Aktuality
PF 2013

PF 2013
Šťastné vánoce a vše nejlepší do nového roku 2013 přeje folklorní sdružení Libín-S Prachatice, hostitel mezinárodního setkání plavců a vorařů v roce 2013.
(vloženo 09.12.2012, 20:27)
PLAVEBNÍ ŘEDITEL SE ROZLOUČIL V AKTIVNÍ SLUŽBĚ S PLAVEBNÍM KANÁLEM

Plavební ředitel Hynek Hladík odchází koncem roku do důchůdu. Ještě před nástupem na poslední dovolenou se loučil s lidmi i s místy, která mu za čtyřicet let služby u Státních lesů přirostla k srdci. Nechyběl mezi nimi Schwarzenberský plavební kanál. 12.12.2012 byl dnem se zvláštním datem s opakujicími se dvanáctkami. Právě dvanáctého přišel čas na loučení s kanálem. Místo křížením plavebního kanálu s hraničním potokem Ježová bylo lépe dosažitelné z Rakouska, z Čech nebylo možné dojet ani na Růžový Vrch, tolik tam bylo sněhu. Z druhé strany bylo až bývalé celnické chatě prohrnuto, dál už se šlapalo hlubokým prašanem podél kanálu, v něm byla patrná stopa auta zapadaná čerstvým sněhem.
Plavební kanál u Ježové v zimním
A už je tu chatka Roberta Baldassariho a Ježová.
Plavební kanál u Ježové v zimním
Po dokončení rekonstrukce plavebního kanálu byl osazen těsně vedle hraničního potoka velký pěkný kámen, na který by měla být osazena pamětní deska Josefa Rosenauera.
Plavební kanál u Ježové v zimním
Hynek Hladík se rozloučil s plavebním kanálem i u Zvonkové, v úseku, kde před nedávnem prováděla rekonstrukci Správa Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava. Přestože sněhová peřina toho spoustu zakryla, Hynkově pozornosti neuniknul překladový kámen stavidel v těsné blízkosti silničky ze Zvonkové k hraničnímu přechodu. Je to ten původní kámen s datem 1842, který ležel dlouhou dobu v bahně na dně kanálu, potom několik let na zahradě penzionu Marie.
Plavební kanál u Zvonkové v zimním
Odchod Hynka Hladíka do důchodu neznamená, že přestane být plavebním ředitelem, nejspíš naopak bude mít na kanál víc času. Bude ho potřebovat, vždyť bude třeba připravit mezinárodní setkání plavců a vorařů v červenci 2013.
(vloženo 18.12.2012, 08:40)
PLAVEBNÍ KANÁL U ZVONKOVÉ
Rekonstrukce Schwarzenberského plavebního kanálu skončila i v úseku mezi hraničním potokem Pestřice / Rothbach a Medvědím potokem nedaleko osady Zadní Zvonková.
Ráno u Zvonkové
Plavební kanál se v polovině listopadu obléknul do krásného podzimního. Během dopoledne se ztratil pod slunečními paprsky stříbrný povlak jinovatky. V méstech, kde ještě před půl rokem nebyl kanál ani pořádně vidět, jak byl zarostlý mokřadní vegetací, proudí po dně voda od Medvědího potoka. Vody tady asi celoročně nebude tolik jako teď, na nějakou dobu je svedena skoro všechna potoční voda do kanálu.
Znovuobjevený plavební kanál
Nedaleko od křížení plavebního kanálu se silnicí z Přední Zvonkové na hranice bývala tzv. Andreova stavidla. Voda z kanálu mohla odtékat stavidly s kamennými sloupky, přes které byl položen překladovaný kámen datovaný 1842. Poté, co kanál přestal sloužit, sloupky zmizely, mohutný překladový kámen ležel v bahně na dně kanálu. Přišla doba, kdy i ten zmizel. Zvídaví němečtí turisté jej našli na zahradě nedalekého penzionu, jehož majitelé kámen "zachránili" a uložili u penzionu jako historickou ozdobu, který turisté využívali jako lavičku.
"Zachráněný" překladový kámen se při rekonstrukci již brzy vrátí na své původní místo. Jen ty sloupky, které již stojí připraveny, budou nové.
(vloženo 15.11.2013 16:47)
BILANCE RAKOUSKÉHO PROJEKTU NATURSCHAUSPIEL.AT
V roce 2009 přišlo oddělení ochrany přírody Hornorakouské zemské vlády ve spolupráci s hornorakouskou organizací cestovního ruchu Oberösterreich Tourismus a Hornorakouským zemským muzeem s projektem NATURSCHAUSPIEL.at. Realizací projektu byl pověřen Institut für Angewandete Umweltbildung (IFAU - Institut pro užité vzdělávání o životním prostředí. Za symbolicky otevíranou divadelní oponou se otevírala jednotlivá "divadelní scény přírody" s četnými "divadelními představeními přírody". Přírodu představovali v jednotlivých "představeních" "zprostředkovatelé přírody".
Letos se hornorakouský projekt představování přírody uskutečnil již po třetí. NATURSCHAUSPIEL.at umožňuje se nechat vtáhnout do přírodních prostor, poznávat, přírodu z nových úhlů pohledu. Spolková země Horní Rakousy je bohatá na mimořádná přírodní prostředí.

Jedním z cílů 64 různých výletů s průvodcem byl letos i Schwarzenberský plavební kanál - das (s)achte Weltwunder. Ta slovíčka nejde tak malebně přeložit do češtiny, je na to třeba daleko víc slov, lépe však dvě věty. Možná nejvhodnější je: "Jemný světový zázrak = osmý zázrak světa".
6. listopadu se v Linci konala bilanční tisková konference, na kterou do kulturního centra Ursulinenhof pozval novináře, průvodci přírodou i plavebního ředitele Hynka Hladíka zemský rada Dr. Manfred Haimbuchner. Konferenci uvedl film z jednotlivých představení přírody v těch nejkrásnějších koutech přírody Horních Rakous. Letošní projekt byl opravdu úspěšný, vždyť návštěvníků bylo zhruba dvakrát víc než v loňském roce - celkem na 462 představení přišlo 7386 diváků.

Nejúspěšnějšími průvodci přírodou byli Maria Wimmer z Imbu s vycházkou do večerního rašeliniště nazvanou pohádkově - Matoucí světýlka a duchové rašeliniště a Wolfgang Sollberger z Leopoldschlagu s výletem bez hranic v zeleném pruhu Evropy. Oba dva převzali za mimořádnou angažovanost a výtečnou kvalitu průvodcovské činnosti oceněni titulem "herec / herečka přírody 2012".
Opony scén přírody projektu NATURSCHAUSPIEL.at se zvednou jistě i v roce 2013, scénou přírody se stane jistě i Schwarzenberský plavební kanál a jeho okolí.
(vloženo 10.11.2013 10:43)
PODÉL PLAVEBNÍHO KANÁLU SE VYDAL KAMION SE ŠTĚPKOU
Zdá se to neuvěřitelné, ale podél kanálu se ve středu 7. listopadu vydal po klikaté úzké cestě podél právě zrekonstruovaného plavebního kanálu od rozvodí směrem k Ježové rakouský kamion s návěsem se 40 tunami štěpky. Po rovince od rozvodí to na prvních 220 metrech šlo, po dalších 130 metrech začaly v oblouku první problémy, kamion ale projel, následující oblouk byl ovšem osudný, kola návěsu na levé straně se zabořily do rozmoklého terénu, tlak náklaďáku posunul břehovou stěnu z rovnaného kamene zhruba půl metru do terénu.
Kamion s návěsem zapadnul u kanálu
Rakušan za volantem se vydal podél plavebního kanálu údajně podle pokynů svého rakouského šéfa.

Kamionu na pomoc přijel bagr, který měl dokončit během dne práce na úpravě dotčených pozemků, místo toho však skládal náklad z návěsu. Při vykládání napadala část štěpky do kanálu, větší část se octla v lese mimo cestu na území I. zóny chráněné krajinné oblasti.
Kamion s návěsem zapadnul u kanálu
Práce na vyproštění kamionu trvaly i za pomoci hasičského jeřábu až do setmění, podařilo se vytáhnout jej za pomoci bagru z bahna a kamion "přenocoval" na rovince mezi dvěma oblouky. Vyproštění pokračovalo ve čtvrtek. U středečního vyprošťování byli celou dobu pracovníci lesní správy Vyšší Brod.

V dalších dnech budou následovat jednání o náhradě škod - byl poškozen plavební kanál i doprovodná kanálová cesta nese stopy těžkého kamionu, ani vyprošťovací práce bagru či jeřábu nebyly zadarmo.

Před vjezdem na doprovodnou cestu podél Schwarzenberského plavebního kanálu v bývalé osadě Růžový Vrch (U Korandy) je zákaz vjezdu, lesní správa neudělila k vjezdu výjimku, kamion tedy i porušil zákon.

Kamion se podařilo vyprostit již vlastními silami ve čtvrtek po desáté hodině, vyprošťovací práce byly ukončeny zhruba 24 hodin po zapadnutí. Rakouská firma uznala svou vinu a je připravena uhradit vzniklé škody.
(vloženo 09.11.2013 14:43)
REKONSTRUKCE PLAVEBNÍHO KANÁLU
MEZI POTOKEM JEŽOVÁ A HLAVNÍM EVROPSKÝM ROZVODÍM
Naposledy jsme na našich stránkách informovali o postupu výstavby 9. září. V té době byla postavena dřevěná kontrukce vlastního proupustku nazývaného Dvojitý most čili Doppelbrücke, za jejími zdmi byly betonové zídky, strop propustu byl zřízen z betonových desek. Dále byly odkopány původní stěny plavebního kanálu.

Propust na Ježové

Kam postoupily práce od té doby?
Hladík: My jsme se teď zmiňovali pouze o propustu na potoce Ježová / Iglbach, tedy o Dvojitém mostu. Už od poloviny června se pracuje na rekonstrukci zdí kanálu v našem úseku. Kanál je v celé délce cca 1,9 km vyčištěn od plavenin a dalších překážek, byly vyklučeny všechny pařezy ze břehů kanálu. Probíhá rekonstrukce zdí, v současnosti zbývá dokončit ještě necelých necelých 300 metrů.

Zrekonstruovaná zeď

Pracovalo se i na jednom z nejvýznamnějších objektů na Schwarzenberském plavebním kanálu, na stavidlech na Růžovém Vrchu. Stavidla byla znovunalezena v roce 2000, vzhledem k lesnickému provozu, kdy soupravy projíždějící v těsné blízkosti čela propustu stavidel, byl objekt vážně poškozen. Stavidla na Růžovém Vrchu byla zrekonstruována, těsně po dokončení však už znovu těsně u čela projížděla těžká auta se dřívím a opět hrozilo poškození. Proto byla provizorně umístěna u okraje cesty hromada větších kamenů. Po dokončení stavby zde bude umístěna na velkém balvanu pamětní deska připominající pomoc Evropské unie při rekonstrukci plavebního kanálu.

Byly odstraněny nánosy ze dna kanálu ve velmi obtížně dostupném profilu mostu vedle stavidel na Růžovém Vrchu.

U Ježové byly zřízeny betonové zdi na březích plavebního kanálu mezi Dvojitým mostem a propustem u Ježové v délce cca 25 metrů.

Pobřežní zdi u Ježové

V tomto úseku přes Dvojitý most až k mostku na rakouském území bude koncem příštího týdne položena izolační fólie, která zabrání nežádoucím únikům vody.
To znamená, že se ztratí historický obraz plavebního kanálu, viděli jsme jej v létě naposledy?
Hladík: To v žádném případě, moderní materiály nebudou v žádném případě viditelné, kanál bude mít podobný vzhled jako úseky dále směrem k rozvodí.

V závěru právě končícího týdne dělníci postavili čela propustu Dvojitého mostu, přestože to na líci nevypadá, i zde byl použit beton. Podobně budou po položení izolační fólie obezděny betonové zdi, takže dojem bude jako u původního zdiva.

Dvojitý most - propust na Ježové
Brzy tedy už bude hotovo?
Hladík: Termín dokončení stavby je 31. října letošního roku.
Jak pokročily práce v minulém týdnu, tedy od 8. do 12. října 2012?
Hladík: V prvním říjnovém týdnu byla v těsné blízkosti Ježové položena izolační fólie.

Dvojitý most - propust na Ježové

V pondělí 8. října byl proveden násyp materiálu pod fošnovou "podlahu" a pak se již natloukaly první fošny na dno. Plavební kanál u Ježové potom pomalu nabýval budoucí historický vzhled, i když stále jsou vidět moderní konstukce, se zdíly se stěny z původního sbíraného kamene, zatím je hotova stěna na straně protilehlé cestě.

Rekonstrukce u Ježové

Samozřejmě probíhají práce na rekonstrukci plavebního kanálu mezi rozvodím a Ježovou.

Rekonstrukce mezi Ježovou a rozvodím
Další otázky jsme kladli Hynku Hladíkovi v předvečer státního svátku, tedy 27. října.

Do předpokládaného dokončení zbývají již pouhé hodiny, resp. čtyři kalendářní dny, to počítáme i zítřejší státní svátek. Bude opravdu hotovo?
Hladík: Práce pokračovaly až do poslední mé kontroly na staveništi v pátek odpoledne překvapivě rychle. V pátek byly prakticky dokončeny práce v oblasti křížení s potokem Ježová / Iglbach, zbývají již jen drobné tesařské práce.

Pohled na zrekonstruovaný Dvojitý most z Čech

Zmizela již provizorní lávka přes hraniční potok, kolem poledního projel přes rekontruovaný objekt tzv. Dvojitého mostu první cyklista.

Dělníci již dokončili srubovou stěnu dlouhou přes padesát metrů asi 500 metrů před křižovatkou v bývalé osadě Růžový Vrch.

Srubová stěna

Stále probíhá rekonstrukce posledních desítek metrů břehových stěn, práce se neměly zastavit ani dnes a ve státní svátek.

Rekonstrukce břehových zdí

Zbývá ještě osadit dvoje hradítka, postavit mostovky dvou mostů a jistě ještě spousta drobných prací. Bude třeba splnit všechny požadavky orgánů ochrany přírody, správce dotčených pozemků i podmínky vodoprávních úřadů.
V soboru 27. října přišla nejen na Šumavu zima, začal padat sníh. Ovlivnilo sněžení rekonstrukční práce?
Hladík: Zima zaskočila mne stejně jako spoustu dalších lidí. Snažil jsem se během dne dovolat stavbyvedoucímu, sám jsem byl totiž soukromě ve středních a východních Čechách. Nedovolal jsem se, uvidím při nejbližší kontrole na staveništi v pondělí.
Dnes začal listopad, včera měla být rekonstrukce plavebního kanálu mezi hlavním evropským rozvodím a Ježovou ukončena. V sobotu jste si nebyl jistý, zda stavební firma termín opravdu stihne. Jak to nakonec dopadlo?
Hladík: Na rekonstrukci plavebního kanálu se pracovalo i o víkendu, toho sněhu nebylo zase tolik, aby nešlo pracovat. V pondělí to vypadalo na kanálu pomalu jako o vánocích, všude leželo nějakých deset centimetrů.

Plavební kanál v zimním

Počátkem týdne finišovaly práce, v úterý odpoledne již jsem byl přesvědčen, že všechno klapne, termín dokončení bude dodržen. Sněhu pomaloučku ubývalo.

Plavební kanál v zimním

Při posledním kontrolním dnu minulý týden jsem po výzvě zhotovitele svolal řízení o předání a přejímce dokončené rekonstrukce na středu 31.října. Pozval jsem vedle stavbyvedoucího a dalších pracovníků stavební firmy Lesostavby Třeboň, a.s., i další kolegy zadavatele - tedy státního podniku Lesy České republiky, včetně lesního správce a revírníka, ale také zástupce státní správy ochrany přírody a památkové péče, Národního památkového ústavu i koordinátora projektu Schwarzenberský plavební kanál - kulturní dědictví ožívá ze Správy Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava.

Ve středu dopoledne se ještě pilně pracovalo, dokončovaly se hlavně dva mosty přes kanál.

Rekonstrukce skončila

Odpoledne, když komise zahájila přejímku, už se hlavně uklízelo. Sníh skoro slezl, na cestě po kanálu bylo místo něj spousta bláta. Zástupci Lesní správy Vyšší Brod samozřejmě požadovali, aby pozemky dotčené stavbou byly uvedeny do stavu blízkého stavu před zahájením prací, to platí i pro cestu. Komise si prohlédla podrobně celou stavbu od rozvodí až k Ježové, na závěr konstatovala, že stavba je dokončena ve výborné kvalitě. Zhruba do týdne by mělo být vyklizeno staveniště, budou k likvidaci odvezeny vzniklé odpady. Bude povezena doprovodná cesta, konečná úprava však bude provedena až po jarním sejití sněhu.

Stavební firma přivezla a osadila dva kameny, které budou upraveny jako památníky, nedaleko Růžového Vrchu bude na jaře umístěna deska s informacemi o projektu Schwarzenberský plavební kanál - kulturní dědictví ožívá, u hraničního potoka Ježová / Iglbach vyroste nejspíš Rosenauerův pomník.

Pamětní kámen na Růžovém Vrchu
(Aktualizace 01.11.2012 21:05)
BYLY ZVEŘEJNĚNY PŘEDBĚŽNÉ TERMÍNY PRO ROK 2013
Byly zveřejněny předběžné termíny Šumavského folklorního festivalu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu 2013. Najdete je zde.
Plavební sezóna 2013 začne premiérově na nově rekonstruovaném úseku plavebního kanálu mezi Zvonkovou na české straně hranic a rakouským Sonnenwaldem v neděli 19. května 2013. Zahájení sezóny bude pokračovat 25. května 2013 na Jeleních Vrších. Plavební sezóna skončí v sobotu 14. září 2013.
(vloženo 22.10.2013 21:59)
REKONSTRUKCE PLAVEBNÍHO KANÁLU U ZVONKOVÉ
Končí i rekonstrukce mezi hraničním potokem Pestřice / Rothbach a Medvědím potokem. Tento úsek je ve správě Správy Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava.
Podobně jako v úseku ve správě státního podniku Lesy České republiky se i zde prováděla rekonstrukce plavebního kanálu, zároveň však i oprava doprovodné cesty, která bude sloužit jako cyklostezka.

Plavební kanál u Zvonkové

Podobně jako mají Lesy České republiky významný objekt v prostoru státních hranic na Dvojitém mostu, má Správa Národního parku a Chráněná krajinné oblasti objekt mostu na silnici od Přední Zvonkové přes plavební kanál. Bude se jednat o rámový prefabrikovaný propust.
(vloženo 28.09.2012 20:42)
OHLÉDNUTÍ ZA PLAVEBNÍ SEZÓNOU 2012

Od poloviny května do poloviny září 2012 probíhala 15. novodobá plavební sezóna na Schwarzenberském plavebním kanálu 2012. Během ní probíhala setkání s folklorem, s pohádkami z obou stran Šumavy, s plavením dříví, s prací uhlířů, s lidovými řemesly.
Návštěvníci během plavební sezóny mohli při setkáních s folklorem vidět tyto soubory:

- folklorní soubor Libín-S Prachatice
- Glöckler z Altmünsteru (Horní Rakousy)
- Urfahrener Aufgeiger (Horní Rakousy) se svými hosty
- Böhmerwald Bläser (Horní Rakousy)
- smíšený pěvecký sbor z Aigenu (Horní Rakousy)
- Alphorbläser Böhmerwald (Horní Rakousy)
- Jagdhornbläser Ulrichsberg (Horní Rakousy)

Do setkání s folklorem se zapojilo 221 aktivních účastníků.
V květnu a srpnu byla dvě vyprávění pohádek z obou stran Šumavy. Pohádky vyprávěli Helena Svobodová, "pohádková babička" z Prachatic, a Helmut Wittmann, "skřítek ze Solné komory", nositel Zlatého prstenu nejlepšího vypravěče pohádek německého jazykového prostoru.

Vedle nich se do vyprávění zapojili další 2 účastníci.
Během plavební sezóny bylo i devět plánovaných ukázek plavení dříví na čtyřech lokalitách: na Jeleních Vrších, u hraničního potoka Ježová / Iglbach, nedaleko bavorských hranic u potoka Světlá voda a u potoka Schrollenbach. Navíc se uskutečnila další ukázka plavení dříví pro děti z Prahy.

Jako plavci se aktivně zapojilo 45 účastníků.
Do programu plavební sezóny byla zařazena ukázka práce uhlířů. V srpnu byl na uhlišti u Jeleních Vrchů postaven milíř, který potom hořel celý týden. Vytěženo z něj bylo celkem 361 kg dřevěného uhlí.

Do ukázky práce uhlířů se aktivně zapojilo 68 účastníků.
Dle představ organizátorů se měla na závěr plavební sezóny uskutečnit ukázka "Jak se v lese dříve pracovalo. Vzhledem k tomu, že 24. února 2012 zemřel jeden ze dřevorubců a vrchní plavec Gustav Autengruber, bylo od této ukázky upuštěno z bezpečnostních důvodů.
Nedílnou součástí plavební sezóny 2012 byla i mše svatá u Rosenauerovy kapličky Korunování Panny Marie v místě křížení plavebního kanálu s Jezerním potokem.

Modlitba za uzdravení plavebního ředitele Hynka Hladíka, kterého těsně před cestou na Jelení Vrchy postihla mozková příhoda, byla Bohem vyslyšena a Hynek Hladík se zbavil nejvážnějších problémů.

Mši zajišťovaly 3 osoby.
Během plavební sezóny 2012 se na akcích na Schwarzenberském plavebním kanálu 2012 aktivně zúčastnilo 351 účastníků. Jednotlivých akcí se zúčastnilo cca 8190 diváků.
Průběh plavební sezóny byl součástí projektů Schwarzenberský plavební kanál - kulturní dědictví ožívá a Šumavský folklorní festival Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu.

Projekt Schwarzenberský plavební kanál - kulturní dědictví ožívá je společným projektem státního podniku Lesy České republiky, Správy Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava a rakouského sdružení cestovního ruchu Tourismusverband Böhmerwald. Projekt je spolufinancován z prostředků Evropské unie, cíl Evropská územní spolupráce Rakousko - Česká republika. Jeho součástí je rekonstrukce dvou úseků Schwarzenberského plavebního kanálu - mezi hlavním evropským rozvodím v bývalé osadě Růžový Vrch a hraničním potokem Ježová / Iglbach a mezi hraničním potokem Pestřice / Rothbach a Medvědím potokem. Vedle stavební části projekt zahrnuje tzv. měkkou část. Státní podnik Lesy České republiky do zahrnul akce oživující dění u Schwarzenberského plavebního kanálu, tedy i plavení dříví nedaleko bavorských hranic.

Nositelem druhého z projektů je folklorní sdružení Libín-S Prachatice. Na financování jeho částí se podílí Jihočeský kraj, Lesy České republiky, s.p., Obec Nová Pec a Město Prachatice.
(vloženo 18.09.2012, 10:50)
PLAVEBNÍ SEZÓNA SKONČILA, SKONČIL I ŠUMAVSKÝ FOLKLORNÍ FESTIVAL

SETKÁNÍ S TRADICÍ NA SCHWARZENBERSKÉM PLAVEBNÍM KANÁLU 2012

Pozvánka
Než začala poslední akce 15. plavební sezóny a s ní i Šumavský folklorní festival Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu mezi organizátory poněkud nervozita.

V minulých letech končila totiž plavební sezóna vždy u potoka Ježová, v místech, kde po opravě Schwarzenberského plavebního kanálu oživení plavebního kanálu začalo, u hraničního potoka Ježová / Iglbach. U Ježové je teď ale velká díra staveniště, provádí se rozsáhlá a důkladná rekonstrukce, takže tam uspořádání závěrečné slavnosti možné nebylo.

Vznikla úvaha přesunout závěr plavební sezóny o dvanáct kilometrů, také na česko-rakouské hranice k potoku Pestřice / Rothbach. Nakonec však na poslední chvíli bylo spolu s rakouským partnerem bylo dohodnuto o úseku plavebního kanálu u potoka Schrollenbach. V roce 1989 zde z iniciativy manželů Roberta a Herminy Baldassariových z dolnorakouského Maria- Enzersdorfu v okresu Mödling byla v historizujícím stylu rekonstruována stavidla, byl opraven krátký úsek plavebního kanálu. Bude však možné tancovat uprostřed lesa na lesní cestě bez pódia? Přijde sem vůbec někdo? Najdou sem lidé cestu?
Další důležitou otázkou bylo: Jak to bude s počasím? Předpověď ještě v pátek byla velmi nadějná! Ale po časném ránu s modrou oblohou se zatáhlo, před odjezdem folklorního souboru Libín-S Prachatice do Rakouska padly první kapky. Předpověď se meteorologům tentokrát nepovedla. Těch kapek deště cestou bylo ještě víc. I když na druhou stranu, třeba kolem Volar byla silnice suchá. Zato hraniční hřeben, kam jsme jeli, byl v mracích. Za deště se hrát, zpívat a tancovat nebude!
Po příjezdu k potoku Schrollenbach se udělalo nějak optimističtěji. Jednat v tu chvíli nepršelo, navíc u modrého stánku folklorního souboru Libín-S Prachatice už voněly čerstvě grilované klobásky, na čepu bylo české pivo, ba šlo si objednat i něco ostřejšího, stánek byl uprostřed lesa v Rakousku, tady neplatila tedy v České republice čerstě vyhlášená prohibice. Smetákem jsme vymetli volné kamínky z povrchu prašné lesní cesty, vůbec se z ní neprášila, byla krásně zakalena deštěm, opravili jsme dva výtluky, které mohly být nebezpečné pro tanečníky.

