Tanečníci a muzikanti folklorního souboru Libín-S Prachatice se sešli v sobotu 07.10.2017 na předvánočním posezení ve zkušebně Prachaticích.

Nejen jídlem, pitím a zábavou strávili členové Libín-S Prachatice, z.s., sobotní večer.

Začalo se oficiálně valnou hromadou. Ostatně bylo tu 17 z celkem 24 členů, takže valná hromada byla usnášení schopná. 4 z celkem 7 nepřítomných se omluvilo, většinou z důvodu nemoci.

Předseda spolku přednesl předseda zapsaného spolku Libín-S Prachatice Hynek Hladík.

Hlavním bodem činností zapsaného folklorního spolku bylo i v roce 2017 pořádání hranice překračujícího Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu ve 20. novodobé plavební sezóně.

Plavební sezónu jsme zahájili během dvoudenního programu v pátek 19. května 2017 v podvečer v Prachaticích a v sobotu 20. května 2017 na Jeleních Vrších. Hlavním hostem během obou dnů byl valašský dětský folklorní soubor Ostravička z Frýdku-Místku. Páteční program se odehrál na prachatickém Parkánu. Přestože se nezúčastnili představitelé města, byl program velmi úspěšný, mrzí nás ovšem jejich nezájem. Záznam z podvečerního pořadu pořídila JVP TV Prachatice (je ke stažení na na youtube).

Sobotní program na Jeleních Vrších byl podobný jako v minulých letech. Začínalo se u horního portálu plavebního tunelu vyprávěním pohádek s vypravěči Helenou Svobodovou a Helmutem Wittmannem. Vyprávění hudebně zarámovala kapely Libín-S Prachatice a DFS Ostravička. K folklornímu vystoupení v jelenovršském amfiteátru přišly oba soubory v průvodu od dolního portálu tunelu. Na pódiu vystoupily postupně Libín-S a Ostravička, přišel i novopecký starosta Jakub Koželuh, aby Gotthardu Wagnerovi z kulturní iniciativy SUNNSEITN nájemné za skulturu Strážce - Wächter. Součástí programu byla i ukázka plavení dříví. Plavci vedení vrchním plavcem Pavlem Štětinou měli na sobě poprvé nové košile a modré vesty, které věnoval Jiří Borovka z Radošovic. Vypravěči Helena Svobodová a Helmut Wittmann přinesli druhou porci pohádek z obou stran Šumavy, tentokrát ve stodole domu čp. 13. Závěr programu byl opět v duchu folklorního programu.

Pro děti z DFS Ostravička připravil Libín-S Prachatice i část nedělního programu již na jejich cestě domů - výlet do Českého Krumlova.

Další akce projektu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu se konala 11. června 2017 u potoku Schrollenbach. Hlavním bodem byla ukázka plavení, kterou hudebně zarámovala hudební skupina quatRO.

Třetí letošní akcí byla ukázka plavení dříví na Jeleních Vrších 17.06.2017.

V sobotu 22.07.2017 se na Jeleních Vrších setkaly dva projekty - Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu folklorního souboru Libín-S Prachatice a 2. hiršperské slavnosti zapsaného spolku Svobodný Hiršperk. I při tomto programu zazněl na Jeleních Vrších folklor, Svobodný Hiršperk pozval Pošumavskou dudáckou kapelu. Konala se i ukázka plavení dříví. Po ní ovšem se nevraceli diváci na Jelení Vrchy, ale pokračovali k Rosenauerově kapličce, kterou v minulých týdnech spolek Svobodný Hiršperk na své náklady rekonstruoval. Páter Karel Falář zde při mši rekonstruovanou kapličku požehnal.

Pátá akce Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu se konala na česko-rakouských hranicích mezi Zadní Zvonkovou a rakouským Sonnenwaldem. Ukázku plavení, která narazila na velké technické problémy díky "nepéči" správce zdejšího úseku plavebního kanálu, hudebně doprovodila skupina muzikantů z obecní hudby z Ulrichsbergu.

Druhým významným vrcholem Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu ve 20. novodobé plavební sezóně byly Jelenovršské slavnosti. Jejich program byl dost podobný druhému dni zahájení plavební sezóny. Hostem Jelenovršských slavností byl malý mužský pěvecký sbor Perlesreuter Sänger z bavorského Perlesreutu.

Od 07.08. do 30.08.2017 se v Zimní zahradě prachatické radnice konala výstava fotografií Hynka Hladíka a Zdeňka Přibyla"20 LET PLAVENÍ DŘÍVÍ - 1997 - 2017 - 20 LET ČESKO-RAKOUSKÉ SPOLUPRÁCE", kterou připravil folklorní soubor Libín-S Prachatice, který byl téměř po celou dvacítku let nositelem přeshraničního projektu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu. Výstava neměla vernisáž, ale závěrečnou derniéru, při které vystoupila houslistka a zpěvačka Libín-S Prachatice Slávka Tomešová, tentokrát ale s kytarou.

V sobotu 19.08.2017 se měla konat poutní mše svatá u Rosenauerovy kapličky. V noci z 18.08.2017 na 19.08.2017 řádila nejen v jižních Čechách krutá vichřice, která mimořádné škody přinesla do oblasti Schwarzenberského plavebního kanálu kolem Jeleních Vrších. Vstup na lesní cesty kolem Jeleních Vrchů byl nebezpečný, elektrické vedení na Jelení Vrchy bylo přerušeno. Konání mše u Rosenauerovy kapličky možné nebylo, stejně jako v náhradním místě na Jeleních Vrších.

Ani ukázku plavení nedaleko bavorských hranich v sobotu 02.09.2017 nebylo možné. Proto u Rosenauerova pomníku byla pouze položena kytice lesního kvítí.

Závěr plavební sezóny u hraničního potoka se nevyvíjel sice stejně, jako v loňském roce, kdy jsme vystoupení u Schwarzenberského plavebního kanálu zcela zrušili a jen velmi omezeně jsme vystoupili v průjezdu hotelu Haagerhof, se letos hrálo, zpívalo a tancovalo. Je třeba říct, že to bylo mimořádně obtížné, spíše za hranicí možného. Mokro bylo pro tanečníky i muzikanty.

Rok 2017 u Schwarzenberského plavebního kanálu byl ovšem mimořádně obtížný finančně. Získali jsme granty města Prachatice, Jihočeského kraje (ovšem až v druhém kole, smlouva došla až po skončení plavební sezóny), příspěvek obce Nová Pec a prostředky za spolupráci se státním podnikem Lesy České republiky.

V červnu 2017 jsme přijali pozvání na Historické dny na nádraží Bayerisch Eisenstein - Železná Ruda-Alžbětín. Zúčastnili jsme se druhého dne slavností 10.06.2017. Mimořádný úspěch měla především taneční pásma Soumaři a Koně. Po přídavku v podobě Martina bylo příjemné posezení s muzikou.

01.07.2017 vystoupila kapela Libín-S Prachatice již tradičně na Vítkově Hrádku při oslavě znovuotevření hradu pro veřejnost.

V neděli 16.08.2017 vystoupil Libín-S Prachatice dvakrát na Soumarských slavnostech v bavorském Grainetu. Přestože vystoupení v Grainetu bylo obtížné, tancovalo se na trávě na terénu, který není rovný, ozvučení bylo velmi primitivní, mělo velký úspěch.

18.-19.08.2017 se Libín-S Prachatice zúčastnil Mezinárodního folklorního festivalu v Písku. První den vedle prachatického souboru vystoupily na hlavním pódiu v Palackého sadech i folklorní soubory Písečan, Jizera z Liberce, vysokoškolský folklorní soubor Gaudeamus a lašský soubor písní a tanců Ondřejnica ze Staré Vsi nad Ondřejnicí, každý z nich při dvou vystouepních.

V sobotu 19.08.2017 vyvrcholil celý festival. Dopoledne přijala starostka Písku Eva Vanžurová, za přítomnosti prvního náměstka hejtmanky a radního Jihočeského kraje, místostarosty Písku Josefa Knota, náměstka hejtmanky a radního Pavla Hrocha a místostarosty Písku Jiřího Hořánka zástupce patnácti zúčastněných folklorních souborů ze sedmi zemí z Evropy, Ameriky a z Asie. Folklorní soubor Libín-S Prachatice zastupoval krojovaný pár - Vlaďka Štěpánková a Honza Bárta.

V deset hodin se na levém předmostí nejstaršího existujícího kamenného mostu v Čechách - Kamenného mostu se řadil slavnostní průvod. Průvod patnáctí folklorních souborů ze sedmi zemí třech kontinentů se dal po mostě do pohybu. Procházel ulicemi historického Písku na hlavní písecké náměstí - Alšovo náměstí.

Odpoledne organizátoři pozvali zástupce folklorních souborů na hlavním pódiu v Palackého sadech, aby jim předali drobné dárky. Libín-S Prachatice zastoupili Helena Kováříková a Václav Tomášek. Pak již začal hlavní program, ve kterém se vystřídalo všech patnáct souborů. Libín-S Prachatice, který je již skoro dvacet let nositelem hranice překračujícího projektu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu, se představil tanečním pásmem Plavci, připomínajícím těžkou práci, ale také večerní zábavu plavců z Prácheňska.

