Setkání s tradicí

Aktuality folklorního sdružení Libín - S Prachatice
PF 2014
LIBÍN-S BYL NA LIBÍNĚ
Rok 2013 zahájili členové folklorního souboru Libín-S Prachatice výstupem na Libín. Stejně chtěli zahájit i rok 2014. Při porovnání kalendářů to však vyšlo, že na Libín se půjde ne na začátku roku následujícího, ale na závěr roku končícího. Půjde se v pondělí 30. prosince, sraz u Hüblerů kaple na okraji Prachatic ve 12:30 hod. Samozřejmě, zdaleka tu v ten čas nebyli všichni ti, co slíbili, že dorazí. Stačila akademická čtvrthodinka, první ochutnávka slivovice před cestou a sedmička nejzdatnějších horolezců ve 12:51 hod. se vydala z údolních 608 m nad mořem na nejvýznamnější vrchol nad městem Prachatice - 1096 m vysoký Libín. Čekalo je stoupání s výškovým rozdílem 490 metrů v celkové délce cca 3,3 km.
Sraz u Hüblerů kaple

Start k Libínu
Další se rozjeli auty přes Fefry, tedy Libínské Sedlo, k Sedýlku, ze kterého je to k libínské rozhledně jen cca 1,79 km, ale hlavně jen 119 m výškový rozdíl.

Úplně první na Libín dorazil malý Jiřík s babičkou, byli na vrcholu ve 13:39 hod. Po nich přicházeli další od Sedýlka.
Jiřík s babičkou a vedoucí souboru Helčou
Ti první měli čas na výstup na 27 metrů vysokou rozhlednu. Ze shora se otevřely krásné výhledy.
Pohled na západ k Bobíku a Boubínu

Pohled na Prachatice
Ve 14:05 se v lese na stezce pod Libínem objevili první "horolezci" - Standa s Jirkou. Ti se pak přidali k těm, co přišli od Sedýlka, ochutnali klobásky, vánoční cukroví, připili.
Libín-S na Libíně

Libín-S na Libíně
Bylo 14:22, když na Libín dorazila druhá skupinka posílená Karlem, který byl na srazu ještě v plášti, byl totiž v práci. Teď už jsme byli na Libíně kompletní. Celkem nás přišlo na Libín jednadvacet, 14 libíňáků, tři synkové, dvě babičky a dva psi.
Libín-S na Libíně

Libín-S na Libíně

Libín-S na Libíně
Tak všechno nejlepší do nového roku 2014, ve kterém Libín-S bude oslavovat 25. výročí svého vzniku, hlavně hodně zdraví, štěstí, radosti!
PF 2014
(vloženo 30.12.2013, 20:01)
PŘICHÁZEJÍ VÁNOČNÍ A NOVOROČNÍ PŘÁNÍ
Přestože už se pomalu vánoce blíží ke konci, nový rok začne už za pár hodin, stále přicházejí novoročenky.
Mezi prvními došlo přání z bavorského Lenggries od Mathiase Mederleho z dřevorubeckého a vorařského spolku Holzhacker und Flösserverein Lenggries.

"Ahoj Hynku, radostné vánoce a dobrý nový rok také oběma našim tlumočnicím přeje Mathias.

Byla to u vás úspěšná a pěkná slavnost."

Přání z Bavorska

Bavoráci s našimi tlumočnicemi

Tlumočnice na Jeleních Vrších
Moc nás potěšilo přání z Horní Plané od lidového řezbáře Pavla Sarauera, jehož šumavské dřevěné holubičky jsou jistě překrásnou ozdobou nejen vánoční. Podívejte se do okénka, jak i čas vánoční tráví prací.

Přání od Pavla Sarauera
Tady je přání Folklorního sdružení České republiky.

Přání od FoS ČR
Svoji novoročenku nám poslali manželé Holínkovi, lidoví řemeslníci, které často vítáme u Schwarzenberského plavebního kanálu.

Přání od manželů Holinkových
Až ze severního Německo přišlo novoroční přání od manželů Čtvrtníčkových, tvůrců filmu Sedm kapitol ze života vody, který krásně vypráví o Schwarzenberském plavebním kanálu.

Přání od manželů Čtvrtníčkových
Z katalánských svahů Pyrenejí došla novoročenka od Angela Porteta, prezidenta Mezinárodní asociace plavců a vorařů.

Přání od Angela Porteta
Příchod francouzského Pére Noël (Otec vánoc) odpočítává již několik dní svými obrázky snad každý den Cristian Lafay, francouzský výtvarník a člen vorařského spolku Bratstvo vorařů od řeky Loue Sv. Mikoláše / Confrérie St.Nicolas des radeliers de la Loue Cristian Lafay. Samozřejmě Christianův Pére Noël jede na voru, každý obrázek je s komentářem. U prvního je napsáno: "Pozor, odplul již z přístavu se dřevem!"

Šťastné vánoce!

Pére Noël odplul!

18. prosince chybělo do příjezdu Pére Noël již jen 7 dní. "Zasadil jsem se. Je to 7 dní!" (Proč je na obrázku osmička, to nenapsal)

Už jen 7 dní!

19. prosince chybělo do příjezdu Pére Noël již jen 6 dní. "Přepočítání je dobře. Už veze naše dárky!"

Už jen 6 dní!

20. prosince chybělo do příjezdu Pére Noël již jen 5 dní. "Poslali jste už Vaše přání?"

Už jen 5 dní!

21. prosince chyběly do příjezdu Pére Noël již jen 4 dny. "Blíží se mílovými kroky!"

Už jen 4 dny!

23. prosince chyběly do příjezdu Pére Noël již jen 2 dny. "Nemůže se probudit pozdě!"

Už jen 2 dny!

24. prosince přišel další obrázek. "Štědrovečerní večeře! Na zdraví!"

Štědrý večer!

Pozdě večer 24. prosince pak dorazil další obrázek. "Je den D!"

Den D je tady!

Ve Francii se vánoce vlastně slaví až o den později než u nás, kde chodí Ježíšek, aby děti (a nejen děti) našly pod stromečkem dárky. Pére Noël přijíždí až 25. ráno. Ten Christianův připlul na voru! Na obrázku již není žádná číslice, jen nápis "Přijel!" V komentáři stojí: "Pojďte rozbalovat dárky! Je svátek!"

Je svátek!

Je svátek!
V e-mailové poště jsme našli několik novoročenek od folklorních souborů z Čech i z Moravy.

PF 2014 FS Radost

PF 2014 FS Šáteček

PF 2014 FS Špindleráček

PF 2014 FS Trnka Vyškov

PF 2014 Mladá dudácká muzika

PF 2014 Pramínek Černošice

PF 2014 Studánka

PF 2014 Rokytka

PF 2014 Perlesreuter Sänger

PF 2014 FS Nisanka

PF 2014 FS Nisanka
Do poštovní schránky přišlo vánoční a novoroční přání od Thomase Kippa, předsedy vorařského spolku ze Schwarzwaldu Schiltacher Flößer.

PF 2014 Schiltacher Flößer

PF 2014 Schiltacher Flößer

Vedle přátel ze Schiltachu jsme dostali i přání od saských plavců VOGTLÄNDISCHER FLÖSSERVEREIN MULDENBERG.

Přišla novoročenka z Francie od pana profesora Jeana Senturiera z plaveckého spolku Radeliers de la Durance.

PF 2014 Schiltacher Flößer
Potěšilo nás i přání ze Zvolena od Denisy Záchenské z odboru rozvoje města.

PF 2014 ze Zvolena

Přišlo i přání Róberta Vasila z oddělení kultury stejného odboru městského úřadu ve Zvolenu.
(Aktualizace 29.12.2013, 19:01)
PROGRAM "FOLKLORIKA" V ČESKÉ TELEVIZI
Podívejte se na pořad Folklorika v České televizi, ve kterém se povídalo o roubenkách na Valašsku a životě v nich. Najdete jej ZDE
(Vloženo 18.12.2013, 14:45)
MEZINÁRODNÍ SETKÁNÍ PLAVCŮ A VORAŘŮ STRENČI NA FACEBOOKU
Členům folklorního sdružení Libín-S Prachatice a vlastně všem Prachatičákům je jistě milé, když zjistí, že Mezinárodní asociace plavců a vorařů zvolila za úvodní fotografii události 19. mezinárodní setkání plavců a vorařů na facebooku snímek ze závěrečného předání nového putovního praporu Mezinárodní asociace plavců a vorařů v Prachaticích na Parkánu 06.07.2013.
Úvodní fotografie
(vloženo 10.12.2013, 11.47)
VYŠEL KALENDÁŘ FOLKLORNÍCH SLAVNOSTÍ A
VÝZNAMNÝCH MEZINÁRODNÍCH FOLKLORNÍCH FESTIVALŮ
V ČESKÉ REPUBLICE V ROCE 2014
ŠUMAVSKÝ FOLKLORNÍ FESTIVAL
SETKÁNÍ S TRADICÍ NA SCHWARZENBERSKÉM PLAVEBNÍM KANÁLU
JE MEZI NIMI
Folklorní sdružení České republiky (dále jen FoS ČR) vydal v minulých dnech v tradiční skládačce Kalendář folklorních slavností a významných mezinárodních folklorních festivalů v České republice v roce 2014. Kalendář obsahuje informace v češtině, angličtině, francouzštině, němčině, ruštině a španělštině. Byl k dispozici již v úterý 3. prosince na setkání ředitelů lidových slavností a folklorních festivalů v Senátu Parlamentu České republiky. Měl by být k dispozici nejen v centrále FoS ČR, ale také v informačních střediscích v jednotlivých krajích, ale také Českých domech v zahraničí a na zastupitelských úřadech České republiky.

Letos poprvé se mezi 68 folklorními slavnostmi a mezinárodními folklorními festivaly objevil i šumavský folklorní festival Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu folklorního souboru Libín-S Prachatice. V roce 2013 se tento folklorní festival stal členským festivalem FoS ČR se statusem pozorovatele.
Kalendář FoS

Kalendář FoS Kalendář FoS

Kalendář FoS Kalendář FoS

Kalendář FoS Kalendář FoS

Kalendář FoS
(Aktualizace 09.12.2013, 15:19)
POSLEDNÍ ZKOUŠKA V ROCE 2013
Vedoucí folklorního souboru Libín-S Prachatice Helena Svobodová svolala na druhou adventní neděli poslední letošní zkoušku souboru. Trochu zvláštní zkoušku. Hned na prvním bodu programu bylo společné shlédnutí nového prezentačního DVD, které v minulých dnech dostala od Jana Voldřicha. Dorazili všichni tajemníci, jen Helena zatím chyběla. Takže se zkouška začala vyvíjet úplně jinak. Zkoušelo se doopravdy.
Jana totiž přinesla nová trička s logem folklorního souboru, se stejným logem, se kterým loni vyrazili za velkou louži, na folklorní festival do amerického Murfreesboro ve státě Tennessee. A kluci a děvčata taky zkoušeli nové zástěry, ve kterých se nebude tancovat. Budou v nich dělat "parádu", až se otevře u plavebního kanálu znovu stánek souboru Libín-S.
Zkouška
Než přijela na zkoušku Helena, snažil se "rozpohybovat" dévédéčko. Nepovedlo se, jeho notebook v sobě neměl ten správný program. Když dorazila Helča, musela dojet pro svůj počítač. Pak už se rozsadili libíňáci kolem něj. Byla premiéra. A DVD se líbilo. Mělo první úspěch.
Premiéra při poslední zkoušce
Na svém počítači mezi tím Hynek našel stránky s videoklipem Jana Voldřicha na prachatickém městském vysílání. Takže se skupinka přemístila k druhému počítači.
Libín-S v prachatické městské televizi
Na zkoušku s tancováním nedošlo, za to došlo na další premiéru. Libín-S Prachatice bude mít i v roce 2014 svůj kalendář. Na jeho titulní stránce je výřez z péefky, kterou za pár dní bude Libín-S rozesílat. Lednová stránka připomíná loňskou akci "Libín-S na Libíně". Únorová stránka je věnována zkouškám nového tance, březnová přípravám na premiéru a na jaro. Loni v dubnu přestavil Libín-S Prachatice svoji na folklorním festivalu v Murfreesboro. V programu Libín-S byl v Americe byla premiéra tanečních pásem Soumaři a Čížeček. To všechno je na dubnovém listu. Na konci května odjel Libín-S reprezentovat svoje město na oslavách 770. výročí Zvolenu, libíňáci vystupovali poprvé před zraky hlavy státu - prezidenta Slovenské republiky. Zvolenská vystoupení jsou tématem květnové stránky. Na červnovém listu jsou Slavnosti Zlaté solné stezky, na kterých Libín-S nechyběl. V červenci jsme vystupovali na Hudebním festivalu Pod lípou v Jámě, to připomíná stránka sedmého měsíce. V polovině srpna Libín-S připravuje pravidelně na Jeleních Vrších program Kulturní osa plavební kanál, který je součástí šumavského folklorního festivalu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu, fotografie ze srpnové akce jsou na srpnovém listu. O měsíc později končí každý rok plavební sezóna, bylo tak i loni, je to zářijové téma kalendáře. Říjnový list je nejpovedenější, je na něm Libín-S a prachatický podzim v nádherných barvách. V listopadu letos primáška Helena (Heleny jsou v souboru hned tři, "šéfová" Helena Svobodová, primáška Helena Dvořáková a Helena Kováříková) připravila ve vlachovobřezské škole besedu o Americe nazvanou Americké putování. Listopadový list je stejně jako v dubnu věnován Americe. Poslední, prosincový, list ukazuje kapelu souboru a také ředitele šumavského folklorního festivalu a plavebního ředitele Hynka Hladíka s plavebním věncem v ruce, ostatně tohle téma je na další letošní péefce souboru. I kalendář měl stejně jako videoklip měl úspěch.
Rok 2014, který začne už za několik dní bude pro folklorní soubor Libín-S Prachatice významný. Právě na přelomu let 1988/89 vzniknul nový soubor, který si k odlišení přidal do názvu velké S. Prapůvodně prý to bylo velké Š, jako Šumava, ten háček ovšem často za hranicemi způsobuje problémy. 25. ýročí si oslavíme hned několikrát. Jednak již 25. ledna pojedeme do rakouského Lince na oslavu 40. výročí vzniku Volkstanzgruppe Böhmerwald, když už budeme slavit jejich výročí, můžeme začít s oslavami našeho čtvrtstoletí. Hlavní akce očekáváme v březnu, budeme mít bilanční výstavu v Městské knihovně v Prachaticích, o několik dní bude v knihovně beseda k výročí. Součástí oslav bude i březnové vyprávění pohádek z obou stran Šumavy v Domě seniorů Mistra Křišťana. Oslavám bude věnován vlastně celý rok, v jeho závěru bude připravena další výstava, tentokrát v Zimní zahradě prachatické radnice nazvaná Ozvěny mezinárodního setkání plavců a vorařů. V květnu 2014 se vypraví soubor do Lotyšska na další ročník mezinárodního setkání plavců a vorařů. Chlapi se už těší, že budou moci pomáhat se stavbou voru, který se pak vydá po řece Gauja.
O tom všem se mluvilo na poslední zkoušce, při které se nezkoušely tance, ale trička.
(Aktualizace 09.12.2013, 09:57)
LIBÍN-S PRACHATICKÉ TELEVIZI
Před časem (v říjnu 2013) jsme psali o natáčení klipů pro videoprezentaci folklorního souboru Libín-S Prachatice, kterého se ujalo JVP studio Jana Voldřicha. První z klipů se dostaly do vysílání prachatické městské televize v posledním listopadovém vydání. Můžete se na něj podívat i právě teď. Můžete na něm vidět taneční pásmo Soumaři.
Libín-S - Soumaři

Libín-S - Soumaři

Libín-S - Soumaři
Koncem listopadu se s "libíňáky" setkal Jan Voldřich znovu. Na natáčení pozval vedoucí souboru Libín-S Prachatice Helenu Svobodovou a předsedu folklorního sdružení Libín-S Prachatice a plavebního ředitele Hynka Hladíka. Rozhovory by se měly dostat do vysílání koncem prvního prosincového týdne.
Helena Svobodová

Hynek Hladík
(Aktualizace 08.12.2013, 21:55)
SETKÁNÍ ŘEDITELŮ FOLKLORNÍCH FESTIVALŮ V SENÁTU
Šumavský folklorní festival Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu, jehož pořadatelem je folklorní soubor Libín-S Prachatice, se v letošním roce zařadil mezi členské folklorní festivaly a slavnosti Folklorního sdružení České republiky se statusem pozorovatele, tedy do "klubu" nejvýznamnějších českých, moravských a slezských folklorních festivalů. Jejich ředitelé jsou pravidelně zváni na slavnostní setkání v Senátu Parlamentu České republiky.

Letos mezi pozvanými byl i Hynek Hladík, předseda folklorního sdružení Libín-S Prachatice a manažer šumavského folklorního festivalu.
Valdštejnský palác patří mezi největší šlechtické palácové komplexy v Praze, najít ten správný vchod nebylo úplně jednoduché, zasedací sál Senátu Parlamentu České republiky je v bývalé konírně, nechodí se tedy hlavním palácovým vchodem.
Jednací sál Senátu
V deset hodin seděli již hosté - ředitelé členských folklorních slavností a festivalů, starostové a primátoři festivalových měst a obcí, kde se tyto akce konají, a další v křeslech senátorů, u mikrofonů na stolku předsedy seděl hostitel Marcel Chládek (ČSSD), předseda Výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice Senátu Parlamentu ČR, který jménem Senátu a výboru přivítal v prostorách Valdštejnského paláce. V dalších křeslech předsednictva zaujali místa první místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková (ČSSD), místopředseda Senátu Zdeněk Škromach, předseda Folklorního sdružení České republiky Zdeněk Pšenica, generální sekretářka FoS ČR pro mezinárodní vztahy Jarmila Mrnuštíková, místopředseda FoS ČR Ladislav Michálek a zástupci ministerstva obrany Lenka Ptáčková-Melicharová a Karel Kühnl i další osobnosti. V lavicích senátorů mezi řediteli festivalů a starosty usednul i Jiří Čunek (KDU-ČSL).
Jakub Ošmera, zpěváček roku
Ještě před přivítáním "zadudal" a zazpíval zpěváček roku 2013 Jakub Ošmera, který je prvním "nemoravským" zpěváčkem roku. Po přivítání si vyměnil místo s předsedou Folklorního sdružení České republiky, který dále řídil celé jednání.
Řízení jednání se ujal Zdeněk Pšenica
Hned na začátku pozval k řečnickému pultu Alenu Gajuškovou, kterou pak postupně vystřídali Zdeněk Škromach (kterého lze vidět v moravském lidovém kroji), Lenka Ptáčková-Melicharová (ministerstvo obrany zaštiťuje folklorní festival Rožnovská valaška, je spolu s Armádou ČR zřizovatelem jediného českého profesionálního souboru Ondráš).
Alena Gajdušková
Již třináct let je mediálním partnerem FoS ČR a jeho členských folklorních festivalů křesťanské Rádio Proglas. Ředitel rádia Martin Holík představil folklorní programy rádia (které v oblasti Prachatic nelze naladit na rozhlasových přijímačích). Patři mezi ně středeční hodinový pořad Folklorní okénko, půlhodinová je Vonička lidových písní v pondělí, ve středu, v pátek a v sobotu, čtvrt hodinu trvá nedělní pořad Za lidovou písničkou, každou sobotu od června do září Proglas vysílá Festivalové okénko s tipy na návštěvu folklorních a dechovkových festivalů. Součástí Folklorního okénka je od roku 2010 prezentace začínajících cimbálových muzik v přímém vysílání. Rádio Proglas vysílá i na internetu.
Martin Holík
Folklorní sdružení České republiky "přiváží" na členské folklorní slavnosti a festivaly četné folklorní soubory ze zahraničí. O mezinárodních aktivitách FoS ČR hovořila jeho generální sekretář pro mezinárodní styky Jarmila Mrnuštíková. Letos přijely na folklorní festivaly soubory z tak exotických zemí jako jsou třeba Alžírsko, Arménie, Gruzie, Indie, Indonézie, Izrael, Kazachstán, Kostarika, Maroko, Mexiko, Rusko, Taiwan či Venezuela. Bohužel nebyly realizovány účasti folklorních souborů z Číny. Na příští rok se chystá příjezd souborů např. Azerbejdžánu, Argentiny, Francie, Gruzie, Kanady, Kolumbie, Koreje, Kostariky, Mexika, Tahiti a dalších zemí. Samozřejmostí je spolupráce se sousedními zeměmi.
Jarmila Mrnuštíková
Mediálním partnerem Folklorního sdružení jsou Literární noviny. Na setkání ředitelů folklorních festivalů v Senátu je reprezentoval ředitel Jan Štolba.
Mezi partnery Folklorního sdružení České republiky a jeho členské folklorní slavnosti a festivalu patří již řadu let studio Multimediální projekty, které se specializuje na vícekamerové natáčení kulturních pořadů, festivalů, národopisných slavností a koncertů zaměřených na folklor, tradici, památky a kulturu. Během své činnosti natočilo již 150 projektů. O jednotlivých multimediálních projektech hovořil Rostislav Hlosta.
Během přestávky na drobné občerstvení se návštěvníci Senátu mohli alespoň na chvilku pokochat výhledy do palácových zahrad s jednou z největších a nejkrásnějších salla terren v Praze či k Pražskému hradu.
Valdštejnská zahrada
Zajímavá byla i vystavená historická Česko-Slovenská Dohoda uzavřená 30. května 1918 v Pittsburgu, která předcházela vyhlášení Československé republiky.
Pittsburská dohoda z 30.05.1918
O přestávce si dal Hynek Hladík práci a našel místo, na kterém sedí během jednání Senátu senátor za Českobudějovicko a Prachaticko Tomáš Jirsa, který je velkou oporou folklorního sdružení Libín-S Prachatice.
Jmenovka senátora Jirsy

Tomáš Jirsa na akci Libín-S v Prachaticích
Folklorní sdružení České republiky je již 15 let jedním z pořadatelů a hodnotitelů soutěže Vesnice roku. Hlavní cena, putovní pohár, podobně jako v uplynulých letech byl předán na folklorním festivalu v Luhačovicích. Na setkání ředitelů folklorních festivalů, primátorů a starostů byly předány finanční šeky a publikace jako doplňující ocenění. Vesnicí roku 2013 se stala jihomoravská obec Šardice, na druhém místě se umístil Dolní Újezd z Pardubického kraje a na třetím Němčovice z Plzeňského kraje.
Starostové oceněných obcí
Před řečnický pult přišel dále Zdeněk Opařil, předseda Českomoravského slovanského svazu, který předal třem osobnostem Folklorního sdružení České republiky - Zdeňku Pšenicovi, Jarmile Mrnuštíkové a Kazimíru Jánoškovi pamětní medaili Josefa Dobrovského.
Noví držitelé medaile J.Dobrovského
Hlavním mediálním výstupem Folklorního sdružení České republiky je časopis FOLKLOR, jeho šéfredaktorem je Kazimír Jánoška, který předstoupil před ředitele folklorních festivalů v dalším programu. Právě na časopis dolehly současné finanční problémy především. Z finančních důvodů časopis od června 2013 nevychází, čísla jsou připravena k tisku, ale... Příští týden by na účet FoS ČR měly dorazit finanční prostředky, aby dosud nevydaná čísla vyšla jako dvojčísla. Zároveň by ještě do konce roku mělo vyjít lednové číslo 2014.
Blížil se závěr slavnostního setkání ředitelů folklorních festivalů a slavností a primátorů a starostů festivalových měst a obcí. Před zhodnocením setkání vyzval předseda Pšenica nováčka mezi řediteli Hynka Hladíka, aby informoval o šumavském folklorním festivalu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu. Zdeněk Pšenica zaskočil nejen Hladíka, ale řadu dalších vystupujících, kteří netušili, že budou jednou stát za řečnickým pultíkem Senátu. Během dne totiž nevystupovali jen ti, které jsme jmenovali v našem článku, ale rada velvyslanectví Čínské lidové republiky, Libor Lukáš, bývalý hejtman Zlínského kraje, mediálně známý Radim Uzel, ředitel odboru Ministerstva pro místní rozvoj Postránecký, Světlana Danešová a Milan Čoupek z Ministerstva zahraničních věcí, Jan Krista z Národního ústavu lidové kultury, Dušan Macháček z Mediální komise FoS ČR, Magda Pekařová z nadace Synot či Ivo Dostál. Závěrečné slovo měl předseda FoS ČR Zdeněk Pšenica.
OFICIÁLNÍ ZPRÁVA FoS ČR
Dlouholetá tradice slavnostních setkání ředitelů folklorních slavností a festivalů, hejtmanů, primátorů a starostů festivalových měst a obcí, kde se tyto akce konají, s představiteli Senátu Parlamentu ČR ve středu 3. prosince 2013. Na pozvání senátora Marcela Chládka, předsedy senátního Výboru pro vzdělání, vědu, kulturu, lidská práva a petice a předsedy FoS ČR Zdeňka Pšenici, zasedlo v jednacím sále Senátu více než osm desítek folkloristů a jejich přirozených spojenců – místopředsedové senátu Alena Gajdůšková a Zdeněk Škromach, senátor Jiří Čunek a představitelé ministerstev Školství, mládeže a tělovýchovy, Obrany, Pro místní rozvoj, Zahraničních věcí a dalších hosté.

Program více než čtyřhodinového jednání se rovněž nesl v duchu tradice „zarámované“ jak hodnocením lidových slavností a folklorních festivalů, pořádaných v gesci Folklorního sdružení ČR v letošním roce, tak nastíněním hlavních směrů pro jejich přípravu v roce 2014.

Jako první dostal slovo folklorista, tentokrát Zlatý Zpěváček 2013 Jakub Ošmeraz Postřekova. Historicky první český vítěz v devatenáctileté historii celostátní soutěže dětských zpěváků lidových písní Zpěváček. V úvodu setkání zahrál a zazpíval dvě písničky z Domažlicka. Poté se už slova ujal Marcel Chládek, který ocenil záslužnou práci folkloristů pro lidovou kulturu i pro celou společnost. Další řečník - Zdeněk Pšenica, jemuž předseda výboru předal řízení celého jednání, pozdravil přítomné, zvláště hosty – představitele Senátu parlamentu ČR. Současně ocenil, že pozvání přijali i další představitelé institucí a organizací spolupracujících s FoS ČR.

V úvodním vystoupení Alena Gajdůšková nezůstala nic dlužna své pověsti velké příznivkyně lidové kultury a folkloru zvlášť. Ve svém projevu postupně poděkovala za péči a další rozvoj kulturního dědictví všem, kterým jeho osud leží na srdci – členům folklorních souborů a jejich vedoucím, dále organizátorům folklorních slavností a festivalů i jejich propagátorům. Slova uznání za podporu folkloristů a jejich práce adresovala rovněž představitelům orgánů veřejné samosprávy, která v současné době představuje nezastupitelný pilíř financování aktivit folklorních souborů i dalších subjektů lidové kultury. „Naše lidová kultura není jen pokladem minulosti,“ zdůraznila Alena Gajdůšková v závěru svého vystoupení, „je to živá kultura s obrovským potenciálem, který spojuje lidi. Proto ji potřebují lidé i celá společnost. Jako zdroj národní identity ji i v současné době potřebuje náš národ, celá republika!“

Podle slov Zdeňka Škromacha „je potěšitelné, že po útlumu folklorních aktivit počátkem devadesátých let minulého století je současná společnost svědkem jejich výrazného oživení a rozšíření. Zásluhu na tom má bezpočet obětavých „srdcařů“ – milovníků lidové kultury i jejich organizace – Folklorní sdružení České republiky. Přitom je úžasné, že vznikají nové folklorní festivaly a že se na jejich pořádaní – třeba jako v případě Mariánského podzimu v Mariánských Lázních – finančně skládají samotní organizátoři. Dokazuje to, že lidé mají velký zájem o zachování lidových tradic a zvyků jak pro současné, tak i příští generace.“

O zájmu zachovat jediný profesionální folklorní soubor VÚS Ondráš i výjimečný Mezinárodní armádní folklorní festival Rožnovská valaška pod „střechou“ Armády České republiky hovořila Lenka Melicharová Ptáčková. Stejně jako její předřečníci, i ona poděkovala Folklornímu sdružení ČR za roli, kterou sehrává při obhajobě a prosazování požadavků folklorních souborů zvláště v současné složité ekonomické situaci, v níž se společnost ocitla.

Pět typů pořadů s folklorní tématikou Radia Proglas přiblížil Martin Holík. Přítomným současně nabídl možnost propagace jejich aktivit ve vysílání rádia, které „žije“ výhradně z příspěvků dárců.

O účasti zahraničních souborů na letošních folklorních slavnostech a festivalech ve stručnosti informovala Jarmila Mrnuštíková. Jak však zdůraznila, zajišťování mezinárodní výměny folklorních souborů je časově náročná záležitost a bez plánování v časovém horizontu minimálně jednoho roku a více není dostatečně efektivní. Tuto skutečnost by si měli více uvědomovat nejen organizátoři festivalů, ale i vedoucí souborů, které mají zájem vycestovat do zahraničí.

Yan Yuqing překvapila auditorium především výbornou češtinou i sdělením, že ambasáda Čínské lidové republiky si vysoce váží možnost spolupráce s českými i slovenskými folkloristy, jejichž kdysi společná země - Československá republika jako první v roce 1949 oficiálně uznala existenci nové Čínské lidové republiky.

Podle názvu Literární noviny by se na první pohled mohlo zdát, že jde o periodikum, které se věnuje pouze literatuře. Jan Štolba ovšem zdůraznil, že obsahové vymezení tohoto týdeníku, který od ledna 2013 přechází na měsíční periodicitu, zahrnuje celou kulturu, včetně folkloru. I on nabídl přítomným možnost spolupráce při prezentaci akcí lidové kultury, které ve svých regionech organizují.

Bývalý hejtman Zlínského kraje Libor Lukáš ve stručnosti připomenul, že jednou z nejdůležitějších a nejzáslužnějších součástí práce folkloristů je jejich podíl na výchově dětí. Zdůraznil, že samotné festivaly jenom třešničkou na dortu, základem pro uchovávání a rozvoj tradic lidové kultury v Čechách, na Moravě a ve Slezsku.jsou dětské folklorní soubory a základní umělecké školy, kde chlapci a děvčata získávají nejen hudební i pěveckou průpravu, ale i hlubší vztah ke kulturnímu odkazu minulých generací.

Radim Uzel ve stručnosti nastínil možnosti vzájemné spolupráce folkloristů s vybraným občanskými sdruženími, která mají k lidové kultuře hodně blízko a zajímají se o dění v ní.