Chvíli po nás přijel černý renault s plavci Helga a Wolfgang v plaveckém. Kapelník František hned pozval oba nové příchozí na štamprdličku pálenky, ...ta píše... Každý z "libíňáků" už mu ji pochválil. Helga s Wolfgangem rozbalili vedle českého stánku ještě rakouský, zavoněla káva, domácí koblihy a výborný švestkový koláč. Na lavicích už seděli první hosté, mluvilo se však zatím jen česky. Tak i Češi našli cestu ke Schrollenbachu, přišli dřív než Rakušané.
O půl jedné, kdy se mělo začínat, už u stolů snad skoro nebylo místo, i první Rakušané dorazili. Někteří lidé přišli odkudsi pěšky, jiní přijeli na kole, dalším cyklistům pomáhal elektromotor. Kapela nachystaná, ale dalo se do lehkého deště. Muzika zabalila nástroje, někdo vytáhnul pláštěnku, jiní rozevřeli deštníky. Nikdo ale neutekl, diváků a hostů spíš stále přibývalo.
Stánek Libín-S
Plavební ředitel Hynek Hladík využil času a vyprávěl o historii i současnosti Schwarzenberského plavebního kanálu.

"To, že u Schwarzenberského plavebního kanálu, třeba i tady v Rakousku, budou znít české písničky, že tu bude hrát jihočeská muzika, že tu bude tancovat prachatický folklorní soubor Libín-S Prachatice není jen naším výmyslem. Vychází to z historie. Kdysi, kdy se plavilo palivové dříví ze šumavských hvozdů po plavebním kanálu, kterému se tehdy říkalo Krumlovsko- vídeňský, k řece Große Mühl a po ní až k Dunaji. Tam, u Untermühl, bylo třeba dříví vytáhnout z vody a připravit je na dopravu na vorech či lodích do císařského hlavního města Vídně. Bylo k tomu potřeba 300 - 350 lidí, tolik volného personálu však v okolí nebylo, proto chodily pravidelně skupiny dělníků, mladých mužů a žen, z jižních Čech, převážně z Prácheňska. Tvrdě pracovali od pěti rána do sedmi večer. Večer ředitel panství a plavby předpokládal, že dělníci padnou unaveni na lože. Byli to však Češi, Jihočeši, navíc smíšené skupiny, večer tak vytáhli z domova přinesené housle, citery a v Čechách obvyklé dudy, hrálo se, zpívalo a dokonce i tancovalo. A přitom tanec ředitel panství nepokládal za nejlepší způsob k odpočinutí unavených údů. Ale ráno Češi stáli v pět u vykládacích kanálů, dřeli a nebyly na nich vidět následky dlouhého večera a krátké noci. Folklorní soubor Libín-S Prachatice přinesl zpět ke kanálu lidové písničky a tanec, ale také ukázky plavení dříví, lidová řemesla, vrací k němu staré tradice, kdy Češi i Rakušané žili spolu."

Skoro půl hodiny povídal, když tu mezi mraky vykouklo na chvilku sluníčko.
Na vymetený kus lesní silnice přímo na propustu stavidel na potoce Schrollenbach nastoupila muzika, chvíli po ní i tanečníci folklorního souboru Libín-S Prachatice s tancem Bavorov.
Libín-S - Bavorov
Vedoucí folklorního souboru Helena Svobodová uvedla další pod programu: "Práce v lese, těžba dříví, ale i plavení dříví bylo většinou doménou mužů, následující tance bude tanci chlapů, mužů, nesou název Hoši a Bába." A na plac nastupuje pětice libínských chlapů.
Libín-S - Bavorov
Folklorní soubor Libín-S Prachatice v letošním roce zažil hodně úspěchů. Mimořádný byl úspěch na zájezdu do Ameriky, hráli, zpívali a tancovali ve státě Tennessee. V Americe, ale nejen tam, ale i doma, v Rakousku, Německu, Itálii, Španělsku, Maďarsku, nebylo třeba uvádět další taneční pásmo, každý pochopil, o co v něm jde. Rádi ukazujeme tancem, že kořením života je láska a humor. Lásky a humoru je i taneční pásmo Slepice.
Libín-S - Slepice
Na hladině Schwarzenberského plavebního kanálu se zrcadlila stavidla na potoce Schrollenbach, u kterých hrála kapela. Na řadu přišla série písniček, ale i při těch se dá tancovat.
Kapela Libín-S u stavidel na potoce Schrollenbach
Folklorní soubor Libín-S Prachatice měl prakticky od svého vzniku dobré kontakty s hornorakouskou obcí Ulrichsberg. Už na podzim roku se připravoval výjezd 1989 na Kateřinský tanec na pozvání tehdejší Volkstanzgruppe Ulrichsberg, na konec byl soubor o několik měsíců později na slavnosti stavění májky. Z těchto kontaktů se vyvinula osobní přátelství, která trvají do dnes, přestože ulrichsberská skupina lidového tance už dlouho neexistuje. I dnes byli u Schwarzenberského plavebního kanálu ulrichsberští - hlavně trubači na lesní rohy Jagdhornbläsergruppe Ulrichsberg.

Když zazněla první písnička, Vašek s Helčou si došli pro Marii a Franze, a hned šli ti dva dokola. Oba manželé tancovali ve Volkstanzgruppe Ulrichsberg.
Libín-S - Helča s Franzem a Vašek s Marií
Další tanec má svůj původ v masopustních tancích z Kaplicka. Masopust, po německy Fasching, znají Češi i Rakušané.

Tanec Martin je se šavlemi.
Libín-S - Martin
"Folklorní soubor Libín-S Prachatice se vrací ke starým tradicím, svými aktivitami u Schwarzenského plavebního kanálu, které se stávají pravidelnými, vytváří tradice nové. Takovou tradicí je v posledních letech na závěr plavební sezóny předání plavebního věnce plavebnímu řediteli", uváděla další dění Helena Svobodová. Libíňáci už byli nastoupení v řádce, kluci si vytvarovali klobouky po myslivecku...

...a kapela spustila "Aby nás Pámbů miloval...", potom se přidali zpívající Stáňa, Karel, všichni muzikanti i tanečníci, připadalo to jako hymna, do očí se hrnuly slzy. Opravdu slavnostní zahájení. Hanka s Vlaďkou držely krásný plavební věnec, za nimi Honza se Standou, už se stavěli vedle Hynka - plavebního ředitele.
Libín-S - před předáním plavebního věnce

Libín-S - plavební věnec je předán
"Plavební věnec je symbolem sounáležitosti všech, kteří se na aktivitách kolem Schwarzenberského plavebního kanálu podílejí, Češi i Rakušané!", dodala Helena se slzami v očích, Hynek ji objal a její slova překládal do němčiny, nešlo mu to lehce, i jemu se blýskaly oči slzami a zajíkal hlas. Však oni oba vědí proč.
Nadešel čas k tanečnímu pásmu Plavci. Tenhle tanec, jehož choreografii vytvořila Helena Svobodová, už neoddělitelně patří také ke Schwarzenberskému plavebnímu kanálu a k souboru Libín-S. Určitě se tak nějak bavili i plavci z Čech u ústí řeky Große Mühl do Dunaje.
Libín-S - kapela hraje Plavce

Libín-S - Plavci
Chlapi s plavebními háky v rokou se pozdravili smeknutím klobouky, Honza skočil opřen o hák k ostatním. Přidávají se děvčata, ta tancují s kluky se šátky, chlapi spustí hru s klobouky. Vašek si vybral klučíka a vyzkoušel tu kloboukovou hru s ním.
Libín-S - Plavci
Plavební háky se staly na chvíli hudebními nástroji, chlapi s nimi klapali do země, jen tady ty údery na povrch lesní cesty nezněly tak, jako když se tancuje na dřevěném pódiu. O to usilovněji tloukli s plavebními háky, až odletovaly třísky.
Libín-S - Plavci
V jednu chvíli z plavebních háků byl kolotoč, na kterém se Vlaďka s Helčou svezly.
Libín-S - Plavci
Posledním tancem prvního bloku přišla Doudlebská, Doudlebskou zná snad každý Jihočech. Doudlebskou tancovali spolu s Libínem-S i ulrichsberští, určitou dobu mohly spolu tancovat i smíšené česko-rakouské páry. Maria i Franz už ale dlouho netancují, ale do kola na konec šli.
Libín-S - Doudlebská
Na druhém břehu plavebního kanálu se rozezněly znělky ulrichsberských trubačů na lovecké rohy - Jagdhornbläsergruppe Ulrichsberg.
Jagdhornbläsergruppe Ulrichsberg
Pomalu se blížil okamžik zahájení posledního letošního plavení dříví. Plavební ředitel přečetl devátý plavební rozkaz roku 2012, potom už dva plavci z folklorního souboru Libín-S - Standa s Vaškem položili na hladinu plavebního kanálu plavební věnec.
Plavební věnec byl položen na hladinu kanálu
Rakouští plavci naházeli polena a štěpiny na hladinu kanálu, Standa taky trochu pomáhal.
Plavení začalo
Hornisté troubili na oslavu plavení, polínka se blížila ke svému cíli, ke stavidlům na potoce Schrollenbach.
Plavení

Plavení
Plavební věnec už je vyndán z vody, byl poté položen u pomníku na břehu.
Plavební věnec je v cíli
Za malou chvilku již bylo vyndáno poslední poleno z plavebního kanálu, 15. novodobá plavební sezóna skončila. Na břehu se ale ještě hraje dál, už je tu opět folklorní soubor Libín-S Prachatice.
Plavební sezóna skončila
Prvním tanečním pásmem druhého a posledního bloku je Jarmark. Hynek překládá: "Jarmark ist es tschechisch, Jahrmarkt deutsch / Jarmark je to česky, jármarkt německy!" Po Jarmarku je na řadě blok písniček.
Jarmark

Blok písniček

Blok písniček

Blok písniček

Blok písniček
Zatím co se na lesní cestě tancovalo, přijely z lesa od Sonnenwaldu tři auta s naloženými přívěsy palivovým dřívím. Posádky vystoupili z aut, objednali si u stánku pivo, kdo to kdy vidí, aby se uprostřed lesa v Rakousku prodávalo české pivo!

Soubor Libín-S Prachatice se tradičně rozloučil tancem v Prachaticích. Pro český soubor slavnost skončila, zato Rakušané, vyzbrojení lahvovým pivem z nedalekého klášterního pivovaru si ještě zatroubili několik posledních znělek.
Jagdhornbläsergruppe Ulrichsberg
Závěr plavební sezóny je součástí projektů Schwarzenberský plavební kanál - kulturní dědictví ožívá a Šumavský folklorní festival Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu.

Projekt Schwarzenberský plavební kanál - kulturní dědictví ožívá je společným projektem státního podniku Lesy České republiky, Správy Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava a rakouského sdružení cestovního ruchu Tourismusverband Böhmerwald. Projekt je spolufinancován z prostředků Evropské unie, cíl Evropská územní spolupráce Rakousko - Česká republika. Jeho součástí je rekonstrukce dvou úseků Schwarzenberského plavebního kanálu - mezi hlavním evropským rozvodím v bývalé osadě Růžový Vrch a hraničním potokem Ježová / Iglbach a mezi hraničním potokem Pestřice / Rothbach a Medvědím potokem. Vedle stavební části projekt zahrnuje tzv. měkkou část. Státní podnik Lesy České republiky do zahrnul akce oživující dění u Schwarzenberského plavebního kanálu, tedy i plavení dříví nedaleko bavorských hranic.

Nositelem druhého z projektů je folklorní sdružení Libín-S Prachatice. Na financování jeho částí se podílí Jihočeský kraj, Lesy České republiky, s.p., Obec Nová Pec a Město Prachatice.
(aktualizace 16.09.2012 19:48)
POLÍNKA PLULA KANÁLEM OD BAVORSKÝCH HRANIC
Když plavební ředitel Hynek Hladík dorazil v sobotu 8. září k plavebnímu kanálu pod Třístoličníkem, seděla u mostku přes kanál mladá dáma.
"Dobrý den, jdete na plavení?", ptal se jí Hladík.
"Ano, támhle ještě někdo sedí u pomníku. Ono opravdu bude plavení? Za chvíli bude tři čtvrtě na dvě, říkali jsme si, že když nepřijde nikdo do tři čtvrtě, tak půjdeme na vlak!"
"Plavení bude!"
U Rosenauerova pomníku seděla skupinka cyklistů.
"Taky jste tu na plavení?"
"Teď, když víme, že bude plavení, tak jsme tu na plavení! Jinak je to náhoda."
A plavební ředitel si přisednul na lavici u Rosenauerova pomníku.
Do druhé hodiny to vypadalo, že to bude skoro rodinné povídání. Tedy rodinné povídání o Schwarzenberském plavebním kanálu, o jeho historii, o jeho staviteli Josefu Rosenauerovi. Povídalo se česky. Najednou začalo lidí přibývat, jenom čeština nestačila, povídání muselo být v obou jazycích sousedů - česky a německy.
V roce 1928 tady postavili schwarzenberští lesní úředníci na památku oduševnělému staviteli Schwarzenberského plavebního kanálu Josefu Rosenauerovi, schwarzenberskému a plavebnímu řediteli žulový pomník s pamětní deskou. A účastníci dnešního plavení dříví položili u pomníku kytičku z lesního kvítí.
Kytička lesního kvítí Josefu Rosenauerovi
A mohlo začít plavení. Plavci, na které proměnili malí a velcí diváci, i plavební ředitel šli podél plavebního kanálu asi pět set metrů, kde už byli připraveni plavci v zeleném, dřevo na plavení dříví, plavební háky. Hynek Hladík přečetl svůj letošní osmý plavební rozkaz. Dal pak pokyn plavcům, ti začali vhazovat připravené dříví, které se pak vydalo na svoji cestu po hladině plavebního kanálu.
Vhazování dříví

Polínka se vydávají na cestu

Vytahování dříví
Plavební ředitel na závěr poděkoval všem příchozím a plavcům a pozval je na závěr plavební sezóny příští sobotu 15. září u potoka Schrollenbach.
Ukázky plavení dříví u bavorských hranic se zúčastnilo zhruba pět desítek diváků z České republiky, Německa a Rakouska.
Ukázka plavení dříví u bavorských hranic byla součástí projektů Schwarzenberský plavební kanál - kulturní dědictví ožívá a Šumavský folklorní festival Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu.

Projekt Schwarzenberský plavební kanál - kulturní dědictví ožívá je společným projektem státního podniku Lesy České republiky, Správy Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava a rakouského sdružení cestovního ruchu Tourismusverband Böhmerwald. Projekt je spolufinancován z prostředků Evropské unie, cíl Evropská územní spolupráce Rakousko - Česká republika. Jeho součástí je rekonstrukce dvou úseků Schwarzenberského plavebního kanálu - mezi hlavním evropským rozvodím v bývalé osadě Růžový Vrch a hraničním potokem Ježová / Iglbach a mezi hraničním potokem Pestřice / Rothbach a Medvědím potokem. Vedle stavební části projekt zahrnuje tzv. měkkou část. Státní podnik Lesy České republiky do zahrnul akce oživující dění u Schwarzenberského plavebního kanálu, tedy i závěr plavební sezóny.

Nositelem druhého z projektů je folklorní sdružení Libín-S Prachatice. Na financování jeho částí se podílí Jihočeský kraj, Lesy České republiky, s.p., Obec Nová Pec a Město Prachatice.
(vloženo 08.09.2012 19:20)
KONTROLNÍ DEN NA REKONSTRUKCI PLAVEBNÍHO KANÁLU
Jako každý čtvrtek od poloviny června se konal i 6. září kontrolní den na staveništi rekonstrukce Schwarzenberského plavebního kanálu mezi hlavním evropským rozvodím a hraničním potokem Ježová / Iglbach. V současné době probíhají práce přímo na státních hranicích, dnes dělníci dokončovali srubovou konstrukci propustu na Ježové. Uložení srubových stěn musí být přesné, neboť propustem probíhají česko-rakouské státní hranice. Dno propustu, na rozdíl od opravných prací v roce 1995, bude opevněno dlažbou "na sucho" do dřevěného roštu, před sedmnácti lety nebylo dno propustu opevněno.
Práce na státních hranicích
Další pracovní skupina provádí obnovu stěn plavebního kanálu zhruba 250 metrů od státních hranic. Stěny plavebního kanálu obnovené při současné rekonstrukci jsou nejspíš postaveny ještě důkladnějí, než to dělali dělníci před více než dvěma stoletími.
Rekonstruované zdi kanálu
Komise, jejímiž členy jsou zástupci objednatele, tedy státního podniku Lesy České republiky, ve funkcích technických dozorů stavebníka, oba stavbyvedoucí ze zhotovitelské firmy Lesostavby Třeboň, a.s., i plavební ředitel, museli však konstatovat, že průběh stavebních prací neumožní konání slavnosti zakončení plavební sezóny příští týden.
(aktualizace 07.09.2012 14:34)
PLAVEBNÍ ŘEDITEL VYDAL OSMÝ LETOŠNÍ PLAVEBNÍ ROZKAZ
Pozvánka
U Rosenauerova pomníku
Plavební ředitel Hynek Hladík vydal v prvním zářijovém dni osmý letošní plavební rozkaz:
Plavební rozkaz č.8/2012 k provedení ukázkové plavby dříví
Nařizuji tímto provést ukázkovou plavbu dříví v sobotu dne 8. září 2012 nedaleko bavorských hranic.

Plavbu nařizuji provést od potoka Světlá voda po Stocký (Ježový) potok. Splaveno bude zhruba 1/2 sáhu palivového dřeva.

Nařizuji dále, aby se k plavbě dostavil v dostatečném počtu plavební personál s potřebným nářadím.

Nástup personálu bude u Rosenauerova pomníku nad Novým Údolím o druhé hodině po poledni.

Plavebnímu personálu i případným divákům nařizuji, aby se chovali dle mých rozkazů a dbali všech bezpečnostních opatření, aby nedošlo ke ztrátám na životech či úrazům.

Obecní úřady, hostince a hotely v oblasti Schwarzenberského plavebního kanálu žádám o vyvěšení tohoto mého plavebního rozkazu na veřejném místě.

Hynek Hladík, plavební ředitel

V Prachaticích 1. září 2012
Že nevíte, jak se na plavení dostanete? Používáte GPS přístroj? Tak si nastavte tyto souřadnice: 48°48'12.061"N, 13°48'43.498"E.

Trefíte jistě, i když takový přístroj nemáte. Jeďte vláčkem na konečnou stanici Nové Údolí, od železniční zastávky se vydejte pěšky či na kole po červené značené stezce směrem ke Třístoličníku. Po 3,7 km budete na místě. Po stejné cestě se vydáte, když půjdete či pojedete od pakoviště na bavorské straně hranic nedaleko Haidmühle. Kdybyste měli za výchozí bod Jelení Vrchy, půjdete či pojedete na kole pořád podle plavebního kanálu po modré, je to 12 km.
Ukázka plavení dříví u bavorských hranic je součástí projektů Schwarzenberský plavební kanál - kulturní dědictví ožívá a Šumavský folklorní festival Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu.

Projekt Schwarzenberský plavební kanál - kulturní dědictví ožívá je společným projektem státního podniku Lesy České republiky, Správy Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava a rakouského sdružení cestovního ruchu Tourismusverband Böhmerwald. Projekt je spolufinancován z prostředků Evropské unie, cíl Evropská územní spolupráce Rakousko - Česká republika. Jeho součástí je rekonstrukce dvou úseků Schwarzenberského plavebního kanálu - mezi hlavním evropským rozvodím v bývalé osadě Růžový Vrch a hraničním potokem Ježová / Iglbach a mezi hraničním potokem Pestřice / Rothbach a Medvědím potokem. Vedle stavební části projekt zahrnuje tzv. měkkou část. Státní podnik Lesy České republiky do zahrnul akce oživující dění u Schwarzenberského plavebního kanálu, tedy i plavení dříví nedaleko bavorských hranic.

Nositelem druhého z projektů je folklorní sdružení Libín-S Prachatice. Na financování jeho částí se podílí Jihočeský kraj, Lesy České republiky, s.p., Obec Nová Pec a Město Prachatice.
(Vloženo 01.09.2012 18:53)
REKONSTRUKCE PLAVEBNÍHO KANÁLU
V polovině června 2012 začala mezi hlavním evropským rozvodím v bývalé osadě Růžový Vrchy a hraničním potokem Ježová / Iglbach rekonstrukce Schwarzenberského plavebního kanálu v rámci projektu Schwarzenberský plavební kanál - kulturní dědictví ožívá spolufinancovaném z prostředků Evropské unie cíl Evropská územní spolupráce Rakousko-Česká republika 2007-2013. Zadavatelem tohoto úseku je státní podnik Lesy České republiky.
Rekonstrukce plavebního kanálu
Práce začaly v oblasti rozvodí a postupují směrem ke státním hranicím u potoka Ježová. Z počátku postupovaly dvě pracovní skupiny, každá z nich měla k dispozici bagr. První skupina čistí plavební kanál od naplavenin, odstraňuje pařezy, vytahuje kameny obložení stěn břehů, které byly spadlé do koryta.
První pracovní skupina
Druhá skupina postupovala podstatně pomaleji. Ta totiž prováděla vlastní rekonstrukci stěn břehů z původních sbíraných kamenů. Když byl některý kámen pouze částečně vychýlen, nastoupila síla bagru, lžící tam či tady zatlačí. Často bylo však třeba břehovou zeď zcela rozebrat a znovu sestavit. To pak kameníci museli vzít každý kámen do ruky, několikrát jej otočit a usadit do vrstvičky zeminy. Ano, byl tu bagr, některý kámen podal, některý pozvednul, ale stejně nejvíc záleželo na zkušenosti dělníka v kanálu.

Tady je výsledné dílo, je to lepší, než bylo původní opevnění.
Zrekonstruovaná zeď
Jednou za týden probíhá kontrolní den, zúčastňují se jej technický dozor stavebníka za zadavatele, tedy za LČR, stavbyvedoucí z dodavatelské firmy, kterou je akciová společnost Lesostavby Třeboň, namátkově pracovníci státní správy památkové péče z Městského úřadu v Českém Krumlově a Národního památkového ústavu, ale také pracovníci Správy Chráněné krajinné oblasti Šumava.
Kontrolní den
Protože se jedná o projekt, který má rakouského partnera, tím je rakouská organizace cestovního ruchu Tourismusverband Böhmerwald, občas přijde i zástupkyně z rakouské strany.
Zástupci rakouské strany a zhotovitele
Práce jsou pod trvalým dohledem veřejnosti, podél plavebního kanálu jezdí stovky cyklistů, Čechů, Rakušanů, Němců, Holanďanů, Slováků. Dohled je vskutku mezinárodní.
V současné době práce na čistění kanálu jsou, poslední skončily poté, co menzi-muck dokráčel až skoro ke hranicím, boural se mostek v blízkosti hranic na českém území. V závěru prací bude v těchto místech postaven nový i se stavidly, které umožní provádět ukázky plavení dříví.
Bourání mostku
Začaly práce přímo na hranicích. Provedla se rekonstruce rozdělovacího objektu na Ježové, konstrukční prvky jsou daleko masivnější, než byly ty předchozí, měly by tedy vydržet daleko déle. K provádění prací na hranicích i v jejich blízkosti musel být třeba souhlas úřadu Hornorakouské zemské vlády, rakouských vlastníků i Česko-rakouské komise pro hraniční vody. Teprve s těmito doklady mohl krajský úřad Jihočeského kraje souhlasit s prováděním ohlášených prací.
Rozdělovací objekt
Nejprve byla namontována dvoje hradítka rozdělovacího objektu, navzájem jsou spojena srubovou stěnou, která vyrostla především na levém (rakouském) břehu, není však téměř viditelná, protože bude ukryta z větší části pod úrovní terénu. Bez přístupu vzduchu ve vodou nasyceném prostředí se předpokládá, že tato srubová stěna zde zůstane neporušená možná sto i více let.
Rozdělovací objekt

Rozdělovací objekt
Rozsáhlé rekonstrukční práce na vlastním plavebním kanálu v oblasti státních hranic začaly v pondělí 27. srpna 2012. Jejich účelem bude zajistit těsnost koryta plavebního kanálu v prostoru křížení s hraničním potokem Ježová / Iglbach. V úterý 28.08.2012 začalo rozebírání původní propustu na Ježové, ve středu by měla proběhnout betonáž nového propustu, beton však v budoucnosti nebude přicházet do styku s vodou, protože betonová konstrukce bude obložena srubem. Po dokončení propustu bude rekonstrukce plavebního kanálu pokračovat rozebráním původního opevnění stěn a břehů až k propustu přepadu z kanálu do Ježové. Při obnově budou použity moderní konstrukce - beton a izolační fólie, které ovšem v žádném případě nesmějí být po dokončení viditelné.

V předstihu byla smontována provizorní lávka přes hraniční potok Ježová / Iglbach, přes kterou je provizorně převeden přechod pro pěší i cyklisty.
Provizorní lávka

Provizorní lávka
Vhodné je, aby cyklisté sesedli z kola! Věnujte, prosím, pozornost informačním tabulím a pokynům pracovníků stavební firmy resp. zadavatele, tedy státního podniku Lesy České republiky!