26.08.2017 vystoupil Libín-S Prachatice při dožínkách ve Vitějovicích. Zúčastnil se dožínkového průvodu z obecního úřadu ke kostelu Sv. Markéty.

V sobotu 09.09.2017 se Libín-S Prachatice zúčastnil prachatických podzimních slavností "Loučení s létem.

Libín-S Prachatice, z.s., vyslal ve dnech 22.-25.06.2017 malou delegaci na mezinárodní setkání plavců a vorařů ve slovinském Mariboru ve složení Hynek Hladík, Jiří Borovka a Helena Borovková. Původně se měl zúčastnit i Pavel Štětina, který pak ze zdravotních důvodů neodjel. Na mezinárodních setkáních plavců a vorařů jde především o plavectví, ale téměř vždy je tradiční povolání plavců nějakým způsobem spojeno s lidovými zvyky, často tedy na programu mezinárodních setkání bývají i folklorní vystoupení.

Bylo tomu tak i v Mariboru. Tak jsme měli možnost navázat kontakty s folklorními soubory Breznar Tončeka Korena a Vinko Korže z Cirkovic.

Členové folklorní souboru Libín-S Prachatice, tanečníci i kapela, se zúčastnili jednodenního soustředění v Prachaticích. Pod vedením Heleny Svobodové "brousili" od časného rána do pozdního odpoledne především nový bod programu, čímž se s vysokou pravděpodobností přiblížila jeho premiéra, která bude zcela jistě jedním z vrcholů oslav 30. výročí souboru na přelomu let 1988 a 1989. Na řadu přišla i taneční pásma, která se v poslední době tak často nedostala na pódia – Jarmark, Hospoda, Dozvuky, cvičilo se ovšem i dnes pro Libín-S Prachatice typické taneční pásmo - Plavci.

Od června zahájil Libín-S Prachatice, z.s., jednání o přípravě společných projektů hrazených z Fondu malých projektů AT-CZ 2014-2020. Do poloviny srpna mohl dokončit první ze žádostí, aby pak 25.08.2017 mohl podat žádost o příspěvek na na realizaci projektu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu. Partnery projektu jsou rakouská organizace cestovního ruchu Tourismusverband Böhmerwald a plavecký spolek Kulturerbe Schwarzenbergischer Schwemmkanal - Böhmerwald.

Nedokončeno zůstalo dosud jednání s folklorním souborem Volkstanzgruppe Stodltaunza Althöflein.

V závěru předseda spolku Libín-S Prachatice Hynek Hladík poděkoval za práci během roku.

Po oficialitách byl čas na jídlo, pití, povídání, zpěv.

(Vloženo 26.11.2017, 18:29)

Tanečníci a muzikanti folklorního souboru Libín-S Prachatice se sešli v sobotu 07.10.2017 na jednodenním sousředění v Prachaticích.

Pod vedením Heleny Svobodové "brousili" členové Libín-S Prachatice od časného rána do pozdního odpoledne především nový bod programu, čímž se s vysokou pravděpodobností přiblížila jeho premiéra, která bude zcela jistě jedním z vrcholů oslav 30. výročí souboru. Libín-S Prachatice vznikl na přelomu let 1988 a 1989.

Zkoušely obě dvě součásti souboru - taneční složka a kapela samostatně, samozřejmě i společně.

Na řadu přišla i taneční pásma, která se v poslední době tak často nedostala na pódia – Jarmark, Hospoda, Dozvuky, cvičilo se ovšem i dnes pro Libín-S Prachatice typické taneční pásmo - Plavci.

(Vloženo 08.10.2017, 10:05)

V sobotu 16.09.2017 byla uzavřena u hraničního potoku Ježová / Iglbach 20. novodobá plavební sezóna na Schwarzenberském plavebním kanálu.

Akce byla poslední součástí přeshraničního projektu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu 2017, který je jedním z folklorních festivalů Folklorního sdružení České republiky. Nositelem projektu je Libín-S Prachatice, z.s., jeho partnery rakouská organizace cestovního ruchu Tourismusverband Böhmerwald a plavecký spolek Kulturerbe Schwarzenbergischer Schwemmkanal.

Již při odjezdu z Prachatic pršelo. Ostatně i loni byl deštivý den, před rokem pršelo tolik, že vystoupení folklorního souboru Libín-S Prachatice bylo omezeno, muselo se konat pod nejbližší střechou, tedy v průjezdu statku Haagerhof.

Někde u Nové Pece bylo lépe, stejně i v Rakousku. Snad to letos tedy bude lepší!

Od osady Oberhaag se musí k potoku Ježová / Iglbach pěšky asi dva a půl kilometru. Jen objemné a těžké věci, hudební nástroje, rekvizity a starší se mohly vést.

U Ježové / Iglbachu na české straně hranic už to vonělo klobásami, pilo bylo na čepu, hrála harmonika, za chvilku se přidala Slávka s houslemi a pak se i tancovalo.

Po jedné hodině odpoledne bylo už docela vlhko, ale na mostku přes Schwarzenberský plavební kanál už v Rakousku nastoupil Libín-S a začalo setkání s jihočeským folklorem. Kupodivu, přes ne úplně pěkné počasí už víc než hodinu byli první diváci. A přicházeli další - někteří mluvili německy - Rakušané a Němci, další česky. Prvním tancem byl Bavorov, ostatně tak začíná Libín-S snad poprvé. Hoši, Bába, Martin, to byly další body folklorního programu.

Když Libín-S spustil Pantoflíčky, diváci vytáhli deštníky. Muzikanti stáli pod stromy, tam bylo zatím relativně sucho. Improvizovat museli všichni - tanečníci i muzikanti.

U stánku se rozšířil prostor natažením delší celty, jako podpěry posloužily taneční plavební háky.

Čekala nás poslední letošní ukázka plavení dříví, soubor má v repertoáru taneční pásmo Plavci, je tedy přirozené, že na programu bude. A je problém, taneční plavební háky slouží jako opěry rozšířeného stánku. Jenže to by nebyli Libíňáci, aby nezaimprovizovali. Rakouští plavci mají samozřejmě svoje háky na plavení, z nich některé teď posloužily tanečníkům jako rekvizity. Co na tom, že jsou asi o polovinu delší než ty taneční, možná ještě o kus víc. Tanečníci nejen vyklepávají háky rytmus, háky létají vzduchem, když se plavci předvádějí před děvčaty, ba slouží jakou kolotoč, aby se na něm některá děvčata svezla. Taneční pásmo připomíná nejen těžkou práci plavců při vytahování plaveného dřeva, ale také jejich večerní zábavu. Takže i v tomhle tanci byly improvizace.

Na taneční pódium na mostku nastoupili členové Libín-S Prachatice, kteří plavebnímu řediteli Hynku Hladíkovi předali plavební věnec, který představuje 20 let spolupráce na Schwarzenberském plavebním kanálu. Došlo na přípitek, připili si nejen členové Libín-S, ale také rakouští plavci, zástupkyně Tourismusverband Böhmerwald a také s.p. Lesy České republiky. Za srdce vzala písnička Aby nás Pánbů miloval.

Posledním tancem před plavením byla Doudlebská polka. Za deště si muzikanti vlezli do chatky Roberta Baldassariho, významného znalce Schwarzenberského plavebního kanálu, aby jim nenamokly nástroje. Na taneční parket na mostku nastoupili nejdřív Libíňáci, potom si tanečníci došli pro diváky.

Pak už plavební ředitel chvíli povídal o historii plavebního kanálu, přečetl poslední letošní plavební rozkaz, dal pokyn ke vhození dřeva v Rakousku a následně k otevření stavidel v Čechách, polena a štěpiny se vydaly na pouť ke hranicím a do Čech. Když už se blížila ke hranicím, položili chlapi z folklorního souboru Libín-S na hladinu kanálu, aby se těsně před dřevem vydal do Čech. Vašek pak po několika desítkách metrů potom plavební věnec vylovil z vody a pověsil jej na chatu Roberta Baldassariho.

Polena ještě plula dál do Čech, doprovázeli jej rakouští plavci.

Poslední plavení dříví 20. novodobé plavební sezóny skončilo. Znovu se bude začínat v příští sezóně v polovině května 2018.

Na organizaci zářijové ukázky plavení dříví se podílel DNEM LESŮ ČESKÉ REPUBLIKY s.p. Lesy České republiky.

Od září 2017 do listopadu 2018 je projekt Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu spolufinancován z Fondu malých projektů AT-CZ 2014-2020 z prostředků Evropské unie.

Projekt Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu 2017 podpořila finančně obec Nová Pec, město Prachatice, zářijové akce získaly podporu Evropské unie z Fondu malých projektů Rakousko - Česká republiky 2014-2020.

(Vloženo 19.09.2017, 08:46)

V sobotu 9. září 2017 patřilo prachatické Velké náměstí podzimním slavnostem "Loučení s létem". Na pódiu se vystřídala více než desítka převážně domácích hudebních či tanečních uskupení od školních kroužků až po známé kapely.

Krátce před půl třetí na pódiu u Staré radnice vystoupil úvodním tancem Bavorov folklorní soubor Libín-S Prachatice.