V neformálních vystoupeních za řečnickým pultem se dále vystřídali Rostislav Hlosta, režisér Jan Roháč, který připravuje filmový projekt, v němž formou příběhu bude prezentované bohatství naší lidové kultury, a Lenka Hudcová, organizační ředitelky MFF Česko-polského setkání v Jablonci nad Nisou. V Libereckém kraji, který před několika lety neměl jediný folklorní festival, vznikl příhraniční tříletý projekt podporovaný EU a po jeho úspěchu pokračuje festival dál s podporou kraje. Posledním mluvčím do přestávky byl Nicolae Dedulea. Nabídl možnosti účinkování českých souborů v Rumunsku, současně blahopřál Folklornímu sdružení ČR k soutěži Zpěváček, která objevuje nové talenty a je v Evropě zcela výjimečná.

Slavnostního setkání se jako hosté dále zúčastnili : náměstkyně ministra obrany Lenka Melicharová Ptáčková, zmocněnec Ministerstva zahraničních věcí ČR pro krajanské záležitosti Kerel Kühnl, ředitel odboru Ministerstva pro místní rozvoj ČR Josef Postránecký, ředitel Národního ústavu lidové kultury ve Strážnici a prezident České sekce CIOFF® Jan Krist, s tarostka České obce sokolské Hana Moučková, čestný předseda Společnosti pro plánování rodiny a sexuální výchovu a místopředseda Obce spisovatelů Radim Uzel, 1. místopředseda Obce Slováků v ČR Peter Lipták, předseda Svazu Rumunů v ČR Nicolae Dedulea a předseda Českomoravského slovanského svazu Zdeněk Opatřil. Uvítal rovněž mediální partnery a sponzory - ředitele Radia Proglas Martina Holíka, výkonného ředitel Literárních novin Jana Štolbu a tiskovou mluvčí Nadace Synot Magdu Pekařovou, resp. zahraniční partnery, které na jednání zastupovali rada velvyslanectví Čínské lidové republiky Yan Yuqing a kulturní atašé Velvyslanectví Slovenské republiky a ředitel Slovenského institutu v Praze Vlado Valovič.

Druhou část jednání, zahájilo slavnostní předávání putovních pohárů obcím, které Folklorní sdružení ČR ocenilo za péči o lidové tradice a jejich rozvoj v rámci soutěže Vesnice roku.2013. Člen hodnotitelské komise Jiří Hába seznámil s kritérii a výsledky soutěže: 1. místo a Putovní pohár FoS ČR získala Obec Šakvice (Jihomoravský kraj), 2. místo Obec Dolní Újezd (Pardubický kraj), 3. místo Obec Němčovice (Plzeňský kraj).

Starostům vyznamenaných obcí předali ocenění Ladislav Michálek, senátor Marcel Chládek a Josef Postránecký. V závěru slavnostního aktu Josef Postránecký poděkoval FoS ČR za spolupráci na soutěži Vesnice roku a její propojení s Mezinárodním festivalem dětských folklorních souborů Písní a tancem Luhačovice, kde jsou výsledky soutěže uř pět let vyhlašovány. Jak řekl, soutěže se každoročně účastní na 300 obcí a je těžké vybrat ty nejlepší. Jedním z kritérií je i péče o děti a mládež, a to se nejvíce daří právě obcím, kde působí dětské folklorní soubory.

Další slavnostní akt se odehrál na základě rozhodnutí předsednictva Českomoravského slovanského svazu udělit třem členům Folklorního sdružení ČR vysoká vyznamenání. – Pamětní medaili 260. výročí narození zakladatele slavistiky Josefa Dobrovského. Z rukou Zdeňka Opatřila vyznamenání převzali Zdeněk Pšenica, Jarmila Mrnuštíjková a Kazimír Jánoška, šéfredaktora časopisu FOLKLOR.

Pracovní jednání dál pokračovalo vystoupeními Světlany Danešové z odboru veřejné diplomacie Ministerstva zahraničních věcí ČR. Podle jejich slov ministerstvo pravidelně přispívá na propagační materiál sdružení - přehled folklorních akcí v České republice v daném kalendářním roce, který je v zahraničí velice žádaným „artiklem“. Další řečník - Kazimír Jánoška v ysvětlil ředitelům slavností a folklorních festivalů, proč od června letošního roku byla zastavena výroba a distribuce časopisu FOLKLOR. Současně se¨sdělil, že kritická finanční situace sdružení navíc zřejmě neumožní ani vytištění dalších čísel časopisu, resp. propagačních materiálů a zvláště Kalendáře folklorních akcí v ČR 2014.

Potřebu archivace tiskovin s folklorní tematikou potvrdil i Jan Krist. Vybídl soubory, aby shromaždovaly a uchovávaly materiály o své činnosti; stejnou výzvu adresoval i ředitelům festivalů s tím, aby věnovali pozornost dokumentaci o přípravě a průběhu akcí. O webových stránkách FoS ČR jako dalším důležitém informačním a propagačním zdroji, který využívá v jarních až podzimních vysoce exponovaných „folklorních“ měsících až 30 tisíc návštěvníků, hovořil Dušan Macháček. Činnost a poslání Nadace Synot, jež vyhlašuje významné folklorní granty, přiblížila Magda Pekařová. Prostředky, které věnuje folklorním souborů a festivalům, pomáhají významnou měrou rozvoji aktivit v oblasti lidové kultury.

V závěru jednání Zdeněk Pšenica shrnul folklorní rok 2013. Jak mj. zdůraznil, v letošní tíživé ekonomické situaci nejvíce podpořily festivaly města a obce i některé kraje. Ocenil úžasnou práci ředitelů slavností a festivalů, kteří dokáží získat finanční nebo materiální pomoc od místních subjektů. Poděkoval za vynikající spolupráci mediálním partnerům, v prvé řadě Českému rozhlasu, jehož letošnímu 90. výročí byly věnovány všechny členské festivaly v gesci sdružení. Díky Ministerstvu zahraničních věcí ČR a příspěvkovým organizacím Česká centra a Česká centrála cestovního ruchu – CzechTourism.se daří propagovat českou, moravskou a slezskou lidovou kulturu po celém světě. Rovněž byla úspěšná spolupráce se zahraničními partnery, zejména z hlediska účasti zahraničních souborů na folklorních slavnostech a festivalech v ČR i z hlediska účasti našich souborů na obdobných akcích v zahraničí.

Poděkoval rovněž za podporu a spolupráci všem partnerským organizacím, nejbližším spolupracovníkům i všem souborům za jejich obrovskou aktivitu v oblasti lidové kultury a jejího dalšího rozvoje. Poděkoval kancléři, Senátu P ČR a jeho Výboru pro vzdělání, vědu, kulturu, lidská práva a petice za uskutečnění setkání.
Setkání v Senátu

Setkání v Senátu

Setkání v Senátu

Setkání v Senátu

Setkání v Senátu

Setkání v Senátu

Setkání v Senátu

Setkání v Senátu
(Vloženo 04.12.2013, 16:04)
LIBÍN-S POJEDE NA MEZINÁRODNÍ SETKÁNÍ PLAVCŮ A VORAŘŮ DO LOTYŠSKA
Folklorní soubor Libín-S Prachatice se příští rok vydá na mezinárodní setkání plavců a vorařů do Lotyšského Strenči. Právě přišel předběžný program setkání.
Úterý 13.05.2014
- Příjezd a prezence
- Ubytování
- Oběd / večeře na přivítanou

Doprava z mezinárodního letiště "Riga" do města Strenči. Přesnější doby odjezdu autobusů budou určeny, až budou známy časy příletů, předpokládáme, že by to mohlo být okolo 12:00.

Je možné, že někteří účastníci budou muset v Rize čekat, jistě však zařídíme odpovědnou osobu, která Vás na letišti přivítá.

Podle času příletů účastníků můžeme cestou do Strenči naplánovat výlet na trase letiště Riga – město Sigulda - Strenči. Další informace najdete zde: http://tackk.com/8s1w88
Středa 14.05.2014
- Příjezd a prezence (doprava z letiště RIX v 12.00 - 13.00); Ubytování.

8:30 – Vázání voru tradiční metodou
13:00 - Vázání voru tradiční metodou

Informace o tradičním vázání voru: http://tackk.com/9e1uqk

Večerní část: Večeře a úvod do lotyšských tradic (zpěv & oheň)
Pečené vepřové a litevské pivo po celý den.
Vepřové a pivo
Čtvrtek 15.05.2014
8:00 - Vázání voru tradiční metodou
10:00 – Začátek Gauja Raft Expedition

10:00 - Exkurze "Výlet močály úzkokolejnou železnicí " (území NATURA 2000; nedotčená příroda; Těžba rašeliny)
Výlet močály
Pátek 16.05.2014
- Účast na expedici na vorech
- Vázání prototypu mezinárodního voru (každý z partnerů sváže tradiční část nebo svůj voro velikosti 1m x 2m. Popis myšlenky: http://tackk.com/d5550w
- Výlety (město Valmiera, pivovary Valmierumuižas a Brengulu)
Večerní část: Večeře a úvod do lotyšských tradic (tanec & kuchyně)
Sobota 17.05.2014
- Valná hromada Mezinárodní asociace plavců a vorařů
- Účast na festivalu vorařů od řeky Gauja
- Účast na první Open-Air-Party
- (včetně oběda a večeře)
Neděle 18.05.2014
9.00 až 18.00 hod. exkurze do Rigy
Možné trasy:
1. Sigulda – pobřeží Livland (Baltické moře) - Riga
2. Sigulda - Riga
3. Pobřeží Vidzeme (Baltické moře) - Riga
Exkurze do Rigy je nabídka pro ty, kteří mají zájem poznat lotyšské hlavní město. V případě zájmu o pobyt v Rize než jeden den, můžete si pobyt zajistit individuálně. V tom případě upozorňujeme, že v roce 2014 je Riga evropským hlavním městem kultury, takže je třeba provést knihování včas.

- Vstupy platí účastníci samostatně.
- Účastnický poplatek 13.05./14.05. - 18.05.2014 320,00 EUR - 350,00 EUR.
(Vloženo 12.11.2013, 10:49)
JANA OSLAVILA KULATÉ NAROZENINY

Přání Janě
Jana Holá, tanečnice a hospodářka folklorního souboru Libín-S Prachatice, má letos kulaté narozeniny. V jejich předvečer jí přišli popřát "libíňáci" - tanečníci i muzikanti. Vytvořili dlouho frontu, přinášeli přání a drobné dárky. Tím hlavním přáním je přání všeho nejlepšího, hodně zdraví a přání, aby dostávala jen samé dobré zprávy.
Přání Janě

Přání Janě

Přání Janě
Mezi členy souboru patří prakticky i Janiny děti, Eva a Petra, se svými partnery Pavlem a Pepou, a samozřejmě manžel Petr. Jana je všechny v případě potřeby "zmobilizuje". Bylo tak tomu nejen při letošní nejvýznamnější akci souboru Libín-S Prachatice, při mezinárodním setkání plavců a vorařů ŠUMAVA - BÖHMERWALD 2013, ale také při dalších akcích šumavského folklorního festivalu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu. Nemohli chybět ani na oslavách mamčiných narozenin. Eva tak např. převzala mimo jiné i důležitou funkci "taxikářky, aby si ostatní mohli bez obav přiťuknout.
Jana při oslavě svých narozenin

Jana při oslavě svých narozenin

Jana při oslavě svých narozenin
Večer ve zkušebně souboru byl plný povídání, písniček, slaných, sladkých dobrot, ba dokonce i různých zdravých, ovoce a zeleniny. U čepu bylo pivo, přichystáno bylo i vínko, samozřejmě i něco ostřejšího. A samozřejmě o plné skleničky se starali hlavně Eva, Pavel a Petr.




Eva plní skleničky
Jana šla mockrát do kola.
V kole s Karlem

V kole s Honzou

V kole s Vaškem
Narozeninové posezení bylo příležitostí ke vzpomínání - na zájezd do Maďarska, třeba na posezení v baru v bazénu v lázních Morahálom, na Ameriku, na kanál. Ale o čem si povídala Jana s Helčou, to tedy nevíme.
Jana s Helčou

Jana s Helčou

Jana s Helčou
Nadešel čas na prohlížení dárků. Ty v lahvích byly prohlédnuty nejspíš hned na místě zevnitř, kytky voněly, fotoknížka od Jirky šla ovšem z ruky do ruky, všichni si ji chtěli prohlédnout.
Fotokniha koluje

Fotokniha koluje

Fotokniha koluje
K dobré náladě pomáhala samozřejmě muzika, František, Slávka, Kristýnka a Honza.
Muzikanti

Muzikanti
Večer se překulil přes půlnoc, nastal den Janiných narozenin.

"Jani, ještě jednou všechno nejlepší, hodně zdraví a jen dobré zprávy!"
(Vloženo 09.11.2013, 15:27)
LIBÍN-S VYSTOUPÍ V LEDNU V LINCI

Folklorní soubor Libín-S vystoupí 25. ledna 2014 v linecké Nové radnici při oslavách 40. výročí Volkstanzgruppe Böhmerwald. Už se nejedná o pouhé avizo, ale z Rakouska přišla právě pozvánka.
Pozvánka do Lince

VTG Böhmerwald dříve a nyní

Slavnost lidového tance 25.01.2014
Oslavy budou oslavou lidového tance, které proběhnou ve Radničním slavnostním sálu v linecké čtvrti Urfahr od 19:00 hodin. K tanci bude hrát kapela Linzer Tanzelmusi. Hostem bude folklorní soubor Libín-S Prachatice. Záštitu převzali zemský hejtman spolkové země Horní Rakousy Dr. Josef Pühringer a starosta Lince Dr. Franz Dobusch.
Začalo to v roce 1974.

Tehdy se kroužek fanoušků lidového tance rozhodl, že založí samostatnou skupinu lidového tance. Její členové pocházeli z různých skupin, jako sudetoněmecká mládež, Alpský spolek a další, jednoduše jen zájemci o lidový tanec. Oba zakladatelé Franz Zahorka a Franz Böhm pocházejí ze Šumavy na území dnešní České republiky. Proto byl zvolen název a kroj. VTG Böhmerwald působí samostatně a nepoliticky. Hlavní pozornost je věnována péči o lidové zvyky a lidové tance, především z oblasti Šumavy na obou stranách hranic i z Bavorského lesa. Alpský prostor je zastoupen také stejně jako lidové tance dalších kulturních oblastí. Vedle vystoupení VTG Böhmerwald v Rakousku vícekrát navštívila Německo, Českou republiku, Maďarsko, Jižní Tyrolsko a v roce 2000 přátele v Brazílii.

VTG Böhmerwald přivítá přátele lidového tance, kteří ovládají základní kroky valčíku a polky.
VTG Böhmerwald je členem OÖ. Volksliedwerk (Hornorakouské dílo lidové písně), Verband d. Heimat- und Trachtenvereine Linz-Umgebung. (Svaz vlasteneckých a krojových spolků okresu Linec - okolí).
Taneční pořádek
VTG Böhmerwald se podílel i na realizaci projektů Mezinárodní setkání plavců a vorařů ŠUMAVA - BÖHMERWALD 2013 a Šumavský folklorní festival spolufinancované z prostředků Evropské unie.
(Vloženo 26.10.2013 22:21)
LIBÍN-S NAJDETETE TAKÉ NA FACEBOOKU

Libín-S najdete také na facebooku.
POZVÁNÍ STAROSTY MARTINA MALÉHO

Dne 23.10.2013 dostal předseda folklorního sdružení Libín-S Prachatice pozvání prachatického starosty města Martina Malého na tradiční předvánoční setkání, které se bude konat ve čtvrtek 28. listopadu v Radničním sále v budově Staré radnice. Starosta Malý by chtěl osobně poděkovat za činnost Libín-S Prachatice v oblasti kultury, kterou se úspěšně podílel na prezentaci města Prachatice.

Předpokládá se, že se se setkání zúčastní dva až tři členové Libín-S Prachatice.
(Vloženo 23.10.2013, 11:37)
ŠUMAVSKÝ FOLKLORNÍ FESTIVAL
SETKÁNÍ S TRADICÍ NA SCHWARZENBERSKÉM PLAVEBNÍM KANÁLU 2014
TERMÍNY AKCÍ 2014 BYLY STANOVENY, CHYBÍ JEN TERMÍN ZAHÁJENÍ
Po jednání mezi nositelem projektu Šumavský folklorní festival Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu Libín-S Prachatice a rakouským partnerem Tourismusverband Böhmerwald byly stanoveny termíny akcí v roce 2014.
Libín-S Prachatice Tourismusverband Böhmerwald
Celkem se budou konat akce v 10 termínech na 6 lokalitách podél Schwarzenberského plavebního kanálu na území České republiky a Rakouska. Bude připraveno 6 setkání s folklorem, 9 ukázek plavení dříví, 2 setkání s pohádkami z obou stran Šumavy, 2 setkání s lidovými řemeslníky, jedna ukázka práce šumavských uhlířů a v neposlední řadě jedna poutní mše svatá.

Folklorní soubor Libín-S Prachatice vystoupí tradičně v květnu a v srpnu na Jeleních Vrších a v září při závěru plavební sezóny u hraničního potoka Ježová / Iglbach.

Bližší informace jsou zveřejněny na našich webových stránkách a na stránkách rakouské partnerské organizace cestovního ruchu Tourismusverband Böhmerwald.
Folklor Plavec Poutní mše Závěr sezóny
Vzhledem k tomu, že Libín-S Prachatice se zúčastní v polovině května 2014 mezinárodního setkání plavců a vorařů v lotyšském Strenči a v návaznosti na něj připravuje další vystoupení v Pobaltí, není zatím závazně stanoven termín zahájení plavební sezóny. Nejsou totiž stanoveny termíny pobaltských vystoupení, není jasné, zda to bude před mezinárodním setkáním či po něm.
(Vloženo 20.10.2013, 13:33)
AMERICKÉ PUTOVÁNÍ PO TENNESSEE S PRIMÁŠKOU HELENOU DVOŘÁKOVOU
Americké putování s Helenou Dvořákovou
Americké putování tentokrát po Tennessee, nazvala besedu o zážitcích ze zájezdu na mezinárodní folklorní festival FolkFest Murfreesboro Helena Dvořáková. Beseda se konala v pátek 18.10.2013 ve školní galerii Bomba v základní škole ve Vlachově Březí.
Helena Dvořáková učí hudební výchovu a také zeměpis, bylo to vidět, okolo promítacího plátna byly mapy - mapa Atlantického oceánu se všemi kontinenty na jeho březích - Evropa, Amerika i Afrika, mapa Ameriky i mapa USA se zvýrazněným státem Tennessee. Na piánu ležely housle...
Americké putování s Helenou Dvořákovou
Zhruba tři desítky diváků usazených v pohodlných křesílkách přivítal ředitel školy Michal Novotný, který představil učitelku základní školy ve Vlachově Březí a primášku folklorního souboru Libín-S Prachatice Helenu Dvořákovou.

Helča seřadila výběr fotografií do několika bloků, vyprávěla o letu do Nashvillu v Tennessee přes Paříž a Atlantu, o budhistických klášterech v Americe, o městech, o domech, o kostelích, o dopravních prostředcích, o koních, o elektrice, o motorkách, o souborech na festivalu, o souboru Libín-S a spoustě dalších věcí. A taky zahrála Tennessee Walz, takovou neoficiální hymnu státu Tennessee, na kytaru ji doprovodil František Procházka.
Tennessee Walz

Tennessee Walz
Však také Tennessee Waltz v podání souboru Libín-S zvednul diváky ze sedadel k bouřlivému potlesku, jaký se nedostal žádnému jinému souboru na festivalu.
Americké putování s Helenou Dvořákovou
Když už Helča chtěla svoje vyprávění končit, ozvalo se žadonění: "Ještě nám pusť ta videa!"

A tak ve Březí zazněla latinoamerická muzika souboru z Portorika i Tennessee Waltz zahraný souborem Libín-S v americkém kostele.

Kdo se kouknul na hodinky po té, co ředitel školy Michal Novotný poděkoval Heleně Dvořákové za reprezentaci školy, města Vlachovo Březí, jižních Čech a České republiky v Americe i za pěkné povídání, divákům a posluchačům za pozornost, byl jistě překvapený. Ten čas pátečního večera běžel nějak rychle, vždyť jsme před chvilkou začali a hodinky ukazují o dvě hodiny víc...
Helena Dvořáková a Michal Novotný
Kdo se vydal domů přes vlachovobřezské náměstí, setkal se nádherou nasvíceného kostela Zvěstování Panny Marie, jistě musel celý okouzlený alespoň na chvilku zastavit.
Kostel Zvěstování Panny Marie

Kostel Zvěstování Panny Marie

Kostel Zvěstování Panny Marie

Kostel Zvěstování Panny Marie

Kostel Zvěstování Panny Marie
(Vloženo 19.10.2013, 00:14)
LIBÍN-S PRACHATICE BUDE MÍT NOVOU VIDEOPREZENTACI
Libín-S na Velkém náměstí
Šumava ožila nádhernými podzimními barvami, které rozsvívilo do zlatova říjnové sluníčko. I město na Zlaté stezce - Prachatice - se odělo do podzimních barev. Folklorní soubor Libín-S Prachatice využil v neděli 13. října 2013 krásného podzimního počasí k natočení sedmi videoklipů se záběry "libíňáckých" tanců, které budou součástí připravovaní nové videoprezentace, kterou vyrábí JVP studio Jana Voldřicha.
Libín-S na Velkém náměstí
Natáčelo se v různých koutech Prachatic a jeho blízkém okolí. Začátek byl na prachatickém Velkém náměstí, v pozadí prvních záběrů byl kostel Svatého Jakuba, hlavní dominanta města. Klidnou nedělní atmosféru náměstí rozezněla lidová muzika, oživla tancem, to přitáhlo německé turisty, takže na tančící soubor bylo namířeno hned několik objektivů kamer a fotoaparátů, po každém kousku se ozval potlesk. Libíňáci pak tancovali u kašny, u Národního domu, v Dolní bráně, na Malém náměstí, na Skalce, ale také v lese a na louce nad Prachaticemi.
Libín-S v Dolní bráně
Připravovaný film bude tak prezentovat nejen jihočeský folklorní soubor Libín-S Prachatice, ale jistě i perlu na Zlaté stezce - město Prachatice.
Libín-S na Skalce
(Aktualizace 14.10.2013, 08:28)
70 LET SOUBORU VALAŠSKÝCH PÍSNÍ A TANCŮ "VSACAN"
Vsacan - logo
Vsacan - 1943-2013
Soubor valašských písní a tanců „VSACAN“ zve na SLAVNOSTNÍ GALAPROGRAM K 70. VÝROČÍ „KOLIK VRÁSEK TOLIK LET, VALAŠSKO JE KRÁSNÝ SVĚT“. Ztvárnění čtvera ročních období na Valašsku filmem, slovem, ale především tancem, zpěvem a muzikou.
Sobota 16. listopadu 2013 od 19,00 hodin v Domě kultury ve Vsetíně.

Slavnostní galaprogram souboru valašských písní a tanců „VSACAN“, jeho tří seniorských složek a dětského souboru „VSACÁNEK“.

Vstupné 170,- Kč

Předprodej vstupenek: v pracovní dny v kině VATRA ve Vsetíně od 14,00 do 20,00 hodin.
(Vloženo 09.10.2013, 21:57)
150 LET ČESKÉ A 100 LET SLEZSKÉ BESEDY
150 let české besedy a 100 let slezské besedy
Oslavy se uskuteční 16. a 17.11. 2013 v budově Sokola Pražského v Praze 2. Více informací a přihlášky najdete na našich stránkách www.dvorana.cz Pro účast na slavnostním bále je podmínkou oblečení z doby Národního obrození nebo lidový kroj.

Páni, dámy, beseda začíná!
V sobotu jsou na programu taneční semináře České a Slezské besedy. Večer bude slavnostní bál ve stylu 19. století. Českou besedu zahraje Smíchovská komorní filharmonie. Dále během večera vystoupí lidové soubory s ukázkami dalších besed. Na neděli dopoledne jsou připraveny taneční semináře Hanácké besedy a seminář o polce.
Dvorana
Španielova 1276
Praha 6, 16300
E-mail: dvorana@dvorana.cz
http://www.dvorana.cz/
(Vloženo 09.10.2013, 21:08)
FOLKLORNÍ SOUBOR SUSZANIE BUDE SLAVIT ŠEDESÁTINY
Suszanie
Z kanceláře Folklorního sdružení České republiky přišla pozvánka na dva koncerty souboru písní a tanců Suszanie, které se u příležitosti 60. výročí založení souboru konají 09.11.2013 v Horní Suché a 10.11.2013 v Českém Těšíně.

V programu současní členové představí přehled nejnovějších choreografií vzniklých za posledních 5 let, vystoupí rovněž bývalí členové ve třech skupinách, zpěváci působící v souboru v nedávné minulosti a pěvecká skupina Chórek.
Suszanie
Soubor písní a tanců SUŠANÉ (SUSZANIE) z Horní Suché je reprezentačním souborem obce Horní Suchá. Jeho zřizovatelem je Místní skupina Polského kulturně – osvětového svazu. Od roku 1991 je soubor členem Folklorního sdružení ČR a rovněž Folklorního sdružení Těšínského Slezska. Byl založen v roce 1953. SUSZANIE mají vlastní kapelu. V repertoáru souboru je především taneční a pěvecké ztvárnění folkloru Těšínského Slezska, prezentace polských národních a regionálních tanců, dále českých a slovenských písní a tanců. Pro zpestření soubor každoročně připravuje plesová předtančení různých žánrů. SUSZANIE reprezentují region nejen v místě působení, ale rovněž na významných celorepublikových i zahraničních akcích a festivalech.
(Vloženo 04.10.2013, 13:31)
16. NOVODOBÁ PLAVEBNÍ SEZÓNA SKONČILA,
S NÍ I ŠUMAVSKÝ FOLKLORNÍ FESTIVAL
SETKÁNÍ S TRADICÍ NA SCHWARZENBERSKÉM PLAVEBNÍM KANÁLU
Závěrečnou slavností v místě křížení Schwarzenberského plavebního kanálu s potokem Ježová / Iglbach přímo na česko- rakouských hranicích skončila v sobotu 14. září 2013 16. novodobá plavební sezóna a s ní další ročník šumavského folklorního festivalu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu.
Závěr plavební sezóny
Již dopoledne vyrostl na českém břehu potoka Ježová / Iglbach stánek folklorního sdružení Libín-S Prachatice, zanedlouho začaly vonět lesem klobásky a první překvapení rakouští, němečtí a čeští cyklisté si už objednávali české pivečko. Ti z druhé strany hranic si libovali: "Pivo za jedno euro!"

Za potokem, tedy už v Rakousku, přímo na mostku přes Schwarzenberský plavební kanál vyrostlo malé pódium.

Krátce před dvanáctou dorazili pěšky přes les od rakouské osady Oberhaag libíňáci - členové folklorního souboru Libín-S Prachatice. Stánek byl už otevřený, takže pohoda.
Stánek je otevřen
Muzikanti si udělali zkoušku, hráli na můstku na rakouské straně.
Zkouška muzikantů
Teď právě přijela rakouská parta, plavci v plaveckém, starý klobouk na hlavě, košile bez límečku, nezbytná vesta, staré kalhoty zastrkané do vlněných ponožek, modrá pracovní zástěra, někteří na nohou mají dřeváky. Á, přijel také Gustl, kamarád, který se svou ženou Marianou před lety tancoval v souboru Volkstanzgruppe Ulrichsberg, s Helenou už se hrozně dlouho neviděli, proto takové vítání.
Helena a Gustl

Fotodokumentace
Někteří tanečníci ze souboru Libín-S využili čas, dali si pivko, jiní vyrazili na houby. A houby rostou. O těch, co rostou v blízkosti Schwarzenberského plavebního kanálu Hynek říká, že "patří plavebnímu ředitelství, on že je plavební ředitel, tak ať mu je dají nálezci k autu".
Jirka, Helča, Honza a Vlaďka

Vašek s hřibem
Bylo krátce po jedné, co Libín-S nastoupil na pódium na můstku s úvodním "Bavorovem". Diváků zatím moc nebylo, skoro by se dalo říct, že převažuji účinkující, bylo jich snad několik desítek. Lidi se možná zalekli předpovědi počasí, ale ono přitom krásně svítilo sluníčka, ani zima nebyla taková, jakou jsme čekali. Prostě krásný den!
Bavorov

Bavorov
U stánku na grilu to zavonělo houbami, to Vašík usmažil hřiby od taťky.
Vašík u grilu

Smaží se hřiby
Lidí pomaloučku přibývalo, tamhle vpravo je i Robert z Volkstanzgruppe Böhmerwald z Lince, folklorní skupiny, která byla hostem souboru Libín-S u plavebního kanálu v červenci.
Diváci přímo na hranicích
Helena, vedoucí souboru Libín-S Prachatice, už ohlásila další písničku a tanec. Tentokrát se ukážou chlapi. "Hoši" a "Bába". Tanečníci na můstku se krásně zrcadlili na hladině čisťounké, do hněda rašelinou zabervené, vody v plavebním kanálu.
Helena

Hoši a Bába
"My se rádi dělíme o radosti, které v souboru máme. Za několik dní oslaví narozeniny náš kapelník František Jordák a dnes můžeme ohlásit, že se Helča stala poprvé babičkou!", oznámila Helena, ale i ona je čerstvě babičkou, ale ne poprvé.
František Jordák

Helča, čerstvá babička
Další tanec snad ani nebylo třeba ohlašovat, po několika taktech a tanečních krocích všichni pochopili, že se jmenuje "Slepice". Každý to hned věděl ve svém jazyce.
Slepice

Slepice
Diváků jakoby mávnutím kouzelného proutku přibylo - počet diváků stoupnul s desítek na stovky.
Na českém břehu potoka Ježová / Iglbach už stáli pod vlajkoslávou vedle znaku České republiky vyrovnaní trubači na lesní rohy, Jagdhornbläsergruppe Ulrichsberg. Helena předala mikrofon Hynkovi a Reinholdovi, jednateli organizace cestovního ruchu Tourismusverband Böhmerwald. Ti pak spolu povídali snad pěti stovkám posluchačů o historii i současnosti Schwarzenberského plavebního kanálu. A pak už spustili trubači první fanfáru.
Helena, Hynek a Reinhold

Jagdhornbläsergruppe Ulrichsberg
Pomaloučku se blížil vrchol programu - závěrečné plavení dříví. Libín-S přišel před časem s tradicí předávání plavebního věnce plavebnímu řediteli. Na můstku stáli již Vašek s Vlaďkou s plavebním věncem, po chvíli se přidali ještě Helča s Honzou, předstoupili před plavebního ředitele a předali mu jej. Při předání zazněla píseň Aby nás pán Bůh miloval. S věncem nad hlavou, aby jej ukázal všem přítomným Hynek poděkoval folklornímu souboru Libín-S za věnec, rakouským i českým plavcům za celoroční spolupráci. "Plavební věnec je symbolem spolupráce Čechů a Rakušanů na Schwarzenberském plavebním kanálu, je i symbolem trvalosti a věčnosti!", prohlásil.
Libíňáci s plavebním věncem

Plavební ředitel věnec ukázal všem
Hanka přinesla kalíšky se známým českým bylinným likérem a za chvilku pozvedli sklenku, plavební ředitel, plavci, tanečníci, trubači. "Ať žije plavení! Es lebe die Schwemme!"
Přípitek

Přípitek

Přípitek
Kapela spustila Dej nám Pán Bůh zdraví... tanečníci se dali do zpěvu, znělo to uprostřed lesa na česko-rakouských hranicích jako chorál.

