Aktuality
LIBÍN-S PRACHATICE POŽÁDAL O PŘÍSPĚVEK Z FONDU MALÝCH PROJEKTŮ
RAKOUSKO - ČESKÁ REPUBLIKA Z PROSTŘEDKŮ EVROPSKÉ UNIE
25.08.2017 podal Libín-S Prachatice žádost o příspěvek z Fondu malých projektů AT-CZ 2014-2020 na realizaci projektu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu. Partnery projektu jsou rakouská organizace cestovního ruchu Tourismusverband Böhmerwald a plavecký spolek Kulturerbe Schwarzenbergischer Schwemmkanal - Böhmerwald.
INTERREG

Evropská unie
Předseda Libín-S Prachatice, z.s., jako jeden ze žadatelů se zúčastnil 22. září 2017 zahajovací konference projektu FMP Rakousko-Česká republika v Clarion Congress hotelu v Českých Budějovicích, kterou připravila Silva nortica, která bude správcem Fondu malých projektů v Jihočeském kraji. Konference se zúčastnilo na 110 osob z řad politických zástupců regionů jižní Čechy, Dolní a Horní Rakousy, Řídícího a Národního orgánu, projektových partnerů a také institucí, které plánují realizovat své přeshraniční projekty za podpory FMP.

Konferenci zahájil Ing. František Štangl, ředitel Jihočeského muzea v Českých Budějovicích a předseda sdružení Jihočeská Silva Nortica.

Následovaly tyto vystoupení a prezentace:
- Mgr. Bc. Antonín Krák, člen Rady Jihočeského kraje
- Milan Vojta, MBA, M.A., předseda Výboru sociálně-zdravotního Jihomoravského kraje
- Doc. RNDr. Iveta Fryšová, Ph.D., vedoucí Odboru regionálního rozvoje Kraje Vysočina
- HR Dr. Wilbirg Mitterlehner, členka Výboru Euroregionu Šumava a hejtmanka okresu Rohrbach
- LAbg. Bgm. Margit Göll, poslankyně země Dolní Rakousko
- DI Andreas Weiss, vedoucí Řídícího orgánu, země Dolní Rakousko
- RNDr. Jiří Horáček, ředitel odboru Evropské územní spolupráce, MMR ČR
- Pavel Hroch, člen Rady Jihočeského kraje, starosta obce Kovářov
- Mgr. Bohuslav Čtveráček, Energy Centre České Budějovice
- Mgr. Hložek, vedoucí manažer projektu FMP Rakousko-ČR, jednatel JčSN
V současnosti Libín-S Prachatice, z.s., čeká na rozhodnutí Řídícího výboru. V případě kladného rozhodnutí by zářijové akce roku 2017 byly spolufinancovány z FMP AT-CZ 2017-2020.
(Vloženo 08.10.2017, 21:53)
PODPORA PROJEKTU SETKÁNÍ S TRADICÍ NA SCHWARZENBERSKÉM PLAVEBNÍM
KANÁLU A JIHOČESKÝM KRAJEM
Počátkem června 2017 požádal Libín-S Prachatice na základě II. výzvy o poskytnutí dotace Jihočeského kraje na reprezentaci Jihočeského kraje v oblasti kultury v rámci opatření Pořadatelství významných kulturních aktivit na území Jihočeského kraje na realizaci přeshraničního projektu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu.

Zároveň podal i žádost o poskytnutí dotace Jihočeského kraje v oblasti kultury v rámci opatření Reprezentace v oblasti kultury na mezinárodní úrovni v Čechách a v zahraničí na účast delegace Libín-S Prachatice na mezinárodní setkání plavců a vorařů Maribor.

Zastupitelstvo Jihočeského kraje rozhodlo svým usnesením č. 343/2017/ZK-8 ze dne 21.09.2017 o poskytnutí dotace zapsanému spolku Libín-S Prachatice na realizaci projektu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu 2017 a na účast delegace Libín-S Prachatice na mezinárodním setkání plavců a vorařů Maribor.
Smlouvy o poskytnutí dotací Jihočeským krajem 25.09.2017 podepsali náměstek hejtmanky Pavel Hroch a předseda Libín-S Prachatice Hynek Hladík.
Jihočeský kraj
(Vloženo 08.10.2017, 13:36)
ZÁVĚR 20. NOVODOBÉ PLAVEBNÍ SEZÓNY
Pozvánka
V sobotu 16.09.2017 byla uzavřena u hraničního potoku Ježová / Iglbach 20. novodobá plavební sezóna na Schwarzenberském plavebním kanálu.

Akce byla poslední součástí přeshraničního projektu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu 2017, který je jedním z folklorních festivalů Folklorního sdružení České republiky. Nositelem projektu je Libín-S Prachatice, z.s., jeho partnery rakouská organizace cestovního ruchu Tourismusverband Böhmerwald a plavecký spolek Kulturerbe Schwarzenbergischer Schwemmkanal.

Již při odjezdu z Prachatic pršelo. Ostatně i loni byl deštivý den, před rokem pršelo tolik, že vystoupení folklorního souboru Libín-S Prachatice bylo omezeno, muselo se konat pod nejbližší střechou, tedy v průjezdu statku Haagerhof.
Závěr plavební sezóny 2016

Závěr plavební sezóny 2016
Někde u Nové Pece bylo lépe, stejně i v Rakousku. Snad to letos tedy bude lepší!

Od osady Oberhaag se musí k potoku Ježová / Iglbach pěšky asi dva a půl kilometru. Jen objemné a těžké věci, hudební nástroje, rekvizity a starší se mohly vést.

U Ježové / Iglbachu na české straně hranic už to vonělo klobásami, pilo bylo na čepu, hrála harmonika, za chvilku se přidala Slávka s houslemi a pak se i tancovalo.
Stánek Libín-S

Stánek Libín-S

Stánek Libín-S

Stánek Libín-S
Po jedné hodině odpoledne bylo už docela vlhko, ale na mostku přes Schwarzenberský plavební kanál už v Rakousku nastoupil Libín-S a začalo setkání s jihočeským folklorem. Kupodivu, přes ne úplně pěkné počasí už víc než hodinu byli první diváci. A přicházeli další - někteří mluvili německy - Rakušané a Němci, další česky. Prvním tancem byl Bavorov, ostatně tak začíná Libín-S snad poprvé. Hoši, Bába, Martin, to byly další body folklorního programu.
Úvodní Bavorov

Bába

Martin
Když Libín-S spustil Pantoflíčky, diváci vytáhli deštníky. Muzikanti stáli pod stromy, tam bylo zatím relativně sucho. Improvizovat museli všichni - tanečníci i muzikanti.
Pantoflíčky

Pantoflíčky
U stánku se rozšířil prostor natažením delší celty, jako podpěry posloužily taneční plavební háky.

Čekala nás poslední letošní ukázka plavení dříví, soubor má v repertoáru taneční pásmo Plavci, je tedy přirozené, že na programu bude. A je problém, taneční plavební háky slouží jako opěry rozšířeného stánku. Jenže to by nebyli Libíňáci, aby nezaimprovizovali. Rakouští plavci mají samozřejmě svoje háky na plavení, z nich některé teď posloužily tanečníkům jako rekvizity. Co na tom, že jsou asi o polovinu delší než ty taneční, možná ještě o kus víc. Tanečníci nejen vyklepávají háky rytmus, háky létají vzduchem, když se plavci předvádějí před děvčaty, ba slouží jakou kolotoč, aby se na něm některá děvčata svezla. Taneční pásmo připomíná nejen těžkou práci plavců při vytahování plaveného dřeva, ale také jejich večerní zábavu. Takže i v tomhle tanci byly improvizace.
Plavci

Plavci

Plavci
Na taneční pódium na mostku nastoupili členové Libín-S Prachatice, kteří plavebnímu řediteli Hynku Hladíkovi předali plavební věnec, který představuje 20 let spolupráce na Schwarzenberském plavebním kanálu. Došlo na přípitek, připili si nejen členové Libín-S, ale také rakouští plavci, zástupkyně Tourismusverband Böhmerwald a také s.p. Lesy České republiky. Za srdce vzala písnička Aby nás Pánbů miloval.
Předání plavebního věnce a přípitek

Předání plavebního věnce a přípitek

Předání plavebního věnce a přípitek
Posledním tancem před plavením byla Doudlebská polka. Za deště si muzikanti vlezli do chatky Roberta Baldassariho, významného znalce Schwarzenberského plavebního kanálu, aby jim nenamokly nástroje. Na taneční parket na mostku nastoupili nejdřív Libíňáci, potom si tanečníci došli pro diváky.
Doudlebská

Doudlebská

Doudlebská
Pak už plavební ředitel chvíli povídal o historii plavebního kanálu, přečetl poslední letošní plavební rozkaz, dal pokyn ke vhození dřeva v Rakousku a následně k otevření stavidel v Čechách, polena a štěpiny se vydaly na pouť ke hranicím a do Čech. Když už se blížila ke hranicím, položili chlapi z folklorního souboru Libín-S na hladinu kanálu, aby se těsně před dřevem vydal do Čech. Vašek pak po několika desítkách metrů potom plavební věnec vylovil z vody a pověsil jej na chatu Roberta Baldassariho.
Plavební věnec

Plavební věnec

Plavební věnec
Polena ještě plula dál do Čech, doprovázeli jej rakouští plavci.
Plavení dřeva

Plavení dřeva

Plavení dřeva

Plavení skončilo
Poslední plavení dříví 20. novodobé plavební sezóny skončilo. Znovu se bude začínat v příští sezóně v polovině května 2018.
Na organizaci zářijové ukázky plavení dříví se podílel DNEM LESŮ ČESKÉ REPUBLIKY s.p. Lesy České republiky.
Od září 2017 do listopadu 2018 je projekt Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu spolufinancován z Fondu malých projektů AT-CZ 2014-2020 z prostředků Evropské unie.
Projekt Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu 2017 podpořily finančně Jihočeský kraj, Obec Nová Pec, Město Prachatice, zářijové akce získaly podporu Evropské unie z Fondu malých projektů Rakousko - Česká republiky 2014-2020.
(Vloženo 19.09.2017, 08:46)
U BAVORSKÝCH HRANIC 02.09.2017
Pozvánka
V noci v pátku 18.08.2017 na sobotu 19.08.2017 na Šumavě řádil vichr a Šumavu postihly polomy. Jednou z nejhůře postižených oblastí byly svahy Třístoličníku a Plechého mezi Stožcem a Novou Pecí, především kolem Schwarzenberského plavebního kanálu, zejména u Rosenauerovy kapličky.

Po dohodě s P. Karlem Falářem bylo rozhodnuto, že poutní mše svatá u Rosenauerovy kapličky Korunování Panny Marie, tedy v místě, kde se často u obrazu Panny Marie modlil stavitel Schwarzenberského plavebního kanálu, tehdy zvaného Vídeňský či Krumlovsko-vídeňský, se v sobotu 19.08.2017 konat nebude.

V následujících dnech Správa Národního parku Šumava uvolnila většinu cest, mezi nimi i doprovodnou cestu podél plavebního kanálu. V úterý 29.08.2017 bylo možno projíždět prakticky v celé délce plavebního kanálu s výjimkou asi 300 m dlouhého úseku mezi tzv. Konírnou a křižovatkou u Rosenauerova pomníku. V úseku, ve kterém měla proběhnout 02.09.2017 ukázka plavení dříví byly navíc překážky v korytě, proto bylo rozhodnuto o jejím zrušení. Informace o tom byla předána médiím a informačním centrům v oblasti na obou stranách státních hranic - v Čechách, v Bavorsku a v Rakousku.
Polomy přes plavební kanál

Polomy přes plavební kanál
Plavební ředitel rozhodl, že v termínu plánované ukázky plavení dříví položí kytici lesního kvítí u Rosenauerova pomníku, aby připomněl velkého muže, který se stavbou plavebního kanálu tak hluboce zapsal do dějin Šumavy.
Sobotní počasí jistě nevylákalo na Šumavu mnoho turistů. Téměř celé dopoledne pršelo, teplota klesla k osmi stupňům. Nebylo tedy divu, že nikdo, s výjimkou plavebního ředitele, k Rosenauerovu pomníku nikdo nepřišel. I za deště a sám uprostřed lesa položil plavební ředitel kytici.
Kytice lesního kvítí Rosenauerovi

Kytice lesního kvítí Rosenauerovi
Akce byla součástí hranice překračujícího projektu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu, který podpořil Jihočeský kraj, Město Prachatice, Obec Nová Pec, od září 2017 do září následujícího roku je spolufinancován z prostředků Evropské unie - Fondu malých projektů AT - CZ 2014-2018.
PS: Úsek doprovodné cesty dlouhý cca 300 m mezi Konírnou a křižovatkou u Rosenauerova pomníku je uvolněn od polomů, je schůdný, s opatrností sjízdný i na kole. V pátek 01.09.2017 jej uvolnil Pavel Štětina ml.
(Aktualizace 02.08.2017, 19:02)
VÝSTAVA FOTOGRAFIÍ KE 20. NOVODOBÉ PLAVEBNÍ SEZÓNĚ SKONČILA
Výstava ke 20. novodobé plavební sezóně
Od 7. do 30. srpna 2017 se v Zimní zahradě prachatické radnice konala výstava fotografií Hynka Hladíka a Zdeňka Přibyla "20 LET PLAVENÍ DŘÍVÍ - 1997 - 2017 - 20 LET ČESKO-RAKOUSKÉ SPOLUPRÁCE", kterou připravil folklorní soubor Libín-S Prachatice, který byl téměř po celou dvacítku let nositelem přeshraničního projektu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu.
Derniéru uvedl Hynek Hladík

Hudební osvěžení přinesla Slávka Tomešová

Autoři - Hynek Hladík a Zdeněk Přibyl

Návštěvníci derniéry

Návštěvníci derniéry
Výstava neměla vernisáž, ale zcela netradičně byla ve středu 23.08.2017 od 16:00 SLAVNOSTNÍ DERNIÉRA. Nebyl to však její úplný závěr, bylo ještě několik dní, aby si diváci mohli užít fotografie, které vznikaly od roku 1997 do současnosti.
V návštěvní knize výstavy není mnoho zápisů, všechny udělaly autorům Hynkovi Hladíkovi a Zdeňku Přibylovi radost. Oceněním všech, kteří se na dění projektu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu, nejen fotografům, je zápis manželů Zdeny a Karla Hrůzových z 22.08.2017:

" I naše rodina prožila na kanále mnoho nezapomenutelných zážitků, díky Vaší tradici plavení dřeva. Fotky dokazují nádhernou atmosféru těchto akcí. Díky Vám všem."
(Aktualizace 31.08.2017, 20:48)
JELENOVRŠSKÉ LETNÍ SLAVNOSTI 13.08.2017 NA JELENÍCH VRŠÍCH
Jelenovršské letní slavnosti
Libín-S Prachatice, z.s., se rozhodl připomenout práci českých plavců u ústí řeky Große Mühl do Dunaje, po které ze Šumavy připlouvalo dříví plavené Schwarzenberským plavebním kanálem ze severních úbočí Šumavy, Jelenovršskými letními slavnostmi na Jeleních Vrších v neděli 13.08.2017.