Jako druhý programový blok ohlásila vedoucí folklorního souboru Helena Svobodová jihočeskou Doudlebskou polku. Ne na pódium, ale na hrbolatou dlažbu prachatického náměstí, pozvali v druhé části také některé z dováků.

Po písničce nastoupili na pódium soumaři.

Prachatice byly od počátku své historie spojeny po staletí s dopravou soli, se soumarským řemeslem.

Není tedy divu, že folklorní soubor Libín-S Prachatice připravil taneční pásmo Soumaři. Jeho autorkou včetně choreografie je vedoucí souboru Helena Svobodová, autorem hudebních úprav je Jiří Vopálka.

Taneční pásmo Soumaři popisuje nebezpečnou cestu soumarů a krosnařů s nákladem soli z Pasova přes Šumavu do Prachatic. V úvodu dva ze soumarů odložili na chvilku svoje prostice, aby si na chvilku odpočinuli a rozhlédkli se po kraji. V ten okamžik se z úkrytu vynořili zarostlí vousatí loupežníci. Klid je hned ten tam. Rozeznívá se melodie:

"Za horama svítá, bude brzy den, den, den, bude brzy den.
V lese ticho noční, ale lapka v něm, v něm,v něm, ale lapka v něm.
Chodí tiše, našlapuje, s holí v ruce vyhrožuje.
Tu sůl dejte sem, sem,sem, sůl si vezmem sem."

Nastává bitka mezi soumary a lupiči o prostice se solí. Padne při tom nejedna rána holí. Chvíli mají na vrch soumaři, chíli loupežníci, nakonec to dopadne dobře pro soumary.

Soumaři už jsou z lesa venkum jdou mezi loukami, na nich hezká děvčata kopí seno. A tady u potoka klape mlýn.

Soumaři se cestou přes Šumavu někdy setkávali s divokými zvířaty, jindy museli chránit majetek před nepoctivci, či obcházet místa s těžkou morovou ranou. Cesta je vedla i okolo hájoven a mlýnů, potkávali se se sekáči, děvčaty naloukách.

Když konečně doputovali dom Prachatic, prodali sůl, konečně přišel čas na laškování s děvčaty, posezení u piva, na trochu veselí.

Vystoupení folklorního souboru Libín-S Prachatice se blížilo k závěru. Libín-S se rozloučil tanečním pásmem V Prachaticích

Libín-S Prachatice v dosavadní historii Podzimních městských slavností vystoupil pokaždé. Nelze však vyloučit, že v příštím roce, možná v příštích letech, v září na pódiu na prachatickém Velkém náměstí bude chybět.

(Vloženo 09.10.2017, 21:46)

Libín-S Prachatice, z.s., byl vystoupil 26. srpna 2017 při dožínkách ve Vitějovicích.

Na plácku pod kostelem Sv. Markéty a pod obecní pecí bylo už po poledni hodně rušno. V noci a ráno se peklo - chleba omoučený i neomoučený, vynikající koláčky s povidly, s tvarohem, s povidly, celkem alespoň pět druhů, už na pohled nádherné, v obecní peci se pekly i kuřecí stehna. V hasičském stanu bylo na čepu pivo, nabízely se i limonády a káva, ba i rychlokvašky.

Před jednou odpoledne se skupina dívek a žen v nových vitějovických krojích se připravovala v sále obecního úřadu na dožínkový průvod. A řeknu Vám, tam to ale vonělo - chlebem a koláči. Byl přichystán dožínkový věnec, ošatky s chlebem.

Bylo pět minut po jedné, když spustila Netolička v čele průvodu, za muzikanty děvčata s dožínkovým věncem a s ošatkami s nakrájeným chlebem, pak krojovaný dorost (děvčátka), potom krojované ženy a úplně na závěr tanečnice z folklorního souboru Libín S, mezi nimi bylo možné zahlédnout jediného mužského, s výjimkou kapely, v průvodu - tím byl harmonikář Honza. Že by ve Vitějicích neměli žádné chlapy?

Průvod obešel kostel, prošel kolem hospody a pod obecní pecí čekal hospodář. Tak přece jen je jeden chlap ve Vitějicích! Věnec byl předán. Zahlédl jsem jakési štamprdličky, ale nevím to s jistotou, co ale vím jistě, že pak šel pan hospodář z náručí do náručí vitějických ženských při tanci v kole.

Po tanci, ženské nanosily k peci svoje výrobky, které byly v uplynulých hodinách upečeny ve vitějické obecní peci, ve chvilce byla dlouhá fronta zájemců o chléb, o koláčky.

Po druhé hodině přišla řada v programu na vystoupení folklorního souboru Libín-S Prachatice. Vítali sice hosty z Prachatic, ale Honza i jeho Vlaďka, Líba, Vašek - Honzův a Libin švagr jsou vitějičtí, nebo mají z Vitějic partnera.

Libín-S se představil stejně jako na většině vystoupení úvodním tancem Bavorov.

Poté přišel na řadu dívčí tanec Čížeček.

Následující tanec plný humoru nebylo třeba uvádět, stejně jako diváci v jiných českých obcích, ale i v Rakousku, Německu, Maďarsku, Itálii, Lotyšsku, na Slovensku, ve Španělsku, Katalánsku, na Kanárských ostrovech, ba dokonce i v Americe, rychle pochopili, že vlastně jde o dění na selském dvoře - o tanec Slepice.

Martin - to je tanec, který má svůj původ v masopustních tancích s meči či šavlemi na Kaplicku a v přilehlém česko-rakouském příhraničí.

Na řadu přišli i Plavci. Folklorní soubor Libín-S Prachatice je již skoro dvacet let nositelem přeshraničního projektu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu. Není tedy divu, že Libín.S připravil taneční pásmo Plavci, které bylo na programu na dožínkové slavnosti pod vitějickým kostelem.

V roce 2010 si město Prachatice, ale také další města a obce na historické obchodní stezce zvané Zlatá, Pasov, Waldkirchen, Grainet i Volary připomínaly tisící výročí první zmínky. Soubor Libín-S Prachatice vytvořil taneční pásmo Soumaři, které vypráví nejen o těžké a nebezpečné práci soumarů, kteří putovali se solí Šumavou, ale i o veselejších jejich okamžicích.

Jeden tanec ze selského dvora už libíňáci předvedli, přišel na řadu další. Snad na každém z nich měli koně. Libín-S Prachatice si přivezl sebou koně svého, ten jejich umí ale také tancovat, občas provádět i všelijaké ty lumpárničky. Ve Vitějicích si ze všeho nejdřív šel ovšem trochu zašpásovat s místními ženskými. Až potom se zapojil do tance. Když měl chvilku pauzu, rozeběhl se k hospodě, před hospodou stála dětská elektrická čtyřkolka, kůň nevymyslel nic lepšího, než že se na ní sveze. Naštěstí mu nejspíš došlo, že by se se svými čtyřmi nohama na čtyřkolku nevešel.

Při Doudlebské polce si zatancovali nejen tanečnice a tanečníci ze souboru Libín-S, ale také diváci, či spíše divačky.

Přišel čas loučení. Vedoucí souboru Libín-S Prachatice Helena Svobodová v závěru poznamenala, že soubor vystupoval v mnoha zemích, v mnoha prostředích, ale s takovou krásnou kulisou jako je vitějovický kostel, kaple a obecní pec ještě ne Rozlučkovým tancem bylo jako vždy V Prachaticích.

Nositelem další zábavy je stala potom Jihočeská dechovka Netolička.

(Vloženo 28.08.2017, 21:26)

Libín-S Prachatice, z.s., byl v pátek 18. a v sobotu 19. srpna hostem Mezinárodního folklorního festivalu v Písku.

Hlavní festivalové dění probíhalo na velkém pódiu v Palackého sadech v prostoru bývalého parkánu za hlavními městskými hradbami. První soubor, který se v sobotu podvečer představil byl místní folklorní taneční a pěvecký soubor Písečan.

Téměř padesátičlenný spolek nadšených tanečníků, muzikantů a zpěváků čerpá a volně zpracovává lidovou látku, ať už hudební nebo taneční, zejména v historickém Prácheňském kraji. Během uplynulých 40 let soubor navštívil nejen spoustu evropských států (Německo, Španělsko, Portugalsko, Itálie a další), ale byl pozván i na světový folklorní festival do Číny, kde získal obdiv a uznání. V roce 2015 měli členové díky svému umu možnost navštívit a procestovat Thaiwan.

Písečan je od roku 1994 pořadatelem Mezinárodního folklorního festivalu v Písku.

Ze severočeského Liberce přijel do Písku folklorní soubor Jizera.

Soubor byl založen roku 1986 a od té doby zpracovává tradiční podještědský, pojizerský a podkrkonošský folklor – písně, tance, říkadla, zvyky a obyčeje z rozsáhlé oblasti mezi Ještědem a Sněžkou.

Soubor se účastní nejrůznějších kulturních a společenských akcí, oslav a folklorních festivalů v České republice i v zahraničí a pořádá rovněž řadu programových pásem k nejrůznějším příležitostem. Nabízíme jak tématicky zaměřená vystoupení (např. jarní a velikonoční zvyky, celistvý vánoční pořad s místními koledami a obyčeji či lidovou svatbu v hospodě aj.), tak i přehled těch nejoblíbenějších jednotlivých tanců a sólových ukázek, uspořádaných dle aktuální potřeby. Zpestřením programu je i dětský folklorní soubor Jizerka.