POHYBUJETE SE STAVBOU!

Nevstupujte do prostoru staveniště!

V úterý 29.08.2012 začne výkop v prostoru propustu na Ježové / Iglbach, kterým probíhají česko-rakouské státní hranice.
Rekonstrukční práce probíhají i v úseku spravovaném Správou Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava mezi hraničním potokem Pestřice / Rothbach a Medvědím potokem. Tento úsek je zhruba dvojnásobný svou délkou oproti úseku rekonstruovaném státním podnikem Lesy České republiky. Stav plavebního kanálu před začátkem prací byl daleko horší než v úseku mezi Růžovým Vrchem a Ježovou.

Na práce byly nasazeny dvě dvojice pracovních skupin, jedna dvojice od hraničního potoka Pestřice / Rothbach, druhá od silnice k hraničnímu přechodu, vždy proti vodě.

V místech, kde mnohdy byl plavební kanál jen obtížně patrný, se najednou objevovalo opevnění břehů kanálu, mnohde však značně porušené.
Správa Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava nechává rekonstruovat zhruba 3,5 km dlouhý úsek mezi Medvědím potokem a hraničním potokem Pestřice / Rothbach. Podívejme se nejprve na historickou dokumentaci z doby kolem roku 1865 právě ve výše uvedených profilech Medvědí potok / Bärenlochbach a Pestřice / Rothbach.
Dokumentace - Medvědí potok

Dokumentace - Medvědí potok

Dokumentace - Medvědí potok

Dokumentace - Medvědí potok
Takhle to vypadalo v místě křížení s potokem Pestřice / Rothbach v roce 1981:
2. stavidla na Pestřici v roce 1981

2. stavidla na Pestřici v roce 1981
Plavební kanál se opravdu mění. Podívejme se na obrázky z úseku mezi Pestřicí a Zadní Zvonkovou nedaleko od státních hranic.

První snímek Josefa Štemberka je v krásných podzimních barvách, byl pořízen 12. října 2010.
Plavební kanál u Zvonkové před rekonstrukcí
Další snímek je prakticky ze stejného místa, ale je pořízený 19. července 2012.
Rekonstrukce u Zvonkové
V místech, kde se dal Schwarzenberský plavební kanál spíše jen tušit, tam se po rekonstrukci objevují velmi zajímavé úseky.
Plavební kanál u Zvonkové při rekonstrukci
(Aktualizace 02.09.2012 22:06)
MŠE SVATÁ U ROSENAUEROVY KAPLIČKY
Pozvání na mši svatou
Na sobotu 25. srpna pozvali společně římsko-katolická farnost Želnava a folklorní sdružení Libín-S Prachatice pozvali věřící na poutní mši svatou u Rosenauerovy kapličky Korunování Panny Marie.

Na mši konanou uprostřed šumavských lesů na břehu Schwarzenberského plavebního kanálu přišly necelé dvě desítky věřících z České republiky i Rakouska. Chyběl mezi nimi Hynek Hladík, plavební ředitel, kterého těsně před odjezdem z domova na Jelení Vrchy postihla mozková příhoda. Místo aby jel z Prachatic na Šumavu vezla jej rychlá záchranná služba do nemocnice v Písku.

Celebrující P. Jindřich Hybler se za Hynka Hladíka pomodlil, Bůh jeho modlitbu vyslyšel a Hynkovi se značně ulevilo. Už je z nemocnice, díky Bodu doma, a pravděpodobně již brzy jej bude možné potkat u Schwarzenberského plavebního kanálu.
Rosenauerova kaplička Korunování Panny Marie leží v překrásném místě vedle křížení Jezerního potoka vytékajícího z Plešného jezera se Schwarzenberským plavebním kanálem zhruba 2,5 km od Jeleních Vrchů (GPS 48°48'2.361"N, 13°52'37.674"E). Od Jeleních Vrchů se k ní dostanete pohodlně po lesní cestě sjízdné pro cyklisty i pro invalidní vozíky.
V místě, kde dnes stojí Rosenauerova kaplička Korunování Panny Marie visel kdysi na stromě obraz Panny Marie. Modlil se u něj i zbožný stavitel Schwarzenberského plavebního kanálu Josef Rosenauer. Bylo to v době, kdy zuřila "válka" mezi bavorskými pytláky a schwarzenberskými myslivci. Zranění i mrtví byli na obou "válečných" stranách. Mnohý pytlák neměl vyřízené účty s myslivcem. Jeden z pytláků viděl pod obrazem Panny Marie u Jezerního potoka modlícího se muže ve schwarzenberské uniformě. Důvodně se domníval, že je to jeho sok, jeho nepřítel. Přiblížil se nepozorovaně zezadu ke klečícímu muži a bodnul. Nebyl to myslivec, byl to osobně plavební ředitel Josef Rosenauer. Rosenauer smrtelné zranění jakoby zázrakem přežil. Vrah, tedy ne již jen pytlák, byl dopaden a souzen. Velkorysý a zbožný Rosenauer se za svého vraha přimlouval, aby byl uchráněn od trestu nejvyššího.
(Aktualizace 27.08.2012 17:23)
5. JELENOVRŠSKÝ MILÍŘ DOHOŘEL
Milíř 2012
Od minulé soboty, tedy od 11. srpna 2012, hořel na uhlišti u Jeleních Vrchů již pátý jelenovršský milíř. O týden později, 18. srpna 2012, dopoledne uhlíři milíř otevřeli a začali z něj těžit vyrobené dřevěné uhlí. V poledne bylo již naváženo 179 kg, v milíři zůstávaly ještě stále zůstávalo hodně.
Milíř 2012
Uhlíři již ráno začali mezi sebou uzavírat sázky, nejnižší odhad byl 150 kg, v poledne už bylo jasné, že uhlí bude daleko víc, nejvyšší sázka byla 680 kg. Plavební ředitel dal do placu flašku meruňkovice pro toho, jehož odhad bude nejvyšší.
Milíř 2012
Po obědě uhlíři pracovali dál, chladili milíř i vytěžené uhlí, aby nedošlo ke vznícení, vyhrabávali z menšícího se milíře další a další dřevěné uhlí. Nakonec tu byl poslední kýbl, "výpočetní středisko" provedlo poslední součet a vyšlo 361 kg. Nejvíce se výsledné váze uhlí svým odhadem přiblížila Drahuška Hošková. Meruňkovice byla tedy pro ni.
Samozřejmě, že se porovnávalo, kolik uhlí bylo letos, kolik loni a v předchozích letech. Je třeba říct, že letošní milíř byl o poznání menší, než v předchozích letech, letos měli uhlíři k dospozici 8 prostorových metrů dřeva, loni to jistě nebylo méně než deset.

Tady je přehled, kolik uhlí se v předchozích letech vyrobilo:
- 2011 633,3 kg
- 2010 357,5 kg (měli jsme k dispozici pouze mokré dříví, všechno nezuhelnatělo)
- 2009 864,0 kg (rekord hned při druhém milíři, který se doposud nepodařilo překonat)
- 2008 383,0 kg
Během soboty jednali zástupci uhlířů s předsedou folklorního sdružení Libín-S Prachatice Hynkem Hladíkem. Libín-S Prachatice je již řadu let nositelem projektu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu respektive Šumavský folklorní festival Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu, jehož součástí je v posledních pěti letech mimo jiné ukázka práce uhlířů.

Před pěti lety se stavby, provozu a otevření milíře ujal Sbor dobrovolných hasičů Nová Pec. Za pět let se spolupráce folklorního sdružení Libín-S Prachatice a Sboru dobrovolných hasičů Nová Pec se osvědčilo. Hasiči jsou zvyklí pracovat s ohněm, milíř je skrytým ohněm, uvnitř milíře naměřili v roce 2008 naměřili teplotu až 1150 stupňů Celsia. Nevhodnou manipulací s milířem může dojít k výbuchu uvnitř nahromaděných plynů. Pro novopecké hasiče je provoz milíře příležitostí k praktickému cvičení.

V poslední době v Nové Peci vznikla myšlenka na převedení ukázky práce uhlířů na občanské sdružení či spolek, které jsou v současnosti ve stádiu úvah.

Tyto úvahy se samozřejmě hasičům z Nové Pece nelíbí, upozorňují, že v případě provozu milíře organizovaného uvažovaným spolkem či občanským sdružením, by byl stejně nutný trvalý dozor hazičů, který by nebyl zdarma.

V letošním roce se ukázkou práce uhlířů prolnuly projekty folklorního sdružení Libín-S Prachatice Šumavský folklorní festival Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu a Schwarzenberský plavební kanál - kulturní dědictví ožívá ve své tzv. "měkké části" realizované státním podnikem Lesy České republiky. Libín-S Prachatice uhradil např. potřebné dřevo, Lesy České republiky poskytly uhlířům odměnu za vykonanou práci. Tím, že by nadále nezajišťovali milíř hasiči, ale jiná organizace, vznikly by dodatečné náklady na dozor hasičů nad provozem milíře. Se zvýšenými náklady nepočítá rozpočet "měkké" části projektu Schwarzenberský plavební kanál nepočítá.

Proto se předpokládá, že zůstane i v příštím roce stav, který je letos, tzn. ukázku práce uhlířů bude zajišťovat Sbor dobrovolných hasičů Nová Pec. Odměna uhlířů bude zajšťována státním podnikem Lesy České republiky.

Hasiči z Nové Pece zajistí pro milíř 2013 potřebné dřevo v samovýrobě, pokud možno ještě v roce 2012, aby bylo dostatečně proschlé. Cenu dřeva na základě řádných účetních dokladů uhradí Libín-S Prachatice.

Předpokládá se, že bude dovezena nová zemina k zakrytí milíře. Náklady na dopravu budou uhrazeny z projektu Libín-S Prachatice.
Folklorní sdružení Libín-S Prachatice pokládá za vhodné, aby uhlíři byli oblečeni ne v hasičských uniformách, ale v oděvech blízkých oděvům uhlířů v minulosti, tzn. staré kalhoty, stará košile, vesta, zástěra (nejvhodnější by byla kožená), starý klobouk. Za vhodné pokládá Libín-S provést úpravu pozemku uhliště (pozemky č.p. 950, 952/1, 927 k.ú. Nová Pec, ostatní plocha, vlastník Česká republika, příslušnost hospodařit s majetkem státu Správa Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava) (odstranit již dlouhá léta uložené roury, vyžínat alespoň jednou ročně, umístit na uhlišti informační tabuli o pálení dřevěného uhlí).
(Aktualizace 18.08.2012 20:25)
SEDM KAPITOL ŽIVOTA VODY
PREMIÉRA FILMU O SCHWARZENBERSKÉM KANÁLU
Plakát
Meteorologové předpovídali na čtvrteční odpoledne a večer pro jihozápadní Čechy přeháňky a déšť. Taková předpověď poněkud ohrožovala připravovanou premiéru dokumentárního filmu Sedm kapitol ze života vody, která se měla konat ve čtvrtek 16. srpna na dvorku rodného domku Adalberta Stiftera.
Celý den bylo hezky, až později odpoledne se zatáhlo. Pak přicházely pesimistické zprávy, v Prachaticích leje, v Krumlově prší. Nad Horní Planou se ale mraky trochu roztrhaly, dokonce mezi nimi začalo svítit sluníčko. Zapadající slunce nádherně nasvítilo Stifterův památník. Otevřená vrata lákala diváky.
Martin Čtvrtníček
Po sedmé večer, po půl osmé začali přicházet první hosté. Na autech, která přijížděla byly české, rakouské i německé poznávací značky. Tady je Martin Čtvrtníček, scénárista, kameraman a režisér filmu v jedné osobě, teď ovšem s fotoaparátem v ruce, takže v úloze fotoreportéra.
Martin Čtvrtníček
Přišel Jiří Hůlka, starosta Horní Plané, zdravil se s Berhardem Hainem, starostou Schwarzenbergu, obce ležící na rakouské straně v těsné blízkosti bavorských a českých hranic. Bernhard Hain je zároveň předsedou organizace cestovního ruchu Tourismusverband Böhmerwald. Přijeli i z Bavorska, z Grainetu například jeden ze členů soumarského spolku Werner Fürst s manželkou, z Jeleních Vrchů přijel Čestmír Hrbek, ve stodole jeho domu je umístěna expozice o Schwarzenberském plavebním kanálu, místostaroska Vimperka Jaroslava Martanová, která se významně podílela na obnově Schwarzenberského plavebního kanálu na území Národního parku Šumava a spousta dalších.

Samozřejmě nemohly chybět Lenka Hůlková, kustodka hornoplánské pobočky Regionálního muzea v Českém Krumlově, či Pavla Čtvrtníčková, manželka režiséra, dá se říct i producentka filmu, protože právě ona dávala souhlas s uvolněním prostředků z rodinného rozpočtu Čtvrtníčkových na nákup kamery, spíš několika kamer, na cestování z domova, který mají v severním Německu, na Šumavu, atd.

Bylo to jako na správné premiéře. Lidé se potkávali, zdravili, povídali, česky a německy, někteří upíjeli sekt, jiní zase pivo, kávu, ochutnali něco dobrého. Čas tak utíkal, pomalu se začalo stmívat, zhruba stodvacet hostů se usadilo.

Hostitelem večera byl ředitel Regionálního muzea v Českém Krumlově Filip Lýsek, který přivítal přítomné a představil autora filmu Sedm kapitol ze života vody Martina Čtvrtníčka. Poděkoval zároveň všem, kteří se na přípravě premiéry filmu podíleli a sponzorům.
Zahájení
Čekání na tmu zkrátil Hynek Hladík, plavební ředitel, který vzpomněl významné kapitoly Schwarzenberského plavebního kanálu - přípravu, projektování, čekání, stavbu, zlaté časy, úpadek, i novou dobu. Film se rodil v posledních třech letech, přesto je řada záběrů minulostí. Kanál se mění i v současnosti - právě probíhá rekonstrukce v rámci projektu Schwarzenberský plavební kanál - kulturní dědictví ožívá. Jeho partnery jsou Správa Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava, státní podnik Lesy České republiky a Tourismusverband Böhmerwald. Oba čeští partneři provádějí rekonstrukci - v úseku spravovaném Lesy České republiky mezi hlavním evropským rozvodím a hraničním potokem Ježová / Iglbach a v úseku národního parku mezi hraničním potoky Pestřice / Rothbach a Medvědí potok. Součástí projektu je i oživení plavebního kanálu různými akcemi.
Krátce se ještě ujal slova Martin Čtvrtníček a pak se již rozsvítilo plátno první kapitolou filmu.
Diváci
Autor zasazuje historii Schwarzenberského plavebního kanálu do historických souvislostí, provede diváky nejen podél celého kanálu, ale ukazuje i lidi kolem něj, děsivé události dvacátého století spojené s fanatismem, vyhánění jedněch druhými a poté druhých prvními, rozdělení Šumavy ostnatými dráty, i novou současnost, která je příležitostí k setkávání se lidí mluvících sice různými jazyky, kteří mají rádi svoji - naši Šumavu i ten plavební kanál. Martin Čtvrtníček je vynikajícím fotografem a kameramanem, je schopen ukázat Šumavu i plavební kanál z nevídaných úhlů pohledu. Martin Čvrtníček poskládal nasbíraný materiál tak, aby ukázal nejen svoji lásku k Šumavě i ke Schwarzenberskému plavebnímu kanálu, ale také svoje postoje k životu a k historii.
Stříbrné plátno dohaslo, film byl odměněn potleskem diváků, kteří aplaudovali však již mezi jednotlivými kapitolami filmu.

Hynek Hladík na závěr řekl velmi krátce: "Martine, Pavlo, děkuji! Přál bych nám, Vám, ale také těm, kteří zde dnes nebyli, aby měli možnost film v blízké budoucnosti také vidět, ať už to bude na televizních obrazovkách nebo měli možnost si film koupit zde v rodném domku Adalberta Stiftera, v informačních střediscích na české, rakouské a bavorské straně, či při ukázkách plavení dříví či při jiných akcích na Schwarzenberském plavebním kanálu."
Plavební ředitel pozval hosty na nejbližší akce na Schwarzenberském plavebním kanálu: - 25.08.2012 ve 14:00 hodin se bude konat lesní mše svatá v rámci pouti k Rosenauerově kapličce Korunování Panny Marie - 08.09.2012 ve 14:00 hodin bude ukázka plavení dříví v blízkosti bavorských hranic. Sraz je u Rosenauerova pomníku - 15.09.2012 ve 12:00 hodin začne poslední akce letošního roku na plavebním kanálu - závěr plavební sezóny s písničkami, tancem, muzikou z Čech i z Rakouska, s ukázkou Jak se v lese dříve pracovalo a s posledním letošním plavením dříví.
(Vloženo 17.08.2012 18:52)
KULTURNÍ OSA - PLAVEBNÍ KANÁL
Pozvánka
Na neděli 12. srpna 2012 byl připraven jeden z vrcholů projektu Šumavský folklorní festival Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu 2012 - program Kulturní osa - plavební kanál.
Kdo jel v neděli 12. srpna dopoledne na Jelení Vrchy, možná si všimnul několik set metrů před cílem cesty na druhé straně údolí stoupající kouř z okraje lesa. Co se tam děje? Včera tam někde zapálili uhlíři milíř. Že by milíř kouřil tak, jako v pohádkce O pyšné princezně?
Vyrazili jsme z Jeleních Vrchů podél kanálu směrem k uhlišti. Když už jsme blíž, zjistili jsme, že to je opravdu kouř z milíře.
Milíř 2012
Z milíře stoupá bílý dým, v určitých místech namodralý, z vrcholu, který vypadá jako useklý vrchol sopky, prudce stoupá. Uhlíři v hasičských uniformách se snaží házet zemínu na vrchol.

"Před je chvílí se milíř nahoře propadnul, ta hlína, co tu máme je moc sypká, ta nám nepomůže!", říká jeden z uhlířů.

Další se snaží nabrat mokrou hlínu zarostlou drny pod svahem Kanálové cesty a nalepit na kouřící místo na boku milíře.

"Snažte se shodit vrchol milíře dovnitř, ať se nám milíř sníží. Nestoupejte ale na milíř, dává pokyny plavební ředitel Hynek Hladík.

"Zavoláme Jakubovi, ať sem přijede s traktorem a pomůže nám dosypat nějakou hlínu."
Na Jeleních Vrších ve stejné době rozbalují ženské a chlapi v jihočeských krojích stánek s občerstvením. Soudky s pivem, připravují ledničku s limonádami, rozehřívá se gril, vaří se párky. Standa s Karlem ochutnávají první kelímky s pivem. Kozlík.

Helča objednává štamprdličky s becherovkou, podává je Helmutovi, jeho ženě a přátelům z Tyrolska. Jenom malý Valentin nedostal. Helmut, to je rakouský vypravěč pohádek, na klobouku má plyšovou houbu, na saku jahodu, do které by se člověk rád zakousnul, ona je ale umělá, chuť si necháme zajít. Ze sklepa domu je slyšet ladění nástrojů, po chvilce je i venku slyšet country hudbu. Hrají ale muzikanti v jihočeských krojích.
Je krátce po dvanácté, když nastupuje kapela Libín-S na pódium, Helmut na křižovatce troubí na velký kravský roh, Hynek volá do všech stran: "Právě začínáme!" A tanečníci nastupují na plac, první tanec je zvolen trochu netradičně, začíná se pásmem Jarmark.
Libín-S - Jarmark

Libín-S - Jarmark
Helena Svobodová, vedoucí folklorního souboru Libín-S, spolu s Hynkem Hladíkem, plavebním ředitelem, otevřeli další letošní setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu. "Akce pořádaná každoročně zhruba v polovině srpna dostala před mnoha lety název Kulturní osa - plavební kanál. Stejný název měl projekt rakouského sdružení SUNNSEITN, na který Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu v podstatě navazuje. V tento den se setkává náš projekt s projektem státního podniku Lesy České republiky, Správy Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava a rakouského Tourismusverband Böhmerwald nazvaný Schwarzenberský plavební kanál - kulturní dědictví ožívá."
"Folklorní soubor začal tanečním pásmem Jarmark. Kam se šlo z jarmarku?", zeptala se Helena.

"No přece do hospody!", volal kdosi z publika.

"A další pásmo bude hospoda!", dodala ještě Helena.
Hynek se dal do řeči s jedním Rakušanem, který v poslední době bydlí na břehu Schwarzenberského plavebního kanálu v osadě Sonnenwald. Povídali si o kanálu, o lese, o rekonstrukci plavebního kanálu, o všem možném a tak Hynek, který má na starosti fotodokumentaci ani nefotografoval. Pásmo Hospoda pomalu končilo, když se ti dva loučili.
Když dozněly poslední melodie druhého pásma, pochlubila se Helena: "Koncem června jsme se vrátili ze zájezdu na mezinárodní folklorní festival International FolkFest Murfreesboro v americkém státě Tennessee. Měli jsme tam opravdu úspěch, náš soubor měl jako jediný potlesk ve stoje. Primáška Helenka a klarinetista Tomáš odposlouchali Tennessee Walz, který je nepsanou hymnou Tennessee, napsali noty a druhý den jsme to zahráli. To bylo něco pro Američany, úplně změkli. Podle videa jsme okoukali jeden z tanců místního souboru Cripple Creek Cloggers, naučili jsme se jej, po delším váhání jsme to zatancovali, tanec jsme nazvali po patronovi, který nás měl na starosti, Steve Country. A byl to úspěch!" Na program vystoupení na Jeleních Vrších přišly i tyto dva body amerického programu. Všichni tancovali v krojích, jen Hanka měla džíny a na hlavě kovbojský klobouk.
Libín-S - Steve Country

Libín-S - Steve Country
"Další tanec ani není třeba uvádět, ať jsme jej tancovali v Maďarsku, Rakousku, Německu, nebo teď v Americe, všichni porozuměli, o co jde, všichni se dobře bavili, stejně jako se bavíme my! - Taneční pásmo Slepice!"
Libín-S - Slepice

Libín-S - Slepice
"Byli jsme na Jarmarku, byli jsme v Hospodě. Když se to tak zkombinuje, nelze vyloučit, že to bude mít dozvuky. Taneční pásmo Dozvuky."
Libín-S - Dozvuky
Pomalu končí první blok setkání s folklorem. Libíňáci pozvali do kola i diváky, všichni si zatancovali Doudlebskou.
Libín-S - Doudlebská
Malí i velcí, děti i dospělí, sotva se dotancovalo, se dali do pohybu. Stoupali od pódia po silničce k parkovišti a k tunelu. U horního portálu plavebního tunelu je takové krásné a intimní, romantické prostředí, které se hodí do pohádky, nebo na vyprávění pohádek. Helena s Helmutem tu pravidelně vypráví pohádky. Lidé se usadili, Ursula, Helmutova žena, a Valentin, nejmladší Helmutův synek, on má ještě čtyři dcery, si našli místo k sezení na kameni, ostatní seděli na lavičkách, na zídkách, ale taky v okolí v lese.
Pohádky - Ursula a Valentin
První pohádka byla opravdu zvláštní.

"Tuhle českou pohádku kdesi našel Rakušan, Helmut, my je spolu často vyprávíme. Česká prolhaná pohádka", uvedla Helena.
Pohádky - Prolhaná
Jsme tu u Schwarzenberského plavebního kanálu, proto jako další je pohádka Jak vodníku Žbluňkalovi uplavalo prádlo, tak jak ji napsal spisovatel Ivo Stehlík. Vždyť Žbluňkal žil u Schwarzenberského plavebního kanálu, plavci jej pozvali do hospody na Jeleních Vrších, dlouho tam po něm byla louže, co nikdy nešla vytřít.
Pohádky - Žbluňkal

Pohádky - Žbluňkal
Když jsme si povídali u Schwarzenberského plavebního kanálu o tom, co nastalo, když vodníkovi Žbluňkalovi plavené dříví roztrhalo velké prádlo, tedy fráčky, pentle a další součásti vodnického oblečení, jdeme se podívat, jak to při tom plavení vypadá. Plavit se bude od okraje lesa pod lesovnou na Jeleních Vrších.
Přestože do začátku plavení zbývalo nejmíň čtvrt hodiny, na březích kanálu se tísnilo několik stovek diváků. Někteří z nich byli ve zvláštních krojích, jedni měli pruhované námořnické tričko, jiní modré sako, skoro všichni měli někde na oblečení kotvu. Vltavané, lidé sdružení do některého z Vltavanských spolků. Že nevíte nic o Vltavanu jako spolku a o jeho členech, Vltavanech? Tak jen velmi stručně:

V roce 1871 početný podskalský lid, dělnictvo pracující v náplavkách, vorových přístavech, skladech dřeva nebo při plavbě, vytvořil svépomocný podpůrný spolek "VLTAVAN", podle vzoru hornických bratrských pokladen, v oné době ustavovaných. Z příspěvku členů a výtěžku podniků spolkem pořádaných, byli podporováni nemocní, poskytován příspěvek na pohřeb zesnulého člena a pozůstalým vdovám a sirotkům přispíváno hmotně k překonání životních těžkostí při ztrátě živitele.