V době plavení dříví ze Šumavy pro císařské hlavní město Vídeň před více než dvěma sty lety bylo pro vytahování dříví před další dopravou na lodích po Dunaji třeba zhruba 300 až 350 plavců. Tolik volného personálu v okolí nebylo, proto přicházely celé skupiny mladých mužů a žen z jižních Čech - z Prácheňska, tedy dnešního Písecka, Strakonicka a Prachaticka. Plavci tu velmi tvrdě pracovali od pěti hodin ráno do sedmi večer s hodinovou přestávkou na oběd. Večer, když se nad českým táborem rozsvítily záře ohňů, se údolím rozezněly české lidové písničky, Češi si totiž z domova přinesli housle, citery a v Čechách tehdy ještě obvyklé dudy. Ředitel panství Český Krumlov, který plavení řídil, očekával, že plavci po namáhavé celodenní práci padnou na lože, oni ale večer hráli, zpívali a ba dokonce tancovali. A ředitel panství nepokládal tanec za nejlepší způsob k odpočinutí unavených údů.

Lidové melodie, písničky, tanec, ale také vyprávění, přináší folklorní soubor Libín-S Prachatice svým hranice překračujícím projektem Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu. Jeho letním vyvrcholením byly Jelenovršské letní slavnosti.
Organizátoři z folklorního souboru Libín-S Prachatice měli štěstí, stejně jako tanečníci a muzikanti, ale také stovky diváků, pěších turistů i cyklistů z Čech, Německa, Rakouska, Izraele, možná i dalších zemí, počasí bylo jako vymalované.
Slavnost v romantickém prostředí u horního portálu plavebního kanálu již o půl dvanácté zahájil plavební ředitel Hynek Hladík.

Po krátkém přivítání a představení projektu předal slovo pohádkové babičce Heleně Svobodové s tím, že zcela jistě má ve svých kapsářích celou sbírku pohádek. Jedna z malých posluchaček si vybrala pohádky z první kapsy. A v ní kapse byla pohádka O jehle, hadru na mytí a biči. Že ji neznáte? Jestli jste to letos nestihli, musíte to vyzkoušet příští rok v květnu, kdy se u Schwarzenberského plavebního kanálu opět bude vyprávět.
Pohádka O jehle, hadru na mytí a biči

Pohádka O jehle, hadru na mytí a biči
Jako druhá přišla na řadu pohádka O uhlíři a lesním mužíkovi. Pohádková babička se hned v úvodu zeptala, jestli děti vědí, kdo to byli uhlíři. Přihlásila se stejná holčička, co vybrala kapsu s první pohádkou. "No přece Jaroslav Uhlíř a Zdeněk Svěrák!" Ne, nebyla to pohádka o Jaroslavu Uhlířovi, ale o uhlířích, kterých tady v okolí bylo několik. Však také dodnes lze v lese najít kruhové plochy uhlišť obklopené malou hrázkou směsi mouru z dřevěného uhlí a zeminy.
Pohádka O uhlíři a lesním mužíkovi
Poslední pohádka z prvního bloku Jelenovršských letních slavností byla skoro povinná pohádka tady u Schwarzenberského plavebního kanálu - Jak vodníkovi Žbluňkalovi uplavalo prádlo ze sbírky pohádek volarského spisovatele Ivo Stehlíka Dřevorubecké pohádky. Vodník Žbluňkal přece žil ve Schwarzenberském plavebním kanálu. Po vyprávění se dost možná vydaly do některé z jelenovršských hospůdek, aby hledaly louži, která po vodníkově návštěvě zůstala, vůbec nešla celá léta utřít, až nakonec hospodský začal louži ukazovat turistům. Nevíme však, jestli se některý z hospodských na Jeleních Vrších rozhodl ukazovat louži na místě, kde Žbluňkal seděl.
Pohádka o vodníku Žbluňkalovi

Kapela Libín-S Prachatice
V jednu po poledni na pódiu na Jeleních Vrších začalo setkání s folklorem. Jako první vystoupili hosté folklorního souboru Libín-S Prachatice z bavorského městyse Perlesreut - zpěvácké mužské kvarteto Perlesreuter Sänger. Zpěváci z Perlesreutu se znají se souborem Libín-S už dlouhá léta - naposledy se setkali v bavorském skanzenu Tittling. Prachatičtí tancovali v Perlesreutu třeba při oslavě 650. výročí povýšení na městys, perlesreutští zase na oplátku byli na oslavách 21. výročí vzniku Libín-S. V téměř hodinovém pořadu zazněly především písně oslavujících krásu Bavorského lesa, který je vlastně bavorskou částí Šumavy. Zpívalo se třeba o Perlesreutu, který má i soumarskou tradici, přes obec vedla jedna z větví Zlaté stezky, o Luzném, o hoře která byla po staletí v těsné blízkosti trojmezí mezi Čechami, Opatským státem, jak bylo po sedm století nazýváno knížectví pasovských biskupů, o Velkém Javoru, nejvyšší hoře Šumavy, ale také třeba o tabáku ke šňupání i ke kouření či veselá písnička o pivu.
Perlesreuter Sänger
Jen kousek od pódia se usadila téměř pravidelná návštěvnice - drobná šedovlasá dáma, paní Ludmila Tomaníková, která, dá-li Bůh, na podzim oslaví neuvěřitelné sto páté narozeniny.
Uprostřed Ludmila Tomaníková
V dvě hodiny na pódium nastoupili tanečníci a tanečnice folklorního souboru Libín-S Prachatice, kteří představili taneční pásma Bavorov, Plavci, Doudlebská - jihočeskou polku si přišli zatancovat nejen Češi, ale také Bavoráci, Rakušané a jistě i další diváci, a rozlučkový tanec V Prachaticích.
Taneční pásmo Plavci

Taneční pásmo Plavci

Taneční pásmo Plavci
Doudlebská

Doudlebská
O půl třetí se konala pod lesovnou na Jeleních Vrších šestá ukázka plavení dříví v roce 2017. Štěpiny byly plaveny až k potoku Hučice. Po přečtení plavebního rozkazu vyzval plavební ředitel malé plavce, kterých bylo docela dost, aby se dali do vhazování připraveného dřeva.

"V celé Evropské unii je zakázaná dětská práce, ale u nás u Schwarzenberského plavebního kanálu je dovolená, ba dokonce je žádoucí! Tak plavci, dejte se do práce!"

Pro některé plavce byly připravené štěpiny přece jen velké, tak při vhazování pomáhali tatínkové, maminky či babičky.
Vhazování

Vhazování

Plavení

Plavení končí
Po plavení zazněla ve stodole domu čp. 13 s expozicí EXPO KANÁL druhá porce pohádek z obou stran Šumavy v podání pohádkové babičky Heleny Svobodové.
Pohádka O Frantovi Hoškovi

Pohádka O Frantovi Hoškovi
A úplně na závěr zněly z pódia lidové písničky, hrálo se, zpívalo a tancovalo. Přišla opět řada na Libín-S Prachatice. V roce 2010 slavila města na Zlaté stezce v Bavorsku i v Čechách tisící výročí první písemnou zmínku o této významné obchodní stezce. A Libín-S Prachatice daroval k tomuto výročí svému krásnému městu taneční pásmo Soumaři, které vypráví o obtížné a často nebezpečné cestě krosnařů i soumarů přes pralesy Šumavy s prosticemi bílého zlata - soli. A Soumaři dorazili i na Jelenovršské letní slavnosti na Jelení Vrchy.
Taneční pásmo Soumaři

Taneční pásmo Soumaři

Taneční pásmo Soumaři
Na každém selském dvoře, jistě i tady na Jeleních Vrších, přestože tady nebyly selské dvory, bývali koně. Dnes si svého koně na Jelení Vrchy přivezl koně svého. Nebyl jen tak obyčejný. Uměl tancovat.
Zbývalo už jen se rozloučit. Libín-S se loučí pravidelně rozlučkovým tancem V Prachaticích.
V Prachaticích
Plavební ředitel Hynek Hladík ještě pozval diváky na nejbližší akce u Schwarzenberského plavebního kanálu:
- 19.08.2017 ve 14:00 - mše svatá u Rosenauerovy kapličky;
- 02.09.2017 ve 14:00 - ukázka plavení dříví u bavorských hranic;
- 16.09.2017 ve 13:00 - závěr 20. plavební sezóny u hraničního potoka Ježová / Iglbach.
A členové folklorního souboru Libín-S Prachatice ještě využili nádherného počasí a začalo fotografování - napřed děvčata, pak kapela, potom celý soubor.
Děvčata z Libín-S Prachatice

Kapela Libín-S Prachatice

Soubor Libín-S Prachatice
(Aktualizace 14.08.2017 21:31)
UKÁZKA PLAVENÍ DŘÍVÍ U HRANIČNÍHO POTOKA PESTŘICE / ROTHBACH
Plavení dříví u Pestřice
Muzikanti při plavení dříví u Pestřice
Za krásného letního počasí se ve středu 2. srpna 2017 konala ukázka plavení dříví na Schwarzenberském plavebním kanálu u hraničního potoka Pestřice / Rothbach mezi Zadní Zvonkovou a Sonnenwaldem. Na plavení přišly zhruba tři sta diváků z obou stran státních hranic - z Rakouska i z Čech. Na rakouské straně vyhrávala skupina muzikantů z Obecní hudby Ulrichberg. Plavební ředitel Hynek Hladík využil čas a povídal o historii plavebního kanálu.

Když bylo půl třetí, tedy nadešel čas, kdy mělo začít plavení, plavci Franz, Johann, Eberhard, Helga i několik dalších se ujali svých plavebních háků. Pro plavebního ředitele to bylo signálem, aby přečetl svůj již pátý letošní plavební rozkaz.
Muzikanti, plavci i diváci se vydali do Čech
Najednou se muzikanti v čele dlouhé řady plavců s plavebními háky i bez nich a diváků vydali na pochod do Čech k prostoru vhazování. Pohled do koryta kanálu však nebyl optimistický. Vysoké teploty, suché léto způsobily sucho na Šumavě a ani nedávný déšť nenaplnil koryta potoků a tím i koryto Schwarzenberského plavebního kanálu. Přestože víc než dvě hodiny před plavením byla do plavebního kanálu svedena většina průtoku Medvědího potoka, voda v kanálu podstatně nestoupla. Proto bylo rozhodnuto o podstatném zkrácení úseku, na kterém se bude plavit.
Dřevo do plavebního kanálu vhazovali malí plavci

Dřevo do plavebního kanálu vhazovali malí plavci

Dřevo do plavebního kanálu vhazovali malí plavci
Mezi diváky bylo hodně dětí, proto plavební ředitel vyzval malé plavce, kteří před chvílí ještě netušili, že budou plavci, aby vhodili připravená polena do vod plavebního kanálu. Když byli někteří plavci na vhazování příliš malí, pomohli rodiče.
Pohybu polen napomohly spíše plavební háky plavců
Pohybu polen napomohly spíše plavební háky plavců než proud, vody bylo opravdu velmi málo.
Rakouští muzikanti v Čechách při plavení
Na můstku přes plavební kanál v místě vhazování dřeva spustili ulrichsberští muzikanti.
Plavci Franz a Johann

Polena připlouvala ke svému nepříliš vzdálenému místu vytažení

Potlesk jako poděkování plavcům
U stavidel dvě stě metrů před státními hranicemi již byli připraveni plavci Franz a Johann. Polena k nim pomalu připlouvala. Byli již připraveni další plavci s plavebními háky, aby plavené dřevo vytáhli z vody. Odměnou plavcům byl potlesk.
Turisté ze Zlínska s rakouskými muzikanty
Turisté ze Zlínska se ještě vyfotografovali s rakouskými muzikanti, než se vydali za svým dalším dnešním programem. Na Lipensku pobudou ještě do soboty.
(Vloženo 03.08.2017 09:11)
POZOR! HRANIČNÍ MŮSTEK NA PESTŘICI MEZI ZVONKOVOU A SONNENWALDEM JE VÁŽNĚ POŠKOZEN! POUŽITÍ JE NA VLASTNÍ NEBEZPEČÍ
Pravděpodobně ve středu či ve čtvrtek 26.07.2017 nebo 27.07.2017 byl vážně poškozen most přes potok Pestřice / Rothbach na Schwarzenberském plavebním kanálu přímo na státních hranicích s Rakouskem mezi Zvonkovou a Sonnenwaldem.

Český správce Schwarzenberského plavebního kanálu a uvedeného mostu - Správa Národního parku Šumava - upozorňuje, že užití mostu je na vlastní nebezpečí!

Provizorní opravu provedla rakouská strana v pondělí, řádnou opravu provede Správa Národního parku Šumava pravděpodobně do konce týdne.
Poškozený most

Poškozený most

Poškozený most
Oba objekty stavidel na potoku Pestřice, jak ten v hraničním profilu, tak ten zhruba 15 m dále do Čech, čeká rekonstrukce. Nejprve by měl být rekonstruován objekt 1. stavidle na Pestřici, ten v Čechách. Měl by být součástí projektu Správy Národního parku Šumava, státních podniků Lesy České republiky a Vojenské lesy a statky a rakouské organizace cestovního ruchu Tourismusverband Böhmerwald realizovan0ho od roku 2018. Rekonstrukce hraničních 2. stavidel na Pestřici přijde na řadu po projednání v Česko- rakouské komisi pro hraniční vody, které může trvat delší dobu.
(Aktualizace 01.08.2017 08:44)
POKRAČOVÁNÍ SETKÁNÍ S TRADICÍ NA SCHWARZENBERSKÉM PLAVEBNÍM KANÁLU
BUDE VE STŘEDU 02.08.2017 BUDE MEZI ZVONKOVOU A SONNEWALDEM
Ve středu 02.08.2017 bude pokračovat Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu 2017 folklorního souboru Libín-S Prachatice a rakouské organizace cestovního ruchu Tourismusverband Böhmerwald na česko-rakouských hranicích u potoku Pestřice / Rothbach mezi Zvonkovou a Sonnenwaldem.
Plavení Zvonková - Sonnenwald
(Vloženo 27.07.2017 07:45)
2. HIRŠPERSKÉ SLAVNOSTI A PLAVENÍ DŘÍVÍ
V sobotu 22.07.2017 se setkaly na Jeleních Vrších dva projekty - 2. Hiršperské slavnosti spolku Svobodný Hiršperk a Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu 2017 folklorního souboru Libín-S Prachatice.
Hiršperské slavnosti
Spolek Svobodný Hiršperk patří mezi mladší spolky - byl založen v závěru roku 2014 - ale má za sebou už spoustu práce na Jeleních Vrších a v Nové Peci. Spolek vlastními silami či z finančních prostředků spolku provedl např.:
- úprava uhliště, na kterém se v posledních letech provádí ukázky práce uhlířů;
- pročištění části Schwarzenberského plavebního kanálu v prostoru Jeleních Vrchů;
- pročištění smyku pod plavebním tunelem na Jeleních Vrších;
- obnovu studánky a lavičky při silnici z Nové Pece na Jelení Vrchy;
- opravu hráze Jeleního jezírka u Jeleních Vrchů;
- renovaci křížků a pomníků v oblasti Jeleních Vrchů;
- vymalování společných prostor domu č.p. 41 v Nové Peci
- obnovu dřevěné konstrukce Rosenauerovy kapličky.