Krojované tanečníky doprovází tradiční podještědská muzika v nástrojovém obsazení housle, viola, klarinet, flétna, kontrabas a nově také lidová háčková harfa a tenorové housle.

Jako další na scénu vstoupil vysokoškolský folklorní soubor Gaudeamus, který působí na české folklorní scéně již od roku 1949. Jeho zřizovatelem je Vysoká škola ekonomická v Praze. Jeho členy jsou studenti a absolventi VŠE a dalších pražských vysokých škol. Soubor tvoří taneční a pěvecká skupina a lidová muzika.

Gaudeamus vychází ve své činnosti směrem od tradičního základu ke scénickému zpracování folkorních motivů. V tomto pojetí sahá k propracovaným a originálním choreografiím a často k tanečnímu humoru. Celkový dojem umocňují také speciálně vytvořené kostýmy. Vedle scénického pojetí se však soubor nezříká ani tradičního lidového tance. Jako jeden z mála pražských souborů má ve svém repertoáru například i původní městský folklor z pražského prostředí.

V diskuzi mezi diváky ovšem zaznělo, zda právě tzv. pražský městský folklor je ještě folklorem, protože písně, které doprovodily právě blok městského folkloru, nejsou písněmi folklorními, ale umělými.

Čtvrtý v pořadí se na scéně v píseckých Palackého sadech představil folklorní soubor Libín-S Prachatice, který vznikl na přelomu let 1988/1989. Zabývá se folklórem jihozápadních Čech především se zaměřením na lidové zvyky Šumavy.

Folklorní soubor Libín-S vystupoval doma i v zahraničí. Ze zahraničních vystoupení připomeňme Rakousko, Německo, Itálii, Lotyšsko, Maďarsko , Španělsko ( Kanárské ostrovy a Katalánsko) a Slovensko. Řadu let bylo možné často vídat soubor Libín-S Prachatice na folklorním festivalu v Kovářově, téměř pravidelně se lze s ním potkat na selských slavnostech v Holašovicích, jen málokdy chybí na slavnostech Zlaté solné stezky v Prachaticích. Bez souboru Libín-S si už téměř nelze představit zahájení druhého dne Hudebního festivalu Pod lípou v Jámě.

Jedním z vrcholů činnosti folklorního souboru Libín-S Prachatice byla účast na 65. ročníku Mezinárodního folklorního festivalu Strážnice 2010.

V roce 2012 zamířil folklorní soubor Libín-S Prachatice poprvé za oceán, účastnil se mezinárodního foklorního festivalu International FolkFest Murfreesboro ve státě Tennessee v USA.

V roce 2013 byl Libín-S Prachatice hostitelem mezinárodního setkání plavců a vorařů ŠUMAVA - BÖHMERWALD 2013. V roce 2014 se vydali členové souboru Libín-S Prachatice na mezinárodní setkání plavců a vorařů v lotyšském Strenči.

Již řadu let vystupuje Libín-S u Schwarzenberského plavebního kanálu, v posledních letech je folklorní sdružení Libín-S Prachatice nositelem projektu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu, který se postupně proměnil ve stejnojmenný významný šumavský folklorní festival, který je od roku 2013 členským folklorním festivalem Folklorního sdružení České republiky.

Libín-S Prachatice, z.s., je dlouholetým členem Folklórního sdružení České republiky.

Libín-S Prachatice, z.s., je od července 2006 členem Mezinárodní asociace plavců a vorařů.

Své vystoupení Libín-S otevřel tradičně tancem Kdyby byl Bavorov...

Druhým bodem libíňáckého pořadu bylo taneční pásmo Čížeček.

Téměř jistý úspěch má vždy humorné pásmo ze selského dvora - Slepice.

Taneční pásmo Martin je inspirováno šavlovým masopustním tancem z Kaplicka a navazujícího území Horních Rakous.

V roce 2010 se v Prachaticích, ve Waldkirchenu a v Pasově slavilo 1000 let od první písemné listiny dokládající existenci významné obchodní stezky, která později dostala název Zlatá stezka - od bílého zlata - soli - dopravovaného do Čech. Folklorní soubor daroval svému krásnému městu taneční pásmo Soumaři, které popisuje těžkou a nebezpečnou cestu soumarů se solí přes hory, ale i úseky, kde klapaly mlýny, kde děvčata pracovala na polích a loukách, kde pocestný dostal i něco k jídlu a trochu vody na další cestu. Samozřejmě, když soumaři prodali donesenou sůl v solném skladu v Prachaticích, nastal čas k zábavě, k laškování s děvčaty.

Na pódiu se poté představil lašský soubor písní a tanců Ondřejnica ze Staré Vsi nad Ondřejnicí.

Na chválu rodného Lašska, v pokoře k písním a tancům našich předků, v úctě k lidovým hudcům, tanečníkům a zpěvákům vznikl v roce 1977 ve Staré Vsi nad Ondřejnicí lašský soubor písní a tanců Ondřejnica. Neměl možnost navázat na tradice vytvořené předchozím lašským souborem. Od svého počátku se snaží nalézat a oživovat téměř zapomenuté písně a tance svého regionu na jihozápadním okraji Ostravy.

Soubor má také svou dětskou část Malá Ondřejnica, která se úspěšně zúčastňuje folklorních přehlídek dětských souborů. Spolu s dospělými se podílí na slavnostech "Staroveské zámecké léto" a "Staroveská podzimní slavnost" a ostatních akcí souboru.

Vystoupení souboru doprovází cimbálová muzika Ondřejnica.

V době vystoupení LSPT Ondřejnica se již v parku za pódiem ke své druhé prezentaci připravoval liberecký soubor Jizera.

Krásné bylo jejich pásmo Svatba.

Krátce před tři čtvrtě na devět večer nastoupili na pódium chlapi z folklorního souboru Libín-S Prachatice tanci Hoši a Bába.

Druhým tanečním pásmem večerního bloku byly Dřeváky.

Vyvrcholením druhého vystoupení Libín-S Prachatice bylo taneční pásmo Kůň.

Prachatickému souboru už nezbývalo než se rozloučit. A Libín-S Prachatice se loučí tancem V Prachaticích.

Libín-S Prachatice na pódiu vystřídal vysokoškolský folklorní soubor Gaudeamus opět se dvěma tanečními pásmy, při čemž to první bylo poněkud diskutabilní.

Poslední soubor, který jsme na hlavní scéně zahlédli byl lašský soubor písní a tanců Ondřejnica.

Sobotní program byl vyvrcholením celého Mezinárodního folklorního festivalu.

Dopoledne přijala starostka Písku Eva Vanžurová, za přítomnosti prvního náměstka hejtmanky a radního Jihočeského kraje, místostarosty Písku Josefa Knota, náměstka hejtmanky a radního Pavla Hrocha a místostarosty Písku Jiřího Hořánka zástupce patnácti zúčastněných folklorních souborů ze sedmi zemí z Evropy, Ameriky a z Asie. Folklorní soubor Libín-S Prachatice zastupoval krojovaný pár - Vlaďka Štěpánková a Honza Bárta.

V deset hodin se na levém předmostí nejstaršího existujícího kamenného mostu v Čechách - Kamenného mostu se řadil slavnostní průvod. Chvilky před tím využili někteří ke kávičce, jiní k fotografování s Rumcajsem, Mankou a Cipískem či s jinými sochami z písku na otavské náplavce.

Průvod patnáctí folklorních souborů ze sedmi zemí třech kontinentů se dal po mostě do pohybu.

Hned na druhém předmostí mezi domem U slona a Kamenným mostem bylo první zastavení průvodu, při kterém se jednotlivé soubory představily píseckým občanům.

Průvod pokračoval Karlovou ulicí přes Velké náměstí, Heydukovou ulicí na Havlíčkovo náměstí. Tam bylo druhé zastavení průvodu a další prezentace.

Soubory dorazily přes Alšovo náměstí na Velké náměstí před radnici, kde je na schodech očekávala starostka s radními Jihočeského kraje a svými místostarosty. I tady předvedli členové hostujících souborů krátce svoje umění.

Odpoledne organizátoři pozvali zástupce folklorních souborů na hlavním pódiu v Palackého sadech, aby jim předali drobné dárky. Libín-S Prachatice zastoupili Helena Kováříková a Václav Tomášek.

Pak již začal hlavní program, ve kterém se vystřídalo všech patnáct souborů. Libín-S Prachatice, který je již skoro dvacet let nositelem hranice překračujícího projektu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu, se představil tanečním pásmem Plavci, připomínajícím těžkou práci, ale také večerní zábavu plavců z Prácheňska.

Libín-S Prachatice, z.s., se rozhodl připomenout práci českých plavců u ústí řeky Große Mühl do Dunaje, po které ze Šumavy připlouvalo dříví plavené Schwarzenberským plavebním kanálem ze severních úbočí Šumavy, Jelenovršskými letními slavnostmi na Jeleních Vrších v neděli 13.08.2017.

