Schengenský prostor
Všechno je jinak! Informace najdete na těchto stránkách. Česká republika vstoupila do Schengenského prostoru!

Co nachystal k oslavě Jihočeský kraj? Jihočeši slavili vstup ČR do schengenského prostoru

Advent bez hranic je tématem oslav, které Jihočeský kraj připravil pro veřejnost na pátek 21. prosince, jenž je dnem oficiálního vstupu České republiky do schengenského prostoru.
Na hraničním přechodu ve Strážném již nebyly žádné kontroly, při příjezdu do České republiky rozdávaly cestujícím hostesky Jihočeského kraje drobné dárky, já dostal pěkný perníček, a informační letáky o Schengenu, navíc po celou dobu "schengenský nealko-punč".
Kdo projížděl přes hraniční přechod Strážný - Philippsreut kolem poledne, byl možná překvapen množstvím policistů v českých i německých uniformách, chystala se velká sláva. Po půl jedné přijeli představitelé sousedících regionů v čele s jihočeským hejtmanem Janem Zahradníkem a ministerským předsedou svobodného státu Bavorsko Güntherem Becksteinem, dorazil i český premiér Mirek Topolánek. Náš vstup do schengenského prostoru měl být potvrzen přeříznutím dřevěné hraniční závory.
První se ujal slova krajský hejtman Zahradník, vystřídali ho premiéři Topolánek a Beckstein. Potom již došlo na přípitek "schengenským punčem". K avizovanému řezání závory nedošlo, girlandou ozdobenou závoru naposledy zvedli stisknutím tlačítka všichni tři politikové.
Krátce po zvednutí závory připoměl hejtman Zahradník ještě jeden problém - v době otevírání hranic se ještě pevněji uzavírají hranice na území Národního parku Šumava. Zahradník proto předal před televizními kamerami a před očima českého premiéra bavorskému předsedovi vlády mapu s místy, které k překračování státních hranic, třeba i na území prvních zón NP navrhují české obce.

Zde je fotogalerie ze slavnosti ve Strážném:




Schengenská spolupráce je označením spolupráce států v rámci tzv. schengenského prostoru, pro který se vžilo krátké označení „Schengen“. Jedná se o území států, na jejichž společných hranicích nejsou vykonávány hraniční kontroly. Kontrola se soustředí na tzv. vnější schengenské hranice (pozemní hranice, mezinárodní letiště a mořské přístavy) a je doprovázena úzkou spoluprací v dalších oblastech, která kompenzuje chybějící kontroly na vnitřních hranicích.
Zahájení schengenské spolupráce je spojeno s dvěma základními smluvními dokumenty - Schengenskou dohodou a Schengenskou smlouvou.
Dne 14. června 1985 uzavřely vlády Belgie, Nizozemska, Lucemburska, Francie a Německa v lucemburském městě Schengen „Dohodu o postupném odstraňování kontrol na společných hranicích“, známou jako Schengenská dohoda. Cílem této dohody bylo zrušení kontrol na společných hranicích (tzv. vnitřních hranicích) při pohybu státních příslušníků členských států Evropských společenství a usnadnění pohybu zboží a služeb. Dohoda v 33 článcích vyjmenovává krátkodobá i dlouhodobá opatření, k jejichž provádění se signatářské státy zavázaly s ohledem na společný zájem realizovat stanovený cíl co nejdříve. Mezi tato opatření patřila např. kontrola osobních vozidel přejíždějících společné hranice pouhým zrakem a bez zastavení (čl. 2), zřízení společných kontrolních pracovišť (čl. 4) nebo posílení spolupráce mezi celními a policejními orgány (čl. 9). Z dnešního pohledu má Schengenská dohoda význam především politický, neboť vytvořila chybějící instrument k zajištění volného pohybu osob a zboží a umožnila spuštění tzv. schengenské spolupráce.
Výrazný posun přinesla tzv. Schengenská prováděcí úmluva, která byla podepsána dne 19. června 1990 a která Schengenskou dohodu dále rozvedla a specifikovala. Obsahuje ustanovení o konkrétních opatřeních, jež mají doprovázet volný pohyb po společném prostoru v praxi. Oproti smlouvě z roku 1985 bylo cílem Schengenské prováděcí úmluvy dosáhnout zrušení kontrol pohybu všech osob - nejenom státních příslušníků členských států ES - na společných hranicích a usnadnit přepravu a pohyb zboží. V současné době představuje tato úmluva základní dokument schengenské spolupráce, který byl postupně rozveden dalšími právními akty souhrnně označovanými jako tzv. schengenské acquis.
Oba smluvní dokumenty umožnily zahájení schengenské spolupráce na mezivládní úrovni. Ačkoli všech pět signatářských států bylo součástí Evropských společenství, uskutečňovala se schengenská spolupráce původně mimo rámec ES. Účast na ní byla proto otevřena dalším státům, které postupně k schengenským dohodám přistupovaly. Při faktickém zrušení kontrol na společných hranicích smluvních států v březnu 1995 se na schengenské spolupráci podílelo kromě původních pěti zemí také Španělsko s Portugalskem. V následujících letech se schengenský prostor rozšířil o další státy: v roce 1998 o Rakousko a Itálii, o dva roky později o Řecko a naposledy v březnu 2001 o severské státy, jmenovitě Dánsko, Švédsko, Finsko, Norsko a Island.
K 1. květnu 1999 bylo schengenské acquis začleněno tzv. Schengenským protokolem Amsterodamské smlouvy do institucionálního rámce EU. Z původně mezivládní úrovně tak byla schengenská spolupráce přesunuta na úroveň EU. Předpisy přijímané po tomto datu tedy představují unijní právní instrumenty platné pro všechny členské státy až na některé výjimky. Dle čl. 8 uvedeného protokolu se stalo schengenské acquis závazné v plném rozsahu také pro všechny budoucí členské státy EU včetně České republiky.
Výsledky schengenského hodnocení 9 nových států (tzn. států, které vstoupily do EU v roce 2004 s výjimkou Kypru) za rok 2007, resp. souhrnně za celé období hodnotícího procesu, se zabývali 8. listopadu ministři vnitra zastoupení v Radě EU. Na základě prověření uskutečněného ze strany expertů jednotlivých schengenských států mohli konstatovat připravenost hodnocených států na vstup do Schengenu. Ministři zároveň potvrdili termíny zrušení hraničních kontrol: kontroly na vnitřních pozemních a mořských hranicích budou zrušeny již 21. prosince 2007, na mezinárodních letištích nebude nutné absolvovat hraniční kontrolu při letech uvnitř rozšířeného Schengenu od 30. března 2008.
V schengenském prostoru je zaručeno všem osobám legálně pobývajícím na společném teritoriu právo překračovat vnitřní hranice na kterémkoliv místě a kdykoliv, přičemž tyto osoby nejsou při překračování hranic podrobeny hraniční kontrole. Takové překračování hranic je nicméně regulováno např. národními předpisy ve vztahu k ochraně přírody a krajiny či vlastnickým právem, popř. dalšími omezeními obdobného charakteru (např. platí zákaz vstupu mimo značené cesty schválených orgány ochrany přírody na území 1. zóny národního parku, tzn. v oblasti 1. zón je možné státní hranice přecházet pouze po cestách vyznačených se souhlasem orgánů ochrany přírody. Dále např. podle českého lesního zákona platí zákaz vjezdu motorových vozidel do lesa, vč. lesních cest, nebude tedy možné přejíždět státní hranice motorovými vozidly po lesních cestách.)
Nezbytným předpokladem pro zajištění volného pohybu osob přes vnitřní hranice je ukončení hraničních kontrol a odstranění překážek na hraničních přechodech.
Vstupem do schengenského prostoru musí tedy i ČR odstranit veškeré překážky bránící plynulému provozu na silničních přechodech na vnitřních hranicích, a to zejména omezení rychlosti, jež se nezakládají výlučně na hlediscích bezpečnosti silničního provozu. Zároveň však musí být ČR připravena zajistit nezbytná zařízení pro provádění kontrol v případě, že bude dočasně znovu zavedena ochrana vnitřních hranic.
Z tohoto důvodu v současné době probíhá tzv. projekt vnitřní hranice, který spočívá v provedení organizačních a technických opatřeních na hranicích v souvislosti s ukončením hraničních kontrol. Tento projekt má několik fází, mezi které patří např. provedení kategorizace hraničních přechodů z hlediska současného provozu a dalšího využití, zpracování studie úprav na komunikacích protínajících státních hranice či vytvoření typových plánů pro dočasné znovuzavedení kontrol na vnitřních hranicích. Realizace všech opatření probíhá v několika fázích:
první etapa - do konce roku 2007 Během této etapy by měly odpovědné subjekty připravit podklady pro změny na všech hraničních přechodech a zajistit na hraničních přechodech např. odstranění nevyužívaných závor, změnu dopravního značení na místech, kde to bezpečnost silničního provozu a aktuální situace dovolí. Zároveň by měla být zahájena stavební řízení dle studie Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových a Ředitelství silnic a dálnic, která budou fyzicky realizována v roce 2008.
druhá etapa - rok 2008 Tuto etapu by měla ze stavebně-technického hlediska charakterizovat zejména opatření na hraničních přechodech na dálnicích, rychlostních silnicích a silnicích I. třídy spojená s úpravou průjezdných pruhů na hraničních přechodech, případným zajištěním možnosti otáčení automobilů, odstranění některých velkých dopravních zařízení, odstranění zastřešení dle individuální situace na příslušném hraničním přechodu apod.
třetí etapa - rok 2009 V této etapě by mělo dojít k provedení stavebně-technických úprav na všech zbývajících hraničních přechodech (zejména na silnicích II. a III. třídy).
Další informace najdete na www.euroskop.cz