Spolek si jako jeden z hlavních cílů bere podporu pozitivní nálady obyvatel a návštěvníků Jeleních Vrchů, zvýšení společenské a kulturní úrovně života občanů a návštěvníků v Nové Peci, především v části Jelení Vrchy. Hiršperské slavnosti jsou nejvíce viditelným výstupem.

Nejbližším spolupracovníkem a partnerem Spolku je Sbor dobrovolných hasičů Nová Pec.

Na druhou Hiršperskou slavnost či Hiršperský den si stejně jako v loňském roce pozval známou Pošumavskou dudáckou kapelu, která o půl dvanácté spustila lidové melodie z Prácheňska Pošumavská dudácká kapela.
Pošumavská dudácká kapela
Kolem domu čp. 13 s expozicí KANÁL EXPO na Jeleních Vrších byly stánky Svobodného Hiršperku, ve kterých se nabízely návštěvníkům Jeleních Vrchů nápoje, koláčky, špekáčky, domácí chleba a další dobroty z produkce členek spolku.
Předseda spolku Svobodný Hiršperk Vladimír Koubek v přestávkách informoval o činnosti spolku, před jednou odpoledne přednášel o historii Schwarzenberského plavebního kanálu.
Předseda Spolku Svobodný Hiršperk Vladimír Koubek
Muzikanti z Pošumavské dudácké kapely přišli zahrát i v současnosti nejstarší obyvatelce Jeleních Vrchů a nejspíš i jedné z nejstarších Češek - loni na podzim oslavila svoje 104 narozeniny.
Muzikanti u nejstarší obyvatelky Jeleních Vrchů
Krátce před druhou hodinou pozval přítomné plavce (a diváky) plavební ředitel a předseda zapsaného spolku Hynek Hladík (Hynek Hladík) na plavení dříví. Ještě než přečetl svůj čtvrtý letošní plavební rozkaz doplnil informace Vladimíra Koubka o historii plavebního kanálu.
"Plavební rozkaz č.4/2017
k provedení ukázkové plavby dříví

Nařizuji tímto provést ukázkovou plavbu dříví v rámci 2. Hiršperských slavností v sobotu dne 22. července 2017 na Jeleních Vrších.
Plavbu nařizuji provést od lesovny na Jeleních Vrších zhruba 50 sáhů za hranicí prvního a druhého úseku po potok Hučice cca 20 sáhů před sáhovým kamenem 34. Splaveno bude zhruba 1/2 sáhu palivového dřeva.
Nařizuji dále, aby se k plavbě dostavil v dostatečném počtu plavební personál s potřebným nářadím.
Nástup personálu ve dvě hodiny po poledni.
Plavebnímu personálu i případným divákům nařizuji, aby se chovali dle jeho rozkazů a dbali všech bezpečnostních opatření, aby nedošlo ke ztrátám na životech či úrazům.

Hynek Hladík, plavební ředitel"
Začalo vhazování dřeva
První kus dřeva, ten největší, vhodili dospělí plavci.
Vhazování štěpin
Další smrkové štěpiny už vhazovali malí plavci, děvčata i chlapci, za prací u Schwarzenberského plavebního kanálu někteří přijeli i velké dálky, zaslechl jsem, že někteří se mezi sebou bavili anglicky, většina byla ale z Čech.
Když už bylo dřevo vhozeno, byl dán pokyn k otevření stavidla o dřevo se vydalo na svou pouť plavebním kanálem
Plavení
Plavení dříví je součástí hranice překračujícího projektu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu folklorního souboru Libín-S Prachatice. Díky dlouhému suchu, které dolehlo i na Šumavu, byl ještě tak půl hodinku před plavením plavební kanál skoro na suchu. Plavení by nebylo možné, kdyby nešlo odpustit vodu z nedaleké plavební nádrže Jelení jezírko. Přesto dnes štěpiny pluly k potoku Hučice podstatně později než obvykle.
Plavení

Plavení

Plavení
Při tom dnešním plavení se ovšem plavci ani diváci nevrátili hned na Jelení Vrchy, ale pokračovali další zhruba kilometr k Rosenauerově kapličce Korunování Panny Marie.

V místě křížení Schwarzenberského plavebního kanálu, kterému se kdysi říkalo Krumlovsko-vídeňský či Vídeňský, protože se po něm plavilo dříví ze severních úbočí Šumavy v českokrumlovském schwarzenberském panství přes hlavní evropské rozvodí k řece Große Mühl a k Dunaji, aby pak bylo dříví na lodích dopravovalo až do císařského hlavního města Vídně, s Jezerním potokem vytékajícím z Plešného jezera býval na stromě obrázek Panny Marie. Často se u něj modlil i stavitel plavebního kanálu Joseph Rosenauer.

Někdy počátkem devatenáctého století byla postavena žulová výklenková kaplička s obrazem Korunování Panny Marie. Na kapličce je uveden rok 1818, jestli datum bylo vtesáno již do existující kapličky, kterou by mohl pamatovat i Rosenauer, či až v tom roce, je těžko říct. Pravděpodobně na přelomu 19. a 20. století byla postavena kolem kapličky postavena dřevěná stavba a kaplička získala současný vzhled.

V letech 1945-1946 musela většina původních obyvatel, kteří se asi u kapličky občas modlili a o kapličku pečovali, museli odejít ze svých domovů.

Kaplička, podobně jako plavební kanál po skončení plavení dříví na počátku 60. let dvacátého století, pustla. Když se v roce 1999 pustila Správa Národního parku Šumava do rekonstrukce plavebního kanálu, byla dřevěná kaplička v dezolátním stavu, obraz Korunování Panny Marie malovaný na plechu byl prakticky celý korodovaný. Z obrazu byl čitelný již jen obličej Panny Marie a vznášející se holubice Ducha Svatého. Firma, která rekonstrukci plavebního kanálu nechala rekonstruovat i dřevěnou kapličku.

Tehdy čerstvě jmenovaného plavebního ředitele Hynka Hladíka napadlo napsat Jeho Jasnosti Karlu Janu knížeti ze Schwarzenbergu žádost, zda by nenechal namalovat nový obraz do kapličky stojící na břehu plavebního kanálu nesoucího jméno jeho rodu. Pan kníže zadal namalování nového obrazu akademickému malíři Janu Vachudovi z Prahy. Nový obraz byl v polovině srpna 2000 umístěn do Rosenauerovy kapličky, 20. srpna 2000 se konala mše svatá za účasti donátora obrazu i jeho autora, při které byla kaplička znovu vysvěcena.

Zhruba o pět let později se k plavebnímu kanálu vrátily poutní mše svaté jako součást projektu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu.
Obraz Korunování Panny Marie
Po sedmnácti letech byla dřevěná konstrukce napadena dřevomorkou. Spolek Svobodný Hiršperk se rozhodl, že když o kapličku nepečuje její vlastník - Správa Národního parku Šumava, provede rekonstrukci dřevěné kapličky na vlastní náklady. Trochu směšné spolku připadaly podmínky, které mu dával vlastník, který o kapličku nedbá. Rekonstrukce skončila krátce před Hiršperskými slavnostmi, takže ještě dnes voní novotou.

Opravené kapličce požehnal po plavení 22. července 2017 P. Karel Falář, administrátor farnosti Želnava excurrendo.
U Rosenauerovy kaplíčky

Hudební doprovod

Požehnání

Požehnání

Po obřadu
Po krátké pobožnosti, kterou hudebně doprovodila Pošumavská dudácká kapela, ještě zavzpomínal plavební ředitel na dobu před pěti lety. Tady u Rosenauerovy kapličky je většinou poměrně hlučný Jezerní potok, proto je třeba ozvučení. Protože do prostředku lesa není zavedena elektřina, která při ozvučení je třeba, je třeba zajistit agregát. Dopoledne 25. srpna 2012 Hladík připínal káru s agregátem za auto. Přitom se mu zamotala hlava, proto se vydal domů, kde se pozdravil s vnoučkem, v kuchyni se musel opírat, aby nepadl. Žena mu říkala, že mu zavolá sanitku.

"Nemohu, musím jet na Jelení Vrchy!", zněla jeho odpověď.

"Nikam nepojedeš!"

"Tak aspoň zavolat faráři!"

Když se dovolal současnému P. Karlu Falářovi, který tehdy měl ministrovat, už mu při mrtvicí ztuhla polovina obličeje, bylo mu jistě těžko rozumět.

Odpověď zněla: "My se za Vás pomodlíme!"

Rychle přijela rychlá sanitka, která ho odvezla do nemocnice v Písku. Tam jej na stanici intenzivní péče připojili na kablíky a trubičky.

Mše začala u Rosenauerovy kapličky ve dvě hodiny bez ozvučení.

Jenže v Písku jakoby zázrakem Hladíka ty největší problémy ve dvě hodinyo pustily. Tak nevěřícímu Hladíkovi Panenka Marie pomohla!
Hiršperské slavnosti pokračovaly i po krátké pobožnosti. Na programu byla ještě druhá přednáška Vladimíra Koubka na téma Historie rychty Želnava, hrálo se, zpívalo, došla řada na grilované selátko.
Grilované sele
Letošní srpnová poutní mše svatá u Rosenaueovy kapličky Korunování Panny Marie se bude konat v sobotu 19. srpna 2017 ve 14:00 hod.
Mše svatá
(Vloženo 23.07.2017 16:37)
PŘÍPRAVA SPOLEČNÉHO PROJEKTU
11.07.2017 proběhlo v hornorakouském Aigenu jednání předsedy Libín-S Prachatice a plavebního ředitele Hynka Hladíka, jednatele organizace cestovního ruchu Tourismusverband Böhmerwald Reinholda Lista a předsedkyně plaveckého spolku Verein Kulturerbe Schwarzenbergischer Schwemmkanal - Böhmerwald Gisely Plank o společné přípravě a realizaci přeshraničního projektu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu.

Libín-S Prachatice, Tourismusverband Böhmerwald a Verein Kulturerbe Schwarzenbergischer Schwemmkanal - Böhmerwald budou partnery společného projektu.

Projekt bude zahájen v září 2017 a ukončen v listopadu 2018.

Libín-S Prachatice požádá v srpnu 2017 o příspěvek z Fondu malých projektů AT-CZ 2014-2020.
Jednání v Aigenu

Jednání v Aigenu
Na závěr jednání podepsali zástupci partnerů společné prohlášení.
Vlajka EU

Logo FMP AT-CZ 2014-2020
(Vloženo 12.07.2017 07:02)
DELEGACE LIBÍN-S PRACHATICE A PLAVCŮ ZE SCHWARZENBERSKÉHO
PLAVEBNÍHO KANÁLU BYLA NA MEZINÁRODNÍM SETKÁNÍ V MARIBORU
MARIBOR, SLOVINSKO - 22.-25.06.2017
PRVNÍ DEN - 22.06.2017
Ve čtvrtek 22.06.2017 dopoledne se na více než 400 kilometrů dlouhou cestu z jihu Čech do slovinského Mariboru vydala malá delegace Libín-S Prachatice a plavců ze Schwarzenberského plavebního kanálu.
Vyrážíme z jižních Čech
Odpoledne začalo mezinárodní setkáni plavců a vorařů ve slovinském Mariboru. Folklorní soubor Libin-S, která je od roku 2006 členem Mezinárodní asociace plavců a vorařů, i plavce od Schwarzenberského plavebního kanálu v Mariboru reprezentuje tříčlenná delegace. Jihočeši byli ubytováni v centru města jen par kroku od namesti Grajski trg.

V podvečer začalo pod horským masivem Pohorje vlastní setkání, na které přijeli plavci z České republiky, Finska, Francie, Katalánska, Lotyšska, Německa, Polska, Rakouska a Španělska. Došlo na vzájemné povídání, výměně zkušeností i k přípravným jednáním před valnou hromadou Asociace.
Společná večeře

Večerní Grajski trg

Posezení s německými plavci
A večer přišel čas na posezení s plavci z Muldenbergu a z Finnowfurthu.
DRUHÝ DEN - 23.06.2017
Druhým dnem pokračoval program mezinárodního setkání plavců a vorařů. Pro větší část dne byl program rozdělený, delegáti valné hromady, mohou to být maximálně dva členové z jednoho členského spolku, za Libín-S Prachatice se zúčastnil Hynek Hladík, předseda a plavební ředitel, a hosté setkání. My se budeme nejprve věnovat valné hromadě, která se konala v jednom z nejluxusnějších hotelů ve Slovinsku - v kongresovém sále hotelu Habakuk v Pohorje.
Valná hromada

Valná hromada
Po valné hromadě, která trvala déle než bylo plánováno, přejeli delegáti k řece Dráva, kde nedaleko věže Sodni stolp byly zakotveny dva vory, na kterých proběhl oběd a kulturní pořad. Pak byla chvilka volna na odpočinek, či zmrzlinu, nebo na obojí.
Na voru po Drávě

Na voru po Drávě

Na voru po Drávě
Večer strávili naši plavci většinou ve slavnostním stavu u hotelu Arena v Pohorje. Jedno se, hrálo a tancovalo. Během večera se přihnala bouřka, pršelo, krásně se osvěžil vzduch.
Večerní atmosféra nad Mariborem

Program v Pohorje

Program v Pohorje
Ale také dole ve městě to žilo. Z různých pódií rozmístěných po městě hrála muzilka, hrálo se na i pod Floriánem na Grackem trgu. Lidé si užívali večera.
Večerní atmosféra na Grajski trg

Večerní atmosféra na Grajski trg
TŘETÍ DEN - 24.06.2017
Dopoledne se plavci a voraři vydali autobusy do nedaleké obce Duplek, nejen s dlouhou plaveckou tradicí, ale také se zlatým vorem a strašlivým drakem ve znaku.

