autora neznáme. Jisto však je, že renovace obrazu v roce 1835 se ujal akademický malíř Wilhelm Fischer. V roce 2000 se kníže Karel Schwarzenberg rozhodl dát malovat nový obraz Korunování Panny Marie akademickým malířem Janem Vachudou.

Navštívíte-li v dnešní době kraj kolem plavebního kanálu, zažijete možná ukázkové plavení dřeva, každoročně se opakující slavnost na Jeleních Vrších. Při procházce podél koryta kanálu dojdete k nově opravené dřevěné kapličce s mariánským obrazem. Vzpomeňte si na pana Josefa Rosenauera, který přes svůj nízký původ vystoupal vysoko ve svém tvůrčím i osobním životě a pozměni tvář našich hor.

Každoročně se zde nejbližší sobotu k Památce Panny Marie Královny (tj. k 22.8.) konají poutní mše sv. Letos vás zveme v sobotu 23. srpna pd 14.00 hod.

MFK, foto Ing. Hynek Hladík
Rosenauerova kaplička

Rosenauerova kaplička
(Aktualizace 23.08.2014, 21:41)
V NEDĚLI 17.08.2014 VYVRCHOLILA LETOŠNÍ PLAVEBNÍ SEZÓNA
U SCHWARZENBERSKÉHO PLAVEBNÍHO KANÁLU
Schwarzenberský plavební kanál, který byl v květnu 2014 zapsán mezi národní kulturní památky, má letos několik kulatých či půlkulatých výročí:
- stavba plavebního kanálu byla zahájena stavbou zkušebního úseku 994 sáhů dlouhého mezi hlavním evropským rozvodím a hraničním potokem Ježová začala 4. května 1789. Ještě v témže roce byl kanál dostavěn až k potoku Rasovka u Nové Pece a dosáhnul tak celkovou délku 29,3 km (225. výročí);
- 10. března 1804 zemřel stavitel Schwarzenberského plavebního kanálu, plavební ředitel, čestný občan císařského hlavního města Vídně a královského hlavního města Prahy, občan Českého Krumlova Josef Rosenauer (210. výročí);
- 4. května 1824 proběhla první plavba po tzv. Novém kanálu mezi Jeleními Vrchy a bavorskou hranicí za přítomnosti Josefa knížete ze Schwarzenbergu, jeho Jana Adolfa dědičného prince ze Schwarzenbergu a čelných představitelů schwarzenberské správy (190. výročí).
Letošní plavební sezóna je již sedmnáctou novodobou sezónou. Už dávno se neplaví dříví ze šumavských lesů do Vídně, neplaví se ani do Prahy. Dění u Schwarzenberského plavebního kanálu je turistickou zajímavostí.

Před sedmnácti lety se inciativy ujal folklorní soubor Libín-S Prachatice. Proč se folklorní soubor zabývá činností na Schwarzenberském plavebním kanálu?

V roce 1828 vydal ředitel českokrumlovského schwarzenberského panství Ernst Mayer ve svém dílku Pokus o popis velkého plavebního zařízení na panství Český Krumlov v českobudějovickém kraji v Čechách píše:

"Vytahování dřeva vyžaduje tři sta až tři sta padesát dělníků, když má být dodržena rovnováha s vhazováním. V Horních Rakousích by nebylo možné takový počet lidí. Ale potřební lidé z krajiny kolem Strakonic v Čechách se každý rok ucházejí houfně a bez vyzvání ucházejí o výdělek. Přinášejí si velké rance s potravinami, které si připravují k denní potravě pod širým nebem během své práce. Mnohá ohniště, která si k tomu účelu udržují drobným dřevním odpadem, dávají skládkám dřeva vzhled polního ležení. Přístřeší na noc je zajištěno v dřevěných stavbách, kde na slámě ve dvojitých řadách nalézají odpočinek. Odměna je spočítána dle výkonu podle množství dříví vytažené z vody a srovnaného do dlouhých hrání a je vyplácena ve zdejší plavební pokladně. Vytvářejí se malé společnosti, které zastupují společné zájmy... Člověk by věřil, že lidé, kteří velmi těžce pracují od pěti hodin ráno do sedmi hodin do večera, a v této době mají pouze jednu hodinu na oběd, vyčerpají všechny síly, žádostivě budou vyhledávat noční tábor. Protože je společnost smíšená z chasníků a děvčat, kteří si úmyslně z domova vzali citery, housle a v Čechách ještě obvyklé dudy, tančí se v oddělených skupinách dvakrát až třikrát do týdne na volném prostranství lidové tance, které v žádném případě nejsou vhodné k posílení unavených údů. Následující den bez nejmenší stopy opět s čerstvostí začínají a pokračují v práci."

Folklorní soubor Libín-S Prachatice svým hranice překračujícím projektem Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu navázal na práci i zábavu plavců. Ten v sobě spojuje setkání s folklorem, setkání s pohádkami z obou stran Šumavy (plavci po večerech jistě nejen hráli, zpívali a tancovali, ale také si povídali, vyprávěli různé, mnohdy neuvěřitelné historky), samozřejmě také setkání s plavením dříví. Projekt postupně přerostl ve zvláštní folklorní festival, který je členským festivalem Folklorního sdružení České republiky. Jedním z vrcholů festivalu je pravidelně srpnový pořad.
Libíňáci, stejně jako pořadatelé jiných akcí pod širým nebem, u kterých není možnost nějaké "suché" varianty, vzhlíželi k obloze. V Prachaticích zamračeno, ale bez deště, hraniční hřeben Plechého a Třístoličníku byl schovaný v mracích, za Volarami začalo mrholit, kus dál k Lipnu pak pršet. Už se začala rýsovat katatstrofická verze. Ale v květnu při zahájení plavební sezóny padaly kroupy a nakonec bylo nádherné počasí.

U Nové Pece bylo bez deště, cestou na Jelení Vrchy se dokonce ukázala modrá díra mezi mraky. "Bude pěkně!"
Chvilku po příjezdu na Jelení Vrchy jsem krátce kouknul do expozice KANÁL EXPO. U plastické mapy kraje kolem Schwarzenberského plavebního kanálu stála malá skupinka, které přednášel Čestmír Hrbek v hnědém koženém sáčku, byl jistě ve svém živlu. V poslední době si nemůže tolik užívat svoji milovanou Šumavu, zdravotní problémy jej zahnaly do domova seniorů v Prachaticích.
Čestmír Hrbek v KANÁL EXPO
Počasí se opravdu dost zlepšilo, jen bylo ještě chladno. Jen lidí bylo stále málo!

Plavební ředitel obešel lidi, především ty s dětmi a zval je k hornímu portálu plavebního tunelu na Jeleních Vrších: "Od půl dvanácté se budou vyprávět pohádky z obou stran Šumavy! Přijďte si poslechnout!" Musel ale také odpovídat na otázky především rakouských turistů: "Kde se tady budou vyprávět pohádky? Bude tam Helmut Wittmann?"
Snad nastalo nějaké kouzlo, u horního portálu nejen svítilo sluníčko, udělalo se tepleji, ale byl tam docela slušný shluk lidí. Mluvilo se česky, německy, francouzsky.

"Prosím Vás, co je to tu za akci? Co se bude dít?", ptal se bavorský cyklista. To už Helmut Wittmann troubil na kravský roh a Hynek Hladík představil dva vypravěče - "pohádkovou babičku z Prachatic" Helenu Svobodovou a "skřítka ze Solné komory" Helmuta Wittmanna. Helena k tomu dodala, že je hrozně ráda, že ke Schwarzenberskému plavebnímu kanálu přijel Helmut, který je tím nejlepším vypravěčem v Evropě. Dokládá to zlatý prsten nejlepšího evropského vypravěče. Ten prsten dostal ne od nějaké jury, ale od kolegů vypravěčů.

Dost bylo představování. Helmut uvedl první pohádku, on jí říká Česká prolhaná, Helena ovšem Popletená ze starého Rakouska. A že byla prolhaná i popletená, dokladovaly výbuchy smíchu dětí i dospělých, Čechů, Rakušanů i Němců, odhadem asi sedmi desítek posluchačů.
Česká prolhaná či Popletená ze starého Rakouska
Pohádku vystřídala jihočeská písnička v podání houslistky Slávky a harmonikáře Honzy.
Písnička Slávky a Honzy
Následovala pohádka O lesní žínce. To je pravá česká klasika.

Na Jelení Vrchy ke Schwarzenberskému plavebnímu kanálu přijeli z Moravy tři spolužáci plavebního ředitele Hynka Hladíka - Pepa, Jirka a Karel. Poslouchali vyprávění pohádek, Helena s Helmutem se spolu navzájem střídali, vyprávění mělo spád. "On ten Helmut musí rozumět perfektně česky!?", konstatoval Jirka k Hynkovi. "Divil by ses, on česky vůbec nerozumí, umí jen několik málo slovíček. A Helča zase skoro neumí německy, je to spousta společné práce, aby to vypadalo, jak to vypadá", odpověděl Hynek.

Helena právě zatočila copem lnu nad hlavou, za chvíli se s Helmutem dala do tance.
O lesní žínce

O lesní žínce
Po písničce přišla na řadu pohádka, která sem, ke Schwarzenberskému plavebnímu kanálu, opravdu patří. Jejím autorem je Ivo Stehlík, v roztomilé knížce Dřevorubecké pohádky ji najdete pod názvem "Jak vodníkovi uplavalo prádlo". Oba vypravěči, Helena Svobodová a Helmut Wittmann jí nazývají zkráceně - O vodníku Žbluňkalovi, resp. Vom Wassermann Plumps.

Ostatně víte, co to je to vodníkovo velké prádlo? No přece pentličky, šosatá sáčka. A do toho vodníkova prádla v jednom okamžiku vplula polena a štěpiny. Dovedete si představit, jak to dopadlo, přímo katastrofa - potrhané vodnické prádlo. Co se všechno dělo, o tom je pohádka, to vyprávělo na břehu kanálu.
O vodníku Žbluňkalovi
Helmut nepřijel na Jelení Vrchy sám, vzal si sebou ženu Ursulu a nejmladší z pěti dětí - synka Valentina. A Valentin se během taťkova a Helenina vyprávění vydal do nejbližšího okolí hledat houby. A něco našel - první nalezenou houbou byl tenhle malinký suchohřib.
Valentin se suchohřibem
Po vodníkovi Žbluňkalovi ještě Slávka s Honzou zahráli a zazpívali a pak se posluchači, vypravěči, muzikanti i organizátoři vydali k pódiu na Jeleních Vrších. Od jedné mělo začínat setkání s folklorem. Jen s malým zpožděním vtančili členové folklorního souboru Libín-S Prachatice úvodním tancem "Bavorov".
Bavorov
Helena Svobodová, tentokrát již ve funkci vedoucí souboru uvedla následující mužské tance - "Hoši" a "Bába". Ona si vždycky rýpne, dodává: "Oni ti chlapi zlobí, tak jsme pro ně vymysleli tyhle tance."
Hoši
Podobně jako mezi pohádkami nejlépe pasuje ke Schwarzenberskému plavebnímu kanálu pohádka "O vodníku Žbluňkalovi", mezi tanci je to taneční pásmo "Plavci". Autorkou choreografie je Helena Svobodová, autorem úprav hudby Jiří Vopálka. Po několika měsíční práci mělo taneční pásmo "Plavci" svoji premiéru 19. května 2007. Tančí se v něm s plavebními háky, které se stanou v určité části pásma hudebními nástroji, jinde z nich je kolotoč, na kterém se svezou dvě děvčata.
Plavci

Plavci

Plavci
"Plavci" měli úspěch na Jeleních Vrších i po sedmi letech od premiéry. Když vlastně, ono každé vystoupení bývá tak trochu premiérou, při tom posledním u plavebniho kanálu bylo trochu improvizovat, soubor postihly nemoci, takže nebyl kompletní. Všímavý pozorovatel si nejspíš všimnul, že při hře s klobouky zaskočla místo chybějící Karla Libuška.
Plavci
Vedoucí souboru Libín-S Helena Svobodová vždy říká, že folklor je opravdovým folklorem, když zpívají a tančí i diváci. Příležitostí k tomu je pokaždé "Doudlebská polka". Helča k tomu dodala, že spolu se souborem Libín-S tancovali diváci v Rakousku, Německu, Maďarsku, letos na jaře v Lotyšsku, před dvěma lety i v Americe.

Když Hynek překládal Helči, pokračoval i česky: "V Americe jsem se souborem nebyl, ale slyšel jsem, že haló způsobilo i představování. První Helena Svobodová, po ní primáška Helena Dvořáková, za chvilku Helena Kováříková. Tři Heleny ve zhruba dvacetičlenném souboru! A představte si, zítra mají Heleny Svátek, jedna tu není, primáška." Kde se vzala, tu se vzala, byla tu malá kytička pro obě oslavenkyně. "A navíc, vedoucí souboru má zítra i narozeniny!" A byla tu další kytička, další přání a velký potlesk.

Kdosi z tanečníků zvolal: "Páni muzikanti, "Doudlebskou!"

A muzikanti spustili, Honza si hned od mikrofonu vyzvednul Helču, která šla do kola.
Doudlebská
A už byli na pódiu i nekrojovaní tanečnice a tanečníci. Ano, nejen v Rakousku, Německu, Maďarsku, Itálii, Španělsku, Katalánsku, Lotyšsku i Americe uměli diváci tancovat se souborem Libín-S Prachatice, ale i na Jeleních Vrších!
Doudlebská

Doudlebská
Tanečníky a muzikanty z folklorního souboru Libín-S i nekrojované diváky vystřídala šestice mladých rakouských muzikantů ze St. Oswald bei Haslach - Brandl Brass. "Ten trumpeťák, co je úplně vlevo, tu byl poprvé jako malý kluk, tenktát tu hrál spolu s taťkou. Bylo to v roce 2007, dnes je to sedmnáctiletý mladík", uváděl muzikanty Hynek, kluci hned ukazovali na jmenovaného. "St. Oswald je vlastně spojen s Jeleními Vrchy Schwarzenberským plavebním kanálem, po hranicích katastru obce probíhá ten nejkrásnější kus kanálu v tzv. Spáditém úseku, který je z české strany prakticky neznámý. U nás v Čechách se říká, že co Čech, to muzikant. Nevím, jestli to platí ještě dnes, ale s jistotou vím, že to platí o oswaldských. St. Oswald je sice malinká vesnička, která nemá ani vlastní hospodu, ale muzikantů je v každém domě hned několik."
Brandl Brass

Brandl Brass
Blížilo se půl třetí a na kraji lesa pod lesovnou na Jeleních Vrších byl docela velký chumel lidí, další stále přicházeli. "Bude plavení dříví!"

Čekání na vodu zkracoval plavební ředitel Hynek Hladík povídáním o Schwarzenberském plavebním kanálu.

Věděli jste, že:
- stavba plavebního kanálu začala pod Svatým Tomášem 4. května 1789, tedy před 125 lety?
- na Jelení Vrchy došel plavební kanál v roce 1793?
- plavební kanál umožňoval plavení palivového dříví ze severních úbočí Šumavy přes hlavní evropské rozvodí k řece Große Mühl a po ní až k Dunaji, aby pak bylo dopraveno až do císařského hlavního města Vídně?
- celkem bylo za 100 let zlatých časů plavebního kanálu do Vídně splaveno necelých osm milionů prostorových metrů palivového dřeva? Toto množství představuje plné českobudějovické náměstí do výšky sedmi Černých věží?

Bylo tři čtvrti na tři, když začala voda v plavebním kanálu stoupat. Rychle ještě přečíst plavební rozkaz. Pak už se malí plavci Kubík a Jiřík, ke kterým se přidaly ještě další děti, a začali vhazovat připravené palivové dřevo.
Vhazování dříví
Plavení začalo. Plavci Štětinové otevřeli stavidla a polena se vydala na svou cestu.
Plavení začalo
Když polena proplula jen kousek do lesa, na břehu už stál harmonikář Honza, kolem něj skupinka zpívajících zjevně turistů. My musíme dál, za polínky.
Zpívání na břehu kanálu
Když polena proplula jen kousek do lesa, na břehu už stál harmonikář Honza, kolem něj skupinka zpívajících zjevně turistů. My musíme dál, za polínky.
Plavení dříví
Polínka doplula do svého cíle, plavci z řad pravidelných plavců i z příchozích, je vytáhli a srovnali na břehu. Plavení skončilo. Ať žije příští plavení! Přijde na řadu 6. září nedaleko bavorských hranic!
Plavení dříví skončilo
Ti, co nevydrželi jít s polínky a s plavci jeden a půl kilometru až k potoku Hučice, stihli druhou porci pohádek z obou stran Šumavy. Na řadu přišly pohádky O hadru, jehle a biči, O Frantovi Hoškovi a další česká klasika - Hrnečku, vař! Helmut, když jel ze Solné komory, jel okolo té vyteklé kaše, trochu ji nabral a přivezl sebou, posluchači, hlavně děti, si ji mohli ochutnat. Byla výborná! Kdo to nestihnul, třeba plavební ředitel Hynek Hladík, určitě i další, musí počkat do příštího května, třeba pojede zase kolem toho místa s kaší.
Po pohádkách už doznívala slavnost u Schwarzenberského plavebního kanálu v duchu setkání s jihočeským folklorem zastoupeným souborem Libín-S. Prvním tancem ze závěrečného bloku byl "Martin" inspirovaný šavlovými masopustními tanci z Kaplicka.
Martin
Následovalo humorné pásmo "Slepice", u kterého se bavili i Maďaři či Američané, přestože dopředu nikdo nikdy tanec neuvádí.
Slepice

Slepice
I v závěrečném bloku přišla na řadu Myslivecká polka, při které si zatancovali opět diváci. Polku, při které se střídají polkové a valčíkové rytmy.
Myslivecká polka

Myslivecká polka
Slavnost skončila rozlučkovým tancem "V Prachaticích".
V Prachaticích

V Prachaticích
Všechny akce plavební sezóny na Schwarzenberském plavebním kanálu jsou součástí šumavského folklorního festivalu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu, který je členským festivalem Folklorního sdružení České republiky.

Projekt je spolufinancován z grantů Jihočeského kraje, města Prachatice a obce Nová Pec, ze sponzorského daru státního podniku Lesy České republiky a dalších sponzorů.

Partnery projektu jsou Správa Národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava a rakouský Tourismusverband Böhmerwald.

Partnery členských folklorních festivalů a lidových slavností Folklorního sdružení České republiky jsou: OSA, Národní ústav lidové kultury ve Strážnici, Český rozhlas, Mediatel. Radio Proglas, Dětská tisková agentura, Literární noviny, Muldimediální projekty a PRESSweb.
(Aktualizace 20.08.2014, 21:31)
STATISTIKY NÁVŠTĚV NA WWW.SCHW-KAN.COM
Během uplynulého měsíce července 2014 navštívilo naše webové stránky 2047 unikátních návštěvníků, řada z nich se na stránky vracela (1,48 návštěníků). Během měsíce si tito návštěvníci otevřeli 13.331 stránek a stáhli si 15,72 GB dat (v červenci 2013 jsme měli 2.164 unikátních návštěvníků, bylo otevřeno 22.789 stránek a staženo 14,27 GB). Nejvíce návštěv jsme měli 11.07.2014 - celkem 150, nejvíce stránek bylo otevřeno 27.07.2014 - 1201, nejvíce dat bylo staženo 21.07.2014 - 742,24 MB.