V době plavení dříví ze Šumavy pro císařské hlavní město Vídeň před více než dvěma sty lety bylo pro vytahování dříví před další dopravou na lodích po Dunaji třeba zhruba 300 až 350 plavců. Tolik volného personálu v okolí nebylo, proto přicházely celé skupiny mladých mužů a žen z jižních Čech - z Prácheňska, tedy dnešního Písecka, Strakonicka a Prachaticka. Plavci tu velmi tvrdě pracovali od pěti hodin ráno do sedmi večer s hodinovou přestávkou na oběd. Večer, když se nad českým táborem rozsvítily záře ohňů, se údolím rozezněly české lidové písničky, Češi si totiž z domova přinesli housle, citery a v Čechách tehdy ještě obvyklé dudy. Ředitel panství Český Krumlov, který plavení řídil, očekával, že plavci po namáhavé celodenní práci padnou na lože, oni ale večer hráli, zpívali a ba dokonce tancovali. A ředitel panství nepokládal tanec za nejlepší způsob k odpočinutí unavených údů.

Lidové melodie, písničky, tanec, ale také vyprávění, přináší folklorní soubor Libín-S Prachatice svým hranice překračujícím projektem Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu. Jeho letním vyvrcholením byly Jelenovršské letní slavnosti.

Organizátoři z folklorního souboru Libín-S Prachatice měli štěstí, stejně jako tanečníci a muzikanti, ale také stovky diváků, pěších turistů i cyklistů z Čech, Německa, Rakouska, Izraele, možná i dalších zemí, počasí bylo jako vymalované.

Slavnost v romantickém prostředí u horního portálu plavebního kanálu již o půl dvanácté zahájil plavební ředitel Hynek Hladík.

Po krátkém přivítání a představení projektu předal slovo pohádkové babičce Heleně Svobodové s tím, že zcela jistě má ve svých kapsářích celou sbírku pohádek. Jedna z malých posluchaček si vybrala pohádky z první kapsy. A v ní kapse byla pohádka O jehle, hadru na mytí a biči. Že ji neznáte? Jestli jste to letos nestihli, musíte to vyzkoušet příští rok v květnu, kdy se u Schwarzenberského plavebního kanálu opět bude vyprávět.

Jako druhá přišla na řadu pohádka O uhlíři a lesním mužíkovi. Pohádková babička se hned v úvodu zeptala, jestli děti vědí, kdo to byli uhlíři. Přihlásila se stejná holčička, co vybrala kapsu s první pohádkou. "No přece Jaroslav Uhlíř a Zdeněk Svěrák!" Ne, nebyla to pohádka o Jaroslavu Uhlířovi, ale o uhlířích, kterých tady v okolí bylo několik. Však také dodnes lze v lese najít kruhové plochy uhlišť obklopené malou hrázkou směsi mouru z dřevěného uhlí a zeminy.

Poslední pohádka z prvního bloku Jelenovršských letních slavností byla skoro povinná pohádka tady u Schwarzenberského plavebního kanálu - Jak vodníkovi Žbluňkalovi uplavalo prádlo ze sbírky pohádek volarského spisovatele Ivo Stehlíka Dřevorubecké pohádky. Vodník Žbluňkal přece žil ve Schwarzenberském plavebním kanálu. Po vyprávění se dost možná vydaly do některé z jelenovršských hospůdek, aby hledaly louži, která po vodníkově návštěvě zůstala, vůbec nešla celá léta utřít, až nakonec hospodský začal louži ukazovat turistům. Nevíme však, jestli se některý z hospodských na Jeleních Vrších rozhodl ukazovat louži na místě, kde Žbluňkal seděl.

V jednu po poledni na pódiu na Jeleních Vrších začalo setkání s folklorem. Jako první vystoupili hosté folklorního souboru Libín-S Prachatice z bavorského městyse Perlesreut - zpěvácké mužské kvarteto Perlesreuter Sänger. Zpěváci z Perlesreutu se znají se souborem Libín-S už dlouhá léta - naposledy se setkali v bavorském skanzenu Tittling. Prachatičtí tancovali v Perlesreutu třeba při oslavě 650. výročí povýšení na městys, perlesreutští zase na oplátku byli na oslavách 21. výročí vzniku Libín-S. V téměř hodinovém pořadu zazněly především písně oslavujících krásu Bavorského lesa, který je vlastně bavorskou částí Šumavy. Zpívalo se třeba o Perlesreutu, který má i soumarskou tradici, přes obec vedla jedna z větví Zlaté stezky, o Luzném, o hoře která byla po staletí v těsné blízkosti trojmezí mezi Čechami, Opatským státem, jak bylo po sedm století nazýváno knížectví pasovských biskupů, o Velkém Javoru, nejvyšší hoře Šumavy, ale také třeba o tabáku ke šňupání i ke kouření či veselá písnička o pivu.

Jen kousek od pódia se usadila téměř pravidelná návštěvnice - drobná šedovlasá dáma, paní Ludmila Tomaníková, která, dá-li Bůh, na podzim oslaví neuvěřitelné sto páté narozeniny.

V dvě hodiny na pódium nastoupili tanečníci a tanečnice folklorního souboru Libín-S Prachatice, kteří představili taneční pásma Bavorov, Plavci, Doudlebská - jihočeskou polku si přišli zatancovat nejen Češi, ale také Bavoráci, Rakušané a jistě i další diváci, a rozlučkový tanec V Prachaticích.

O půl třetí se konala pod lesovnou na Jeleních Vrších šestá ukázka plavení dříví v roce 2017. Štěpiny byly plaveny až k potoku Hučice. Po přečtení plavebního rozkazu vyzval plavební ředitel malé plavce, kterých bylo docela dost, aby se dali do vhazování připraveného dřeva.

"V celé Evropské unii je zakázaná dětská práce, ale u nás u Schwarzenberského plavebního kanálu je dovolená, ba dokonce je žádoucí! Tak plavci, dejte se do práce!"

Pro některé plavce byly připravené štěpiny přece jen velké, tak při vhazování pomáhali tatínkové, maminky či babičky.

Po plavení zazněla ve stodole domu čp. 13 s expozicí EXPO KANÁL druhá porce pohádek z obou stran Šumavy v podání pohádkové babičky Heleny Svobodové.

A úplně na závěr zněly z pódia lidové písničky, hrálo se, zpívalo a tancovalo. Přišla opět řada na Libín-S Prachatice. V roce 2010 slavila města na Zlaté stezce v Bavorsku i v Čechách tisící výročí první písemnou zmínku o této významné obchodní stezce. A Libín-S Prachatice daroval k tomuto výročí svému krásnému městu taneční pásmo Soumaři, které vypráví o obtížné a často nebezpečné cestě krosnařů i soumarů přes pralesy Šumavy s prosticemi bílého zlata - soli. A Soumaři dorazili i na Jelenovršské letní slavnosti na Jelení Vrchy.

Na každém selském dvoře, jistě i tady na Jeleních Vrších, přestože tady nebyly selské dvory, bývali koně. Dnes si svého koně na Jelení Vrchy přivezl koně svého. Nebyl jen tak obyčejný. Uměl tancovat.

Zbývalo už jen se rozloučit. Libín-S se loučí pravidelně rozlučkovým tancem V Prachaticích.

Plavební ředitel Hynek Hladík ještě pozval diváky na nejbližší akce u Schwarzenberského plavebního kanálu:
- 19.08.2017 ve 14:00 - mše svatá u Rosenauerovy kapličky;
- 02.09.2017 ve 14:00 - ukázka plavení dříví u bavorských hranic;
- 16.09.2017 ve 13:00 - závěr 20. plavební sezóny u hraničního potoka Ježová / Iglbach.

A členové folklorního souboru Libín-S Prachatice ještě využili nádherného počasí a začalo fotografování - napřed děvčata, pak kapela, potom celý soubor.

(Aktualizace 14.08.2017 21:31)

V úterý 08.08.2017 se v dolnorakouské Kremži nad Dunajem / Krems an der Donau setkali Claudia Nemec, předsedkyně folklorního souboru Volkstanzgruppe Stodltaunza Althöflein, a Hynek Hladík, předseda folklorního souboru Libín-S Prachatice, aby jednali o další spolupráci.

V roce 2012 se oba soubory zúčastnily mezinárodního folklorního festivalu FolkFest Murfreesboro v americkém státě Tennessee. Rakouský soubor si do USA přivezl i kapelu Stallberg Musikanten. Čeští a rakouští muzikanti i tanečníci si užívali melodií, které tak často překračovaly a překračují státní hranice, zejména při neoficiálních příležitostech si užívali společného muzicírování. Tak se daleko za mořem v USA zrodil zvláštní vztah mezi folklorními soubory ze sousedních zemí ve střední Evropě.

V roce 2015 přijal folklorní soubor Volkstanzgruppe Stodltaunza Althöflein pozvání na folklorní setkání při letní akci Libín-S Prachatice hranice překračujícího projektu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu, i tehdy si přivezli Stallberg Musikanten.

V Kremži / Krems Claudia a Hynek diskutovali o možném folklorním setkávání na jihu Čech i v Dolních Rakousích, která by mohla být podpořena příspěvkem z Fondu malých projektů AT-CZ 2014-2020 z prostředků Evropské unie.

A po jednání zbyly ještě chvilky na prohlídku městské části Stein.