Na břehu Drávy se představili členové turistického družstva plavců Duplek, poté se rozdělila skupina účastníků mezinárodního setkání na tři menší - jedna pojede na vorech, druhá na člunech, třetí se vydá pěšky (někteří auty) na další program.
Turistické družstvo plavců Duplek

Harmonikáři z Dupleku

Jihočeští plavci v Dupleku

Vory a lodě před vyplutím
Plavci od Schwarzenberského plavebního kanálu patřili do té poslední skupiny, měli však štěstí, mohli se svést autem z Horního Dupleku do Dolního.
Na výstavce v Dolním Dupleku

Na výstavce v Dolním Dupleku
Prohlédli si výstavku o vorařství v Dupleku. Protože se nedaleko ozývala harmonika, vydali se tím směrem v domnění, že tak bude program pokračovat. Byli velmi mile přivítání v prostředí starých aut, motocyklů a bicyklů, nabídli jim na výběr víno, vinný střik, limonády či pivo, hned přinesli něco k zakousnutí, aniž by jen naznačili, že se za nápoje a jídlo platí. Občerstvení bylo přichystáno pro členy oldtimer-klubu, ale měli úplnou radost, když mezi ně přišli cizí, ba dokonce cizinci. Poseděl a popovídal si i dokonce predsednik klubu.
Na návštěvě u Oldtimer klubu
Nezbylo ale, než poděkovat a vydat se od milých milovníků stařečků automobilů, autobusů, hasičských aut, motocyklů i kol zpět na setkání plavců a vorařů. Když docházeli, přijížděl právě červený naleštěný dědeček autobus a přivážel další plavce z Horního Dupleku. Vzadu se pomalu plnil slavnostní stan, ve kterém bylo horko, dusno, bylo to úplně něco jiného než ve stínu stromů u dědečků automobilů. Netrvalo dlouho a na pódium nastoupila řízná a hlasitá muzika.
Veteránský autobus veze plavce

Řízná muzika
Později ji vystřídal folklorní soubor Breznar Tonček Korena. Upozornila, že život v Dupleku a okolí by spojen s plavectvím a zemědělstvím. Předvedli scénku o práci na vinici, vypili nějakou tu sklínku a po práci se dali do tance.
Folklorní soubor Breznar Tonček Korena

Folklorní soubor Breznar Tonček Korena

Folklorní soubor Breznar Tonček Korena

Folklorní soubor Breznar Tonček Korena

Folklorní soubor Breznar Tonček Korena
Při závěrečném večeru mezinárodního setkání plavců a vorařů v Mariboru ve slavnostním stanu u hotelu Arena v Pohorje vystoupila folklorní skupina Vinko Korže u Cirkovic. V závěru svého vystoupení představila kloboukový tanec, do kterého přizvala i diváky.
Folklorní skupina Vinko Korže

Folklorní skupina Vinko Korže

Folklorní skupina Vinko Korže

Folklorní skupina Vinko Korže

Folklorní skupina Vinko Korže
Poslední, komu zůstal klobouk na hlavě byl Johann Kuhn z korutanského spolku plavců z údolí horní Drávy. Mohl si pak zatancovat s tanečnicí taneční skupiny, vytáčel ji jako mladík.
Vítězný Johannův tanec
I v sobotu se za všech koutů středu města zněla muzika, nejinak to bylo pod Floriánem na Grackem trgu.
Večerní atmosféra na Grajski trg

Večerní atmosféra na Grajski trg
POSLEDNÍ - ČTVRTÝ DEN - 25.06.2017
V neděli 25.06.2017 krátce před polednem předáním putovního praporu Mezinárodní asociace plavců a vorařů skončilo setkání plavců a vorařů ve slovinském Mariboru.
Již o půl deváté byla sloužena mše svatá na závěr mezinárodního setkání ve františkánské bazilice na mariborském Náměstí svobody. Byli na něm přítomni plavci a voraři z jedenácti zemí Evropy.
Plavecká mše svatá ve františkánském kostele

Plavecká mše svatá ve františkánském kostele

Plavecká mše svatá ve františkánském kostele

Plavecká mše svatá ve františkánském kostele
Nedlouho po mši se zformoval v blízkosti baziliky průvod, v jehož čele byl Franc Vezjak Frenki z TD Mariborski flosari s praporem Asociace se třiceti stuhami připomínajícími 30 dosavadních setkání.
Formování průvodu plavců

Formování průvodu plavců

Formování průvodu plavců

Formování průvodu plavců
Na nápad na pořízení putovního praporu Mezinárodní asociace plavců a vorařů přišla při přípravě mezinárodního setkání ŠUMAVA - BÖHMERWALD 2013, které bylo prvním hranice překračujícím setkáním, konalo se v Prachaticích, v rakouských obcích Schlägl a Aigen, mezi rakouským Sonnenwaldem a českou Zvonkovou a na Jeleních Vrších, vedoucí folklorního souboru Libín-S Prachatice Helena Svobodová.
Průvod se vydal od baziliky přes Zámecké náměstí / Grajski trg, Hlavní náměstí / Glavni trg k plácku pod tržnicí nedaleko Soudní věže / Sodni stolp. Průvod zdravili náhodní diváci, lidé užívající si nedělního dopoledne na předzahrádkách kaváren a restaurací, ale i třeba pekaři před svýn obchůdkem.
Slavnostní průvod plavců

Slavnostní průvod plavců

Slavnostní průvod plavců

Slavnostní průvod plavců
Kousek od věže Sodni stolp proběhl ceremoniál předání putovního praporu Asociace z rukou zástupců TD Mariborski flosari Arnaldu Olivierovi z plaveckého spolku Fameia dei Zater e Menadas del Piave z italského Codissago, který bude pořadatelem mezinárodního setkání 30.08.-02.09.2018. Tímto aktem bylo mezinárodní setkání ukončeno.
Závěrečný ceremoniál

Závěrečný ceremoniál

Závěrečný ceremoniál

Závěrečný ceremoniál
Zbýval ještě poslední společný oběd na voru na řece Drávě.
Oběd na voru
Před jednou odpoledne vyrazila jihočeská skupina plavců zpět do České republiky.
Odjíždíme z Mariboru

Průtrž mračen ještě ve Slovinsku

Průtrž mračen ještě ve Slovinsku
Účast delegace Libín-S Prachatice a plavců od Schwarzenberského plavebního kanálu na mezinárodním setkání plavců a vorařů Maribor2017 podpořil Jihočeský kraj poskytnutím dotace na reprezentaci v oblasti kultury na mezinárodní úrovni v Čechách a v zahraničí.
(Vloženo 27.06.2017, 22:10)
STUDENTI-SENIOŘI UZAVŘELI SVOJE STUDIUM EXKURZÍ K PLAVEBNÍMU KANÁLU
OBDRŽELI TITUL DIPLOMOVANÝ PLAVEC
Čtvrtou exkurzí skončilo dvou semestrální studium U3V na Zdravotně sociální fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích v oboru Šumava - Schwarzenberský plavební kanál. Exkurze byla věnována Schwarzenberskému plavebnímu kanálu v Rakousku. Program začal v těsné blízkosti premonstrátského kláštera ve Schläglu - v bývalém statku kláštera - maierhofu, kde je umístěna tzv. Lehnerova sbírka - Museum Kultur.Gut Oberes Mühlviertel / Kulturní dědictví regionu Horní Mühlviertel. U vchodu do expozice skupinu srdečně vítal průvodce Hans Veit píseň o Vltavě a plavcích "Auf d'Wulda":
Auf d'Wulda, auf d'Wulda
Da scheint d'Sunn a so gulda,
Geh i hin über d'Bruck.
|: Furt schwimman die Scheiter
Talaus ollweil weiter,
Owa koas kimmt mehr z'ruck! :|
Muaß außi i a schwimma,
Ober draußt bleib i nimma,
Mei Hoamat is 's Best.
|: Vom Böhmerwald kriagn
Wüll i 's Brauttbett und d'Wiagn
Und de Trucha auf d'Letzt ! :|
Překládat slova této písni není jednoduché, není totiž německy, ale v šumavském nářečí, který má něco z bavorského jazyka i hornorakouského dialektu. Srozumitelnější byla slova novodobé sloky, ve které se zpívá, že konečně zmizely hranice a my jsme zase spolu.
"Vítejte, sousedé!", přivítal hosty z jižních Čech Hans Veit, který o sobě prohlásil, že býval zpívajícím starostou a učitelem.
Z Lehnerovy sbírky
Sbírka Josefa Lehnera je pohledem do životních a pracovních vztahů obyvatel Šumavy v různých etapách života od narození ke smrti, jsou zdokumentována svědectví pobožnosti, stejně jako typické produkty a výrobky z regionu Šumavy. Na výstavě jsou objekty k tématům voda, kámen, dřevo, železo, sklo, kůže, med a vosk, sláma, len, vlna, chov dobytka a rostlinná produkce. Lehner sbíral předměty především na území okresu Rohrbach. Jsou zde představena různá řemesla a povolání Šumavanům, hned nedaleko od vchodu je expozice Schwarzenberského plavebního kanálu. Studenti-senioři tu strávili zhruba jednu hodinu.
Klášter Schlägl, který je zde již téměř 800 let (příští rok bude slavit 800. výročí příchodu premonstrátů do Schläglu) provozuje vedle duchovní i hospodářské činnosti. Má zhruba 6000 ha lesa, převážně zde v okolí podél českých hranic), má vlastní pivovar, podílí se významně na provozu lyžařského areálu Hochficht, má dvě malé vodní elektrárny má i hospody.
V Klášterním sklepě na pivu
A právě do hospody Klášterní sklep, ochutnat schlägelské pivo se vydali studenti-senioři z meierhofu. A zhodnotili, že to pivo má říz.
V Klášterním sklepě na pivu
Dalším cílem byl Sonnenwald, malá osada, v místě, kde Schwarzenberský plavební kanál přichází poprvé z Čech do Rakouska. Na hranicích na potoku Pestřice / Rothbach jsou dva zajímavé objekty 1. a 2. stavidel. První, na českém území umožnilo odpouštět spodní vodu, druhé přímo na hranicích zase vrchní vodu. Na rakouské polovině prvního stavidla byl koncem loňského roku obnoven rybí přechod. Jenže díky netěsnosti a značným poruchám zdiva prvního stavidla ve správě NPŠ došlo v posledních dnech k zaklesnutí vody v plavebním kanálu, tím přestal rybí přechod fungovat. Poněkud ironií osudu je, že nečinnost instituce, která má na starosti především ochranu přírody, způsobuje poškození zájmů ochrany přírody.
U 2. stavidla na Pestřici
V osadě Sonnenwald provozuje klášter Schlägl jednu ze svých malých vodních elektráren. Sonnenwald není zásobován elektřinou z veřejné sítě, proto je závislý na zásobování "klášterní" elektřinou. V Rakousku Schwarzenberský plavební kanál jedině v Sonnenwaldu vede vodu, právě k malé vodní elektrárně. Aby byl zajištěn dostatečný přítok vody, před několika lety klášter vyčistil koryto kanálu, při tom bylo v délce několika set metrů zcela zničeno opevnění stěn kanálu. Je třeba ovšem poznamenat, že v Rakousku, na rozdíl od České republiky, kde je Schwarzenberský plavební kanál nejvyšším stupněm památkové ochrany - je národní kulturní památkou, není plavební kanál památkově chráněn. A plavební kanál podle toho u větší části vypadá.
Zhruba 2,6 km od stavidel na Pestřici je stavidlo na potoku Kesselbach / Kesselbach-Schleuse. V roce 1860 byla přestavěna podle identické dokumentace stavidla na potoku Kesselbach a U Landsknechtin. Stavidlo na Kesselbachu bylo rekonstruováno v druhé polovině osmdesátých let dvacátého století. Bohužel, v současnosti je na objektu cítit hodně zanedbaná údržba, rekonstruovaný úsek je zanesený plaveninami, k poškozené lavičce za kanálem je třeba se prodírat ostružinami, objekt není vysečený a tím lákavý pro pěší turisty či okolo jedoucí turisty.
Stavidlo na potoku Kesselbach
Asi 1,05 km za stavidlem na potoku Kesselbach bývalo stavidlo na potoku Wessenbach. Ale není. Dosud nebylo obnoveno, jestli k tomu dojde, je velký otazník. Ani kolona aut s českými poznávacími značkami tu nezastavila.
Stavidlo u Landsknechtin
Za dalších 2,4 km je stavidlo U Landsknechtin. Stejně jako stavidlo na potoku Kesselbach bylo přestavěno v roce 1860 a rekonstruováno v druhé polovině osmdesátých let minulého století. Stav objektu je o něco lepší, než na Kesselbachu, ale jistě by bylo žádoucí, aby byl rekonstruovaný úsek vyčištěn od plavenin a okolí bylo vysečeno, aby byli přilákáni pěší i cyklisté. Jistě by se hodilo vysvětlit, co znamenají ti velcí dřevění ptáci, kteří se "vznášejí" nad plavebním kanálem, že jde o umělecké dílo českokrumlovského výtvarníka Marka Borsányiho, vzniklé v rámci projektu Kulturní osa plavební kanál / Kulturachse Schwemmkanal hornorakouské kulturní iniciativy SUNNSEITN Gottharda Wagnera.
Sedm havranů nad stavidlem u Landsknechtin
Asi 1,4 km za Landsknechtin je stavidlo na potoku Schrollenbach. Současná podoba vznikla při rekonstrukci v roce 1989, kdy byl přestavěn původní objekt s napůl zříceným deskovým propustem pod Kanálovou cestou na klenutý propust se stavidlem se dvěma dlužovými poli k odpouštění spodní vody se třemi stojáky a velkým překladovým kamenem s datací 1789 - 1989. Iniciátory rekonstrukce a částečně i spolufinancujícími osobami byli manželé Baldassariovi z Maria-Enzersdorfu v okresu Mödling v Dolních Rakousích. Rekonstrukci provádělo cestmistrovství Ulrichsberg. Objekt je udržován, provádí se tu ukázky plavení dříví, ta poslední byla v neděli 10. června 2017. Vhodné by bylo prodloužit rekonstruovaný úsek a zvýšit tak atraktivitu lokality.
Stavidlo u Schrollenbachu