Návštěvníci našich stránek v červenci 2014 přicházeli z počítačů registrovaných v řadě zemí:
- Česká republika, otevřeno 9.253 stránek, přeneseno 13,06 GB dat
- USA, otevřeno 798 stránek, přeneseno 159,78 MB dat
- Německo, otevřeno 680 stránek, přeneseno 563,27 MB dat
- Ruská federace, otevřeno 324 stránek, přeneseno 3,47 MB dat
- Nizozemsko, otevřeno 214 stránek, přeneseno 8,90 MB dat
- Rakousko, otevřeno 202 stránek, přeneseno 415,35 MB dat
- Španělsko, otevřeno 112 stránek, přeneseno 66,17 MB
- Čína, otevřeno 64 stránek, přeneseno 3,28 MB dat
- Evropská unie, otevřeno 61 stránek, přeneseno 253,15 MB dat
- Kanada, otevřeno 57 stránek, přeneseno 8,15 MB dat
- Velká Británie, otevřeno 40 stránek, přeneseno 11,82 MB dat
- Turecko, otevřeno 35 stránek, přeneseno 2,37 MB dat
- Ukrajina, otevřeno 29 stránek, přeneseno 2,43 MB dat
- Švýcarsko, otevřeno 29 stránek, přeneseno 42,09 MB dat
- Maďarsko, otevřeno 27 stránek, přeneseno 6,66 MB dat
- Lucembursko, otevřeno 27 stránek, přeneseno 3,61 MB dat
- Polsko, otevřeno 20 stránek, přeneseno 60,08 MB dat
- Brazilie, otevřeno 18 stránek, přeneseno 21,06 MB dat
- Bělorusko, otevřeno 16 stránek, přeneseno 5,01 MB dat
- Slovenská republika, otevřeno 16 stránek, přeneseno 124,97 MB dat
dále máme návštěvy z Jižní Koreje, Itálie, Lotyšska, Francie, Belgie, Japonska, Izraele, Švédska, Mexika, Indie, Portugalska, Egypta, Rumunska, Ekvádoru, Thajska, Moldavska, Chile, Argentiny, Slovinska, Makedonie, Chorvatska, Řecka, Austrálie a Venezuely.

Nejvíc návštěvníků otevřelo v červenci 2014 stránky s termíny akcí na Schwarzenberském plavebním kanálu (439), s aktualitami ze Schwarzenberského plavebního kanálu (422), s aktualitami folklorního souboru Libín-S (186), s popisem cesty na akce (177), s fotogaleriemi Schwarzenberského plavebního kanálu (135), s fotogaleriemi folklorního souboru Libín-S (122), úvodní stránku o Schwarzenberském plavebním kanálu v němčině (116), stránku s kalendářem akcí folklorního souboru Libín-S (105). Návštěvníci se vracejí i k informacím z minulých let, třeba i z loňského mezinárodního setkání plavců a vorařů na Šumavě (ve francouzštině, češtině, angličtině).
(Vloženo 01.08.2014, 16:06)
ČASOPIS REVUE 50 PLUS PÍŠE
O SCHWARZENBERSKÉM PLAVEBNÍM KANÁLU
Rozsáhlý článek o Schwarzenberském plavebním kanálu zveřejnil časopis Revue 50 plus ve svém prázdninovém čísle. Jeho autorem je Vladimír Zápotocký, autory fotografií jsou Hynek Hladík a Jiří Kubíček, použity jsou i fotografie z archivu folklorního souboru Libín-S Prachatice.
Článek se zabývá historií Schwarzenberského plavebního kanálu. Současností se zabývá rozhovor s plavebním ředitelem a předsedou folklorního sdružení Libín-S Prachatice Hynkem Hladíkem.
Článek v časopisu Revie 50 plus

Článek v časopisu Revie 50 plus

Článek v časopisu Revie 50 plus

Článek v časopisu Revie 50 plus
(Vloženo 01.08.2014, 13:22)
OPĚT SE PLAVILO DŘÍVÍ NA SCHWARZENBERSKÉM PLAVEBNÍ KANÁLU,
TENTOKRÁT U POTOKA SCHROLLENBACH
Ve středu 30.07.2014 plula opět polena po hladině Schwarzenberského plavebního kanálu. Tentokrát to bylo na rakouském území v místě křížení s potokem Schrollenbach, jen zhruba kilometr od českých hranic.
Podobně jako u všech akcí, které se konají pod širým nebem, při kterých neexistuje "mokrá" varianta, všichni organizátoři bedlivě sledují předpověď počasí. Na českých webech to vypadalo hrozivě, předpověď počasí pro Aigen nevypadala tak hrůzně, mělo by mrholit, srážky 0,2 mm za hodinu.

"Když jsem vycházel z domu, mrholilo, při cestě autem docela silně pršelo, u Zvonkové bylo bez deště, při krátké zastávce těsně před hranicemi jsem našel na kraji lesa první dvě houby. Při sjezdu ze Schöneben mi připadalo, že letím přistávajícím letadlem, dostal jsem se z mraků a klesal dolů pod mraky do údolí řeky Große Mühl k Ulrichsbergu. Silnice byla suchá, tady nepršelo. Čekalo mne dlouhé stoupání z Aigenu, nahoře za Oberhaagem, už na povodí Vltavy svítilo sluníčko! A sluníčko svítilo po celé odpoledne strávené u Schwarzenberského plavebního kanálu u potoka Schrollenbach!", vyprávěl Hynek Gisele z Tourismusverband Böhmerwald.

"U nás v Aigenu dnes nepršelo", odpověděla.
Přišli plavci a muzikanti
Pomalu se začali scházet diváci na plavení, odkudsi se objevili tři muzikanti. "Měli jste být s alpskými rohy, jdete s trubkami?!", volal na přivítanou Hynek.

"To víš, dnes je vrtkavé počasí, alpské rohy jsou ze dřeva, déšť by jim neprospěl, tak máme trumpety", odpověděl Gerhard, šéf muzikantů ze St.Oswaldu. A za chvilku už nasadili a zazněly české melodie v podání Rakušanů. Na lavicích už seděli zvědaví diváci. Svoje kafíčko si od stánku plaveckého spolku z Aigenu, na kterém nabízali za eura i za koruny pivo z jediného klášterního pivovaru ve Schläglu, ale také kávu, domácí koblihy, koláčky, obložené chleby, přinesl i manželský pár z východočeského Žamberka.
Muzikanti ze St. Oswaldu

Muzikanti ze St. Oswaldu
Ve dvě se slova ujal plavební ředitel: "Milí plavci, vy všichni, co jste přišli, jste pro mne plavci, vítám vás tady u Schwarzenberského plavebního v Rakousku v místě křížení s potokem Schrollenbach!", a pokračoval povídáním o kanálu, který dlouho zásoboval císařské hlavní město Vídeň palivovým dřívím ze Šumavy. Nechal se jen občas přerušovat muzikanty ze Svatého Oswaldu.
Muzikanti ze St. Oswaldu
Když ručičky na hodinkách ukázaly půl třetí, pozdravil příchozí za rakouskou organizaci cestovního ruchu Tourismusverband Böhmerwald vrchní plavec Ewald.
Pozdrav vrchního plavce Ewalda
Přišel čas na plavební rozkaz. Přečetl jej plavební ředitel Hynek Hladík ve schwarzenberské uniformě - hnědém sáčku se zeleným stojatým límečkem a s černým kloboukem:
Plavební rozkaz č.6/2014
k provedení ukázkové plavby dříví

Nařizuji tímto provést ukázkovou plavbu dříví ve středu dne 30. července 2014 v oblasti křížení s potokem Schrollenbach.

Plavbu nařizuji provést od sáhového kamene 98 ke stavidlu na potoce Schrollenbach. Splaveno bude zhruba 1/2 sáhu palivového dřeva.

Nařizuji dále, aby se k plavbě dostavil v dostatečném počtu plavební personál s potřebným nářadím.

Nástup personálu bude o půl třetí hodině po poledni.

Plavebnímu personálu i případným divákům nařizuji, aby se chovali dle mých rozkazů a dbali všech bezpečnostních opatření, aby nedošlo ke ztrátám na životech či úrazům.
Slova o možných úrazech či ztrátách na životech vzbudila u řadu posluchačů úsměv. Ale práce plavců byla odedávna nebezpečná, i dnes pracují plavci s ostrými špičatými plavebními háky.

"V celé Evropě je zakázaná dětská práce. U nás na Schwarzenberském plavebním kanálu je dětská práce žádoucí. Děti budete vhazovat připravené dřevo. Tak rychle, dejte se do práce!"

A dětí bylo dost, v Rakousku, v České republice i v Německu jsou prázdniny.

"Ne, abyste mne postříkaly!", stačil zavolat plavební ředitel.

Obzvlášť jeden hoch se snažil a postříkat plavebního ředitele se mu podařilo.
Vhazování dřeva

Vhazování dřeva
Walter dostal za úkol otevřít stavidla, za malou chvilku začala voda proudit, polena se vydala na krátkou pouť od místa vhazování ke stavidlům u potoka Schrollenbach.
Otevření stavidel na potoce Schrollenbach

Plavení dřeva
Plavební háky převzali od vrchních plavců plavci z řad diváků a začala ta nejtěžší a nejnebezpečnější práce - vytažení polen. K žádným úrazům či ztrátám na životech během plavení nedošlo. Plavení skončilo.
Vytahování plaveného dřeva

Vytahování plaveného dřeva
Za plavebním ředitelem i za vrchními plavci se přicházeli rozloučit turisté, z nichž část se stala na chvilku plavci a děkoval za super akci. Česky, německy s rakouským či bavorským přízvukem, s akcentem vídeňským a kdoví jakým ještě, i slovenština zazněla.
Plavení dříví
Příští ukázka plavení dříví bude v neděli 17. srpna na Jeleních Vrších, nebude se jen plavit, ale také vyprávět pohádky z obou stran Šumavy, hrát, zpívat a tancovat, nedaleko od Jeleních Vrhů bude druhý den hořet milíř na pálení dřevěného uhlí.
Stavidla u potoka Schrollenbach patří mezi sedm objektů na Schwarzenberském plavebním kanálu na rakouském území či na česko-rakouských hranicích.

Před rokem 1989 byl tento objekt v havarijním stavu. V roce 1989 byl polorozpadlý nekapacitní propustek z inciativy manželů Roberta a Herminy Baldassariových za finanční podpory Výboru pro vlastivědnou péči v okrese Rohrbach a Hornorakouské zemské vlády pod záštitou okresního hejtmanství v Rohrbachu, za materiálního přispění premonstrátského kláštera ve Schläglu a Zemského stavebního ředitelství - Silniční správy v Ulrichsbergu nahražen klenutým kamenným mostkem s předsazenými stavidly umožňující regulaci vodní hladiny v plavebním kanálu.

Práce byly prováděny podle projektové dokumentace Dipl.-Ing. Roberta Baldassari. Vzhledem k tomu, že vlastník lesních pozemků podél plavebního kanálu - klášter Schlägl - dopravuje po doprovodné komunikaci dřevo těžkými nákladními automobily, navrhnul projektant zásadní přestavbu objektu s vyšší kapacitou v historizujícím stylu z opracovaného kamene. Klenba je ochráněna před nadměrným zatížením železobetonovou deskou, která zatížení roznáší. Do betonové desky jsou upevněny kotvy, které chrání obě kamenná čela před překlopením. Moderní konstrukce nejsou viditelné.

Na stavbu stavidel se třemi stojacími sloupy, na kterých je osazen mohutný překladový kámen, nebyly k dispozici finanční prostředky z veřejných zdrojů, poskytla potřebné peníze paní Hermine Baldassari. Na překladový kámen nechala paní Baldassari vytesat cifry 1789 - 1989.

V letošním roce tak Schwarzenberský plavební kanál má hned několik kulatých či půlkulatých výročí: 225. výročí zahájení stavby plavebního kanálu (1789), 190. zahájení plavení dříví plavebním tunelem na Jeleních Vrších (1824), 25. výročí rekonstrukce objektu stavidel u potoka Schrollenbach (1989).
Stavidla u potoka Schrollenbach

Stavidla u potoka Schrollenbach
Program u potoka Schrollenbach je součástí šumavského folklorního festivalu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu, jehož nositelem je folklorní sdružení Libín-S Prachatice. Projekt je podpořen z grantů Jihočeského kraje, obce Nová Pec a sponzorským darem státního podniku Lesy České republiky. Partnery projektu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu jsou rakouské sdružení cestovního ruchu Tourismusverband Böhmerwald a Správa Národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava. Šumavský folklorní festival Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu je členským festivalem Folklorního sdružení České republiky. Partnery členských folklorních festivalů a lidových slavnosti jsou OSA, Národní ústav lidové kultury ve Strážnici, Český rozhlas, Mediatel. Radio Proglas, Dětská tisková agentura, Literární noviny, Muldimediální projekty a PRESSweb.
(Aktualizace 01.08.2014, 09:04)
VELKÁ UKÁZKA PLAVENÍ DŘÍVÍ PRO NĚMECKOU SKUPINU
Od poslední ukázky plavení dříví na Jeleních Vrších uplynulo jen několik dní, když se tu plavilo znovu.

Tentokrát to byla mimořádná ukázka plavení, kterou si pro německou skupinu na středeční odpoledne 23. července objednala jedna významná cestovní kancelář. Chtěli pro ni velkou ukázku plavení.

Co znamená velká ukázka?

Ukázku vede plavební ředitel oblečený do schwarzenberské lesnické uniformy, má k ruce plavební personál. "Jeho" plavci mají na sebe pracovní oděv obvyklý v první polovině uplynulého století. V případě, že se ukázka koná na Jeleních Vrších, hosté navštíví s plavebním ředitelem exopozici EXPO KANÁL i oba portály plavebního tunelu, vše samozřejmě s odborným výkladem plavebního ředitele.

Podobnou ukázku si můžete objednat i vy! Stačí kontaktovat plavebního ředitele.
Když německá skupina byla po obědě dole v Nové Peci a chystala se k odjezdu, dalo se do silného deště. Jen o sedm kilometrů dál, na Jeleních Vrších bylo skoro zataženo, chvilkami mezi mraky prokouklo sluníčko. Pro Němce a jejich české průvodce tedy nebyl důvod, proč cestu na Vršky, jak říkají místní, odkládat.

Na Jelení Vrchy dorazily dva velké autobusy, v nich osmdesát, možná stovka turistů z Porýní. Jen malinký kousek po nich dorazila trojice plavců z Aigenu. Exkurze začala výkladem plavebního ředitele v expozici EXPO KANÁL. Turistů bylo ale opravdu hodně, nevím, nevím, jestli všichni viděli na plastickou mapu.

Nadchází čas k plavení. Skupina se přesouvá na okraj lesa pod lesovnu. Kanálem teče po deštích v minulých dnech rezavě zbarvená voda, to je od rašeliny v prameništích Jeleního potoka. Vody je víc než obvykle, na plavení jí ale bylo pořád málo. Necelý jeden kilometr odsud je ale na Jelením potoce plavební nádrž Jelení jezírko. Jeden z plavců měl za úkol otevřít otevřít výpust na jezírku o jedno hradící prkénko. Voda na Jelení Vrchy přiteče zhruba za dvacet minut. Plavební ředitel měl i na dnešní mimořádné plavení plavební rozkaz s číslem 5 z roku 2014. Protože se na plavení přidali i okolo putující čeští turisté, byl rozkaz nejen v němčině pro klienty, ale také česky pro ně.

"Jsem překvapen, kolik vás, plavci, dnes přišlo. Jsem překvapen, že až z dalekého Porýní, musí tam být u vás opravdu nouze, když jste jeli takovou dálku, abyste mohli pracovat u nás na Šumavě! A vy, Češi, odkud vy jste?", ptal se plavební ředitel.

"Z Ostravy a z Frýdku-Místku!"

Takže také z velké dálky.

"V plavebním rozkazu stálo, že si sebou máte vzít plavební nářadí! Ne všichni ho máte! Tamhle vidím tři plavce! Zdravím Tě, Franzi!"

"Grüß Gott!", odpověděl Franz.

Pak se plavební ředitel pozdravil ještě s Walterem.

"Ewalde, zdravím Tě, kde máš Ty plavební hák?"

Ewald ukázal na plavební hák zapíchnutý kousek od něj.

"Tamhle máme ještě několik plavebních háků. Tak si je rozeberte, vy, co nemáte nářadí! Jsme tady kvůli práci, ne na koukání!"

Pak vyzval skupinku dětí z Ostravska, aby se daly do práce při vhazování dřeva.
Vhazování dřeva
Děti se daly do práce, za chvilku bylo všechno připravené dřevo ve vodě. Za malou chvilku začalo ve vodě najednou lehké chvění, pak začala prudce proudit. Voda z Jeleního jezírka už dorazila.
Plavení začíná
Franz s Ewaldem otevřeli stavidla a polena se vydala na svou pouť k dnešnímu cíli, nedaleko uhliště na Jeleních Vrších. Děti se daly do práce, za chvilku bylo všechno připravené dřevo ve vodě. Za malou chvilku začalo ve vodě najednou lehké chvění, pak začala prudce proudit. Voda z Jeleního jezírka už dorazila.
Plavení dřví
Dřevo bylo vytaženo, plavení skončilo. Německé turisty ovšem čekala prohlídka obou portálů tunelu i obou šachet. Jen průchod tunelem možný nebyl.

Tunel nelze projít z bezpečnostních důvodů i z hlediska ochrany přírody. Podívejte se ale na několika fotografiích, jak to v tunelu vypadá i v místech, která jsou nepřístupná.
Plavební tunel - dolní portál

Plavební tunel - monogram v tunelu

Plavební tunel - pohled od dolního portálu do tunelu

Plavební tunel - netopýr ve střední části tunelu

Plavební tunel - střední část tunelu

Plavební tunel - vytesané jméno stavitele Fanty

Plavební tunel - před horním portálem

Plavební tunel - horní portál
(Vloženo 28.07.2014, 22:15)
PRVNÍ PRÁZDNINOVÉ PLAVENÍ NA JELENÍCH VRŠÍCH
V neděli 20. července plula letos poprvé o prázdninách polena po hladině Schwarzenberského plavebního kanálu na Jeleních Vrších při čtvrté ukázky plavení dříví.

Sluníčko pálilo od rána, teplota vystoupala krátce po poledni i na Jeleních Vrších v nadmořské výšce zhruba 880 metrů jen něco málo pod 30 stupňů. Dalo by se říct, že líp by bylo u vody.