Dej nám Pán Bůh zdraví
v tom šumavském kraji,
dej nám Pán Bůh zdraví, dej!
V tom šumavském kraji,
dej nám Pán Bůh zdraví,
dej nám Pán Bůh zdraví,
v tom šumavském kraji, dej nám Pán Bůh zdraví, dej !
Dej nám Pán Bůh...
Folklorní soubor Libín-S Prachatice je už dlouhou řadu let nositelem projektu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu. Není divu, když před léty přišel s premiérou tance "Plavci", který připomíná nejen práci, ale také večerní zábavu plavců z Čech. Po těžké práci od časného rána do pozdního večera si jistě nejen vyprávěli, ale také hráli, zpívali a tancovali.

Honza seděl na mostku, jednu nohu ve vodě kanálu, celý rozesmátý. Muzikanti začali hrát, Honza skočil na "plac", tanečníci - plavci - smekli klobouky na pozdrav přidala se děvčata. Plavební háky se staly chvilku bicími hudebními nástroji, chvíli létaly ve vzduchu od jednoho plavce ke druhému, k rytmu klepání plavebními háky se přidal klarinet, rozezněla se celá kapela. Plavci si zahráli hru s klobouky, plavební háky se změnily také na kolotoč....
Plavci

Plavci

Plavci
Přišla řada na Doudlebskou polku. Doudlebskou mají v repertoáru snad všechny folklorní soubory na jihu Čech. A polku umí snad všichni, ať už jsou to Češi, Rakušané nebo Němci. V kole byli nejdřív jen Libíňáci, potom na můstku přes kanál tancovali i diváci, tancovali staří, mladí. Kdo byl nejmladší? No přece ta, co tancovala s maminkou a taky s Karlem. Byla tak malá, že ji maminka při tanci nosila na hrudi. Tancovali ale také plavci, třeba Johann, členové Volkstanzgruppe Böhmerwald.
Doudlebská - Libín-S

Doudlebská - nejmladší tanečnice s maminkou a s Karlem

Doudlebská - Helča s Johannem
Libíňáci jsou hrdí, že umí tancovat v dřevákách. A tady, na pódiu přes Schwarzenberský plavební kanál si zatancovala také Helga, plavkyně v pravých dřevákách Helga, ta vytáčela polku s Honzou.
Doudlebská - Helga s Honzou
Byli jsme uprostřed lesa, v lese často pracují koně ještě dnes, i když už je často jsou to koně železní, nebo harvestory. Libín-S si sem přivezl koně svého, ten kůň dokonce umí tancovat.
Koně

Koně
Libínský kůň se rád a často vydává mezi diváky. I u hraničního potoka Ježová / Iglbach se vydal z pódia. Je to zvláštní, neskákal z pódia, tady by to znamenalo skok do plavebního kanálu plného vody. Nejspíš se mu zalíbil pár v cyklistickém, který se k sobě tulil přímo na břehu kanálu. Nedal bych moc za to, že si kůň vzal do hlavy, že mladou dámu hodí do vody. Pár se k sobě tulil nejspíš dost intenzivně, nebo byl slepen dohromady, prostě koňovi se jeho zřejmý záměr nepovedl. Samozřejmě, incident měl drobný následek, sklouzla mu ohlávka.
Koně - kůň těsně před útokem

Koně - kůň byl neúspěšný
Kůň přeběhnul mostek, sklonil se u Hynka, který nejdřív nevěděl, co se děje, potom ohlávku nasadil.
Koně - úprava ohlávky
Libín-S čekal poslední tanec před plavením, rozlučkový "V Prachaticích".
V Prachaticích
Nadešel čas pro plavebního ředitele. Titul plavebního ředitele získal Hynek Hladík od tehdejšího předsedy Svazu sdružení cestovního ruchu Tourismusverbändegemeinschaft Böhmerwald Karla Schiffnera. Jmenovací dekret později podepsala jeho Jasnost Karel Jan kníže ze Schwarzenbergu. Takže Hynek je schwarzenberským plavebním ředitelem stejně jako před ním Josef Rosenauer.

Po jmenování si dal oprávnění připravovat před každým plavením plavební rozkaz. I na letošní závěrečné si ho připravil:
Plavební rozkaz č.9/2013
k provedení ukázkové plavby dříví

Nařizuji tímto provést ukázkovou plavbu dříví na závěr 16. novodobé plavební sezóny v sobotu dne 14. září 2013 v křížení s potokem Ježová / Iglbach na česko-rakouských hranicích

Plavbu nařizuji provést od sáhového kamene 110 (na rakouském území) k sáhovému kameni 111 (na českém území).

Nařizuji dále, aby se k plavbě dostavil v dostatečném počtu plavební personál s potřebným nářadím.

Nástup personálu bude o půl třetí hodině po poledni.

Plavebnímu personálu i případným divákům nařizuji, aby se chovali dle mých rozkazů a dbali všech bezpečnostních opatření, aby nedošlo ke ztrátám na životech či úrazům.

Hynek Hladík, plavební ředitel

Dáno v Prachaticích dne 8. září LP 2013.
"Plavci, některé z vás znám," poznamenal a šel se pozdravit s plavci s plavebními háky. "Zdravím tě, Franzi, i tebe Ewalde, buď pozdraven Waltře, zdravím, Johanne, dobrý den, Giselo, buď pozdravena, Anito!"

Potom se otočil k dalším plavcům okolo. "Překvapilo mne, plavci, kolik vás přišlo! Ale kde máte plavební nářadí?" Vedle stála maminka se dvěma malými dětmi vedle sebe: "Kde ty máš plavební hák?"

"Zapomněla jsem si ho vzít!"

"Co se dá dělat, vezmi si támhle ten!" A maminka beze slova šla pro plavební hák, byla to atrakce pro děti i pro fotografujícího tatínka. Zbývající plavební háky rozdal plavební ředitel Čechům i Rakušanům.

"No, a vy ostatní, budete vhazovat dříví!" Otočil se pak na dívčinu mluvící německy. Budeš vhazovat dříví, tady v Rakousku je sice dětská práce zakázaná, ale u nás u kanálu děti pracovat smí!" S podobnými slovy se obrátil i na několik českých dětí. Pak se otočil na další: "Koukejte jít pracovat, nejste tady nu čumendu, ale na práci!"
Plavební ředitel se pozdravil s plavci
Anita s terčem dala signál k otevření stavidel, potom se voda rozproudila, nesla polena směrem ke hranicím. Když už byla jen malý kousek před mostkem těsně vedle hranic, stáli na něm už Vašek s Janou a Slávkou. Vašek s plavebním hákem opatrně položil plavební věnec na hladinu. Věnec pak plul po kanálu jen malý kousek před poleny. Vašek jej doprovázel.
Vašek, Jana a Slávka s plavebním věncem

Vašek položil věnec na hladinu

Plavební věnec pluje před poleny
Plavební věnec vyndal Vašek u prvních stavidel, polena plula ještě nějakých dvě stě metrů k sáhovému kameni 111. Konečně plavci vyndavali polena, mezi plavci byla i ta mladá maminka, tatínek s blonďatými Frantíkem a Markétkou fotografoval.
Vytahování dříví

Vytahování dříví
Na hranicích už byl opět Libín-S na můstku přes kanál. Libíňáci zatancovali "Dřeváčky". Je třeba poznamenat, že Helga se souborem netancovala, přestože jí to ve dřevácích jde dobře.
Dřeváky

Dřeváky
Soubor Libín-S se rozloučil s plavební sezónou i s diváky rozlučkovým tancem "V Prachaticích".
V Prachaticích

V Prachaticích
Zbývalo už jen jediné. Plavební ředitel ukončil plavební sezónu slovy: "Plavební sezóna 2013 je ukončena! Ať žije plavební sezóna 2014!"
Slavnost závěru 16. novodobé plavební sezóny se konala jako součást oslav Dnů evropského dědictví 2013 - European Heritage Days (EHD) v rámci akce Industriální stopy.
Dny evropského dědictví 2013
Ukázka plavení dříví byla i součástí projektu Schwarzenberský plavební kanál - kulturní dědictví ožívá, jehož partnery jsou Správa Národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava, Lesy České republiky, s.p., a Tourismusverband Böhmerwald. Tento projekt je spolufinancován z prostředků Evropské unie z programu "Evropská územní spolupráce Rakousko - Česká republika 2007-2013".
Evropská unie
Projekt šumavský folklorní festival Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu je spolufinancován z prostředků Evropské unie - z Fondu malých projektů Jižní Čechy - Horní Rakousko. Partnery projektu jsou Libín-S Prachatice a Tourismusverband Böhmerwald.
Šumavský folklorní festival Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu má v letošním roce status pozorovatele členských folklorních festivalů a slavností Folklorního sdružení České republiky.

Mediálními partnery členských folklorních festivalů a slavností Folklorního sdružení České republiky jsou: - Česká televize Ostrava
- Český rozhlas
- Rádio Proglas
- Dětská tisková agentura
- Mediatel
- Multimediální projekty
- Folklor, časopis Folklorního sdružení České republiky
- Haló noviny
- Borovice, informační centrum
- Tschechien.online
- Presweb
- Literární noviny
- Malovaný kraj, národopisný a vlastivědný časopis Slovácka.
(Aktualizace 16.09.2013, 22:01)
INFORMACE O ČINNOSTI FOLKLORNÍHO SOUBORU LIBÍN-S PRACHATICE

NA WEBOVÝCH STRÁNKÁCH FOLKLORNÍHO SDRUŽENÍ ČR

Folklorní sdružení České republiky
Webové stránky Folklorního sdružení České republiky zveřejňují pravidelně informace o folklorním sdružení Libín-S Prachatice. Jen v letošním roce bylo na stránkách Folklorního sdružení zveřejněno osmnáct zpráv, navíc dvacet jedna zpráv o šumavském folklorním festivalu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu a o dalším dění na Schwarzenberském plavebním kanálu.

Informace folklorního sdružení Libín-S Prachatice na webové stránky Folklorního sdružení České republiky umísťuje ve svém volné čase paní Hana Wernerová.
Předseda folklorního sdružení Libín-S Prachatice Hynek Hladík zaslal dnes večer předsedovi Folklorního sdružení České republiky Zdeňkovi Pšenicovi e-mail tohoto znění:

Vážený pane předsedo, milý Zdeňku!

Dovolte, abych poděkoval touto formou za práci paní Hany Wernerové při zveřejňování informací o činnosti folklorního sdružení Libín-S Prachatice na webových stránkách Folklorního sdružení České republiky a na stránkách s nimi spřátelených (např. www.czech.republic.cz). Podle informací o zveřejnění, které mi paní Wernerová posílá, pracuje pro Folklorní sdružení České republiky v době, kdy já osobně již dávno spím. Paní Wernerová věnuje prací s informacemi spoustu svého soukromého času. Myslím, že její práce je stejně významná jako činnost folklorních souborů, folklorních festivalů. Pracuje totiž na tom, aby naše práce byla více vidět. Je to o to důležitější především v době, kdy jsou problémy s naším papírovým časopisem FOLKLOR.

Navrhuji proto, aby paní Hana Wernerová byla oceněna při nejbližší příležitosti vyznamenáním Folklorního sdružení České republiky, případně byla navržena k vyznamenání např. ministrem kultury České republiky.

Ing. Hynek Hladík předseda folklorního sdružení Libín-S Prachatice a plavební ředitel
(Vloženo 05.09.2013, 20:57)
MEZINÁRODNÍ SETKÁNÍ PLAVCŮ A VORAŘŮ 2014 V LOTYŠSKÉM STRENČI

Na závěr letošního mezinárodního setkání plavců a vorařů ŠUMAVA - BÖHMERWALD 2013 předali v sobotu 6. července zástupcům pořadatele příštího setkání - plaveckého spolku z lotyšského Strenči / Gaujas Plostnieki - plavební hák s novým putovním praporem Mezinárodní asociace plavců a vorařů.

Setkání ve Strenči se bude konat od 13. do 18. května 2014 s tímto rámcovým programem:
13.05.2014 příjezd do Strenči
14.05.2014 účast na vázání boru
15.05.2014 odplutí voru
16.05.2014 každá delegace plaveckých a vorařských spolků postaví malý prototyp voru z jejich oblasti, bude následovat velká výstava pod širým nebem
17.05.2014 valná hromada Mezinárodní asociace plavců a vorařů
18.05.2014 odjezd ze Strenči
Lotyšský spolek Gaujas Plostnieki připravil již facebookový profil věnovaný mezinárodnímu setkání plavců a vorařů 2014.
Předpokládá se, že mezinárodního setkání plavců a vorařů ve Strenči se zúčastní členové folklorního sdružení Libín-S Prachatice v podstatně vyšším počtu než v minulých letech.
(Vloženo 22.08.2013, 21:15)
ZA POHÁDKAMI DO BAVORSKÉHO LESA

V úterý 13. srpna 2013 uspořádalo Město Prachatice ve spolupráci s cestovní M+D agenturou a folklorním sdružením Libín-S Prachatice cestu za pohádkami do Bavorského lesa pod názvem Pochopit přírodu hrou a pohádkou. Za pohádkou se vydaly víc než dvě desítky prachatických dětí se svými maminkami, tatínky, babičkami, dědečky, tetami či strýčky. V autobuse s nimi cestovala pohádková babička Helena Svobodová, která měla v každé kapse schovanou nějakou pohádku
První zastávka na cestě byla u Nové Stožecké kaple hned v první vesnici za bavorskými hranicemi - ve Philippsreutu. Kdo se chce vydat k té pravé Stožecké kapli, musí šlapat na Stožecký kopec nedaleko Stožec. Malou kamenou kapličku postavil původně v roce 1791 kovář J. Klauser jako poděkování za uzdravení zraku. Protože ke kapličce chodila spousta poutníků, byla v roce 1804 přestavěna a v 60. letech 19. století rozšířena dřevěnou přístavbou. V polovině osmdesátých let minulého století byla na dohled od Stožecké kaple Panny Marie postavena Nová Stožecké kaple v Bavorsku. Děti si prohlédli kapličku i poslechly si povídání o historii kapličky.
Nová Stožecká kaple
Philippsreutem procházela tzv. vimperská větev zlaté solné stezky. Druhá zastávka byla na další větvi zlaté stezky, která vedla z Pasova do Kašperských Hor, v Mauthu. Právě v Mauthu se kdysi vybíralo clo za pohyb po významné obchodní stezce, od cla je odvozen i název této obce na bavorské straně Šumavy, neboli v Bavorském lese. Německy se clo řekne Maut.

Starý kamenný dům v centru obce dnes nese název Otterhaus / Vydří dům, je v něm totiž zajímavá expozice o vydrách a o životě kolem vody, která je vydrám domovem. Pohádková babička se poprvé "podívala" do svých kapes a "vytáhla" z nich první pohádky. Všechny byly odsud, ze Šumavy. Děti se pohodlně usadily kolem ní, některé seděly na židlích, jiné na podlaze, jiné poslouchaly v leže.
Pohádky ve Vydřím domě

Pohádky ve Vydřím domě
Mezi jednotlivými pohádkami vždy zahrál na housle František Jordák v jihočeském kroji, vybral si vždycky nějaké veselé písničky, děti si zazpívaly s ním, občas se přidali i dospělí.
František Jordák
Z Mauthu už to není daleko do návštěvnického centra Národního parku Bavorský les Lusen / Luzný. Od velkého parkoviště se děti v doprovodu lesníka Hynka Hladíka vydaly na stezku mezi výběhy divoké zvěře. Děti dostaly první úkol - musely dávat pozor na dospělé, na mamky, taťky, babičky, dědečky, tetičky a strýce, jednak, aby náhodou nespadly pod auto na parkovišti, a potom také aby ti dospělí nezabloudili. Prvním zastavením byly voliéry s ptáky z okraje lesa. O kus dál je velký výběh s asi největšími zvířaty, která zde mají - se zubry. Přestože jsou to veliká zvířata, bývá velmi obtížné je zahlédnout, ale dětem z Prachatic se to povedlo. Za to u výběhu rysů měli štěstí je někteří, jeden rys prošel mezi keři a pak zmizel za skalkou. Největší naše sovy - výry - viděli všichni. Podobně jsme měli štěstí i s losy, dalšími velkými zvířaty, která jsou v národním parku nově. Oni se ale po Šumavě pohybují losi i mimo obůrku pod Luzným, jen je velká náhoda je potkat. Na naší procházce jsme viděli i kuny, krkavce, tetřevy, jeřábky a nejspíš i řadu dalších zvířat i ptáků.
Ve voliéře

Na stezce výběhy divoké zvěře

Losí býk
Po krátkém odpočinku jsme se vydali na další místní "atrakci" na stezku v korunách stromů. Po 780 metrů dlouhé stezce vedoucí osm až pětadvacet metrů nad zemí jsme se vydali k obrovskému "vajíčku" 44 metrů vysoké rozhledny. Cestou jsme se zastavili na několika zastávkách, kde jsme si povídali o lese, o šumavských lesních dřevinách, ale také na prožitkových zastaveních. Na nich jsme si mohli vyzkoušet naše nervy. To víte, jít ve výšce stromů po tenkém lanu a pod vámi hluboká díra až na zem, jenom tenká drátěná síť jako záchrana, to chce mít pevné nervy. Nebo třeba přecházet po různých překážkách. Někdo se musel přidržovat, jiní šli úplně bez držení. Což my děti, ale dokonce některé maminky to zvládly.
V korunách stromů

Vajíčko rozhledny
Vystoupali jsme po chodníku až na vrchol vajíčka. Cestou jsme viděli dvě veliké jedle a jeden buk od země až po koruny. Líbily se nám "svíčky" jedlových šišek, které jsme měli tak blízko. A z vrcholu rozhledny jsme se mohli rozléndnout po okolí. Koukej, támhle je Roklan, víc vpravo holý vrchol Luzného, ještě dál až na obzoru je vidět Haidel. Nádherný výhled. Pojďte se vyfotografovat!
Na rozhledně

Na rozhledně
Kousek od stezky se děti rozsadily na trávě v háječku kolem pohádkové babičky. František Jordák vykouzlil z houslí první melodie a pak už přišly na čadu další šumavské pohádky.
Další porce pohádek

Další porce pohádek
To už jsme byli jen malý kousek od Domu Dr. Eisenmanna. Šli jsme se tam podívat. Měli jsme štěstí, v jednom ze sálů tohoto rozsáhlého informačního střediska Národního parku Bavorský les právě probíhala výtvarná dílna, byly tam k dispozici barvy, voskovky, papíry, omalovánky, ale také přírodní materiály - listy stromů, kamínky a děti mohly tvořit.
Výtvarná díla

Další porce pohádek
Program výletu Pochopit přírodu hrou a pohádkou se blížil ke konci. Zbývalo ještě se vyfotografovat u sochy rysa. A pak už do autobusu a domů.
Fotka na památku s rysem
Na webových stránkách města Prachatice vyšel článek s poděkováním organizátorům, vedení města, cestovní M+D agentuře a folklornímu souboru Libín-S Prachatice za krásnou akci.
(Vloženo 19.08.2013, 18:38)
ŠUMAVSKÝ FOLKLORNÍ FESTIVAL

SETKÁNÍ S TRADICÍ NA SCHWARZENBERSKÉM PLAVEBNÍM KANÁLU

MĚL SRPNOVÉ POKRAČOVÁNÍ

Setkání s tradicí
6. JELENOVRŠSKÝ MILÍŘ
Milíř 2013
Šumavský folklorní festival Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu, který je v letošním roce členským festivalem Folklorního sdružení České republiky, představuje během roku nejen folklorní soubory z jižních Čech, Horních či Dolních Rakous a z Bavorska, ale také tradiční povolání a řemesla. V srpnu to je ukázka práce uhlířů.
V sobotu 10. srpna ráno začali uhlíři - členové novopeckého Sboru dobrovolných hasičů - stavět milíř. Jako "plac" nového milíře si vybrali stejné místo jako loni. Nejdřív ze čtyř smrkových tyčí sestavili "krále", který tvoří osu milíře. Prostor mezi tyčemi "krále" vyplnili suchým chvojím, od něj se rozhoří po zapálení celý milíř. Od krále se rozbíhaly paprsčitě polena, která vytvořila základ "mostu", jakési podlahy milíře. V konstrukci mostu byl již na počátku postaven zapalovací kanál, který sahal od okraje milíře až ke "králi". Pak už přišly na řadu štěpiny a polena, která uhlíři stavěli šikmo, aby se opírala o "krále", drobnější blíž králi, hmotnější dál. Na první vrstvu polen uhlíři postavili druhou vrstvu, polena byla však postavena již ne tak strmě, jako ta dolní. Na druhou vrstvu byla naskládána polena "čepce", který vytváří vrchol milíře. Pak uhlíři obložili milíř čerstvými smrkovými větvemi. V tomhle okamžiku zachytil plavební ředitel šestý jelenovršský milíř poprvé svým fotoaparátem. Uhlíři zrovna začali ohazovat zeminou.
První den milíře
Té zeminy bylo potřeba dost, bylo totiž potřeba, aby zemina dostatečně zakryla celý milíř. Týdenní hoření milíře totiž musí probíhat bez přístupu vzduchu.
Stavba milíře byla dokončena někdy kolem čtvrté odpoledne, krátce po půl páté jej pak zapálil Ján Stanek. Na dlouhé tyči do středu milíře až ke "králi". Za chvilku se na vrcholu první obláček kouře. Uhlíři nechali ještě chvíli rozhořet oheň uvnitř milíře, brzy však uzavřeli přístup vzduchu u zapalovacího kanálu i další průduchy v patě milíře, ale také horní otvor nad "králem". Netrvalo dlouho a několika průpichy v horní části milíře začal lehce prostupovat dým. Brzy se to kolem průpichů zabarvilo černě a vonělo, či smrdělo to dehtem.
Zapálení milíře

Milíř se rozhořel
Milíř se rozhořel.
Milíř hoří
KULTURNÍ OSA PLAVEBNÍ KANÁL
O den později v neděli 11. srpna 2013 pokračoval šumavský folklorní festival Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu tradiční srpnovou akci - Kulturní osa plavební kanál. Začínalo se již o půl dvanácté u horního portálu plavebního tunelu na Jeleních Vrších vyprávěním pohádek z obou stran Šumavy jazyky obou sousedních národů - česky a hornorakouským nářečím.

Nejdřív však plavební ředitel Hynek Hladík přivítal diváky z Čech, z Rakouska a z Německa.

Zhruba sedm desítek posluchačů přivítalo dva vypravěče - Helenu Svobodovou a Helmuta Wittmanna. V krásném prostředí šumavských lesů s kulisou portálu tunelu zazněla napřed česká "Prolhaná pohádka". Přestože je česká, našel ji rakouský sběratel pohádek a příběhů a vypravěč Helmut Wittmann, v Čechách často přezdívaný "Skřítek ze Solné komory". Že ji neznáte? Hudební kulisu vyprávění vytvořili houslistka Slávka a harmonikář Honza.
Slávka a Honza
Tu, kterou Helena s Helmutem vyprávěli potom, tu jistě znáte - "Der Knusperhaus" - "O perníkové chaloupce". Možná ji ale znáte vyprávěnou trochu jinak. A určitě jste neochutnali perníčky, které oba vypravěči na perníkové chaloupce naloupali. Protože vyprávěli u Schwarzenberského plavebního kanálu, vybírali si jen ty, na kterých byli namalováni plavci. Ty vám ale byly, no prostě mňam! Poslední pohádka, kterou mohli posluchači u horního portálu plavebního tunelu slyšet, byla tak říkajíc povinná - "O tom, jak vodníkovi Žbluňkalovi za Schwarzenberského kanálu odplavalo prádlo". Ta pochází z Dřevorubeckých pohádek volarského spisovatele Ivo Stehlíka.
Helena a Helmut

Helena a Helmut

Sotva dozněly pohádky, vydali se posluchači v doprovodu harmonikáře na další program. V průvodu byli i členové rakouského spolku se zajímavým názvem: Veiglbund - Verein zur Würdigung und Befeierung der Wunder dieser Welt, zkráceně do češtiny by se to dalo přeložit: Spolek ocenění a oslavování divů tohoto světa. Sem, ke Schwarzenberskému plavebnímu kanálu se asi vydali, protože jej pokládají také za jeden z divů tohoto světa. Však také propagační materiály turistického regionu Böhmerwald hovoří o plavebním kanálu jako o osmém či jemném divu světa.
V době, kdy se plavilo dříví ze Šumavy pro císařské hlavní město Vídeň, plulo dříví napřed plavebním kanálem, poté po řece Große Mühl až k Dunaji, kde se dříví muselo vytáhnout, aby se připravilo na další dopravu až do Vídně. Na tuhle práci bylo potřeba zhruba 300 až 350 plavců, tolik volných dělníků v okolí nebylo, proto pravidelně chodily celé skupiny plavců z jižních Čech. Češi pracovali každý den od časného rána do pozdního večera. Večer si často povídali, nebo vytáhli z domova přinesené housle, citery a v Čechách tehdy obvyklé dudy, pak se hrálo, zpívalo a tancovalo.
Abychom si připomněli ty časy, proto se u plavebního kanálu vyprávělo, došel čas i na muziku, zpěv a tanec.
V jednu hodinu nastoupil na pódium jelenovršského amfireátru folklorní soubor Libín-S Prachatice, hrálo se, zpívalo a tancovalo.

Libíňáci, začali, skoro jako své každé vystoupení: "Kdyby byl Bavorov, kde sou Vodňany..." Přestože se začínalo jako obvykle, přesto to bylo jiné, všichni tanečníci byli tak rozezsmátí, že málem nemohli tancovat. "Šéfová", tedy vedoucí folklorního souboru Libín-S Prachatice Helena Svobodová se usmívala, viděla úsměvy na tvářích všech, nestrojené, opravdické, spíš to byl smích.

Přece jen se ovšem něco mezi tanečníky dělo. Karlovi seděl na rameni "ptáček", Karel mu "pomáhal" zpívat. Ten si zase něco vymyslel! Sebral děvčatům jednoho "čížečka"!
Karel s

Bavorov
Ptáčka si Helča všimla, problém byl v tom, že ptáček nebyl hlavním důvodem smíchu tanečníků. Nevěděl to v ten okamžiku ani Karel, ten si myslel, jak ostatní oceňují jeho vtípek. Jenže...
Helča ohlásila písničku Hoši a tanec chlapů Bába.
Následují Hoši a Bába, ohlásila Helča

Hoši. Že by Karel začal tušit?
Dalším bodem programu byl nové dívčí taneční pásmo - Čížeček. Kromě létajících "ptáčků" zobrazuje práci na makovém poli, růst, květ a zrání máku. Děvčata jsou oblečena do nových zelených krojů s červenými šátky.
Čížeček

Čížečku!

Rostoucí mák
Letos na jaře mělo premiéru i další pásmo - Soumaři. Folklorní soubor Libín-S je doma v Prachaticích, v historickém městě na Zlaté stezce. Bílé zlato vozili do města soumaři, právě díky obchodem se solí Prachatice zbohatly. Libín-S věnoval taneční pásmo Soumaři svému městu.
Soumaři a

Soumaři
Karel nejspíš zjistil, že smích tanečníků nezpůsobil "čížeček" sedící mu na rameni, ale to, co "způsobil". No, doopravdy to nezpůsobil "čížeček", ale jistě některý z těch smíšků. "Hovínko" z hořčice. "To budu muset prát vestu!", možná zaslechnul ten, co stál hodně blízko. Karlovi na nějakou chvíli zmizel úsměv ze tváře, ostatním ovšem ne.

Počkejte, však on si jistě Karel vymyslí brzy nějakou "ptákovinu", máte se na co těšit, tanečníci!
Přirozeným vyústěním aktivit folklorního souboru Libín-S Prachatice u Schwarzenberského plavebního kanálu bylo před několika lety uvedení tanečního pásma Plavci. Zatím co Helča Plavce uváděla, stáli vedle ní Vašek s Karlem s plavebními háky. Karel Helče "zazpíval" s ptáčkem na rameni, už má opět smích na tváři.
Helča uvádí Plavce

Plavci
Všude na vsi byli odjakživa koně. Jistě i tady v myslivně nedaleko pódia, v domě, kde v době plavení nejspíš pobýval i stavitel Schwarzenberského plavebního kanálu Josef Rosenauer. V neděli si ovšem Libín-S přivezl koně vlastního. Všechno bylo připraveno k rozjezdu pásma Koně. Když běží všechno normálně, rozjíždí tanec Helča. Jenže dnes to není úplně normální, Helča se vrátila v pátek dopoledne po operaci ruky z nemocnice, do tance jí jistě není. Proto ty významné pohledy Honzy, Vlaďky a Vaška mezi diváky, k Helče.
Koně
"No minule, když tu nebyla "šéfová", tak sis dovolil vzít šátek", volal kdosi na Honzu, který už byl připraven místo ní, ale bedlivě pozoroval Helču.
Koně, Honza s šátkem
Najednou Honza měl už na hlavě šátek, dal pokyn kapele a začalo se tancovat.
Koně

Koně
Z prvního bloku vystoupení Libín-S zbývala už jen Dodlebská a rozlučkový tanec V Prachaticích.
Po druhé hodině už byl na kraji lesa pod lesovnou velký houf lidí čekajících na plavení. Plavební ředitel vyprávěl o historii a současnosti Schwarzenberského plavebního kanálu. Blížila se půl třetí, za chvíli mělo začít plavení. Vypadalo to na velký problém, protože v kanálu nebyla skoro žádná voda, na plavení v ten okamžik nebylo ani pomyšlení. Břehy byly plné čekajících. A tak ředitel pokračoval. Už to skoro vypadalo, že plavební ředitel dá pokyn ženám, aby se otočily, mužům, aby se pokusili naplnit plavební kanál Po půl třetí však na hladině napřed nastalo lehké chvění, pak voda začala proudit a stoupat. Nastal čas na přečtení plavebního rozkazu:

"Plavební rozkaz č.6/2013
k provedení ukázkové plavby dříví

Nařizuji tímto provést ukázkovou plavbu dříví v neděli dne 11. srpna 2013 na Jeleních Vrších.
Plavbu nařizuji provést od lesovny na Jeleních Vrších zhruba 50 sáhů za hranicí prvního a druhého úseku po potok Hučice cca 20 sáhů před sáhovým kamenem 34. Splaveno bude zhruba 1/2 sáhu dlouhého a 1/2 sáhu palivového dřeva.
Nařizuji dále, aby se k plavbě dostavil v dostatečném počtu plavební personál s potřebným nářadím.
Nástup personálu bude o půl třetí hodině po poledni.
Plavebnímu personálu i případným divákům nařizuji, aby se chovali dle mých rozkazů a dbali všech bezpečnostních opatření, aby nedošlo ke ztrátám na životech či úrazům.