Byl to v té době, možno říci, první náznak odborové organizace. Sdružováním plavců a dělníků přidružených pracovišť ve Vltavanu, byla posilována dělnická solidarita v době, kdy ještě nebylo odborových ani jiných politických k ochraně a podpoře pracujícího dělnictva. I když dnes pozbyl tento podpůrný spolkový řád svého významu, udržela se tradice Vltavanů. Oni uchovávají v paměti historii vltavské plavby a života kolem vody. Jejich bratrské vzájemné vztahy nacházejí uznání a podporu veřejnosti.

Podle vzoru pražských Vltavanů organizovali se i plavci v jiných místech. V roce 1897 je ustaven Vltavan v Davli a ve Štěchovicích. Stanovy Štěchovických byly schváleny až počátkem roku 1898 a proto jsou štěchovičtí Vltavané oproti Davelským o rok mladší. V roce 1902 se ustavil na hořejší Vltavě Vltavan v Purkarci, kde byli organizováni většinou voraři.

Národnostní boje mezi pražskými Němci a Čechy, bojující v době vzniku Vltavanu, odrazily se i v jejich oblékání. Vltavanské kroje hýří slovanskými barvami. Červenobílé pruhované košile, modré nebo bílé kalhoty, modré kabátce s kotvami, symboly plavectví, na klopách, kolem pasu modrá šerpa a nízké ploché lesklé klobouky s modrou stuhou, to jsou kroje pražských. Oblečení s malými odchylkami je společné všem. Jen pokrývkou hlavy jsou podstatněji odlišeni. Davelští nosí bílé plátěné čepice, štěchovičtí modré soukenné čepice a purkarečtí, kteří dříve nasívali měkké černé klobouky, což bylo velmi působivé, neboť připomínali oblečení vorařů při jejich plavbách, kdy takovýchto praktických pokrývek hlavy používali, zaměnili tyto za šífařské čepice, podobné štěchovickým v barvě černé.

Vltavané chovají ve velké úctě své historické prapory. V dobách jejich vzniku byli plavci lidmi věřícími. Za svého patrona měli sv. Jana Nepomuckého. Štěchovičtí mají jeho obraz na praporu, který nosí v čele svého útvaru od 24. července 1900.

Mezi jednotlivými vltavanskými složkami jsou udržovány skutečně bratrské vztahy. Využívají všechny příležitostí k vzájemnému setkávání. Jejich delegace přicházejí na výroční schůze, plesy a zejména na slavnosti konané u příležitosti jubileí. To obyčejně přicházejí se svou hudbou. Jejich malebné historické kroje září na těchto slavnostech svou pestrostí. Avšak kroje oblékají také při smutných příležitostech, když některého ze svých členů doprovázejí na místa, odkud není návratu - na hřbitovy. V dobách plavby tam občas ukládali i oběti povolání, utonulé. Štěchovický hřbitov se stal místem posledního odpočinku i starému vltavskému plavci, vrátnému Danělkovi, který zemřel na šífu při plavbě Svatojánskými proudy.

Davelští k uctění památky utonulých postavili na břehu Vltavy pomník. Podle jejich vzoru, mohutné kotvy zasazené mezi kameny, tvoří dnes pomníky utonulým v sídle všech vltavanských spolků.

Vltavané také projevili vděčnost své řece za to, že poskytovala obživu jim, jejich otcům a dávným předkům a z popudu štěchovických poblíž pramenů Vltavy v šumavské Kvildě, zasadili do skály pamětní desku "Vltavě - živitelce". Toto místo se stalo poutním místem a každoročně tam, ať již jednotlivě, nebo hromadně zajíždějí. A nejen Vltavané, ale i jiní návštěvníci Šumavy se tam zastavují, o čemž svědčí cestička ke skalisku již vytvořená.

V sobotu se sestry a bratři (tak se navzájem oslovují) Vltavané z Prahy vydali na jih Čech, aby v Purkarci oslavili 110. výročí místního vltavanského spolku. V neděli se vydali na Šumavu, aby navštívili Schwarzenberský plavební kanál a ukázku plavení dříví na něm. Někteří z Vltavanů se znají s plavebním ředitelem Hynkem Hladíkem z mezinárodních setkání plavců a vorařů. Na tom letošním v Katalánsku však Vltavané nebyli.

To bylo ale odbočení od vyprávění o srpnovém plavení dříví na Schwarzenberském plavebním kanálu.
V kanálu ovšem moc vody nebylo, jistě by plavit dříví nešlo, vždyť pro plavení byla obvyklá plavební hloubka 50 centimetrů, před půl třetí stálo na dně jen několik málo centimetrů vody, jistě ta voda ani netekla.

Na břehu kanálu začal Hynek Hladík, už jsme říkali, že je to plavební ředitel, vyprávět o historii plavebního kanálu, o jeho současnosti, o dění kolem něj. Nositelem projektu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu je folklorní sdružení Libín-S Prachatice.

Co má společného folklorní soubor s plavebním kanálem?

Je třeba se podívat zpět do historie. V době, kdy se plavebním kanálem, kterému se tehdy říkalo Krumlovsko-vídeňský, dopravovalo dříví pro císařské hlavní město Vídeň z lesů českokrumlovského schwarzenberského panství, plavilo se nejdřív plavebním kanálem na povodí Vltavy, kanál překonal hlavní evropské rozvodí a přiváděl plavené dříví k řece Große Mühl, po které dříví plulo až k ústí do Dunaje. Tam bylo nutné dřevo před další dopravou do Vídně dříví vytahat z vody. Na to bylo potřeba 300 - 350 lidí. Tolik volného personálu v okolí nebylo, proto chodily pravidelně na plavení skupiny mladých mužů a žen z jižních Čech, které pracovaly od pěti ráno do sedmi večer, měli jen hodinovou přestávku na oběd. Práce to byla velmi těžká, byla to dřina. Ředitel panství, který zároveň řídil i plavbu, byl velmi překvapen, když mladí mužové a ženy večer po práci, místo aby zalehli na lože, vytáhli z domova přinesené housle, citery a v Čechách tehdy ještě obvyklé dudy, hráli, zpívali a tancovali dlouho do noci. V pět ráno však už byli znovu u vykládacích kanálů a těžce pracovali, aniž by na nich byly vidět stopy dlouhého večera.

Folklorní sdružení Libín-S Prachatice svým projektem opět přivedlo české (a nejen české) lidové písničky, muziku a tanec zpět k plavebnímu kanálu, opět se po plavebním kanálu plaví dříví, opět je možné vidět, jak se v lese dříve pracovalo, ale také práci uhlířů, lidových řemeslníků.

Hynek Hladík povídal a povídal, vody bylo pořád málo, ale najednou přiběhl mohutný proud, voda začala stoupat v kanálu. To bylo signálem k přečtení plavebního rozkazu. Pak již přišel pokyn ke vhazování dříví.

"Bratře!", oslovil plavební ředitel jednoho z Vltavanů, "nepřišel jsi sem koukat, ale pracovat, tak vhazuj! A ty, sestro", obrátil se na dámu v modrém sáčku s kotvou na klopě, "Ty taky!" "U nás můžou pracovat i děti!", dodal ještě. A vhazování začalo.
Plavení
Pak dostali pokyn plavci u hradítek k jejich otevření, voda s kládami a poleny se vydala na pouť k potoku Hučice.
Plavení
K Hučici to je zhruba jeden a půl kilometru, tam přišel pokyn k vytažení dříví.
Plavení
Diváků už nebylo tolik jako při vhazování, ale ti zbývající jako poděkování plavcům zatleskali.
Bylo hodně těch, kterým z plavení stačilo to vhazování, pro ně však byl nachystán další program. Když se vraceli zpět k Jelením Vrchům, před vraty stodoly s expozicí o plavebním kanálu hrála už kapela Libín-S, aby pozvala posluchače na další porci pohádek z obou stran Šumavy.

Helena s Helmutem si nachystali další tři pohádky - O zvláštním zvířeti, tu asi neznáte, Hrnečku, vař, to je česká klasika. Kaše, která byla sladká, dobrá jako mandle, je v pohádce v závěru hodně, však taky tekla z hrnečku na stůl, ze stolu na podlahu, ze sednice na chodbu, z chodby na náves. Kaše bylo všude spousta, že sedláci, kteří se vraceli z pole se museli tou kaší prokousat. A Helmut, když sem na Jelení Vrchy jel, jel taky okolo, trochu jí nabral a sebou na vyprávění pohádek přinesl. A tak si malí i velcí mohli ochutnat! A ta kaše byla dobrá, sladká, jako mandle!

Ti, kteří popošli s plovoucím dřevem několik set metrů mohli vidět hořící milíř a práci uhlířů. O uhlíři byla poslední pohádka, jmenovala se O lesní mužíkovi a uhlíři.
Když ti poslední přicházejí z plavení dříví, první vycházejí ze stodoly, kde se vyprávěly pohádky. Kapela Libín-S se přesouvá ze stodoly na pódium, nastává závěrečný blok programu Kulturní osa - plavební kanál.

Začínáme Bavorovem, ten bývá většinou úvodním tancem vystoupení.

Dnešní odpoledne jsme strávili u Schwarzenberského plavebního kanálu, Libín-S zaštiťuje akce u Schwarzenberského plavebního kanálu během celého roku, Libín-S je členem Mezinárodní asociace plavců a vorařů, Libín-S bude příští rok hostitelem mezinárodního setkání plavců a vorařů z 10 států Evropy. Není tedy divu, že v jeho repertoáru je zařazen několik let taneční pásmo Plavci. Taneční pásmo vzniklo jako připomenutí práce a zábavy jihočeských plavců před ústím řeky Große Mühl do Dunaje.

Všichni jsou už na pódiu, jen Honza je usazen mezi diváky s plavebním hákem v rukou.
Libín-S - Plavci
Tanec se rozjíždí, Honza ladně skáče za pomoci plavebního háku na pódium, "plavci" se zdraví smeknutím klobouku. Plavební háky se stanou bicím hudebním nástrojem, vyklepávají rytmus, přidávají se klarinety, pak celá kapela. Chlapi tancují s děvčaty, děvčata se svezou v kruhu na plavebních hácích, taneční pásmo toho přináší daleko víc.
Libín-S - Plavci

Libín-S - Plavci

Libín-S - Plavci
Helena si váže šátek, za chvíli přijde tanec Koně. Koně přece na Šumavu, do lesů, patři.
Libín-S - Koně
Kůň v podání souboru Libín-S tancuje.
Libín-S - Koně

Libín-S - Koně
Skoro na závěr přichází na řadu Doudlebská. Co to? Kapela přišla o primášku. Primáška Helena totiž hrozně ráda tancuje, jenže jen málokdy se jí to při vystoupení souboru Libín-S povede. Dnes má mezi diváky rodiče, tak si Helča došla pro tatínka. A spolu šli do kola.
Libín-S - Doudlebská

Libín-S - Doudlebská
Jako poslední přichází na řadu V Prachaticích. Při tanci se na závěr představili všichni tanečníci.
Libín-S - V Prachaticích

Libín-S - V Prachaticích
Šumavský folklorní festival Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu bude pokračovat v úterý 14. srpna 2012 u hraničního potoka Ježová / Iglbach.
(Aktualizace 16.08.2012 20:32)
5. JELENOVRŠSKÝ MILÍŘ
Pozvánka
v sobotu 11. srpna 2012 postavili uhlíři - členové Sboru dobrovolných hasičů Nová Pec - na uhlišti u Jeleních Vrších milíř na pálení dřevěného uhlí. Uhlíři se doli do práce brzy ráno - o půl osmé. Ještě před tím přijel na Jelení Vrchy s traktorem starosta Nové Pece Jakub Koželuh, aby upravil prostor budoucího milíře. Uhlíři potom vztyčili tzv. krále, který tvoří osu milíře. Král vytvořený ze tří smrkových tyčí byl vyplněn suchým chvojím. Poté začali stavět základ mostu, jakési podlahy milíř. Základ paprskovitě vybíhá od krále až k okrajům budoucího milíře. Na základu se stavěl již most. Na základ mostu i na vlastní most použili uhlíři převážně ohořelá a nezuhnatělá z loňského milíře. Pak už stavěli šikmo o krále opřená metrová polena ve dvou patrech.
Milíř 2012
Na druhé vrstvě polen byla ještě naskládána drobnější polínka a odřezky - čepec milíře. Milíř byl potom obložen čerstvým smrkovým chvojím.
Milíř 2012
Další vrstvou zakrývající dřevo byly drny, teprve na nich závěrečná hlinitá vrstva.
Milíř 2012
Krátce před čtvrt na šest odpoledne došlo k zapálení milíře. Při pohledu do nitra milíře bylo zřejmé, že milíř hoří.
Milíř 2012
Pracovní den uhlířů se pomalu blížil k závěru. Milíř se bude udržovat po celý týden. Otevřen bude v sobotu 18. srpna 2012 v dopoledních hodinách.
Stavba a provoz milíře jsou součástí projektů Schwarzenberský plavební kanál - kulturní dědictví ožívá a Šumavský folklorní festival Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu.

Projekt Schwarzenberský plavební kanál - kulturní dědictví ožívá je společným projektem státního podniku Lesy České republiky, Správy Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava a rakouského sdružení cestovního ruchu Tourismusverband Böhmerwald. Projekt je spolufinancován z prostředků Evropské unie, cíl Evropská územní spolupráce Rakousko - Česká republika. Jeho součástí je rekonstrukce dvou úseků Schwarzenberského plavebního kanálu - mezi hlavním evropským rozvodím v bývalé osadě Růžový Vrch a hraničním potokem Ježová / Iglbach a mezi hraničním potokem Pestřice / Rothbach a Medvědím potokem. Vedle stavební části projekt zahrnuje tzv. měkkou část. Státní podnik Lesy České republiky do zahrnul akce oživující dění u Schwarzenberského plavebního kanálu, tedy i stavbu a provoz milíře na uhlišti na Jeleních Vrších.

Nositelem druhého z projektů je folklorní sdružení Libín-S Prachatice. Na financování jeho částí se podílí Jihočeský kraj, Lesy České republiky, s.p., Obec Nová Pec a Město Prachatice.

Občerstvení uhlířům poskytuje Miroslav Jirásek, vlastník buffetu pod parkovištěm na Jeleních Vrších.
(Aktualizace 12.08.2012 06:57)
V ČERVENCI PLUL VOR ZE ŠTĚCHOVIC DO HAMBURKU
Vor proplouvá Prahou
Společnost LESS se rozhodla u příležitosti 20 let své existence uspořádat plavbu dřeva podle autentické, několik set let staré technologie.

Cílem projektu je kromě připomenutí plaveckého řemesla, které bylo úzce spjato s lesnictvím a dřevařstvím, především oslava dřeva jako jedinečného materiálu a obnovitelného zdroje. Materiálu, na kterém je založeno podnikání firmy LESS a jehož význam je stále nedoceněn.
Technické parametry voru

- tabulový vorový pramen (délka bez vesel 90m, ?šířka 5 m), jeho? stavba probíhá podle historických postupů (vázání houžvemi, ruční odkornění, dřevěná vesla a brzda apod.)
Popis stavby

V březnu a dubnu 2012 se nakácené 16m smrkové klády ručně odkorňují v Bohdanči nedaleko sídla holdingu LESS. Poté budou převezeny na místo bývalého vaziště ve Štěchovicích, kde bude probíhat vlastní stavba voru.

Výbava plavců na stavbu a plutí vorového pramene:
- Plavecká sekyra – tzv. vrátenská: Víceúčelový nástroj, majetek vrátného, symetricky kovaná sekera, ostří kováno a broušeno k jedné straně. Používá se na primitivné tesařské práce, sekání vesel a desek na nožice pod vesla (tzv. „kopovky“)
- Plavecká sekera – dlabačka (oušenka, oušeňačka): Jednoúčelová sekera pro sekání děr v hlavách kmenů pro navlékání na vořiny
- Plavecký nebozez (tzv. pochop): Má průměr 36 mm, sloužil k vrtání děr pro svazování houžvemi
- Okovec: Po nasazení na bidla (sochory) sloužil pro pohánění pramene na víru (vír znamená v plavecké hantýrce klidnou vodu). - Háček: Háček sloužil po nasazení na bidla k přitahování kmenů na vodě.
- Hříbě: Jednoruční pila s dřevěným obloukem (proti utopení). Sloužila k výrobě výstroje pramene a při plutí k řezání dřeva na oheň a případné opravy
- Malá jednoruční sekyrka: Sloužila na sekání sluků a štípání dříví během plavby
- Plaváček: Hliněný hrnec, který každý plavec používal na vše tekuté. Bývalo pravidlem, že si plavci kupovali u místního hrnčíře plaváček nový. Po splutí jednoho rázu (plavby pramene s jednou posádkou z vaziště do místa určení) jej tradičně rozbili a říká se, že dno Vltavy u Výtoně je plné hliněných střepů ....
Trasa plavby

Trasa Štěchovice - Praha - Hamburk. Délka celé trasy je 650 km.
11.7. 2012 ve 14 hod. slavnostní vyplutí z vaziště ve Štěchovicích (areál firmy Navika), Štěchovice – Jarov
12.7. 2012 Jarov – Praha / Výtoň
13.7. 2012 průjezd Prahou, proplutí propustí Štítkovského a Staroměstského jezu – Veltrusy
14.7. 2012 Veltrusy – Prachovice
15.7. 2012 Prachovice – Drážďany
16.7. 2012 Drážďany – Torgau
17.7. 2012 Torgau – Wittenberg
18.7. 2012 Wittenberg – Magdeburg
19.7. 2012 Magdeburg – Tangermünde
20.7. 2012 Tangermünde – Hitzacker
21.7. 2012 Lauenburg – přístav
Jeli jsme se podívat na proplutí voru Prahou. Vor jsme zastihli připoutaný u pravého břehu Vltavy pod železničním mostem na Výtoni.
Vor v Praze
Posádku voru tvořilo minimálně šest plavců, kteří pracují se šesti vesly, kterými je vor ovládán, ke kterými se přidávají stavitel voru Jiří Trávníček, pracovníci firmy LESS, ale také kytarový virtus Lubomír Brabec. Na Výtoni dotvářel atmosféru počátku minulého století stylově oblečený harmonikář.
Lubomír Brabec
Jedna z prvních věcí, o kterou se ráno plavci postarali, bylo ohniště. Na zadním konci voru položili čerstvý drn, na kterém rozděli oheň. Labutě, které kolem voru právě plavaly, se koukaly trochu udiveně.
Založení ohniště
Několik čestných hostů mělo možnost se na voru svést. Byl jsem mezi nimi, proto o tom mohu vyprávět své dojmy. Vzhledem k plavebním předpisům, je nutné, aby vor byl tažen remorkérem, není povolena plavba samotíží. Jeli jsme tedy neprve na voru proti proudu od železničního mostu k Vyšehradu.
Pod Vyšehradem
Tam se remorkér na několik minut od voru odpoutal, aby jej vzal opět do vleku opačným, směrem tentokrát vor plul opravdu přídí do předu.
Zpět od Vyšehradu k Výtoni
Pod železničním mostem se opřeli plavci do vesel, aby vor srovnali rovnoběžně s náplavkou, jeden z nich zatroubil na borlici a přistáváme.
Přistáváme
Hejnko vyplašených divokých kačen se snaží dostat z pruhu vody mezi vorem a náplavkou, který se stále zužoval, nakonec to vzala celá rodinka i s káčaty přes vor.Trochu hůř to bylo s labutěmi, labuť se snažila nejprve bránit svoje mládata před vorem, ale nakonec se i tato ptačí rodinka dostala na volnou vodu.
My jsme rychle opustili vor, který se měl za chvilku vydat na další plavbu. Čekaly jej vorové propusti Štítkovského a Staroměstského jezu. Chtěli jsme stihnout vor před Staroměstkým jezem. Že vor proplouvá přes první jez, jsme viděli přes horní špici Slovanského ostrova nad Žofínem. V médiích jsme se druhý den dočetli:

"Stometrový vor vyplul na cestu do Hamburku. Poškodil se na první propusti," zněl titulek na www.idnes.cz. "Po projetí propusti u Šítkovského jezu, museli plavci u Střeleckého ostrova vor opravit." Možná na rozdíl od novinářů víme, že sjet Štitkovský jez není jednoduché, jez překonává výškový rozdíl 1,36 metru. Vlastní jez je dřevěné konstrukce s kamennou výplní, v půdoryse je dvakrát zalomený, v jeho střední části je vorová propust, kterou vor proplul. Celková délka jezu je 270 metrů.

Vor opravdu přistál u Střeleckého ostrova. Stál tam delší dobu. My jsme u Karlovu mostu vběhli na přístaviště lodí společnosti Pražské Benátky převozníka pražského Zdeňka Bergmana. Převozník pražský nám poskytnul loď se dvěma lodníky, abychom se dostali do co největší blízkosti vorové propusti Staroměstského jezu. Úplně blízko to nešlo, u jezu hlídala loď Státní plavební správy. Konečně se vor odpoutal od břehu Střeleckého ostrova, za chvíli vor volně připlouvá těsně nad jez, špička mizí za zdí propusti. Staroměstský jez je rovněž pevný dřevěný jez s kamennou výplní – tzv. pražského typu. V půdorysném uspořádání se jedná o šikmý jez rozdělený vorovou propustí. U levého břehu navazuje na dělící zeď dolního plavebního kanálu Smíchovské plavební komory a u břehu pravého je ukončen u stavby Karlových lázní. Překonává spád 0,95m. Původní jez v tomto profilu byl postaven již v roce 1241. Staroměstský jez spolu s dalšími přilehlými stavbami vytváří důležitou součást podoby historického jádra Prahy a je zapsaný od roku 1958 do seznamu nemovitých kulturních památek.
Vor ve vorové propusti Staroměstského jezu
A už se dole objevilo přední veslo, předek voru!
Vor pod Staroměstským jezem
V jednu chvilku jsme zahlédli nejprve tmavý kouř, poté bílou páru, to při proplutí zádě voru bylo uhašeno ohniště. Ve 13:47 letního času vor úspěšně proplul celý Staroměstským jezem. Proto konečnou pro vor byl Lauenburg nedaleko od Hamburku.
O další cestě voru jsme se v novinách mnoho nedozvěděli. Pro média bylo zajímavé především proplutí přes Prahu. Vor plul dál k Hamburku, nesměl se však dostat do slané či smíšené vody, dřevo z voru by bylo neprodejné.
Více o projektu VOR 2012.
(Aktualizace 28.08.2012 14:05)
SCHWARZENBERSKÝ PLAVEBNÍ KANÁL - KULTURNÍ DĚDICTVÍ OŽÍVÁ
V nejbližších dnech Schwarzenberský plavební kanál - naše kulturní dědictví - opravdu ožije - v úseku mezi hlavním evropským rozvodím v bývalé osadě Růžový Vrch (U Korandy) a hraničním potokem Ježová / Iglbach to bude stavebními pracemi - začne rekonstrukce Schwarzenberského plavebního kanálu v km 7,6 - 9,4. Investorem bude státní podnik Lesy České republiky, z výběrového řízení na zhotovitele vyšla vítězně akciová společnost Lesostavby Třeboň.

Ve čtvrtek 14. června odpoledne se konalo předání staveniště. Místního šetření se zúčastnili zástupci objednatele (investora), zhotovitele, lesní správy Vyšší Brod, obce Přední Výtoň a projektanta. Vzhledem k tomu, že ještě chyběl jeden doklad k podepsání smlouvy o dílo, nebylo předání staveniště formálně dokončeno. V pátek 15. června zmizely důvody zabraňující podpisu smlouvy, proto byl podepsán zápis předání staveniště.
Počátkem příštího týdne se přesune ke Schwarzenberskému plavebnímu kanálu technika a zhruba v polovině týdne budou zahájeny práce.
Informační tabule
POZOR STAVENIŠTĚ! - ACHTUNG BAUSTELLE!

Při průjezdu na kole či při pěším výletu podél Schwarzenberského kanálu v uvedeném úseku věnujte zvýšenou opatnost, podél plavebního kanálu se bude pohybovat stavební technika!

Rekonstruujeme Schwarzenberský plavební kanál pro Vás i další generaci!
Projekt „Schwarzenberský plavební kanál – kulturní dědictví ožívá“ je spolufinancován z prostředků Evropské unie, Evropského fondu pro regionální rozvoj – programu Evropská územní spolupráce – Rakousko – Česká republika 2007 – 2013. Kromě státního podniku Lesy ČR se na něm podílí Správa Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava a Tourismusverband Böhmerwald. Heslem tohoto programu je: Gemeinsam mehr erreichen – Společně dosáhneme více.
(Vloženo 15.06.2012 18:39)
ŠUMAVA BYLA V TELEVIZI
V hlavním zpravodajském pořadu České televize UDÁLOSTI byly záběry z hraničního hřebene Šumavy nad Schwarzenberským plavebním kanálem. Záběry hledejte v archivu z 11.06.2012 ve stopáži 16:04 - 17:43 ZDE.
(Vloženo 11.06.2012 22:39)
POČASÍ OVLIVNILO PLAVENÍ U JEŽOVÉ
Před každou ukázkou plavení dříví je u hraničního potoka Ježová / Iglbach je třeba provést kontrolu, případně nutné opravy či alespoň zatěsnění stavidel či úniků zdmi. Nejinak to bylo i v pátek 8. června.

Protože plavení bylo součástí projektu Schwarzenberský plavební kanál - kulturní dědictví ožívá, zajišťovali tyto práce pracovníci Správy toků - oblast povodí Vltavy státního podniku Lesy České republiky Hynek Hladík a Petr Heřman.