U stavidla na potoku Schrollenbach
1,17 km za Schrollenbachem křižovala plavební kanál kdysi klenutým kamenným mostkem silnice Aigen - Kyselov - Dolní Vltavice - Český Krumlov. Jestli kamenný mostek ještě pod současnou asfaltovou komunikací existuje, či ne, zda byl při její výstavbě zničen, nebo jen překryt, to nikdo neví.
Úvoz obchodní stezky
Zhruba 0,2 km za Krumlovskou silnicí křižoval Schwarzenberský plavební kanál mnohem starší objekt, jeho největší význam byl nejspíš v době renesance - zbytky staré obchodní stezky spojující Pasov - Rohrbach a Český Krumlov. Dosud je v terénu především nad plavebním kanálem viditelný hluboký zářez úvozové cesty - hollwegu.
Propust U zvonku
Předposledním objektem dnešní exkurze byl první rekonstruovaný objekt na Schwarzenberském plavebním kanálu - propust U Zvonku / Glöckelschleuse. Rekonstrukce proběhla v roce 1986, je na něm znát zanedbaná údržba, úsek plavebního kanálu je zanesený, okolí je nevysečené, není zde nic, co by přimělo pěší či cyklisty na chvíli zastavit. Baldassariovi by byli jistě ze současného stavu smutní. Propust U Zvonku je cca 1,93 km za Krumlovskou silnicí.
Od Zvonku je cca 1,62 km k hraničnímu potoku Ježová / Iglbach. Zde byli studenti-senioři při první exkurzi v dubnu ke Schwarzenberskému plavebnímu kanálu neznámému. Tehdy byl Schwarzenberský plavební kanál ještě zazimován a bez vody, zato dnes se voda vzdouvala z Čech až daleko do Rakouska.
Plavební ředitel Hynek Hladík, který celému kurzu Schwarzenberský plavební kanál byl odborným garantem a hlavním přednášejícím, se studentům-seniorům prokázal, dekret, kterým byl 12.06.1999 jmenován plavebním ředitelem. Dekret později potvrdila i Jeho Jasnost Karel Jan kníže ze Schwarzenbergu. Plavební ředitel se rozhodl, že studentům-seniorům, které dosud oslovoval "moji milí plavci, na závěr dvou semestrálního studia udělí titul diplomovaný plavec, ze podmínky, že projeví zručnost při ukázce plavení dříví. Každý ze studentů-seniorů musel vhodit do Schwarzenberského plavebního kanálu jedno poleno či štěpinu na rakouském území, splavit je do Čech a zde vytáhnout.
Praktické zkoušky u Ježové

Praktické zkoušky u Ježové
Po praktické ukázce podpořené zcela jistě teoretickými znalostmi došlo na předání diplomů. Každý z přítomných studentů-seniorů musel pokleknout před plavebním ředitelem, který mu poklepal na rameno loveckým tesákem a poté předal diplom, ve kterém se uvádí, že plavební ředitel rozhodl o udělení titulu diplomovaný plavec (ve zkratce Di.P., která se uvádí za jménem). Upozornil však, že titul není udělen na základě vysokoškolského zákona, ale pouze na jeho rozhodnutí, nelze proto požadovat např. zapsání tohoto titulu do občanského průkazu.

Studenti-senioři byli první, který tento titul byl uložen.
Předání diplomu

Předání diplomu
Udělení titulu diplomovaný plavec (ve zkratce Di.P.) bylo příležitostí k otevření láhve sektu a ke slavnostnímu přípitku. Oficiálně bude studium U3V Zdravotně sociální fakulty Jihočeské univerzity v oboru Šumava - Zlatá stezka ukončeno předáním osvědčení na půdě fakulty v září 2017.
Společné foto
(Vloženo 26.06.2017, 15:24)
TŘETÍ LETOŠNÍ UKÁZKA PLAVENÍ BYLA V SOBOTU 17. ČERVNA 2017
NA JELENÍCH VRŠÍCH
Pozvánka na Jelení Vrchy
Třetí letošní ukázka plavení dříví se konala v sobotu 17. června 2017 na Jeleních Vrších. Pokračovala tak 20. novodobá plavební sezóna na Schwarzenberském plavebním kanálu.
Plavení Jelení Vrchy
Plavební ředitel vydal již 2. června 2017 tento plavební rozkaz:

Plavební rozkaz č.3/2017
k provedení ukázkové plavby dříví


Nařizuji tímto provést ukázkovou plavbu dříví v sobotu dne 17. června 2017 na Jeleních Vrších.

Plavbu nařizuji provést od lesovny na Jeleních Vrších zhruba 50 sáhů za hranicí prvního a druhého úseku po potok Hučice cca 20 sáhů před sáhovým kamenem 34. Splaveno bude zhruba 1/2 sáhu dlouhého a 1/2 sáhu palivového dřeva.

Nařizuji dále, aby se k plavbě dostavil v dostatečném počtu plavební personál s potřebným nářadím.

Nástup personálu ve dvě hodiny po poledni.

Pověřuji vrchního plavce Pavla Štětinu řízením ukázkové plavby dříví.

Plavebnímu personálu i případným divákům nařizuji, aby se chovali dle jeho rozkazů a dbali všech bezpečnostních opatření, aby nedošlo ke ztrátám na životech či úrazům.

Hynek Hladík, plavební ředitel

Dáno v Prachaticích dne 2. června LP 2017.
Plavení Jelení Vrchy

Plavení Jelení Vrchy

Plavení Jelení Vrchy
Delegace Libín-S Prachatice a plavců z Jeleních Vrchů odjíždí již ve čtvrtek 22.06.2017 v nově pořízených košilích a vestách, které měly premiéru při zahájení plavební sezóny, na mezinárodní setkání plavců a vorařů do slovinského Mariboru.
(Aktualizace 18.06.2017, 08:09)
DRUHÁ LETOŠNÍ UKÁZKA PLAVENÍ DŘÍVÍ BYLA U SCHROLLENBACHU
Za krásného letního počasí se konala druhá letošní ukázka plavení dříví na Schwarzenberském plavebním kanálu. Druhá ukázka byla zároveň první na rakouském území. Již krátce po jedné odpoledne hledali turisté jen těžko místo k zaparkování v rakouské osadě Oberhaag nad Aigenem, už tam bylo jasné, že diváků na plavení bude hodně.

O malou chvilku později už u stavidel u potoku Schrollenbach seděly na lavičkách již možná dvě desítky turistů - Rakušanů i Čechů, těch v tom okamžiku bylo asi víc. Někteří byli překvapeni, že se tu něco bude dít, když se dozvěděli, že se tu bude plavit. Plavební ředitel Hynek Hladík se zdravil s Michaelem, jejich pozdravy byly navzájem v obou jazycích, v češtině a v němčině. Michael přijel na elektrokole z Bavorska.

Pomalu začali přijíždět i další organizátoři z plaveckého spolku a z organizace cestovního ruchu Tourismusverband Böhmerwald (Ferienregion Böhmerwald), pomalu rozbalovali lavice a stoly, stánek s občerstvením, na břehu plavebního kanálu už byly připraveny plavební háky. Začalo fungovat ozvučení.
Plavení u Schrollenbachu
Na druhém břehu kanálu spustila hudební skupina quatRO. Hynek Hladík spočítal muzikanty a hned poznamenal - název quatRO napovídá, že jde o kvarteto z Rohrbachu (že z Rohrbachu, připomíná ono RO), jenže tohle kvarteto bylo pětičlenné, takže nebylo kvartetem, ale kvintetem, takže by se skupina dnes měla jmenovat quinRO.
Plavení u Schrollenbachu
Asi ve dvě hodiny přivítali diváky plavební ředitel Hynek Hladík a vrchní plavec Ewald . Hynek pak pokračoval povídáním o blízké i vzdálené historii plavebního kanálu, ale i možné jeho blízké budoucnosti. Střídali se spolu s muzikou quatRO. Hynek se pochlubil, že zítra to bude 18 let, co jej předseda tehdejšího Tourismusverbändegemeinschaft Böhmerwald Karl Schiffner jmenoval plavebním ředitelem. Jmenovací dekret potvrdila později Jeho Jasnost Karel Jan kníže ze Schwarzenbergu. Na dnešním plavení jej zatím poprvé ukázal na veřejnosti.
Plavení u Schrollenbachu
"Když jsem byl jmenován, oprávnil jsem se k tomu, že budu vydávat před každou ukázkou plavení dříví připravím plavební rozkaz. I dnes mám plavební rozkaz, se kterým Vás seznámím:

Plavební rozkaz č.2/2017
k provedení ukázkové plavby dříví

Nařizuji tímto provést ukázkovou plavbu dříví v neděli dne 11. června 2017 v oblasti křížení s potokem Schrollenbach.

Plavbu nařizuji provést od sáhového kamene 98 ke stavidlu na potoce Schrollenbach. Splaveno bude zhruba 1/2 sáhu palivového dřeva.

Nařizuji dále, aby se k plavbě dostavil v dostatečném počtu plavební personál s potřebným nářadím.

Nástup personálu bude o půl třetí hodině po poledni.

Plavebnímu personálu i případným divákům nařizuji, aby se chovali dle mých rozkazů a dbali všech bezpečnostních opatření, aby nedošlo ke ztrátám na životech či úrazům.

Hynek Hladík, plavební ředitel

Dáno v Prachaticích dne 28. května LP 2017."

Pak už vyzval děti, aby šly vhazovat dříví. Plavení začalo.
Plavení u Schrollenbachu
U potoku Schrollenbach není dosud rekonstruovaný úsek dlouhý, takže za malou chvilku už byly polena a štěpiny dřeva u svého síle u stavidel na potoku Schrollenbach.
Plavení u Schrollenbachu
Tu nejtěžší práci, vytahování plaveného dříví, z počátku prováděli zkušení plavci, kteří ukázali klukům a děvčatům, jak na to, další polena a štěpiny vytahovali snad budoucí plavci.
Plavení u Schrollenbachu

Plavení u Schrollenbachu
(Aktualizace 18.06.2017, 08:15)
PLAVEBNÍ ŘEDITEL BYL HOSTEM V ČESKOBUDĚJOVICKÉM ROZHLASU
Ve středu 7. června 2017 byl hostem českobudějovického studia Českého rozhlasu plavební ředitel Hynek Hladík. Rozhovor s ním si můžete poslechnout ZDE.
Český rozhlas České Budějovice
(Vloženo 08.06.2017, 14:23)
VYJDE LETNÍ ČÍSLO ČASOPISU LIPENSKO
V úterý 6. června 2017 jednala v Lipně nad Vltavou redakční rada časopisu Lipensko, jejímž členem je také předseda Libín-S Prachatice a plavební ředitel Hynek Hladík.

Nové číslo bude mít celkem 104 stránek, bude plné fotografií a zajímavých článků. Zaujalo nás hned několik, které mají spojení se Schwarzenberským plavebním kanálem a s plavením dříví.
Lipensko, léto 2017, titulní stránka
Ona i titulní stránka má spojení s plavením, alespoň v návrhu, který předložil předseda redakční rady a turistického spolku Lipensko Jiří Mánek. Na malém voru plují rozesmáté děti. Vždyť jde o letní číslo, léto je časem dovolených, na dovolenou se jezdí s dětmi. A ty děti na titulce jsou to co lidé hledají a taky děti, protože na dovolených rozhodují právě děti.

Jiří Mánek k obrázku dodal: "Kdyby tohle viděly moje děti, tak by to ihned chtěly postavit a bylo by dobrodružství zajištěné ... Je tam voda, je tam léto, je tam radost a emoce. Ladí to s notou časopisu."

Titulní fotografii nepřijali všichni členové redakční rady s nadšením, někteří požadovali výměnu za akčnější fotografii s jachtou. Takže uvidíme.
Na dvou dvoustránkách doplněných další dvoustránkou s mapou je článek Jiřího Mánka "Na kole 70 km z kopce z Jeleních Vrchů až do Rožmberka". Je to Mánkův typ na cyklovýlet, z velké části - Jeleních Vrchů až do bývalé osady Růžový Vrch na vltavsko-dunajském rozvodí - podél Schwarzeberského plavebního kanálu. Typ je doplněný pěknými fotografiemi autora textu, ale i výškovým profilem.
Lipensko, léto 2017

Lipensko, léto 2017

Lipensko, léto 2017

Lipensko, léto 2017
Na navržený výlet se budete moci vydat i novými linkami cyklobusů.

Jedna linka pojede na trase: Rožmberk nad Vltavou – Lipno nad Vltavou – Nová Pec (Jelení Vrchy) a zpět, druhá linka na trase: Horní Planá – Lipno nad Vltavou – Svatý Tomáš – Vyšší Brod. Páteřní linka Vyšší Brod – Nová Pec je plnohodnotný cyklobus s vlekem na 30 kol. Druhá linka na Svatý Tomáš je turistický autobus s rozšířenou možností přepravy 7 ks kol. Autobusy jsou otevřené pro každého, ale ten kdo přijde s Lipno Card, má 100% slevu na jízdném.
Pavel Pechoušek je autorem článku "30 let prožitých se Schwarzenberským kanálem", který připravil na základě rozhovoru, který mu poskytl plavební ředitel Hynek Hladík.

Již 30 let se lesník Hynek Hladík, který dlouhá léta žije v Prachaticích, zabývá Schwarzenberským plavebním kanálem. Nejprve ho dostal za úkol zmapovat, následně ho začal sám uprostřed lesa opravovat, dnes tu stojí za folklorními slavnostmi. Dnes je částečně i díky němu zrekonstruováno 15 z 33 kilometrů jeho délky. Již 20 let se tu plaví dřevo.
Lipensko, léto 2017

Lipensko, léto 2017

Lipensko, léto 2017

Lipensko, léto 2017
V i druhé polovině obsahu jsme našli jeden článek s plaveckou tematikou Unikátní dokument režiséra Podskalského ukazuje práci vorařů na Vltavě. I ten napsal Pavel Pechoušek.
Lipensko, léto 2017

Lipensko, léto 2017
Samozřejmě, časopis Lipensko není časopisem pouze pro plavce a pro přátele této významné, nyní již historické, profese.