Hynek Hladík, plavební ředitel"

Pak dal pokyn okolo stojícím plavců, všichni si ještě před malou chviličkou mysleli, že jsou diváky, ke vhození připraveného dříví na hladinu kanálu.
Plavení začalo

U plavení hrála harmonika
Zkušení plavci s plavebními háky další otevřeli první stavidla a dříví se vydalo na svoji pouť k Hučici. Část diváků šla s plaveným dřívím, další už měli plavení dost a vraceli se zpět. Ty druhé čekala již před stodolou domu č.p. 13 kapela Libín-S. Ti vytrvalí měli před sebou zhruba jeden a půl kilometru cesty. Na cestu jim hrál harmonikář Honza.
Už jsme byli u Hučice, klády a polena zde měla být vylovena z vody. Diváci si museli stoupnout tak, aby je nemohla ohrozit odletující polena při vytahování. Každé poleno musí totiž plavec nabodnout plavebním hákem jako harpunou, nabodnutí musí být pořádné, aby šlo poleno švihem vytáhnout. Při vytažení opravdu může kamsi odletět.
Plavení dříví končí

Plavení dříví končí
Ti nejvytrvalejší, kteří došli s kládami a poleny až k Hučici, se vraceli zpět na Jelení Vrchy. Když byli už jen kousek před cílem, pocítili ve vzduchu kouř s takovým zvláštním dehtovým pachem, kouř z milíře. Hořel od soboty a bude hořet ještě celý týden.
Milíř
Ti, co vydrželi do konce, nestihli další várku pohádek. Helena s Helmutem vyprávěli už od tří hodin, to jsme byli někde v půlce cesty k Hučici. Takže jsme vyprávění nestihli, my jsme vydrželo až do konce plavení, ke stodole domu č.p. 13 jsme přicházeli právě v okamžiku, kdy pohádky skončily. Naštěstí jsme tu měli "špiony".
Co si Helena s Helmutem připravili na druhou dávku pohádek? Znáte tu o Zvláštním zvířeti? Ta je o třech chudých muzikantech, co šli Šumavou. Večer, když už se setmělo a hvězdičky jim svítily dírami v kloboucích,lehli si pod strom, hlavy dali k sobě... Ale ode mne byste přece nemohli chtít, abych vám vyprávěl, to já přece tak neumím. To si musíte nechat vyprávět od Heleny s Helmutem!
Druhé vyprávění pohádek
Tady na Jeleních Vrších se kdysi plavilo dříví, stejně jako před chvílí. Při plavení byl jednou taky Franta Hošek (jinak já znám taky jednoho Frantu Hoška, ten pochází z Hlásné Lhoty, nikdy nebyl na plavení). Končila plavební sezóna, na plavení přišel i kníže Schwarzenberg, který dal na závěr něco navíc, chlapi to oslavili v hospodě, byl tam i Franta... Ani tuhle pohádku nebudu vyprávět.
Druhé vyprávění pohádek
Poslední pohádku, kterou Helča s Helmutem vyprávěli, nejspíš na rozdíl od těch předchozích, jistě znáte - Hrnečku vař. To víte, Helmut cestoval na Šumavu ze Solné komory, to je kus cesty. Představte si, on jel přes tu vesnici, ve které matce přetekla kaše ze zázračného hrnečku na stůl, ze stolu na zem, okny a dveřmi na zápraží a dál až na náves. Sedláci se museli tou kaší prokousávat, když jeli z pole domů. Helmut jel autem, měl náhodou v autě hrnec, tak kaši nabral a přivezl dětem ochutnat. Vám, co jste tam nebyli, musím říct, všem dětem kaše chutnala.
Odpoledne doznívalo opět ve znamení folkloru na pódiu. Hrál, zpíval a tancoval folklorní soubor Libín-S Prachatice. Začínalo se Hospodou, tedy tanečním pásmem s tímhle názvem. Chlapi tancovali s novými džbány z hrdějovické keramiky, každý z nich má na svém jménu svoje jméno.
Hospoda
Tanečníci souboru Libín-S umí tancovat nejen v tanečních botách či obyčejných botách, ale také ve dřevácích. Ukázali to v tanečním pásmu Dřeváky.
Dřeváky
V repertoáru má Libín-S také tanec se šavlemi Martin, který vychází z masopustních tanců z jihočeského Kaplicka. Přestože máme masopust už dávno za námi, diváci na Jeleních Vrších jej vidět mohli.
Martin
Na jelenovršském pódiu jsme měli již hospodu. V ní se sešli jistě chlapci s děvčaty, když spolu poseděli, jistě děvčata doprovázeli domů, někdy asi s oklikou, za pár měsíců se daly očekávat dozvuky. O tom vyprávělo taneční pásmo Dozvuky.
Helča s vnoučkem Kubíkem mezi diváky
Program dne se blížil k závěru, plavební ředitel Hynek Hladík pozval diváky na nejbližší akce šumavského folklorního festivalu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu.

18.08.2013 - Ne - hraniční potok Ježová / Iglbach
13:45: rakouská muzika
14:30: ukázka plavení
24.08.2013 - So - Rosenauerova kaplička
14:00: mše svatá
07.09.2013 - So - Rosenauerův pomník u bavorských hranic
14:00 ukázka plavení dříví
14:09.2013 - So - hraniční potok Ježová / Iglbach - závěr plavební sezóny
12:00: setkání s folklorem
13:45: Trubači na lovecké rohy Jagdhornbläsergruppe Ulrichsberg
14:30: ukázka plavení dříví
15:00 (hned po plavení): setkání s folklorem
Projekt šumavský folklorní festival Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu je spolufinancován z prostředků Evropské unie - z Fondu malých projektů Jižní Čechy - Horní Rakousko. Partnery projektu jsou Libín-S Prachatice a Tourismusverband Böhmerwald.
Ukázka plavení dříví je i součástí projektu Schwarzenberský plavební kanál - kulturní dědictví ožívá, jehož partnery jsou Správa Národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava, Lesy České republiky, s.p., a Tourismusverband Böhmerwald. Tento projekt je spolufinancován z prostředků Evropské unie z programu "Evropská územní spolupráce Rakousko - Česká republika 2007-2013".
(Vloženo 17.08.2013, 19:05)
DEN PRO JAKUBA BURSU V SOBOTU 20. ČERVENCE 2013

LIBÍN-S PRACHATICE VYSTOUPIL VE VLACHOVĚ BŘEZÍ

Den pro Jakuba Bursu
Během letošního roku probíhají oslavy významného jihočeského zedníka, stavitele mnoha domů ve stylu jihočeského selského baroka Jakuba Bursy. Jakub Bursa se narodil 21. července 1813 v Dolních Nakvasovicích u Bušanovic, velkou část svého života prožil ve Vlachově Březí. Díla Jakuba Bursy najdete v širokém okolí na Vlachovobřezsku a Volyňsku - v Budkově, Buku, Bušanovicích, Čepřovicích, rodných Dolních Nakvasovicích, ve Dvorech, v Jiřeticích, Kovaníně, Libotyni, Lipovicích, Předslavicích, Radhosticích, v Šumavských Hošticích, v Tvrzicích a ve Vlachově Březí. Všude tam najdete domy s nepravidelnými volutami na štítech, baňatými sloupky, římsami, okny nikami a především s reliéfní výzdobou na fasádách. Často se na diváka dívá Boží oko s paprsky, kříž s umučeným Kristem, postavy andílků, stylizovaný smrček, jako symbol dokončeného díla zedníků a tesařů, rokokové střapečky, slunce, hvězdy, měsíc, ale také nářadí a nástroje, či jiné symboly domu - třeba stůl se sklenicemi piva, lahvemi kořalky, džbány a poháry zdobily hostince. Jakub Bursa roce 1884 zemřel ve Vlachově Březí, aniž by za svého bohatého života zbohatl. Bursův styl lze najít i po jeho smrti, především na Volyňsku ještě dlouho kvetlo jihočeské selské baroko pod Bursovým vlivem.
Oslavy Bursových narozenin se konaly 20. července 2013 v Bušanovicích a ve Vlachově Březí, kde byl připraven Den pro Jakuba Bursu.

Odpolední program na vlachovobřezském Náměstí Svobody otevřel folklorní soubor Libín-S tradičním tancem na "rozehřátí" - Bavorovem.
Libín-S - Bavorov
"Něco se nejspíš chystá," říkal jsem si, když jsem za pódiem narazil na muže s hustým černým "vousem" v kazajce z pytloviny a s česným kloboukem na hlavě. Jen ta svítící očka prozradila, že pod falešným vousem je schovaný Honza.
Libín-S - Loupežník Hoza
Na okraji parketu byli připraveni Jirka s Karlem s prosticemi se solí. Začínalo taneční vyprávění o cestě soumarů se solí z Pasova do Prachatic přes nebezpečné husté pralesy na bavorsko-českém pomezí po tzv. Zlaté stezce nazvané Soumaři.

Soumary při jejich cestě přes Šumavu čekala mnohá nebezpečí. Bezedné močály, divá zvěř, vlci, medvědi a také loupežníci.

Soumaři Jirka a Karel se na chvilku zastavili, aby nabrali síly na další cestu, otřeli si z čel pot, když se vzadu ve skrytu ukázali loupežníci, fousatí urostlí chlapíci s hluboce naraženými klobouky, oblečení do hadrů z pytloviny se sukaticemi v rukou. Nastala tvrdá bitva o prostice se solí. Soumaři se nedali.
Libín-S - bitka soumarů s loupežníky
Po přechodu Teplé Vltavy u Soumarského mostu se za nedlouho krajina otevřela, ukázaly se louky, na nich kupky sena, děvčata v pilné práci. Teď cesta utíkala už daleko lépe utíkala, okolo byli milí pohostinní lidé, ochotní se rozdělit. A pohled na děvčata, no jedna radost! U Volar klapaly mlýny!

Konečně cestou od Fefrů se ukázaly Prachatice! Muselo se to stihnout vždy do desáté večer, kdy Soumarský zvon nejen ukazoval směr ke městu, ale hlavně také oznamoval, že se zavírají městské brány. Odevzdat sůl na solnici, utržit penízky a vydat se za zábavou, na pivo, na Prachatickou pálenku a také za děvčaty. Teď teprve mohlo být veselo!
Libín-S - kopice sena u cesty soumarů

Libín-S - děvčata na senách u cesty soumarů

Libín-S - klapající mýn u cesty soumarů

Libín-S - zábava s děvčaty v Prachaticích
Primáška Helenka je ze Březí, přestože je mladá, si ještě pamatuje, když městem jezdili koně, však ty nejkrásnější měl její děda Koloušek. Do Vlachova Březí si dnes folklorní soubor Libín-S Prachatice přivezl koně vlastního.

Právě před chvílí přijela na Vlachovobřezské náměstí vedoucí souboru Helena Svobodová. Přijela sice z Prachatic, ale malinkou oklikou - vzala to přes Prahu, Turecko zase do Prahy, po dvanácté dosedlo letadlo z Antalye, dlouho se muselo čekat na zavazadla... Helča nemohla jet ale rovnou do Březí, čekala ji ještě zastávka v Podolí, kde se jí ve čtvrtek narodila vnučka Eliška, 3,15 kg, 49 cm. Tu přece nutně musela ještě přivítat na světě! Pak teprve posledních 150 kilometrů... Ani se nestačila převléct do kroje, už ji vytáhli tanečníci na plac. Helča totiž pravidelně "rozjíždí" taneční pásmo Koně. Jen si stačila vzít červený krojový šátek na hlavu.

Děda primášky Helenky, starý Koloušek, o kterém před chvíli vyprávěla, měl jistě chytré koně, ale ten libíňácký umí tancovat!
Libín-S - Karel a kůň

Libín-S -

Libín-S - Koně
Pomalu se blížil čas loučení. Rozlučkovým tancem souboru Libín-S je V Prachaticích. Bylo tomu tak i ve Vlachově Březí. Taneční parket byl rozpálený letním sluníčkem, diváci stáli většinou trochu dál ve stínu lip na náměstí nebo v pivním stanu. Vlachovobřežští se rozloučili s folklorním souborem Libín-S Prachatice potleskem.
Libín-S - V Prachaticích
Den pro Jakuba Bursu zdaleka ještě nekončil. Na náměstí stál stále ještě přenosový vůz českobudějovického ¨ studia Českého rozhlasu, který zajišťoval přímý přenos z dění a z rozhovorů na náměstí, Libín-S vystřídala dechovka. Děti se se svými rodiči přesunuly ze sluncem rozžhaveného náměstí na dvůr zámku pod lípy a voňavou douglasku, aby poslouchaly pohádky v podání pohádkové babičky Heleny Svobodové.

S Helenou přišla do stínu stromů jako hudební doprovod dudačka Milada Bejčková. Milada si jako první připravila písničku, jejíž slova pravděpodobně složil Jan Neruda, který do Vlachova Březí často jezdil.

První pohádku, kterou Helena vyprávěla, pochází ze Šumavy, ale našel ji kdesi Helmut Wittmann, vypravěč pohádek, nositel Zlatého prstenu nejlepšího vypravěče ze Solné komory. Jmenuje se O zvláštním zvířeti. Že ji neznáte?

To kdysi putovali Šumavou tři muzikanti... Ne, nebojte se, vyprávět ji teď nebudu, třeba ji uslyšíte někdy u Schwarzenberského plavebního kanálu. Mohu jen vyzradit, že Miladiny dudy v pohádce hrály významnou roli.
Pohádka O zvláštním zvířeti
I druhá pohádka patřila mezi neznámé, tentokrát rakouské, pohádky - byla O jehle, hadru na mytí a biči.
Pohádka O perníkové chaloupce
Zato ta třetí poslední pohádka patří do zlatého fondu českých, spíš evropských, pohádek. O perníkové chaloupce. I vy ji jistě znáte. Třeba já jsem ji před chvilkou vyprávěl před usnutím svému vnoučkovi Kubíkovi. Když jsem trochu uhnul z textu, který vypráví naše pohádková babička, Kubík mne opravoval. To bylo dnes, ve Vlachově Březí nebyl. Naše primáška Helenka, vlachovobřezská učitelka, neumí jen hrát na housle, ona umí i péct perník, upekla opravdickou perníkovou chaloupku, její kamarádky ji vyzdobily ve stylu jihočeského selského baroka. Tady vidíte Helenku i chaloupkou.
Helenka a perníková chaloupka
Příští vystoupení folklorního souboru Libín-S se připravuje na neděli 11. srpna 2013 na Jeleních Vrších v rámci šumavského folklorního festivalu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu při akci Kulturní osa - plavební kanál.

Co všechno bude k vidění?

Začínáme vyprávěním pohádek z obou stran Šumavy u horního portálu Schwarzenberského plavebního kanálu již o půl dvanácté dopoledne. Program bude pokračovat zhruba od jedné hodiny v amfiteátru na Jeleních Vrších setkáním s folklorem, o půl třetí ukázkou plavení dříví pod lesovnou.
(Aktualizace 02.08.2013, 11:25)
LIBÍN-S OPĚT BAVIL - TENTOKRÁT NA OSLAVĚ

ČLÁNEK S FOTOGRAFIEMI NA STRÁNKÁCH PRACHATICKÉHO DENÍKU

DALŠÍ NA WEBOVÝCH STRÁNKÁCH TÝDENÍKU 5 PLUS 2

Prachatický deník přinesl 26. července 2013 článek o účasti folklorního souboru Libín-S Prachatice na oslavách výročí Jakuba Bursy 20. července ve Vlachově Březí pod titulkem "Libín-S opět slavil - tentokrát na oslavě.

V závěru článku jsme objevili chybu, kterou udělal autor příspěvku. Je zde pozvání na vystoupení souboru Libín-S - správně má být na neděli (tedy ne na sobotu) 11. srpna.
Prachatický deník 26.07.2013
Článek zveřejnil na svých webových stránkách i týdeník 5 plus 2.
(Aktualizace 26.07.2013, 20:48)
LIBÍN-S PRACHATICE VYSTOUPIL O SVATÉ MARKÉTĚ V JÁMĚ

Již tradičně vystoupil folklorní soubor Libín-S Prachatice na hudebním festivalu Pod Lípou v Jámě, letos to bylo na svátek Sv. Markéty v sobotu 13. července. Festival začal již v v pátek rockovou částí.

Sobotní program v lidovém duchu otevřel v pravé poledne prachatický soubor Libín-S.
Bavorov
V krásném prostředí jihočeské vesničky vedle kapličky stojící mezi dvěma lípami na břehu potoka Melhutka zahájil Libín-S svoje vystoupení tradičně tancem Bavorov.
Martin
Tanec Martin, který následoval, má svůj původ na Kaplicku. Chlapi v něm tancují se šavlemi.
Slepice

Slepice
Taneční pásmo Slepice není třeba uvádět, každý divák ve chvilce pochopí, jak se jmenuje. Pásmo je plné humuru a lásky, proto obecenstvo, nejen to v Jámě, oceňuje výkon tanečníků a muzikantů potleskem i smíchem. A tak to má být, reakce diváků často vyhecují k improvizacím. Tak i ti, kteří nevidí Slepice poprvé najdou na tanci něco nového.
Čížeček

Čížeček
Na rozdíl od Slepic bylo taneční pásmo Čížeček v Jámě novinkou. Poprvé je soubor Libín-S zařadil do svého repertoáru letos na jaře. Na pódiu létali v dívčím tanci malí ptáčci - čížečci, bylo vidět setí, růst máku na poli, mák rozvetl, po dozrávání jej děvčata sklízela. Pozor, ochutnávat čerstvý mák může i omámit!
Soumaři

Soumaři

Soumaři
I následující pásmo Soumaři, které soubor věnoval svému městu Prachatice, mohli vidět i pravidelní diváci hudebního festivalu v Jámě poprvé. Hlavními rekvizitami jsou zde libíňákům prostice - soudky, ve kterých se přepravovalo z Pasova do Prachatic "bílé zlato" - sůl. Právě z obchodu se solí město Prachatice vyrostlo v době renesance do nebývalé krásy. Ale soumaři vozili sůl přes šumavské pralesy daleko dřív, vždyť první písemná zmínka o "české stezce", jak se této obchodní stezce tehdy říkalo, je z roku 1010, to znamená, že se tudy sůl vozila již nejméně v prvním tisíciletí po Kristu. Cesta přes Šumavu byla plná nebezpečí. Divá zvěř, močály a také loupežníci. Právě bitkou s loupežníky taneční pásmo Soumaři začíná. Někde u Volar už se otevřely lesy a přešly v úrodné louky, na nich pracovala děvčata, byl to už daleko veselejší pohled. Na potocích klapaly mlýny, dobří lidé dali pocestným vody i něco k snědku. Samozřejmě, když byla sůl prodána v prachatické solnici, do kapes soumarů přibyly nějaké ty peníze, které bylo možno "roztočit", bylo veselo. O tom všem vyprávělo i v Jámě pásmo Soumaři.
Martina a kapelník František Jordák
Muzika hrála, aby si tanečníci mohli chvilku oddychnout.
Honza

Plavci

Plavci
Hlavní aktivity folklorního souboru Libín-S Prachatice jsou již zhruba patnáct let u Schwarzenberského plavebního kanálu na Šumavě. Soubor pořádá šumavský folklorní festival Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu. Jeho součástí jsou několikrát do roka setkání s folklorem, setkání s pohádkami z obou stran Šumavy, setkání se šumavskými lidovými řemesly, často spojenými se dřevem, kterého od jak živa bylo na Šumavě spousta, ale také setkání s tradičními šumavskými povoláními, třeba s plavci při ukázkách plavení dříví, s uhlíři, když celý týden nedaleko Jeleních Vrchů hoří milíř na pálení dřvěného uhlí. Nedílnou součástí festivalu je i poutní mše svatá k Rosenauerově kapličce Korunování Panny Marie na břehu plavebního kanálu. Není tedy divu, že do svého programu zařadil Libín-S i taneční pásmo Plavci. Práce při plavení byla těžká, pracovní den trval od pěti ráno do sedmi večer, ale k překvapení tehdejšího plavebního ředitele, plavci několikrát za týden vytáhli z domova přinesené housle, citery a v Čechách tehdy ještě obvyklé dudy, večer se pak dlouho do noci hrálo, zpívalo a tancovalo. Ráno v pět však plavci stáli znovu u kanálu, aniž by na nich byly vidět následky dlouhého večera a krátké noci. Takoví byli naši předkové.

Současný plavební ředitel a zároveň předseda folklorního sdružení Libín-S Prachatice Hynek Hladík se v Jámě pochlubil, že v minulém týdnu se v Prachaticích a u Schwarzenberského plavebního kanálu konalo mezinárodní setkání plavců a vorařů, na které přijeli zástupci plaveckých a vorařských spolků z deseti států Evropy.
Koně

Koně

Koně
Na každé vesnici, tedy i v Jámě, byli vždycky koně. Libín-S Prachatice si do Jámy přivezl koně svého, ten dokonce umí tancovat. Taneční pásmo Koně "rozjíždí" vždycky "šéfová", vedoucí souboru Helena Svobodová. V Jámě ale Helča chyběla, její role se ujmul Honza, aby bylo vidět, že zastupuje právě jí, uvázal si na hlavu šátek. Holt ti libíňáci vymyslí vždycky nějakou "ptákovinu", na "ptákoviny" si jich užije. Ale tancovat ten libíňácký kůň dovede!
Doudlebská
Blížil se pomalu závěr. Na řadu přišla Doudlebská polka, do tance šli i diváci, Hanka si došla i pro našeho fotografa, takže další fotografie už ani nejsou. A po Doudlebské rozlůčkový tanec v Prachaticích, při kterém byli představeni na úplný závěr všichni muzikanti a tanečníci.
Pro ty ze čtenářů, kteří by chtěli vidět soubor Libín-S Prachatice v Jámě, musí si počkat do soboty 12. července 2014, začne, Libín-S Prachatice bude znovu otevírat odpoledne s lidovou hudbou.
(Vloženo 14.07.2013, 08:42)
U SCHWARZENBERSKÉHO PLAVEBNÍHO KANÁLU SE SEŠLI PLAVCI Z CELÉ EVROPY

HOSTITELEM JIM BYL LIBÍN-S PRACHATICE

Ve čtvrtek 4. července se do Prachatic na pozvání prachatického folklorního souboru Libín-S sešli zástupci plaveckých a vorařských spolků ze všech koutů Evropy, aby zde a u Schwarzenberského plavebního kanálu prožili čtyři dny mezinárodního setkání plavců a vorařů.
Po dlouhá století bylo možné dříví dopravovat na velké vzdálenosti pouze po vodě, po potocích a řekách se volně plavilo palivové dříví, dlouhé dříví bylo většinou svázáno do vorů. Bylo to nejen u nás v Čechách, ale v celé Evropě a na všech světadílech. Po té, co řeky byly spoutány přehradami a dalšími vodními díly, plavba postupně na většině řek zanikala. Například v kronikách se píše o poprvé o vorech na Vltavě v roce 1316, poslední vltavský vor proplul k rozestavěné orlické přehradě v září 1960.
Plavci a voraři se sdružovali, jedním z plaveckých spolků byl v Praze - Podskalí Vltavan vzniklý v roce 1871 jako svépomocný podpůrný spolek. Podle pražského vzoru vznikly v obcích podél Vltavy další vltavanské spolky - v Davli, ve Štěchovicích, v Purkarci. Podobně tomu bylo i jiných zemích. Postupem času ovšem plavecké a vorařské spolky měnily svoji funkci - jejich členové shromažďují historické dokumenty spojené s plavením, sbírají plavecké nářadí, udržují znalosti o plavení dříví, pečují o zařízení na plavení, uchovávají jazyk, zvyky i oblečení plavců.

V listopadu 1989 se v Barceloně dohodli zástupci sedmi plaveckých spolků na založení Mezinárodní plavecké asociace. V aragonské Laspuni byly na jaře 1992 vypracovány stanovy, které byly v italských Benátkách na podzim stejného roku slavnostně podepsány.

Do současnosti se rozrostla Mezinárodní asociace na 38 členských spolků. Mezi nimi jsou i dva z České republiky. Starším bratrem je svaz vltavanských spolků Vltavan Čechy, od roku 2006 se v saském Muldenbergu přidalo folklorní sdružení Libín-S Prachatice.
PROČ SE FOLKLORNÍ SOUBOR LIBÍN-S ZAŘADIL MEZI PLAVECKÉ SPOLKY?
Na úplném začátku byla náhoda. Rakouský kulturní spolek SUNNSEITN přišel s projektem Kulturní osa plavební kanál, který přiváděl k hranice překračujícímu Schwarzenberskému plavebnímu kanálu různé umělce - výtvarníky, sochaře, performery, dechovky, rakouské i české lidové muzikanty, tanečníky, operní a jazzovou zpěvačku, mezi nimi folklorní soubor Libín-S Prachatice. Gotthard Wagner ze SUNNSEITN zapojil do projektu dokonce české a rakouské hasiče, kteří vytvářeli z proudů vody velký oblouk, který překonával hlavní evropské rozvodí v bývalé osadě Růžový Vrch. Rakouský projekt skončil, na něj navázal Libín-S svým hranice překračujícím projektem Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu.

V roce 1828 napsal tehdejší ředitel schwarzenberského českokrumlovského panství Ernst Mayer dílko, které nazval Pokus o popis velkého plavebního zařízení na panství Český Krumlov v českobudějovickém kraji v Čechách. V kapitole o provozu na plavebním kanálu stojí:

"Vytahování dřeva vyžaduje tři sta až tři sta padesát dělníků, když má být dodržena rovnováha s vhazováním. V Horních Rakousích by nebylo možné takový počet lidí. Ale potřební lidé z krajiny kolem Strakonic v Čechách se každý rok ucházejí houfně a bez vyzvání ucházejí o výdělek. Přinášejí si velké rance s potravinami, které si připravují k denní potravě pod širým nebem během své práce. Mnohá ohniště, která si k tomu účelu udržují drobným dřevním odpadem, dávají skládkám dřeva vzhled polního ležení. Přístřeší na noc je zajištěno v dřevěných stavbách, kde na slámě ve dvojitých řadách nalézají odpočinek. ... Deštivé dny působí na postup prací a na lidi velmi nepříznivě, za prvé, protože stálým pohybem lidí po mastné půdě skladu dřeva vzniká spousta bláta, za druhé, protože místo neumožňuje žádný útulek, není možné ve volných chvílích usušit šaty. Člověk by věřil, že lidé, kteří velmi těžce pracují od pěti hodin ráno do sedmi hodin do večera, a v této době mají pouze jednu hodinu na oběd, vyčerpají všechny síly, žádostivě budou vyhledávat noční tábor. Protože je společnost smíšená z chasníků a děvčat, kteří si úmyslně z domova vzali citery, housle a v Čechách ještě obvyklé dudy, tančí se v oddělených skupinách dvakrát až třikrát do týdne na volném prostranství lidové tance, které v žádném případě nejsou vhodné k posílení unavených údů. Následující den bez nejmenší stopy opět s čerstvostí začínají a pokračují v práci."

Libín-S Prachatice přivedl k plavebnímu kanálu projektem Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu opět lidovou muziku, lidové písničky, lidový tanec, lidová vyprávění, vrátil k němu plavení dříví, tradiční šumavská povolání a řemesla, ale také modlitbu při poutních mších svatých u Rosenauerovy kapličky na břehu plavebního kanálu. Schwarzenberský plavební kanál plavební kanál se stal pro Libín-S Prachatice osou jeho aktivit. Svou činností naplnil Libín-S Prachatice všechny předpoklady ke vstupu do Mezinárodní asociace plavců a vorařů.
Jednou z významných činností Mezinárodní asociace plavců a vorařů jsou mezinárodní setkání plavců a vorařů. První se konalo začátkem července 1986 v La Pobla de Segur na řece Noguera Pallaresa v Katalánsku. O rok později to bylo v druhé polovině června v Belluno na řece Piava v Itálii. Od té doby se uskutečnila mezinárodní setkání na řece Noguera Pallaresa v Katalánsku (v letech 1988, 2004, 2012), na řece Piava v Itálii (v letech 1989, 2005), v Kuopiu ve Finsku (1990), na řece Dráva v rakouských Korutanech (v letech 1991, 2000), na řece Cinca ve španělském Aragonsku (1992), na řece Klarälven ve Švédsku (1993), na řece Kinzing v Černém lese / Schwarzwald (v letech 1994, 2007), na řece Yonne ve Francii (1995), na řece Saint Maurice v kanadském Quebécu (1996), na řece Trysil v Norsku (1997), na řece Durance ve Francii (1998), na řece Rodach v Německu (1999), v Praze (2001), na řece Lieksa ve finské Karélii (2002), na řece Savinja ve slovinském Ljubnu (2003), na řece Zwickauer Mulde v saském Muldenbergu (2006), na řekách Cinca a Ebro v Laspuna ve španělském Aragonsku (2008), na řece San ve východopolském Ulanówě (2009), na řece Adige v severoitalském Roveretu (2010), v Bremerhavenu na severu Německa (2011). V roce 2013 bude hostitelem folklorní sdružení Libín-S Prachatice. Toto setkání bude výjimečné, stejně jako Schwarzenberský plavební kanál překračuje státní hranic, i setkání bude hranice překračující.
Libín-S Prachatice chtěl při setkání představit svoji činnost, hranice překračující projekt Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu, Schwarzenberský plavební kanál, technickou památku, která na české straně snad brzy již získá statut národní technické památky, turistický region Šumava - Böhmerwald i dvě krásná jihočeská města - Prachatice a Český Krumlov.
ZAHÁJENÍ 4. ČERVENCE V PRACHATICÍCH
Ještě když libíňáci dokončovali přípravy v sále Národního domu, přijel se zaregistrovat Augustin Valencia s patnerko, Bask z Pyrenejí ve španělské autonomní oblasti Navarra. Augustin přijel po vlastní ose v "domečku na kolečkách" po vlastní ose z malinkatého městečka Burgui ve španělské autonomní oblasti Navarra, vzdáleného skoro 1900 km od Prachatic.