Už chvilku po dvanácté se ptali turisté na Jeleních Vrších, kdy a kde začne plavení. "Ještě máte čas, bude to ve dvě hodiny na kraji lesa," zněla odpověď místních. A čas bylo možné zkrátit třeba v bufetu, nebo v expozici EXPO KANÁL, od dvanácti šlo stihnout obojí.
Když plavební ředitel Hynek Hladík dorazil pod lesovnu, byla tam dost velká skupina diváků, možná jich byly dvě stovky, schovali se pěkně do stínu lesa. Plavební ředitel za kanálem, turisté před kanálem. V kanálu skoro žádná voda. "Bude to plavení, nebo nebude?", jistě si myslela řada těch před kanálem.

Plavební ředitel povídal o historii plavebního kanálu. Jeho stavba začala 4. května 1789, letos to bylo 225 roků. Bylo to ještě před příchodem círařsko-královské dvorské komise, která měla projekt plavebního kanálu, kterému se dlouho říkalo Krumlovsko-vídeňský, protože právě jím mělo být dopravováno palivové dříví ze šumavských lesů na krumlovském schwarzenberského panství přes hlavní evropské rozvodí k řece Große Mühl a po ní až k Dunaji. Josef Rosenauer postavil nejdřív zkušební 994 sáhů dlouhý úsek mezi hlavním evropským rozvodím a potokem Ježová na hranicemi mezi Čechami a Rakouskem, který tehdy tvořil i hranicemi mezi schwarzenberským panstvím a panstvím kláštera Schlägl. Když komise přijela, viděla, že voda teče přes rozvodí z povodí Vltavy do povodí Dunaje. To rozhodlo nejen o tom, že další stavba byla povolena, ale také komise zavázala klášter Schlägl, aby umožnil stavbu kanálu na svém území. Stavba mohla začít... A během následujících čtyřech let došel plavební kanál až do míst, kde jsou dnes Jelení Vrchy...
Bylo jistě něco po druhé hodině, začala proudit plavebním kanálem kalná, od rašeliny tmavě zbarvená voda, začala rychle stoupat. Hynek Hladík rychle skončil svůj výklad, přečetl plavební rozkaz:
Plavební rozkaz č.4/2014
k provedení ukázkové plavby dříví

Nařizuji tímto provést ukázkovou plavbu dříví v neděli dne 20. července 2014 na Jeleních Vrších.

Plavbu nařizuji provést od lesovny na Jeleních Vrších zhruba 50 sáhů za hranicí prvního a druhého úseku po potok Hučice cca 20 sáhů před sáhovým kamenem 34. Splaveno bude zhruba 1/2 sáhu palivového dřeva.

Nařizuji dále, aby se k plavbě dostavil v dostatečném počtu plavební personál s potřebným nářadím.

Nástup personálu bude ve dvě hodiny po poledni.

Plavebnímu personálu i případným divákům nařizuji, aby se chovali dle mých rozkazů a dbali všech bezpečnostních opatření, aby nedošlo ke ztrátám na životech či úrazům."
Pak se rozhlédnul po skupině na druhé straně kanálu. "Plavci, přišlo vás docela dost, ale vidím, že jen pár vás má plavební nářadí. Asi se vám nechtělo nést ho z domova. Tamhle mám ještě několik plavebních háků. Tak si je rozeberte!" Plavců a diváků byly možná tři stovky.

"Tati, běž!", ozvalo se. Jednoho plavebního háku se chtěl ujmout malý klučina. Maminka to odsouhlasila, ale plavební ředitel zaprotestoval: "Plavební háky si vezmou dospělí, pro děti budeme mít jinou práci!" A za chvilku byly háky rozebrány. V rukou je měli Češi a Němci.

"V celé České republice, v celé Evropě je zakázaná dětská práce. Ale u nás je dětská práce povolena, děti budou vhazovat dříví, dospělí hodí do vody ty delší klády, děti budou házet polena!" A dříví už létalo do vody. "Nikdo mne nesmí postříkat!", zavolal ještě plavební ředitel.
Nejdřív dospělí vhodili klády

Pak děti naházaly do vody polena a štěpiny

Nakonec dal plavební ředitel pokyn k otevření stavidel
Dospělí nejdřív vhodili klády, pak děti naházely do vody štěpiny a polena, nakonec dal plavební ředitel pokyn k otevření stavidel. Dříví se vydalo na svoji dnešní pouť. "Plavit budeme asi jeden a půl kilometru!"
Plavení začalo

Plavec z Domažlic

Plavení
Polínka plula po hladině, když se vzpříčila, byl tady vždycky nějaký plavec, který problém vyřešil. Bylo toho spousta k fotografování.
Plavec Pavel Štětina se svým tátou, vrchním plavcem Pavlem Štětinou

Dříví je na konci své cesty
Polínka plula po hladině, když se vzpříčila, byl tady vždycky nějaký plavec, který problém vyřešil. Bylo toho spousta k fotografování.

Najednou tu byl konec. Polena byla na konci své cesty. Plavci je vytáhli z vody, stejně jako je před dvěma sty lety lovili z vody Große Mühl u ústí do Dunaje.
Plavení dříví na Schwarzenberském plavebním kanálu je součástí folklorního festivalu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu, jehož pořadatelem je folklorní sdružení Libín-S Prachatice. Projekt je podpořen z grantů Jihočeského kraje, obce Nová Pec a sponzorským darem státního podniku Lesy České republiky. Partnery projektu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu jsou rakouské sdružení cestovního ruchu Tourismusverband Böhmerwald a Správa Národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava.

Příští ukázka plavení bude ve středu 30. července 2014 v místě křížení s potokem Schrollenbach na rakouském území (GPS: 48°40'7.461"N,14°0'54.857"E). Vlastnímu plavení, které bude od 14:30 hod., bude předcházet v 13:45 hod. vystoupení skupiny trubačů na alpské rohy Alphornbläsergruppe St.Oswald.

V sobotu 16. srpna 2014 budou od 08:00 hod. uhlíři stavět na uhlišti nedaleko Jeleních Vrchů milíř na pálení dřevěného uhlí. Odpoledne, okolo 16:00 hodin, bude milíř slavnostně zapálen. Milíř pak bude hořet až do další soboty 23.08.2014. V sobotu dopoledne, pravděpodobně kolem 10:00 hod., bude milíř otevřen a bude z něj vytěženo vypálené dřevěné uhlí.

V neděli 17. srpna 2014 se bude na Jeleních Vrších konat akce Kulturní osa plavební kanál. Začínat se bude v 11:30 hod. u horního portálu plavebního tunelu vyprávěním pohádek z obou stran Šumavy. Ve 13:00 hodin naváže setkání s folklorem, ve 14:30 hod. se bude plavit dříví, od zhruba 15:00 hodin bude nachystána druhá porce pohádek z obou stran Šumavy, tentokrát ve stodole domu č.p. 13, slavnost bude doznívat opět folklorem cca v 15:30 hod.
Po celý rok 2014 slaví folklorní soubor Libín-S Prachatice svoje 25. výročí. Všechny akce roku 2014, tedy i ukázka plavení dříví na Schwarzenberském plavebním kanálu 08.06.2014, jsou součástí projektu 25. VÝROČÍ LIBÍN-S PRACHATICE, který svým grantem podpořilo město Prachatice.

Partnery členských folklorních festivalů a lidových slavnosti jsou OSA, Národní ústav lidové kultury ve Strážnici, Český rozhlas, Mediatel. Radio Proglas, Dětská tisková agentura, Literární noviny, Muldimediální projekty a PRESSweb.
(Vloženo 20.07.2014, 23:28)
VORAŘSKÁ SLAVNOST NA ŘECE NOGUERA PALLARESA V LA POBLA DE SEGUR
Také pod Pyrenejemi v Katalánsku probíhala o víkendu 04.-06.07.2014 vorařská slavnost na řece Noguera Pallaresa v La Pobla de Segur. Členové místního vorařskéh spolku L’Associació Cultural dels Raiers de la Noguera Pallaresa / Kulturní spolek vorařů od řeky Noguera Pallaresa stavěl vory, které se pak divokou řekou vydaly k mostu pod městem La Pobla de Segur.
Vorařská slavnost v La Pobla de Segur
Můžete se podívat na televizní záběry společnosti La Pallars televisió La Pallars televisió ze slavnosti.
O tom, jak vypadá plavba z pohledu voraře se můžete podívat na následujících záběrech, které Vám ukážou, že plavba na řece Noguera Pallaresa může být i dobrodružná.
(Vloženo 08.07.2014 23:35)
FRANCOUZSKÉ ÚDOLÍ LÁSKY JE MEZINÁRODNÍM VORAŘSKÝM ÚDOLÍM
Plavení u jezu mlýna Toussaint
V neděli 6. července francouzský vorařský spolek Confrérie St.Nicolas des radeliers de la Loue / Bratrstvo Sv. Mikuláše od řeky Loue uspořádal ukázku plavení a průjezd vorů přes jez u mlýna Toussaint na řece Loue. Součástí programu dne bylo i prohlášení údolí řeky Loue v pohoří Jura v regionu Franche Comté, které je nazýváno často Val d´amour / Údolí lásky za Mezinárodní vorařské údolí. Slavnosti se zúčastnil i prezident Mezinárodní asociace plavců a vorařů Angel Portet z Katalánska.
Předání praporu Mezinárodní asociace plavců a vorařů
Nyní dorazily první fotografie z vázání voru, z otevření vorové propusti i z dramatického proplutí voru přes jez u mlýna Toussaint, ale také z navazující slavnosti.
Vázání voru na řece Loue
Proplutí voru přes jez u mlýna Toussaint
Jedním ze členů Bratrstva Sv. Mikuláše od řeky Loue je i kreslíř Christian Lafay, který si kreslil poznámky nejen při mezinárodním setkání plavců a vorařů ŠUMAVA - BÖHMERWALD 2013, ale i letos na setkání v lotyšském Strenči. Samozřejmě, že členové folklorního souboru Libín-S Prachatice byli často předmětem Christianova zájmu.

Letos na podzim bude v Prachaticích v Zimní zahradě prachatické radnice otevřena výstava kreseb Christiana Lafaye a fotografií Hynka Hladíka, která bude ozvěnou loňského mezinárodního setkání.
Christian Lafay
(Aktualizace 08.07.2014 20:44)
NEHODA U SCHWARZENBERSKÉHO PLAVEBNÍHO KANÁLU
Neopatrná jízda se v pátek odpoledne stala málem osudnou starší rakouské cyklistce, která se těžce zranila při pádu u Schwarzenberského kanálu. Přestože se jí čeští záchranáři snažili pomoci, žena ošetření v Česku odmítla a trvala na převozu do Rakouska.
Horská služba České republiky
„Ochrannou přilbu místo na hlavě měla na nosiči a zřejmě se plně nevěnovala se řízení a na cyklostezce směrem do Nové Pece v místě zvaném Rosbach přelétla řídítka, udeřila se do hlavy a upadla do bezvědomí. Náhodou jsem kolem zrovna převážel dehydratované manžele od Plešného jezera. U nehody jsem byl asi minutu poté, co se stala. Manžel cyklistky zrovna volal dispečink jihočeské Zdravotnické záchranné služby,“ popsal Právu bleskový zásahu člen Horské služby Šumava Vladimír Čeřovský.

Po dohodě se záchrankou zraněnou převzal do své péče a zjistil, že žena je v bezvědomí a utrpěla tržnou ránu na hlavě a otřes mozku.

„Z povahy zranění bylo jasné, že kdyby přilbu měla na hlavě, v podstatě by se jí nic nestalo,“ podotkl Čeřovský.

Záchranář ji okamžitě vyšetřil, nasadil krční límec a sterilně pokryl tržnou ránu. Mezitím další členové Horské služby zajistili místo pro přistání vrtulníku Letecké záchranné služby z Českých Budějovic. Ten dosedl u stanice Horské služby Nová Pec – Láz.
Českou péči odmítla
Poraněnou cyklistku, která znovu nabyla vědomí, pak chtěli záchranáři předat posádce vrtulníku, jenže v tu chvíli začaly komplikace. Zraněná emotivně a nahlas protestovala proti transportu vrtulníkem bez manžela. Následně se dokonce rozhodla, že se nenechá ošetřit na území České republiky, aniž by sdělila, co ji k tomu vede.

„Naštěstí funguje dobrá příhraniční spolupráce s rakouskou stranou. Požádali jsme je proto o asistenci a ženu dovezli na hranice u Zadní Zvonkové v sanitním voze Rychlé záchranné služby z Volar, který dorazil ke stanici HS také,“ glosoval následné neobvyklé komplikace při pomoci zraněné náčelník Horské služby Šumava Michal Janďura. Podle něj pro mohla být ve chvíli přechodu hranic už ošetřována v budějovické nemocnici.
(Vloženo 05.07.2014 12:38)
NA JELENÍCH VRŠÍCH BYLO ŽIVO
Na Jeleních Vrších bylo v úterý 10.06.2014 živo. Dopoledne tam byli na exkurzi důchodci z Prahy 10.

Odpoledne tam z Ovesné přišly děti ze školy v Dobřichovicích, které tráví týden ve Volarech. Třeťáci a čtvrťáci měli za sebou ve velkém horku, když dorazili na Jelení Vrchy bylo skoro 30 stupňů, skoro sedm kilometrů. Proto se začalo přestávkou, aby si děti mohly koupit něco k pití, doplnit láhve.

Dál už se jim věnoval plavební ředitel Hynek Hladík. Nejdřív se šly podívat do expozice EXPO KANÁL, potom Hynek Hladík rozdal klukům plavební háky. Pak už děvčata vhazovala připravená polena, otevřela se stavidla a polínka se "rozeběhla" směrem k okraji lesa. Je třeba říct, že některá polena zůstala "viset" na suchu, bylo málo vody. Kluci pak plavebními háky polena vylovili.
Plavení pro děti z Dobřichovic

Plavení pro děti z Dobřichovic
Děti se pak vydaly opět přes kopec do Černého Kříže na vlak do Volar. Čekalo je opět asi sedm kilometrů, nad Plechým byly černé mraky.
(Vloženo 10.06.2014 19:23)
PLAVEBNÍ KANÁL V TELEVIZI
Jihočeská internetová televize Cesty krajen TV přinesla v letošním 10. díle Lipnožurnálu z 01.07.2014 řadu příspěvků z kraje kolem Lipenské nádrže - mezi nimi i záběry od Schwarzenberského plavebního kanálu. Reportéři televize se vrátili k zahájení plavební sezóny 24. května 2014. Informace najdete ZDE. 10. díl Lipnožurnálu najdete i na www.youtube.com.
Jubilejní 10. díl Lipnožurnálu má co nabídnou. Podívali jsme se na programem nabyté slavnosti v Černé v Pošumaví. Naše kamera sledovala i zahájení 17. novodobé plavební sezóny na Schwarzenberském kanále. Pozveme vás na nejvýše položený hrad v Čechách - Vítkův Hrádek, který bude slavit 9. výročí otevření veřejnosti. Atraktivní bylo cvičení Policie České republiky v Českém Krumlově, nebo umístění pamětního kamene na nejjižnějším místě České republiky. Na závěr si nenechte ujít pozvání na divadelní představení se strašidlem, které máte možnost vidět na nádvoří Rožmberského zámku.
(Vloženo 02.07.2014 09:11)
PRVNÍ PRÁZDNINOVÉ PLAVENÍ BUDE 20. ČERVENCE
První prázdninové plavení dříví na Schwarzenberském plavebním kanálu bude v neděli 20. července na Jeleních Vrších. Plavební ředitel již vydal svů čtvrtý letošní plavební rozkaz:
Plavební ředitel při plavebním rozkazu
Plavební rozkaz č.4/2014
k provedení ukázkové plavby dříví

Nařizuji tímto provést ukázkovou plavbu dříví v neděli dne 20. července 2014 na Jeleních Vrších.

Plavbu nařizuji provést od lesovny na Jeleních Vrších zhruba 50 sáhů za hranicí prvního a druhého úseku po potok Hučice cca 20 sáhů před sáhovým kamenem 34. Splaveno bude zhruba 1/2 sáhu palivového dřeva.

Nařizuji dále, aby se k plavbě dostavil v dostatečném počtu plavební personál s potřebným nářadím.

Nástup personálu bude ve dvě hodiny po poledni.

Plavebnímu personálu i případným divákům nařizuji, aby se chovali dle rozkazů vrchního plavce Pavla Štětiny a dbali všech bezpečnostních opatření, aby nedošlo ke ztrátám na životech či úrazům.

Hynek Hladík, plavební ředitel

Dáno v Prachaticích dne 30. června LP 2014.
Partnery projektu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu jsou rakouské sdružení cestovního ruchu Tourismusverband Böhmerwald a Správa Národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava.
Ukázka plavení dříví je součástí šumavského folklorního festivalu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu, který je členským folklorním festivalem Folklorního sdružení České republiky. Projekt je podpořen z grantů Jihočeského kraje, obce Nová Pec a sponzorským darem státního podniku Lesy České republiky.
Po celý rok 2014 slaví folklorní soubor Libín-S Prachatice svoje 25. výročí. Všechny akce roku 2014, tedy i ukázka plavení dříví na Schwarzenberském plavebním kanálu 08.06.2014, jsou součástí projektu 25. VÝROČÍ LIBÍN-S PRACHATICE, který svým grantem podpořilo město Prachatice.

Partnery členských folklorních festivalů a lidových slavnosti jsou OSA, Národní ústav lidové kultury ve Strážnici, Český rozhlas, Mediatel. Radio Proglas, Dětská tisková agentura, Literární noviny, Muldimediální projekty a PRESSweb.
(Aktualizace 30.06.2014 19:09)
DAVLE SE STALA MEZINÁRODNÍ VORAŘSKOU OBCÍ

Městys Davle se v neděli 29.06.2014 stalo Mezinárodní vorařskou obcí. Slavnost prohlášení, který se konala na ostrově Sv. Kiliána nedaleko soutoku Sázavy s Vltavou, navázala na slavnostní mši celebrovanou Dominikem kardinálem Dukou. Do Davle přijela řada čestných hostů, mezi nimi i prezident Mezinárodní asociace plavců a vorařů Angel Portet, členové vltavanských spolků z Prahy, Štěchovic a Purkarce či plavební ředitel Hynek Hladík.
Z davelského přístaviště nedaleko starého mostu přes Vltavu odplul přesně o půl deváté ráno kolesový parník Vltava s prvními účastníky slavnosti, jeho cílem byl ostrov Sv. Kiliána.
Kolesový parník Vltava

Parník Vltava odplul z Davle
Ostrov Sv. Kiliánaa je spojen s rannou historií křesťanství v Čechách. Podle představ knížete Boleslava II. Pobožného z rodu Přemyslovců byl na něm zhruba roku 1000 založen benediktinský klášter Sv. Jana Křtitele.

Původní klášter byl s velkou pravděpodobností dřevěný. Dřevěná podoba ostrovského kláštera trvala do roku 1137, kdy měl vyhořet. Brzy nato začala stavba kamenných klášterních budov, která byla dokončena až v poslední čtvrtině 13. století. Vznikla románská bazilika se třemi apsidami, později bylo k východnímu závěru přistavěno trojlodí a do roku 1225 dvojvěžové průčelí.

Klášter byl v následujících letech mnohokrát vydrancován, poprvé již v roce 1278 Branibory. Poslední mniši odešli z Ostrova v roce 1517.