Při cestě zpět do Čech by se jelo lépe, kdyby nebyly objížďky, značené často hodně, ale hodně, špatně. Nejen v Čechách!.

(Vloženo 14.08.2017, 22:16)

V sobotu a v neděli 15. - 16.07.2017 se na bavorské straně Šumavy konala bavorsko-česká soumarské slavnosti. V sobotu táhla soumarská karavana nesoucí sůl z Röhrenbachu až skoro do Granietu v Opatské země / Abteiland (od roku 1806 na území Svobodného státu Bavorsko).

V neděli 16.07.2017 došli zbývající úsek do Grainetu, kde je první starosta Kaspar Vogl. Pak se na návsi u kostela Sv.Mikuláše / Nikolauskirche konala soumarská mše svatá. Mši se zúčastnila i delegace partnerského jihočeského města Prachatice. Grainet i Prachatice ležely po staletí na významné obchodní stezce, po které se z jihu z Pasova na sever do Prachatic dopravovala především sůl - "bílé zlato" - na Zlaté stezce.

Během nedělního dopoledne přijel z Prachatic folklorní soubor Libín-S Prachatice, který se představil ve dvou vystoupeních před grainetským obecenstvem. Libín-S Prachatice, který je nositelem přeshraničního projektu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu, není tedy divu, že si připravil taneční pásmo Plavci.

Dalším tanečním pásmem, které Libín-S Prachatice před časem věnoval svému městu, je Soumarský tanec. Vyprávi se v něm o nebezpečích, která čekala soumary na cestě přes šumavské hraniční pralesy - bezedné bažiny, lokality s nebezpečnými nákazami, kterým bylo třeba se vyhnout, občas na obchodníky se solí číhali loupežníci, kteří se snažili přiživit na výnosném obchodě. Když po průchodu lesy na hranicích se otevřela krajina, na břehu řek a potoků klapaly mlýny, děvčata sklízela seno, tam už bylo veseleji, když bylo třeba, místní dali pocestným něco k jídlu či džbánek vody. A což teprve, když soumaři dorazili do Prachatic, prodali sůl, bylo veseleji. Mohli si zajít do hospody na pivo či proslulou prachatickou pálenku,poveselit se s děvčaty, vydat se pak domů za rodinou.

Byla příležitost představit i další tance a taneční pásma: Bavorov, Hoši a Stará bába, Slepice, Čížeček, Doudlebská polka, Martin, Dřeváky, Koně a V Prachaticích.

V pondělí před polednem se předsedovi Libín-S Prachatice Hynkovi Hladíkovi objevil na obrazovce počítače tento e-mail od předsedy Soumavského spolku z Grainetu Thomase Mandla:

"Das Säumerfest 2017 hat super geklappt. Deine Gruppe hat einen großen Anteil dazu beigetragen. / Soumarská slavnost klapla bezvadně, velký podíl na tom má Tvůj soubor".

Informaci o účasti Libín-S Prachatice přinesl i prachatický internetový deník PRACHATICKOnews.

(Aktualizace 20.07.2017 22:41)

XXIII. Mezinárodní folklorní festival Písek 2017

PROGRAM FESTIVALU

Čtvrtek 17.08.2017
• 18:00 – 21:00 Palackého sady – večerní vystoupení zahraničních souborů „Vítejte přátelé“

Pátek 18.08.2017
• 10:30 zahraniční soubory – vystoupení v satelitních místech – DPS Světlo Písek a Drhovel
• 15:30 – 17:30 Palackého sady – XVIII. Setkání dětských folklorních souborů
• 16:30 zahraniční soubory – vystoupení v satelitních místech
• 18:00 – 20:30 Palackého sady – večer českých souborů „U nás v Písku“

Sobota 19.08.2017
• 10:00 řazení souborů do průvodu – Svatotrojická ulice
• 10:10 průvod městem – „Roztančená ulice“: Kamenný most, Karlova ulice, Heydukova ulice, Havlíčkovo náměstí, Smetanova ulice, Alšovo náměstí, Velké náměstí, řazení souborů před radnicí
• 10:45 Velké náměstí před radnicí – zdravice patronů festivalu:
- starostka města Písek Mgr. Eva Vanžurová
- místostarosta města Písek JUDr. Josef Knot
- místostarosta města Písek Mgr. Ing. Jiří Hořánek
• 15:30 – 20:00 hlavní festivalový pořad v městském parku Palackého sady „Písek tančí a zpívá nad Otavou“
• 20:30 vystoupení souboru v Kozlovně u Plechandy – FS Ondřejnica
• 20:30 večerní zábavný program v městském parku Palackého sady

Neděle 20.08.2017
• 10:30 – 11:30 vystoupení souboru v lázních Vráž
• 14:00 „Loučení s festivalem“ na městském ostrově

Změna programu vyhrazena.

(19.07.2017, 16:38)

Kapela folklorního souboru Libín-S Prachatice, částečně pozměněná, vystoupila v sobotu 01.07.2017 na slavnosti ke 12. výročí otevření Vítkova Hrádku pro veřejnost. Na rozdíl od loňského roku, kdy nás trápilo velké horko, letos byla zima, nad hlavami se honily šedočerné mraky, občas padla i nějaká ta kapka deště. Ale v závěru se přece jen vyčasilo, chladno bylo ale stále.

Zatímco folklorní kapela Libín-S Prachatice hrála na prvním nádvoří v prostoru bývalého paláce, v hlavní věži zněla country muzika. Ale krátce po poledni zazněla v historickém prostředí barokní sopraninová trubka virtuoza Petera Dostál-Berga.

Mistr Peter Dostál-Berg si v osadě Svatý Tomáš na své nástroje zahrál ještě jednou - v kostele Božího těla.

Historickou trubku, kterou považovali historikové za rekvizitu v barokním divadle, objevil Peter Dostál-Berg jako opravdový hudební nástroj, na který se hrálo na dvoře Viléma z Rožmberka. Tehdy se tromba clarina, to je odborný název, používala jako partner k hlasu kastráta. Na trubku neuměl hrát každý, výuka na tomto hudebním nástroji trvala neuvěřitelných dvanáct let. Poslední zmínka o ní je z roku 1810. Schwarzenberský trubač na ni hrál při zásnubách princezny Marie Luisy Habsburské s Napoleonem. Později nástroj zmizel z paměti dějin.

Petr Dostál-Berg vytvořil hratelnou repliku ve spolupráci s firmou Jiracek ze Šaratic u Slavkova téměř o dvě stě let později.

Na trubku v kostele, ale nejen na trombu clarinu ozdobenou vytepanou rožmberskou růží, ale také na šofar, roh z biblických dob.

Při pohledu ze Svatého Tomáše otevřelo mohutné panorama Alp s Dachsteinem, v jednu chvíli se ukázal i o dost bližší Traunstein nad jezerem Traunsee.

Až do půl čtvrté hrála kapela Libín-S Prachatice na Vítkově Hrádku.

Příště můžete vidět a slyšet nejen kapelu Libín-S Prachatice, ale celý soubor, v bavorském Grainetu při Soumarských slavnostech.

(Vloženo 02.07.2017 11:59)

Folklorní soubor Libín-S Prachatice již skoro dvacet let vyvíjí svoje hlavní aktivity u Schwarzenberského plavebního kanálu, je nositelem přeshraničního projektu Setkánís tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu, který v sobě spojuje setkání s folklorem, setkání s pohádkami z obou stran Šumavy a samozřejmě i plavení dříví. Tyto aktivity přivedly Libín-S Prachatice v roce 2006 do Mezinárodní asociace plavců a vorařů.

Významnou aktivitou mezinárodní asociace je pořádání mezinárodních setkání. To letošní se konalo ve dnech 22. - 25.06.2017 ve slovinském Mariboru.

Zástupci Libín-S Prachatice se od vstupu do mezinárodní asociace zúčastnili téměř všech setkání. Téměř vždy byl v programu setkání folklor, vždyť i plavení dříví je připomenutím minulých časů a jejich zrcadlením vsoučasnosti, podobně je to s folklorem.

V roce 2013 byl hostitelem mezinárodního setkání plavcůa vorařů folklorní soubor Libín-S Prachatice.

Hned v následujícím roce, v roce 2014, se celý soubor vypravil na mezinárodní setkání v lotyšském Strenči. Bylo předem dohodnuto, že se Libín-S Prachatice představí v závěru setkání při oficiálním závěru, ovšem setkání s folklorem bylo daleko více - na statku Kempéni, kde jsme bydleli, se představily folklorní soubory Medžabele a Gauja, s Medžabele si zahráli naši muzikanti, naše kapela hrála při stavbě vorů na břehu řeky Gauja, o den později na voru zněly české písničky za doprovodu české harmoniky, na pivovarské zahradě v Brenguli vystoupil taneční soubor Tíne, který je inspirován lotyšským folklorem. Protože jsme sebou tentokrát měli nástroje, nebyly ovšem kroje, našel se prostor, abychom zahráli a zatancovali, byla to pozvánka na sobotní vystoupení ve Strenči. Ve chvilkách, kdy nehráli Lotyši, rozbalili si i později odpoledne instrumenty naši muzikanti, nad pivovarskou zahradou opět hrála česká muzika. K večeru se ochladilo, hodně lidem bylo zima, okolo ohně seděli Italové od řeky Brenta z Benátska, my přisedli k nim, přišli Lotyši, hlavně tanečnice ze souboru Tíne, chvíli se hrálo a zpívalo česky, potom se zpívalo lotyšsky, naše skupinka tak odjížděla poslední, naši muzikanti se stačili totiž "chytit" k melodiím Lotyšů, bylo proto prima, skoro těžko se odjíždělo. Další den jsme navštívili mladinký pivovar Valmierudža na okraji města Valmiera, pivo vaří dobré. Když po prohlídce a degustaci lidi vyrazili na nákup pivovarských suvenýrů a další se dali do ochutnávání dalších druhů piva, naši muzikanti začali hrát, to se líbilo všem, co na terase seděli. A o vystoupení ve Strenči už byla řeč.