Symbolem Burgui je starý klenutý most přes řeku Esca. Však také Augustin vozí jeho snímek na zádi svého obytného auta. Burgui a Prachatice mají několik věcí velmi podobných - obě města či městečka mají středověký chrakter, obě leží v nadmořské výšce zhruba 600 metrů, obě leží necelých 40 kilometrů od hranic, Burgui od francouzských, Prachatice německých či rakouských. Onen most si Augustin vozí po Evropě vyfotografovaný na zádi auta.

Plavci a voraři z deseti zemí se v Prachaticích sešli poprvé ve čtvrtek 4. července večer v sále Národního domu při zahájení mezinárodního setkání, při společné večeři a při vystoupení hostitelského folklorního souboru Libín-S Prachatice.
O půl osmé už u vstupu do sálu Národního domu vítal harmonikář přicházející hosty. Plavci a voraři z různých koutů Evropy se navzájem zdravili, vždyť naposledy se viděli počátkem července v katalánské La Pobla de Segur. Mathias Mederle s vysokým špičatým kloboukem s bílým kohoutím perem, koženými kalhotami s kšandami s laclem, prostě pravý Bavorák z plaveckého spolku z Lenggries poznamenal hned na začátku: "Přijeli jsme, abychom poseděli s ostatními." Netrvalo dlouho, na parket nastoupili členové souboru Libín-S - Jarmark, Hospoda, Dozvuky, to byla taneční pásma na úvod.
Karel s Honzou a Bavoráci

Muzikanti, ještě!

Muzikanti, ještě!
Hlavní aktivity folklorního souboru Libín-S jsou už mnoho let u Schwarzenberského plavebního kanálu, bylo tedy přirozené, že do repertoáru zařadil taneční pásmo Plavci. A v sále sedělo víc než osmdesát plavců a vorařů. Na řadu tedy přišli Plavci. Do kola šli i hosté, ba dokonce Angel Portet, prezident asociace plavců a vorařů z Katalánska šel do kola. Na závěr prvního vystoupení při mezinárodním setkání plavců a vorařů v Prachaticích byl tanec V Prachaticích.

Muzika a tanec rozproudily krev plavců, najednou už plavci neseděli spolu po spolcích, nastala směs, sál Národního domu se stal malým evropským Babylonem. Možná trochu přestalo vadit, že každý mluví jinak. Koukejte, jak se tomuhle chlapíkovi z jihorakouských Korutan zalíbila naše Vlaďka! Však ji vlastně všichni, je totiž na plakátu mezinárodního setkání a zároveň na všech propagačních materiálech.
Vlaďka se opravdu líbí
PÁTEK 5. ČERVENCE
PŘIVÍTÁNÍ V PREMONSTRÁTSKÉM KLÁŠTEŘE
Vlastní program čekal na plavce a voraře z Finska, Francie, Lotyšska, Itálie, Katalánska, Německa, Polska, Rakouska, Slovinska, Španělska a České republiky v pátek 5. července, jeli nejdřív na rakouskou stranu Šumavu. V klášterním kostele premonstrátského kláštera ve Schläglu je přivítal představený kláštera opat Martin, který spolu s Hansem, ten se během dalšího programu ujal role průvodce, zazpívali plavcům písničku o Vltavě "Auf d'Wulda".

Auf d'Wulda, auf d'Wulda
Da scheint d'Sunn a so gulda,
Geh i hin über d'Bruck.
|: Furt schwimman die Scheiter
Talaus ollweil weiter,
Owa koas kimmt mehr z'ruck! :|

Muaß außi i a schwimma,
Ober draußt bleib i nimma,
Mei Hoamat is 's Best.
|: Vom Böhmerwald kriagn
Wüll i 's Brauttbett und d'Wiagn
Und de Trucha auf d'Letzt ! :|

I ti, co umí německy nemuseli rozumět všechna slova, písnička je v hornorakouském nářečí, které je spisovné němčině poměrně vzdálené. Písničku vybrali zpěváci pro plavce dobře, po vltavské hladině také plují polena. Není asi mnoho písniček plavců. A tohle zrovna je.
Opat Martin a Hans

Christian z Bratrstva Sv. Mikuláše vorařů od řeky Lue si poznámky kreslí
Úplně na závěr návštěvy kláštera opat Martin požehnal konání mezinárodního setkání plavců a vorařů.
Po desáté, trochu se zpožděním oproti plánu, se stovka plavců rozdělila na tři skupiny, dvoučlenné delegace jednotlivých plaveckých spolků se zúčastnily valné hromady Mezinárodní asociace plavců a vorařů, druhá se vydala na exkurzi klášterního pivovaru, třetí na prohlídku expozice Kulturní dědictví regionu Horní Mühlviertel / Kulturgut Oberes Mühlviertel. Ty poslední dvě skupiny se během dopoledne vystřídaly.

Já jsem musel na valnou hromadu, ale slyšel jsem, že pivo se ochutnávalo nejen na závěr v restauraci Klášterní sklep, ale i hned z bas v expedici. Taky jsem slyšel, že obzvlášť Bavorákům se z pivovaru nechtělo.
VALNÁ HROMADA
Valná hromada se seznámila se zprávami prezidenta asociace, pokladníka, revizorů, projednala oficiální prohlášení za plaveckou obec či plavecké údolí, záležitosti organizace budoucích mezinárodních setkání a valných hromad. Důležitým bodem byly informace o přípravě zápisu plavectví a vorařství na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO. Bohužel práce tímto směrem jdou jen velmi pomalu.
PLAVENÍ PALIVOVÉHO DŘÍVÍ NA ČESKO-RAKOUSKÝCH HRANICÍCH
Po obědě odjeli plavci a voraři na rakousko-české hranice u Sonnenwaldu, kde přichází Schwarzenberský plavební kanál křížením s hraničním potokem Pestřice / Rothbach. Od dvou hodin se na hranicích hrálo a zpívalo, byl naražený sud s českým pivem, voněly české klobásky, rakouská káva a Krapfen - koblihy. Pro dobrou náladu a a slavnostní atmosféru hrály dvě skupiny - mezinárodní kvarteto Wiadawö a troubit budou i trubači na lesní rohy Jagdhornbläsergruppe Böhmerwald.

Všechno bylo připraveno na půl třetí k přečtení plavebního rozkazu plavebním ředitelem, čekali turisté, kteří přijeli na plavení, čekali rakouští organizátoři. Jenže všechno mělo zpoždění, valná hromada trvala déle, v pivovaru taky nešlo ochutnávání rychle ukončit, i oběd se protáhnul. Ještě že tu bylo to české pivo, klobásky a rakouská káva.

Na druhé straně byl alespoň čas na pokřtění nového DVD o Schwarzenberském plavebním kanálu, který je dílem scénáristy, kameramana a režiséra v jedné osobě Martina Čtvrtníčka a producentky - jeho ženy Pavly. Nový film dostal název Sedm kapitol ze života vody. Vypráví o Schwarzenberském plavebním kanálu, o krajině a lidech kolem něj a zasazuje jeho historii do dějin Evropy.
Křest nového DVD
Konečně byli plavci tady, na česko-rakouských hranicích. Nervozita z čekání, která tu už vládla, padla. Plavební rozkaz a už se šlo vhazovat dříví do Čech nedaleko více než 260 let staré lípy na okraji tzv. Ztraceného lesa. V těchto místech se plavilo od roku 1793 do ukončení Vídeňské plavby, tedy plavení dříví pro císařskou metropoli Vídeň, do roku 1892, palivové dříví. I pátek se tu plavilo palivové dříví. Plavební ředitel při rozdělování úkolů nezapomněl na plavce, kteří sem na Šumavu přijeli z velké dálky, jen měl trochu jazykové problémy, jazyky se mu už za celý den pletly a se svými plavci se občas musel domlouvat prostřednictvím tlumočníků. Polínka vytahovala až na rakouských hranicích.
Jagdhornbläsergruppe Böhmerwald

Jdeme na plavení

Vhazování
SOBOTA 6. ČERVENCE
Když jsem šel v sobotu ráno ještě ospalými Prachaticemi, potkal jsem běžce v teplácích s čepičkou na hlavě. Byl to Hartmut ze spolku Schiltacher Flößer z Černého lesa / Schwarzwaldu. A o kašnu se opíral Francouz Christian z Bratrstva Sv. Mikuláše vorařů od řeky Loue / Confrérie St.Nicolas des radeliers de la Loue. On se neopíral, on si dělal poznámky, kreslil svoje dojmy. S tužkou, blokem a barvami ho ještě jistě někde potkáme.
Christan si kreslí poznámky
I v sobotu 6. července se vydaly autobusy, tentokrát to ovšem bude na českou stranu Šumavy, k nejznámnějšímu úseku Schwarzenberského plavebního kanálu na Jeleních Vrších. Z parkoviště se šlo rovnou k hornímu portálu plavebního tunelu. V deset hodin se lesem rozlehne klepot koňských kopyt - přijede kočár s Jeho Jasností Janem dědičným princem z Schwarzenbergu, prezidentem Mezinárodní asociace plavců a vorařů Angelem Portetem a plavebním ředitelem Hynkem Hladíkem, aby zahájili program třetího dne mezinárodního setkání. Tolik lidí, jako bylo v sobotu Jelení Vrchy ještě nezažily. Kromě dosavadních osmi desítek plavců a vorařů přijely ještě dva autobusy svazu vltavanských spolků Vltavan Čechy, dvě desítky členů folklorního souboru z Lince a hlavně snad dvě tisícovky diváků. Parkoviště praskalo ve švech, auta stála i v místech, kde by se to jindy jistě netolerovalo.
VYPRÁVĚNÍ VE DVOU JAZYCÍCH PATŘÍ NA ŠUMAVU
Horní portál tunelu byl postaven v romantickém, dalo by se skoro říct pohádkovém, novogotickém stylu. Pohádky z obou stran Šumavy společně česky a v hornorakouském nářečí vyprávěli pohádková babička Helena Svobodová a "skřítek" ze Solné komory Helmut Wittmann, nositel zlatého prstenu nejlepšího evropského vypravěče pohádek. Co měli Helena a Helmut přichystané? Zazněla pohádka o vodníku Žbluňkovalovi ze Schwarzenberského plavebního kanálu - Jak vodníkovi uplavalo prádlo, Hrnečku vař a další. Očividně se bavili i ti, co neumějí česky ani německy, neřku-li hornorakousky.
Plavci a voraři u horního portálu tunelu

Helena a Helmut vyprávějí

Christian

Princ Jan a muzikanti
PLAVENÍ DLOUHÉHO DŘÍVÍ
Po dvanácté se velká parta plavců, i dalších diváků a posluchačů, malých i velkých, dětí a dospělých, vydala spolu s harmonikářem přes Jelení Vrchy až k lesovně na kraji lesa na plavení dříví. Přichystány byly nejen až třináct metrů dlouhé smrkové klády, ale také členové souboru Libín-S Prachatice, kteří zahájili písničkou a malým ceremoniálem plavení dříví na Jeleních Vrších. V posledních několika letech Libín-S zakončuje písní Aby nás Pán Bůh miloval, předáním plavebního věnce plavebnímu řediteli a na závěr písní Dej nám Pán Bůh zdraví v tom šumavském kraji, poté tanečníci položí věnec na hladinu plavebního kanálu, aby několik desítek metrů plul před plaveným dřívím. Sobotní ukázka plavení dříví sice nebyla poslední z celé plavební sezóny, ale druhá a poslední při mezinárodním setkání. Helena s Vaškem předali plavební věnec nástupci schwarzenberského rohu, princi Janovi, a plavebnímu řediteli, kteří jej pak předali k plavbě po hladině kanálu.
Standa, Helča, Jan Schwarzenberg a Vašek s plavebním věncem

Plavební věnec popluje kanálem
Plavební ředitel pak dal pokyn ke vhození dřeva, klády se pak vydaly na jeden a půl kilometru dlouhou pouť k potoku Hučice.
Vhazování klád

Vhazování klád
PÍSNĚ A TANCE Z OBOU STRAN ŠUMAVY
Zatím co ti vytrvalejší byli stále na plavení, rozezněla se z pódia na Jeleních Vrších harmonika folklorního souboru Volkstanzgruppe Böhmerwald z Lince, který zatančil ve svém prvním bloku tance z regionů Waldviertel z Dolních Rakous, z hornorakouského Mühlviertel a z Helfenbergu na rakouské straně Šumavy. Linecký soubor se byl dál střídán souborem Libín-S Prachatice.

První sérii libíňáci zahájili Bavorovem, následovaly tance Martin a Dřeváčky. Na pódium pak znovu nastoupili Rakušané z Lince. Druhou sérii otevřel Libín-S jednou ze dvou svých novinek letošního roku - tanečním pásmem Čížeček, po něm na řadu přišla další novinka - taneční pásmo Soumaři, které věnoval soubor městu Prachatice.
Soumaři

Soumaři
OBEC NOVÁ PEC SE STALA MEZINÁRODNĚ UZNANOU PLAVECKOU OBCÍ
Pásmo lidových písní a tanců z obou stran Šumavy přerušila malá slavnost. Obec Nová Pec, jejíž součástí jsou i Jelení Vrchy se svou více než dvě stě let starou tradicí plavení dříví byla vyhlášena mezinárodně uznanou plaveckou obcí. Diplom s tímto čestným titulem a vlajku Mezinárodní asociace plavců a vorařů předal starostovi Nové Pece Jakubu Koželuhovi osobně prezident Asociace Angel Portet i Boixareu z Katalánska spolu s předsedou folklorního souboru Libín-S Prachatice.
Podpis diplomu obci Nová Pec

Předání vlajky Mezinárodní asociace
PODVEČERNÍ PRŮVOD V PRACHATICÍCH
V podvečer už byla zhruba dvousetčlenná skupina plavců a vorařů v Prachaticích. Před šestou hodinou se začal řadit průvod u gymnázia, aby se potom v šest hodin vydal historickým jádrem města přes Velké náměstí a Dolní bránu na Parkán, kde proběhnul závěrečný veřejnosti přístupný ceremoniál. Zástupci folklorního souboru Libín-S Prachatice předali organizátorovi příštího mezinárodního setkání plavců a vorařů Armandsovi Vanagsoovi z lotyšského plaveckého spolku Gaujas Plostnieki ze Srenči plavecký hák s vlajkou Mezinárodní asociace plavců a vorařů a se stuhami všech dosavadních 28 mezinárodních setkání.
Řazení průvodu

Čelo průvodu na Velkém náměstí v Prachaticích

Libín-S na Parkáně v prachatických

Předání plavebního háku s vlajkou Asociace
Večerní program v sále Národního domu byl na rozdíl od průvodu a od dění na Parkáně už pro veřejnost uzavřený. Plavce a voraře bude čekala závěrečná společná večeře, výměna dárků, společná zábava. Setkání plavců a vorařů bylo uzavřeno.
Společné foto

Libín-S a jejich Kůň

Společná zábava

Společně do závěru
NEDĚLE 07.07.2013
UCTĚNÍ PAMÁTKY JOSEFA ROSENAUERA
Nedělní program závěrečného dne byl věnován návštěvě jednoho z nejkrásnějších měst světa - Českého Krumlova. Kromě poznání krás města bylo účelem i uctění památky stavitele plavebních kanálů na Šumavě - Schwarzenberského i Vchynicko- tetovského, čestného občana císařského hlavního města Vídně, čestného občana královského hlavního města Prahy, občana města Český Krumlov, plavebního ředitele Josefa Rosenauera položením u pamětní desky na domě, kde v roce 1804 zemřel.
TROCHA ČÍSEL O MEZINÁRODNÍM SETKÁNÍ
Účast:
- účastníci mezinárodního setkání - 165
- spolků - 20
- aktivní účastníci - 96
- diváci (odhad) - 2500

Snědeno a vypito bylo:
- klobásy - 50 kg
- chléb - 20 bochníků
- vydaná jídla (obědy, večeře pro účastníky) - 740 porcí
- pivo - 13 sudů
- víno - 60 lahví
- cola - 120 litrů
- voda - 270 litrů
- becherovka - 10 litrů
- tuzemák - 5 litrů, atd.
Poděkování
ZÁŠTITA NAD MEZINÁRODNÍM SETKÁNÍM PLAVCŮ A VORAŘŮ
Záštitu nad mezinárodním setkáním plavců a vorařů přijaly tyto osobnosti:
- Karel Schwarzenberg, první místopředseda vlády České republiky a ministr zahraničí;
- Alena Hanáková, ministryně kultury České republiky;
- Ferdinand Trauttmansdorff, velvyslanec Rakouské republiky v České republice;
- Ivana Červenková, Chargé d´affaires a.i. velvyslanectví České republiky v Rakouské republice;
- Tomáš Jirsa, senátor;
- Jiří Zimola, hejtman Jihočeského kraje;
- Josef Pühringer, zemský hejtman spolkové země Horní Rakousy;
- Martin Malý, starosta města Prachatice;
- Jakub Koželuh, starosta obce Nová Pec.
SPOLUFINANCOVÁNÍ Z PROSTŘEDKŮ EVROPSKÉ UNIE
Evropská unie
Projekt Mezinárodní setkání plavců a vorařů ŠUMAVA - BÖHMERWALD 2013 je spolufinancován z prostředků Evropské unie - z Fondu malých projektů Jižní Čechy - Horní Rakousko. Partenery projektu jsou Libín-S Prachatice a Tourismusverband Böhmerwald.
Mezinárodní setkání plavců a vorařů ŠUMAVA - BÖHMERWALD 2013 je i součástí projektu Schwarzenberský plavební kanál - kulturní dědictví ožívá, jehož partnery jsou Správa Národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava, Lesy České republiky, s.p., a Tourismusverband Böhmerwald. Tento projekt je spolufinancován z prostředků Evropské unie z programu "Evropská územní spolupráce Rakousko - Česká republika 2007-2013".
PARTNEŘI MEZINÁRODNÍHO SETKÁNÍ
Partnery hostitele mezinárodního setkání plavců a vorařů - tedy folklorního sdružení Libín-S Prachatice - byli:
- Správa Národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava;
- Tourismusverband Böhmerwald;
- Lesy České republiky, s.p.;
- Folklorní sdružení České republiky;
MEDIÁLNÍ PARTNEŘI MEZINÁRODNÍHO SETKÁNÍ
Mediálními partnery mezinárodního setkání plavců a vorařů byli:
- Český rozhlas České Budějovice;
- časopis Vodní hospodářství.
ČLENSKÝ FESTIVAL FOLKLORNÍHO SDRUŽENÍ ČESKÉ REPUBLIKY
Mezinárodní setkání plavců a vorařů bylo součástí šumavského folklorního festivalu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu, který je členským festivalem Folklorního sdružení České republiky.
Mediálními partnery členských festivalů Folklorního sdružení České republiky byli:
- Český rozhlas;
- Mediatel;
- Dětská tisková agentura;
- Literární noviny;
- FOLKLOR;
- Borovice.cz;
- Radio Proglas.
(Aktualizace 12.07.2013, 20:38)
RADNIČNÍ LIST ZVEŘEJNIL DVA ČLÁNKY O SOUBORU LIBÍN-S PRACHATICE

Červencové číslo prachatického Radničního listu přineslo hned dva články o folklorním souboru Libín-S Prachatice.

První článek má titulek "Libín-S tančil pod zvolenským zámkem". Informuje o vystoupeních před slovenským publikem na oslavách 770. výročí obnovení zvolenských městských práv. Ke článku je přiložena fotografie libínského koně, který k překvapení všech právě seskakuje z pódia. Je však chybně uveden autor, správně má být uvedeno Václav Kovářík.
Libín-S tančil pod zvolenským zámkem
Uprostřed čísla je na dvojstraně mezi pozvánkami článek "Plavci a voraři z celé Evropy projdou v tradičních krojích centrem Prachatic". Přináší informaci o připravovaném mezinárodním setkání a sobotním průvodu městem.

Vysvětluje i důvody, jak se dostal prachatický folklorní soubor do Mezinárodní asociace plavců a vorařů.
Plavci a voraři z celé Evropy projdou centrem Prachatic
(Vloženo 03.07.2013, 13:45)
XXIII. ROČNÍK SLAVNOSTÍ ZLATÉ SOLNÉ STEZKY

V pátek 28. června 2013 začal v Prachaticích XXIII. slavností Zlaté solné stezky. Prachatické náměstí ožilo velkým tržištěm i bohatým tržištěm, průvodem partnerských měst i bohatým kulturním programem. Stejně ožil i areál na Parkáně, Štěpánčin park i park u hospice. Hudba zněla Prachaticemi až do nedělních ranních hodin.
Živo bylo v Prachaticích i sobotu 29. června, kdy začal program na náměstí v deset hodin. Ten, kdo hledal v programu vystoupení folklorních souborů, měl čas až do odpoledne, aby se vydal na Parkán. "Vystoupení místních folklorních souborů", stálo na plakátě.

Na Parkáně už na lavičkách i na trávnících pod pódiem seděly skupinky čekajících diváků, mezi nimi Karla, Marušku, Jiřinku, bývalé členy souboru. Tady je Jiřinka, přišla za námi.
Přišla za námi Jiřinka
Libín-S Prachatice představil na slavnostech Zlaté solné stezky zhruba tři čtvrtě hodiny dlouhý výběr ze svého repertoáru. Diváci tak mohli vidět tanec se šavlem nazvaný Martin, který vychází z maosopustních tanců na Kaplicku, humorné taneční pásmo Slepice, při kterém se bavili diváci v Rakousku, Německu, loni v USA, letos na Slovensku, ale snad nejvíc se smáli vesničané v Maďarsku, jako novinku soubor předvedl dívčí tanec Čížeček.
Martin

Slepice
Před třemi roky oslavilo nejen město Prachatice, ale také Pasosv, Waldkirchen a další obce na nejstarší větvi Zlaté stezky 1000 let od první připomínky této významné obchodní stezky překonávající Šumavu. Soubor Libín-S letos na jaře poprvé zatančil na veřejnosti své nové pásmo - Soumaři, které "vypráví" o četných nebezpečích při přechodu soumarů přes hřeben Šumavy, o lupičích, kteří si chtěli na obchodu se solí "přivydělat", o širokých loukách kolem Volar, na kterých pracovala děvčata, o klapajících mlýnech cestou, i o zábavě po odevzadané práci a o špásování s děvčaty v Prachaticích. Libín-S
Soumaři

Soumaři
Prachatice je spojen v posledních zhruba deseti, patnácti letech s děním u Schwarzenberského plavebního kanálu. Není proto divu, že do svého repertoáru zařadil také taneční pásmo Plavci.
Plavci
Na vesnici, kde folklor přežil asi nejdéle, vždycky byli koně. Koně jsou i názvem dalšího pásma. Koně mají Libíňáci jen jednoho, za to ten jejich kůň umí tancovat, umí ovšem i proběhnout se mezi diváky.
Koně

Koně
Každý Jihočech umí zatancovat polku. Na řadu přišla Doudlebská polka, zatancovali si i diváci
Doudlebská s diváky
Rozlučkovým tancem bývá V Prachaticích. Stejně tomu bylo i v Prachaticích na Parkáně při slavnostech Zlaté solné stezky 29. června 2013.
Už ve čtvrtek 4. července přivítá Libín-S Prachatice zástupce plaveckých a vorařských spolků z deseti států Evropy, aby při mezinárodním setkání plavců a vorařů představil svůj hranice překračující projekt Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu. Samozřejmě, že se bude i hrát zpívat a tancovat. Bude to jednak ve čtvrtek na neveřejném vystoupení na uvídanou hostů, ale také na v sobotu na Jeleních Vrších a při podvečerním průvodu městem Prachatice.
(Vloženo 01.07.2013, 22:05)
LIBÍN-S PRACHATICE BYL VE ZVOLENU

AKTUALIZOVÁNO. PŘIDÁNY ODKAZY

Již řadu desetiletí spojuje jihočeské Prachatice a středoslovenský Zvolen partnerství. Hosty Slavností Zlaté solné stezky jsou pravidelně jsou delegace Zvolena a zvolenští šermíři, stejně jako na městské slavnosti do Zvolena jezdí Prachatičtí. V letošním roce oslavuje Zvolen 770. výročí obnovení městských práv.

Hlavní oslavy proběhly o víkendu na přelomu května a června 2013. Z Prachatic se do družebního města vydala nejen oficiální delegace, ale také folklorní soubor Libín-S Prachatice.
Zvolen
Autobus se souborem Libín-S odjížděl z Prachatic v poslední květnový den v sedm hodin ráno přes České Budějovice, Halámky, Vídeň, Bratislavu, Nitru do Zvolena. Plánovaný příjezd byl ve čtyři odpoledne. Skoro celou cestu pršelo, nebo na nebi visely černé hrozivě vypadající mraky. Ve čtvrt na dvanáct se pod černým nebem rýsoval bratislavský hrad.
Na obzoru je Bratislava
Ještě byla chvilka na zastavení na kávičku a na protažení kousek před Zvolenem. Nepršelo, ale černé mraky stále hrozily.
Poslední pauza
Krátce po půl čtvrté se konečně objevil zvolenský hrad. Byli jsme v cíli. Kousek od hradu už čekala "naša sprievodkyňa" Sylvia Tichá, která nás dovedla na ubytování.
Zvolen
Před souborem stálo několik úkolů - rychle se ubytovat, navečeřet se, převléknout do krojů a vydat se na seřadiště do průvodu.

Nedaleko od nového nákupního střediska Európa na severním okraji jednoho z největších náměstí ve střední Evropě proti nám přijížděl na hnědáku sám uherský král Béla IV.

Právě Béla IV. obnovil a potvrdil Zvolenu v roce 1243 městská práva (původní doklad o obdržení městských práv z roku 1238 se díky vpádu Tatarů nezachoval).

Jen o malý kousek dál jsme narazili na shluk lidí, v jeho středu slovenský prezident Ivan Gašparovič, který pak nasednul do kočáru spolu se županem Banskobystrického samosprávního kraje Vladimírem Muňkou a s primátorem Zvolena Miroslavem Kuseinem.

Na několika desítkách metrů jsme se tak setkali se dvěma hlavami států - s uherským králem ze 13. století a se slovenským prezidentem z počátku 21. století!

Za prezidentským kočárem se začal řadit historický průvod.
Slovenský prezident nasednul do kočáru
Soubor Libín-S byl zařazen hned za ukrajinský soubor Polisjanka ze čtvrt milionového města Rivne.

Do průvodu se připojila delegace města Prachatice vedená starostou Martinem Malým. V čele zhruba třiceti členné skupiny z Prachatic byla nesena cedulka s nápisem Prachatice, dva malí praporečníci Martin a Lukáš nesli českou vlajku, která byla skoro tři čtvrtě století vlajkou československou, a vlajku Jihočeského kraje, za nimi představitelé Prachatic, následovaní folklorním souborem Libín-S.
Martin Malý

Prachatičtí v průvodu
Netrvalo dlouho a průvod se dal do pohybu, podél jeho trasy špalíry Zvolenčanů. Za kočárem prezidenta šli muži a ženy, kteří jakoby patřili do dvora Bély IV., za nimi bubenický soubor. Jejich bubny se rozléhali snad celým městem. Potom Polisjanka z Ukrajiny. Průvod se v určitých momentech zastavoval, tu se roztancovali Ukrajinci, jindy Prachatičtí.
Polisjanka z Ukrajiny

Prachatičtí v průvodu
Průvod skončil nedaleko Hlavní scény u evangelického kostela. Primátor Zvolena přivítal oficiální hosty, nastaly proslovy představitelů státu, kraje a města, libíňáci měli chvilku oddychu. Na zahrádce restaurace U nás doma byla na čepu plzeň, muzikanti vytáhli housle, bylo prima...
Chvilka oddychu s muzikou
Před osmou už však byli libíňáci nastoupeni u schůdků na Hlavní scénu. Padla osmá, Libín-S nastupoval na pódium. Moderátor podvečera Michal Hudák přivítal česky starostu Prachatic Martina Malého, se kterým si vyprávěl o Prachaticích, o dlouholetých partnerských vztazích mezi Prachaticemi a Zvolenem. Představili spolu i folklorní soubor Libín-S, který se roztančil před zraky prezidenta Ivana Gašparoviče, župana Vladimíra Muňky, primátorskýcm řetězem ozdobeným Miroslavem Kuseinem a hlavně před zraky Zvolenčanů. Podvečerní vystoupení bylo pouhou pozvánku na sobotní odpoledne.
Martin Malý v rozhovoru s Michalem Hudákem

Pohled mezi diváky

Libín-S - Bavorov

Libín-S V Prachaticích
Večer se libíňáci těšili z vystoupení Olympicu, ještě, že náměstí Slovenského národního povstání je tak velké, odhaduje se, že spolu se souborem Libín-S přišlo dalších asi deset tisíc lidí.
Hlavní část programu zájezdu folklorního souboru Libín-S Prachatice do slovenského Zvolenu byla na programu v sobotu odpoledne. Hned po snídani čekala na libíňáky zkouška, po ní se někteří vypravili na zvolenský hrad, další se šli podívat na program oslav, zbytek odpočíval po krátké noci.
Helča se Slávkou na zámku

Helča se Slávkou na zámku
Krátce po třetí odpoledne byli členové souboru již na náměstí SNP, připravili si svoje rekvizity u Hlavní scény. Podle dění na scéně to vypadalo, že Libín-S nastoupí s půlhodinovým, možná hodinovým zpožděním. Udělala se hrozná zima, foukal silný vítr, po obloze se valily tmavé mraky, hospodští zajišťovali slunečníky na venkovních zahrádkách sudy s pivem, aby je vítr neodfouknul. Lidé byli zachumláni do bund, hluboce nasazené čepice, brr, to je zima...
Čekání před vystoupením

Čekání před vystoupením
Moderátor Michal Hudák "vyzval" vítr, aby mraky odfouknul. Vítr poslechl, když Libín-S nastupoval před tři čtvrtě na pět na pódium, svítilo sluníčko, vítr se uklidnil, bylo tak akorát na tancování, židle v hledišti se zaplnily, lidé stáli okolo. Libín-S Prachatice se roztančil Bavorovem.
Libín-S - Bavorov

Libín-S - Bavorov

Libín-S - Bavorov
Slepice, humoru plné pásmo, kterému rozuměli lidé i v zemích se zcela odlišnými jazyky, diváci se vždycky dobře bavili. Tady ve Zvolenu jsme byli "doma", češtině rozumí každý, proto diváci mohli vnímat nejen hudbu a tanec, ale také slova.