Hlavní, co měli zajistit, byl taneční prostor na můstku přes plavební kanál. Když vyjížděli z českých Budějovic, pršelo, že stěrače těžko stíhaly stírat proudy vody, pršelo od večera. Cestou je zastihnul telefonát z rakouského Aigenu.

"V noci pršelo, byla hrozná bouřka, předpověď na zítřek je špatná, rušíme doprovodný program."

Nebylo tedy třeba plac pro tancování. Bude to jednodušší.

V Prachaticích už nepršelo, u Ježové svítilo sluníčko, bylo asi pětadvacet stupňů. "Zítra to bude nejspíš stejně jako dnes", říkali si Hynek s Petrem, "plavení nic bránit nebude, leda by bylo málo vody."

Soustředili se tedy na úpravu nátoku vody náhonem z Ježové, aby co nejvíc vody přiteklo do kanálu.

"Snad to dopadne dobře...", pomysleli při odjezdu zpět do Budějovic.
Celou noc pršelo, na Lipensku prý byla i silná bouřka.
Pršelo i ráno, chvílemi to byl silný déšť, ten se změnil na deštík, který přešel v přeháňku, ale po chvíli se opět rozpršelo.

Nad šumavskými lesy se válely mraky, nebylo vidět celý hraniční hřeben.

Plavební ředitel Hynek Hladík ještě zajížděl pro plavební háky na Jelení Vrchy, aby si snad každý, kdo přijde mohl vyzkoušet práci plavce.

Na Jeleních Vrších lehce pršelo, ale jinak tam bylo krásně barevně. Těch zelených barev, to snad ani fantazie nestačí, zlatě svítily květy janovců sklánějících se nad plavebním kanálem. Žlutou barvu doplňovala modř lupiny. Nádhera!!! Nad Jeleními Vrchy ležel černý mrak.
Janovci pozlacené Jelení Vrchy
Hynek s plavebními háky na střeše auta zastavuje ještě v Kyselově. Čeká tady na spolužáka Luďka, se kterým chodil před spoustou let do první a druhé třídy, od té doby se neviděli. Teď Luděk jede se ženou a přáteli na plavení, právě teď jsou již na přívozu z Dolní Vltavice. Drobně prší! Louka u křižovatky krásně kvete. Kopretiny. Vstavače.
Vstavač
Od přívozu přijíždí auto. To jsou oni. Shledání po 55 (!) letech. "Máme ještě čas, zajedeme napřed na Haagerhof, jeďte za mnou!", po pozdravení říká Hynek.
Sedli jsme na terase objednali krémovou zvěřinovou polévku, něco k pití. Pršelo o poznání víc, než před chvílí v Čechách. Pod námi v údolí řeky Grosse Mühl, nad stromy dole vystupovala věž kláštera Schlägl. Nad kopci na obzoru se válely husté mraky. Než přinesli pití, spadla bílá opona, začalo hustě pršet. "To bude tedy plavení!", podotknul Hynek při pohledu z okna.
Setkání po 55 letech
Přichází skoro katastrofický telefonát z nedalekého Aigenu: "Plavení se ruší pro špatné počasí!"

"Plavit se bude v každém počasí, už teď tady mám asi deset plavců!", zní Hynkova odpověď. "Vždyť jsme plavili i v době povodní v roce 2002, to tenkrát nemohli přijet žádní Češi, vody měli až moc, na plavení neměli ani pomyšlení!", pomyslel si k tomu.
Katastrofický telefonát
Tak jsme tady u Ježové.

Vody je dost, spíš o něco víc, než by mělo být, voda přepadá přepadem do Ježové, navíc teče přes pravý břeh po mokré louce za kanálem, trochu je třeba upustit.

Nejsme tu první. S námi je tu německá rodina, pak ještě nějací lidé, celkem tedy nějakých patnáct lidí. Hynek Hladík sundavá plavební háky ze střechy auta, jde připravovat další k chatce Roberta Baldassariho.

"Příšli jste na plavení?", ptá se Hynek.

"Ono bude plavení? Prý je zrušené," zní odpověď.

"Plavení bude!"

Německá dívka je u chatky, kouká na plavební háky.

"Kolik jich je? Bude pro každého?"

Dívka počítá: "Ein, zwei, drei, vier, fuenf, sechs, sieben, acht, neun, zehn!"

"Cože, devatenáct?"

"Ne!", a počítá znovu: "...acht, neun, zehn!"

"Neunzehn? Devatenáct?", zlobí znovu Hynek.

"Ne devatenáct, ale deset!"

Ono totiž, když se počítá, tak v němčině je devatenáct vlastně devětdeset, neunzehn.

"Aha, já jsem špatně rozuměl!" To víte, že rozuměl dobře, prostě Hynek trochu zlobil.

"Wie heisst Du, jak se jmenuješ?", ptá se dál Hynek.

"Paula!"
Hynek a Paula
Paula má ještě dva brášky, staršího Tobiase a mladšího Jakoba.

"Jakob? Já mám vnoučka taky Jakoba, česky se říká Jakuba, Kubíka!", chlubí se děda Hynek.
"S plavením počkáme do půl třetí, jak je to v plánu, třeba ještě někdo přijde!", prohlašuje plavební ředitel Hynek Hladík.

Na hladině plavebního kanálu se dělají veliká kola, jak na ni dopadají kapky deště.

Opravdu v tom dešti přicházejí další lidé z Čech.

Je tedy ještě dost času na společné fotografování. Tady vlevo Hynek, uprostřed Paula, ta půjde po prázdninách do školy, a Luděk, Hynkův spolužák z první třídy.
Hynek, Paula a Luděk
Představ si, Paulo, když jsme byli velcí jako ty, chodili jsme s tímhle pánem spolu do první třídy, od té doby jsme se neviděli, až dnes.
"Tak vás tady plavci vítám u Schwarzenberského plavebního kanálu! Odkud jste přišli vy?", ptá se Hynek hlavy německé rodiny.

"Z Regensburgu, tedy z Řezna", překládá Hynek odpověď do češtiny a hned doplňuje německy: "A támhleti, ti přišli zase z Prahy! Ona asi je v Řezně a v Praze nouze, proto chodí Pražáci a Řezenští za prací sem na Šumavu!"

Paula dostala významný úkol. Na pokyn plavebního ředitele má písknout.
Paula dostala půjčenou píšťalku
"Pískni, ale pořádně!" Paula píská, pak raději ještě jednou.

"Jsem tu plavební ředitel, takže vám tu teď přečtu plavební rozkaz, protože stojím teď v Rakousku, tak napřed německy. Pískni!"

A čte plavební rozkaz. Když je hotov s rozkazem v němčině, dá opět pokyn:

"Pískni!"

Přichází na řadu rozkaz v češtině.
Vhazování dřeva
"Tak a teď plavci, rozeberte si plavební háky a běžte támhle do Rakouska házet dříví do vody! Paulo, dávej pozor, až už bude dříví ve vodě dost, pískni!"

Plavci se vydávají do Rakouska vhazovat, tak, jak to stálo v plavebním rozkaze, sám plavební ředitel jde do Čech, aby otevřel stavidlo a voda začala proudit. Vhozená polena se vydávají pomalu na cestu do Čech. Ale opravdu jen pomalu, kdo ví, proč tak pomalu, když je tolik vody!
Plavení
Protože prší opravdu dost, plavební ředitel rozhoduje, že se dřevo vytáhne hned za hranicemi. Hynek ukazuje, jak na to, Tobias mu přisunuje polena, Hynek vytahuje.
Vytahování dříví
Za chvilku se přidává i další plavec.
Vytahování dříví
Plavení se blíží k závěru, Tobias upozorňuje na poslední polínko plující pod mostkem a už i to je z vody venku. Plavení skončilo.

Hynek poděkoval všem plavcům za jejich práci i za to, že vůbec v tom dešti přišli.

"Dnešní ukázka plavení dříví byla součástí projektů Schwarzenberský plavební kanál - kulturní dědictví ožívá, jehož partneři jsou Lesy České republiky, Správa Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava a rakouský Tourismusverband Böhmerwald, který je spolufinancován z prostředků Evropské unie - Evropského fondu pro regionální rozvoj – programu Evropská územní spolupráce – Rakousko – Česká republika 2007 – 2013, ale i Šumavský folklorní festival - Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu. jehož nositelem je folklorní sdružení Libín-S Prachatice," podotýká na závěr plavební ředitel Hynek Hladík.
"Škoda, že bylo tak špatné počasí," postesknul si cestou na Oberhaag vysoko položený nad Aigenem. Už skoro nepršelo, najednou bylo úplně jiné světlo.

"Dobře, že bylo tak jak bylo," dodal k tomu Luděk, "alespoň jsme si to mohli pěkně užít, nebylo tolik lidí."

A opravdu, Šumava je přece drsný kraj, mokro, déšť a mlhy k ní patří asi daleko víc než rozzářené sluníčko, patří k ní stejně jako po staletí plavení dříví.
Tady u Ježové začne brzy čilý stavební ruch, bude probíhat rekonstrukce Schwarzenberského plavebního kanálu mezi Ježovou a rozvodím v bývalé osadě Růžový Vrch. I tyto práce budou součástí projektu Schwarzenberský plavební kanál - kulturní dědictví ožívá, který je spolufinancován z prostředků Evropské unie - Evropského fondu pro regionální rozvoj – programu Evropská územní spolupráce – Rakousko – Česká republika 2007 – 2013. Turisté budou muset respektovat dění u kanálu, stejně jako dělníci a technici stavební firmy budou muset vzít v úvahu, že podél kanálu budou proudit stovky cyklistů a pěších turistů a že budou zvědaví, co se to děje. V omezeném rozsahu budou probíhat i ukázky plavení dříví.
Nejbližší ukázka plavení dříví proběhne 8. července 2012 na Jeleních Vrších. To však bude až po návratu malé delegace folklorního sdružení Libín-S Prachatice vedené plavebním ředitelem Hynkem Hladíkem z mezinárodního setkání plavců a vorařů v katalánském La Pobla de Segur.
(Vloženo 10.06.2012 10:04)
TISKOVÁ SPRÁVA S.P. LESY ČESKÉ REPUBLIKY
SCHWARZENBERSKÝ PLAVEBNÍ KANÁL PROCHÁZÍ PROMĚNOU
V SOBOTU 9. ČERVNA ZAHÁJÍ PLAVENÍM DŘEVA DALŠÍ PLAVEBNÍ SEZÓNU
NA ČESKO-RAKOUSKÝCH HRANICÍCH
VYZKOUŠET SI PLAVENÍ DŘÍVÍ V PRAXI MŮŽE KAŽDÝ NÁVŠTĚVNÍK
Hradec Králové, 7. června 2012 - Společenským děním ožije již tuto sobotu 9. června šumavský Schwarzenberský plavební kanál v Jihočeském kraji. Druhou letošní ukázkou plavení dříví začně přímo na česko-rakouských hranicích, u hraničního potoka Ježová / Iglbach pod Svatým Tomášem, plavební sezóna. Plavení dříví doplní také zajímavý kulturní program. Kanál v současnosti díky probíhajícímu projektu „Schwarzenberský plavební kanál – kulturní dědictví ožívá“ prochází mnoha proměnami. Na projektu společně se státním podnikem Lesy ČR spolupracují partneři z ČR i Rakouska.

Projekt se převážně zaměřuje na důležité stavební úpravy kanálu. Například na rekonstrukci dvou úseků, mezi hlavním evropským rozvodím v bývalé osadě Růžový Vrch (U Korandy) a hraničním potokem Ježová / Iglbach a mezi hraničním potokem Pestřice / Rothbach mezi Zvonkovou a Sonnenwaldem a Medvědím potokem. Po rekonstrukci v lokalitě navíc dojde k instalaci nových informačních tabulí a vydání informačních tiskovin. Podél kanálu se rovněž počítá s pořádáním pravidelných společensko - kulturních akcí.

Kulturní program bude tuto sobotu v režii rakouských partnerů. Ve 13.45 hodin přijde z Rakouska od Haagerhofu pětice muzikantů No Hoiz a tanečníci z folklorního souboru Volkstanzgruppe Rohrbach. Bude se hrát, zpívat a tancovat na můstku vedoucím přes plavební kanál těsně vedle státních hranic na rakouském území. O půl třetí přijdou plavci. Pak už dojde čas na plavební rozkaz, přečte jej plavební ředitel.

Na akci je zvána široká veřejnost. Přímo na místě bude možné si plavení dříví prakticky vyzkoušet. Práci u plavebního kanálu najdou nejen plavci z Aigenu, ale i další, ať už budou z různých koutů Čech či Rakouska, z Německa či Nizozemí i úplně odjinud.

Schwarzenberský plavební kanál je 52 kilometry dlouhý vodní kanál nacházející se na Šumavě, spojující povodí řek Vltavy a Dunaje - v minulosti sloužil k zásobování Vídně palivovým dřívím. Trasa kanálu začíná na česko-německé hranici u osady Nové Údolí a pokračuje k osadě Jelení, kde prochází cca 400 metrů dlouhým podzemním tunelem. Odtud vede až k obci Zvonková, kde pokračuje v délce 12 kilometrů po rakouském území. Pak se vrací zpět do Čech, kde v revíru Lesů ČR Svatý Tomáš překonává hlavní evropské rozvodí a dále prochází k řece Grösse Mühl již opět na území Rakouska. Jde o mimořádnou technickou památku Jihočeského kraje.

KONTAKT:

Zbyněk Boublík
Tiskový mluvčí Lesů ČR

Tel.: +420 724 813 301
E-mail: Boublik@lesycr.cz
Doplňující informace:

Projekt „Schwarzenberský plavební kanál – kulturní dědictví ožívá“ je spolufinancován z prostředků Evropské unie, Evropského fondu pro regionální rozvoj – programu Evropská územní spolupráce – Rakousko – Česká republika 2007 – 2013. Kromě státního podniku Lesy ČR se na něm podílí Správa Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava a Tourismusverband Böhmerwald. Heslem tohoto programu je: Gemeinsam mehr erreichen – Společně dosáhneme více.
(Vloženo 07.06.2012 21:50)
ZHOTOVITEL REKONSTRUKCE SCHWARZENBERSKÉHO PLAVEBNÍHO KANÁLU
BYL VYBRÁN
Lesy České republiky, s.p., budou provádět rekonstrukci Schwarzenberského plavebního kanálu mezi hlavním evropským rozvodím a hraničním potokem Ježová v rámci projektu Schwarzenbeský plavební kanál - kulturní dědictví ožívá, který bude spolufinancován z prostředků Evropské unie.

Lesy České republiky, s.p., jako zadavatel po výběrovém řízení vybral v souladu se zákonem zhotovitele - je jím akciová společnost Lesostavby Třeboň. Pravděpodobně nejpozději do počátku příštího týdne obě smluvní strany podepíší hospodářskou smlouvu, během týdne dojde k předání staveniště a pak budou moci začít práce. Smluvní termín dokončení je 31.10.2012

Stavební práce budou probíhat za neomezeného turistického provozu. Věnujte proto pozornost pokynům pracovníků stavební firmy a s.p. Lesy České republiky.
(Vloženo 07.06.2012 21:31)
SCHWARZENBERSKÝ PLAVEBNÍ KANÁL - FILMTRAILER
Několik let jsme se potkávali u Schwarzenberského plavebního kanálu, v archivu v Českém Krumlově, i jinde na Šumavě - manželé Pavla a Martin Čtvrtníčkovi a já, Hynek Hladík.

Martin se rozhodl, že natočí film o Schwarzenberském plavebním kanálu, který ho uchvátil, Pavla stála vždy s ním. Malý háček byl ovšem v tom, že oni to k plavebnímu kanálu mají asi osm set kilometrů, bydlí na severu Německa. Natočit film, který vydá po sestříhání necelou hodinu, znamenalo pro ně asi čtrnáct cest na Šumavu.
Martin s Pavlou v krumlovském archivu
Pavla s Martinem přijeli na Šumavu naposledy zhruba v polovině května. Potkali jsme se ve čtvrtek 17. května v Horní Plané. Vypili jsme kávu, snědli dortík, pak došel čas na hlavní bod - na soukromou premiéru filmu Sedm kapitol ze života vody. Hodinku jsem seděl jako přikovaný u počítače.

"...dlouho před tímto časem začíná šumavský příběh vody, který bych vám rád vyprávěl...", začíná film, který mne přiměl se podívat na mně tak důvěrně známý Schwarzenberský plavební kanál v historických souvislostech, které jsem si vlastně nikdy před tím nedal dohromady, najednou jsem jej viděl z jiných úhlů pohledu, viděl jsem nádherné obrázky, Martinova kamera je fantastická...

Jako člověk chorobný Schwarzenberským plavebním kanálem jsem po hodince musel pořádně vydechnout, do očí mi stoupaly slzy dojetí, musel jsem Martinovi i Pavle blahopřát a poděkovat.

Snad brzy přijde čas, abyste film viděli i vy. Premiéra bude nejspíš ve Stifterově rodném domku v Horní Plané. Až budu vědět kdy, dám vám všem vědět. Podívejte se zatím alespoň na krátkou ukázku! Sedm kapitol ze života vody.

Martine, Pavlo, znovu blahopřeji a děkuji!

Hynek
(Vloženo 04.06.2012 20:46)
PO DRUHÉ MŮŽE BÝT I ZÁROVEŇ I PO PRVÉ
PLAVEBNÍ SEZÓNA ZAČNE U JEŽOVÉ NA ČESKO-RAKOUSKÝCH HRANICÍCH
SPOLEČNĚ DOSÁHNEME VÍCE!
Přestože to vypadá skoro nesmyslně, v sobotu 9. června začne plavební sezóna na Schwarzenberském plavebním kanálu přímo na česko-rakouských hranicích druhou letošní ukázkou plavení dříví. Folklorní sdružení Libín-S Prachatice spolu se státním podnikem Lesy České republiky, Správou Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava a rakouským sdružením cestovního ruchu Tourismusverband Böhmerwald otevřel plavební sezónu již 19. května.

Ale právě 9. června to bude letos poprvé u hraničního potoka Ježová / Iglbach pod Svatým Tomášem.
V letošním roce se při akcích na Schwarzenberském plavebním kanálu setkávají a prolínají dva hranice překračující projekty: Šumavský folklorní festival Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu 2012, jehož nositelem je folklorní sdružení Libín-S Prachatice, a projekt nazvaný Schwarzenberský plavební kanál – kulturní dědictví ožívá, jehož partnery jsou Správa Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava, státní podnik Lesy České republiky a Tourismusverband Böhmerwald.

První z projektů oživuje dění u Schwarzenberského plavebního kanálu, druhý se zabývá především stavební činností na Schwarzenberském plavebním kanálu – budou rekonstruovány dva úseky plavebního kanálu – mezi hlavním evropským rozvodím v bývalé osadě Růžový Vrch (U Korandy) a hraničním potokem Ježová / Iglbach a mezi hraničním potokem Pestřice / Rothbach mezi Zvonkovou a Sonnenwaldem a Medvědím potokem, tento projekt má však i svoji tzv. měkkou část, v rámci které dojde ke zřízení informační tabulí, vydání prospektů atd., ale také budou organizovány akce podél Schwarzenberského plavebního kanálu. Tyto akce se budou doplňovat s akcemi pořádanými folklorním souborem Libín-S.

Projekt folklorního sdružení Libín-S Prachatice je podpořen z prostředků Jihočeského kraje, města Prachatice, obce Nová Pec a státního podniku Lesy České republiky. Projekt Schwarzenberský plavební kanál – kulturní dědictví ožívá je spolufinancován z prostředků Evropské unie – programu Evropská územní spolupráce – Rakousko – Česká republika. Heslem tohoto programu je: Společně dosáhneme více. To je v podstatě i heslem veškerého dění u Schwarzenberského plavebního kanálu v letošním roce.
Zahájení plavební sezóny u hraničního potoka Ježová / Iglbach je jednou ze společných akcí obou projektů, při které se navíc potkají s dalším projektem čistě rakouským.

Program 9. června u Ježové bude v režii rakouských partnerů. Ukázku plavení dříví však bude řídit a o Schwarzenberském plavebním kanálu bude vyprávět plavební ředitel Hynek Hladík.

Ve tři čtvrtě na dvě přijdou z Rakouska od Haagerhofu pětice muzikantů No Hoiz a tanečníci z folklorního souboru Volkstanzgruppe Rohrbach. Bude se hrát, zpívat a tancovat na můstku vedoucím přes plavební kanál těsně vedle státních hranic na rakouském území. O půl třetí přijdou plavci. Pak už dojde čas na plavební rozkaz, přečte jej plavební ředitel. Práci u plavebního kanálu najdou nejen ti plavci z Aigenu, ale i další, ať už budou z různých koutů Čech či Rakouska, z Německa či Nizozemí, nebo úplně od jinud.
Plavební sezóna začne i u Ježové
Plavební rozkaz byl zveřejněn již prvního června:

Plavební rozkaz č.2/2012 k provedení ukázkové plavby dříví

Nařizuji tímto na zahájení plavební sezóny 2012 na česko-rakouských hranicích provést ukázkovou plavbu dříví v sobotu dne 9. června 2012 v oblasti křížení s potokem Ježová.

Plavbu nařizuji provést od sáhového kamene 110 (na rakouském území) ke druhým stavidlům na českém území. Splaveno bude zhruba půl sáhu palivového dřeva.

Nařizuji dále, aby se k plavbě dostavil v dostatečném počtu plavební personál s potřebným nářadím.

Nástup personálu bude o půl třetí hodině po poledni.

Plavebnímu personálu i případným divákům nařizuji, aby se chovali dle mých rozkazů a dbali všech bezpečnostních opatření, aby nedošlo ke ztrátám na životech či úrazům.

Obecní úřady, hostince a hotely v oblasti Schwarzenberského plavebního kanálu žádám o vyvěšení tohoto mého plavebního rozkazu na veřejném místě.

Hynek Hladík, plavební ředitel
Plavební rozkaz
Na rakouském území, jen několik set metrů od místa, kde plavební kanál překonává státní hranice, kde kanál křižuje  hraniční potok Ježová / Iglbach vhodí plavci polena na hladinu, aby se pak vydala na české území.  V Čechách se pak palivové dříví bude vytahovat z vody ven.

Doznění slavnosti bude opět ve znamení muziky a hornorakouského folkloru.
Bojíte se ke Schwarzenberskému plavebnímu kanálu pod Svatým Tomášem vypravit, protože máte strach, že byste uprostřed lesa nesehnali nic k jídlu či k pití? Strach Vás může přejít, Rakušané se postarají i o něco k jídlu a pití, určitě bude něco sladkého, snad i něco od masa, prodávat se bude pivo z jediného rakouského klášterního pivovaru, jistě bude i nějaké nealko! Bojíte se rakouského piva? Ani toho se bát nemusíte, vyzkoušeli ho již zkušení čeští pivaři a pochvalovali si! Prodávat se bude nejen za eura, ale i za koruny!
(Aktualizace 03.06.2012 22:00)
LČR s.p. UZAVŘEL DOHODU O POSKYTNUTÍ SPONZORSKÉHO DARU
Ředitel Krajského ředitelství s.p. Lesy České republiky Karel Trůbl a předseda folklorního sdružení Libín-S Prachatice Hynek Hladík podepsali v uplynulých dnech dohodu o poskytnutí sponzorského daru s.p. Lesy České republiky na realizaci projektu Šumavský folklorní festival Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu 2012.
LČR
(Vloženo 01.06.2012)
PLAVEBNÍ SEZÓNA 2012 BYLA ZAHÁJENA
Plavební sezóna začala
Plavební sezóna na Schwarzenberském plavebním kanálu byla zahájena v sobotu 19. května 2012 na Jeleních Vrších.
Pozvánkou na zahájení plavební sezóny byla páteční Slavnost světel v Prachaticích, kterou připravil folklorní soubor Libín-S Prachatice. Hlavními hosty slavnosti byli zvonkaři z Altmünsteru v Solné komoře.
Zvonkaři
Sobotní slavnostní zahájení doplnila výstavka svítících čepic zvonkařů z Altmünsteru na kamionu na Jeleních Vrších.
V sobotu krátce před dvanáctou hodinou se nad Jeleními Vrchy rozlehl zvuk několika velkých zvonců rozezněných zvonkaři z Altmünsteru. Potom se již na pódiu roztančil folklorní soubor Libín-S Prachatice. Úplně netradičně zařadili "libíňáci" jako první taneční pásmo Jarmark.
Libín-S - Jarmark
V letošním roce se při akcích na Schwarzenberském plavebním kanálu setkávají především dva projekty.

Prvním je "Schwarzenberský plavební kanál - kulturní dědictví ožívá" spolufinacovaný z prostředků Evropské unie. Jeho partnery jsou Správa Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava, Lesy České republiky, s.p., a Tourismusverband Böhmerwald. Čeští partneři připravují stavební opatření - rekonstrukci úseků plavebního kanálu, která budou doplněna tzv. měkkou částí oživující plavební kanál. Rakouský partner připravuje pouze marketingová opatření.

Druhým projektem je "Šumavský folklorní festival - Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu". Jeho nositelem je folklorní sdružení Libín-S Prachatice. Projekt je spolufinancován z prostředků Evropské unie, Jihočeského kraje, města Prachatice, obce Nová Pec za finančního příspěvku sponzorů a dárců - s.p. Lesy České republiky, STRABAG a.s., Lesostavby Třeboň a.s.