Významnou součástí kláštera bylo skriptorium - písárna. Zde vznikla řada významných rukopisů, především latinský rukopis Řehořových dialogů Gregorii Quatlour libri dialogorum z přelomu 11. a 12. století s českými a staroslovanskými meziřádkovými glosami (napsanými asi mnichem sázavského kláštera, který v roce 1097 po vyhnání slovanských mnichů ze Sázavy hledal útočiště na Ostrově. Dalším dochovalým dílem je rukopis žaltáře tzv. Codex Ostroviensis pravděpodobně z roku 1174.
Zbytky Ostrovského kláštera
Deset minut před desátou se zákrutou pozorovatelům na severním cípu ostrova objevil znovu parník Vltava obležený spoustou pasažérů, na přídi byly k vidění vltavanské prapory. V deset hodin se na přístavním můstku objevil muž v červeném slavnostním oděvu - Dominik kardinál Duka. Na břehu mu pak byla nasazena červená mitra, kardinál se nadále opíral o kardinálskou berlu. Za křížem, kardinálem s doprovodem, se řadí v průvodu nejprve historické prapory vltavanů, pak starosta Davle Jiří Prokůpek spolu s prezidentem Mezinárodní asociaca plavců a vorařů Angelem Portetem a prezidentem svazu vltavanských spolků Praha, Davle, Štěchovice, Purkarec Vltavan Čechy Jaroslav Camplík, za nimi členové vltavanských spolků a další pasažéři z parníku Vltava.

Průvod procházel úzkou pěšinkou vysekanou v houštinách "pralesa" na břehu ostrova ke zbytkům ostrovského kláštera.
Dominik kardinál Duka



Vltavanské prapory
Kardinál Duka sloužil na břehu Vltavy v místech bývalého slavného kláštera mši svatou, při které byla osmi věřícím udělena svátost biřmování.
Dominik kardinál Duka
Pak již nastaly chvíle pro prohlášení městyse Davle za Mezinárodní vorařskou obec. Davelský starosta seznámil kardinála Duku i ostatní přítomné, že obci bude udělen titul Mezinárodní vorařská obec. Angel Portet, prezident Mezinárodní asociace plavců a vorařů, přednesl potom slavnostní projev ve španělštině i ve své matařštině - katalánštině, ve kterém přivítal Davli do rodiny mezinárodních plaveckých měst, vesnic a údolí. Nato jeden z davelských vltavanů předstoupil se svinutým praporem Mezinárodní asociace plavců a vorařů na historické zdobné žerdi před starostu Jiřího Prokůpka, prezidenta Mezinárodní asociace Angela Porteta, prezidenta Vltavanu Čechy Jaroslava Camplíka a předsedy Vltavanu Davle Františka Dolejšího. Přítomen byl i Dominik kardinál Duka. Angel Portet prapor rozvinul a předal jej starostovi Davle, který požádal kardinála Duku o jeho požehnání.
Angel Portet při slavnostním projevu

Rozvinutí praporu Mezinárodní asociace plavců a vorařů

Požehnání praporu
Součástí prohlášení Davle za Mezinárorní vorařskou obec bylo i předání diplomu, který postupně stvrdili svými podpisy postupně Dominik kardinál Duka, Angel Portet, Jaroslav Camplík, Jiří Prokůpek a František Dolejší. Davle se tak stala Mezinárodní vorařskou vesnicí!
Dominik kardinál Duka při podpisu diplomu

Angel Portet při podpisu diplomu

Jaroslav Camplík před podpisem diplomu

Jiří Prokůpek při podpisu diplomu

František Dolejší při podpisu diplomu
Slavnost pomalu končila, na cestu zpět k parníku Vltava se vydal dlouhý had průvodu účastníků v čele s církevními funkcionáři a vltavanskými prapory i s praporem Mezinárodní asociace plavců a vorařů.

V mezičase požádal Angela Porteta o rozhovor redaktor místní regionální televize.
Angel Portet při televizním interwiew

Angel Portet při televizním interwiew
Po krátkém občerstvení u kostela Sv. Kiliána na levém břehu Vltavy se přesunuli všichni hosté do sálu hotelu Pivovar v Davli na společný oběd a zábavu. Mezi Vltavany přišel znovu Dominik kardinál Duka. Ve svém krátkém projevu připoměl krásnou řeku Vltavu, která je opěvována básníky, o které byla složena nádherná symfonická báseň, i Vltavany. Předseda davelských Vltavanů František Dolejší na jeho slova reagoval tak, že navrhnul, aby se Dominik Duka stal čestným členem Vltavanu Davle. Návrh se setkal s mohutným potleskem. Po odchodu kardinálu Duky se rozloučili i s prezidentem Mezinárodní asociace plavců a vorařů. Angel Portet dostal několik dárků, mezi nimi i diplom čestného člena Vltavanu Davle.
(Vloženo 30.06.2014 14:43)
PŘEDNÁŠKA PLAVEBNÍHO ŘEDITELE V PŘEDNÍ VÝTONI

Na pátek 27.06.2014 pozvali senioři z Přední Výtoně plavebního ředitele Hynka Hladíka, aby jim povídal o Schwarzenberském plavebním kanálu. Právě na území dnešní obce Přední Výtoň byla stavba plavebního kanálu 4. června roku 1789 zahájena.

Hynek Hladík si připravil do Přední Výtoně obsáhlou prezentaci, ve které se hovořilo nejen o historii, ale především představil plavební kanál a související stavby od ústí řeky Große Mühl do Dunaje, přes ústí plavebního kanálu do Große Mühl, spáditý úsek, rozvodí k Ježové. Nevyhnul se ani popisu plavebního kanálu v Rakousku či na území Národního parku Šumava.

Z plánované jedné hodiny trvání přednášky nakonec byly víc než dvě, senioři se z budovy rozcházeli ještě dlouho potom, byla celá spousta témat, na která Hynek Hladík odpovídal.
(Vloženo 30.06.2014 08:20)
SCHWARZENBERSKÝ PLAVEBNÍ KANÁL JE NÁRODNÍ KULTURNÍ PAMÁTKOU

Vláda České republiky na svém zasedání 28.05.2014 schválila nařízení vlády 442/14 Sb. o prohlášení některých kulturních památek za národní kulturní památku. Za národní kulturní památku v Jihočeském a Západočeském kraji byl prohlášen soubor plavebních kanálů na Šumavě: Schwarzenberský kanál, Kaplický potok a Vchynicko-Tetovský kanál.
NAŘÍZENÍ VLÁDY
ze dne 28. května 2014

o prohlášení některých kulturních památek za národní kulturní památky

Vláda nařizuje podle § 4 odst. 1 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči:

§ 1
Prohlášení některých kulturních památek za národní kulturní památky
(1) Za národní kulturní památky se prohlašují tyto kulturní památky:
a) ve Středočeském kraji
Soubor hornických památek v Březových Horách;
b) v Jihočeském kraji
1. Vodní pila v Penikově se strojním vybavením,
2. Bechyňský most;
c) v Plzeňském kraji
Zámek Týnec u Klatov;
d) v Jihočeském kraji a Plzeňském kraji
Soubor plavebních kanálů na Šumavě
- Schwarzenberský kanál
- Kaplický potok
- Vchynicko-Tetovský kanál;
e) v Karlovarském kraji
1. Jáchymovská mincovna,
2. Důl Mauritius v Hřebečné,
3. Dlouhá stoka s rybníky Kladským a Novým;
f) v Libereckém kraji
1. Janatův mlýn v Buřanech,
2. Brusírna Harrachovské sklárny se strojním vybavením;
g) v Pardubickém kraji
1. Usedlost č. p. 16 v Telecí,
2. Usedlost č. p. 171 v Čisté u Litomyšle,
3. Winternitzovy automatické mlýny v Pardubicích;
h) v Královéhradeckém kraji
1. Kostel sv. Jana Křtitele se zvonicí a márnicí ve Slavoňově,
2. Kostel sv. Petra a Pavla se zvonicí a farou v Liberku;
i) v Kraji Vysočina
1. Sklárna v Tasicích,
2. Michalův statek v Pohledi,
3. Zámek Červená Řečice;
j) v Jihomoravském kraji
1. Železárna Stará huť,
2. Viniční dům č. p. 145/1 v Pavlově,
3. Návesní zvonice v Louce,
4. Usedlost č. p. 12 v Kučerově;
k) ve Zlínském kraji
1. Mikuláštíkovo fojtství v Jasenné,
2. Větrný mlýn ve Velkých Těšanech;
l) v Moravskoslezském kraji
- Kosárna č. p. 146 v Karlovicích.

(2) Umístění, popis a prostorová identifikace národních kulturních památek podle odstavce 1 jsou uvedeny v příloze k tomuto nařízení.

§ 2
Pro zabezpečení ochrany národních kulturních památek prohlášených tímto nařízením se stanovuje tato podmínka: rozsah zastavěných ploch, tvar terénu, popřípadě výšková úroveň a skladba zástavby se nesmějí měnit, pokud by tím došlo k poškození kulturní hodnoty národní kulturní památky.

§ 3
Účinnost
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. října 2014.

předseda vlády
Mgr. Bohuslav Sobotka v.r.

ministr kultury
Mgr. Daniel Herman v.r.
Plavební kanál ve spáditém úseku

Plavební kanál na hranicích u potoka Ježová/Iglbach

Plavební kanál u Zvonkové

Plavební kanál na Jeleních Vrších

Horní portál tunelu na Jeleních Vrších
Vláda České republiky je v § 4 odst. 1 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, (dále jen „památkový zákon“), zmocněna, aby svým nařízením prohlašovala nejvýznamnější kulturní památky za národní kulturní památky. Základním p ředpokladem je, že národní kulturní památky svými hodnotami přesahují regionální význam a dokumentují nejdůležitější etapy historie, kultury a vývoje civilizace. Jde i o nejkvalitnější reprezentanty určité skupiny kulturních památek, které byly vytipovány porovnáním památkových hodnot jednotlivých věcí ve skupině. Národní kulturní památky by rovněž měly reprezentovat celé široké spektrum našeho hmotného kulturního dědictví. Současný soubor národních kulturních památek čítá celkem 272 položek v mnoha různých kategoriích. Nejpočetněji jsou zastoupeny hrady a zámky (86), dále církevní stavby (22 klášterů a 37 kostelů). Nejméně zastoupenými jsou objekty lidové architektury (kromě Valašského muzea v přírodě je jich in situ prohlášeno pouze 7) a technické památky (15).
Schwarzenberský kanál z konce 18. a počátku 19. století byl ve své době velkorysou koncepcí spojení dvou povodí – Vltavy a Dunaje – zcela jedinečný. Hospodářské využití plavení stavebního a palivového dřeva z české strany Šumavy do Dunaje přispělo k mohutnému rozvoji oblasti a vzniku četných nových sídel, například Nového Údolí, Stožce, Jeleních Vrchů, Nové Pece a dalších. Od počátku patřil mezi uznávané vodní technické stavby.
Prachatický deník: Tři nové památky = víc peněz a turistů
Rozsáhlý článek nadepsaný "Tři nové památky = víc peněz a turistů" nejen s informacemi, ale také názory odborníků a dalších osobností přinesly jihočeské Deníky, mezi nimi Prachatický deník. Doprovází jej fotografie dvou nových národních kulturních památek - bechyňský most Duha přes Lužnici a Schwarzenberský plavební kanál s ukázkou plavení dříví s plavci z folklorního souboru Libín-S Prachatice.
Libín-S je často symbolem plavebního kanálu
Folklorní soubor Libín-S Prachatice se svým tanečním pásmem Plavci se v očích řady novinářů, ale i návštěvníků, stává jedním ze symbolů Schwarzenberského plavebního kanálu
TŘI NOVÉ PAMÁTKY = VÍC PENĚZ A TURISTŮ
Jižní Čechy – Přes Kaplický potok jezdil Hynek Hladík denně do práce. Teď slaví, protože se mu splnilo velké přání. Vláda schválila návrh ministra kultury, díky němuž se seznam národních kulturních památek rozšíří o 25 dalších na celkem 272. V jižních Čechách, kde jich nyní je třiatřicet, získají tento statut tři stavby.

Jedná se o Bechyňský most zvaný Duha, vodní pilu v Peníkově na Slavonicku a plavební kanály na Šumavě, mezi něž patří i zmíněný potok. Zápis na seznam dává vlastníkům staveb šanci získat větší dotace a přilákat více turistů.

Takzvaná Duha se stala jedním ze symbolů Bechyně. Podle starosty města Jaroslava Matějky vládní rozhodnutí potvrzuje význam mostu, který funguje od 28. října 1928 a jehož železobetonový oblouk byl tehdy největší v Československu.

„Jde o výjimečnou stavbu, byl to nejvyšší most ve střední Evropě. Pro Bechyni má hlavně dopravní význam, ale myslím si, že se nyní zvýší turistický zájem o město, jehož je výraznou dominantou. Zápis na seznam je dobrá propagace, máme radost," řekl Jaroslav Matějka.

Most slouží jako důležitá dopravní spojnice. Pro místní ale znamená víc. „Žiju tady 58 let a kdykoliv přes most přejíždím, uchvátí mě pohled do údolí, vždy mě dostane – je to nejhezčí pohled na město, taková vstupní brána," řekl starosta.

Citová vazba je patrná i ze slov Hynka Hladíka, plavebního ředitele Schwarzenberského kanálu. Jeho první reakce? Nesmírná radost. Návrh na památkovou ochranu Kaplického potoka podal totiž on sám. Od roku 1833 se po potoce plavilo dřevo do sklárny v Lenoře ?a Idiny pily, dnes je jedním ?z mála, kde se plavební úprava zachovala. Podle Hladíka díky zápisu na seznam památek mizí riziko, že by se koryto vracelo do původní podoby, jak si přejí ochránci přírody.

„Nelze předpokládat, že přijde víc státních peněz. Budou-li ale vlastníci kanálů žádat ?o prostředky z EU, je větší naděje, že je získají a že i oni sami vloží víc peněz. Pokročí rekonstrukce a zlepší se údržba, která byla doposud opomíjena. Mohli bychom získat i více peněz na kulturní dění a ke kanálu tak přivést více lidí," řekl Hynek Hladík.
Libín-S je často symbolem plavebního kanálu
Zčásti podobně mluví Pavel Hubený, pověřený ředitel Národního parku Šumava. Jako cíl vidí snahu najít peníze na opravy kanálů, aby se je v co největší míře podařilo vrátit ?do původního stavu.

„Podporujeme, aby byly kanály chráněny trvale, ale máme problém s památkovou ochranou nádrží, které vznikly v souvislosti s kanálem. Tam se to střetává s ochranou přírody – nádrže jsou třeba sto let vypuštěné a vytvořila se tam náhradní společenství, chráněné rostliny…," řekl Pavel Hubený.

Ve finanční efekt věří rovněž v Českém Rudolci na Slavonicku. Obci, známé díky zámku 'Malá Hluboká', patří funkční vodní pila v Peníkově. Ta si, stejně jako plavební kanály, žádá opravy.

„Je to starobylá atrakce, tak se dostane do povědomí veřejnosti, a je to možnost získat dotace, potřebujeme další peníze. Spodek je sice opravený, dalo se tam nové vodní kolo, ale je třeba pospravit bednění a natřít, aby vypadalo trochu lépe," řekl starosta Antonín Doležal.

Pilu, která se nachází na trase Graselových stezek pod hrází Doubkova rybníčka, si pronajala Slavonická renesanční společnost. Loni v létě napočítali asi 2000 návštěvníků.

„Pila je unikátní v tom, že většina těchto památek ve skanzenech jsou přenesené stavby, kdežto tahle zde stojí od začátku 17. století a asi nedoznala velkých změn. V tom je docela výjimečná plus tím, že se provozuje," řekla za společnost Hana Langová, která pilou provádí. I ona mluví o možném lepším přístupu k dotacím.

Další rozměr zápisu na seznam národních kulturních památek zmínil Hynek Hladík. Bude tlačit na hornorakouskou vládu, aby plavební kanály, jež zasahují na tamní území, začala také památkově chránit.

Autor: Václav Koblenc, http://prachaticky.denik.cz.
(Aktualizace 25.06.2014, 21:13)
SCHWARZENBERSKÝ KANÁL SE MIHNUL V TELEVIZI
Události v regionech na prvním programu České televize přinesly 25.06.2014 informaci s titulem Nové Národní kulturní památky můžou používat titul od 1. října.

Informaci, ve které se krátce mihnul Schwarzenberský plavební kanál se svým plavením dříví najdete ZDE.
(Vloženo 25.06.2014 21:05)
UPOZORNĚNÍ
CESTA MEZI PASEČNOU A KŘIŽOVATKOU U KORANDY UZAVŘENA
Dle informace Lesní správy Vyšší Brod státního podniku Lesy České republiky je cesta mezi Pasečnou a křížovatkou v bývalé osadě Růžový Vrch (U Korandy) (lesní cesta Hraniční) uzavřena.

Oprava je rozdělena do dvou etap, po celou dobu provádění opravy bude cesta mezi Pasečnou a křížovatkou v bývalé osadě Růžový Vrch (U Korandy) (lesní cesta Hraniční) neprůjezdná. To platí i pro cyklisty!

Nejdříve se opravují mostky ve Studeném lese a U tří lip. Takže lesní cesta Hraniční je uzavřena v úseku od lesní cesty Medvědí (Pernecká zatáčka) a křižovatka U Korandy – termín dokončení 31.07.2014.

Od 01.08.2014 započne oprava lesní cesta Hraniční v úseku Rychnůvek a křižovatka U Korandy – termín dokončení 30.11.2014.

Takže přístup ke Schwarzenberskému kanálu bude možný z české strany od vodní nádrže Lipno (křižovatka U komunisty) a z rakouské strany pro cyklisty a pěší po lesní cestě K zásuvkám.
Uzavřená cesta
(Vloženo 18.06.2014 13:54)
TŘETÍ UKÁZKA PLAVENÍ BYLA NA JELENÍCH VRŠÍCH
Pod vedením vrchního plavce Pavla Štětiny se v sobotu 14.06.2014 konala třetí letošní ukázka plavení dříví na Schwarzenberském plavebním kanálu. Na plavení přišla asi stovka diváků z obou stran Šumavy z Čech a z Německa, někteří z nich se na pokyn vrchního plavce zapojili aktivně do plavení.
Plavení na Jeleních Vrších
Plavení skončilo! Ať žije plavení!

Příští ukázka plavení dříví se odehraje příští sobotu 20.07.2014 ve 14:00 hodin na Jeleních Vrších.
Partnery projektu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu jsou rakouské sdružení cestovního ruchu Tourismusverband Böhmerwald a Správa Národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava.
Ukázka plavení dříví je součástí šumavského folklorního festivalu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu, který je členským folklorním festivalem Folklorního sdružení České republiky. Projekt je podpořen z grantů Jihočeského kraje, obce Nová Pec a sponzorským darem státního podniku Lesy České republiky.
Po celý rok 2014 slaví folklorní soubor Libín-S Prachatice svoje 25. výročí. Všechny akce roku 2014, tedy i ukázka plavení dříví na Schwarzenberském plavebním kanálu 08.06.2014, jsou součástí projektu 25. VÝROČÍ LIBÍN-S PRACHATICE, který svým grantem podpořilo město Prachatice.