Slovníček pojmů

Schengen - lucemburské městečko, ve kterém byly v letech 1985 a 1990 podepsány dohody zakládající schengenskou spolupráci: Dohoda o postupném odstraňování kontrol na společných hranicích, resp. Úmluva k provedení Schengenské dohody. Termín „Schengen“ se postupně zažil jako zkrácené označení schengenského prostoru.
schengenský prostor - území států, na jejichž společných hranicích nejsou vykonávány hraniční kontroly. Bezpečnost společně chráněného území je zajištěna harmonizovanými pravidly pro ochranu vnější hranice, úzkou spoluprací v příslušných oblastech a Schengenským informačním systémem.
schengenské acquis - soubor právních předpisů tvořících základ schengenské spolupráce. Kromě Schengenské dohody, Schengenské prováděcí úmluvy a protokolů a úmluv o přistoupení k úmluvám ze strany nových států se jedná o rozhodnutí a prohlášení Výkonného výboru (zanikl na základě schengenského protokolu) a všechny následné legislativní akty EU/ES, u kterých je v preambuli uvedeno, že rozvádějí schengenské acquis.
Schengenský protokol - Protokol o začlenění schengenského acquis do rámce EU, který tvoří součást Amsterodamské smlouvy. Na jeho základě se schengenská spolupráce přesunula z původní mezivládní úrovně na úroveň EU, čímž se stala mj. závaznou pro všechny nové členské státy EU a podléhající legislativním pravidlům EU/ES.
schengenská spolupráce - souhrnné označení pro spolupráci členských států definovanou schengenským acquis. Pokrývá oblast ochrany hranic, policejní a justiční spolupráce, ochrany osobních údajů a vízové a konzulární praxe.
schengenský stát - stát tvořící součást schengenského prostoru, tj. stát, který zrušil provádění kontrol na vnitřních hranicích a který se plně podílí na schengenské spolupráci.
vnitřní hranice - společné pozemní hranice členských států, včetně říčních a jezerních hranic; letiště členských států pro vnitřní lety; námořní, říční a jezerní přístavy členských států pro pravidelná trajektová spojení. Lze je překračovat na jakémkoli místě a neprovádí se na nich žádné kontroly.
vnější hranice - hranice mezi členskými státy a těmi, kteří se na schengenské spolupráci nepodílí (tzv.třetí státy), stejně tak jako jejich letiště a námořní přístavy. Lze je překračovat pouze na hraničních přechodech a všichni občané třetích států procházejí důkladnou kontrolou.

Hraniční přechody v blízkosti plavebního kanálu


Na značené turistické stezce podél Schwarzenberského plavebního kanálu jsou dosud otevřeny následující hraniční přechody:
  • Zadní Zvonková / Schöneben - CZ/A - silniční přechod - pro pěší, cyklisty, malé motocykly, osobní automobily a autobusy - časové omezení bylo vstupem do Schengenského prostoru zrušeno.

  • Pestřice / Sonnenwald - CZ/A - turistická stezka - pro pěší, cyklisty, jezdce na koních, lyžaře, časové omezení bylo vstupem do Schengenského prostoru zrušeno.

  • Ježová / Iglbach - CZ/A - turistická stezka - pro pěší, cyklisty, lyžaře, časové omezení bylo vstupem do Schengenského prostoru zrušeno.

  • Koranda / St.Oswald bei Haslach - CZ/A - turistická stezka - pro pěší a cyklisty, časové omezení bylo vstupem do Schengenského prostoru zrušeno.

V blízkosti Schwarzenberského kanálu jsou následující hraniční přechody:

  • Plechý / Plöckenstein - CZ/A - ¨turistická stezka - pro pěší, časové omezení bylo vstupem do Schengenského prostoru zrušeno.

  • Nová Pec - Říjiště / Holzschlag - CZ/A - ¨turistická stezka - pro pěší, cyklisty, lyžaře, časové omezení bylo vstupem do Schengenského prostoru zrušeno.

  • Stožec / Haidmühle - CZ/D - pro pěší, cyklisty a malé motocykly

  • Přední Výtoň / Guglwald - CZ/ A - pro osobní automobily, pěší, cyklisty a motocykly

Autem se dostanete přes státní hranice nově v oblasti Kyselov - Diendorf (v pátek 04.01.2008 byla silnice z obou státních území prohrnutá, není však příliš možností, kam pokračovat od hranic směrem do České republiky, na křižovatce Kyselov je ve směru na Zvonkovou zákaz vjezdu, přímo je silnička k přívozu Kyselov - Dolní Vltavice, vpravo po pravobřežní silnici na cca 1 km vzdálenou křižovatku, zde pak po špatných silničkách dále do bývalé osady Růžový Vrch, potom přes bývalé osady Otov, Jasánky a Rychnůvek do Pasečné. Probíhá jednání o převodu lesní cesty Pravobřežka do Frýdavy na veřejnou komunikaci - zatím je zde však zákaz vjezdu!

(aktualizace 09.01.2008, 07:37)

Design © VOJTa Herout, 2003-2009