Vašek sype zrní "slepičkám", které ty zobou, pak se napařují před "kohoutky", ba dokonce se mezi sebou postrkují, "kohouti", ti se perou o tu nejhezčí "slepičku". Ti, co zvítězí, pak si to vítězně vykračují. Samozřejmě, že "kohouti" svoje "slepičky" před zraky diváků "obskočí". A na úplný závěr "slepičky" snesou vajíčka, a to pořádná, často přímo barevná.
Libín-S - Slepice

Libín-S - Slepice

Libín-S - Slepice
Už před tisícem let se vozila "bavorská" sůl z Pasova na sever přes Šumavu do Prachatic. Přes hory chodily party soumarů s koňmi obtíženými soudky - prosticemi - se solí, někteří soumaři nesli prostice jako nůše na zádech. Byla to sakra těžká práce. Byla taky nebezpečná, bylo třeba procházet hustými pralesy po uzoučkých cestách zaříznutých do terénu od tisíců kopyt, přecházet říčky a potoky, ba dokonce projít přes šumavská rašeliniště v luhu Vltavy. Na cestách číhali také lupiči, kteří tak mnohdy přišli snadněji k bílému "zlatu". Obchod se solí byl výnosný, právě díky němu se rozvinulo do krásy město pod Libínem - Prachatice. Veseleji bylo jistě soumarům, když vyšli z tmavých lesů na louky a pastviny, kde u potoka klapaly mlýny, děvčata kopila seno. A úplně nejlíp bylo, když soumaři po několikadenním pochodu došli ještě před rozezněním soumarského zvonu na prachatickém kostele, tedy před desátou večer, do opevněného města. V solnici se odevzdala sůl, soumaři dostali zaplaceno, mohli si povyrazit, zajít na pivo, poveselit se s děvčaty.

O tom všem vypráví taneční pásmo folklorního souboru Libín-S Prachatice Soumaři, které mělo svoji premiéru v dubnu v Prachaticích a ve Zvolenu bylo poprvé uvedeno za hranicemi Čech.
Libín-S - Soumaři

Libín-S - Soumaři

Libín-S - Soumaři
"Když jsem šel okolo..." rozezněla se písnička...
Libín-S - Když jsem šel okolo
Před 224 lety, v roce 1789, začala stavba plavebního kanálu, který měl umožnit plavení palivového dříví ze severních úbočí Šumavy pod Třístoličníkem, Plechým, Smrčinou, rakouským Sulzbergem a Bärensteinem přes hlavní evropské rozvodí v revíru Svatý Tomáš k řece Große Mühl a po ní až k ústí do Dunaje, po kterém se pak dřevo dopravovalo až do císařské metropole - Vídně. V roce 1793 došel plavební kanál až do osady Jelení Vrchy. Lesy v Čechách v okolí kanálu patřily do krumlovského panství mocných Schwarzenbergů, dřevo bylo určeno pro Vídeň, proto se kanálu dřív říkalo Krumlovsko-vídeňský, dnes se jmenuje podle knížat - Schwarzenberský plavební kanál.

K práci při plavení bylo třeba velké množství lidí, jen na vytahování dříví při ústí řeky do Dunaje bylo třeba 300 až 350 plavců. Plavci chodili pravidelně za prací v Horních Rakousích z jižních Čech. Plavci u Dunaje pracovali velmi tvrdě od pěti ráno do sedmi večer. Po těžké práci k překvapení ředitele panství, nepadli po večeři na lože, ale vytáhli ze zavazadel z domova přinesené housle, citery a v Čechách tehdy ještě obvyklé dudy, večer se hrálo, zpívalo, vyprávělo, ba dokonce i tancovalo. A přitom tanec není tím nejlepším způsobem k odpočinutí unavených údů. V pět hodin byli plavci opět u vykládacích kanálů a tvrdě pracovali, nebylo na nich vidět stopy dlouhého večera a krátké noci.

Folklorní soubor Libín-S Prachatice svým projektem Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu přivedl opět lidové melodie, písničky a tanec ke Schwarzenberskému kanálu. Úplně přirozeně doplnil svůj repertoár o taneční pásmo plavci, kterým chtěl Libín-S ukázat, jak se plavci za časů knížete Schwarzenberga u plavebního kanálu bavili. Plavci byli dalším programovým bodem na zvolenské scéně. Děvčata se představila v nových zelených krojích.
Libín-S - Plavci

Libín-S - Plavci

Libín-S - Plavci

Libín-S - Plavci
Karel s Jirkou se na chvilku ztratili ze scény, vzadu pod schody ožil kůň, který dosud ležel dole, navléknuli se do něj právě Karel s Jirkou. Zvukaři nechali hejblátka zvukotechniky hejblátky, čučeli vykuleně na koně, který ještě udělal kukuč na procházející právě okolo a už se drápal na pódium, aby se dal do tance.
Libín-S - Koně

Libín-S - Koně
K překvapení všech se po nějaké chvilce vydal na úplný okraj pódia. Hlavně, aby nespadli, jsou tak na krajíčku!
Kůň najednou mizí pod pódiem! Nedošlo k nejhoršímu, kůň skočil dolů pod pódium! Hynkovi, který fotografoval ze zadní části scény, se ztratil z dohledu. Vyrazil po schodech dolů a před scénu.
Libín-S - Koně
Kůň byl ve zdraví, jenže za zábranami. Hynek se je tedy snažil co nejrychleji otevřít. Povedlo se, kůň vyběhl k divákům.
Libín-S - Koně

Libín-S - Koně

Libín-S - Koně
Za chvilku už byl třeba kůň na scéně, vracel se v zadní části pódia po schodech. A ve chvilce už zase tancoval.
Libín-S - Koně

Libín-S - Koně
Kůň padnul. Blížil se závěr vystoupení folklorního souboru Libín-S Prachatice, zbýval už jen rozlučkový tanec v Prachaticích, během kterého vedoucí souboru Helena Svobodová představila všechny tanečníky i muzikanty.
Libín-S - V Prachaticích

Libín-S - V Prachaticích

Libín-S - V Prachaticích
Libín-S Prachaticích nebyl jediným folklorním souborem, který odpoledne na Hlavní scéně vystupoval. Jen v sobotu odpoledne před ním to byly ještě dětský folklorní soubor Huncútik, soubor základní umělecké školy ve Zvolenu a folklorní soubor Poľana a na závěr ukrajinský soubor Polisjanka.
Folklorní soubor základní umělecké školy Zvolen

Folklorní soubor Poľana

Folklorní soubor Polisjanka
Než se libíňáci rozeběhli kdesi po městě, bylo třeba se vyfotografovat před zvolenským zámkem na památku na krásné dny ve Zvolenu.
Libín-S - foto na rozloučenou
V neděli ráno po sedmé hodině projížděl po chodbě školského internátu "vláček". Jirka jako houkající lokomotiva, Karel jako kouřící vagónek. Poslední budíček ve Zvolenu. Pak už jen snídaně, rozloučit se s kuchařkami v jídelně, s naší průvodkyní Sylvií, naložit zavazadla. Autobus vyrazil za slunečného počasí na pěti set kilometrovou cestu domů do jižních Čech.
Houkající
Krátce po odjezdu si Helča vzala mikrofon do jedné ruky, poznámky do druhé a udělala rozbor vystoupení v pátečním průvodu, vystoupení před prezidentem republiky a dalšími osobnostmi a také toho hlavního v sobotu podvečer. Kritikou nešetřila, snad na nikom nenechala nit suchou, přestože všichni viděli a slyšeli aplaus. Samozřejmě hned po biči následoval cukr, poděkování za nasazení tanečníků, za výkony muzikantů. Folklorní soubor vzorně reprezentoval český folklor, město Prachatice, Jihočeský kraj a Českou republiku u našich slovenských přátel.
Helčin rozbor
Věděli jsme, že v Čechách prší, že byly vyhlášeny povodňové stavy, že Zlatý potok ve Vitějovicích, který teče jen za plotem Honzovy a Libuščiny zahrady, možná poboří plot, kdo ví, jak to všechno bude. Před Bratislavou se ukázaly mraky, ve Vídni už pršelo a pršet nepřestalo až do Čech. Vltava v Budějovicích nebyla žádná říčka, ale hučící řeka, v Češnovicích stála u servisu auta po okýnka ve vodě, u Netolic přetékala voda přes hráz rybníka.
Modrá obloha a sluníčko na Slovensku

Déšť, šedé mraky a voda v polích u Češnovic
ODKAZY

Další fotografie z oslav ve Zvolenu najdete na webových stránkách města Zvolen.
Prachatičtí na www.zvolen.sk
Fotoreportáž z oslav ve Zvolenu zveřejnil také prachatický internetový deník www.prachatickonews.cz.
Článek o účasti folklorního souboru Libín-S Prachatice na oslavách ve Zvolenu zveřejnil internetové vydání týdeníku 5 plus 2.
Více než půlhodinovou reportáž ze slavností obnovení městských práv a výsad přinesla zvolenská televize Stred. Vystoupení folklorního souboru Libín-S Prachatice však v reportáži nehledejte, nepovedlo by se Vám to, prostě tam Libín-S Prachatice není.
Další reportáže s řadou videí a fotografií přinesl zvolenský zpravodajský magazín www.zv-podujatia.com. Videa z prvního dne oslav, na jednom jde i Libín-S Prachatice v průvodu je ZDE, musíte vyhledat příslušné video, ZDE jsou videa ze druhého dne, musíte vyhledat příslušné video s vystoupením Libín-S.
Fotografie se záběry se souborem Libín-S Prachatice z www.zv-podujatia.com najdete v naší fotogalerii.
Prachatičtí na www.zv-podujatia.com

Prachatičtí na www.zv-podujatia.com
(Aktualizace 16.06.2013, 22:54)
PRACHATICKÝ DENÍK 12. ČERVNA 2013

FOLKLORNÍ SOUBOR LIBÍN-S SE PŘEDSTAVIL AŽ VE ZVOLENU

Prachatický deník 12. června 2013
Prachatický deník přinesl 12. června 2013 článek Folklorní soubor Libín-S se představil až ve Zvolenu, který přinášíme v plném znění.
Již řadu desetiletí spojuje jihočeské Prachatice a středoslovenský Zvolen partnerství. Hosty Slavností Zlaté solné stezky jsou pravidelně jsou delegace Zvolena a zvolenští šermíři, stejně jako na městské slavnosti do Zvolena jezdí Prachatičtí. V letošním roce oslavuje Zvolen 770. výročí obnovení městských práv.

Hlavní oslavy proběhly o víkendu na přelomu května a června 2013. Z Prachatic se do družebního města vydala nejen oficiální delegace, ale také folklorní soubor Libín-S Prachatice.

Autobus se souborem Libín-S odjížděl z Prachatic v poslední květnový den v sedm hodin ráno. Krátce po půl čtvrté se konečně objevil zvolenský hrad. Byli jsme v cíli. Kousek od hradu už čekala "naša sprievodkyňa" Sylvia Tichá, která nás dovedla na ubytování.

Před souborem stálo několik úkolů - rychle se ubytovat, navečeřet se, převléknout do krojů a vydat se na seřadiště do průvodu.

Nedaleko od nového nákupního střediska Európa na severním okraji jednoho z největších náměstí ve střední Evropě proti nám přijížděl na hnědáku sám uherský král Béla IV.

Jen o malý kousek dál jsme narazili na shluk lidí, v jeho středu slovenský prezident Ivan Gašparovič, který pak nasednul do kočáru spolu se županem Banskobystrického samosprávního kraje Vladimírem Muňkou a s primátorem Zvolena Miroslavem Kuseinem.

Za prezidentským kočárem se začal řadit historický průvod.

Soubor Libín-S byl zařazen hned za ukrajinský soubor Polisjanka ze čtvrt milionového města Rivne.

Do průvodu se připojila delegace města Prachatice vedená starostou Martinem Malým. V čele zhruba třiceti členné skupiny z Prachatic byla nesena cedulka s nápisem Prachatice, dva malí praporečníci Martin a Lukáš nesli českou vlajku, která byla skoro tři čtvrtě století vlajkou československou, a vlajku Jihočeského kraje, za nimi představitelé Prachatic, následovaní folklorním souborem Libín-S.

Netrvalo dlouho a průvod se dal do pohybu, podél jeho trasy špalíry Zvolenčanů. Za kočárem prezidenta šli muži a ženy, kteří jakoby patřili do dvora Bély IV., za nimi bubenický soubor. Jejich bubny se rozléhali snad celým městem. Potom Polisjanka z Ukrajiny. Průvod se v určitých momentech zastavoval, tu se roztancovali Ukrajinci, jindy Prachatičtí.

Průvod skončil nedaleko Hlavní scény u evangelického kostela. Primátor Zvolena přivítal oficiální hosty, nastaly proslovy představitelů státu, kraje a města, libíňáci měli chvilku oddychu. Na zahrádce restaurace U nás doma byla na čepu plzeň, muzikanti vytáhli housle, bylo prima...

Před osmou už však byli libíňáci nastoupeni u schůdků na Hlavní scénu. Padla osmá, Libín-S nastupoval na pódium. Moderátor podvečera Michal Hudák přivítal česky starostu Prachatic Martina Malého, se kterým si vyprávěl o Prachaticích, o dlouholetých partnerských vztazích mezi Prachaticemi a Zvolenem. Představili spolu i folklorní soubor Libín-S, který se roztančil před zraky prezidenta Ivana Gašparoviče, župana Vladimíra Muňky, primátorskýcm řetězem ozdobeným Miroslavem Kuseinem a hlavně před zraky Zvolenčanů. Podvečerní vystoupení bylo pouhou pozvánku na sobotní odpoledne.

Hlavní část programu zájezdu folklorního souboru Libín-S Prachatice do slovenského Zvolenu byla na programu v sobotu odpoledne. Hned po snídani čekala na libíňáky zkouška, po ní se někteří vypravili na zvolenský hrad, další se šli podívat na program oslav, zbytek odpočíval po krátké noci.

Krátce po třetí odpoledne byli členové souboru již na náměstí SNP, připravili si svoje rekvizity u Hlavní scény. Podle dění na scéně to vypadalo, že Libín-S nastoupí s půlhodinovým, možná hodinovým zpožděním. Udělala se hrozná zima, foukal silný vítr, po obloze se valily tmavé mraky, hospodští zajišťovali slunečníky na venkovních zahrádkách sudy s pivem, aby je vítr neodfouknul. Lidé byli zachumláni do bund, hluboce nasazené čepice, brr, to je zima...

Moderátor Michal Hudák "vyzval" vítr, aby mraky odfouknul. Vítr poslechl, když Libín-S nastupoval před tři čtvrtě na pět na pódium, svítilo sluníčko, vítr se uklidnil, bylo tak akorát na tancování, židle v hledišti se zaplnily, lidé stáli okolo. Libín-S Prachatice se roztančil Bavorovem.

Slepice, humoru plné pásmo, kterému rozuměli lidé i v zemích se zcela odlišnými jazyky, diváci se vždycky dobře bavili. Tady ve Zvolenu jsme byli "doma", češtině rozumí každý, proto diváci mohli vnímat nejen hudbu a tanec, ale také slova.

Folklorní soubor Libín-S Prachatice svým projektem Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu přivedl opět lidové melodie, písničky a tanec ke Schwarzenberskému kanálu. Úplně přirozeně doplnil svůj repertoár o taneční pásmo plavci, kterým chtěl Libín-S ukázat, jak se plavci za časů knížete Schwarzenberga u plavebního kanálu bavili. Plavci byli dalším programovým bodem na zvolenské scéně. Děvčata se představila v nových zelených krojích.

Libín-S Prachaticích nebyl jediným folklorním souborem, který odpoledne na Hlavní scéně vystupoval. Jen v sobotu odpoledne před ním to byly ještě dětský folklorní soubor Huncútik, soubor základní umělecké školy ve Zvolenu a folklorní soubor Poľana a na závěr ukrajinský soubor Polisjanka.
(Vloženo 12.06.2013, 12:42)
PŘÍPRAVA MEZINÁRODNÍHO SETKÁNÍ

Již počátkem července, tedy za necelý měsíc, se sjedou do Prachatic účastníci mezinárodního setkání plavců a vorařů. Jejich hostitelem bude prachatický folklorní soubor Libín-S.

V neděli 09.06.2013 se sešla na prvním setkání pracovní skupina, která se zabývala přípravou setkání. Zabývali se otázkami organizace, ekonomiky i logistiky.
(Vloženo 10.06.2013, 20:17)
KVĚTNOVÉ ČÍSLO ČASOPISU FOLKLOR

Časopis FOLKLOR květen 2013
Odběratelům časopisu Folklorního sdružení České republiky přišlo se zpožděním počátkem června květnové číslo časopisu FOLKLOR.

Z obsahu čísla:
- ZPĚVÁČEK 2013 - Vítězové regionálních kol míří do Velkých Losin. Finále soutěže Zpěváček 2013 se koná v neděli 12. května ve Velkém sále lázeňského domu Eliška ve Velkých Losinách;
- FOLKLORNÍ SDRUŽENÍ OSTRAVA - Jaro s Jaroslavem, aneb když děti tančí a zpívají - o přehlídce dětských folklorních souborů regionu Ostravy a Lašska;
- VELKÉ LOSINY - V.I.P. poselství "malým-velkým" zpěváčkům;
- DĚTSKÝ FOLKLORNÍ SOUBOR ROSÉNKA - Báboráková a Cílová si hrají, děti (ani publikum) nezlobí;
- NÁČELNÍK GENERÁLNÍHO ŠTÁBU ARMÁDY ČR - Generálporučík Petr Pavel: Tradice je důležitou součástí našeho života - rozhovor pro časopis FOLKLOR;
- OBJEKTIVEM ANTONÍNA VRBY - Jarní zpívání v Kyjově - fotoreportáž z jubilejního ročníku akce organizované Slováckým souborem Kyjov;
- LIDOVÝ ROK - Ohně živé - očistně pohanské i jidášsky posvěcené - o jarních obřadech s ohni;
- HORÁCKÉ FOLKLORNÍ SDRUŽENÍ - Děti v Jihlavě předvedly vše, co umějí - o krajské přehlídce dětských folklorních souborů;
- STAROSTA OBCE KOVÁŘOV - Pavel Hroch: I folklor přispívá k rozvoji jihočeského venkova;
- VELVYSLANEC ALŽÍRSKÉ DEMOKRATICKÉ A LIDOVÉ REPUBLIKY - J.E.Belaid Hadjem: Síla tradiční kultury je v jejím půvabu. Rozhovor pro časopis FOLKLOR;
- JUBILEJNÍ X. MFF MISTŘÍN - Čas folklorního quadrienále kyjovského Dolňácka;
- FEJETON VOJTĚCHA KOUBY - O termínech rituálu a fotografiích ve výloze;
- JURA PETRŮ / JUBILEUM - Čas šedesátin bohatýra folkloru z Kyjovska;
- Vzpomínání na Juru Tesauera aneb jak plynul život s hudbou a souborem;
- Rozhlase český děkujeme! Český rozhlas je nejstarším partnerem Folklorního sdružení České republiky;
- CIMBÁLOVÁ MUZIKA TECHNIK OSTRAVA - Karpatský epilog ve stylu definitivního loučení nejen s Janem Rokytou. Cimbálová muzika Technik končí po pětapadesáti letech činnosti;
- KOCAELI INTERNATIONAL TRADITIONAL CHILDREN´S FESTIVAL - Ostravička okouzlila v tureckém Izmitu;
- JIHOČESKÉ FOLKLORNÍ SDRUŽENÍ - Česko-rakouský projekt přeje zpěváčkům na jihu Čech;
- HOUSTON / SPRINGFEST 2013 - S lidovou písní za krajany v Texasu - valašský soubor Radhošť z Trojanovic a hudba Bohumíra Holuba z Frenštátu pod Radhoštěm navštívily na pozvání Czech Heritage Society texaský Houston;
- ORAVSKÉ KULTÚRNÉ STREDISKO - Čo všetko "prezradili" Kubínské krpčeky - o bohatém kulturním životě na Oravě;
- MUZEUM VOLYŇSKÝCH ČECHŮ V PODBOŘANECH - Neznámá tvář Jakuba Bursy - výstavě věnované tvůrcům lidové architektury v období 1780-1880 v Muzeu Volyňských Čechů v Podbořanech, která se koná od května 2013 do března 2014;
- FOLKLORNÍ KALENDÁŘ KVĚTEN 2013 (výpis akcí na jihu Čech):
* 19.05. Šumavský folklorní festival Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu, Sonnenwald (A), Zadní Zvonková (CZ);
* 25.05. Šumavský folklorní festival Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu, Jelení Vrchy / Nová Pec;
* 30.05. Jihočeský folklorní festival, Kovářov
Květnové číslo časopisu FOLKLOR bude uložen ve zkušebně folklorního souboru Libín-S Prachatice.
(Vloženo 10.06.2013, 15:52)
LIBÍN-S PRACHATICE BUDE HOSTITELEM MEZINÁRODNÍHO SETKÁNÍ

ŠUMAVA - BÖHMERWALD 2013
Již za necelý měsíc bude folklorní sdružení Libín-S Prachatice hostitelem mezinárodního setkání plavců a vorařů. Do Prachatic se sjedou 4. července členové plaveckých a vorařských spolků z různých koutů Evropy.

Co mají plavci a voraři společného s folklorem?

Před více než dvěma sty lety byl postaven na Šumavě plavební kanál, kterému se tehdy říkalo Krumlovsko-vídeňský, který propojil schwarzenberské česko-krumlovské panství na severních úbočích Šumavy přes hlavní evropské rozvodí v bývalém revíru Svatý Tomáš s řekou Große Mühl a po ní i s Dunajem, aby bylo možné dopravovat palivové dříví ze Šumavy do císařského hlavního města Vídně. Podél plavebního kanálu byli rozestavěni plavci, nejvíc jich bylo potřeba u ústí Große Mühl do Dunaje, celkem 300 až 350. Tolik volných lidí v okolí nebylo, proto pravidelně přicházely celé skupiny mladých mužů a žen z jižních Čech. Plavci velmi tvrdě pracovali od pěti ráno do sedmi ráno. Ředitel českokrumlovského panství očekával, že po celodenní námaze padnou unaveni na lože. Mýlil se, ale jednak to byli Češi, navíc směsice mladých mužů a žen, večer často vytáhli z domova přinesené housle, citery a v Čechách tehdy ještě obvyklé dudy, a pak se povídalo, zpívalo, hrálo a tancovalo, přestože tanec není tím nejlepším způsobem k odpočinutí unavených údů. Nad Dunajem tak zněly české písně, melodie.

Už dávno se neplaví Schwarzenberským plavebním kanálem, jak říkáme tomu kanálu dnes. Folklorní soubor Libín-S Prachatice přinesl k plavebnímu kanálu hranice překračujícím projektem Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu opět lidové písničky, lidovou muziku, tanec, ale také ukázky plavení dříví, vyprávění pohádek z obou stran Šumavy, poutní mši svatou u Rosenauerovy kapličky. Aktivity u Schwarzenberského plavebního kanálu přivedly Libín-S v roce 2006 mezi členy Mezinárodní asociace plavců a vorařů. Členské spolky z 11 států Evropy se každý rok scházejí, letos vyšla řada na Šumavu ke Schwarzenberskému plavebnímu kanálu.
Plavci a voraři se setkají poprvé ve čtvrtek 4. července v Prachaticích na společné večeři v Národním domě.

V pátek 5. července se kolona autobusů přesune do hornorakouského Schläglu, kde je v klášterním kostele nejdříve pozdraví opat schlägelského premonstrátského kláštera Matin Felhofer, zazní krátký varhanní koncert. Plavci a voraři se potom rozdělí do třech skupin - první se přesune do nedalekého Aigenu, to budou delegáti plaveckých spolků, kteří se zúčastní valné hromady Mezinárodní asociace plavců a vorařů, druhá si prohlídne expozici Kulturní dědictví regionu horní Mühlviertel, poslední se zúčastní exkurze do jediného rakouského klášterního pivovaru. Během dopoledne se ty dvě poslední skupiny vystřídají. Po obědě všichni přejedou na rakousko-české hranice do Sonnenwaldu ke Schwarzenberskému plavebnímu kanálu. Tam bude přichystána, ovšem nejenom pro účastníky mezinárodního setkání plavců a vorařů, ale pro další rakouské a české návštěvníky Šumavy ukázka plavení dříví v úseku, který během loňského roku zrekonstruovala Správa Národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava.

Sobotní dopoledne bude věnováno Schwarzenberskému plavebnímu kanálu na Jeleních Vrších. Úvod bude u romantického horního portálu plavebního tunelu, kde nejdříve zazní lidové melodie v podání folklorního souboru Libín-S Prachatice, potom se zde budou vyprávět pohádky z obou stran Šumavy. Hlavní program bude probíhat na pódiu nedaleko křižovatky na Jeleních Vrších, kde se budou střídat Libín-S Prachatice se svými hosty, především s folklorní skupinou Volkstanzgruppe Böhmerwald z Lince, budou zde probíhat plavecké soutěže. V pravé poledne by na hladinu plavebního kanálu měly být vhozeny 12 metrů dlouhé klády, začne plavení dříví. V odpoledních hodinách odjedou plavci a voraři i se svými hosty do Prachatic, kde se bude zhruba o půl šesté konat slavnostní průvod všech účastníků v jejich tradičních plaveckých, vorařských nebo lidových krojích. Očekává se, že do průvodu se vydá 200 až 250 plavců, vorařů a členů folklorních souborů. Cílem průvodu bude Parkán, kde proběhne závěrečný ceremoniál s předáním praporu Mezinárodní asociace plavců a vorařů organizátorům dalšího ročníku mezinárodního setkání plavců a vorařů v lotyšském Strenči.

Neděle bude závěrečným dnem, kdy se plavci a voraři vydají do Českého Krumlova, aby po prohlídce města položili věnec k pamětní desce stavitele Schwarzenberského plavebního kanálu Josefa Rosenauera.
Většina akcí mezinárodního setkání plavců a vorařů ve Schläglu, na rakousko-českých hranicích v Sonnenwaldu, na Jeleních Vrších, průvod v Prachaticích i položení věnce u pamětní desky Josefa Rosenauera v Českém Krumlově, bude přístupná veřejnosti. Budeme rádi, když na nich bude co nejvíce diváků. Vstup na jednotlivé akce bude volný či dobrovolný.
Záštitu nad mezinárodním setkáním plavců a vorařů přijaly tyto osobnosti - Karel Schwarzenberg, první místopředseda vlády České republiky a ministr zahraničí; - Alena Hanáková, ministryně kultury České republiky - Ferdinand Trauttmansdorff, velvyslanec Rakouské republiky v České republice; - Ivana Červenková, Chargé d´affaires a.i. velvyslanectví České republiky v Rakouské republice; - Tomáš Jirsa, senátor; - Jiří Zimola, hejtman Jihočeského kraje; - Josef Pühringer, zemský hejtman spolkové země Horní Rakousy; - Martin Malý, starosta města Prachatice; - Jakub Koželuh, starosta obce Nová Pec.
Evropská unie
Projekt Mezinárodní setkání plavců a vorařů ŠUMAVA - BÖHMERWALD 2013 je spolufinancován z prostředků Evropské unie - z Fondu malých projektů Jižní Čechy - Horní Rakousko. Partenery projektu jsou Libín-S Prachatice a Tourismusverband Böhmerwald.
Mezinárodní setkání plavců a vorařů ŠUMAVA - BÖHMERWALD 2013 je i součástí projektu Schwarzenberský plavební kanál - kulturní dědictví ožívá, jehož partnery jsou Správa Národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava, Lesy České republiky, s.p., a Tourismusverband Böhmerwald. Tento projekt je spolufinancován z prostředků Evropské unie z programu "Evropská územní spolupráce Rakousko - Česká republika 2007-2013".
Partnery hostitele mezinárodního setkání plavců a vorařů - tedy folklorního sdružení Libín-S Prachatice - jsou: - Správa Národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava; - Tourismusverband Böhmerwald; - Lesy České republiky, s.p.; - Folklorní sdružení České republiky;
Mediálními partnery mezinárodního setkání plavců a vorařů jsou: - Český rozhlas České Budějovice; - časopis Vodní hospodářství.
Mezinárodní setkání plavců a vorařů je součástí šumavského folklorního festivalu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu, který je členským festivalem Folklorního sdružení České republiky.
Mediálními partnery členských festivalů Folklorního sdružení České republiky jsou: - Český rozhlas; - Mediatel; - Dětská tisková agentura; - Literární noviny; - FOLKLOR; - Borovice.cz; - Radio Proglas.
(Vloženo 08.06.2013, 10:29)
FOTOREPORTÁŽ ZE ZAHÁJENÍ SEZÓNY V NOVINÁCH
Fotoreportáž v týdeníku 5 plus 2 dny
V týdeníku 5 plus 2 dny vyšla fotoreportáž ze zahájení plavební sezóny na Jeleních Vrších 25.05.2013.
(Vloženo 05.06.2013, 20:34)
LIBÍŇÁCI BYLI HOSTY PLZEŇSKÉHO RÁDIA

Pozvání do křesel hostů v sobotním pořadu "Náš host" plzeňského studia Českého rozhlasu 18. května přijaly hned dvě členky folklorního souboru Libín-S Prachatice - primáška Helena Dvořáková a tanečnice Jana Holá. Na druhé straně studiového stolu byla u mikrofonu redaktorka a moderátorka Michaela Vondráčková. Trojice si povídala o činnosti folklorního souboru Libín-S Prachatice a o blížícím se zahájení plavební sezóny. Během rozhovoru rozhlasáci zavolali i plavebnímu řediteli Hynkovi Hladíkovi. Zastihli ho v Českém Krumlově, kde právě prováděl německé turisty. Hynek Hladík krátce posluchače seznámil s historií Schwarzenberského plavebního kanálu a s projektem Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu, dostal i čas na pozvánku na nejbližší akce - na zahájení plavební sezóny u hraničního potoka Pestřice / Rothbach u rakouské osady Sonnenwald v neděli 19. května a o týden později, v sobotu 25. května na dokončení oslav zahájení sezóny na Jelení Vrchy. Tam se bude hrát, zpívat, tancovat, vyprávět pohádky i plavit dříví.

Pro rozhovor se členkami folklorního souboru má Michaela Vondráčková dostatečnou kvalifikaci. Zpívá totiž v souboru lidových písní a tanců Jiskra, je častou moderátorkou folklorních festivalů či vystoupení, je ředitelkou Mezinárodního folklorního festivalu CIOFF® Plzeň.

Paní redaktorka však zná i Schwarzenberský plavební kanál, často se podél něj vydává na kole.
Program "Náš host" ze soboty 18.05.2013 je uložen na adrese archivu plzeňského studia Českého rozhlasu.
(aktualizace 03.06.2013 09:23)
PLAVEBNÍ SEZÓNA BYLA 25. KVĚTNA ZAHÁJENA I NA JELENÍCH VRŠÍCH

Pozvánka na zahájení sezóny na Jeleních Vrších
V letošním roce došlo k rozhodnutí, že zahájení plavební sezóny, tedy i dalšího ročního šumavského folklorního festivalu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu bude rozděleno do dvou dnů. Minulý týden, v neděli 19. května, za krásného slunečného počasí letos poprvé plula polena na česko-rakouských hranicích mezi českou Zvonkovou a rakouským Sonnenwaldem, hrála k tomu rakouská dechovka quatRo, tento týden v sobotu 25. května bylo slavnostní zahájení na Jeleních Vrších.