Partnery členských folklorních festivalů a lidových slavnosti jsou OSA, Národní ústav lidové kultury ve Strážnici, Český rozhlas, Mediatel. Radio Proglas, Dětská tisková agentura, Literární noviny, Muldimediální projekty a PRESSweb.
(Aktualizace 13.06.2014 11:04)
NEHODA PŘI VORAŘSKÉ SLAVNOSTI NA ŘECE ADIGE
Při slavnosti Vorařské palio pořádané v neděli 8. června 2014 italským vorařským spolkem od řeky Adige ASSOCIAZIONE ZATTIERI DELL'ADIGE DI SACCO z Rovereta došlo k fatální nehodě, při které tragicky zemřel Marco Benedetti. Marco byl vynikající kamarád, jeho znalosti a umění byly velmi cenné pro ASSOCIAZIONE ZATTIERI DELL'ADIGE DI SACCO i pro celou komunitu plavců a vorařů.
Palio delle Zattere v Roveretu v roce 2010
Italský týdeník La voce del Trentino přinesl ve svém internetovém vydání v pondělí 09.06.2014 tuto zprávu:

Rovereto - Tradiční vorařská slavnost, která tradičně uzavírá akci "Un borgo e il suo fiume / Vesnice a její řeka" skončila letos tragicky. Tentokrát řeka, která byla po staletí pro Saccardi zdrojem života a obchodu po staletí, se stala zákeřným nepřítelem.

Obětí se stal 46 letý podnikatel Marco Benedetti.

Jeho vor, na kterém se se plavil spolu s dalšími třemi společníky, se náhle převrátil poté, co narazil do pylonu mostu přes řeku Adige. Celá posádka se ocitla ve vodě.

Okamžitě se spustila záchraná akce, tři muži byli zachráněni, ale stalo se skutečností, že jeden - Marco Benedetti - chyběl.

Hledání pokračovalo celé tři hodiny, až nedaleko mostu ve Villa Lagarina nedaleko od Rovereta potápěči z řad hasičů vylovili z vody Markovo tělo bez života.

Mezitím, vorařská slavnost pokračovala až do konce. Na první pohled totiž vypadalo, ve všeobecném zmatku, že celá posádka byla zachráněna.

Starosta Miorandi vyjádřil soustrast k úmrtí Marka Benedettiho: "Je mi to opravdu líto, Marek v průběhu let se věnoval společnosti, jeho nepřítomnost budeme cítit."
Justice zahájila vyšetřování, aby se zjistilo, zda k nehodě došlo chybou manažerů akce "Un borgo e il suo fiume / Vesnice a její řeka", nebo zda to bylo tragické úmrtí.
Folklorní sdružení Libín-S Prachatice vyjadřuje všem členům ASSOCIAZIONE ZATTIERI DELL'ADIGE DI SACCO, Markově rodině i všem přátelům z jeho řeky upřímnou soustrast.
Poslední rozloučení s Markem Benedettim se konalo v sobotu 14. června 2014 v 10:00 hodin v kostele Sv. Jana Křtitele v Roveretu.

Posledního rozloučení se nezúčastnil žádný zástupce folklorního souboru Libín-S Prachatice.
Kostel Sv. Mikuláše v Sacco v Roveretu
(Aktualizace 13.06.2014 11:04)
DRUHÁ LETOŠNÍ UKÁZKA PLAVENÍ DŘÍVÍ NA SCHWARZENBERSKÉM KANÁLU
BYLA NA ČESKO-RAKOUSKÝCH HRANICÍCH MEZI ZVONKOVOVOU A
SONNENWALDEM
"Druhá letošní ukázka plavení dříví byla připravena na neděli 8. června u hraničního potoka Pestřice / Rothbach. Přesto pro mne plavební den začal na Jeleních Vrších. Chtěl jsem tu naložit plavební háky, to proto, kdyby náhodou přišli někteří plavci bez plavebního nářadí," říkal plavební ředitel Hynek Hladík. "Jelení Vrchy jsou nádherné, když kvetou třešně a také, jakmile rozkvetou janovce. Podívejte se! Musíte být tou krásou také uneseni!"
Nádherné Jelení Vrchy
"Naložil jsem háky a vydal se ke Zvonkové a k Pestřici. Obdivoval jsem kanál na Jeleních Vrších, zabalený do "zlata" janovců, stejně jsem musel s údivem zastavit u Zvonkové, kde je na mnoha místech obalená do modře lupiny."
Plavební kanál na Zvonkové
"Konečně jsem byl u hranic u potoka Pestřice / Zvonková. Na druhé straně už tu byli Rakušané, Gisela z rakouského sdružení cestovního ruchu Tourismusverband Böhmerwald, plavci Ewald, Franz, Johann a Walter. Rozbalovali stánek jejich plaveckého spolku. Já jsem se vydal pěšky zpět do Čech, potřeboval jsem zatěsnit břehy u stavidel asi dvě stě metrů vzdálených od hranic. Zdálo se mi, že je dost málo vody. Snad to s plavením vyjde!"

Na rakouské straně začala hrát řízná dechovka. Když se plavební ředitel dostal zpět k rakouským kolegům, muzika hrála ve stínu, do stínu utekli i všichni kolem stánku. Vždyť teplota vyšplhala na 26 stupňů, během odpoledne se zastavila rtuť teploměru ještě o dva stupně výš.
Kapela quatRO z Rohrbachu
Na lavičce u prvních stavidel u Pestřice seděla šestiletá Terezka s rodiči. Sem na plavení přijeli z Bělé, kde tráví několik dní, doma jsou ve středočeských Jirnech. Hynek s Terezkou se dali do řeči, ještě než začal všechen ten ruch u kanálu. Dohodli se, že Terezka si vezme jeden plavební hák a bude pomáhat při plavení. Však si také jeden plavebních háků hned připravila, aby jí ho někdo nevzal. Hynek Terezce řekl: "Já mám vnučku, to je taky Terezka, ale ta už je velká, je to slečna, které je šestnáct!"

Plavci Walter, Ewald, Franz a Johann zapózovali fotografce v modrém dirndlu u prvních stavidel na Pestřici. Ve chvilce na ně byly ovšem zamířeny další fotoaparáty.
Plavci Walter, Ewald, Franz a Johann
Najednou bylo už skoro půl třetí, do začátku plavení zbývaly již je dvě minuty. Všechny příchozí přivítal za Tourismusverband Böhmerwald plavec Ewald Fuchs, jeho slova přeložil Hynek pro české návštěvníky. Dodal, že ukázka plavení je součástí přeshraničního projektu folklorního souboru Libín-S Prachatice nazvaného Setkání s tradicí na Schwarzenberském ¨ plavebním kanálu. "Během dnešního dne se jistě se s tradicemi vícekrát setkáme", dodal.
Kapela quatRo a diváci
Hynek ještě představil kapelu: "Kapela se jmenuje quatRO, je z okresního města Rohbach. Podle názvu jsem si původně myslel, že jde o kvarteto. QuatRO tu vystupovali už loni, když jsem si prohlížel loňské fotografii, zjistil jsem, že to čtveřice není, že jich je vlastně šest."

"Před patnácti lety mne kolegové z Tourismusverbändegemeinschaft oslovovali: Pane plavební mistře. Já na to odpověděl: Nejsem plavební mistr, chtěl bych jednou být plavební ředitel. A tak mne v polovině června 2009 jmenovali plavebním ředitelem. Jmenovací dekret později potvrdila Jeho Jasnost Karel Jan kníže ze Schwarzenbergu. Takže jsem schwarzenberským plavebním ředitelem. Po jmenování jsem se oprávnil k pravidelnému vydávání plavebních rozkazů, i na dnešek jsem si jej připravil:
„Plavební rozkaz č.2/2014
k provedení ukázkové plavby dříví

Nařizuji tímto provést ukázkovou plavbu dříví v neděli dne 8. června 2014 v oblasti křížení s potokem Pestřice / Rothbach na česko-rakouských hranicích.

Plavbu nařizuji provést od stavidel 48 sáhů za sáhovým kamenem 78 (na českém území) 10 sáhů za druhá stavidla na potoce Pestřice / Rothbach (na rakouském území.) Splaveno bude zhruba 1/2 sáhu palivového dřeva.

Nařizuji dále, aby se k plavbě dostavil v dostatečném počtu plavební personál s potřebným nářadím.

Nástup personálu bude o půl třetí hodině po poledni.

Plavebnímu personálu i případným divákům nařizuji, aby se chovali dle mých rozkazů a dbali všech bezpečnostních opatření, aby nedošlo ke ztrátám na životech či úrazům.

Hynek Hladík, plavební ředitel“
"Plavci, jsem překvapen, že Vás přišlo tolik. Vidím však, že ne všichni máte plavební háky. Některé z nás znám!" Plavební ředitel se pak pozdravil s Walterem, Franzem, Ewaldem a nakonec i s Johannem. Rozdal potom plavební háky, které přivezl z Jeleních Vrchů. Kapela spustila a vydala se do Čech, za nimi plavci, ti se kterými se zdravil, i ti, kteří ještě před chvilkou netušili, že budou plavci a taky diváci. Docela pěkný průvod, plavební ředitel jej najednou sledoval zezadu.
Kapela, plavci i diváci se vydali do Čech
Čtveřice muzikantů, konečně je quatRO kvartetem, se zastavila u mostku přes kanál.
Kapela v Čechách
Začalo vhazování. Hynek hned na začátku řekl: "V celé Evropě je dětská práce zakázaná, u nás ale ne! Tak děti do práce!" A děti začaly vhazovat. Mezi vhazujícími je i Terezka, taťka trochu pomáhal.
Vhazování
"Dnes máme trochu méně vody, proto, plavci, dostrkejte co nejblíž ke stavidlům, budeme pak plavit na vlně po otevření stavidel!" Plavci s plavebními háky se dali do práce. Když už se polena blížila ke stavidlům, Franz s Johannem zvedli první hradící prkna, voda začala proudit a unášet polena směrem ke hranicím.
Plavci se dali do práce

Stavidla jsou otevřena!
Polena se blížila ke hranicím. Terezka zjistila, že bidlo plavebního háku je přece jen dost těžké, proto je předala taťkovi. Terezka je ta dívenka v modrých puntíkatých šatech uprostřed snímku:
Polínka se blíží ke hranicím
Plavci u druhých stavidel na Pestřici, přesně na státních hranicích polena už vytahovali. S dlouhým bidlem pracoval Johann i Terezčin taťka, ten je na druhém obrázku.
Johann vytahuje dříví

Pracuje i Terezčin taťka
Tady je Terezka!
Terezka
Plavení skončilo, plavci posbírali plavební háky, kapela spustila mezinárodní šumavskou "hymnu". Slova k ní neznají jen Rakušané, ale samozřejmě i Češi, každý ve svém jazyce, melodie je všechny spojovala.
Plavení skončilo

Šumavská
Plavení skončilo! Ať žije plavení!

Příští ukázka plavení dříví se odehraje příští sobotu 14.06.2014 ve 14:00 hodin na Jeleních Vrších.
Partnery projektu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu jsou rakouské sdružení cestovního ruchu Tourismusverband Böhmerwald a Správa Národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava.
Ukázka plavení dříví je součástí šumavského folklorního festivalu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu, který je členským folklorním festivalem Folklorního sdružení České republiky. Projekt je podpořen z grantů Jihočeského kraje, obce Nová Pec a sponzorským darem státního podniku Lesy České republiky.
Po celý rok 2014 slaví folklorní soubor Libín-S Prachatice svoje 25. výročí. Všechny akce roku 2014, tedy i ukázka plavení dříví na Schwarzenberském plavebním kanálu 08.06.2014, jsou součástí projektu 25. VÝROČÍ LIBÍN-S PRACHATICE, který svým grantem podpořilo město Prachatice.

Partnery členských folklorních festivalů a lidových slavnosti jsou OSA, Národní ústav lidové kultury ve Strážnici, Český rozhlas, Mediatel. Radio Proglas, Dětská tisková agentura, Literární noviny, Muldimediální projekty a PRESSweb.
(Vloženo 09.06.2014, 00:27)
PŘÍŠTÍ MEZINÁRODNÍ SETKÁNÍ PLAVCŮ A VORAŘŮ BUDE V ITALSKÉ VALSTAGNI

Valstagna 2015
Příští mezinárodní setkání plavců a vorařů se bude ve dnech 10.07.2015 - 13.07.2015 konat v italské Valstagni. Jejím hostitelem bude ASSOCIAZIONE CULTURALE ZATTIERI DEL BRENTA / Kulturní asociace vorařů od řeky Brenta. Do provozu byly uvedeny i nové webové stránky www.valstagna2015.it.
Folklorní sdružení Libín-S Prachatice, člen Mezinárodní asociace plavců a vorařů, zahájilo přípravu své účasti na tomto mezinárodním setkání.
(Vloženo 01.06.2014, 22:02)
VORAŘI Z PURKARCE STAVĚLI VOROVÉ POLE VE STŘELSKÝCH HOŠTICÍCH

Plavební ředitel Hynek Hladík přijal 31.05.2014 pozvání MAS Blanský les - Netolicko, o.p.s. na stavbu vorového pole ve Střeleckých Hošticích. Vor stavěli chlapi z vorařského spolku Vltavan Purkarec na břehu Otavy, jen několik desítek metrů od Muzea řeky Otavy a voroplavby. I hlavní exponát muzea je dílem purkareckých Vltavanů. Nově postavené vorové pole bude venkovním exponátem muzea.
Otava ve Střelských Hošticích
Hned, co dorazil k rozestavěnému voru, dostal od Michala Bárty, předsedy Vlatavanu Purkarec, a jeho kolegy Františka Nedbala blahopřání za vynikající reprezentaci českých plavců a vorařů na mezinárodním setkání plavců a vorařů v lotyšském Strenči folklorním souborem Libín-S Prachatice. "Prý, kdyby Vás nebylo, bylo by mezinárodní setkání úplně mrtvé!", zněla slova uznání Vltavanů členům Libín-S Prachatice.
Vorové pole, které purkarečtí vázali ve Střeleckých Hošticích, nikdy nepopluje na hladině Otavy, bude to muzejní exponát. Proto se nevázalo na vodě, ale na břehu. To přinášelo jisté výhody, ale také určité nevýhody. Vorové pole je tady ve Střelských Hošticích uloženo na podvalech. Na vodě se jednotlivé klády srovnají výškově samy, tady bylo třeba některé z nich podložit. Kolem desáté dopoledne leželo na podvalech sedm odkorněných smrkových klád propojených "vořinami" zaklíněnými do dlabů v přední části pole. Vory na Vltavě bývaly široké pět až šest metrů, dlouhé až 180 metrů, na Otavě byla maximální šířka asi tři metry.
Jednotlivé klády vorového pole v čele spojují vořiny
Na voru pracovalo sedm chlapíků, někteří navrtávali velkými ručními nebozezy díry, další připravovali jednotlivé díly voru. Třeba tady se kompletoval přední "svlak" s již osazenými dvěma "nožnicemi", do nich na závěr osadili vesla.
Práce na předním
Hotový "svlak" usadili voraři na místo v přední části vorového pole. "Svlak" bylo třeba přivázat ke kládám vorového pole. To musí být pružné, aby odolávalo při průjezdu přes vorové propusti jezů či přes peřeje. Při vázání voru purkarečtí používali "dřevěné provazy" - "houžve", jen těžko byste na voru našli hřebíky. Dalším krokem bylo pak "jochlování" - "houžev" vorař na jedné straně "svlaku" upevnil do předem předvrtaných otvorů na obou stranách "svlaku", doklepnul paličkou, aby obepnutí "svlaku" "houžví" bylo co nejtěsnější. A na závěr byla "houžev" upevněna "slukami" - dřevěnými kolíky.
Jochlování

Jochlování

Jochlování
Pak již přišla zkouška usazení vesel, bylo třeba určit místo, kde bude osazena lavička pro "vrátného" - v podstatě kapitána voru.
Zkouška usazení vesla
Voraři si vozili sebou palici, to kdyby bylo třeba udělat nějakou údržbu. Palice byla dřevěná. Aby byla pořád po ruce, neuplavala při proplutí přes vorovou propust či přes peřeje, měla vždy svoje místo. Proto přišel pokyn: "Vyvrtej tady díru, ale pěkně šikmo, asi takhle!"
Palice



Vrtání
Tady, v zadní třetině pole by byla připevněna napružená "vejpona" - silnější tyč, která zajišťovala, aby se při proplouvání přes vorovou vorovou propust druhé pole nepodsunulo pod předchozí. Tady ale "vejpona" nebude, vždyť se vázalo jen jedno pole.
Tady by byla připevněna
V popisu prací, které purkarečtí voraři při vázání voru ve Střelských Hošticích provedli, jsem spoustu věcí vynechal. Třeba, že v zadní části pole udělali "žabky", kterými by byly provlečeny "houžve" spojující jednotlivá pole "pramene" - voru. Taky jsem se nezmínil, že na zadním svlaku bylo dost u kraje pole osazena jedna "nožnice" k osazení bočního vesla na prvním vorovém poli. Nebyla řeč ani o "šreku", pomocí kterého bylo možné vor zastavit, byla to taková nouzová brzda voru, ten se osazoval většinou na třetím poli, tady je ale jen jedno.

Kdo chce vidět, jak takový vor vypadal, nejlépe, když se dojde podívat do muzea na druhém otavském břehu. Purkarečtí před lety postavili přesný devět metrů dlouhý model.
Přišli se na něj podívat i zástupci Místních akčních skupin z Jihočeského kraje. František Nedbal z vorařského spolku Vltavan Purkarec toho ví o vorech a voraření spoustu, popsal jednotlivé části voru, povídal o práci vorařů.
Model voru v střelskohoštickém muzeu

Model voru v střelskohoštickém muzeu s detailem
Hynek Hladík, plavební ředitel od Schwarzenberského plavebního kanálu, upozornil, že dříví se v minulosti po vodě dopravovalo nejen ve vorach, ale také volnou plávkou především na potocích, říčkách či na plavebních kanálech. Tím nejznámějším plavebním kanálem na Šumavě je Schwarzenberský. Po něm se plavilo původně palivové dříví ze Šumavy do tehdejšího císařského hlavního města Vídně. Schwarzenberský plavební kanál spolu s dalším dílem schwarzenberského inženýra Josefa Rosenauera - Vchynicko- tetovským plavebním kanálem a s plavební úpravou Kaplického potoka, ten pramení na svahu Boubína a protéká Boubínským pralesem, ústí do Teplé Vltavy u Lenory, byly zapsány mezi národní kulturní památky. Folklorní soubor Libín-S Prachatice přivedl ke Schwarzenberskému plavebnímu kanálu po mnoha desetiletích opět lidové písničky, lidovou muziku a lidový tanec, vyprávění lidových pohádek z obou stran Šumavy, ale také plavení dříví, práci uhlířů i poutní mši svatou. Svůj projekt nazval Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu, v současnosti přerostl ve stejnojmenný šumavský folklorní festival. Díky své činnosti u plavebního kanálu se stal Libín-S členem Mezinárodní asociace plavců a vorařů. Dalším českým členem Asociace je Vltavan Čechy - svaz vltvanských spolků Praha, Štěchovice, Davle a Purkarec. Jednou z činností Asociace jsou mezinárodní setkání. To poslední se konalo v minulých dnech v lotyšském Strenči.