Vedle zmíněných článků v letním čísle časopisu Lipensko najdete i tyto další články:
- Jiří Mánek: Výlet na Svatý Tomáš a vedlejší Vítkův Hrádek, kde věznili českého krále Václava IV.
- Pavel Pechoušek: Loď Adalbert Stifter jezdí na Lipně pátou sezónu a není na to sama
- Vojen Smíšek: Lipno Sport Fest
- Petr Pokorný: Jedu vodu pomáhá Vltavě již druhým rokem
- Vojen Smíšek: Léto na Stezce korunami stromů
- Pavel Pechoušek: Lipenský hoteliér obeplul v šesti letech půlku světa
- Pavel Pechoušek: Na Lipno by na ryby mohla jezdit celá Evropa
- Pavel Pechoušek: Pláž pod okny, plavba na jachtě při západu Slunce
- Jan Straka: Vyšebrodský kříž hodnotou srovnatelný s korunovačními klenoty
- Václav Votruba: Hořické kulturní léto nabídne Václava Neckáře nebo Citron
- Antonín Mrázek: České hrady CZ místo konání: Rožmberk nad Vltavou
- Pavel Pechoušek: Windy point v Černé v Pošumaví
- Adéla Černá: Nevšední sporty u vody
- Pavel Pechoušek: Seriál o lipenských obcích: Lipno nad Vltavou
- Pavel Pechoušek: Horní Planá a Frymburk Seidelovi rádi fotili
- Pavel Kacerovský: Lipensko opět přivítá nablýskané veterány
- Adéla Černá: Lake Art 2017: Od gotiky po baroko, rozhodně ale ne nudně
- Pavel Pechoušek: Pohádková rezervace v Hořicích na Šumavě
- Jiří Mánek: Na kole z Loučovic kolem Vltavy přes vyšší Brod na Kapličky
- Petr Jelínek: Seriál: Zaniklé šumavské obce, Dolní Vltavice - ves ze 13. století skončila na dně Lipna
- Marie Šotolová: Umíte v tom chodit?
- Adéla Černá: V hlavní roli: Vodní záchranná služba
- Marie Šotolová: V penzionu Calla chtějí lidem pomoct lépe stárnout
- Václav Votruba: Hořice na Šumavě dokončují restaurování unikátní soustavy kašen
- Turistický spolek Lipensko: Pohádkové příběhy pro školní děti ukazují krásy a zajímavosti jižních Ćech
- Pavel Pechoušek: Jak chtěli čerti utopit klášter ve Vyšším Brodě
- Petr Studnička: Nejnavštěvovanější turistické cíle v Jihočeském kraji

V časopisu Lipensko najdete důležité kontakty na Lipensku a akce na Lipně v létě 2017 (včetně vybraných akcí na Schwarzenberském plavebním kanálu).
Letní číslo časopisu Lipensko vyjde počátkem července 2017. Bude k sehnání v obcích Lipenska od Rožmberku po Stožec. V Prachaticích by mělo být k sehnání v cestovní M+D agentuře. Letní číslo by mělo být podle rozhodnutí Turistického spolku Lipensko zdarma.
(Vloženo 06.06.2017, 22:17)
20. NOVODOBÁ SEZÓNA BUDE ZAHÁJENA I V RAKOUSKU
11. ČERVNA 2017 U POTOKA SCHROLLENBACH
V neděli 11. června 2017 bude pokračovat 20. novodobá plavební sezóna prvním letošním plavením dříví na rakouském území u potoku Schrollenbach.
Pozvánka ke Schrollenbachu
Na plavení se můžete vydat s průvodcem (v němčině) od osady Oberhaag lesem ke Schwarzenberskému plavebnímu kanálu u potoku Schrollenbach (zdarma, 30 minut pěšky).

Sraz zájemců je 13:15 hod.

Ve 13:30 hod. začne u potoku Schrollenbach program s hudební skupinou quatRO

Ve 14:30 hod. přečte plavební ředitel svůj druhý letošní plavební rozkaz.
Plavební rozkaz č.2/2017
k provedení ukázkové plavby dříví


Nařizuji tímto provést ukázkovou plavbu dříví v sobotu dne 11. června 2017 v oblasti křížení s potokem Schrollenbach.
Plavbu nařizuji provést od sáhového kamene 98 ke stavidlu na potoce Schrollenbach. Splaveno bude zhruba 1/2 sáhu palivového dřeva.
Nařizuji dále, aby se k plavbě dostavil v dostatečném počtu plavební personál s potřebným nářadím. Nástup personálu půl třetí po poledni.
Plavebnímu personálu i případným divákům nařizuji, aby se chovali dle mých rozkazů a dbali všech bezpečnostních opatření, aby nedošlo ke ztrátám na životech či úrazům.

Hynek Hladík, plavební ředitel

Dáno v Prachaticích dne 28. května LP 2017.

GPS: N 48°40.11070', E 14°0.92520'
Jak se dostat k potoku Schrollenbach?

- od Černé v Pošumaví na kole: po cyklostezce č. 1022 Černá v Pošumaví - Dolní Vltavice (přívoz) - Kyselov - po cyklostezce č. 1022 Kyselov křižovatka - pokračovat přímo směr Aigen - státní hranice - kolem bývalé rakouské celnice - ve stoupání 330 m za bývalou celnicí se dejte po Kanálové cestě vpravo po rakouské cyklostezce 888, AS, Schwemmkanal-Radroute, po cca 1,175 km budete na místě ukázky plavení dříví
- od Černé v Pošumaví autem: po silničce z Černé v Pošumaví - Dolní Vltavice (přívoz) - Kyselov - Kyselov křižovatka - dále přímo směr Aigen - státní hranice - kolem bývalé celnice - ve stoupání pokračovat přímo směr Aigen - 1,090 km za bývalou rakouskou celnicí zaparkujte na okraji silnice (nezajíždějte na lesní cesty). Dále se vydejte pěšky po lesní silničce vpravo z mírného kopce, po cca 350 m přijdete na Kanálovou cestu, po ní půjdete vlevo, po dalších 250 m budete na místě ukázky plavení dříví

- od přívozu Frymburk - Frýdava na kole: na frýdavském břehu se dejte na hlavní silnici vpravo, pokračujte po tzv. Pravobřežce po cyklostezce č. 7, 1019 Vltavská až na křižovatku U mostu, na ní opět přímo po cyklostezce č. 7, 1033 Vltavská až na křižovatku Kyselov, zde se dejte vlevo směr Aigen - státní hranice - kolem bývalé rakouské celnice - ve stoupání 330 m za bývalou celnicí se dejte po Kanálové cestě vpravo po rakouské cyklostezce 888, AS, Schwemmkanal-Radroute, po cca 1,175 km budete na místě ukázky plavení dříví
- od přívozu Frymburk - Frýdava autem: na frýdavském břehu se dejte na hlavní silnici vpravo, pokračujte po tzv. Pravobřežce až na křižovatku U mostu, na ní opět přímo až na křižovatku Kyselov, zde se dejte vlevo směr Aigen - státní hranice - kolem bývalé rakouské celnice - - ve stoupání pokračovat přímo směr Aigen - 1,090 km za bývalou rakouskou celnicí zaparkujte na okraji silnice (nezajíždějte na lesní cesty). Dále se vydejte pěšky po lesní silničce vpravo z mírného kopce, po cca 350 m přijdete na Kanálovou cestu, po ní půjdete vlevo, po dalších 250 m budete na místě ukázky plavení dříví

- od přívozu Horní Planá - Bližší Lhota na kole: za přívozem pokračujte vlevo po asfaltové silničce (pozor, automobilový provoz oběma směry) po cyklostezce č. 1020 do Přední Zvonkové, v Přední Zvonkové pokračujte přímo po asfaltové silničce (pozor, automobilový provoz oběma směry) po cyklostezce č. 7, 1033, Vltavská, na křižovatce Zadní Zvonková rozcestí, zde se dát vlevo podél plavebního kanálu po cyklostezce č. EV 13 až na státní hranice, dále přímo podél plavebního kanálu, zprava se připojí asfaltová silnice (pozor, automobilový provoz oběma směry), Sonnenwald (okolo hostince Zum blauen Hirsch), stále podél plavebního kanálu po cyklostezce R 27, 800, 802, 888, AS, Moldaustausee-Radroute přes objekty Kesselbach-Schleuse, Wössenbach-Durchlass, Landsknechtin- Schleuse ke stavidlům u potoka Schrollenbach
- od přívozu Horní Planá - Bližší Lhota autem: za přívozem pokračujte vlevo po asfaltové silničce do Přední Zvonkové, v Přední Zvonkové pokračujte přímo po asfaltové silničce na hraniční přechod Zvonková - Schöneben, v Schöneben přímo směr Ulrichsberg, přes Lichtenberg směr Ulrichsberg, v Ulrichsbergu na kruhové křižovatce směr Aigen-Schlägl, Linz, na křižovatce Aigen-West, vlevo do Aigen-Schlägl, v obci za pravoúhlou zatáčkou na okraji náměstí vlevo směr Diendorf, Oberhaag, Schwarzenbergischer Schwemmkanal, po dlouhém stoupání vlevo hotel Haagerhof, kolem něj přímo, cca 1,835 km za hotelem Haagerhof v blízkosti křižovatky s lesní cestou odbočující vlevo zaparkujte na okraji silnice (nezajíždějte na lesní cesty).

- od lesovny Nová Pec na kole: zaparkujte na parkovišti, vydejte se na kole stoupáním po lesní asfaltce, na křižovatce Raškov - Schwarzenberský kanál se dejte vlevo podél Schwarzenberského plavebního kanálu přes Zadní Zvonkovou (nad kostelem), přes křižovatku se silnicí Zvonková - Schöneben dále podél plavebního kanálu po cyklostezce č. EV 13 až na státní hranice, dále přímo podél plavebního kanálu, zprava se připojí asfaltová silnice (pozor, automobilový provoz oběma směry), Sonnenwald (okolo hostince Zum blauen Hirsch), stále podél plavebního kanálu po cyklostezce R 27, 800, 802, 888, AS, Moldaustausee-Radroute přes objekty Kesselbach-Schleuse, Wössenbach-Durchlass, Landsknechtin-Schleuse ke stavidlům u potoka Schrollenbach
(Vloženo 28.05.2017, 21:50)
STUDENTI-SENIOŘI U3V SE VYDALI NEJEN K WIMMWEOVU KANÁLU
Studenti-senioři Univerzity třetího věku na Zdravotně sociální fakultě Jihočeské univerzity kurzu Šumava - Schwarzenberský plavební kanál absolvovali další, již třetí terénní výuku v pořadí, po Schwarzenberském plavebním kanálu neznámém, Schwarzenberském plavebním kanálu na Jeleních Vrších a nad Novou Pecí. Zavedla je za hranice České republiky do Bavorska.
Sraz účastníků v Grainetu
Neznamená to, že by Schwarzenberský plavební kanál byl prodloužen i na bavorské území. Jedna z přednášek dvousemestrového studia byla věnována dalším plavebním zařízením na české, bavorské a rakouské straně Šumavy.
Mapa Opatské země
Posluchači se tak dozvěděli o plavebním kanálu, který začal stavět na své náklady a riziko začal na jaře roce 1805 majitel zdíkovského panství Jacob svobodný pan Wimmer.
Jacob svobodný pan Wimmer
Bylo to v době, kdy po sekularizaci, tedy zrušení církevního státu Opatská země / Abteiland pasovských knížat-biskupů, převzal území Ferdinand I. Solnohradského z rodu Habsburgů. Účelem bylo umožnit plavení dříví z jižních svahů Šumavy na území bývalé Opatské země směrem k Dunaji, aby se vyhnulo bavorskému území u Pasova. Na stavbě bylo nasazeno více než tisíc domácích i zahraničních dělníků a kontingent solnohradských vojáků, proto práce pokračovaly velmi rychle.
Wimmerův kanál na historické mapě
Jenže v prosinci 1805 u Slavkova proběhla známá bitva, kterou Rakušané prohráli. To mělo za následek, že Rakušané se museli vzdát území na německém území, Ferdinand I. Solnohradský musel odevzdat území bývalé Opatské země Bavorsku. Další stavba plavebního kanálu tak ztratila smysl.
Jacob Wimmer zkrachoval.
Protože Wimmer kanál stavěl bez ohledu na vlastnictví pozemků, proto, když jeho stavba byla zastavena, rolníci nenáviděný kanál rychle zasypávali, takže v zemědělské krajině jej nenajdete. V lesích však jeho zbytky najít lze.
Wimmerův kanál
Právě za zbytky kanálu se vydali studenti-senioři se svým přednášejícím - plavebním ředitelem Hynkem Hladíkem, ale také s Heinrichem Vierligerem ze spolku PRO-Nationalpark (nebylo třeba tlumočit, pan Vierlinger mluví česky!), do jižních úbočí vrchu Haidel u Oberseilbergu nedaleko Grainetu.
Wimmerův kanál u Oberseilberg

Heinrich Wimmer

Wimmerův kanál u Oberseilberg

Wimmerův kanál u Oberseilberg
Z jižního úbočí vrchu Haidel (na povodí Dunaje) se studenti-senioři přesunuli na severní úbočí Třístoličníku (na povodí Vltavy) k vodní nádrži Kreuzbach-Klause a ke zbytkům Kreuzbašského plavebního kanálu, který podobně jako nedaleký Schwarzenberský plavební kanál, překonává hlavní evropské rozvodí. I tato místa mají spojitost s nedostavěným plavením kanálem.

Wimmerův dědic Kajetán svobodný pán Hrušovský z Hrušova dostal několik podmínek, za kterých by plavební kanál mohl být dostavěn. Hrušovský měl převzít zhruba 10 - 15 tisíc sáhů dřeva ze severních úbočí Třístoličníku na bavorském území, měl jednat se schwarzenberskou knížecí správou, aby bylo možné plavit odsud dříví do Čech, případně vybudovat sklárnu či porcelánku, aby napadlé dříví bylo možné využít. Tyto a další podmínky byly nesplnitelné. Proto byl postaven Kreuzbašský kanál a plavební nádrž Kreuzbach-Klause, aby bylo umožněno plavit dříví do Bavorska, do povodí Dunaje, ne do ciziny, do Čech.

Na hrázi Kreuzbach-Klause je pamětní kámen, který připomíná lesního rady, revírníka Franze Weßenschneida postavil v letech 1861-1863 Kreuzbašský kanál.
Weßenschneidův pomník u Kreuzbach-Klause

Kreuzbach-Klaus
Jen něco málo přes 1,5 km vzdušnou čarou na východ od Weßenschneidova pomníku je pomník dalšímu staviteli plavebního kanálu - Josephu Rosenauerovi.