Když se podíváme na fotografie z květnových akcí na Jeleních Vrších, vždycky svítilo sluníčko, nebo alespoň na nějakou dobu vykouklo z mraků, snad nikdy nebylo vyloženě škaredé počasí.

Předpověď počasí na sobotu 25. května nebyla zdaleko tak pozitivní. Zataženo, přeháňky nebo déšť, ve vyšších polohách sníh s deštěm, nebo sněhové přeháňky, teplota 8 stupňů, na horách 5. Taková předpověď není dobrou pozvánkou na akci pod širým nebem.
Když jsme vyjížděli z Prachatic, svítilo dokonce sluníčko, chladno bylo, ale celou cestu počasí vypadalo nadějně. Hraniční hřeben Smrčiny, Plechého a Třístoličníku byl ovšem hrozivě schován v mracích. Na Jeleních Vrších měli už členové folklorního souboru Libín-S Prachatice rozbalený stánek, sezení pod bílým stanem, na dálku voněly čerstvě opečené klobásky, káva...
O půl dvanácté začala na pódiu zdejšího malého amfiteátru hrát kapela souboru Libín-S, připraveni byli tanečníci i tanečnice... Otevíracím kouskem programu byl již tradičně Bavorov. Diváky by v tom okamžiku bylo možné spočítat na prstech.
Plavební sezóna začíná Bavorovem
...Kdyby byl Bavorov, co Prachatice, dal bych ti hubiček na statisíce. Ale že je za vodou, za vodičkou studenou. Nedám ti má milá ani jedinou. Ale že je za vodou za vodičkou studenou, nedám ti má milá ani jedinou..."

Členové folklorního souboru Libín-S Prachatice jsou nejen z Prachatic, ale také z Bavorova, z blízkého i vzdálenějšího okolí jihočeského okresního města.

Vedoucí souboru Helena Svobodová přivítala první diváky, trochu jich přibylo, přece jenom ta písnička a dění na pódiu přilákala další, doplnil ji plavební ředitel Hynek Hladík. Přes nepříznivé počasí, zatím ale stále neprší, se program pomalu rozjíždí. Začíná program 16. novodobé plavební sezóny.
Zahajovací slova Heleny Svobodové
Slepice, to je humorné taneční pásmo, kterému bez nutnosti překládat rozuměli diváci v Maďarsku, v Rakousku, v Německu, úplně stejně jako loni v Americe, kde byl soubor na mezinárodním folklorním festivalu International FolkFest Murfeesboro ve státě Tennessee. Všude se bavili, smích přece jen zahřál řídké řady zmrlých diváků na Jeleních Vrších.
Slepice
"Kohouti" Honza s Jirkou bojovali o tu svoji "slepičku" Janu, ve strkanici zvítězil Honza a pak si ji hrdým krokem odvedl. I mezi "slepicemi" došlo k soupeření o "kohouta", "slepičky" byly obskočeny, úplně na závěr "slípky" snesly před zraky diváků vajíčka, ba dokonce barevná.
Hoši

Kapela

Bába
Úlohu převzali chlapi. Dalším bodem programu byla totiž píseň Hoši a následoval mužský tanec Bába.
Ve čtvrtek přivezl Hynek z tiskárny nové pohlednice folklorního souboru Libín-S Prachatice, které zatím ze souboru nikdo neviděl, možná ani netušil, že budeme mít nové a také pohledy Schwarzenberského plavebního kanálu a plakát a pohledy připravovaného mezinárodního setkání plavců a vorařů ŠUMAVA - BÖHMERWALD 2013. Přichystaná byla lahvička sektu.

"Když vyjde nová knížka, nebo nové cédéčko, tak se křtí šampaňským. My jsme vydali nové pohledy a pokřtíme je s vámi!"

Rána, vyletěl špunt a sprška ušlechtilých bublinek zkropil čtyři páry pohlednic.
Schwarzenberský plavební kanál

Libín-S

Libín-S
Helena Svobodová po křtu pohledů uvedla další taneční pásmo - Čížeček. Čížeček byl dosud prezentován na veřejnosti jen jednou. Měl svou premiéru v dubnu v Prachaticích, pod širým nebem u Schwarzenberského plavebního kanálu si zažil premiéru až při zahájení plavební sezóny na Jeleních Vrších.

Je to autorské pásmo, autorem hudební úpravy je Jiří Vopálka, choreografii "má na svědomí" Helena Svobodová.
Čížeček

Čížeček
Hynek zahlédl mezi diváky i Rakušany, Helmuta Wittmanna, vypravěče pohádek a Gottharda Wagnera a jeho tři přátele. "Folklorní soubor Libín-S Prachatice navázal před mnoha lety svým projektem Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu navázal na dřívější projekt rakouského kulturního spolku SUNNSEITN Kulturachse Schwemmkanal - Kulturní osa plavební kanál. V rámci toho projektu se několik let za sebou konaly u Schwarzenberského plavebního kanálu kulturní akce, Libín-S Prachatice byl vždycky u toho. Podél plavebního kanálu v Rakousku i v Čechách, "vyrostlo" několik moderních skulptur, z nichž jedna je na území obce Nová Pec. Je to Strážce prachatického sochaře Davida Svobody, která stojí v místě odbočení Želnavského smyku ze Schwarzenberského kanálu. Jejím majitelem je SUNNSEITN, na základě smlouvy mezi SUNNSEITN a obcí Nová Pec je obec nájemcem, který je povinen platit roční nájemné ve výši parohového knoflíku." Tím parohovým knoflíkem byla myšlena myslivecká brož vyrobená z jeleního parohu, většinou z růžice.

Plavební ředitel pozval na pódium starostu obce Nová Pec Jakuba Koželuha a předsedu SUNNSEITN Gottharda Wagnera, aby před zraky diváků byla platba provedena. Starosta Koželuh vytáhl z kapsy parohový knoflík, který býval nejspíš na myslivecké košili. Obyčejný parohový knoflíček, to nebyl ani knoflík. Ztrácel se na natažené ruce starosty.
Knoflíček
Nedovedete si představit obličej Gottharda!
Předání knoflíčku
Starosta, když měl ovšem v další kapse ještě krabičku, kterou předal do ruky překvapenému Gotthardovi.

Gotthard Wagner poděkoval slovy: "V minulých letech jsem dostal různé parohové knoflíky, některé byly velké jiné menší, dnes to byla ale nejdřív opravdu minimalizace... Peněz je v poslední době čím dál tím méně, ale naše přátelství roste!"
Gotthard Wagner
Kapela spustila Doudlebskou polku, ta je v repertoáru všech jihočeských folklorních souborů. Do kola se přidali diváci, malá dívenka se "kroutila" nedočkavě v tanci, když ji přišel vyzvat k tanci Vašek, vzal ji do náručí a už se točili v kole.
Doudlebská
Helmut Wittmann, pro kterého přišla Helča, určitě umí líp vypravovat pohádky než tancovat.
Doudlebská
Již řadu let ke Schwarzenberskému plavebnímu kanálu patří taneční pásmo folkorního souboru Libín-S Prachatice Plavci.

Jak se vůbec dostal folklor ke Schwarzenberskému plavebnímu kanálu?

Před více než dvěma sty lety, kdy se plavebním kanálem plavilo dříví ze schwarzenberského českokrumlovského panství na severních úbočích Šumavy pro císařské hlavní město Vídeň, plulo dříví nejdřív kanálem, potom řekou Große Mühl k ústí do Dunaje, kde bylo třeba je vytáhnout a připravit k další dopravě do Vídně. Na tuhle práci bylo třeba 300 - 350 plavců. Tolik volného personálu v okolí nebylo, proto každoročně přicházely celé skupiny dělníků z jižních Čech. Plavci tvrdě dřeli od pěti ráno do sedmi večer. Ředitel panství předpokládal, že po práci padnou unaveni na lože. Nebylo tomu tak. Skupiny českých plavců tvořily skupiny mladých mužů a žen, navíc to byli Češi, takže téměř každý večer vytáhli z domova přinesené housle, citery a v Čechách tehdy ještě obvyklé dudy, hrálo se, zpívalo, ba i tancovalo, "přestože tanec není tím nejlepším způsobem k odpočinutí unavených údů", jak píše ředitel panství Ernst Mayer v roce 1828, určitě se vyprávěly různé i neuvěřitelné historky, možná pohádky.

Soubor Libín-S Prachatice přivedl lidové písničky, melodie, tanec ke kanálu. A to byl první krok k tanečnímu pásmu Plavci.

Sotva Helena Svobodová uvedla Plavce, padly první kapky deště. Muzikanti stačili ještě spustit, ale rychle končili, úprkem běželi pod převis nedalekého zamčeného seníku. Už to vypadalo, že se bude pokračovat, ke kapkám deště se přidala mokrá ledová krupice, všechno to padající přidalo na intenzitě. Další útěk, běželi nejen muzikanti, diváci a tanečníci, běželi do stodoly domu č.p. 3, ve které je expozice o plavebním kanálu.

Otřít nástroje, čela, za chvilku kapela spustila znovu, roztočil se tanec Plavci. Ti dnešní plavci byli trochu jiní, místo nemocného Standy zaskočila s plavebním hákem Libuška.
Plavci

Plavci
Před stodolou měli rozbalené svoje stánky lidoví řemeslníci. Mezi nimi i košíkář Jaroslav Kolafa z Těšínova u Protivína.
Plavci
První blok písniček, muziky a tanců folklorního souboru Libín-S Prachatice pomalu končil. Přichází rozlučkový tanec V Prachaticích.
Před stodolou měli rozbalené svoje stánky lidoví řemeslníci. Mezi nimi i košíkář Jaroslav Kolafa z Těšínova u Protivína.
V Prachaticích
Libínskou kapelu vystřídal Gotthard Wagner se svými dvěma přáteli - housle, štýrská harmonika a latinsko-americké perkuse, trojice si říká "Wiandawö" (je to snad hornorakousky, německy to prý znamená "es ist, wie es ist", moc podobně to nezní, česky tedy "je to, jak to je"). Zazněla hornorakouská melodie v podání zvláštního tria.
Wiandawö
Před stodolu vyšel Helmut Wittmann v šedé pelerině a zatroubil do třech stran na kravský roh. Za chvilku zazněla v podání "pohádkové babičky" Helenky z Prachatic (Heleny Svobodové) a "skřítka ze Solné komory" Helmuta (Helmuta Wittmanna) první z pohádek - O jehle, hadru a biči. Vypráví se česky a hornorakousky. Děti seděli na schůdku, někteří dospělí stáli ve vratech. Všichni napjatě poslouchali. "Vor langer, langer Zeit, was es gestern oder heute..." "Před dávnými a dávnými časy, bylo to včera, bylo to dnes...", vypravěči začali vyprávět pohádku...
Pohádky z obou stran Šumavy
Vypravěče vystřídalo trio Wiandawö, tentokrát zazněla melodie Jižní Ameriky. Trojice je totiž složena ze dvou Rakušanů - Gottharda, Mischy (to není zrovna moc německé jméno, spíš mi zní jako Míša) a jednoho Urugayce - Sergia.
Wiandawö
Druhou pohádkou byla ta o tom, Jak vodníkovi Žbluňkalovi uplavalo prádlo z knihy pohádek Ivo Stehlíka Dřevorubecké pohádky.

Tahle pohádka patří, stejně jako tanec Plavci, stejně jako plavení dříví ke koloritu květnových a srpnových Setkání s tradicí... Dovedete si představit, co všechno nastalo, když vodník ze Schwarzenberského plavebního kanálu se zapomněl podívat po zimním odpočinku do vodnického kalendáře a dal se v den plavení dříví do velkého prádla? A víte vůbec, co to je pro vodníka velké prádlo?

No jestli jste tuhle pohádku v podání této česko-rakouské dvojice neslyšeli, tak přijeďte někdy příště, třeba letos 6. července nebo 11. srpna!
O vodníkovi Žbluňkalovi
Pohádky dozněly, ono se v kanálu, který vede jen několik metrů od vrat do stodoly, něco děje. Vodník Žbluňkal by už do kanálu jistě žádné prádlo nedával. Wiandawö se přestěhovali mezi vrata a spustili. Za chviličku se k nim přidal kapelník souboru Libín-S František Jordák s houslemi, netrvalo dlouho s bílými houslemi tu byla Slávka, taky libíňačka a improvizovaně vzniklé kvinteto střídalo lidové melodie rakouské, české či latinsko-americké.
Rakousko-uruguaysko-české kvinteto
Blížila se půl třetí. "Plavci, pojďte za mnou, jdeme na plavení!", volal plavební ředitel Hynek Hladík.
Kousek od stodoly potkala Helena Svobodová babičku, jak jí říkáme. Představte si, té dámě bylo loni rovných sto let!
Helena s babičkou
Lidí najednou přibylo, možná to bylo tím, že právě nepršelo. Dvě stovky se jich shromáždily na okraji lesa pod lesovnou.

Hynek Hladík přečetl svůj druhý letošní plavební rozkaz:

Plavební rozkaz č.2/2013
k provedení ukázkové plavby dříví

Nařizuji tímto provést ukázkovou plavbu dříví v sobotu dne 25. května 2013 na Jeleních Vrších.

Plavbu nařizuji provést od lesovny na Jeleních Vrších zhruba 50 sáhů za hranicí prvního a druhého úseku po potok Hučice cca 20 sáhů před sáhovým kamenem 34.

Splaveno bude zhruba 1/2 sáhu dlouhého a 1/2 sáhu palivového dřeva.

Nařizuji dále, aby se k plavbě dostavil v dostatečném počtu plavební personál s potřebným nářadím.

Nástup personálu bude o půl třetí hodině po poledni.

Plavebnímu personálu i případným divákům nařizuji, aby se chovali dle mých rozkazů a dbali všech bezpečnostních opatření, aby nedošlo ke ztrátám na životech či úrazům.
Plavení začíná
"Plavci, někteří jste neuposlechli můj rozkaz a dostavili jste se bez plavebních háků! Proč? Kdo nemá hák, někdo si vezměte háky, které leží tamhle na mostku, ostatní budete vhazovat. První půjde do vody dlouhé dříví!"

Nastalo vhazování. Plavební ředitel ještě stačil upozornit, aby plavci vhazovali opatrně, aby ho nikdo nepostříkal, a už lítala polena tak šikovně, aby ho sprška dostihla.
Vhazování
Po půl druhém kilometru dospěly klády a polena až k Hučici, plavci se dávají do práce a vytáhli všechno plavené dříví.
Vytahování dřeva
"Dovolte, abych poděkoval plavcům, kterými dnes byli lesníci Územního pracoviště Stožec se sídlem v Nové Peci. Prosím Vás o potlesk pro ně jako poděkování!"

Ozval se aplaus, a plavební ředitel pokračoval: "Včera měl jeden z plavců, Roman, narozeniny. Dovolte, abych mu popřál a dal mu tuhle placatici!" "Ne, není to rum ze severní Moravy, je to originální tuzemák z Jindřichova Hradce!", zněla odpověď na připomínku od diváků, kteří připomněli metanolovou aféru. Plavení dříví skončilo.

Bylo však ještě odpovědět na spoustu zvídavých dotazů.
Uprostřed oslavenec s placaticí
Když došel plavební ředitel zpátky na Jelení Vrchy, bylo už skoro po všem. Stačil se ještě rozloučit s Helmutem, který byl právě na odjezdu. Druhou porci pohádek tak nestihnul.
Helmut před odjezdem
Ani folkloru si neužil. Přišel o taneční pásmo Jarmark, o pásmo Hospoda, o tanec se šavlemi Martin, o Dřeváky. Po pódiu právě tancoval kůň z tanečního pásma Koně. Kůň za chvilku z pódia utekl, běžel mezi diváky.
Kůň mezi diváky
Zbýval už jen závěrečný rozlučkový tanec V Prachaticích. Druhou část zahájení plavební sezóny a šumavského folklorního folklorního festivalu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu pronásledovalo sice špatné počasí a s tím spojená malá účast diváků, ale podařilo se splnit všechny programové body.

Plavební sezóna na Schwarzenberském plavebním kanálu byla zahájena! Byl otevřen šumavský folklorní festival Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu.
Akce zahájení plavební sezóny byly součástí hned dvou projektů podpořených z prostředků Evropské unie - z Fondu malých projektů Jižní Čechy - Dolní Rakousko - Horní Rakousko:
- Schwarzenberský plavební kanál - kulturní dědictví ožívá, projekt partnerů Správa Národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava, Lesy České republiky, s.p. a Tourismusverband Böhmerwald
- Šumavský folklorní festival Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu, projekt partnerů Libín-S Prachatice a Tourismusverband Böhmerwald

Projekt Šumavský folklorní festival Setkání s tradicí na Schwarzenberském podpořil státní podnik Lesy České republiky a Město Prachatice.

Šumavský folklorní festival Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu je jedním ze členských festivalů Folklorního sdružení České republiky. Mediálními partnery jsou Český rozhlas, Český rozhlas České Budějovice, Rádio Proglas, Mediatel, TV NOE, Dětská tisková agentura, www.borovice.cz, Literární noviny, časopis Folklor, časopis Vodní hospodářství.
Program Evropská území spolupráce A-CZ Evropská unie

Lesy České republiky, s.p. Národní park a chráněné krajinné oblasti Šumava Tourismusverband Böhmerwald Město Prachatice

Folklorní sdružení České republiky
(Vloženo 26.05.2013, 15:21)
NA SETKÁNÍ PLAVCŮ A VORAŘŮ PŘIJEDOU I LIDOVÍ TANEČNÍCI Z LINCE

Před časem se obrátil předseda folklorního sdružení Libín-S Prachatice Hynek Hladík na představitele Hornorakouského vlasteneckého a krojového spolku / Heimat- und Trachtenverein Oberösterreich se žádostí o zprostředkování kontaktu na nějakou hornorakouskou skupinu lidového tance, nebo na nějaký vlastenecký či krojový spolek, který by se chtěl účastnit některé z akcí šumavského folklorního festivalu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu. Vedle toho např. při Barvířském trhu v hornorakouském Gutau nabídnul místní skupině lidového tance / Volkstanzgruppe Gutau účast na mezinárodním setkání plavců a vorařů ŠUMAVA - BÖHMERWALD 2013. Gutauští se o účasti rozhodují.
Vedení Heimat- und Trachtenverein Oberösterreich předalo žádost linecké skupině Volkstanzgruppe Böhmerwald. Právě dnes přišla odpověď od linecké skupiny lidového tance Böhmerwald. Volkstanzgruppe Böhmerwald je zaměřena na lidové tance z jižních Čech, z Bavorska a z hornorakouského regionu Mühlviertel, který s oběma oblastmi hraničí.
Volkstanzgruppe Böhmerwald
Volkstanzgruppe Böhmerwald působí už od roku 1974, příští rok bude tedy slavit 40. jubileum.

Několik párů tohoto hornorakouského souboru, když se dozvědělo o přípravách mezinárodního setkání plavců a vorařů na Šumavě a o nabídce folklorního souboru Libín-S Prachatice, se rozhodlo se počátkem července vydat na českou stranu Šumavy i s muzikantem.

Předseda Volkstanzgruppe Böhmerwald Rainer Ruprecht pozval Jihočechy na nejbližší akci v pátek 24. května u májky na lineckém Hlavním náměstí a hlavně na oslavy 40. výročí souboru v lednu příštího roku.
Z jižních Čech okamžitě "letěla" elektronickou poštou odpověď. "Do Lince se příští týden nedostaneme, ale naši účast na oslavách výročí mohu přislíbit. Budeme rádi, když Volkstanzgruppe Böhmerwald vystoupí při mezinárodním setkání plavců a vorařů a zúčastní se sobotního průvodu Prachaticemi!", odpověděl Hynek Hladík.
Ve čtvrtek 23. května se v Linci poprvé setkali zástupci obou folklorních souborů - Libín-S Prachatice zastupoval předseda Hynek Hladík, Volkstanzgruppe Böhmerwald representoval Robert Koch. U kávy navzájem představili své soubory, Hynek Hladík zrekapituloval aktivity souboru Libín-S Prachatice u Schwarzenberského plavebního kanálu a popsal vznik hranice překračujícího projektu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu, který přešel v šumavský folklorní festival Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu.

Libín-S Prachatice je od roku 2006 členem Mezinárodní asociace plavců a vorařů. Členské spolky Asociace se pravidelně setkávají při mezinárodních setkáních. Např. v roce 2012 proběhlo setkání Katalánsku v La Pobla de Segur, o rok dřív v Bremerhavenu na severu Německa, v roce 2010 v severoitalském Roveretu, atd. V letošním roce bude hostitelem právě Libín-S, hosté z celé Evropy se zúčastní akcí u Schwarzenberského plavebního kanálu. Plavební kanál prochází od bavorských hranic po českém území, dále pokračuje Rakouskem, aby se vrátil zpět do Čech a došel do svého závěru opět na rakouském území. I mezinárodní setkání překročí státní hranice. Bude to poprvé, co mezinárodní setkání proběhne na území dvou států. Libín-S chce pozvat rakouský soubor na 6. července, kdy bude program probíhat nejprve na Jeleních Vrších, v pozdním odpoledni se bude konat průvod a závěrečná ceremonie v Prachaticích. Libín-S má zájem na tom, aby se rakouský soubor zúčastnil i odpoledního programu v Prachaticích.

Robert Koch informoval, že zítra, tedy v pátek 24. července, vystoupí Volkstanzgruppe Böhmerwald na lineckém Hlavním náměstí. Při zítřejším setkání souboru v Linci bude informovat o dnešním setkání a o nabídkce na vystoupení v rámci mezinárodního setkání plavců a vorařů na Jeleních Vrších a v Prachaticích. Robert Koch předpokládá, že na Jelení Vrchy a do Prachatic přijede minimálně 5 párů se štýskou harmonikou.

Oba zástupci folklorních souborů vyjádřili potěšení nad dnešním setkáním a nad budoucí spoluprací souborů.
(Aktualizace 23.05.2013 22:18)
BARVÍŘSKÝ MODROTISKOVÝ TRH V GUTAU

V okolí hornorakouského Gutau bylo v neděli 5. května 2013 rušno. Skoro to vypadalo, že Gutau se stává středem Horních Rakous, auta do Gutau přijížděla od Lince, od dolnorakouského Zwettlu i od Freistadtu. Po desáté hodině už byla všechna parkoviště zaplněná, hasiči naváděla další auta na posekané louky okolo vesnice. V Gutau už o půl deváté začal velký barvířský trh.
V Gutau už roce 1878 začala tradice rodinné barvířské firmy Wagner, která se zabývá modrotiskem. Díky modrotisku od Wagnerů, který proslavil Gutau se obec v neděli 5. května 2013 "oblékla" do modrého, ostatně po celý rok je indigová modř barvou Gutau.
Barvířský trh v Gutau
Když jsme přicházeli, na návsi u kašny právě tancovali chlapi z folklorního souboru Volkstanzgruppe za doprovodu akordeonu tanec s klobouky.
Volkstanzgruppe Gutau
Na pódiu pak hovořili pan starosta, politici, my se vydali po návsi prohlídnout stánky. Hned na začátku jsme se zastavili u stánku místní barvířské firmy Wagnerů. No zastavili, museli jsme se "probojovat" hroznem dalších zájemců.
Stánek s modrotiskem od Wagnerů

Stánek s modrotiskem od Wagnerů
Politiky na pódiu vystřídal sbor místní školy (Volkschule Gutau, lidová škola, odpovídá našemu 1. stupni), všichni "prckové" jsou oblečeni do krojů, samozřejmě, že z modrotisku. Na na stolech na zahrádce hostince Höller na návsi mají ve vázičkách ty nejvhodnější kytičky k modrotisku - pomněnky, ty vázičky byly obaleny čím jiným, než modrotiskem.
Pomněnky
Prohlíželi jsme zboží u řady trhovců. Támhle je stánek druhého rakouského výrobce modrotisku, rodiny se zvláštním jménem - Koó z nejvýchodnější spolkové země - Burgenlandska! Jejich specialitou je oboustranný potisk, při čemž na lícové i rubové straně jsou různé vzory.
Na návsi, v okolních ulicích i ve farním sále je šedesát devět stánků, převážně s různými textilními řemeslnickými výrobky. My ale hledáme hlavně jeden stánek, stánek rodiny Danzingerů. Přestože to jméno zní německy či rakousky, u stánku jsme se domluvili česky. Sem do Gutau přijeli Danzingerovi z Olešnice na Moravě.

Modrotisková dílna je v Olešnici už nejméně od roku 1816. S nezměněnou technologií výroby pracují od roku 1849. Barvířská tradice rodiny sahá až do 16. století.

U Danzingerů jsme si vybrali. "Byli jste už někdy u nás v Olešnici?", ptal se pan Danzinger. "Ne, nebyli, to víte my to k vám máme daleko, blíž to bylo sem, k vám do Olešnice by jsme jeli asi 300 kilometrů, sem do Gutau jsme jeli asi sto."
Stánek Danzingerů
Další kroky nás vedly do farního sálu. Už u vchodu tu voněla káva, nabízí se ve farní kavárně. Hned vedle vchodu je malý stánek Altstadt-Atelier Manuely Eibensteinerové z Freistadtu. Na prodej jsou tu miniaturní obrázky malované na skle s obrázky svatých. Já jsem našel obrázek Sv. Heleny, mám dárek "z pouti" pro moji Helču.

U vedlejšího stánku je velká cpanice. Na prodej je tu velké množství dřevěných "razítek", malinkatých, malých i velkých či ještě větších, na potisk textilu speciálními textilními barvami. Jedna z prodavaček potře "razítko" indigovou barvou, pak tiskne na list papíru různé vzory napojením otisků. Doplní ještě úplně malinkaté kytičky. Paní přede mnou si bere malé i větší razítko, modrou barvu, jako inspiraci dostává orazítkovaný list papíru, povídání o tisku... Konečně se mi podařilo se procpat k prodejnímu pultu, rychle vybírám také dvě razítka, nastává rituál s otiskováním navázaných vzorů. Ještě bereme barvu, dostáváme potištěný list papíru. Čeká nás ještě barvířské muzeum.
Ve staré barvírně, ve které je dnes Barvířské muzeum, se barvilo ještě v roce 1968, právě tady vznikal v Gutau modrotisk. V muzeu se dozvíte, jak vzniká modrotisk, průvodkyně s nadšením vykládá, jak se tisknou vzory tzv. rezervážní směsí, která poté brání v proniknutí barvy k látce, jak dlouho lněná, bavlněná látka, či hedvábí potištěná směsí z arabské gumy a jílovité zeminy musí schnout, jak a čím se barví, proč některý modrotisk je tmavší než jiný, jak nabarvené látky schnou. Látky s modrotiskem jsou v Rakousku velmi oblíbené pro tady běžně nošené ženské kroje - dirndly, ty mohou být na denní nošení, ale také dirndly společenské.
Modrotisk
Co je to modrotisk

On vlastně termín modrotisk vlastně není správný. Při výrobě modrotisku se netiskne modrou barvou. Na dřevěné či kovové modely (razítka) se nanese rezervážní směs, jejíž složení je přísným tajemstvím jednotlivých barvířů, vždy se jedná o směs arabské gumy a jílovité zeminy. Modely jsou vyrobeny převážně ze dřeva, hruškového, lipového, ořechového, teakového, nebo z mosazi. Modely jsou poté otisknuty na látku. Po potištění potom látky dlouho pomalu schnou, může to být i tři týdny. Teprve potom přijde na řadu barvení. Součástmi barvy jsou obvykle voda, indigo a mletý vápenec. Délka barvení v závislosti na požadované intenzitě modrého tónu může trvat až čtyři hodiny. Na závěr je třeba vyprat z látky rezervážní směs a následně se nechá hotový modrotisk přirozeně uschnout.
Počasí barvířskému trhu přálo, vůbec jsme nezmokli, přestože se mraky nad Gutau nebezpečně černaly, docela často se ukázálo sluníčko. My se vydáváme k cestě na sever - do Čech. Nalákali jsme vás sem do Horních Rakous, do Gutau vzdáleného jen 33 kilometrů od hraničního přechodu Dolní Dvořiště - Wullowitz? Příští, již 14. barvířský trh v Gutau bude o první květnové neděli, tedy 4. května 2014. Cestou se jistě také stavte ve vedlejší obci, v městečku Keffermarkt s kostelem se světoznámým obrovským gotickým oltářem vyřezaným koncem 15. století z lipového dřeva!
(Vloženo 05.05.2013, 22:36)
KALENDÁŘ KVĚTNOVÝCH FOLKLORNÍCH AKCÍ V ČESKÉ REPUBLICE

Na webových stránkách Folklorního sdružení byl vydán kalendář folklorních akcí v měsíci květnu. Mezi nimi jsou i dvě akce šumavského folklorního festivalu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu:

19.05. / NE
Šumavský folklorní festival – Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu, Sonnenwald (A) / Zadní Zvonková (CZ) - Info: Hynek Hladík, tel.: 602 272 442, e-mail: hladik.hynek@iol.cz, www.schw-kan.com

25.05. / SO
Šumavský folklorní festival – Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu, Jelení Vrchy / obec Nová Pec - Info: Hynek Hladík, tel.: 602 272 442, e-mail: hladik.hynek@iol.cz, www.schw-kan.com
(Vloženo 30.04.2013, 23:30)
SETKÁNÍ ŘEDITELŮ JIHOČESKÝCH FOLKLORNÍCH FESTIVALŮ

S PŘEDSTAVITELI KRAJE

V sále Secese na krajském úřadě Jihočeského kraje se 30. dubna 2013 setkal krajský radní Jihočeského kraje pro školství, zaměstnanost, mládež a sport, celoživotní vzdělávání a kulturu Tomeš Vytiska s předsedou Folklorního sdružení České republiky Zdeňkem Pšenicou, s řediteli jihočeských folklorních festivalů a slavností a se zástupci mediálních partnerů.

Radní Vytiska přivítal všechny přítomné a zároveň omluvil hejtmana Jiřího Zimolu, který setkání svolal, musel však neočekávaně odjet na jednání do Prahy. Omluvil se, že je ve funkci radního teprve krátce, proto požádal předsedu Pšenicu o řízení dalšího jednání.

Zdeněk Pšenica ocenil spolupráci vedení Jihočeského kraje s jednotlivými folklorními festivaly, které má tradici už za předchůdců současného vedení. Hejtman Zimola už od prvního převzetí funkce na tuto spolupráci navázal. Za spolupráci Zimola byl vyznamenán Folklorním sdružením České republiky. Pšenica vyzval přítomné, aby se navzájem představili.