Hynek Hladík a František Nedbal pak představili i další aktivity Mezinárodní asociace plavců a vorařů. Asociace připravuje vydání knihy popisující historii plavectví a vorařství na jednotlivých řekách a plavebních kanálech Evropy, usiluje o zápis plavectví a vorařství do světového seznamu nehmotného kulturního dědictví UNESCO. Do současnosti byla zahájena jednání o zápisu v autonomním regionu Katalánsku, ve Španělsku, Slovinsku, Lotyšsku, Německu a Polsku. Domníváme se, že v blízké době by mohl být podán návrh i v České republice. O tom, že jde o řemeslo stále živé je ostatně i dnes svázané vorové pole ve Střelských Hošticích, ale také aktivity na Schwarzenberském plavebním kanálu. František Nedbal se zmínil i o aktivitě prohlášení plaveckých a vorařských měst, vesnic či údolí. V České republice se tímto titulem mohou pochlubit obce Purkarec, Nová Pec, brzy k nim přibude u městys Davle.

Jistá naděje je, že by některé aktivity spojené s tradicemi plavectví a vorařství mohly být z prostředků Evropské unie za pomoci Místních akčních skupin.
Když se Hynek Hladík s Františkem Nedbalem a dalšími voraři z Purkarce loučil, poznamenal: "Musím se omluvit purkareckým Vltavanům, do dneška jsem si myslel, že vy, Vltavané hlavně chodíte v pruhovaných košilích a ve slavnsotních uniformách, že umíte dobře pít pivo, ale teď vidím, že umíte taky postavit vor. Díky za uznání za naši aktivní účast na mezinárodním setkání plavců a vorařů v lotyšském Strenči. Věřím, že najdeme řadu příležitostí mezi Vltavanem Purkarec a folklorním souborem Libín-S Prachatice!"
(Vloženo 01.06.2014, 21:05)
PODÍVEJTE SE NA STAVBU A PLAVBU VORŮ NA ŘECE CINCA V ARAGONSKU

Na internetu se pochlubili aragonští voraři ze spolku Nabateros del Sobrarbe téměř hodinu dlouhým filmem o stavbě i plavbě a o spoustě věcí okolo. Podívejte se!
Vory na řece Cinca

Voraři od řeky Cinca

Voraři od řeky Cinca

Vory na řece Cinca

Vory na řece Cinca
(Vloženo 29.05.2014, 23:35)
UČNI Z BLATNÉ U SCHWARZENBERSKÉHO PLAVEBNÍHO KANÁLU

Učni z Blatné u plavebního kanálu

Učni z Blatné u plavebního kanálu

Učni z Blatné u plavebního kanálu
Střední odborné učiliště v Blatné připravilo pro svoje učně v rámci projektu Rozvoj technického vzdělávání v Jihočeském kraji exkurzi k významné jihočeské technické památce - ke Schwarzenberskému plavebnímu kanálu na Jeleních Vrších. Na exkurzi, která se konala za deštivého šumavského počasí, učně doprovázel plavební ředitel Hynek Hladík. Prvním zastavením byla expozice KANÁL EXPO, jejíž hlavním exponátem je plastická mapa kraje okolo plavebního kanálu - od Vltavy na severu po řeku Große Mühl na jihu. Dále si prohlédli dolní i horní portál plavebního tunelu, potom už čekala malá ukázka plavení dříví. Plavebních háků se coby plavci ujali učni z Blatné.
(Vloženo 28.05.2014, 22:55)
PLAVEBNÍ SEZÓNA BYLA ZAHÁJENA

Když autobus se souborem Libín-S Prachatice ujížděl od Volar směrem k Nové Peci chvilkami v díře mezi šedivými mraky prokouklo sluníčko, když pak se na obzoru objevil Plechý, jeho vrchol byl zahalen černým mrakem. Krátce potom, co autobus s Libíňáky zastavil na Jeleních Vrších, začalo pršet, nedlouho potom se déšť změnil v liják, který brzy vylepšily kroupy. To tedy bude zahájení plavební sezóny!
Libíňáci u libíňáckého stánku
Tanečníci se schovali pod veliké slunečníky stánku souboru Libín-S na křižovatce na Jeleních Vrších, muzikanti zkoušeli ve sklepě nedalekého domu č.p. 13 rodiny Hrbkových. Cyklisté, které nečas zastihl při jízdě podél kanálu, našli úkryt ve stodole. Program má začít za tři čtvrtě hodiny u horního portálu tunelu. Přestane pršet? Přijde vůbec někdo? Za chvíli přijedou Bavoráci a ono nakonec nic nebude!
Libíňáci u libíňáckého stánku
Najednou sklouzla ze slunečníku celá hromádka krup.
Sklouzla hromádka krup
O půl dvanácté stále začalo ve stodolu domu č.p. 13, ve které je umístěna expozice o Schwarzenberském plavebním kanálu, přivítal plavební ředitel Hynek Hladík dva vypravěče, Helenu Svobodovou a jejího vnoučka Jakuba Kubu, Kubíka, taky cyklisty, kteří ve stodole nalezli útočiště před deštěm. Začíná první bod zahájení již 17. plavební sezóny - vyprávění pohádek z obou stran Šumavy.

Co mají společného vyprávění pohádek, lidové písničky a tanec s plavebním kanálem. "To má původ v historii. Kdysi, když se plavilo dříví ze Šumavy pro císařské hlavní město Vídeň, před dvěma sty lety, plulo dříví napřed kanálem k rozvodí a potom k řece Große Mühl, po ní až k Dunaji. U ústí Große Mühl do Dunaje bylo třeba dříví vytáhnout z vody a připravit je na další dopravu na vorech či lodích do Vídně. Na to bylo potřeba 300 až 350 lidí, tolik volných lidí v okolí nebylo, proto chodily celé skupiny plavců odsud z jižních Čech, z Prachaticka, Strakonicka, Písecka, prostě z Prácheňska. Byli to mladí muži, mladé ženy. Plavci pracovali od pěti ráno do sedmi večer, jen s hodinovou polední přestávkou. Pan ředitel panství Český Krumlov, který plavbu řídil, předpokládal, že po celodenní dřině padnou rychle na lože. Ale ne! Byly to totiž smíšené skupiny, chlapi a ženské, z domova si sebou nosili housle, citery a tehdy v Čechách ještě obvyklé dudy, večer se dlouho do noci často hrálo, zpívalo a tancovalo, při tom tanec není tím nejlepším způsobem k odpočinutí unavených údů, jistě se taky vyprávělo. Folklorní soubor přinesl svým projektem Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu ke kanálu zpět lidové písničky, tance a také vyprávění!", uvedl celý program plavební ředitel.

Jako první si vybrali Helena s Kubíkem pohádku o Ohniváčovi. Pro Kubíka to byla premiéra, vyprávění si připravili, aby udělali radost dědovi.
Pohádku o Ohniváčovi vyprávěla babička Helenka a vnouček Kubík
Posluchačů o něco přibylo, dojeli další cyklisté, když v hospůdce dostali zprávu, že se vypráví pohádky. Slyšeli ještě pohádku O lesní víle a O tom, jak vodníku Žbluňkalovi ze Schwarzenberského plavebního kanálu uplavalo prádlo.
Po půl jedné, to už skončilo vyprávění, přestalo pršet. Přijel Gotthard Wagner z hornoakouské kulturního sdružení SUNNSEITN se dvěma přáteli, kteří tvoří dohromady trio WIADAWÖ, chystali si hned hudební nástroje, na pódiu se za chvíli začalo hrát.
WIADAWÖ
Byl připraven i starosta obce Nová Pec Jakub Koželuh. Před nějakými patnácti lety přišel Gotthard Wagner a jeho SUNNSEITN s projektem Kulturní osa plavební kanál. V rámci něj se bylo podél plavebního kanálu vztyčeno několik skulptur. Na území obce Nová Pec to bylo dílo prachatického sochaře Davida Svobody Strážce. Jejím majitelem je SUNNSEITN, obec Nová Pec se zavázala platit každoročně nájemné. Gotthard Wagner navrhnul nájemné ve formě parohového knoflíku. Připadalo mu totiž vtipné, že v Nové Peci, tedy i na Jeleních Vrších, byl starosta Jelen, proto knoflík z jeleního parohu. Smlouvu tehdy uzavíral již nový starosta Štětina.

Na pódiu se tak odehrála malá ceremonie předání nájemného. Starosta Koželuh loni daroval Wagnerovi velký parohový knoflík, letos v malé krabičky byly hned tři parohové špendlíky.
Předání nájemného

Gotthard s nájemným
Pak si ještě společně zamuzicírovali WIADAWÖ s kapelou souboru Libín-S Prachatice.
WIADAWÖ a Libín-S
Na pódium pak již vtancoval folklorní soubor Libín-S Prachatice. Vedoucí souboru Helena Svobodová první tanec uvedla: "Chlapi mají pořád roupy, tak jsme pro ně připravili tanec Bába". V hledišti byly již byly čtyři desítky hostů z Bavorska, členové Heimat- und Trachtenverein Iglbach, Vlasteneckého a krojového spolku Iglbach.
Bába
"My jsme se se souborem z Iglbachu seznámili někdy před dvěma lety v bavorském Tittlingu. Zaujalo nás, že jsou z Iglbachu. Na Schwarzenberském plavebním kanálu první potok na povodí Vltavy od rozvodí se jmenuje Ježová, německy Iglbach, první potok od bavorských hranic se jmenuje Ježový potok, německy Igelbach."
Druhý tanec byl ze selského dvora - Slepice. Ani není třeba jej překládat, ba ani uvádět. Všichni pochopí, nejsou žádné jazykové bariéry, slepice běhaji na dvorku v Čechách, v Rakousku, v Německu, v Americe i v Lotyšsku. České, rakouské, německé, americké i lotyšské slepice zobou zrní, kohouti soupeří o slepice, slepice zase o kohoutky. Chlapi se do toho soupeření v tanci Slepice vložili trochu víc, Honza s Karlem do sebe strčili trochu víc, Karel zbytek tance spíš kulhal než tancoval. Všichni si mysleli, že kluci opět zaimprovizovali, ale ne, bylo to doopravdy.
Slepice

Slepice
Na pódiu vystřídala tanečníky a muzikanty trojice starosta Jakub Koželuh, plavební ředitel Hynek Hladík a Josef Štemberk ze Správy Národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava, aby pokřtili novou knihu a prospekt o Schwarzenberském plavebním kanálu. Oba tyto materiály byly pořízeny v rámci projektu Schwarzenberský plavební kanál - kulturní dědictví ožívá, který byl spolufinancován z prostředků Evropské unie. Kmotry se stali Koželuh a Štemberk, vodou ze Schwarzenberského plavebního kanálu, která byla nabrána na Jeleních Vrších hrnkem s jelenem. Krátce poté se první stali novými majiteli knížky či prospektu.
Křest

Noví majitelé knížky a prospektu
Nad Jeleními Vrchy se rozezněla bavorská řízná muzika Heimat- und Trachtenverein Iglbach, k muzikantům se přidali tanečníci, smíšené páry vystřídali chlapi coby Schuplatleři, my říkáme pleskači. Vrcholem byli chlapi s biči, kteří se rozestavili kolem celého amfiteátru, takovou muziku s biči a harmonikou, to jste nejspíš neviděli a neslyšeli.
Heimat- und Trachtenverein Iglbach

Heimat- und Trachtenverein Iglbach

Heimat- und Trachtenverein Iglbach
Ke Schwarzenberskému plavebnímu kanálu patří taneční pásmo Plavci folklorního souboru Libín-S Prachatice. Tak nějak se nejpíš po večerech bavili plavci u ústí řeky Große Mühl do Dunaje.
Plavci

Plavci

Plavci
Blížil se závěr prvního folklorního bloku. Kapela Libín-S spustila Doudlebskou, Libíňáci tancovali obvyklou choreografii, na druhé straně pódia se přidávala kapela bavorská, najednou byly páry smíšené. Bavorská děvčata si dala sólo s Vaškem, ten předevčírem měl padesátiny. Tahle Doudlebská byla mimořádně dlouhá.
Doudlebská

Doudlebská

Doudlebská
Hodně turistů přišlo hlavně na plavení dříví. Kanálem už rychle protékala zkalená voda, nějaké dva kilometry odtud plavci otevřeli stavidla plavební nádrže Jelení jezírko, ze kterého přiteče voda za nějakých dvacet, třicet minut. Helmut Wittmann zatroubil na okraji lesa na kravský roh, jako symbol, že začíná plavení. Plavební ředitel Hynek Hladík na svahu nad kanálem přečetl svůj první letošní plavební rozkaz. "V České republice, v celé Evropské unii je dětská práce zakázaná, u nás ne! Děti, vhazujte polena do kanálu!", dal pokyn Hynek Hladík. Kubík byl už nachystaný s jedním z polen. Kubík, na rozdíl od ostatních kluků a děvčat, vždyť jedině jeho děda je plavebním ředitelem. A polena se za chvíli vydala na svou zhruba jeden a půl kilometru dlouhou pouť.
Plavení začíná

Třetí kubíkovo poleno

Plavení
Krátce po půl čtvrté, to ještě plavci nestačili dojít po plavení na Jelení Vrchy, ve stodole začala druhá porce pohádek z obou Šumavy. Ještě před tím se vyfotografovali tři vypravěči - pohádková babička Helenka, vnouček Kubík a skřítek ze Solné komory Helmut. Helmut Wittmann je nejlepším evropským vypravěčem pohádek, právě on navrhnul, aby se vyprávění dostalo na světový seznam nehmotného kulturního dědictví. Jestliže Kubík s babičkou Helenkou vyprávěli česky, Helena s Helmutem vyprávěli česky a hornorakousky. Není to žádné tlumočení, je to společné dvojjazyčné vyprávění. Bavily se bavorské děti, když vyprávěla Helena, české, když mluvil Helmut. Bylo to i při závěrečné pohádce O zvláštním zvířeti, o tom, co má šest nohou, žádnou hlavu a tak zvláštní hlas.
Tři vypravěči

Hrdá babička Jana s malou Lenkou, nejmladší Libíňačkou

Vyprávění pohádek z obou stran Šumavy
Zatím co se ve stodole ještě vyprávělo, hrála vedle pódia bavorská muzika. Když pohádky skončily, hrálo se, zpívalo a tancovalo. Bavoráci i Češi, poslední polka byla společná.

"Zase se musíme potkat!", byla poslední slova Bavoráků před odjezdem. "Tak díky, bylo nám s Vámi prima!", zněla česká odpověď.
Bavorské hraní

Bavorský tanec

Bavoráci s biči

Společná polka
17. novodobá plavební sezóna začala!
Všechny akce plavební sezóny na Schwarzenberském plavebním kanálu jsou součástí šumavského folklorního festivalu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu, který je členským festivalem Folklorního sdružení České republiky.

Projekt je spolufinancován z grantů Jihočeského kraje, města Prachatice a obce Nová Pec, ze sponzorského daru státního podniku Lesy České republiky a dalších sponzorů.

Partnery projektu jsou Správa Národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava a rakouský Tourismusverband Böhmerwald.

Partnery členských folklorních festivalů a lidových slavností Folklorního sdružení České republiky jsou: OSA, Národní ústav lidové kultury ve Strážnici, Český rozhlas, Mediatel. Radio Proglas, Dětská tisková agentura, Literární noviny, Muldimediální projekty a PRESSweb.
Prachatický deník přinesl v úterý 27.05.2014 obsáhlou informaci o zahájení plavební sezóny na Schwarzenberském plavebním kanálu z pera Hynka Hladíka doprovozenou jeho fotografiemi.
Prachatický deník
(Aktualizace 27.05.2014, 17:58)
U PLAVEBNÍHO KANÁLU BYLY DĚTI Z VOLYNĚ

Děti z Volyně byly u kanálu
22. května 2014 přijela na Jelení Vrchy skupinka dětí ze základní školy z jihočeské Volyně. Očekával je plavební ředitel Hynek Hladík. Z parkoviště se nejprve volyňské děti vydaly k plavebnímu tunelu dlouhému téměř čtyři sta metrů. Nejdřív nahlédly do podzemní chodby, kterou bylo plaveno dříví ještě počátkem šedesátých let minulého století. V původních plánech stavitele Krumlovsko-vídeňského plavebního kanálu Josefa Rosenauera žádný tunel nebyl, Rosenauer navrhnul trasu kanálu spádem zhruba 2,5 promile okolo vrchu dnes nazývaného Perník,
(Vloženo 23.05.2014, 08:00)
NA MEZINÁRODNÍM SETKÁNÍ PLAVCŮ A VORAŘŮ V LOTYŠSKU BYL LIBÍN-S

Libíňáci přistáli v Lotyšsku
Folklorní soubor Libín-S Prachatice se 13. května 2014 vydal na mezinárodní setkání plavců a vorařů do lotyšského Strenči. Po necelé dvě hodiny trvajícím letu z Vídně jsme přistáli v hlavním městě Lotyšska Rize. Naše první cesta byla na velvyslanectví České republiky, kam nás na sklenku vína pozvala zástupkyně velvyslance a rada velvyslanectví Daniela Mustillová.
Velvyslanectví České republiky v Rize

Přijetí na velvyslanectví České republiky v Rize
Doktorka Mustillová přivítala Libíňáky na českém území uprostřed Rigy, omluvila pana velvyslance, který je v současnosti na služební cestě v Praze a seznámila krátce s činností ambasády. Hynek Hladík, předseda folklorního sdružení Libín-S Prachatice jí předal jednak dárek senátora Tomáše Jirsy velvyslanci Pavolu Šepeľákovi a drobné suvenýry folklorního souboru, mezi nimi i zcela novou knihu o Schwarzenberském plavebním kanálu, vydanou Správou Národního parku a chráněné krajinné oblasti v rámci projektu Schwarzenberský plavební kanál - kulturní dědictví ožívá podpořeného Evropskou unií. Představil také folklorní soubor Libín-S Prachatice a jeho nosný projekt - šumavský folklorní festival Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu.
Přijetí na velvyslanectví České republiky v Rize

Přijetí na velvyslanectví České republiky v Rize

Přijetí na velvyslanectví České republiky v Rize
Po společném fotografii členové Libín-S zatancovali zaměstnancům velvyslanectví, pak už se vydali do historického centra Rigy, které je zapsáno na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO a letos je evropským hlavním městem kultury.
Ve staré Rize

Ve staré Rize
Chvíli po našem příjezdu se rozpršelo, my jsme se uchýlili tedy pod střechu letní restaurace uprostřed náměstí. Ochutnali ¨ jsme lotyšské pivo, dali si opožděný oběd.
Na pivu ve staré Rize