Libín-S Prachatice měl zájem se zúčastnit i dalších setkání za podmínky, že budeme moci vystoupit. V italské Valstagni, přestože o naší účasti a o našich vystoupeních hovořili zástupci pořádajícího spolku již ve Strenči, vystoupení možné nakonec nebylo. Domníváme se, že to bylo tím, že všechny organizační záležitosti převzala místní agentura cestovního ruchu.

Podobně to dopadlo i letos v Mariboru. Ústně jsme loni dostali pozvání, nakonec vystoupení nebylo žádoucí. Proto Libín-S Prachatice vyslal do Mariboru jen tříčlennou delegaci,ve které byli i zástupci plavců.

Maribor je město, které žije kulturou, hudba různých žánrů se ozývala z pódií rozmístěných po sředu města každý večer. Ostatně hned po příjezdu do Mariboru jsme na náměstí Grajski trg potkali krojovanou skupinu, která zvala na svoje vystoupení.

V sobotu odpoledne se program odehrával v Dolním Dupleku / Spodnji Duplek nedaleko od Mariboru. Během oodpoledne vystoupil folklorní soubor Breznar Tonček Korena. Upozornil, že život v Dupleku a okolí by spojen s plavectvím a zemědělstvím. Předvedli scénku o práci na vinici, vypili nějakou tu sklínku a po práci se dali do tance.

Také během závěrečného večera v Mariborsko Pohorje byl do programu zařazen folklor. Vystupovala folklorní skupina Vinko Korže z Cirkovic.

Účast delegace Libín-S Prachatice a plavců od Schwarzenberského plavebního kanálu na mezinárodním setkání plavců a vorařů Maribor2017 podpořil Jihočeský kraj poskytnutím dotace na reprezentaci v oblasti kultury na mezinárodní úrovni v Čechách a v zahraničí.

Folklorní soubor Libín-S Prachatice vystoupil při druhém dnu Historických dní na nádraží Bayerisch Eisenstein - Železná Ruda-Alžbětín.

Pódium bylo postaveno na prvním nástupišti bavorské poloviny nádraží. Protože prostoru nebylo moc, nebylo pódium velké, celý soubor se na něj ani nevešel, stačilo pro čtyři páry tanečníků, kapela byla umístěna vedle.

Krátce před třetí hodinou, tedy zhruba o půl hodiny dříve, než bylo oznámeno v programu, začal program Libín-S Prachatice tradičně Bavorovem.

Dalším programovým bodem byly Slepice. Od prvních okamžiků byla reakce, bohužel nečetných diváků, na nádraží není zase moc místa, byla mimořádně živá.

Prachatický soubor dalším tancem připomněl tradice svého města na Zlaté stezce tanečním pásmem Soumaři, který vypráví o nebezpečích, která na své cestě přes šumavské lesy na soumary čekala, ale i o pouti otevřenou krajinou kolem Volar, kde klapaly mlýny, děvčata dělala sena na loukách, kde poutník dostal cestou napít vody či něco k jídlu. Samozřejmě, když dorazili do Prachatic, prodali sůl, byl čas i na trochu poveselení.

A což teprve, když na eisensteinském nádraží tancoval kůň, to už byli diváci ve varu.

Na řadu přišla Doudlebská polka, do kola šli i diváci.

Protože reakce diváků byla vynikající, zařadili libíňáci navíc taneční pásmo Martin, vycházející z masopustního šavlového tance z Kaplicka.

Přišel čas rozloučení. Libín-S se loučí tancem v Prachaticích.

Prachatičtí po vystoupení, které bylo delší než plánované, ještě poseděli u bavorského piva. Libín-S Prachatice se líbil, libíňáci na odpoledne v Bavorské Železné Rudě také jen tak nezapomenou.

(Upraveno 16.06.2017, 20:15)

Folklorní soubor Libín-S Prachatice na zahájení plavební sezóny pozval špičkový dětský folklorní soubor Ostravička z Frýdku-Místku. Páteční program 19.05.2017 uváděla vedoucí prachatického souboru Helena Svobodová spolu s plavebním ředitelem Hynkem Hladíkem.

První na pódiu vystoupil hostující folklorní soubor Libín-S Prachatice s tanečními pásmy Bavorov, Bába, Dřeváky, Slepice a Doudlebská. Při Doudlebské překvapil všechny členy souboru Karel, protože si vybral mladší, netancoval s manželkou Romanou, která je mu už asi okoukaná, a do kola vzal dívenku z frýdecko-místeckého souboru. V závěru ho ale následovali i další členové souboru, takže na pódiu byly smíšené páry z obou souborů s velkým věkovým rozdílem.

Přestože Ostravička absolvovala dlouhou cestu, vždyť z Frýdku-Místku je to do Prachatic asi 430 km, některé děti vstávaly už v pět hodin, na parkánském pódiu se představily téměř hodinovým představením. Děti byly úplně fantastické, jistě, kdo dnes nepřišel na Parkán, přišel o hodně.

Záznam prachatické televize JVP TV najdete na youtube.

Předpověď počasí na sobotu 20. května 2017 nebyla příznivá. Oproti pátku se mělo ochladit asi o deset stupňů, uváděla se asi třiceti procentní pravděpodobnost srážek. Organizátoři slavnosti zahájení 20. novodobé plavební sezóny na Schwarzenberském plavebním kanálu na Jeleních Vrších z folklorního souboru Libín-S Prachatice zažívali mimořádně napětí. Vždyť příprava zabrala spoustu času, máme hosty z Frýdku-Místu, na Jeleních Vrších není možné připravit "mokrou" variantu.

V sobotu ráno bylo opravdu podstatně chladněji než v pátek, zamračeno, ale na déšť to nevypadalo. Téměř stovka diváků přišla o půl jedenácté do romantického prostředí s "kulisou" novogotického horního portálu plavebního tunelu. Někteří přicházeli po lesní pěšině nad tunelem, další po asfaltce od parkoviště na Jeleních Vrších. Přivítal je plavební ředitel Hynek Hladík spolu s vedoucí folklorního souboru Libín-S Prachatice a "pohádkovou babičkou" Helenou Svobodovou. Představili program dne - od setkání s pohádkami z obou stran Šumavy, přes setkání s folklorem, setkání s plavením dříví. Zahájení trochu protahovali, chyběl stále ještě jeden z vypravěčů - "skřítek ze Solné komory", nositel zlatého prstenu nejlepšího vypravěče v německém jazykovém prostoru, Helmut Wittmann. Ano, věděli, že není daleko. Z ničeho nic šedými mraky prokouklo kus modrého nebe a začalo svítit sluníčko.

A opravdu, najednou dorazil, rychlé přivítání a Helmut Wittmann zatroubil na velký kravský rok, přišla na řadu první pohádka.

Helmut o ní říkal, že je to zvláštní pohádka ze Šumavy, Helena o ní mluví jako o pohádce ze starého Rakouska - O hadru na mytí, jehle a biči. Opravdu zvláštní pohádka. Nejlepší je ale, ji slyšet vyprávět od mistrů vyprávěčů, jakými Helena a Helmut jsou. Zajímavé bylo, že přestože z počátku vyprávění měli pouze české posluchače, hodně dětí, které jistě nerozumí dobře německy, právě děti reagovaly velmi živě nejen na Helenino vyprávění.

Sotva dozněla první pohádka rozehrála se a rozezpívala kapela hostujícího Dětského folklorního souboru Ostravička. Potichoučku začali hrát i muzikanti z domácího souboru Libín-S.

Druhá pohádka přivedla posluchače opět na Šumavu, kde se odedávna pálilo dřevěné uhlí - O lesní žínce a uhlířovi, ale i do uliček Českého Krumlova. Téměř každá pohádka má nějaké to ponaučení, jaké je ponaučení této? No přece závist dovede zničit šťastný život.

Po druhé pohádce zase začali hrát prachatičtí muzikanti, zase spustili i ti mladší muzikanti z Frýdku-Místku. O perníkové chaloupce, to je česká klasika. Ale stejně, poslouchat ty dva a dívat se na ně, to je něco jiného, než známá pohádka. To už hráli muzikanti z obou souborů společně.

Stalo se pravidlem, že u Schwarzenberského plavebního kanálu zazní pohádka Ivo Stehlíka Jak vodníkovi Žbluňkalovi uplavalo velké prádlo.