Oba dva projekty se budou během roku doplňovat, resp. prolínat, v žádném případě však ne překrývat.

Byl tu však ještě jeden projekt - Slavnost světel. Ta byla pátečním pozváním na sobotní zahájení plavební sezóny, v sobotu pokračovala na Jeleních Vrších výstavou svítících čepic. Pořadatelem je folklorní sdružení Libín-S Prachatice, partnerem opět rakouské sdružení cestovního ruchu Tourismusverband Böhmerwald.
Evropská unie
Po úvodním tanci přišlo na řadu úvodní slovo. V češtině a v němčině uvedli již 15. novodobou plavební sezónu Helena Svobodová a Hynek Hladík. Němčina byla třeba, mezi diváky byla převaha Rakušanů - vedle zvonkařů z Horních Rakous zde byla skupina lesníků a bývalých pracovníků Lesotechnické služby hrazení bystřin a protilavinové ochrany ze Solnohradska a Tyrolska.

Pravidelným bodem programu zahájení plavební sezóny je již řadu let předání ročního nájemného za skulpturu Strážce umístěnou v místě odbočení Želnavského smyku od Schwarzenberského plavebního kanálu nad Novou Pecí. Jejím vlastníkem je rakouské kulturní sdružení SUNNSEITN, nájemcem pak obec Nová Pec. Smluvní nájemné je stanoveno na jeden parohový knoflík ročně. Starosta obce Nová Pec Jakub Koželuh předal předsedovi SUNNSEITN Gotthardu Wagnerovi nájemné za uplynulý rok. Starosta Koželuh využil příležitosti a přivítal všechny na Jeleních Vrších i v obci Nová Pec. Letošní "knoflík" je vyroben z růže jeleního parohu o průměru cca 5 cm s vyřezaným jelenem. Gotthard Wagner letošní nájemné okomentoval slovy: "V posledních letech jsme dostávali čím dám tím menší "knoflíky", ten letošní je větší, snad to tak bude i v letech dalších!"
Předání nájemného

Knoflík jako nájemné
Při pokračujícím setkání s folklorem předvedli svoje umění chlapi z folklorního souboru Libín-S Prachatice - zazpívali píseň Hoši a následně zatancovali tanec Bába.
Hoši a Bába
Tance se šavlemi bývají u nás považovány většinou za tance z jižní Moravy. Tanec Martin však má svůj původ v masopustních tancích z Kaplicka.
Martin
Na pódiu pak sólově vystoupila dudačka Milada Bejčková, která velmi často hostuje s folklorním souborem Libín-S. Dudy, housle, tanec, písničky, to všechno je spojeno s plavením na Schwarzenberském plavebním kanálu.

Před dvěma sty lety, kdy se plavilo dříví ze Šumavy pro Vídeň, se dříví, které bylo splaveno Schwarzenberským plavebním kanálem a poté po řece Große Mühl se muselo před ústím do Dunaje vytáhnout z vody a připravit je pro další dopravu do Vídně. Pro tuto práci bylo potřeba 300 až 350 dělníků. Tolik volného personálu v okolí nebylo, proto každoročně chodily do Untermühl k ústí řeky Große Mühl do Dunaje celé skupiny mladých mužů a žen z jižních Čech. Čeští dělníci těžce pracovali od pěti ráno do sedmi večer, měli jen hodinovou pauzu na oběd. Ředitel krumlovského panství, který řídil i plavbu dřeva, předpokládal, že po celodenní dřině padnou do postele. Byli to ale Češi, navíc mladí chlapi a ženy, večer vytáhli z domova přinesené housle, citery a v Čechách tehdy stále obvyklé dudy, hrálo se, zpívalo a tancovalo. V pět hodin ráno stáli plavci opět u vykládacích kanálů a těžce pracovali bez stop po dlouhém večeru.
Dudačka Milada
"My v souboru máme rádi humor, legrácky jsou u nás běžné, určitě jste si všimli těch, které hoši prováděli děvčatům", uváděla Helena další programový blok, Hynek s fotoaparátem za zády její slova překládal. Ani jeden z nich nevěděl, co se děje za nimi. Kdosi Hynkovi sebral fotoaparát, už jej měl v rukou Honza, který začal fotografovat z nezvyklých úhlů. Nezůstalo jen u toho, další legrácky popisovat nebudeme.
Hynek z Honzova pohledu
"V dalším tanci ukážeme, že humor máme rádi", uvedla Helena taneční pásmo Slepice.
Slepice

Kapela Libín-S
Soubor Libín-S patří v posledních letech k plavebnímu kanálu, stejně jako k němu patří lidová muzika, písničky a tanec. Není tedy divu, že již několik let má v repertoáru taneční pásmo Plavci. Plavci byli dalším programovým bodem na pódiu.
Plavci
Sobotní počasí se povedlo. Svítilo sluníčko, bylo teploučko, trávník kousek od pódia lákal k natažení, ke slunění. Tak někteří diváci shodili trička, svlékli se do plavek, sledovali dění na pódiu v leže. Užívali si.
Letní atmosféra
První programový blok se blížil ke svému závěru, na řadu přišla Doudlebská polka. "Libíňáci" v druhé polovině chodí pravidelně pro diváky, aby je pozvali do tance. Známý "naschválníček" Honza se rozhodl, že do tance vyzve dámu, která se slunila jen v plavkách. Ta se potom rychle oblékala, v kole jí to ale potom opravdu šlo.
Doudlebská
Po Doudlebské se Libín-S na nějakou dobu loučil tancem V Prachaticích, aby ho vystřídali Gotthard Wagner coby houslista s akordenoistou Mischou. Navíc se další program připravoval u Horního portálu plavebního tunelu - budou se vypravovat pohádky z obou stran Šumavy.
V Prachaticích
Když pohádková babička Helena Svobodová přišla k tunelu, už na ni čekala malá skupinka nedočkavých posluchačů.

"...Před dávnými a dávnými časy, bylo to včera, bylo to dnes, táhli tři muzikanti Šumavou...", tak začínala první pohádka, pohádka O zvláštním zvířeti.

Pohádku vystřídala muzika a písnička v podání dudačky Milady a potom další pohádka.
Pohádky z obou stran Šumavy
Na řadu přišla, již skoro povinně, pohádka O vodníkovi Žbluňkalovi ze Schwarzenberského plavebního kanálu. Kdo vyprávění neslyšel, může si pohádku přečíst v knížce Ivo Stehlíka Dřevorubecké pohádky. A taky se hrálo a zpívalo, když už to vypadalo, že bude konec, děti volaly: "Ještě!" A tak se přidávalo, děti zpívaly také.
Pohádky z obou stran Šumavy
Na půl třetí byl naplánován začátek plavení dříví. Plavební ředitel Hynek Hladík nejprve přivítal všechny přítomné slovy: "Milí plavci, liebe Schwemmer, buďte vítáni u Schwarzenberského plavebního kanálu, herzlich willkommen beim Schwarzenbergischen Schwemmkanal. Potom povídal o historii plavebního kanálu, pořád ale padala řada dotazů, jak se bude plavit, když je tak málo vody. "Budeme s tím muset něco udělat, v nejhorším se pánové napijí dostatečně piva či jiných tekutin, postaví se do řady kolem kanálu a ..., no uvidíme... Vody bylo pořád málo, na plavení by to nestačilo...

Bez přičinění plavců u plavebního kanálu najednou začala voda rychle stoupat, z vody doposud klidné a průzračné se stal divoký kalný živel, přišla vlna, která naplnila plavební kanál. Plavební ředitel zanechal povídání, kouknul se na dav před ním na druhém břehu kanálu, a přečetl letošní první plavební rozkaz:
"Plavební rozkaz č.1/2012 k provedení ukázkové plavby dříví
Nařizuji tímto na záhájení plavební sezóny 2012 provést ukázkovou plavbu dříví

v sobotu dne 19. května 2012 na Jeleních Vrších.

Plavbu nařizuji provést od lesovny na Jeleních Vrších zhruba 50 sáhů za hranicí prvního a druhého úseku po potok Hučice cca 20 sáhů před sáhovým kamenem 34. Splaveno bude zhruba 1/2 sáhu dlouhého a 1/2 sáhu palivového dřeva.

Nařizuji dále, aby se k plavbě dostavil v dostatečném počtu plavební personál s potřebným nářadím.

Nástup personálu bude o půl třetí hodině po poledni.

Plavebnímu personálu i případným divákům nařizuji, aby se chovali dle mých rozkazů a dbali všech bezpečnostních opatření, aby nedošlo ke ztrátám na životech či úrazům."
"Tak, plavci, slyšeli jste můj rozkaz. Do práce! Plavci, v rozkaze stálo, že máte mít plavební nářadí! Kde ho máte? Ty v té červené čepici, kde máš plavební hák?", obrátil se na paní na břehu kanálu.

"Jo, ty nerozumíš! Also, Schwemmerin, wo hast du deinen Schwemmhaken?"

Paní na odpověď cosi brumlala. Následoval rázný pokyn: "Da hinten, da sind die Schwemmhaken, nimm also einen, schnell in die Arbeit!"

Kousek vedle stála ona paní v modrém tričku, přesně ta, která se tak rychle oblékala, když ji Honza přišel požádat o tanec.

"A co ty, ty v tom modrém, kde ty máš plavební hák? Honem si běž jeden vzít tam dozadu, rychle do práce! A vy ostatní rozeberte si ty háky, koukejte, co teče vody!"

To už diváci pochopili, že nejsou obyčejní diváci, že jsou plavci, že jsou tady na práci, ne na koukání. Plavební háky byly ve chvilce rozebrány. Jeden pán, taky měl červenou kšiltovku, na ní bílý helvétský kříž, poznamenal, že přijel ze Švýcarska. Odpověď plavebního ředitele nenechala na sebe dlouho čekat: "Netušil jsem, že ve Švýcarsku je taková nouze, že musí jít za prací až sem, na Šumavu, ke Schwarzenberskému plavebnímu kanálu. Tak rychle do práce!"

Na koho nevyšel hák, dostal za úkol vhazovat dříví: "Nejdřív to dlouhé až potom polena! Vy dva, nenechte házet dlouhé dříví ty děti! Ne abyste mne při tom ale postříkali!"
Vhazování
A kláda už letí do vody, skorem všechna voda v kanálu vyletěla směrem k plavebnímu řediteli a ten dostal pořádnou sprchu. "To jste si dovolili dost, podívejte jak vypadám!", volal plavební ředitel.
Vhazování
Klády byly ve vodě, děti začaly vhazovat polena a štěpiny. Když bylo všechno dříví ve vodě, plavební ředitel zapískal na píšťalku, dal pokyn plavcům u stavidel, ti je otevřeli a dříví se vydalo na svoji zhruba jeden a půl kilometru dlouhou pouť. Plavci s plavebními háky i bez nich se vyrazili za plovoucím dřívím po cestě podél kanálu.
Otevření stavidel
Nedaleko potoka Hučice přišel pokyn k vylovení polen. Této práce se ujali zkušení plavci Pavel, David, Jiří a Stanislav, nějak se mezi ně připletl i onen plavec ze Švýcarska, postavil se tak šikovně, navíc vytahoval dříví tak rychle, že na ostatní práce skoro ani nevyšla.
Nejvíc pracoval plavec ze Švýcarska
"Děkuji všem plavcům, těm ze Správy Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava, z Územního pracoviště Stožec, i vám ostatním za provedenou práci, děkuji divákům, že se přišli podívat. Přijďte i jindy, přítí ukázka plavení dříví bude v sobotu 9. června u hraničního potoka Ježová / Iglbach a další v neděli 8. července opět tady na Jeleních Vrších!", uzavřel ukázku plavení Hynek Hladík.
Ty, co nedošli s plaveným dřívím až k Hučici, přivítala před vchodem do stodoly domu č.p. 13, ve které je umístěna expozice o plavebním kanálu, kapela folklorního souboru Libín-S Prachatice. Když už bylo lidí dost, vyprávěly se ve stodole další pohádky z obou stran Šumavy. Jeden pán, který přijel na plavení až z Ostravy s tím, že přijel, aby slyšel Prolhanou pohádku, uprosil vypravěčku Helenu, aby ji zařadila do programu. Je to pohádka trochu divná a opravdu plná navzájem si odporujících nepravd. Nebyla však jediná, my u toho nebyli, my jsme vydrželi na plavení.
Po plavení se slavnost zahájení plavební sezóny blížila ke svému závěru. Na pódium znovu vystoupil folklorní soubor Libín-S Prachatice. Přišla řada opět na Doudlebskou, na pódiu tančil nejen soubor Libín-S, ale také diváci, na Koně. Koně přece vždycky patřili k práci v zemědělství a v lese. I Libín-S si přivezl svého koně. Ten jejich i tancoval.
Kůň
Už bylo poněkud volněji, tak byla chvilka dojít si na klobásku či skleničku něčeho dobrého ke stánku folklorního souboru Libín-S, ten dnes ukázal, že ne jen tancem žije, ale také něčím na zub, či něčím k napití.
Stánek Libín-S s obsluhou v kroji
Přišel i rozlučkový tanec V Prachaticích, bylo čtvrt na pět a slavnost zahájení plavební sezóny skončila.
Rozloučení
Mnohdy se hodí společná fotografie, soubor se tedy formuje k první letošní společné fotografii u plavebního kanálu.
Společná fotografie Libín-S
Folklorní soubor Libín-S Prachatice bude možné letos potkat:
- 10.-17.06.2012 - mezinárodní festival International FolkFest Murfreesboro ve státě Tennessee, USA;
- 07.07.2012 - oslava VII. výročí otevření Vítkova Hrádku pro veřejnost (pouze kapela);
- 20.07.2012 - Selské slavnosti Holašovice;
- 21.07.2012 (odpoledne) - Hudební festival Pod lípou v Jámě;
- 12.08.2012 - Kulturní osa - plavební kanál, Jelení Vrchy;
- 15.09.2012 - Závěr plavební sezóny, hraniční potok Ježová / Iglbach;
- 22.09.2012 - Městské slavnosti Prachatice.
(aktualizace 25.05.2012, 16:01)
PLAVENÍ DŘÍVÍ PRO DEJVICKÉ DĚTI
Na úterý 15. května 2012 připravila Správa toků - oblast povodí Vltavy státního podniku Lesy České republiky ukázku plavení dříví na Schwarzenberském plavebním kanálu pro děti z pražských Dejvic.

Děti byly na škole v přírodě ve Stožci a vydaly se k plavebnímu kanálu na Jelení Vrchy pěšky. Když přišla skupinka páťáků na Jelení Vrchy, měla za sebou jistě víc než sedm kilometrů. Na Jeleních Vrších je čekal Hynek Hladík, správce toků státního podniku Lesy České republiky, jinak také plavební ředitel na Schwarzenberském plavebním kanálu.

"Tak vás tady na Jeleních Vrších, plavci, vítám. Víte, proč jste sem přišli?"

"Že ne? No přece přišli jste plavit dříví. To koryto, co u něj stojíme, to je Schwarzenberský plavební kanál. Byl postaven před více než dvěma sty lety, aby umožnil plavení dříví ze severních úbočí Šumavy do našeho tehdejšího císařského hlavního města. Víte, jak se to město jmenuje?"

"Ne, Praha to nebyla, Praha byla hlavní město Českého království."

"Správně, Vídeň..."

Povídání o plavebním kanálu bylo spojeno se spoustou dotazů. Děti tak odpovídaly na otázky ze zeměpisu, např. na kterých řekách leží Vídeň či Praha, do kterých moří ty řeky tečou. Jen kousek od skupinky vlály tři vlajky. Vyjmenovat dvě z nich, to bylo jednoduché, vlajka České republiky a vlajka Evropské unie. Ta třetí, se čtyřmi bílými a čtyřmi modrými vodorovnými pruhy, to už je otázka hodně těžká. Chybně je odpověď: "Řecká." Není to totiž vlajka státu, ale šlechtického rodu, který plavební kanál nechal postavit, dnes po něm plavební kanál nese jméno - Schwarzenberský.

Hynek Hladík povídal dětem nejen na břehu kanálu, ale také v expozici EXPO KANÁL.

Zpátky ven, na sluníčko. Na břehu kanálu bylo přichystáno dříví, o stodolu byly opřeny plavební háky.

"Řekli jsme, že budeme plavit dříví. Rozdělte si plavební háky, dejte ale pozor, ať se navzájem nezraníte, vy, co na vás nářadí nevyšlo, budete vhazovat dříví!
Vhazování dřeva
Dříví plulo po hladině kanálu od domu č.p. 13 na Jeleních Vrších až k okraji lesa pod lesovnou. Malí plavci usměrňovali plavbu, vyprošťovali vzpříčená polena.
Malí plavci
Konečně je dříví u cíle své dnešní cesty. Teď přijde na řadu ta nejtěžší práce, vytahat dříví z vody ven.

"My máme ve vodě jen pár polen, dřív, když se plavilo pro Vídeň, bylo třeba vytáhnout u ústí řeky Große Mühl do Dunaje plavené dříví. Pracovalo se od pěti ráno do sedmi večer."
Vytahování dříví
Po práci na plavení dříví a po svačině u bufetu na Jeleních Vrších si šly děti prohlédnou plavební tunel.

"Plavební tunel byl původně 429 metrů dlouhý. Aby bylo možné kanálem plavit i dlouhé dříví, byly upraveny oblouky a proto bylo nutné i zkrátit tunel. Dodnes je ale vidět chodník,který byl dřív v tunelu i zbytky původního portálu. Zjistěte mi, prosím, o kolik byl tunel zkrácen a jak je tedy dnes dlouhý!", vydal Hynek Hladík poslední úkol u horního portálu plavebního tunelu. Děti hledaly chodník, krokovaly, padlo několik odhadů zkrácení. Jeden z nich byl správný - o 21 metrů.
U horního portálu tunelu
(aktualizace 25.05.2012, 15:59)
POŠKOZENÝ KŘÍŽEK U KŘIŽOVATKY NA ZVONKOVÉ
Včera běžela reportáž o "ničení" Schwarzenberského plavebního kanálu na Zvonkové. Viděli jsme detaily od Schwarzenberského plavebního kanálu z doby stavby, na stavbě to snad nikdy není nádherné, neukázali nám ale poškozený křížek přímo na křižovatce na Zvonkové.

Poškozený křížek na Zvonkové

Detail poškozeného křížku na Zvonkové

Komu ten křížek vadil?
(aktualizace 25.04.2012, 21:39)
POZOR NA KÁCENÍ U PLAVEBNÍHO KANÁLU!
Těžba stromů v blízkosti plavebního kanálu mezi hraničním potokem Ježová / Iglbach a bývalou osadou Růžový Vrch (lokalita U Korandy) byla dokončena. Od plavebního kanálu byla přiblížena prakticky všechna dřevní hmota, zbývá pouze jedna olše.

Plavební kanál u Ježové

Sáhový kámen 113

V současnosti však probíhají těžební práce na rakouské straně mezi tzv. Krumlovskou silnici / Krumauer Strasse a celnickou chatou asi kilometr před Ježovou.
(aktualizace 25.04.2012, 21:25)
JEDNÁNÍ O SCHWARZENBERSKÉM PLAVEBNÍM KANÁLU V AIGENU
25.04.2012 se na půdě rakouské organizace cestovního ruchu Tourismusverband Böhmerwald v Aigenu setkali Hynek Hladík za Správu toků - oblast povodí Vltavy státního podniku Lesy České republiky, který zastupoval zároveň folklorní sdružení Libín-S Prachatice, Alexander Jalkotzy, vedoucí referátu lidové kultury na úřadu Hornorakouské zemské vlády a hostitel Reinhold List.
Reinhold List a Hynek Hladík informovali pracovníka úřadu Zemské vlády společně o připravovaném projektu Schwarzenberský plavební kanál - kulturní dědictví ožívá. Jeho partnery jsou Správa Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava, Lesy České republiky, s.p., a Tourismusverband Böhmerwald. Čeští partneři připravují stavební opatření - rekonstrukci úseků plavebního kanálu, která budou doplněna tzv. měkkou částí oživující plavební kanál. Rakouský partner připravuje pouze marketingová opatření.

Reinhold List upozornil, že na rakouské straně je problém s financováním stavební činnosti, vzhledem k tomu, že obce nemají volné finanční prostředky. Proto v rámci projektu se na rakouské straně nebudou provádět žádná stavební opatření. Je však bezpodmínečně nutné např. vyměnit propust na silničce do Sonnenwaldu, která je ve vlastnictví Spolkové země Horní Rakousy. V roce 2013 se na Šumavě uskuteční mezinárodní setkání plavců a vorařů, které se bude konat jak v Rakousku, tak v České republice. Část v Rakousku se bude konat právě v Sonnenwaldu.
Alexander Jalkotzy upozornil, že on je zodpovědný za lidovou kulturu, tedy do jeho kompetence spadají akce oživující plavební kanál. Záležitosti týkající se památkové ochrany a možné podpory opravy či rekonstrukce památkově chráněných objektů má na starosti kolega, na kterého je třeba se obrátit.
Dále byla diskutována příprava zahájení plavební sezóny 19.05.2012 a navazující Slavnosti světel 18.05.2012 v Prachaticích. Folklorní sdružení Libín-S Prachatice pozvalo zvonkaře z hornorakouské obce Altmünsteru, kteří pozvání přijali. Běh zvonkařů je v současnosti již zapsán na rakouském seznamu nehmotného kulturního dědictví. Prezentace v Prachaticích a následně na Jeleních Vrších bude první mimo rakouské území, bude vlastně propagací Horních Rakous. Alexander Jalkotzy přislíbil podporu Slavnosti světel v Prachaticích. Je však třeba, aby zvonkaři požádali o podporu Zemskou vládu, předběžně je možné říci, že Zemská vláda uhradí dopravu svítících čepic kamionem.

Alexander Jalkotzy napomůže navázání kontaktů mezi folklorním sdružením Libín-S Prachatice s hornorakouskými soubory.
(vloženo 23.04.2012, 17:57)
SCHWARZENBERSKÝ PLAVEBNÍ KANÁL BYL V TELEVIZI
V minulých dnech jsme informovali, že na úseku Schwarzenberského plavebního kanálu spravovaném Správou Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava byly zahájeny přípravné práce před vlastní rekonstrukcí.

Proti způsobu provádění opravy Schwarzenberského plavebního kanálu protestují aktivisté a některá občanská sdružení, mluví o zničení historického koryta. Proto se ke Schwarzenberskému plavebnímu kanálu do oblasti Zvonkové vydal v úterý 24.04.2012 štáb České televize. V současnosti se tam provádí odstraňování pařezů z trasy rekonstruovaného plavebního kanálu.

Ve večerních Událostech na ČT1 je ve stopáži 25:30-27:08 reportáž od Schwarzenberského plavebního kanálu.

Plavební kanál u Jezerního smyku

V závěru reportáže je konstatováno, že památkáři nezastaví prováděné práce ani neudělí za dosud provedené práce pokutu.
V reportáži byly sice zveřejněny obrázky ze "zničeného" plavebního kanálu po odstranění pařezů, kamera však neukázala úseky, kde průběh kanálu již není vůbec zřetelný, někde je kanál zcela zarostlý a zanesený, jinde jsou stěny kanálu zničeny v předchozích desetiletích.

Nebyly ani obrázky z Rakouska, kde v některých místech je v trase kanálu postavena silnice a nikdy již kanál v původní trase nebude možné obnovit. I s dokumentárními snímky lze tedy manipulovat. Stačí, když se ukazuje pouze část pravdy.
Těžbu zhruba 238 stromů v úseku mezi hraničním potokem Pestřice / Rothbach a Medvědím potokem prováděla v minulých dnech firma RENO ŠUMAVA pro Správu Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava. Těžba je součástí přípravných prací před zahájením rekonstrukce plavebního úseku.