Ve staré Rize

Ve staré Rize
Starý statek Kempani

Západ slunce v Kempani

První večeře

Večerní posezení
Byli jsme ubytováni ve starém dřevěném domě asi 15 km od Strenči. Nejprve nám to připadalo dost děsivé, nejdřív se jelo po asfaltce, pak po úzké asfaltové cestě, která se změnila na prašnou silnici, ta pak na úzkou prašnou cestu k domu. Lidi tam byli ale milí, navíc pro nás byla velká výhoda, že jsme si mohli vybalit nástroje, basu nám doručili druhý den ráno, večer jsme mohli každý večer posedět, hrát, zpívat, tancovat, aniž bychom někoho rušili. V hotelu by to asi neprošlo. Noci byly krátké, ještě mnohem kratší, než ty běžné lotyšské. "Bolestná" byla pro většinu ze souboru ta první, v domě neměli vůbec žádné pivo. Ale to se spravilo hned ráno, pak byly zásoby z našich zdrojů až do odjezdu.
Starý statek Kempani

Christian kreslí poznámky na břehu řeky Gauja

Kapela Libín-S na břehu řeky Gauja

Televize snímá Libín-S
První dopoledne (ve středu) jsme strávili na břehu řeky Gauja asi 7 km od Strenči a 22 km od estonských hranic. Stavěly se tam vory, naši muzikanti sebou měli instrumenty, tak se hrálo a zpívalo, byli jsme středem dění, přestože hlavní atrakcí měly být vory (na místě byla i kamera regionální televize Re:TV, www.retv.lv). Kolem Strenči je lesnatá krajina, proto není divu, že po rozsáhlém požáru na konci 19. století postavili luštírnu šišek, která zajišťovala lesní osivo pro nové zalesnění. Budova luštírny byla před nedávnem včetně zařízení zrekonstruována díky Lotyšským státním lesům. Byla cílem odpolední exkurze účastníků mezinárodního setkání. Večerní program pro všechny přítomné plavce a voraře byl "u nás" na statku Kempéni nedaleko vesničky Évele. Když přijížděli hosté, vítala je vlajka České republiky upevněná na tyči "plavebního háku". Přijely tam dva lotyšské folklorní soubory Medžabele a Gauja. Nechtěli jsme Lotyšům nabourat program, proto i když za námi chodili kamarádi z Německa či Francie, abychom zahráli, zůstaly nástroje v klidu. Večer, když už jsme zůstali sami, nad Kempeni zněla opět česká muzika.
Nastoupili jsme na vor

Na voru

Na voru

Na voru
Čtvrtek začal opět na břehu řeky Gauja, ve stejném místě, jako včera. Nasedali jsme tady ovšem na vory, u břehu byly zakotveny dva. Na přídi toho "našeho" vlála na vysokánské tyči opět česká vlajka, přestože na voru byli kromě nás i Lotyši, Finové a Polák. Asi tři hodiny jsme pluli po klidné hladině řeky lesnatou krajinu, zahlédli jsme pěšiny bobrů, na několika místech i pařezy ve tvaru tužky, které jsou dílem právě bobrů. Lotyšští přátelé, když jsme se na bobry ptali, nám dali ochutnat bobří klobásy.
Vláček do rašeliniště

V rašeliništi
Přírodu jsme neopustili ani při návštěvu rozsáhlého rašeliniště u městečka Seda. Rašelina se tu těžila od padesátých let, dnes je součástí rezervace NATURA 2000, těží se a bude se těžit ještě dvacet let jen na malé části. Do rašeliniště vede úzkokolejka, po které jsme se svezli do jejího "srdce".
Taneční soubor Tíne

Libín-S

Libín-S

Libín-S, Tíne a Italové od Brenty
Podvečerní a večerní program připravili organizátoři mezinárodního setkání na pivovarské zahradě v Brenguli. Zde vystoupil taneční soubor Tíne, který je inspirován lotyšským folklorem. Protože jsme sebou tentokrát měli nástroje, nebyly ovšem kroje, našel se prostor, abychom zahráli a zatancovali, byla to pozvánka na sobotní vystoupení ve Strenči. Ve chvilkách, kdy nehráli Lotyši, rozbalili si i později odpoledne instrumenty naši muzikanti, nad pivovarskou zahradou opět hrála česká muzika. K večeru se ochladilo, hodně lidem bylo zima, okolo ohně seděli Italové od řeky Brenta z Benátska, my přisedli k nim, přišli Lotyši, hlavně tanečnice ze souboru Tíne, chvíli se hrálo a zpívalo česky, potom se zpívalo lotyšsky, naše skupinka tak odjížděla poslední, naši muzikanti se stačili totiž "chytit" k melodiím Lotyšů, bylo proto prima, skoro těžko se odjíždělo.
I v malém autobusu jde muzicírovat
Jeli jsme "domů" do Kempeni malým autobusem, přesto housle, harmonika i basa zněly celou cestu, i když by z prostorových důvodů šlo říct, že to nebude možné Řidič jistě nic takového nezažil, však nám to říkal a chválil si. Na statku se hrálo, zpívalo a tancovalo dlouho do noci.
Libín-S před hradem Sigulda

Helča s Hynkem na hradě Sigulda
Pátek jsme věnovali lotyšské historii a památkám. Jeli jsme do Siguldy, byli jsme u siguldského zámku i na siguldském hradě s velkým amfiteátrem. Něco takového, kdybychom měli na Jeleních Vrších při našich akcích projektu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu!
Hrad Turaida

Libíňáci na hradě Turaida
Po obědě jsme se byli podívat na protějším břehu řeky Gauja. v nádherném parku u hradu Turaida.
V pivovaru Valmierudža

Libíňáci v pivovaru Valmierudža
V podvečer jsme navštívili mladinký pivovar Valmierudža na okraji města Valmiera, pivo vaří dobré. Když po prohlídce a degustaci lidi vyrazili na nákup pivovarských suvenýrů a další se dali do ochutnávání dalších druhů piva, naši muzikanti začali hrát, to se líbilo všem, co na terase seděli. Večer jsme odjeli do centra Valmiery na večeři v divadelní restauraci. Závěr večera byl pro nás stejně jako v předchozích dnech na statku Kempeni. Noc byla znovu velmi krátká.
Eva zajišťuje letenky na cestu domů
Pro Evu začalo ráno ještě dřív než ostatní začali snídat. Bylo třeba konfirmovat letenky, takže Eva sedla k počítači a pracovala.
Libín-S

Libín-S

Libín-S

První vor připlouvá
V sobotu 17. května 2014 se ve Strenči konal stejně jako v předchozích letech vorařský festival Plostnieku svetki. Ten letošní byl ozvláštněn přítomností hostů z Evropy - účastníků mezinárodního setkání plavců a vorařů. I my jsme se vydali na břeh řeky Gauja na okraji Strenči. Cestou do festivalového areálu jsme zastavili v lese na břehu Gauji, abychom vyložili tři Libíňáky s plavebními háky, kteří se svezli na voru v posledních kilometrech jeho pouti. My jsme se zanedlouho vydali již pěšky festivalovým areálem kolem spousty stánků se vším možným, se sazenicemi zeleniny, suvenýry, pivem, lotyšskými dobrotami. Na břehu řeky naši muzikanti vybalili svoje nástroje, hrálo se, zpívalo, kolem nás byl pořádný chumel lidí. Za nějakou dobu začala hrát dechovka ze Strenči. Za ohybem řeky se těsně před desátou objevil první vor, když připlul blíž uviděli jsme naše plavce. Na přídi prvního voru vlála vysoko lotyšska vlajka. Chvíli poté se objevil i druhý vor, kousek od našeho břehu první vor téměř přistál, k němu přirazil i druhý, společně propluly vedle sebe ještě několik desítek metrů, vory pak byly v cíli. Naše děvčata stála poblíž vystupujících vorařů, volala na ty "své" muže na voru, pak nastalo velké vítání, objímání, líbání, no jako když se chlapi po dlouhé plavbě potkají se svými ženami.
Libín-S v průvodu
Začal se řadit slavnostní průvod, dechovka ve předu. Dvě české skupiny byly dost ke konci, alespoň naši muzikanti mohli hrát za pochodu.
Účastníci na pódiu

Libín-S - Bavorov

Libín-S - Slepice

Libín-S - Plavci
Průvod končil na pódiu strenčského amfiteátru, na který nastoupili všichni účastníci, jak jsem psal bylo jich asi dvě stovky z 21 spolků z 11 zemí. Od starosty města převzali představitelé jednotlivých spolků drobné dárky, v tašce jsme našli několik drobných suvenýrů a "placatici" s "Plosta prieks" - tedy "vorařským potěšením". Po desáté hodině na rozsáhlé pódium nastoupil folklorní soubor Libín-S Prachatice tanečním pásmem "Bavorov" - "Kdyby byl Bavorov, co Prachatice". Následoval mužský tanec "Bába". Taneční pásmo "Slepice" není třeba uvádět, že jde o dění na vesnickém dvorku porozuměli ve chvilce v Maďarsku, Německu či v Rakousku, stejně jako v Americe, porozuměli i Lotyši ve Strenči, diváci se dobře bavili. Řada účastníků mezinárodního setkání, těch, kteří byli loni hosty folklorního souboru Libín-S Prachatice při mezinárodním setkání Šumava - Böhmerwald 2013, se ptala, zda se bude tancovat také plavecký tanec. "Plavci" přišli na řadu hned po "Slepicích". Zcela jistě před dvěma sty lety, kdy se plavilo Schwarzenberským plavebním kanálem palivové dříví ze severních Šumavy do císařského hlavního města Vídně, se plavci bavili podobně, však o tom psal tehdejší ředitel schwarzenberského ředitelství z Českého Krumlova v roce 1828. I následující tanec - "Koně", mívá úspěch vždy. Libíňáci si totiž sebou vozí koně, který umí tancovat. Ukázal to i ve Strenči. Další tanec by rozlučkový - "V Prachaticích".
Valná hromada Mezinárodní asociace plavců a vorařů

Valná hromada Mezinárodní asociace plavců a vorařů
Ve dvě odpoledne se ve velkém stanu konala valná hromada Mezinárodní asociace plavců a vorařů. Libín-S zastupoval Hynek.
Libín-S hraje v hledišti

Libín-S
Na pódiu byla dlouhá pauza, organizátoři nedali Libíňákům prostor, tak si to rozbalili až vzadu nahoře v hledišti.
Putovní prapor Asociace s novou stuhou
Před čtvrt na deset pod pódiem byl přichytán jeden ze strečských vorařů s praporem mezinárodní asociace plavců a vorařů - je to přesně ten prapor, který loni věnoval i se dvaceti devíti stuhami uplynulá symbolizujících mezinárodní setkání, jen na něm přibyla jedna stuha s nápisem 2014 Strenči Gauja. O dvacet minut později na pódium přišli polští voraři od řeky San z východopolského města Ulanów, aby předali dárky vorařům ze Strenči, po nich přicházeli zástupci dalších spolků. Za Libín-S předávali dárky Hynek Hladík, předseda folklorního sdružení, Helena Svobodová, vedoucí souboru a Helena Dvořáková, primáška.
Dárky od Libíňáků

Dárky od Libíňáků
Za Libín-S předávali dárky Hynek Hladík, předseda folklorního sdružení, Helena Svobodová, vedoucí souboru a Helena Dvořáková, primáška.
Voraři od Brenty převezmou putovní prapor Asociace

Voraři od Brenty převzali putovní prapor Asociace
Před desátou byli pozváni zástupci ASSOCIAZIONE CULTURALE ZATTIERI DEL BRENTA, tedy Kulturní asociace vorařů od řeky Brenta z Itálie, aby převzali putovní prapor Mezinárodní asociace plavců a vorařů. Mezinárodní setkání plavců a vorařů tak skončil, program pokračoval. Libín-S i se členy Vltavanu odjeli na ubytování, bylo třeba ještě zabalit, protože autobus do Rigy měl odjíždět o půl osmé ráno.
Poslední chvíle na statku Kempeni

Tímhle poletíme do Prahy
A už nastala chvíle odjezdu ze statku Kempeni, skončil necelý týden, který jsme strávili ve společnosti starých i nových přátel z Bosny a Hercegoviny, Finska, Francie, Itálie, Katalánska, Lotyšska, Německa, Polska, Rakouska, ze Slovinska, Španělska v lotyšském Strenči. Teď už můžeme říct: Arrivederci a Valstagna! Na viděnou v italské Valstagni!
Jihočeský kraj Město Prachatice
Zájezd folklorního souboru Libín-S Prachatice do Lotyšska na mezinárodní setkání plavců a vorařů podpořil Jihočeský kraj a město Prachatice, jak kraj, tak město přispěli na reprezentaci kraje a města.

Významnou pomoc při navázání kontaktů na velvyslanectví České republiky v Rize poskytl senátor Tomáš Jirsa.

Folklorní sdružení Libín-S Prachatice děkuje vedení Jihočeského kraje i města Prachatice za podporu, samozřejmě i senátorovi Tomáši Jirsovi, který vždy byl připraven nám pomoci.

Folklorní sdružení Libín-S Prachatice děkuje i vedení velvyslanectví České republiky v Rize a osobně zástupkyni velvyslance a radovi ambasády Daniele Mustillové.
Na mezinárodním setkání plavců a vorařů natáčel ve středu 14.05.2014 štáb lotyšské regionální televize Re:TV, zhruba půlhodinový film nejen z vaření polévky na voru z jejich dílny najdete ZDE. Najdete na něm i obrázky a muziku souboru Libín-S Prachatice.
Další film tentokrát z Vorařského festivalu 17.05.2014 najdete ZDE. I na něm najdete na začátku a na konci Libín-S.
(Aktualizace 21.05.2014, 15:31)
V LOTYŠSKÉM STRENČI ZASEDALA VALNÁ HROMADA
MEZINÁRODNÍ ASOCIACE PLAVCŮ A VORAŘŮ
Předsednictvo valné hromady
V sobotu 17. května 2014 se v rámci mezinárodního setkání plavců a vorařů v lotyšském Strenči konala valná hromada Mezinárodní asociace plavců a vorařů. Z každého členského spolku se mohli zúčastnit dva členové, jen Kulturní asociaci vorařů od řeky Brenta zastupovala trochu větší skupinka - budou organizátoři příštího mezinárodního setkání.
1. Zahájení
Účastníky zasedání nejvyššího orgánu Asociace pozdravil starosta města Strenči Janis Petersons. Prezident Asocicace Angel Portet i Boixareu z Katalánska poděkoval za přivítání, ale zároveň projevil neuspokojení se zvoleným způsobem tlumočení. Vzhledem k tomu, že jsme mezinárodní organizace, jeho členové hovoří různými jazyky, pokládá Portet za nesmírně důležité, aby si členové navzájem dobře rozuměli, což je možné pouze simultánním tlumočením, což zde ve Strenči nebylo.

Nakonec bylo rozhodnuto, že valná hromada bude řízena ve francouzštinu. Velkou váhu tlumočení převzal na sebe nakonec Jean Seinturier z Francie, který tlumočil z francouzštiny do němčiny, z francouzštiny do angličtiny tlumočila tlumočnice zajištěná organizátory.

Angel Portet seznámil delegáty, že ze současných 40 členských spolků jsou přítomni zástupci 21 spolků, tedy že valná hromada je usnášení schopná.
2. Schválení protokolu z loňské valné hromady
V druhém bodu jednání schválili delegáti z 21 plaveckých a vorařských spolků protokol z minulé valné hromady, která se před rokem konala v rakouském Schläglu v rámci mezinárodního setkání ŠUMAVA - BÖHMERWALD 2013.
3. Zpráva prezidenta
Prezident Portet předložil ve třetím bodu jednání zprávu o činnosti Mezinárodní asociace plavců a vorařů od minulé valné hromady.

Asociace se od svého vzniku v roce 1989 rozrostla ze sedmi zakládajících členů na dnešních čtyřicet. Jeho členské spolky, které působí v oblastech, ve kterých jsou tradice práce v lese, práce se dřevem i tradice dopravy dříví po vodě, se zabývají historií plavení a voraření, hledají historické dokumenty a svědky.

V uplynulých letech se Asociace rozhodla, že připraví knihu, která by představila plavení dříví na jednotlivých řekách a plavebních kanálech v celém světě. V současnosti jsou práce na přípravě knihy jsou zastaveny, přestože jsou zajištěny finanční prostředky k jejímu vydání.

Jednou z činností Asociace je prohlášení obcí a měst, respektive celých údolí, za plaveckou, či vorařskou obec, městto, nebo plavecké či vorařské údolí. V letošním roce podala žádost o prohlášení za vorařskou obec obec Davle na Vltavě v České republice a za vorařské údolí francouzské údolí řeky Loue v pohoří Jura. Myšlenka na tato prohlášení vzešla z Itálie, v současnosti bylo prohlášeno 26 obcí v 8 zemích.

Mezinárodní asociace plavců a vorařů se zasazuje o zapsání plavectví za světové nehmotné dědictví UNESCO. O návrzích na prohlášení se jedná ve Španělsku a jeho autonomních regionech, ve Slovinsku, Lotyšsku, Německu a Rakousku. Ve Španělsku, Slovinsku, Lotyšsku jsou jednání zastavena.

Významnou úlohou Asociace jsou mezinárodní setkání. To příští se bude konat v italské Valstagni.

Angel Portet v závěru své zprávy upozornil, že v roce 2012 oznámil, že chce ve své funkci prezidenta Mezinárodní asociace plavců a vorařů skončit při valné hromadě v roce 2015. Spolu s ním skončí i generální sekretář Fermí Tormo i Armengol a pokladník Augustin Valencia Arregui. Je třeba, aby byli do příštího roku připraveni kandidáti na tyto funkce.
4. Revizní zprávy
Dalším bodem jednání bylo předložení revizních zpráv. První předkládal Hynek Hladík z České republiky. Konstatoval, že největším problémem v hospodaření Asociace je platební morálka jednotlivých členů. Za uplynulém období zaplatilo členský příspěvek pouze 15 ze 40 členských spolků. Zprávu Hynka Hladíka potvrdil i Johann Kuhn z Rakouska. Oba požadovali, aby do příští valné hromady byl zpracován přehled o placení členských příspěvků za posledních pět.
5. Oficiální prohlášení za plaveckou obec či plavecké údolí
Myšlenka na tato prohlášení vzešla z Itálie, v současnosti bylo prohlášeno 26 obcí v 8 zemích. V letošním roce požádala o prohlášení obec Davle na Vltavě v České republice a francouzské údolí Loue v pohoří Jura. O prohlášení rozhodl během svého zasedání navazujícího na valnou hromadu výbor Asociace. Ke slavnostnímu předání diplomu a vlajky Mezinárodní asociace dojde 26. června 2014 v Davli a 6. července 2014 v údolí řeky Loue.
6. Organizace dalších valných hromad a mezinárodních setkání
Valstagna 2015
Příští valná hromada (a mezinárodní setkání) se bude ve dnech 10.05.2015 - 12.05.2015 konat v italské Valstagni. Jejím hostitelem bude Kulturní asociace vorařů od řeky Brenta. Její zástupci prezentovali krátký film, který zve na setkání, i propagační materiály. Do provozu byly uvedeny i nové webové stránky www.valstagna2015.it.