To byl další cíl studentů-seniorů. Stačí od parkoviště u Kreuzbach-Klause popojet necelý kilometr směrem na Třístoličník, zaparkovat na plácku u odbočení lesní cesty vlevo od silnice a dál se vydat pěšky po písčité cestě ke hranicím. Je to asi 650 metrů. Pak zhruba 20 metrů vpravo po hranicích, pak po uzounké vyšlapané pěšince vlevo, po ní až k cestě vyježděné od traktoru mírně z kopce. Po zhruba 300 metrech od hranic jsme byli u Rosenaurova pomníku na úplném začátku Schwarzenberského plavebního kanálu. Od září na něm stále visí již zaschlá kytička lesního kvítí, kterou tu pověsili plavci při loňské vzpomínce na Josepha Rosenauera.
Rosenauerův pomník u bavorských hranic
Od Rosenauerova pomníku, který tu vztyčili schwarzenberští lesníci v roce 1928, je jen asi sto metrů k plavební nádrži, nesoucí jméno po staviteli Schwarzenberského plavebního kanálu. Nádrž, která má zhruba od konce šedesátých let minulého století prostřelenou hráz, má možná naději, že bude obnovena. Vždyť Správa Národního parku Šumava má vydané pozitivní hodnocení EIA k rekonstrukci Rosenauerovy nádrže.
Rosenauerův pomník u bavorských hranic
Závěrečné posezení si udělali studenti-senioři v kavárničce v bavorském Haidmühle.
(Vloženo 28.005.2017 14:32)
20. NOVODOBÁ PLAVEBNÍ SEZÓNA BYLA ZAHÁJENA
19. a 20. KVĚTNA 2017, PRACHATICE, JELENÍ VRCHY
Plakát
Folklorní soubor Libín-S Prachatice na zahájení plavební sezóny pozval špičkový dětský folklorní soubor Ostravička z Frýdku-Místku. Páteční program 19.05.2017 uváděla vedoucí prachatického souboru Helena Svobodová spolu s plavebním ředitelem Hynkem Hladíkem.
Zahájení v Prachaticích
První na pódiu vystoupil hostující folklorní soubor Libín-S Prachatice s tanečními pásmy Bavorov, Bába, Dřeváky, Slepice a Doudlebská. Při Doudlebské překvapil všechny členy souboru Karel, protože si vybral mladší, netancoval s manželkou Romanou, která je mu už asi okoukaná, a do kola vzal dívenku z frýdecko-místeckého souboru. V závěru ho ale následovali i další členové souboru, takže na pódiu byly smíšené páry z obou souborů s velkým věkovým rozdílem.
Zahájení v Prachaticích

Zahájení v Prachaticích

Zahájení v Prachaticích

Zahájení v Prachaticích

Zahájení v Prachaticích

Zahájení v Prachaticích
Přestože Ostravička absolvovala dlouhou cestu, vždyť z Frýdku-Místku je to do Prachatic asi 430 km, některé děti vstávaly už v pět hodin, na parkánském pódiu se představily téměř hodinovým představením. Děti byly úplně fantastické, jistě, kdo dnes nepřišel na Parkán, přišel o hodně.
Zahájení v Prachaticích

Zahájení v Prachaticích

Zahájení v Prachaticích

Zahájení v Prachaticích

Zahájení v Prachaticích

Zahájení v Prachaticích
Záznam prachatické televize JVP TV najdete na youtube.
Předpověď počasí na sobotu 20. května 2017 nebyla příznivá. Oproti pátku se mělo ochladit asi o deset stupňů, uváděla se asi třiceti procentní pravděpodobnost srážek. Organizátoři slavnosti zahájení 20. novodobé plavební sezóny na Schwarzenberském plavebním kanálu na Jeleních Vrších z folklorního souboru Libín-S Prachatice zažívali mimořádně napětí. Vždyť příprava zabrala spoustu času, máme hosty z Frýdku-Místu, na Jeleních Vrších není možné připravit "mokrou" variantu.

V sobotu ráno bylo opravdu podstatně chladněji než v pátek, zamračeno, ale na déšť to nevypadalo. Téměř stovka diváků přišla o půl jedenácté do romantického prostředí s "kulisou" novogotického horního portálu plavebního tunelu. Někteří přicházeli po lesní pěšině nad tunelem, další po asfaltce od parkoviště na Jeleních Vrších. Přivítal je plavební ředitel Hynek Hladík spolu s vedoucí folklorního souboru Libín-S Prachatice a "pohádkovou babičkou" Helenou Svobodovou. Představili program dne - od setkání s pohádkami z obou stran Šumavy, přes setkání s folklorem, setkání s plavením dříví. Zahájení trochu protahovali, chyběl stále ještě jeden z vypravěčů - "skřítek ze Solné komory", nositel zlatého prstenu nejlepšího vypravěče v německém jazykovém prostoru, Helmut Wittmann. Ano, věděli, že není daleko. Z ničeho nic šedými mraky prokouklo kus modrého nebe a začalo svítit sluníčko.
Zahájení na Jeleních Vrších
A opravdu, najednou dorazil, rychlé přivítání a Helmut Wittmann zatroubil na velký kravský rok, přišla na řadu první pohádka.
Zahájení na Jeleních Vrších
Helmut o ní říkal, že je to zvláštní pohádka ze Šumavy, Helena o ní mluví jako o pohádce ze starého Rakouska - O hadru na mytí, jehle a biči. Opravdu zvláštní pohádka. Nejlepší je ale, ji slyšet vyprávět od mistrů vyprávěčů, jakými Helena a Helmut jsou. Zajímavé bylo, že přestože z počátku vyprávění měli pouze české posluchače, hodně dětí, které jistě nerozumí dobře německy, právě děti reagovaly velmi živě nejen na Helenino vyprávění.
Zahájení na Jeleních Vrších
Sotva dozněla první pohádka rozehrála se a rozezpívala kapela hostujícího Dětského folklorního souboru Ostravička. Potichoučku začali hrát i muzikanti z domácího souboru Libín-S.
Zahájení na Jeleních Vrších
Druhá pohádka přivedla posluchače opět na Šumavu, kde se odedávna pálilo dřevěné uhlí - O lesní žínce a uhlířovi, ale i do uliček Českého Krumlova. Téměř každá pohádka má nějaké to ponaučení, jaké je ponaučení této? No přece závist dovede zničit šťastný život.
Zahájení na Jeleních Vrších
Po druhé pohádce zase začali hrát prachatičtí muzikanti, zase spustili i ti mladší muzikanti z Frýdku-Místku. O perníkové chaloupce, to je česká klasika. Ale stejně, poslouchat ty dva a dívat se na ně, to je něco jiného, než známá pohádka. To už hráli muzikanti z obou souborů společně.
Zahájení na Jeleních Vrších
Stalo se pravidlem, že u Schwarzenberského plavebního kanálu zazní pohádka Ivo Stehlíka Jak vodníkovi Žbluňkalovi uplavalo velké prádlo.
Zahájení na Jeleních Vrších
Že nevíte, co má vodník za velké prádlo? "...to jsou hlavně fráčky a pentle!" Žbluňkal rozložil v plavebním kanále všechny svoje svršky, všechny fráčky a stužky, zatížil je kameny a nechal je vypírat jarní vodou. Ta má sílu!" "Chlapi ze Stožce se potili, okovanými bodci rovnali vzpříčené dřevo, skákali ze břehu na břeh jako kamzíci, všechno v letu. Kdo z nich by si všiml při té dřině, že v kanále svítí všemi barvami pentle, a ve vodě povlávají zelené šosaté fráčky."
Zahájení na Jeleních Vrších
"Do sumčího měchejře, bahnomilové zatrolení, mřenky vycmrdnutý, to jste to vyvedli!", nadával po vodnicku Žbluňkal. Celé Vám to teď nebudu vyprávět, musíte přijít příště.
Zahájení na Jeleních Vrších
Na parkoviště u dolního portálu plavebního tunelu to není daleko. Po dvanácté hodině se tam začal formovat průvod účastníků. Do čela se se postavily Helča s Vlaďkou, mezi nimi Vašek s plavebním věncem v rukou, za nimi Hynek - plavební ředitel, pak dva dudáci z Volyně, následoval hostitelský Libín-S Prachatice a Ostravička. Kde byli oba vypravěči, nevím.
Zahájení na Jeleních Vrších

Zahájení na Jeleních Vrších
O jedné hodině po poledni začalo na pódiu v přírodním amfiteátru na Jeleních Vrších setkání s folklorem, první začal hrát, zpívat a tancovat folklorní soubor Libín-S Prachatice. Začínal tradičně Bavorovem, potom přišli Hoší a Bába, na závěr prvního bloku překvapivě Soumaři (ne Plavci, přestože se blížilo setkání s plavením).
Zahájení na Jeleních Vrších

Zahájení na Jeleních Vrších

Zahájení na Jeleních Vrších
Zatímco zvukař přestavoval mikrofony, ujal se jednoho z nich plavební ředitel Hynek Hladík, který i v amfiteátru pozdravil diváky, představil zbývající program dne. Poté připomněl, že rakouská kulturní iniciativa SUNNSEITN vedená Gotthardem Wagenerem před lety zadala prachatickému sochaři Davidu Svobodovi zpracování skulptury na téma Strážce, která by měla stát na pozemku obce Nová Pec v místě odbočení Želnavského smyku. Zároveň ovšem Gotthard Wagner připravil smlouvu, kterou dokončenou sochu pronajal obci Nová Pec za pevně stanovenou odměnu, kterou je jeden parohový knoflík ročně. Smlouva byla uzavřena s tehdejším starostou, dnes vrchním plavcem, Pavlem Štětinou.
Zahájení na Jeleních Vrších

Zahájení na Jeleních Vrších
Hynek se ptal Gottharda, kolik těch knoflíků má? "Asi patnáct nebo sedmnáct!" (Asi by bylo dobré, kdyby na některé z budoucích úhrad nájemného předvedl celou sbírku!). Letos starosta Koželuh připravil pro Gottharda čtyřdílnou brož krk.
Zahájení na Jeleních Vrších
Gotthard k tomu dodal, že je rád za to lehké porušení pravidel.
Zahájení na Jeleních Vrších
Na pódium nastoupil se svým hodinovým pořadem Dětský folklorní soubor Ostravička. Jsou to děti, ale byly úchvatné, hrály, zpívaly a tancovaly s nesmírným zaujetím, byly to doslova profíci!
Zahájení na Jeleních Vrších

Zahájení na Jeleních Vrších

Zahájení na Jeleních Vrších

Zahájení na Jeleních Vrších
O půl třetí bylo plavení dříví. Protože ještě neproudila voda, jen si klidně stála, plavební ředitel hovořil o historii Schwarzenberského plavebního kanálu, vysvětlil, jak je to s novodobou plavební tradicí, právě začínáme dvacátou novodobou plavební sezónu. Najednou voda začala rychle proudit, zbývala jen malinká chvilka času na přečtení plavebního rozkazu:
"Plavební rozkaz č.1/2017
k provedení ukázkové plavby dříví

Nařizuji tímto provést na zahájení 20. novodobé plavební sezóny ukázkovou plavbu dříví v sobotu dne 20. května 2017 na Jeleních Vrších.

Plavbu nařizuji provést od lesovny na Jeleních Vrších zhruba 50 sáhů za hranicí prvního a druhého úseku po potok Hučice cca 20 sáhů před sáhovým kamenem 34. Splaveno bude zhruba 1/2 sáhu dlouhého a 1/2 sáhu palivového dřeva.

Nařizuji dále, aby se k plavbě dostavil v dostatečném počtu plavební personál s potřebným nářadím. Nástup personálu půl třetí po poledni.

Plavebnímu personálu i případným divákům nařizuji, aby se chovali dle mých rozkazů a dbali všech bezpečnostních opatření, aby nedošlo ke ztrátám na životech či úrazům.

Hynek Hladík, plavební ředitel

Dáno v Prachaticích dne 2. května LP 2017."
Zahájení na Jeleních Vrších
Najednou se tok zrychlil, připlul plavební věnec, který byl před dalším plavením vytažen, později pověšen ve stodole v EXPO KANÁL. Povídání o kanálu muselo skončit.
Zahájení na Jeleních Vrších
"V celé Evropské unii je zakázaná dětská práce, u nás, u plavebního kanálu je dětská práce žádoucí. Tak děti, do práce, budete vhazovat dříví!"
Z dětí se nejčastěji ujaly polen ty v červených bundách Ostravičky. Polena pak plula zhruba půl druhého kilometru.
Zahájení na Jeleních Vrších
Krátce potom, co se plavci vydali podél plavebního kanálu, začala před stodolou EXPO KANÁL hrát kapela Libín-S Prachatice. Krátce po druhé odtroubil Helmut Wittmann začátek druhé porce pohádek. Poslední z nich byla známá česká pohádka Hrnečku vař.
Zahájení na Jeleních Vrších

Zahájení na Jeleních Vrších

Zahájení na Jeleních Vrších
V jejím závěru Helmut Wittmann vysvětlil, proč přijel s malým zpožděním. Cestou ze Solné komory byla na silnici zácpa, kterou způsobila kaše, která vytekla okny i dveřmi z jedné chalupy, proudila na náves a přes silnici. Kaše bylo tolik, že sedláci, kteří se vraceli z pole se museli prokousat. Helmutovi to nedalo, tak nabral trochu kaše do hrnce, který měl náhodou v autě, aby ji přivezl na Jelení Vrchy dětem k ochutnání. Však měl celou hromádku lžic, které tak mohl půjčit.
Zahájení na Jeleních Vrších

Zahájení na Jeleních Vrších

Zahájení na Jeleních Vrších
I já jsem ochutnal. Ta kaše ale byla vynikající, slaďoučka!
Zahájení na Jeleních Vrších
Když vyprávění skončilo, seděl již vrchní plavec Pavel Štětina v prosté košili a s modrou vestičkou, na ní logo Schwarzenberského plavebního kanálu s horním portálem plavebního tunelu, u stánku souboru Libín-S, z klobásy mu již mu zbýval jen zamaštěný tácek.

Podobně jako Pavel Štětina byli oblečeni i další plavci. To byla dnešní premiéra.
Zahájení na Jeleních Vrších
Ještě chvilku a už na pódiu podruhé vystoupila Ostravička. Mezi tanečníky jsou děti od věku prvňáků až po mladíky a děvčata do 18 let. To, že jsou opravdu fantastičtí svědčí to, že jim tleskali ve 20 zemích nejen Evropy, z exotických končin lze jmenovat Maroko, Brazilii, Mexiko, Čína či Tchai-wan. Ale třeba z Vídně si soubor v roce 2016 přivezl tři zlaté medaile z mistrovství světa v tanečním sportu.
Zahájení na Jeleních Vrších

Zahájení na Jeleních Vrších

Zahájení na Jeleních Vrších
Úplně na závěr vystoupil opět Libín-S Prachatice se svým tanečním pásmem Koně. Protože do tance přivedli libíňáci znovu malé kluky a holky z Ostravičky. Ještě jsem nikdy neviděl, že by na libíňáckém koni jely hned tři děti, že vy spolu s koněm a libíňáky tančily děti z Ostravičky. I Doudlebskou polku si zatancovaly opět děti. Jen závěrečné rozloučení tancem V Prachaticích absolvovali jen členové Libín-S Prachatice. Ale než se rozeběhnete, musím prohlásit: "20. novodobá plavební sezóna byla zahájena!"
Zahájení na Jeleních Vrších

Zahájení na Jeleních Vrších

Zahájení na Jeleních Vrších
(Aktualizace 27.05.2017, 12:41)
STUDENTI U3V BYLI OPĚT U PLAVEBNÍHO KANÁLU
Studenti Univerzity třetího věku na Zdravotně sociální fakulty Jihočeské univerzity, kteří studují v kurzu Šumava - Schwarzenberský plavební kanál se vydali opět k plavebnímu kanálu - tentokrát do té nejznámější části - na Jelení Vrchy a nad Novou Pec.