Rekonstukce je součástí přeshraničního projektu třech partnerů - Správy Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava, státního podniku Lesy České republiky a rakouské organizace cestovního ruchu Tourismusverband Böhmerwald - nazvaný Schwarzenberský plavební kanál - kulturní dědictví ožívá, který bude financován z prostředků Evropské unie.
Správa Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava před několika dny otevřela obálky s nabídkami stavebních firem na rekonstrukci plavebního kanálu. Nejnižší nabídku předložila jedna jihočeská firma, která již v minulosti na Schwarzenberském plavebním kanálu pracovala. Výběrová komise musí nyní posoudit, zda firma splnila všechny požadavky zadavatele. V případě, že bude vše shledáno v pořádku, bude podepsána hospodářská smlouva mezi zadavatelem a zhotovitelem. Potom již bude možné zahájit stavební práce.
Podobně jako Správa Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava bude vybírat zhotovitele i druhý partner projektu Schwarzenberský plavební kanál - kulturní dědictví ožívá - státní podnik Lesy České republiky. Do 24.04.2012 bylo možné předkládat nabídky, 25.04.2012 zasedala komise, která otevírala obálky s nabídkami. Nejnižší nabídku podala stejná firma, která se jako nejnižší umístila i u národního parku. I u LČR však musí dodat doplňující informace. V případě, že je nedodá, bude uzavřena smlouva s firmou, která podala druhou nejnižší nabídku.
I v úseku spravovaném státním podnikem Lesy České republiky se budou odstraňovat z trasy kanálu pařezy stromů, které vyrostly za dobu po skončení plavení počátkem 20. století. Na rozdíl od úseku Národního parku Šumava, kde se odstraňují čerstvé pařezy, mezi potokem Ježová a hlavním evropským rozvodím byly stromy vytěženy zhruba před 15 lety, takže se předpokládá, že pařezy budou již z velké části rozpadlé, při jejich odstranění by nemělo docházet k výraznému poškození břehových zdí. Na velké části trasy budou stěny kanálu očištěny od nárostů trávy a mechů, pak už bude zřejmé, kde je zeď rozpadlá, kde ji bude třeba rozebrat a sestavit znovu. Ale i na tomto úseku bude nutné zcela rozebrat opevnění zdí i dna, propust na Ježové přímo na státních hranicích, aby mohlo být provedeno odborné zatěsnění dna a břehových zdí. Budou použity i moderní materiály, po dokončení stavby však nesmí být nikdy viditelné. Obrázky během stavby bývají ale vždy ne právě hezké. Důležitý je ale výsledek, který musí hlídat odborníci stavebního dozoru, památkové péče a ochrany přírody.
V blízké době přineseme výběr obrázků z rekonstrukce plavebního kanálu mezi Jeleními Vrchy a Želnavským smykem či mezi Světlou vodou a Stockým / Ježovým potokem a z prací u hraničního potoka Ježová / Iglbach (několik obrázků od Ježové je v v galerii).
(aktualizace 25.04.2012, 17:13)
JIHOČESKÝ KRAJ PODPOŘÍ AKCE U SCHWARZENBERSKÉHO PLAVEBNÍHO KANÁLU
Jihočeský kraj
Folklorní sdružení Libín-S Prachatice, nositel hranice překračujícího projektu Šumavský folklorní festival Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu obdržel neoficiální informaci, že v minulých dnech bylo schváleno poskytnutí grantu v rámci grantového programu Podpora živé kultury. Grant nebyl údajně poskytnut v plné výši, žádost byla krácena.
(vloženo 23.04.2012, 17:57)
LESY ČESKÉ REPUBLIKY BUDOU VYBÍRAT ZHOTOVITELE
Evropská unie
Lesy České republiky, s.p., budou vybírat zhotovitele prací na rekonstrukci Schwarzenberského plavebního kanálu v úseku mezi hlavním evropským rozvodím v bývalé osadě Růžový Vrch a hraničním potokem Ježová. 24. dubna 2012 končí termín odevzdání nabídek, o den později se budou otevírat obálky a vybírat zhotovitel.
Připravovaná rekonstrukce Schwarzenberského plavebního kanálu je součástí projektu Správy Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava, s.p., a Tourismusverband Böhmerwald - Schwarzenberský plavební kanál - kulturní dědictví ožívá, který bude spolufinancován z prostředků Evropské unie.
(vloženo 19.04.2012, 21:51)
DĚTI A STUDENTI BUDOU POZNÁVAT PLAVEBNÍ KANÁL
25. dubna 2012 doprovodí ke Schwarzenberskému plavebnímu kanálu na Jeleních Vrších studenty z Německa vedené energetickým expertem doktorem Erwinem Auerem plavební ředitel Hynek Hladík.
Schwarzenberský plavební kanál má ve svých úsecích na území České republiky dva správce - Správu Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava, ta spravuje zhruba 30 km plavebního kanálu mezi bavorskými hranicemi pod Třístoličníkem a hraničním potokem Pestřice / Rothbach za Zadní Zvonkovou, a státní podnik Lesy České republiky, jeho šestikilometrový úsek je mezi hraničním potokem Ježová / Iglbach na česko-rakouských hranicích a hraničním znakem II/14 nedaleko rakouské osady Unterurasch.

Přestože úsek Lesů České republiky nedosahuje až na Jelení Vrchy, připraví 15. května 2012 na Jeleních Vrších Správa toků - oblast povodí Vltavy akci na Schwarzenberském plavebním kanálu pro děti z Prahy 6. Ty budou na škole v přírodě ve Stožci a vydají se na pěší výlet ze Stožce na Jelení Vrchy. Správa toků pro pražské děti připraví Den s LČR, při kterém se dozvědí hodně zajímavostí o plavebním kanálu i o Šumavě. Budou mít šanci vyzkoušet si práci s plavebními háky při úplně první letošní ukázce plavení dříví, ještě před oficiálním zahájením plavební sezóny.
V červnu 2012 přijedou na pozvání folklorního sdružení Libín-S Prachatice, nostitele hranice překračujícího projektu Šumavský folklorní festival Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu na Jelení Vrchy děti z českobudějovické základní školy Grünwaldova. Bude pro ně připravena ukázka plavení dříví, ale také vyprávění pohádek z obou stran Šumavy.
(vloženo 19.04.2012, 21:34)
UŽ ZA MĚSÍC ZAČÍNÁME
Již jen měsíc zbývá do zahájení plavební sezóny na Schwarzenberském plavebním kanálu.
Zahájení plavební sezóny 2012 - pozvánka
Klády a polínka poplavou v roce 2012 znovu poprvé v sobotu 19. května na Jeleních Vrších. Folklorním setkáním si připomeneme, jak plavci z Čech, kteří tvrdě pracovali při vytahování plaveného dříví od ráa do večera, po práci hráli, zpívali i tancovali. A taky si vyprávěli. To všechno bude součástí zahájení plavební sezóny. Jistě přijedou i lidoví řemeslníci, aby se pochlubili, že stále ještě nevymřela stará šumavská řemesla.

Bude také něco, co tu ještě nebylo: Přijedou zvonkaři z Horních Rakous se svými obrovitými svítícími čepicemi. Ti se představí poprvé mimo rakouské území v pátek večer v Prachaticích při Slavnosti světel, která bude i pozvánkou na Jelení Vrchy.
Slavnost světel v Prachaticích
Záštitu nad Slavností světel 18. května 2012 přislíbil senátor Tomáš Jirsa.
(vloženo 17.04.2012, 21:11)
SCHWARZENBERSKÝ PLAVEBNÍ KANÁL BUDE V RÁDIU
Českobudějovické studio Českého rozhlasu má každý den v jednu hodinu po poledni na programu pořad Přímá linka. Kulatý stůl, zajímavá témata a lidé, kteří musí dát odpověď – to je pravidelný kontaktní pořad na jihočeské frekvenci 106,4 MHz.

Pozvání do českobudějovického studia dostal na dobu krátce před zahájením plavební sezóny na Schwarzenberském plavebním kanálu, přesněji na 11. května 2012, plavební ředitel Hynek Hladík. Jaké dotazy mají na Hladíka rozhlasáci přichystané?

Kolikrát a kde budou letos ukázky plavení, doprovodné programy, jak se udržuje kanál, jaké úseky jsou ještě funkční ať už od minula či obnovené, jak je to financované, jak funguje přeshraniční spolupráce na plavení, táhne plavení více Čechy nebo Rakušany...

Dotazy a připomínky plavebnímu řediteli budete moci zavolat v den vysílání od 13.00 do 13.30 hodin na telefonní číslo 386355444. Své dotazy do pořadu Přímá linka můžete psát také formou SMS ve tvaru CB mezera PL a text dotazu na telefonní číslo 9077704 (CB PL text - 9077704). Cena jedné SMS jsou 4 koruny.
Rádio z Českých Budějovic můžete sledovat i na internetu. Na internetu najdete i rozhlasový archiv, takže jestli se 11. května ve 13:03 nedostanete k rozhlasovému přijímači ani k počítači, můžete si pořad poslechnout v klidu jinde. Akorát, potom už se nebudete moci zeptat.
(vloženo 17.04.2012, 20:39)
NATURSCHAUSPIEL.AT
Oddělení ochrany přírody Hornorakouské zemské vlády ve spolupráci s hornorakouskou organizací cestovního ruchu Oberösterreich Tourismus a Hornorakouským zemským muzeem připravilo projekt NATURSCHAUSPIEL.at (Divadlo přírody). Realizací projektu byl pověřen Institut für Angewandete Umweltbildung (IFAU - Institut pro užité vzdělávání o životním prostředí.

NATURSCHAUSPIEL.at umožňuje se nechat vtáhnout do přírodních prostor, poznávat, přírodu z nových úhlů pohledu. Spolková země Horní Rakousy je bohatá na mimořádná přírodní prostředí.

Jedním z cílů 64 různých výletů s průvodcem je i Schwarzenberský plavební kanál.
Das (s)achte Weltwunder
Ta slovíčka nejde tak malebně přeložit do češtiny, je na to třeba daleko víc slov, lépe však dvě věty. Možná nejvhodnější je: "Jemný světový zázrak = osmý zázrak světa".

Od vrchovištního rašeliniště ke Canale Grande (Velký kanál) Šumavy (Canale Grande = Velký kanál v Benátkách).

Doprovázený výlet povede do jedinečného vrchovištního rašeliniště a přírodní rezervace Bavorská slať / Bayrische Au nacházejícího se v místech, která jsou ovlivněna vzdutím Lipenské přehrady. Dalším cílem bude Schwarzenberský plavební kanál s tradiční ukázkou plavení dříví. Účastníci budou obdivovat mimořádný inženýrský výkon, který byl potřebný k překonání hlavního evropského rozvodí.
Termíny:
- sobota 09.06.2012
- středa 01.08.2012
- sobota 15.09.2012
Místo srazu:
Oberhaag, Landhotel Haagerhof, A-4160 Aigen-Schlägl, Rakousko
Čas srazu: 10:00 hod.
Vybavení:
dobré boty, dlouhé kalhoty, pláštěnka, akce probíhá v lese a rašeliništi. Nezapomeňte na svačinu.
Ceny:
- děti 5 €
- dospělí 8 €
- skupiny (cena na osobu) 7 €
- rodina maximálně 15 €
Výlet povedou zkušené lesní pedagožky a průvodkyně přírodou a krajinou Lauß a Niederdöckl z Böhmerwaldschule a organizace cestovního ruchu Tourismusverband Böhmerwald (v němčině) ve spolupráci s Ing. Hynkem Hladíkem ze státního podniku Lesy České republiky (česky a německy při ukázce plavení dříví, resp. na vyžádání v termínech 09.06.2012 a 01.08.2012 na celé trase).
Další informace v němčině najdete ZDE. Na této stránce si můžete i rezervovat místa ve skupině.
První akce projektu NATURSCHAUSPIEL.at sice začaly již počátkem dubna 2012, oficiální zahájení však proběhne 05.05.2012 u jezera Almsee v Solné komoře za účasti zemského hejtmana Josefa Pühringera.
(vloženo 13.04.2012 19:32)
MEZINÁRODNÍ SETKÁNÍ PLAVCŮ A VORAŘŮ 2012
LA POBLA DE SEGUR - LLEIDA - KATALÁNSKO
DIADA DELS RAIERS
Z Katalánska přišel od Kultuního sdružení vorařů od Noguera Pallaresa (Associació Cultural dels Raiers de la Noguera Pallaresa) e-mail s pozvánkou na mezinárodní setkání plavců a vorařů, které se bude konat od čtvrtka 28. června 2012 do neděle 1. července 2012 s tímto programem:
28. června 2012, čtvrtek:
- přivítání účastníků tradiční hudbou a tancem
- večeře na přivítanou

29. června 2012, pátek:
- valná hromada Mezinárodní asociace plavců a vorařů v Comú de Particulars
- návštěva románského kostela ve Val de Boí (zapsané na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO)
- návštěva okolí La Pobla de Segur, vorařského muzea a sochy voraře
- girellada (barbacue) s lidovou hudbou z Pallars
- večeře ve stanu
- večerní a pyrotechnické představení
- večerní taneční zábava

30. června 2012, sobota:
- "Espardenyada popular" - pěší výlet
- návštěva Vall Fosca
- oběd ve stanu
- průvod plaveckých a vorařských spolků ulicemi La Pobla de Segur
- koncert skupiny El Pont d´Arcalís
- večeře ve stanu
- večerní taneční zábava

1. července 2012, neděle:
- performance Castellers, Pont de Claverol
- splutí vorů řekou Noguera Pallaressa
- lidový oběd ve Vernedot
- závěrečná ceremonie
La Pobla de Segur je jedním z nejvýznamnějších měst departmentu Pallars Juss?. Má tři tisíce obyvatel a výměru 3359 km2. Leží v nadmořské výšce 525 m n.m. v místě soutoku řek Noguera Pallaressa a Flamisell v jezeře San Antoni.
Město La Pobla de Segur vždy díky své poloze na úpatí hor bylo místem setkávání kultur Pyrenejí a údolí.
Město La Pobla de Segur je vzdáleno zhruba 200 km od hlavního města Katalánska. Je konečnou stanicí železnice na úpatí Pyrenejí. Nejbližší letiště je Barcelona.
Vall de Boí je údolí na jihozápad od národního parku Aigüestortes, kde můžete navštívit několik úžasných románských kostelíků. V roce 2000 bylo zapsáno do světového dědictví UNESCO. Dva nejhezčí kostelíky se nachází ve vesničce Taüll (Santa Maria de Taüll a Sant Climent de Taüll). Další kostelíky si můžete prohlédnout v Boí (Sant Joan) a v Erill la Vall (Santa Eulália), kde se také nachází Centre d’Interpretació del Románic, kam je vstup sice zdarma, ale výstava je celkem o ničem. Aspoň jeden románský kostelíček ale rozhodně stojí za vidění, ať už v Sonu, nebo ve Vall de Boí.
Další informace na stránkách města La Pobla de Segur a plaveckého spolku.
(Aktualizace 12.04.2012 16:09)
U PLAVEBNÍHO KANÁLU SE ZAČÍNÁ PRACOVAT
Již počátkem roku 2012 jsme informovali na těchto stránkách o společném přeshraničním projektu Správy Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava, s.p. Lesy České republiky a rakouského sdružení cestovního ruchu Tourismusverband Böhmerwald "Schwarzenberský plavební kanál - kulturní dědictví ožívá", který bude spolufinacován z prostředků Evropské unie v rámci Evropské regionální spolupráce - Česká republika - Rakousko, cíl 3.
Evropská unie
V těchto dnech probíhají přípravné práce - Správa Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava zadala odstranění stromů vrůstajících do tělesa plavebního kanálu a jejich pařezů mezi Medvědím potokem a hraničním potokem Pestřice / Rothbach. Práce začaly v pátek 06.04.2012, jejich dodavatelem je firma Reno Šumava z Vlachova Březí.

I v úseku spravovaném s.p. Lesy České republiky mezi Růžovým Vrchem a hraničním potokem Ježová / Iglbach se bude podél plavebního kanálu kácet. Těžbu stromů bude prostřednictvím svých dodavatelů zajišťovat Lesní správa Vyšší Brod.

Práce na obou úsecích probíhají či budou probíhat v těsné blízkosti frekventované cyklostezky podél plavebního kanálu (modrá turistická značka). Věnujte pozornost pokynům dodavatelských firem, jedná se o nebezpečné práce, které by vás mohly ohrozit. Nepřibližujte se na vzdálenost menší než dvě délky těžených stromů, tedy na vzdálenost menší než zhruba 40 m od místa těžby!

Na těžbu stromů v oblasti Zvonkové je nasazen těžební stroj, dříví a klest leží převážně v korytě kanálu, další klest leží na doprovodné cestě. Může vytvářet překážky pro cyklisty.

POZOR!!! Těžba dřeva probíhá i na rakouském území, cyklisté, motoristé i pěší jsou při jízdě (chůzi) od Schoeneben do Sonnenwaldu odkláněni na lesní cestu kolem Boehmerwaldschule. POZOR!!! Při cestě podél kanálu od Zvonkové není žádné vyrování, pokácené stromy leží přes cestu.
Oba čeští partneři vyhlásili výběrová řízení na zhotovitele stavebních prací.

V úterý 10. dubna 2012 se konala prohlídka staveniště úseku ve správě LČR mezi Ježovou a rozvodím v bývalé osadě Růžový Vrch. Z osmi firem, které si vyzvedly podkladové materiály, se pochůzky zúčastnili zástupci pouze třech firem. O den později - 11. dubna 2012 se koná prohlídka staveniště úseku plavebního kanálu ve správě NPŠ - mezi Medvědím potokem a potokem Pestřice / Rothbach.

O výsledku výběrových řízení budeme informovat.
(aktualizace 10.04.2012, 21:17)
LIBÍN-S VÁM PŘEJE RADOSTNÉ VELIKONOCE
Folklorní soubor Libín-S Prachatice, nositel projektu Šumavský folklorní festival Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu Vám přeje radostné velikonoce.
Radostné velikonoce
(vloženo 07.04.2012, 21:47)
VELIKONOČNÍ POPRAŠEK
I na svahy pod Plechým a Smrčinou, kterými prochází Schwarzenberský plavební kanál napadl o velikonocích poprašek sněhu. Dokazuje to obrázek kamery obce Želnava. Na snímku vpravo dole Želnava, nad ní na obzoru Plechý, dále vlevo Hraničník a Smrčina.
(vloženo 08.04.2012, 08:08)
PLAVEBNÍ KANÁL MEZI ROZVODÍM A JEŽOVOU
Plavební ředitel Hynek Hladík provedl v pátek 6. dubna 2012 prohlídku plavebního kanálu mezi hlavním evropským rozvodím a hraničním potokem Ježová / Iglbach. Hlavní rozdíl, který nastal od předchozí prohlídky 22. března 2012, je, že celý úsek je již prakticky bez sněhu. Poslední zbytky sněhu, zhruba do 10-20 cm, leží přimo na státních hranicích u potoka Ježová, na rakouském území je v blízkosti Ježové sněhu o poznání víc.
Svatý Hubert v bývalé osadě Růžový Vrch

Stavidla na Růžovém Vrchu

Sáhový kámen 112

Plavební kanál nad sáhovým kamenem 112

Plavební kanál u Ježové
(vloženo 07.04.2012, 17:54)
PLAVENIE DREVA V DREVENOM VODNOM ŽĽABE RAKYTOVO
Z Banské Bystrice přišla pozvánka na plavení dříví ve vodním korytě Rakytovo.

Mestské lesy s.r.o. Banská Bystrica Vás pozývajú na plavenie dreva v jedinečnom drevenom vodnom žľabe Rakytovo v Dolnom Harmanci.

Plavenie dreva sa bude prevádzať tradičnou metódou pomocou háčikov.

  Dňa 27.4.2012 bude akcia sprevádzaná ľudovou muzikou.

dňa 27.4.2012 o 8,00 hod.
Program:
8,00 hod otvorenie plavebnej sezóny
8,15 – 8,45 hod občerstvenie
8,45 – 9,15 hod rozmiestnenie plaviteľov
9,15 – 12,00 hod plavenie
12,00 – 12,30 hod návrat plaviteľov
12,30 – 12,45 hod vyhodnotenie plavenia
12,45 – 16,00 hod občerstvenie po plavení

dňa 28.4.2012 o 9,30 hod.
Program:
9,30 hod  otvorenie plavenia dreva
9,30 –   9,45 hod  občerstvenie
9,45  –  10,15 hod  rozmiestnenie plaviteľov
10,15  – 11,15 hod  plavenie
11,45 – 12,00 hod  vyhodnotenie plavenia

Kontakt: www.lesybb.sk, e.apfel@lesybb.sk
Vodní koryto Rakytovo
(vloženo 03.04.2012, 12:30)
MEZINÁRODNÍ SETKÁNÍ PLAVCŮ A VORAŘŮ ŠUMAVA 2013
Již jen něco přes rok zbývá do začátku mezinárodního setkání plavců a vorařů Šumava 2013. Bude to v historii Mezinárodní asociace plavců a vorařů první mezinárodní setkání, které se bude konat na území dvou států - v České republice a v Rakousku.

Centrum mezinárodního setkání budou Prachatice. Plavci a voraři ale zavítají do Rakouska - v Schöneben bude zasedat valná hromada Mezinárodní asociace, ostatní účastníci se budou moci vydat do Českého Krumlova, nebo do kláštera Schlägl a jejich lesů či na prohlídku Národního parku Šumava. Přímo na česko-rakouských hranicích bude první ukázka plavení dříví.

Další ukázka plavení dříví bude na Jeleních Vrších, měly by tu být plaveny klády, ale také palivové dřevo.

Protože hostitelem plavců a vorařů bude folklorní soubor, bude setkání i ve znamení lidových písniček, tanců, věříme, že nebudou znít jen české melodie a písničky.

Připravena jsou i první varianty plakátu. Tady je:
Mezinárodní setkání plavců a vorařů Šumava 2013
Mezinárodní setkání plavců a vorařů Šumava 2013
Na plakátu, v jehož pozadí je Langweilova grafika s prvním plavením tunelem 4. května 1824, jsou plavci z německého Kinzingu, společně zpívající voraři z Dunajce v polských Pieninách a ze Slovinska, plavci z Katalánska a Baskytska i tanečníci ze souboru Libín-S Prachatice.
(vloženo 02.04.2012, 22:07)
OBEC NOVÁ PEC PODPOŘÍ AKCE U KANÁLU
Nová Pec
Dle dobře informovaného zdroje podpoří obec Nová Pec projekt Šumavský folklorní festival Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu. Rozhodlo o tom zastupitelstvo obce Nová Pec na svém zasedání 30.03.2012.

Na Jeleních Vrších, které spadají do území obce Nová Pec, se odehrává velká většina akcí projektu:
- dvě folklorní setkání (v květnu a v srpnu)
- dvě setkání s pohádkami z obou stran Šumavy (v květnu a v srpnu)
- dvě setkání s lidovými řemesly (v květnu a v srpnu)
- výstava "svítících čepic" "zvonkařů" z hornorakouského Altmünsteru (v květnu)
- tři ukázky plavení dříví (v květnu, červenci a v srpnu)
- setkání s modlitbou při pouti k Rosenauerově kapli Korunování Panny Marie (v srpnu)
- ukázka práce uhlířů (v srpnu)

Jedna ukázka plavení dříví se koná u bavorských hranic, rovněž na území obce Nová Pec, v září
Bližší informace uvedeme po zveřejnění usnesení zastupitelstva obce Nová Pec na webových stránkách obce.
(vloženo 01.04.2012, 08:32)
MĚSTO PRACHATICE POSKYTNE PŘÍSPĚVEK
Prachatice
Město Prachatice poskytne příspěvek na realizaci projektu Šumavský folklorní festival Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu 2012. V úterý 26.03.2012 podepsal za folklorní sdružení Libín-S Prachatice jeho předseda Hynek Hladík na městském úřadě v Prachaticích smlouvu o poskytnutí příspěvku.

Šumavský folklorní festival Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu 2012 bude zahájen v pátek 18.05.2012 právě v centru okresního města Slavností světel za účasti hornorakouských "zvonkařů" z Altmünsteru. Zbývající část festivalu bude probíhat od května do září na Jeleních Vrších a pod Třístoličníkem na Prachaticku a na česko-rakouských hranicích u hraničního potoka Ježová / Iglbach.
(vloženo 28.03.2012, 12:02)
U SCHWARZENBESKÉHO PLAVEBNÍHO KANÁLU JARO JEŠTĚ NENÍ
U Schwarzenberského plavebního kanálu mezi hlavním evropským rozvodím v bývalé osadě Růžový Vrch (U Korandy) a hraničním potokem Ježová / Iglbach stále ještě jaro není, leží tam jistě přes půl metru sněhu, jen na osluněných místech na doprovodné cestě jsou jen ostrůvky bez sněhu.

Přesvědčili se o tom dva lesníci ze státního podniku Lesy České republiky - Hynek Hladík ze Správy toků - oblast povodí Vltavy a Jan Zdechovan z Lesní správy Vyšší Brod.
Obraz Svatého Huberta v bývalé osadě Růžový Vrch

Plavební kanál mezi Růžovým Vrchem a Ježovou

Plavební kanál u Ježové

Plavební kanál u Ježové
Správa toků bude v letošním roce provádět rekonstrukci plavebního kanálu mezi hlavním evropským rozvodím a potokem Ježová. Práce, které budou součástí projektu Schwarzenberský plavební kanál - kulturní dědictví ožívá spolufinancovaného z prostředků Evropské unie.
Evropská unie
V současné době se dokončuje příprava vyhlášení výběrového řízení na zhotovitele stavby. Součástí stavebních prací však nebude vytěžení stromů rostoucích na lesních pozemcích nad plavebním kanálu, proto Hladík se Zdechovanem vyznačovali stromy, které bude nutné pokácet před zahájením rekonstrukčních prací.
Ještě malá poznámka. Nedočkaví cyklisté pod dojmem jara dole v kraji, na české i rakouské straně Šumavy, se vydávají na kole k plavebnímu kanálu. Jestli se na něco podobného chystáte, změňte plány, sněhu je opravdu moc. Většinou na kanálové cestě, nebo na cestě mezi Růžovým Vrchem a St. Oswaldem leží víc než půl metru sněhu, na kole to opravdu nejde.
(Aktualizace 23.03.2012 21:07)
PRAVOBŘEŽNÍ SILNICE OTEVŘENA PRO VEŘEJNOST
Od počátku roku došlo k významným změnám v silniční síti silnic III. třídy na pravém břehu Lipenské přehrady. Pro veřejnost byla otevřena tzv. Pravobřežka mezi Frýdavou a Kyselovem, která doposud byla lesní cestou. "Nová" silnice III. třídy je nyní ve vlastnictví Jihočeského kraje, ve správě Správy a údržby silnic Jihočeského kraje.