Představen byl i předběžný program.

09.07.2015 - čtvrtek
- 08:30 v případě zájmu, odjezd na návštěvu Benátek

10.07.2015 - pátek
- 10:00 Přivítání a registrace účastníků
- 12:30 Oběd na přivítanou - gnocchi s masovou omáčkou
- 15:00 Zahájení XX. mezinárodního setkání plavců a vorařů
- 17:30 Návštěva muzea tabáku, doutníků
- 19:30 Večeře - špagety a typické benátská jídla
- 21:00 Oficiální přivítání hostů a skupin
- 22:00 Pěvecký a taneční sbor Valbrenta
- 24:00 Návrat autobusem do hotelu

11.07.2015 - sobota:
- 08:30 Odjezd z autobusu
- 09:30 Valná hromada Mezinárodní asociace plavců a vorařů v Oliero
- 10:00 Program pro ostatní hosty, kteří se nezúčastní valné hromady: jeskyně a muzeum Oliero. Návštěva Cala del Sasso
- 15:00 Otevření stálé expozice o historickém Benátsku
- 16:30 Navštěva muzea Tobacco Carpane s výstavou fotografií a videí o vorech na řece Brenta
- 19:00 Slavnostní večeře na Zattiere s místními spolky
- 21:00 Koncert benátské huddy s kapelou "Rondo Veneziano"

12.07.2015 - neděle:
- 09.00 odjezd autobusem k návštěvě města Bassano del Grappa a Brenta River Port
- 10:00 Občerstvení u Ponte Vecchio, pozdrav představitelů města, s "Confraternita Baccala", návštěva lihovaru Nardini
- 15.30 Slavnostní průvod spolků a historických skupin Benátčanů
- 16.20 Požehnání vorů (patronem vorařů je Sv. Mikuláš)
- 16.30 Historická rekonstrukce vorů
- 16.45 Odjezd mezinárodního palia vorů
- 19.30 Večeře s voraři z okresů Benátska
- 21.00 Pozdravy a výměna dárků, předání putovního praporu Asociace organizátorům mezinárodního setkání 2016
- 22.00 Hudba a tanec

V roce 2016 se mezinárodní setkání bude konat bavorském Lengries, v roce 2017 ve slovinském Mariboru, v roce 2018 by měla být 2019 v Itálii.
6. UNESCO
Informaci o postupu prací k zápisu plavectví na seznam světového nehmotného kulturního dědictví přednesl Angel Portet ve zprávě prezidenta. K bodu byla ovšem další diskuze:

Johann Kuhn z Rakouska informoval, že v Rakousku to vypadá nadějně. Bude třeba podat žádost doloženou stanovisky dvou historiků, že tradice skutečně existuje, do 15. června 2014, pak bude naděje, že návrh bude projednáván.

Arkadiusz Drulis z Polska dodal, že vorařský spolek z Ulanówa na návrhu pracuje, jednal na ministerstvu kultury a vzdělávání. Spolek má připravené dosud zpracované dukumenty ke zveřejnění na webových stránkách wwww.raftsmen.org. Před dvěma týdny byla polskou televizí vysílána informace o návrhu, což by mělo podpořit úspěch.

Martin Spreng z Německa konstatoval, že FLÖSSERZUNFT OBERES NAGOLDTAL podal návrh ve spolkové zemi Bremen
8. Různé
Našeho jednání ve Strenči se zúčastnil i Fikret Pendrek z Bosny a Hercegoviny. Pochází z rodiny, kde se minimálně 110 let voraří na řekách Tara a Drina, chtěl by přihlásit vorařský spolek. Přijetí podpořili Zlatko Jesenik a Franjo Naraločnik oba ze Slovinska.

Martin Spreng z Německa k tomu dodal, že se jedná ještě o nezaložený spolek. Navrhuje proto, aby do Bosny a Hercegoviny vyrazili např. kolegové od Drávy a zjistili bližší.

Johann Kuhn z Rakouska přislíbil, že návrh projedná ve spolku OBERDRAUTALER FLÖßER.
Johann Kuhn vznesl dotaz, zda po výměně předsednictva bude změněno sídlo Asociace a zda statut přejde do jiné země.

Angel Portet k tomu poznamenal, že podle jeho názoru zůstane Mezinárodní asociace stále v Evropské unii, bude tedy možné ponechat sídlo v Katalánsku, nebo jej přesunout. Neměl by to být významný problém.
Thomas Kipp z Německa po problémech s tlumočením při valné hromadě ve Strenči navrhuje, aby pro následující setkání Asociace finančně pomohla při zajištění simultánního překladu např. zrušením poplatku za každého účastníka setkání, protože jeho zajištění je mimořádně finančně náročné.

Martin Spreng ocenil práci Jeana Sentiera při tlumočení nejen při letošní valné hromadě, toto poděkování bylo oceněno potleskem všech účastníků valné hramady.
ZASTOUPENÍ ČESKÝCH SPOLKŮ
Valné hromady ve Strenči se zúčastnili zástupci obou členů Mezinárodní asociace plavců a vorařů:

- za Libín-S Prachatice Hynek Hladík, předseda
- za Vltavan Čechy - svaz vltavanských spolků Praha, Davle, Štěchovice, Purkarec, Jaroslav Camplík, prezident
(Vloženo 21.05.2014, 15:12)
PROJEKT SETKÁNÍ S TRADICÍ NA SCHWARZENBERSKÉM PLAVEBNÍM KANÁLU
PODPOŘÍ JIHOČESKÝ KRAJ
Jihočeský kraj
Začátkem ledna 2014 jsme předali žádost o grant z grantového programu Podpora kultury. Po dlouhém čekání jsme našli na stránkách Jihočeského kraje našli v tabulce žádostí Podpora kultury 2014, že Jihočeský kraj poskytne folklornímu sdružení Libín-S Prachatice na projekt Šumavský folklorní festival Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu 2014 grant ve výši 40.000 Kč.

Rozpočet projektu byl v době podání projektu 298.840 Kč, žádost byla podána na 150.000 Kč, počítali jsme, že z grantu Jihočeského kraje bude pokryto 50,19 % celkových nákladů, schválená částka postačí ovšem pouze na 13,39 %.
(Vloženo 06.04.2014, 19:59)
SCHWARZENBERSKÝ PLAVEBNÍ KANÁL BYL OPĚT V TELEVIZI
Plavební tunel
Když dělníci začali v lesích kolem Jeleních vrchů budovat před několika stovkami let Schwarzenberský plavební kanál, vyhnali z nich jeleny, kteří prý bývají zdejší chloubou. Tou se později stal i kanál, který umožnil zásobování Vídně nedostatkovým palivem – dřevem. K plavení sloužil od roku 1791 až do roku 1961. V době svého vzniku byl mnohými považován za technický zázrak a unikátní technickou památkou je i dnes. Prozradíme si pár zajímavostí o jeho budování i provozu, ale hlavně zavítáme do tunelu, který se přes zimu stává útočištěm netopýrů. Budeme se snažit je nevyrušit ze zimního spánku, který trvá zhruba od listopadu do března. Představíme si zástupce hned několika druhů a přidáme informace o tom, proč se jim zrovna tady líbí a jak zimu přečkávají.
Repotráž v seriálu Toulavá kamera přinesla Česká televize v neděli 30.03.2014, repríza byla ještě ve pátek 04.04.2014 v 11:30. Kdo se nedostal k televizi, může se podívat na internetu. Reportáž od Schwarzenberského plavebního kanálu je v pořadu třetí v pořadí.
(Vloženo 02.04.2014, 14:12)
VODNÝ ŽĽAB SE STANE PRI OTVORENÍ PLAVEBNEJ SEZÓNY ROKU 2014
VÝZNAMNÝM LESNÍCKYM MIESTOM
Plavenie na vodnom žľabe Rakytovo
Mestské lesy Banská Bystrica s.r.o. a Lesy Slovenskej republiky, štátny podnik, srdečne pozývajú všetkých milovníkov lesa, lesníctva a lesníckej histórie na akt slávnostného vyhlásenia vodného žľabu Rakytovo pri Dolnom Harmanci za "významné lesnícke miesto" a na otvorenie tohtoročnej plavebnej sezóny, ktoré sa uskutoční v piatok 25.04.2014.

Tešíme sa na Vašu účasť.
Program:
09:00 otvorenie plavebnej sezóny a vyhlásenie významného lesníckého miesta
09:15 - 09:45 občerstvenie
09:45 - 10:15 rozmiestenie plavitelov
10:15 - 12:30 plavenie
13:00 - 16:00 občerstvenie po plavení
Vodný žľab Rakytovo

Vodný žľab Rakytovo

Vodný žľab Rakytovo

Vodný žľab Rakytovo

Vodný žľab Rakytovo
Pre nepriazeň počasia je plavenie vo vodnom žľabe Rakytovo dňa 26.4.2014 zrušené.
(Vloženo 14.03.2014, 14:46)
VEDENÍ NÁRODNÍHO PARKU PŘIPRAVUJE DALŠÍ REKONSTRUKCI PLAVEBNÍHO
KANÁLU
Vedení Národního parku Šumava připravuje další rekonstrukci Schwarzenberského plavebního kanálu. Výhledově by dle finančních možností mělo dojít k jeho obnovení v celé délce úseku na území národního parku. Dojde také k rekontrukci plavebních nádrží Rosenauerova nádrž a Říjiště.
Prvním krokem bude zpracování studie rekonstrukce a opravy Schwarzenberského plavebního kanálu. Studie by měla navrhnout úseky, na kterých by měla být provedena rekonstrukce, a úseky na kterých by měla být provedena oprava. Měl být proveden odborný odhad rozsahu prací a nákladů.

Ze studie budou vycházet projektové dokumentace jednotlivých etap.
Zpracováním studie byla pověřena autorizovaná projektantka vodohospodářských staveb Jana Máchová ve spolupráci s plavebním ředitelem Hynkem Hladíkem.

Ve čtvrtek 06.03.2014 provedli první pochůzku, při které se Ing. Máchová seznámila se stavem kanálu i v úsecích, na kterých byla provedena rekontrukce v rámci projektu Schwarzenberský plavební kanál - kulturní dědictví ožívá spolufinancovaná Evropskou unií v letech 2012-2013.
Plavební kanál u Ježové

Plavební kanál u Rosenauerovy kapličky

Plavební tunel od horního portálu

Horní portál plavebního tunelu

Plavební tunel od dolního portálu
(Aktualizace 08.03.2014, 22:30)
SPRÁVA NP A CHKO ŠUMAVA ZAHÁJILA DISTRIBUCI NOVÉHO PROSPEKTU
O SCHWARZENBERSKÉM PLAVEBNÍM KANÁLU
V uplynulých dvou letech jsme zveřejňovali na našich webových stránkách informace o projektu Schwarzenberský plavební kanál - kulturní dědictví ožívá. Při jeho realizaci Správa Národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava provedla rekonstrukcí více než 3,2 km dlouhého úseku plavebního kanálu mezi Medvědím potokem a hraničním potokem Pestřice / Rothbach a státní podnik Lesy České republiky rekonstruoval cca 1,9 km dlouhý mezi hraničním potokem Ježová / Iglbach a hlavním evropským rozvodím v bývalé osadě Růžový Vrch (lokalita U Korandy). Vedle stavební činnosti investovaly obě organizace do tzv. měkké části projektu. LČR především financovaly během roku 2013 velkou většinu akcí na Schwarzenberském plavebním kanálu, Správa NP a CHKO Šumava uhradila tvorbu prospektu o Schwarzenberském plavebním kanálu a publikaci Schwarzenberský plavební kanál - historie a současnost.

Právě v těchto dnech byla zahájena distribuce prvního z uvedených materiálů. Prospekt o velikosti cca 60 x 40 cm byl vydán v českém a německém jazyce.
Prospekt

Líc

Rub
Na lícové straně prospektu se píše o historii i současnosti plavebního kanálu, jako ilustrace tyto informace doplňuje obraz stavitele plavebního kanálu, pohled od Stifterova pomníku nad Plešným jezerem a historické obrázky poskytnuté Museem Fotoateliér Seidel. Zhruba třetinu lícové strany zabírá kopie akvarelu Josefa Langweila se znázorněním podzemního kanálu (tunelu) na Jeleních Vrších. Zhruba dvě třetiny rubové strany jsou věnovány mapě okolí Schwarzenberského plavebního kanálu na českém, rakouském i bavorském území. Zbytek plochy zabírají informace o nevýznamnějších objektech a úsecích plavebního kanálu na českém státním území. V prospektu najdete kontakty, na kterých najdete další informace o Schwarzenberském plavebním kanálu.

Např. informace o ukázkách plavení dříví můžete získat u plavebního ředitele Hynka Hladíka a na webových stránkách www.schw-kan.com.

Nový prospekt bude možné získat již brzy na informačních střediscích Správy Národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava, na informačních střediscích v obcích v okolí Schwarzenberského plavebního kanálu, u nositele projektu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu (folklorní sdružení Libín-S Prachatice) a u obou partnerů projektu Schwarzenberský plavební kanál - kulturní dědictví ožívá (Lesy České republiky, s.p., a Tourismusverband Böhmerwald).
(Aktualizace 08.03.2014, 21:34)
O SCHWARZENBERSKÉM KANÁLU SE UČÍ NA UNIVERZITĚ
Českobudějovická Zdravotně sociální fakulta Jihočeské univerzity připravila jednosmestrální studium Univerzity třetího věku s tématikou Šumava - Schwarzenberský plavební kanál. Garantem programu je Doc. PhDr. Jana Šemberová, lektorkami jsou Františka Kuncová a Ing. Jarmila Hanáková.
Zdravotně sociální fakulta Jihočeské univerzity Univerzita třetího věku
První přednáška proběhla v budově Zdravotně sociální falkulty již koncem ledna - 27.01.2014 přednášel Ing. Petr Hudičák z Muzea Fotoatelieru Seidel v Českém Krumlově "O dřevě, o Schwarzenberském plavebním kanálu a obcích kolem".

24.02.2014 se bude konat přednáška Jany Vorlové "Šumavské vodní cesty".

31.03.2014 přednese Ing. Jiří Lesák přednášku "Šumavské solné stezky".

Poslední přednáškou, která má stanovený termín, bude 28.04.2014 přednáška Miloslavy Kruchňové "Zámek a park Červený Dvůr.

Zatím stanovený není termín poslední přednášky Šumavské železnice.

Součástí oboru Univerzity třetího věku Šumava - Schwarzenberský plavební kanál bude i exkurze v poslední dubnový den 30.04.2014. Od 11:00 do 14:00 hodin si studenti prohlédnout zámek a park Červený Dvůr, od 14:30 do 16:00 hod. pak Muzeum Schwarzenberského plavebního kanálu v nedalekých Chvalšiinách.

Na teoretické základy předchozích přednášek a exkurze navážou i pěší výlety:

12.05.2014
Iglbach / Ježová, Česká republika - Rakousko
Výchozí místo: U Korandy (parkování) - bývalá osada Růžový Vrchy
Čas: 09:30 hod.
Doprava: vlastní
Trasa: U Korandy - Iglbach (přechod) - Oberhaag, Haagerhof, Švédské šance, Rosenuerův pomník - Schwarzenberský plavební kanál - U Korandy
Délka: 18 km
Převýšení: 0 m (což je chybný údaj)
Náročnost: nenáročná trasa
Zajímavosti: Schwarzenberský plavební kanál - Iglbach / Ježová - ukázky plavení dříví (www.schw-kan.com), Švédská šance, kopie památníku Adalberta Stiftera, Rosenauerův pomník

09.06.2014
Smrčina, Česká republika - Rakousko
Výchozí místo: Nová Pec - horní parkoviště
Čas: 09:30 hod.
Doprava: vlastní, vlak
Trasa: Nová Pec, horní parkoviště - Raškov - Roosbach (chybný údaj, správně Rossbach) - Říjiště - hraniční kámen - Studničná (1158 m) - Hraničník (1283 m) - Smrčina (1332 m) - Hochficht (1338 m) - U Tokaniště - Josefův Dvůr - Huťský Dvůr - Klápa - Nová Pec
Délka: 23 km
Převýšení: 560 m
Náročnost: náročná trasa
Zajímavosti: Schwarzenberský plavební kanál - hraniční kámen - vrcholový masiv Hochfichtu - sjezdařské centrum - vrchol
Hochfichtu - skalní skupina s vrcholovým křížem

07.07.2014
Naučná stezka Schwarzenberský plavební kanál, Česká republika
Výchozí místo: Jelení Vrchy
Čas: 09:30 hod.
Doprava: vlastní, vlak, bus z Nové Pece na Jelení Vrchy
Trasa: Jelení Vrchy - Rossbach - Raškov - Klápa - Želnavský smyk - Nová Pec
Délka: 17 km
Převýšení: 190 m
Náročnost: nenáročná trasa
Zajímavosti: Schwarzenberský plavební kanál, model kanálu, Rosenauerova kaple, Želnavský smyk

13.08.2014
Sankt Oswald, Česká republika - Rakousko
Výchozí místo: U Korandy (parkování), bývalá osada Růžový Vrch
Čas: 09:30 hod.
Trasa: U Korandy - Sankt Oswald - U Korandy
Doprava: vlastní
Délka: 16 km
Převýšení: 230 m
Náročnost: středně náročná trasa
Zajímavosti: Svatojakubská cesta, hraniční kámen, Sankt Oswald, kaskády Schwarzenberského plavebního kanálu

08.09.2014
Plechý, Česká republika - Rakousko - Německo
Výchozí místo: Nová Pec, horní parkoviště
Čas: 09:30 hod.
Doprava: vlastní, vlak
Trasa: Nová Pec - Raškov - Roosbach (chybný údaj, správně Rossbach) - Říjiště - hraniční kámen - Trojmezí - Plechý - hraniční kámen - Říjiště - Roosbach (chybný údaj, správně Rossbach) - Raškov - Nová Pec
Délka: 20 km
Převýšení: 600 m
Náročnost: náročná trasa
Zajímavosti: Schwarzenberský plavební kanál, hraniční kámen, kamenné moře, Trojmezí (1321 m) - styk hranic tří států, Rakouská louka (1345 m) - jedno z nejvýše položených vrchovištních rašelinišť v oblasti Šumavy, Plechý (1378 m) - nejvyšší vrchol české části Šumavy.

Závěrečné hodnocení programu Schwarzenberský plavební kanál 2013/2014

Termín: 08.10.2014
Místo: Kleť
Čas: 11:30 hod.

Termín: 03.11.2014
Místo: Zdravotně sociální fakulta JU, J.Boreckého 27, České Budějovice, přednáškový sál G
Čas: 11:30 hod.
U3V Zdravotně sociální fakulty JU
Františka Kuncová
Ing. Jarmila Hanáková

Bližší informace podá a případné dotazy k organizačním záležitostem vyřizuje Mgr. Andrea Březinová (brezinova@zsf.jcu.cz, tel. 38 903 7551)
(Vloženo 18.02.2014, 20:34)
Design © VOJTa Herout, 2003-2014, Hynek Hladík 2003-2014