Studenti-senioři si nejprve prohlédli expozici KANÁL EXPO, potom ovšem prošli úsek, který je pro běžné návštěvníky uzavřen - plavební tunel. Jejich průvodce a učitel - plavební ředitel Hynek Hladík - je seznámil s historií tunelu, hovořil o provozu v tunelu v době stavby i v době plavení, ale také o důvodech uzavření tunelu pro veřejnost (tunel je neosvětlený, hrozí nebezpečí zranění při pádu do kanálu i zranění hlavy při průchodu nižšími profily, při pádu kamene v prostoru šachet. Tunel je však významným nocovištěm chráněných netopýrů, je třeba jim zajistit klid). Studenti-senioři mohli posoudit, že tunel potřebuje větší opravu či rekontrukci, která by měla odstranit napadané kamení, které naházeli neukáznění turisté do tunelu šachtami, neodborný nástřik některých částí betonem (větší část opadala stejně sama), ale také zajištění navětralých úseků, samozřejmě s ohledem na vzácné netopýry.
Plavební tunel

Plavební tunel

Plavební tunel
Dále se vydali studenti-senioři podél plavebního kanálu, zastavovali se u jeho významných objektů. Rozchod nastal u Koňského potoka, někteří se vraceli na Jelení Vrchy k autům, jiní dolů do údolí a do Nové Pece.
Rosenauerova kaplička

U Koňského potoka

Propust na Koňském potoku
Další exkurze se bude týkat plavení dříví na Šumavě, ale ne na její české straně. Studenti-senioři se vydají do Bavorska po stopách nikdy nedokončeného Wimmerova kanálu.
(Vloženo 10.05.2017 10:39)
STUDENTI-SENIOŘI POZNÁVALI NEZNÁMÝ PLAVEBNÍ KANÁL
Studenti-senioři, kteří od loňského listopadu do března letošního na Univerzitě třetího věku na Zdravotně sociální fakulty Jihočeské univerzity pravidelně navštěvovali přednášky o Schwarzenberském plavebním kanálu z různých pohledů, ale i o plavení dříví na české, bavorské a rakouské straně Šumavy, se pod vedením plavebního ředitele Hynka Hladíka v pondělí 24. dubna 2017 vydali poznávat Schwarzenberský plavební kanál "neznámý". Většina turistů zná plavební kanál na Jeleních Vrších, ale pod Svatým Tomášem už jej znají spíše jen "fajnšmekři".

Exkurze začala na místě, kde 4. května 1789 začala výstavba Schwarzenberského plavebního kanálu zkušebním 994 sáhů dlouhým úsekem mezi hlavním evropským rozvodím a potokem Ježová / Iglbach, kterému se tehdy říkalo Nickelbach. Nejprve se téměř dvě desítky studentů-seniorů vydaly k hraničnímu potoku Ježová, kde ještě v roce 1991 byl místo dnešního plavebního kanálu vidět, že se z Rakouska do Čech táhne mělký, téměř neznatelný, příkop, který křížil malý potůček - Ježová. Asi patnáct metrů od potoka na československém území z terénu vystupovaly dva kameny bývalých stavidel na Ježové, okolo byly rozházené kamenné bloky, které bývaly stropem propustu od stavidel. to víte, pohraničníci nechtěli nechat moožnou cestu ke hranicím bez překážky. Díky soukromé iniciativě se postupně v roce 1991 objevoval na české straně plavební kanál opevněný ve stěnách sbíraným kamenem a ve dně starými fošnami. Práce tehdy trvaly o víkendech až do roku 1993. V roce 1995 tehdy Lesy České republiky, s.p., obnovil dřevěný propust přímo na státních hranicích, takže asi o metr práce překročily státní hranice. Mezi lety 1996 a 2001 pracovali na pročištění plavebního kanálu na obou stranách studenti Lesnické fakulty České zemědělské univerzity v Praze během své prázdninové praxe po prvním ročníku. Odhalili celkem 1,5 km v Čechách a 0,7 km v Rakousku. Práce umožnily v roce 1997 pokusné plavení dříví, od roku 1998, kdy se u Ježové / Iglbach otevřel hraniční přechod pro pěsí a cyklisty, se staly pravidelností. Začalo novodobé plavení dříví, letos je tedy dvacátá plavební sezóna.
Pak už přišel na řadu onen plavební kanál "neznámý" od rozvodí ke státním hranicím již na povodí Dunaje. První zhruba jeden kilometr museli studenti-senioři vynechat. Lesy České republiky, s.p., připravují rekonstrukci plavebního kanálu, pro zpřístupnění jeho části bude vybudována v souběhu s ním nová lesní cesta. Její trasa je vytěžena, dříví je vyvezeno, ale na místě zbývá nesmírné množství větví a dalších těžebních zbytků, takže trasa podél kanálu je v současnosti neschůdná, navíc hodně větví je v korytě kanálu. Další úsek exkurze začal tedy v místech, kde kanál do jara 1990 křížila železná opona. Nedaleko odsud stával mlýn Lugmühle, proto v těchto místech vede mimo údolnici. Další trasa kanálu vede loukami směrem k rakouským hranicím pod osadou Morau. Na řadě míst do koryta kanálu vrůstají vrby nebo olše, vyzvářejí se tak mohutné překážky v toku, voda si našla novou cestu. Pak přišel hraniční potůček, za potůčkem bylo Rakousko, podél kanálu vede dál pěšina.
Spáditý úsek

Spáditý úsek

Spáditý úsek
Studenti-senioři dorazili k místu, kde zleva přitéká do Schwarzenberského plavebního kanálu přitéká silný potok Světlá. Na fotografiích ho dobře znali, protože právě snímkem se soutokem začínala každá z přednášek o plavebním kanálu a plavení dříví na fakultě. Přišla chvilka odpočinku u historického hraničního kamene z roku 1788, byl zde osazen ještě rok před zahájením stavby plavebního kanálu a pak už zase mimo značené cesty terénem.
Chvilka odpočinku
Dál už to byla cesta dlouho téměř nedotčeným krajem. U hraničního znaku II/12 přešla skupina studentů-seniorů opět do Čech. Zhruba půl druhého kilometru procházela územím přírodní rezervace Jasánky, která byla po roce 1990 vyhlášena na území bývalých vesnic Morau (v Čechách bývalo Morau, nedaleko na rakouské straně bývalo Deutsch Morau, dnes existuje jen malinká vesnička Morau v Rakousku), Muckenschlag i Jasánky (Assang). V lese na pravém břehu kanálu se od vyhnání německého prováděly za minulého režimu jen probírky, dřevo zůstalo na místě. Za posledních skoro třicet se tu ale neprováděla žádná hospodářská činnost, jen proběhla před asi patnácti lety oprava plavebního kanálu. Proto bylo třeba občas přelézat přes padlé stromy, podél kanálu vedla jen uzoučká pěšinka. Po loňské velké vodě jsou škody na plavebním kanálu velmi významné, možná se jej již nikdy nepodaří uvést do stavu blízkého tomu, jaký byl ještě počátkem dvacátého století, kdy se v roce 1916 naposledy plavilo přes rozvodí do Haslachu.
Pod historickým hraničním kamenem

Pod historickým hraničním kamenem

Odpad z bývalého mlýna Klock-Mühle
Když na levém břehu plavebního kanálu zahlédli studenti-senioři odbočení na Eckerstorferovy rybníky, blížila se již na dohled rakouská osada Unterurasch, kde exkurze skončila.
Odbočení na Eckertorferovy rybníky
A ještě zbyl čas na vyhodnocení a na kávičku a štrůdl v kavárně v Aigenu.
(Vloženo 24.04.2017, 18:00)
OBEC NOVÁ PEC POSKYTNE SPOLKU LIBÍN-S PRACHATICE PŘÍSPĚVEK
NA REALIZACI PROJEKTU SETKÁNÍ S TRADICÍ
NA SCHWARZENBERSKÉM PLAVEBNÍM KANÁLU 2017
Zastupitelstvo Obce Nová Pec schválilo na svém zasedání dne 28.03.2017 poskytnutí finančního daru zapsanému spolku Libín-S Prachatice v souvislosti s realizací projektu „Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu 2017“.
(Vloženo 28.03.2017, 20:44)
JEDNÁNÍ V NOVÉ PECI
Starosta obce Nová Pec Jakub Koželuh pozval zástupce dvou spolků, které se angažují na akcích u Schwarzenberského plavebního kanálu - Libín-S Prachatice z.s., který zastupovali jeho předseda Hynek Hladík a vrchní plavec Pavel Štětina, který je zároveň i zastupitelem obce Nová Pec, a Svobodný Hiršperk zastoupený předsedou Vladimírek Koubkem a Martin Hrbek, na jednání na novopecké radnici o akcích u Schwarzenberského plavebního kanálu v roce 2017. Všichni účastníci si upřesnili svoje představy o programu jubilejní 20. novodobé plavební sezóny na Schwarzenberském plavebním kanálu na území obce Nová Pec.
Jednání v Nové Peci
(Vloženo 14.03.2017, 08:10)
PŘEDNÁŠKA NA JIHOČESKÉ UNIVERZITĚ
DALŠÍ PLAVEBNÍ ZAŘÍZENÍ V ČECHÁCH, BAVORSKU A RAKOUSKU
Pátá přednáška studijního programu Univerzita třetího věku ve studijním oboru ŠUMAVA - Schwarzenberský plavební kanál byla 14.03.2017 věnována dalším plavebním zařízením na Šumavě v Čechách, Bavorsku a Rakousku.
Wimmerův kanál u Mauthu
(Vloženo 14.03.2017, 07:54)
PŘEDNÁŠKA NA JIHOČESKÉ UNIVERZITĚ
SCHWARZENBERSKÝ PLAVEBNÍ KANÁL VE SVĚTLE HIST. DOKUMENTŮ
Čtvrtá přednáška studijního programu Univerzita třetího věku ve studijním oboru ŠUMAVA - Schwarzenberský plavební kanál byla 07.02.2017 věnována Schwarzenberskému plavebnímu kanálu ve světle historických dokumentací.
Plavební tunel - přestavba
(Vloženo 07.02.2017, 21:54)
PŘEDNÁŠKA NA JIHOČESKÉ UNIVERZITĚ
SCHWARZENBERSKÝ PLAVEBNÍ KANÁL V SOUČASNOSTI
Další přednáška studijního programu Univerzita třetího věku ve studijním oboru ŠUMAVA - Schwarzenberský plavební kanál 10.01.2017 byla věnována současnosti plavebního kanálu. Byl to v podstatě výlet nejen k plavebnímu kanálu, ale i k ústí řeky Große Mühl do Dunaje. Na více než 250 snímcích představil Hynek Hladík celý Schwarzenberský plavební kanál. Části plavebního kanálu poznají studenti-senioři při terénní výuce na jaře letošního roku.
(Vloženo 12.01.2017, 21:54)
MEZINÁRODNÍ SETKÁNÍ PLAVCŮ A VORAŘŮ MARIBOR 2017
Maribor 2017
Od 22. do 25. června 2017 se ve slovinském Mariboru bude konat 25. mezinárodní setkání plavců a vorařů s tímto programem:
1. DEN: 22.06.2017 ČTVRTEK
- příjezd a přihlášení účastníků v hotelu Arena . Check-in po 14.00 hod.
- 15:00 - 20:00 - Hotel Arena: ohlášení, informace
- 18:30 – 22:00 - Hotel Arena: večeře, oficiální zahájení s programem
- 22:40 - odjezd posledního autobusu k hotelům ve městě (Uni, Piramida, Orel) autobus č. 6
- nocleh
2. DEN: 23.06.2017 PÁTEK
- snídaně do 08:30 hod.
PROGRAM DELEGÁTŮ
- 09:00 - Hotel Habakuk: valná hromada v sálu hotelu Habakuk
- 12:30 - Oběd v hotelu Arena
- 15:00 - Plavba na voru
PROGRAM HOSTŮ
- 09:20 & 09:40 - Odjezd autobusu č. 6 do města
SKUPINA 1
- 10:00 - náměstí Glavni trg (Hlavní náměstí) – prohlídka města Maribor, ochutnávka vína a prohlídka domu U Starého vinného keře, plavba na voru po Drávě
- 12:00 - 15.00 oběd ve městě – na voru
SKUPINA 2
- 10:00 - Lent - plavba na voru po Drávě, prohlídka města Maribor, ochutnávka vína a prohlídka domu U Starého vinného keře
- 12:00 - 15:00 - oběd ve městě – věž Lent
SKUPINA 3 – alternativní program s příplatkem 15 EUR
- 10:00 – 14:00 - návštěva pohoří Pohorje – jízda lanovkou, průvodce v angličtině, oběd v pohoří Pohorje, tradiční nápoje.
- 14:00 – 18:00 - program a události podél Drávy
- 19:00 - večeře ve slavnostním stanu – hotel Arena
- 20:00 – 22:30 - zábavný program s hudební skupinou
- 22.40 - odjezd posledního autobusu k hotelům ve městě (Uni, Piramida, Orel) Autobus č. 6
3. DEN: 24.06.2017 SOBOTA
- snídaně do 8.30 hod.
- 09:00 - odjezd autobusů do Dupleku, odjezdy před hotely
- 09:30 – 13:30 - plavba na voru po Drávě, plavba na dřevěných člunech (jen zástupci spolků), - 13:30 - oběd v Dupleku
- 09:30 – 18:30 - tržiště domáckých a uměleckých řemeslníků, různé hry, prohlídka hradu Vurberk, výstava, aktivity na řece
- 18:00 - transfer busem k hotelu Arena
- 19:00 - večeře ve slavnostním stanu – hotel Arena
- 20:00 – 22:30 - večerní program s hudební skupinou, oficiální závěr, výměna dárků
- 22:40 - odjezd posledního autobusu k hotelům ve městě (Uni, Piramida, Orel) autobus č. 6
4. DEN: 25.06.2017 NEDĚLE
- snídaně do 8.30 hod.
- 09:00 - odjezd autobusů do města k Dómu na náměstí Slomškov trg
- 10:00 - mše v kostele Sv. Jana Křtitele na náměstí Slomškov trg
- 11:30 - Lent – stará část města, průvod skupin k věži Vodni stolp (Vodní věž)
- 12:00 - předání stuhy následujícímu organizátorovi a závěr
- 12:30 - oběd na voru
Vzhledem k tomu, že organizátoři neumožnili vystoupení folklorního souboru Libín-S Prachatice v rámci programu, bude vyslána i v letošním roce malá delegace folklorního soubou Libín-S Prachatice a plavců od Schwarzenberského plavebního kanálu.
(Aktualizace 26.04.2017, 20:49)
Design © VOJTa Herout, 2003-2017, Hynek Hladík 2003-2017