Na druhé straně byla ze sítě silnic III. třídy vyřazena silnice mezi Pasečnou a Kyselovem přes bývalé vesnice Rychnůvek / dř. Deutsch Reichenau, Jasánky / Asang, Otov / Ottenschlag, Růžový Vrch / Rosenhügel a stala se lesní cestou. "Nová" lesní silnice je ve vlastnictví České republiky, ve správě s.p. Lesy České republiky. Správu lesní cesty vykonává Lesní správa Vyšší Brod. Cesta mezi Pasečnou a Kyselovem přestala být veřejnou. Ze zákona (zák. 289/95 Sb., o lesích, ve znění pozdějších předpisů, a zákona 114/91 Sb., o ochraně přírody a krajiny) je v lesích zákázáno jezdit a stát motorovými vozidly. Zároveň, vzhledem k tomu, že cesta se nalézá na území Chráněné krajinné oblasti Šumavy, je na území CHKO zakázáno vjíždět a setrvávat s motorovými vozidly a obytnými přívěsy mimo silnice a místní komunikace a místa vyhrazená se souhlasem orgánu ochrany přírody, kromě vjezdu a setrvávání vozidel orgánů státní správy, vozidel potřebných pro lesní a zemědělské hospodaření, obranu státu a ochranu státních hranic, požární ochranu a zdravotní a veterinární službu.

Dle informace Lesní správy Vyšší Brod příjezd pro motorová vozidla do bývalé osady Růžový Vrch od Pasečné či od Pravobřežní silnice uzavřen nebude.
Těmito změnami dojde k podstatným změnám příjezdu na ukázky plavení dříví v oblasti potoka Ježová / Iglbach.

Od hráze Lipenské přehrady je možné přijet k na ukázku plavení dříví u hraničního potoka Ježová / Iglbach po této trase:

hráz Lipenské přehrady (0,0 km) - Přední Výtoň (5,4 km) - Frýdava (8,7 km) - dále po nově otevřené silnici "Pravobřežka" - křižovatka U mostu (16,1 km) - křižovatka Kyselov (17,6 km), zde vlevo směrem na Aigen (značeno) - hraniční přechod Kyselov - Diendorf (19,2 km) - Schwarzenberský kanál (20,0 km)- Oberhaag (22,5 km)

(v závorce jsou uvedeny vzdálenosti od výchozího místa, tzn. od hráze Lipenské přehrady)

Ti, kdo budou kombinovat jízdu autem s cyklistikou mají dvě možnosti:
- zaparkovat na křižovatce U mostu a vydat se na kole vlevo po asfaltové silničce (lesní cestě) - křižovatka Janova cesta (0,95 km), zde vpravo - křižovatka v bývalé osadě Růžový Vrch / U Korandy (3,6 km), zde vpravo podél plavebního kanálu po modré - Ježová / Iglbach (5,2 km)
- jet autem na křižovatku Kyselov, přes hraniční přechod Kyselov / Diendorf a zaparkovat v blízkosti křížení s Kanálovou cestou v prudkém stoupání (nevjíždějte do lesa či na lesní cesty!) a vydat se na kole vlevo po Kanálové cestě / Kanalstrasse k hraničnímu potoku Ježová / Iglbach (3,4 km). Na této trase není žádné stoupání, je vhodná i pro méně zdatné cyklisty.

Ti, co se po zaparkování vydají pěšky dojedou autem až do osady Oberhaag (těsně za okrajem lesa), kde zaparkují. Dále se vydají po okraji lesa po značené cestě k hraničnímu potoku Ježová / Iglbach (zur Schwemme - plavení) (cca 2,4 km).
(Aktualizace 22.03.2012 20:59)
ZAHÁJENÍ PLAVEBNÍ SEZÓNY SE BLÍŽÍ
Do zahájení plavební sezóny zbývají již jen dva měsíce. Plavební sezóna se trochu bude podobat těm minulým, přece jenom bude řada změn.

Na její zahájení 19. května 2012 na Jelení Vrchy přijedou "zvonkaři" z hornorakouského Altmünsteru. Pozvánkou bude již o den dříve, tedy v pátek 18. května, Slavnost světel v Prachaticích, na kterých se představí "zvonkaři" v akci spolu s folklorním souborem Libín-S Prachatice.
Zahájení plavební sezóny 2012 - pozvánka
Akce na Schwarzenberském plavebním kanálu v roce 2012 budou součástí dvou projektů, které se budou navzájem prolínat - Schwarzenberský plavební kanál - kulturní dědictví ožívá, společný projekt Správy Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava, státního podniku Lesy České republiky a rakouského Tourismusverband Böhmerwald, který bude podpořen Evropskou unií, a Šumavský folklorní festival Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu 2012, jehož nositelem je folklorní sdružení Libín-S Prachatice.

Evropská unie

Správa NP a CHKO Šumava NPŠ Lesy ČR LČR TVB Tourismusverband Böhmerwald

Libín-S Prachatice Libín-S
(Vloženo 17.03.2012 17:16)
POZVÁNKOU NA ZAHÁJENÍ PLAVEBNÍ SEZÓNY BUDE SLAVNOST SVĚTEL
Letošní plavební sezóna na Schwarzenberském plavebním kanálu začne v sobotu 19.05.2012 na Jeleních Vrších. Pozvánkou na zahajovací událost bude Slavnost světel v Prachaticích, která proběhne v předvečer v centru okresního města.
Slavnost světel v Prachaticích
Hlavním hostem prachatické Slavnosti světel bude skupina zhruba 15 zvonkařů z hornorakouského Altmünsteru s obrovskými svítícími čepicemi, kteří se za doprovodu členů folklorního souboru Libín-S Prachatice s pochodněmi, dětí i dospělých Prachatičáků s lampiony a pochodněmi, vydají za zvuku velkých kravských zvonců z Parkánu, Dolní bránou na Kostelní náměstí, Křišťanovou a Poštovní náměstí na Velké náměstí a zpět přes Kostelní náměstí a Dolní bránu na Parkán. Tam se bude hrát, zpívat a tancovat.
PŘIJĎTE TAKÉ! SRAZ JE NA PARKÁNĚ VE 21:00 HODIN!
(Vloženo 15.03.2012 21:48)
BŘEZEN - MĚSÍC GRANTŮ A SPONZORSKÝCH DARŮ
Březen bývá každoročně měsícem podávání žádostí o granty, příspěvky a sponzorské dary. Ani letos tomu nebylo jinak.
Prachatice

Už v únoru byl termín na podání žádostí o přidělení finančního příspěvku Města Prachatice. Folklorní sdružení Libín-S Prachatice podalo žádost na realizaci projektu Šumavský folklorní festival Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu 2012. Požadovaný příspěvek z rozpočtu Města Prachatice představuje 3,80 % celkových předpokládaných nákladů.

12.03.2012 projednala rada města žádosti a schválila i finanční příspěvek folklornímu sdružení Libín-S Prachatice. Bližší informace nejsou v současnosti známy, k podpisu smlouvy by mělo dojít 26.03.2012.
Jihočeský kraj

V úterý 13.03.2012 podal předseda folklorního sdružení Libín-S Prachatice dvě žádosti o grant Jihočeského kraje.

První žádost byla podána o grant z grantového programu Podpora živé kultury na realizaci projektu Šumavský folklorní festival Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu 2012. Požadovaná dotace z rozpočtu Jihočeského kraje představuje 36,84 % celkových předpokládaných nákladů.

Druhá žádost byla podaná o grant z grantového programu Žijeme v památkách na realizaci projektu Slavnost světel na zahájení plavební sezóny na Schwarzenberském plavebním kanálu. Slavnost by se měla konat v předvečer zahájení plavební sezóny, tedy 18.05.2012, v Prachaticích. Požadovaná dotace z rozpočtu Jihočeského kraje představuje 79,96 % celkových předpokládaných nákladů.
LČR

Ve stejný den byla podána žádost o sponzorský dar státního podniku Lesy České republiky. Žádost je podána na realizaci projektu Šumavský folklorní festival Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu 2012. Požadovaný sponzorský dar představuje 37,23 % celkových předpokládaných nákladů.
Jihočeský kraj

O granty Jihočeského kraje, které mají spojitost se Schwarzenberským plavebním kanálem, požádala ve středu 14.03.2012 obec Nová Pec.

Obě dvě žádosti jsou o grant z grantového programu Podpora muzeí a galerií.

První žádost je na úpravy v expozici o Schwarzenberském plavebním kanálu na Jeleních Vrších EXPO KANÁL. Z tohoto grantu by měla být provedena obnova fotografií a textů, oprava a doplnění osvětlení (především doplněno osvětlení nad plastickou mapou) a opravena a zpevněna podlaha při vstupu. Požadovaná dotace z rozpočtu Jihočeského kraje představuje 69,37 % celkových předpkládaných nákladů.

Druhá žádost je na propagaci EXPO KANÁL. Z tohoto grantu by měly být pořízeny plakáty a další propagační předměty (pohledy, letáky). Požadovaná dotace z rozpočtu Jihočeského kraje představuje 69,61 % celkových předpokládaných nákladů.
Bohužel požadovaná dotace či sponzorský dar bývají vzhledem k počtu žádostí a množství finančních prostředků silně kráceny.
(Vloženo 14.03.2012 18:08)
ZEMŘEL VRCHNÍ PLAVEC GUSTAV AUTENGRUBER
Gustav Autengruber
Z rakouského Aigenu přišla v pondělí 27. února 2012 smutná zpráva: 24. února 2012 ve svém sedmdesátém osmém roce po krátké těžké nemoci překvapivě zemřel vrchní plavec Gustav Autengruber.
Gustava Autengrubera jsme potkávali při ukázkách plavení dříví jako plavce při ukázkách plavení dříví na Schwarzenberském plavebním kanálu u hraničního potoka Ježová / Iglbach. Znali jsme jej jako Gustla.

Vrchní plavec Gustl byl asi tím nejvíce fotografovanou osobou při plavení dříví Ježové. Usměvavý starší pán, který se nevyhnul nikdy žádné legraci, rád vipkoval, i když rozumět jeho hornorakouskému dialektu nebylo moc jednoduché. Černý klobouk, kouřící fajka, černá vesta, řetízek kapesních hodinek, modrá zástěra, černé kalhoty, za opaskem měchuřina s tabákem, dřeváky. Tak chodil oblečený Gustl na plavení. Tak jistě zůstane v našich vzpomínkách.

Asi poslední fotografie Gustla u plavebního kanálu jsou ze závěru plavební sezóny 17.09.2011:

Gustav Autengruber 17.09.2011

Gustav Autengruber 17.09.2011

Gustl při plavení dříví 21.08.2011:

Gustav Autengruber 21.08.2011

Gustav Autengruber 21.08.2011

Gustl při plavení dříví 12.06.2010:

Gustav Autengruber 12.06.2010

Gustav Autengruber 12.06.2010

Gustav Autengruber 12.06.2010

Gustl na výletu plavců do Českého Krumlova 09.10.2007:

Gustav Autengruber 09.10.2009

Gustl při plavení dříví 13.06.2009:

Gustav Autengruber 13.06.2009

Gustav Autengruber 13.06.2009

Gustl při závěru plavební sezóny 20.09.2008:

Gustav Autengruber 20.09.2008

Gustl při plavení dříví 24.08.2008:

Gustav Autengruber 24.06.2008

Gustav Autengruber 24.06.2008

Gustl při plavení dříví pro jihotyrolské lesníky 21.06.2008:

Gustav Autengruber 21.06.2008

Gustl při plavení dříví 14.06.2008:

Gustav Autengruber 14.06.2008

Gustav Autengruber 14.06.2008

Gustav Autengruber 14.06.2008

Gustl při závěru plavební sezóny 23.09.2006:

Gustav Autengruber 23.09.2006

Gustav Autengruber 23.09.2006

Gustl při plavení dříví 24.06.2006:

Gustav Autengruber 24.06.2006

Gustl při plavení dříví v roce 2004:

Gustav Autengruber v roce 2004

Gustav Autengruber se narodil 5. března 1934 v Aigenu v rolnické rodině.

Gustl měl rád Šumavu, přírodu, les, tradice. Pravděpodobně to ho přivedlo ke Schwarzenberskému plavebnímu kanálu jako plavce. Pravidelně chodil na plavení dříví od roku 1999. Plavební ředitel jej 2. srpna 2006 povýšil do funkce vrchního plavce.
Poslední rozloučení s Gustavem Autengruberem proběhlo ve středu 29. února 2012 ve 14:00 hodin ve farním kostele Jana Evangelisty v Aigenu.
(Aktualizace 29.02.2012 19:21)
FILMY O SCHWARZENBERSKÉM PLAVEBNÍM KANÁLU NA INTERNETU
Na internetu jde najít několik filmů o Schwarzenberském plavebním kanálu.

Z roku 1990 je film režiséra Evžena Plítka. Film obsahuje záběry z ukázkového plavení dříví na Jeleních Vrších u příležitosti semináře konaného v říjnu 1989 ke 200. výročí zahájení stavby plavebního kanálu, ale i historické záběry z roku 1929.

Na webových stránkách České televize je hned několik pořadů, ve kterých si Schwarzenberský plavební kanál "zahrál".

Jen krátký záběr plavebního kanálu je v šumavské kapitole Toulavé kamery vysílané 6. července 2006.

7. srpna 2011 odpoledne byl vysílán pořad Na cestě - z Lipenska.

Několik pořadů ze seriálu Hledání ztraceného času Karla Čáslavského už si nepřehrajeme, skončila totiž licence k jeho vysílání.
(Vloženo 19.02.2012 18:30)
PROGRAM ZAHÁJENÍ PLAVEBNÍ SEZÓNY SE ROZŠÍŘÍ

Plavební sezóna 2012 má být zahájena 19. května 2012 na Jeleních Vrších. I v letošním roce se budeme setkávat s podobným programem jako v minulých letech. Během roku i během jednotlivých akcí se budou prolínat dva projekty.

Jedním bude znovu "Šumavský folklorní festival Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu", jehož nositelem je folklorní sdružení Libín-S Prachatice, partnery Správa Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava, obec Nová Pec, rakouské sdružení cestovního ruchu Tourismusverband Böhmerwald a rakouský spolek SUNNSEITN. Druhým bude společný projekt Správy Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava spolu se státním podnikem Lesy České republiky a Tourismusverband Böhmerwald nazvaný "Schwarzenberský plavební kanál – kulturní dědictví ožívá" / "Schwarzenbergischer Schwemmkanal – das Kulturerbe wird belebt" spolufinancovaný z prostředků Evropské unie.

Druhý z projektů má významný podíl stavebních prací - v rámci něho se bude opravovat Schwarzenberský plavební kanál mezi Medvědím potokem a hraničním potokem Pestřice / Rothbach na území spravovaném Správou Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava a mezi hraničním potokem Ježová / Iglbach a hlavním evropským rozvodím v bývalé osadě Růžový Vrch, tedy na území ve správě státního podniku Lesy České republiky, neopomenutelná je ale i tzv. měkká část projektu, která bude zajišťovat ono oživení.

Právě oživení kulturního dědictví, návrat k tradicím je oním spojovacím článkem mezi oběma projekty.

Schwarzenberský plavební kanál je v České republice zapsán na seznamu nemovitých památek, byly zahájeny kroky k jeho prohlášení za národní kulturní památku, tedy památku na nejvyšším stupni památkové ochrany. Folklor je kulturním dědictvím, kulturním dědictvím je i prolínání kultur z obou stran hranice, to je jedním z hlavních bodů projektu folklorního sdružení Libín-S Prachatice. Na rakouské straně bylo v loňském roce zapsáno do rakouského seznamu nehmotného dědictví vyprávění pohádek, i to je součástí projektu Šumavský folklorní festival Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu. V několika evropských zemích vzniká návrh na zapsání plavectví a voroplavby do světového seznamu nehmotného kulturního dědictví UNESCO. Plavení dříví je nedílnou součástí obou projektů.
Organizátoři z folklorního sdružení Libín-S Prachatice se snaží rozšířit stávající program projektu. Již po několik let se pokoušeli přivést k plavebnímu kanálu ukázku velmi zajímavého zvyku z hornorakouské části Solné komory - Běh zvonkařů.
V předvečer svátku Svatých třech králů, ve středu 5. ledna 2012, se i letos konal Běh zvonkařů, starobylý zvyk s předkřesťanskými vlivy, který se do dnešní podoby vyvinul v polovině 19. století, ve vesnicích a městech kolem jezera Traunsee. Letos zvonkařům mimořádně nepřálo počasí. Byl silný vítr, pršelo, občas přímo lilo, občas padal sníh s deštěm. Proto byl v některých obcích zrušen, například v Tranukirchenu, jinde byl omezen, tak tomu bylo v Altmünsteru.

Ve stodole domu Eggerhaus v Altmünsteru, jehož historie sahá až do začátku 16. století, se po skončení zvonkařské slavnosti setkali předseda folklorního sdružení Libín-S Prachatice Hynek Hladík a vedoucí pasu (skupiny) zvonkařů Altmünsteru Günter Gruber. Hladík pozval zvonkaře z Altmünsteru na zahájení plavební sezóny na Jelení Vrchy.

Günter Gruber
23. ledna 2012 odešel z Altmünsteru e-mail, který potvrdil účast skupiny zhruba 10 dospělých zvonkařů a 5 dětí na zahájení plavební sezóny v květnu 2012.
18.05.2012 – pátek
Slavnost světel u příležitosti zahájení 15. novodobé plavební sezóny na Schwarzenberském plavebním kanálu
Prachatice
21:00 - setkání "zvonkařů" z Altmünsteru, členů folklorního souboru Libín-S Prachatice na Parkáně, rozsvícení svítících čepic, pochodní a lampionů
21:15 - průvod "zvonkařů" s rozsvícenými obřími svítícími čepicemi, členů folklorního souboru Libín-S Prachatice s pochodněmi, dětí a občanů Prachatic s lampiony či pochodněmi po trase Parkán - Křišťanova ulice - Poštovní ulice - Velké náměstí - Kostelní náměstí - Parkán
cca 21:45 - pozvání tancem a písničkami na zahájení plavební sezóny na Jeleních Vrších
19.05.2012 - 10:00 - 17:00 - výstava "svítících čepic" z Altmünsteru ve stodole Správy Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava
- 12:00 - zahájení slavnosti zahájení plavební sezóny
- 12:00 - 14:00 - folklorní setkání na pódiu na Jeleních Vrších za účasti folklorního souboru Libín-S, pasu zvonkařů z Altmünsteru, rakouského spolku SUNNSEITN a dalších
- 13:00 - 14:00 - vyprávění pohádek z obou stran Šumavy u horního portálu plavebního tunelu
- 14:30 - 15:30 - ukázka plavení dříví na Schwarzenberském plavebním kanálu od lesovny na Jeleních Vrších
- cca 15:00 - vyprávění pohádek z obou stran Šumavy ve stodole domu č.p. 13 na Jeleních Vrších
- cca 15:30 - 16:30 - folklorní setkání
Zvonkař z Ebensee se
V Rakousku byl předložen návrh na zapsání slavnosti Běhu zvonkařů na rakouský seznam nehmotného kulturního dědictví.
(Aktualizace 17.03.2012 08:39)
NA MEZINÁRODNÍ SETKÁNÍ PLAVCŮ A VORAŘŮ POJEDE
DVOUČLENNÁ DELEGACE Z JIHU ČECH
12. ledna 2012 jsme zveřejnili informaci o mezinárodním setkání plavců a vorařů v katalánské La Pobla de Segur, která obsahovala i nabídku přátelům Schwarzenberského plavebního kanálu a jihočeského folkloru na účast v jihočeské delegaci.

Koncem ledna 2012 byla sestavena předběžně delegace folklorního sdružení Libín-S Prachatice. Do katalánského hlavního města Barcelony odletí v úterý 26.06.2012 večer z Vídně předseda folklorního sdružení Libín-S Prachatice Hynek Hladík a Jiří Borovka, přítel Schwarzenberského plavebního kanálu a folklorního souboru Libín-S Prachatice a sponzor dění na plavebním kanálu. Ve čtvrtek 28.06.2012 pak odjedou spolu s dalšími plavci a voraři do místa mezinárodního setkání pod Pyrenejemi, které bude trvat do neděle. Zpět do České republiky se budou vracet z Barcelony v úterý 03.07.2012.

Zatím je však stále možnost pro zájemce z řad přátel Schwarzenberského plavebního kanálu a jihočeského folkloru připojit se do delegace z jihu Čech či Horních Rakous.
(Vloženo 05.02.2012 19:22)
NÁRODNÍ PARK BUDE REKONSTRUOVAT VODNÍ NÁDRŽE
DOJDE I NA ROSENAUEROVU NÁDRŽ
Správa Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava bude rekonstruovat téměř dvě desítky vodních nádrží na území národního parku, aby byl zajištěn dostatek vody v případě lesních požárů. Sdělil nám to dobře informovaný zdroj.

Na předním místě seznamu vodních nádrží, které čeká rekonstrukce či obnova je Rosenauerova nádrž nedaleko bavorských hranic. Je to jedna ze třech plavebních nádrží, které byly postaveny v devadesátých letech 19. století v souvislosti s přestavbou Schwarzenberského plavebního kanálu pro plavení dlouhého dřeva.

Objem Rosenauerovy nádrže byl zhruba 17 tisíc kubíků vody. Rosenauerova nádrž umožňovala dodávat vodu na plavení po osm hodin. Pravděpodobně v sedmdesátých letech 20. století byla vážně poškozena hráz plavební nádrže.
(Aktualizace 05.02.2012 18:11)
EVROPSKÁ UNIE PŘISPĚJE NA KANÁL
Evropská unie
V září 2011 byla podána žádost třech partnerů - Správy Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava, s.p. Lesy České republiky a rakouské organizace cestovního ruchu Tourismusverband Böhmerwald o spolufinancování projektu "Schwarzenberský plavební kanál – kulturní dědictví ožívá" / "Schwarzenbergischer Schwemmkanal – das Kulturerbe wird belebt" z prostředků Evropské unie.
Evropská unie
V rámci tohoto přeshraničního projektu vedoucí partner - Správa Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava předpokládá během realizace v letech 2011-2013 náklady v celkové výši 569.782 €, což představuje vedle nákladů na rekonstrukci Schwarzenberského plavebního kanálu v úseku Medvědí potok - Pestřice / Rothbach na česko-rakouských hranicích také vydání společného propagačního materiálu, publikaci knížky Ernsta Mayera z roku 1828 Pokus o popis velkého plavebního zařízení na panství Český Krumlov v Českobudějovickém kraji v Čechách v češtině, která by měla být doplněna popisem současného stavu plavebního kanálu a další náklady na propagaci projektu.

S.p. Lesy České republiky předpokládá celkové náklady 286.490 €. Větší část má být použita na rekonstrukci Schwarzenberského plavebního kanálu v úseku mezi hraničním potokem Ježová / Iglbach a hlavním evropským rozvodím v bývalé osadě Růžový Vrch (dnes místo zvané U Korandy), mají být však vynaloženy prostředky na oživení Schwarzenberského plavebního kanálu, vždyť projekt nese název Schwarzenberský plavební kanál – kulturní dědictví ožívá. Tato tzv. měkká část projektu naváže na stávající projekt Šumavský folklorní festival - Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu, jehož nositelem je folklorní sdružení Libín-S Prachatice, doplní jej a rozšíří. Stávající projekt poběží v redukované formě i nadále souběžně s projektem novým.

Rakouský partner nepředpokládá vynakládání finančních prostředků. Velmi úzce však spolupracoval na přípravě projektu, bude se podílet i na řízení realizace. Monitorovací výbor zohlednil podíl rakouského partnera na zřízení cyklostezky, která na rakouském území prochází i podél Schwarzenberského plavebního kanálu, která naváže na cyklostezku podél rekonstruovaného úseku kanálu ve správě Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava.
Na přelomu listopadu a prosince 2011 zasedal Monitorovací výbor, který m.j. projednal i žádost o spolufinancování projektu "Schwarzenberský plavební kanál – kulturní dědictví ožívá" / "Schwarzenbergischer Schwemmkanal – das Kulturerbe wird belebt".
V polovině ledna 2012 bylo vedoucímu partnerovi projektu, tzn. Správě národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava doručeno rozhodnutí Monitorovacího výboru, dle kterého byl projekt schválen bez výhrad.
(Aktualizace 20.01.2012 09:48)
POZOR! DALŠÍ ZMĚNA TERMÍNU PLAVENÍ V ROCE 2012!

Rakouský partner navrhnul další změnu termínu ukázky plavení dříví na Schwarzenberském plavebním kanálu v roce 2012 u potoka Ježová:

- ukázka plavení dříví u hraničního potoka Ježová / Iglbach v neděli 19.07.2012 se ruší, přesouvá se na úterý 14.08.2012

Více informací na TERMÍNY
V platnosti zůstává předchozí změna:

- ukázka plavení dříví 09.06.2012 - přesun místa konání z Jeleních Vrchů k hraničnímu potoku Ježová / Iglbach
- ukázka plavení dříví u hraničního potoka Ježová / Iglbach v neděli 15.07.2012 se ruší, přesouvá se na sobotu 14.07.2012

Více informací na TERMÍNY
(Aktualizace 20.01.2012 09:44)
Design © VOJTa Herout, 2003-2013, Hynek Hladík 2003-2013