Že nevíte, co má vodník za velké prádlo? "...to jsou hlavně fráčky a pentle!" Žbluňkal rozložil v plavebním kanále všechny svoje svršky, všechny fráčky a stužky, zatížil je kameny a nechal je vypírat jarní vodou. Ta má sílu!" "Chlapi ze Stožce se potili, okovanými bodci rovnali vzpříčené dřevo, skákali ze břehu na břeh jako kamzíci, všechno v letu. Kdo z nich by si všiml při té dřině, že v kanále svítí všemi barvami pentle, a ve vodě povlávají zelené šosaté fráčky."

"Do sumčího měchejře, bahnomilové zatrolení, mřenky vycmrdnutý, to jste to vyvedli!", nadával po vodnicku Žbluňkal. Celé Vám to teď nebudu vyprávět, musíte přijít příště.

Na parkoviště u dolního portálu plavebního tunelu to není daleko. Po dvanácté hodině se tam začal formovat průvod účastníků. Do čela se se postavily Helča s Vlaďkou, mezi nimi Vašek s plavebním věncem v rukou, za nimi Hynek - plavební ředitel, pak dva dudáci z Volyně, následoval hostitelský Libín-S Prachatice a Ostravička. Kde byli oba vypravěči, nevím.

O jedné hodině po poledni začalo na pódiu v přírodním amfiteátru na Jeleních Vrších setkání s folklorem, první začal hrát, zpívat a tancovat folklorní soubor Libín-S Prachatice. Začínal tradičně Bavorovem, potom přišli Hoší a Bába, na závěr prvního bloku překvapivě Soumaři (ne Plavci, přestože se blížilo setkání s plavením).

Zatímco zvukař přestavoval mikrofony, ujal se jednoho z nich plavební ředitel Hynek Hladík, který i v amfiteátru pozdravil diváky, představil zbývající program dne. Poté připomněl, že rakouská kulturní iniciativa SUNNSEITN vedená Gotthardem Wagenerem před lety zadala prachatickému sochaři Davidu Svobodovi zpracování skulptury na téma Strážce, která by měla stát na pozemku obce Nová Pec v místě odbočení Želnavského smyku. Zároveň ovšem Gotthard Wagner připravil smlouvu, kterou dokončenou sochu pronajal obci Nová Pec za pevně stanovenou odměnu, kterou je jeden parohový knoflík ročně. Smlouva byla uzavřena s tehdejším starostou, dnes vrchním plavcem, Pavlem Štětinou.

Hynek se ptal Gottharda, kolik těch knoflíků má? "Asi patnáct nebo sedmnáct!" (Asi by bylo dobré, kdyby na některé z budoucích úhrad nájemného předvedl celou sbírku!). Letos starosta Koželuh připravil pro Gottharda čtyřdílnou brož krk.

Gotthard k tomu dodal, že je rád za to lehké porušení pravidel.

Na pódium nastoupil se svým hodinovým pořadem Dětský folklorní soubor Ostravička. Jsou to děti, ale byly úchvatné, hrály, zpívaly a tancovaly s nesmírným zaujetím, byly to doslova profíci!

O půl třetí bylo plavení dříví. Protože ještě neproudila voda, jen si klidně stála, plavební ředitel hovořil o historii Schwarzenberského plavebního kanálu, vysvětlil, jak je to s novodobou plavební tradicí, právě začínáme dvacátou novodobou plavební sezónu. Najednou voda začala rychle proudit, zbývala jen malinká chvilka času na přečtení plavebního rozkazu:

"Plavební rozkaz č.1/2017
k provedení ukázkové plavby dříví

Nařizuji tímto provést na zahájení 20. novodobé plavební sezóny ukázkovou plavbu dříví v sobotu dne 20. května 2017 na Jeleních Vrších.

Plavbu nařizuji provést od lesovny na Jeleních Vrších zhruba 50 sáhů za hranicí prvního a druhého úseku po potok Hučice cca 20 sáhů před sáhovým kamenem 34. Splaveno bude zhruba 1/2 sáhu dlouhého a 1/2 sáhu palivového dřeva.

Nařizuji dále, aby se k plavbě dostavil v dostatečném počtu plavební personál s potřebným nářadím. Nástup personálu půl třetí po poledni.

Plavebnímu personálu i případným divákům nařizuji, aby se chovali dle mých rozkazů a dbali všech bezpečnostních opatření, aby nedošlo ke ztrátám na životech či úrazům.

Hynek Hladík, plavební ředitel

Dáno v Prachaticích dne 2. května LP 2017."

Najednou se tok zrychlil, připlul plavební věnec, který byl před dalším plavením vytažen, později pověšen ve stodole v EXPO KANÁL. Povídání o kanálu muselo skončit.

"V celé Evropské unii je zakázaná dětská práce, u nás, u plavebního kanálu je dětská práce žádoucí. Tak děti, do práce, budete vhazovat dříví!"

Z dětí se nejčastěji ujaly polen ty v červených bundách Ostravičky. Polena pak plula zhruba půl druhého kilometru.

Krátce potom, co se plavci vydali podél plavebního kanálu, začala před stodolou EXPO KANÁL hrát kapela Libín-S Prachatice. Krátce po druhé odtroubil Helmut Wittmann začátek druhé porce pohádek. Poslední z nich byla známá česká pohádka Hrnečku vař.

V jejím závěru Helmut Wittmann vysvětlil, proč přijel s malým zpožděním. Cestou ze Solné komory byla na silnici zácpa, kterou způsobila kaše, která vytekla okny i dveřmi z jedné chalupy, proudila na náves a přes silnici. Kaše bylo tolik, že sedláci, kteří se vraceli z pole se museli prokousat. Helmutovi to nedalo, tak nabral trochu kaše do hrnce, který měl náhodou v autě, aby ji přivezl na Jelení Vrchy dětem k ochutnání. Však měl celou hromádku lžic, které tak mohl půjčit.

I já jsem ochutnal. Ta kaše ale byla vynikající, slaďoučka!

Když vyprávění skončilo, seděl již vrchní plavec Pavel Štětina v prosté košili a s modrou vestičkou, na ní logo Schwarzenberského plavebního kanálu s horním portálem plavebního tunelu, u stánku souboru Libín-S, z klobásy mu již mu zbýval jen zamaštěný tácek. Podobně jako Pavel Štětina byli oblečeni i další plavci. To byla dnešní premiéra.

Ještě chvilku a už na pódiu podruhé vystoupila Ostravička. Mezi tanečníky jsou děti od věku prvňáků až po mladíky a děvčata do 18 let. To, že jsou opravdu fantastičtí svědčí to, že jim tleskali ve 20 zemích nejen Evropy, z exotických končin lze jmenovat Maroko, Brazilii, Mexiko, Čína či Tchai-wan. Ale třeba z Vídně si soubor v roce 2016 přivezl tři zlaté medaile z mistrovství světa v tanečním sportu.

Úplně na závěr vystoupil opět Libín-S Prachatice se svým tanečním pásmem Koně. Protože do tance přivedli libíňáci znovu malé kluky a holky z Ostravičky. Ještě jsem nikdy neviděl, že by na libíňáckém koni jely hned tři děti, že vy spolu s koněm a libíňáky tančily děti z Ostravičky. I Doudlebskou polku si zatancovaly opět děti. Jen závěrečné rozloučení tancem V Prachaticích absolvovali jen členové Libín-S Prachatice. Ale než se rozeběhnete, musím prohlásit: "20. novodobá plavební sezóna byla zahájena!"

V nejvýchodnější části České republiky, pod majestátní Lysou horou, ve městě Frýdek-Místek, právem nazývaném „Branou Beskyd“, již více než třicet let otvírá prameny jedinečné lidové slovesnosti národopisných oblastí Lašska, Těšínského Slezska a moravskoslovenského pomezí Dětský folklorní soubor Ostravička.. Otvírá studánky minulosti všedního života zdejšího prostého lidu a předkládá je svým divákům a posluchačům ve stylizované podobě na pódiích doma i v zahraničí.

Za dobu působení předvedl soubor své choreografie a písně našeho regionu na mnoha festivalech v České republice a také ve vrcholných kolech tanečních a pěveckých přehlídek. Poděkováním za předvedená díla z oblasti lidové kultury a za výchovu dětí je spolu s mnoha dalšími oceněními zejména titul Laureát Mezinárodního folklorního festivalu Strážnice 1990.

Rozsáhlý repertoár Ostravičky. je zachycen nejen kamerami České televize Ostrava v řadě pořadů „Vonička z domova“ a „Zpívánky“ a televizí Noe v cyklu pořadů Sedmihlásky a U cimbálu, ale také Českým rozhlasem Ostrava, například na nosičích „Okolo Frýdku“, „Ta frýdecká brána“, „Jarní píseň na Lašsku“ a „Chodničky ku Lyse“.

Melodie zdejšího regionu se šíří i do světa, a to nejen prostřednictvím Mezinárodního folklorního festivalu CIOFF Frýdek-Místek, jehož pořadatelem je právě Ostravička., ale také prezentací souboru na celé řadě mezinárodních folklorních festivalů. Za uplynulé čtvrtstoletí zněly při mnoha výjezdech Ostravičky. do více než 20 zemí Evropy, dále v Turecku, Maroku, Brazílii, Mexiku, na Tchaj-wanu a v Číně.

(Aktualizace 27.05.2017, 12:41)