Jan Jílek je ředitelem Selských slavností v Holašovicích. Letošní Selské slavnosti začínají v pátek 26. července, pokračují i v sobotu a neděli 27. a 28. července. Ve třídenním kulturním programu vystoupí více než 350 účinkujících z Čech i zahraničí.

Nováčkem mezi přítomnými byl Hynek Hladík, ředitel šumavského folklorního festivalu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu. Myšlenka na konání folklorního festivalu navázala na článek ředitele českokrumlovského panství Ernsta Mayera z roku 1828. V době, kdy se plavilo dříví ze šumavských lesů přes hlavní evropské rozvodí pro císařské hlavní město Vídeň, bylo potřeba na vytahování dříví u ústí řeky Große Mühl do Dunaje zhruba 300 - 350 dělníků. Tolik volných pracovníků v okolí nebylo, proto pravidelně přicházely skupiny plavců z jižních Čech. Po těžké celodenní práci k překvapení pana řediteli nepadli čeští plavci na lože, ale vytáhli z domova přinesené housle, citery a v čechách tehdy ještě obvyklé, hrálo se, zpívalo a tancovalo. Folklorní soubor Libín-S přivedl lidové písničky, muziku a tanec opět ke kanálu. Třikrát do roka se koná setkání s folklorem, dvakrát do roka se vypráví pohádky z obou stran Šumavy, přicházejí lidoví řemeslníci, osmkrát až desetkrát do roka se plaví dříví na třech místech kanálu, od letoška to bude na čtyřech místech, u kanálu se rozhoří milíř na pálení dřevěného uhlí, u kanálu se koná i poutní mše svatá. Letos bude festival rozšířen o mezinárodní setkání plavců a vorařů, na které přijedou plavci z celé Evropy. Záštitu nad mezinárodním setkáním přijal vedle dalších osobností i hejtman Jiří Zimola.

Naopak tradičním jihočeským folklorním festivalem je Jihočeský folklorní festival v Kovářově, který reprezentovali jeho ředitelé manželé Milan a Pavla Škochovi. V letošním roce se již osmnáctý ročník bude konat ve dnech 31. května až 2. června. Milan Škoch je zároveň předsedou Jihočeského folklorního sdružení, které pořádá na českobudějovickém náměstí v posledních letech Jihočeskou folklorní slavnost, letos to bude 3. srpna.

Ředitelkou Mezinárodního folklorního festivalu Český Krumlov je Vladimíra Dvořáková. Tento zářijový folklorní festival je orientován především na dětské soubory.

Mezinárodní folklorní festival Písek při setkání v budově krajského úřadu reprezentoval jeden z jeho ředitelů Pavel Brůžek. Letošní XIV. ročník festivalu se bude konat 21.25. srpna. Budou na něm i exotičtí hosté, např. z Thaiwanu.

Posledním zastoupeným festivalem byl Mezinárodní dudácký festival Strakonice. Ze Strakonic přijeli hned dva zástupci - Eva Dresslerová, ředitelka festivalu, a Pavel Vondrys, starosta města. Mezinárodní dudácký festival se pořádá každé dva roky, byl loni, bude příští rok. Strakoničtí letos připravují malý festival Strakonický dudáček, jako další dětský festival, ten se bude konat 13.-14. června 2013.

Představili se i zástupci mediálních partnerů.

Hlavním mediálním partnerem folklorních festivalů Folklorního sdružení České republiky je Český rozhlas. Na budějovickém setkání jej reprezentoval Libor Soukup, pověřený řízením Českého rozhlasu České Budějovice. Představil folklorní aktivity a projekty budějovického rádia, během kterých se podařilo nahrát v posledním roce více než stovku folklorních písniček. Bude se angažovat i jako mediální partner jihočeských folklorních festivalů.

Petr Pospíšil reprezentoval Rádio Proglas, který hovořil o folklorních programech jejich rádia. Nabídnul spolupráci při propagaci folklorních festivalů, informace o nich, případně i přímé přenosy.

Významným partnerem je i MEDIATEL, který již není pouze vydavatelem Zlatých stránek. MEDIATEL bude propagovat folklorní festivaly nejen v papírové formě Zlatých stránek, ale i v elektronických médiích.

Rostislav Hosta hovořil o mediálních kioscích, které by měly v blízké době představovat postupně všechny členské festivaly Folklorního sdružení České republiky. Nabídnul možnost výroby videí o festivalech a souborech.

Kazimír Jánoška je šéfredaktorem časopisu FOLKLOR. Časopis měl z počátku finanční problémy, které se podařilo vyřešit, v n nejbližších dnech by se čtenářům mělo dostat čtvrté letošní číslo, zhruba ve třetině měsíce pak číslo květnové, v závěru měsíce května už by měl nastat běžný rytmus, kdy nové číslo vychází vždy před začátkem měsíce, aby zveřejněné kalendárium informovala o všech aktuálních akcích měsíce. Jánoška požádal o spolupráci, o zasílání příspěvků a fotografií z dění v souborech i o folklorních festivalech.

V neformální diskuzi se hovořilo především o financování. Hodně času spolu diskutovali o financování a jeho průhlednosti radní Vytiska a starosta Vondrys.

Při rozhovoru mezi Tomešem Vytiskou a Hynkem Hladíkem projevil radní zájem o dění u Schwarzenberského plavebního kanálu a o mezinárodní setkání plavců a vorařů, přiznal se, že má k plavení blízko, že v rodině byl v minulosti i představitel vorařského spolku Vltavan Davle.

Protože několik let trvají napjaté vztahy mezi Jihočeským folklorním sdružením a folklorním sdružením Libín-S, způsobené především osobními vztahy mezi představiteli obou sdružení, navrhnul Hynek Hladík Milanu Škochovi, aby byla "zakopána válečná sekera" mezi nimi, aby se nehledaly problémy, ale hledala se možná spolupráce.

Před jednou hodinou odpoledne setkání pomalu končilo. Když se loučily dámy, Zdeněk Pšenica se s nimi loučil, tak jak se Zdeněk s dámami a děvčaty vítá i loučí, nejen podáním ruky, ale také polibkem a tanečním vytočením.
(Vloženo 30.04.2013, 22:58)
SCHAUFENSTER KULTUR.REGION

KVĚTNOVÉ ČÍSLO DOLNORAKOUSKÉHO FOLKLORNÍHO ČASOPISU

V minulých dnech obdrželi odběratelé do svých poštovních schránek květnové číslo dolnorakouského folklorního časopisu SCHAUFENSTER KULTUR.REGION. I v tomto čísle najdeme několik českých a moravských "stop".
Z obsahu čísla.
Úvodník VOLKSMUSIK IST MEHR! / Lidová hudba je víc! věnovali autoři Doris Draxler a Edgar Niemeczek dalšímu ročníku dolnorakouského festivalu lidové hudby "aufhOHRchen". Tento významný kulturní projekt má již dvacetiletou tradici. Hned první věta vyjasňuje trochu podivný název. Lidová hudba je víc než hopsasa a tralala!

Další rozsáhlý článek SPIEL IN DIE VOLLEN / Hra v plném má nadtitul Staré kuželny. Mezi nejstarší hry je házení různých objektů na cíl. Gabriele Burian se nejen vrací do historie kuželek a kuželen, ale dvě staré kuželny, které žijí v původní navštívila podobě, navštívila. Kde si můžete zahrát kuželky ve staré kuželně? Gasthof Staar, Wolfshoferamt 38, A-3572 St. Leonard am Hornerwald, www.gasthausstaar.at nebo Gasthof Langthaler, Pömling 14, A-3644 Emmersdorf
YODEL + DUDEL = WELTMUSIK. Etnopop se dotýká lidové hudby ve dvou koncertech v Domě regionů v Krems-Stein. Velké pěvecké umění, vtipnost slov a mistrovské muzicírování, takové budou oba koncerty v květnové řadě nazvané Connecting Tunes. Čtvrtek 16.05.2013 19:30 hod. Yodel, Dudel & More, Christina Zurbrügg & Band, pátek 24.05.2013 19:30 hod., In Compamia, Aniada a Naar & hosté, Haus der Regionen, A-3504 Krems-Stein.
ALLES VOLKSMUSIK / Všechna lidová hudba. Na cestách Dolními Rakousy získal "aufhOHRchen" pevné místo v dolnorakouském kulturním životě. Na začátku května dostane celá obec Gloggnitz "aufhOHRchenovou" horečku. Všechno začne již ve čtvrtek 02.05.2013 večer sympozium "Nahoře přes - dole skrz" věnované semeringskému světovému kulturnímu dědictví, o desáté večer se začne hrát, hudbou se rozezní zámecký park, účinkovat nebude jen místní městská kapela, ale další tři hostující. Naplno se festival rozjede v pátek ráno, Gloggnitz bude plný hudby až do nedělního odpoledne.
RUND UM DEN WALD / Okolo lesa. Lesy pokrývají 40 procent spolkové země Dolní Rakousy. Les byl po celé generace významným hospodářským prostorem, byl ale také dlouhou dobu často strašidelný, obydlený divou zvěří a plachými tvory. Les byl zdrojem dřeva, klučením či vypalování lesa získával člověk prostor pro zemědělské hospodaření. Lidé, kteří žili a pracovali v lese měli svoje zvyky, oblečení, svůj způsob víry a spoustu různých zvyků. Samostatnou kapitolou ve využívání lesa je myslivost, lov, ale také pytláctví a pytláci. Článek Helgy Marie Wolf doplnila kresbami Magdalena Steiner.
BEI UNS HAT´S GEFUNKT / U nás to jiskřilo. Rozhovor s účastnicí Eurovision Song Contest reprezentující Rakousko, rozenou Američankou žijící v Rakousku, toho času nejznámější rakouskou studentkou hudby Natálií Kelly.
MEIN GRÖSSTES SPIELZEUG / Moje největší hračka. Portrét sólisty Dolnorakouského mládežnického symfonického orchestru Nikolause Guschlbauera.
BUNT BRUMMEN / Pestře bručet. Při každoročních dnech středověké hudby BordunMusikTage se ponoří muzikanti na čtyři dny do pestrého světa středověké hudby. Čtvrtek 30.05.2013 - neděle 02.06.2013, zámek Zeillern, A-3311 Zeillern
AUS DER QUELLE SCHÖPFEN / Čerpat z pramene. Dolnorakouský archiv lidových písní je velmi navštěvovaný. V tomto roce je těžištěm činnosti digitalizace rozsáhlého archivu rukopisů.
DEM HIMMEL SO NAHE / Nebi tak blízko. Svátek Božího těla v historii i současnosti římsko-katolické církve. Svátek Božího těla se bude slavit 30.05.2013 v 08:00 v Radlbrunnu.
DAS BAND DER BLASMUSIK / Stuha dechovky. "Der böhmische Traum / Český sen" je hranice překračující slavnost Trachtenkapelle Brand / Krojované kapely Brand. Vztahy se sousedy začaly dávno před tím, než země rozdělila železná opona. Hranice překračující projekt "Český sen" se zrodil v roce 2010 z iniciativy Andrease Schindla a Jürgena Uitze se odehrává každoročně o Svatodušních svátcích. Do Brandu nedaleko Gmündu se schází spousta muzikantů různých žánrů z různých koutů, aby sehráli společně "Český sen" a dali zaznít i dalším dechovkovým kouskům. Společně se dávají žít svoji dechovku, snaží se najít partnerství, uzavřít přátelství. Krojovaná kapela z Brandu by chtěla ve Waldviertelu i sousedních jižních Čechách předat radost z dechovky. Vztahy mezi Rakušany a Jihočechy začaly ovšem mnohem dřív. Už během druhé světové války museli často přizvat české muzikantské pomocníky. Díky nim navázali později kontakt s světoznámým skladatelem Ladislavem Kubešem seniorem. Vedle těch neoficiálních kontaktů mohlo být navázáno oficiální partnerství v roce 1968, kdy poprvé do Brandu přijeli po létech čeští muzikanti vedení Kubešem.

Díky těmto vztahům získala Krojovaná kapela Brand zhruba 150 ručně psaných Kubešových skladeb. Tím se stala Krojovaná kapela Brand přední kapelou v okresu Gmünd v podání české dechové hudby. Péčí o tyto tradice jsou tyhle staré kousky, které byly známy i přes železnou oponu na obou stranách hranic, jsou do dneška hluboko ve vědomí lidí. Ladislav Kubeš senior, který složil více než 400 skladeb plných lásky k vlasti, písničky užívají lidový jazyk. Když pak v Čechách hraje dechovka, lidi zpívají spolu, vypadá to jako lidový koncert.

Když v roce 2009 připravovali v Brandu projekt "Český sen", volali Ladislavu Kubešovi juniorovi. Ptali se, "Přijedete?" "Brand u Gmündu? Přijedu!" Zněla odpověď.

Tento projekt je důkazem, že hudba probouzí vzájemnost, která nezná hranice ani mezigenerační konflikty, kterou je možné naplňovat jen s respektem k tradicím a lidem. Der böhmische Traum / Český sen 4.0, pátek 17.05.2013 až neděle 19.05.2013 A-3873 Brand, www.derboehmischertraum.at.
STREICHEN & ZIEHEN / Přejet a táhnout, článek o tom, že tradice dobývání a zpracování brusných kamenů (brousků) nebyla v dolnorakouském Sonntagsbergu zapomenuta.
VON DER AUTRIA-SPITZE BIS ZUR ZISTEL / Od rakouské krajky ke košíkům. Už před mnoha lety se stal řemeslnický týden "O barvách a nitích" v zámku Ottenschlag klasikou Volkskultur Niederösterreich.

07.07-13.07.2013, Vom Farben und Fäden 2013, zámek Otteschlag, přihlášky do 29.05.2013 zaslat na adresu karin.gerstbauer@volkskulturnoe.at.
AUS DEM NÄHKÄSTCHEN GEPLAUDERT / VYZRAZENÉ ZE SKŘÍNKY NA ŠITÍ. O textilní výstavě Staré a nové z košíku na šití v dolnorakouském skanzenu Museumdorf Niedersulz.

Museumdorf Niedersulz, Hörersdorfer Hof, 12.05.-01.11.2013
MEHR ALS LEBENSMITTEL / Víc než potraviny. V letošním roce probíhá v Asparn / Zaya a v Poysdorfu dolnorakouská zemská výstava na téma Brot & Wein / Chléb a víno.
EUROPASTRASSE 59 / Evropská silnice 59, článek s nadtitulem Prager Strasse / Pražská silnice o výstavě Podél Pražské silnici, která se bude konat v Hollabrunnu, Guntersdorfu a ve Znojmě. Před několika lety byla nově objevena Brněnská silnice. Nebylo to jen stavbou dálnice, ale také vydáním knihy Brněnská silnice v nakladatelství Winkler-Hermaden. V současnosti vychází ve stejné edici o Pražské silnici, druhé nejdůležitější spojnicí na Moravu a do Čech. Na přípravě publikace spolupracovala městská muzea ve Znojmě (Jiří Kacetl) a v Hollabrunnu (Ernst Bezemek, Friedrich Ecker). Historie silnice, která vede z Vídně-Floridsdorfu do Prahy Kornneuburg, Stockerau, Hollabrunn, Kleinhaugsdorf, Znojmo, Jihlavu, Havlíčkův (dříve Německý) Brod, Čáslav a Kolín začíná dekretem Marie Terezie z 23. března 1746. Silnice má řadu tváří a historií. Cestou z Vídně do Prahy potkáváme zámky, hrady, stánky s mladým vínem, zájezdní hostince, náměstí, domy, místa sociálních dějů, kultury, hospodářství, vědy, techniky. Během časů se silnici říkalo Císařská, Říšská č.96, Znojemská B2, E59. Knížka nepopisuje jen idylu, ale také různé zvraty, třeba vznik a pád pěti režimů: monarchii, republiku, austrofašismus, nacismus, komunismus, které od sebe lidi podél silnice oddělovaly a odcizovaly.

Na knihu navazuje výstava, která bude představena v místech, která jsou se silnicí úzce spojena: v květnu a červnu v Hollabrunnu, v létě v městečku Guntersdorf a v září 2013 ve Znojmě. Výstava doplní knihu.

Výstava se koná v Hollabrunnu v Městském muzeu (Stadtmuseum Hollabrunn), zahájení 23.05.2013 v 19:00 hod., ukončení 30.06.2013, v Obecním centru Gunterdorf (Gemeindezentrum Guntersdorf), v Jihomoravském muzeu ve Znojmě, zahájení 23.09.2013.
ABWARTEN UND TEE TRINGEN / Počkat a pít čaj. V městském muzeu ve Vídeňském Novém Městě / Wiener Neustadt se koná výstava o čaji a čajové kultuře, ukončení výstavy 30.06.2013.
ZUKUNFT GESTALTEN / Vytvořit budoucnost. 12. května se bude s mottem "Připomínat minulost - budovat budoucnost. Muzea spolupracují!" konat i v Rakousku, Německu a Švýcarsku mezinárodní den muzeí.
FAMILIENSAGA / Rodinná sága. Výstava k historii truhlářské rodiny z Waldviertelu v Prvním rakouském muzeu všední historie / Erstes österreichisches Museum für Alltagsgeschichte.
DER FEZ AUS BÖHMEN / Fez z Čech. V České republice budou o květnových a červnových víkendech v muzeích probíhat historické slavnosti a další akce, které doprovodí Dlouhou noc muzea. Bude se to týkat i muzeí v královském městě Písku, která se představují v dolnorakouském folklorním časopisu SCHAUFENSTER KULTUR.REGION.

Nosily se v Osmanské říši, byly jakýmsi symbolem - červené pokrývky hlavy s černým střapcem. Fez ze zplstnatěné vlněné látky byl kvalitní český produkt vyráběný ve Strakonicích a v Písku. Na začátku 19. století se vyvinula náhodně při výrobě punčoch výroba fezů ve firmě Fürth & Comp. Když sultán nařídil svým vojákům, aby místo turbanů nosili fezy, stoupnul obrat do závratných výšek. Také v Písku se usadil export do Orientu. V roce 1894 založil Josef Klein manufakturu na výrobu fezů. Brzy zaměstnal 200 žen, zhruba stejné množství získalo domáckou práci. Odvětví se zhroutilo, když turecký zakladatel státu Atatürk předepsal svým spoluobčanům, aby se oblékali v západním stylu, stejně jako zapůsobily hospodářská krize a světová válka. V komunistické éře produkce v menší míře pokračovala. Fez je dodnes oblíbeným suvenýrem ze Šumavy. V muzeích ve Strakonicích a v Písku je zdokumentována historie továren na fezy. Když se řekne cigáro, každý si vzpomene na Habanna a ne na malé jihočeské město. Při tom právě z císařsko-královské manufaktury na cigára v Písku je k vidění v muzeu pracovní stůl, etikety a dřevěné modely, podle kterých se měřil obvod ručně stočených cigár.

Zlato na břehu

Velmi dobře vybavené regionální muzeum v Písku sídlí na královském hradě založeném Přemyslem Otakarem II. Muzeum představuje celkové bohatství regionu. O rybářství k malíři porcelánu Janu Zachariáši Quastovi, od prehistorie ke zlatokopectví. Písek byl bohatý díky zlatonosnému písku řeky Otavy. Rýžování zlata z otavského písku se připomíná od 10. století. V muzeu ukazují středověké rudné mlýny a zařízení na rýžování, stejně jako dokumenty o nálezu zlatého valounu, který způsobil v roce 1927 zlatou horečku.

Ne všechno je ze zlata. Některé dějiny jsou psány krví. Dynastie popravčích Nimburských se usadila v Písku v roce 1750. Meč z rodinného majetku prodali muzeu potomci teprve před nedávnem. Každý sál je zdůrazněn figurami z historie, tady je mistr kat s červenou kapucí se spoutanou delikventkou.

Jít do kouta

U nás málo známou zvláštností je "rohový hrnec". Byl to hHrnec na polévku s uchy byl z kameniny. Šestinedělky ho dostávaly plný od příbuzných nebo od sousedek jako dárek. Protože postel rodičky byla posunutá do rohu (aby byla uchráněna od neštěstí), chodily návštěvy do kouta - hrnci na polévku se proto říkalo "rohový hrnec". Etnografické oddělení ukazuje životní svět dětí, žen a mužů i poslední cestu: pohřební rituály. Figura faráře v životní velikosti ostatně se v obličeji velmi podobá řediteli muzea.

V muzeu jsou uloženy radniční hodiny z roku 1768, které bijí přesně každou čtvrt hodinu. Mechanika sloužila oběma radničním věžím, v Písku bilo dvanáct v levé a potom ještě jednou v pravé věži, to bylo v celou hodinu celkem 28 úderů zvonu. Hodiny šly v Písku jinak, když vznikala první Československá republika. S velkou radostí tu vyhlásili republiku o 14 dnů dříve než zbytek republiky.

Galerie českých králů

Hrady jako středověký systém moci nevycházely dobře se stále mocnějšími měšťany ve městech, kde od 14. století převažovala samospráva městských radních. Hrady byly často přeměněny v městské stavby. Tak také v Písku, kde části královského hradu byly přeměněny ve sladovnu místního pivovaru, další pak v kasárna. Ovšem písečtí občané přivezli krále koncem 19. století k sobě domů. Město získalo sbírku obrazů českých králů z jezuitského kláštera v Klatovech.

Na úpatí bývalého píseckého hradu protéká Otava. Tam dole je městská elektrárna. Českým Wernerem von Siemens byl elektrotechnik František Křižík. Koupil bývalý mlýn na Otavě pod hradem a dovedl na městské náměstí elektrické světlo. V roce 1887 byl Písek prvním městem v zemi s elektrickým osvětlením. Světlo na ulicích a náměstích bylo už od roku 1808. Olejové lampy osvětlovaly pijanům cestu domů, proto se náklady na noční světlo hradily z poplatků za prodej piva a vína. Elektřina se nejdřív vyráběla za přispění vodního kola, potom přišly do provozu dvě Francisovy turbiny, které jsou v provozu ještě dnes. V elektrárně je dokumentována historie osvětlení píseckých ulic, ale je přístupná turbinová hala, dřevěné rechle a malý, s budovou elektrárny propojený ostrůvek.

Prácheňské muzeum, www.prachenskemzeum.cz
Sladovna, www.sladovna.cz
Elektrárna, www.elektrarna.info

Dlouhá noc muzeí...
... v České republice bude doprovázena četnými historickými představeními s hudbou, řemeslnými trhy. Ve větších městech, jako třeba v Českých Budějovicích jezdí shuttlebussy k menším obcím, např. na Žumberk. Vstupné bývá volné.

pátek, 17.05.2013, zahájení dlouhé noci muzeí v Jindřichově Hradci v Muzeu fotografie, v Prácheňském muzeu v Písku a v Muzeu Hodoníně.
sobota, 18.05.2013, Moravská galerie Brno, Technické muzeum Brno, zámek Slavkov
pátek, 24.05.2013, Jihomoravské muzeum Znojmo, Muzeum Jihlava, Muzeum Mikulov
sobota, 25.05.2013, Husitské muzeum Tábor
pátek, 31.05.2013, Muzeum a galerie Havlíčkův Brod
pátek, 07.06.2013, Pevnost Žumberk, Muzeum Prachatice
sobota, 08.06.2013, Jihočeská galerie Hluboká nad Vltavou, Muzeum Český Krumlov
(Vloženo 29.04.2013, 21:35)
LIBÍN-S PRACHATICE SE VYDÁ DO ZVOLENA

Folklorní soubor Libín-S Prachatice uspořádal začátkem dubna vystoupení, kterým připomněl svoji loňskou účast na mezinárodním folklorním festivalu International FolkFest Murfreesboro. Jedním z hostů programu nazvaného Libín-S byl v Americe byl i prachatický starosta Martin Malý. Na úplný závěr, nejspíš pod dojmem vystoupení, nabídnul pak účast na výjezdu do některého z partnerských měst, například do slovenského Zvolenu. "Ve Zvolenu probíhají na přelomu května a června městské slavnosti, kdybyste chtěli jet, bylo by třeba dát vědět do pátku příštího týdne", dodal. Byla neděle 7. dubna, soubor měl tedy pět dní na odpověď.

V pátek dostala kancelář starosty krátkou odpověď. "Libín-S do Zvolena pojede!".
Nastala korespondence mezi dvěma družebními městy - Prachaticemi a Zvolenem. Zvolenští s Prachatickými počítají.
Zvolen
V písemných pramenech začíná Zvolen jako město vystupovat už na začátku XIII. století. V té době období pobýval ve městě král Ondřej II., ale hlavně jeho syn a nástupce Bela IV. Právě za pobytu Bély IV. ve Zvolenu v roku 1238 mohl panovník tamní obci uděliť výsady a povýšit ji mezi města. Zvolen se tak zařadil k prvýním sídlům městského typu v Uhersku. Původní dokument se nezachoval, ztratil se při vpádu Tatarů. Výsady Zvolenu potvrdil a obnovil král Béla IV. 28. prosince 1243.

Město Zvolen bude na přelomu května a června oslavovat 770. výročí obnovených městských práv.

Libín-S Prachatice bude u toho.
Zvolen
V pátek 31. května 2013 se zúčastní folklorní soubor Libín-S Prachatice slavnostního historického průvodu v šest hodin odpoledne. Vlastní program začne na hlavní scéně v sedm divadelní reminiscencí Bela IV. Přijde čas na pozdravy pěti zvolenských partnerských měst, tedy nejspíš i na pozdrav z Prachatic. Během večera se ještě představí svým pochodem italští bubeníci z Montagnani. V deset večer se Zvolen rozezní Olympikem. program poběží i na Otevřené scéně, kde v devět večer vystoupí polský Teatr ósmego dnia.
V sobotu 1. června bude na Malé scéně od devíti jarmark lidových řemesel, budou se dopoledne i odpoledne střídat různé divadelní soubory, kouzelník, sokolníci, šermíři, žonglér...

Na Hlavní scéně začne program v deset - Juraj Fáber s taneční skupinou Glams, představí se partnerská města, budou se střídat soubory základních uměleckých škol, folkórní soubory Marína, Poľana, Dětský folklorní soubor Lastovičky, Dětský folklorní soubor Zornička, ZUŠ Sliač, ZUŠ Zvolen, PINK HARMONY, Taneční škola Zuzany Niščákové, zazní pozdravy osobností Zvolena, vyhodnocení vyhlášených dlouhodobých soutěží a her.

Mezi vystupjícími soubory bude i prachatický Libín-S, který přijde na scénu pravděpodobně po 13:00 hodině.

I večer bude na zvolenských scénách zajímavý program, vždyť například v sedm vystoupí Peter Lipa a Milan Lasica.

V jedenáct večer se obloha nad Zvolenem rozzáří ohňostrojem. O čtrt hodiny později začne „Square dance“, diskotéka pro násťročné. Sobotní program skončí až v neděli dvě hodiny po půlnoci.
Zvolen
Zvolenské městské slavnosti skončí až v neděli. Od deseti bude v Lesnickém a dřevařském muzeu se budou konat NEVÍDANÉ ZVOLENSKÉ STAROŽITNOSTI - veřejná souěžž jednotlivců zaměřená na odkrývání neznámých dokladů o historii Zvolena - odborné posouzení přinesených starožitných předmetů. Na Malé scéně začne v devět Jarmark lidových řemesel, přijde na řadu dopoledne pro děti nazvané Elá Hop!, v rámci kterého vystoupé divadlo Piki z Pezinku, kouzelník, sokolníci, šermířii, žongléři, atd.

Soubor Libín-S Prachatice si však nejspíš už nedělního programu nejspíš moc neužije, jeho autobus se nejspíš hned ráno vydá na více než pět set kilometrů dlouhou cestu domů.
(Vloženo 28.04.2013, 11:19)
PORADA ŘEDITELŮ LIDOVÝCH SLAVNOSTÍ A FOLKLORNÍCH FESTIVALŮ

FOLKLORNÍHO SDRUŽENÍ ČESKÉ REPUBLIKY

Ve čtvrtek 25. dubna 2013 se v Nostickém paláci na Malé Straně, v sídle ministerstva kultury v Praze konala tradiční jarní porada ředitelů lidových slavností a folklorních festivalů. V letošním roce dostal poprvé pozvánku i předseda folklorního sdružení Libín-S Prachatice Hynek Hladík jako ředitel šumavského folklorního festivalu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu. Porady se spolu s ním zúčastnila vedoucí folklorního souboru Libín-S Prachatice Helena Svobodová.
Zasedání se zabývalo přípravou na nadcházející folklorní sezónu 2013. Na jednání v uvítal předseda FoS ČR Zdeněk Pšenica ředitele a organizátory folklorních festivalů z Čech, Moravy a Slezska, starosty festivalových měst, zástupce mediálních partnerů a spolupracujících organizací.

Shromážděné pozdravila v úvodu náměstkyně Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR Eva Bartoňová. Jak řekla, nechtěla si nechat ujít setkání se zástupci festivalů z tolika míst České republiky. „Já jsem vám přišla především poděkovat. Při nástupu do své funkce na ministerstvu jsem očekávala, že se budu setkávat s problematickými tématy. Když jsem poznala Folklorní sdružení a jeho činnost, bylo to pro mě příjemné zjištění, že je tady organizace, která funguje, má pozitivní výsledky a stále se úspěšně rozvíjí. Ať se vám v roce 2013 všechno daří.“

Na pořadu první části jednání byly informace o nových možnostech propagace akcí. Doc. Jiří Vaníček z Filozoficko- přírodovědecké fakulty Slezské univerzity Opava seznámil s průzkumem několika vybraných folklorních akcí, který prováděli studenti v rámci bakalářské práce. Sledovali faktory ovlivňující návštěvnost a výsledky průzkumu byly v mnoha ohledech překvapivé a objevné. Jiří Vaníček nabídl ředitelům možnost zadat svůj festival jako téma dalších bakalářských prací.

Zuzana Foglarová děkovala Folklornímu sdružení za angažovanost při letošním výročí 90 let Českého rozhlasu. Bude se konat Otevřený den ČRo, který se také ponese v duchu folkloru. V příštím roce zahájí vysílání nová rozhlasová stanice Národní okruh, kde dostane folklor ještě větší prostor.

Redaktorka Radia Proglas, Kateřina Kovaříková hovořila o folklorním vysílání v jemuž je věnováno 5 hodin týdně, v pravidelných pořadech Folklorní okénko, v pořadu Muzikanti, to sú chlapci, kde se představují živě cimbálové muziky a nabídla pořadatelům festivalů, že mohou formou telefonického nebo živého vstupu prezentovat svoje akce ve Festivalovém okénku.

Ředitel Dětské tiskové agentury a předseda mediální komise FoS ČR Slávek Hrzal přiblížil práci komise a za DTA slíbil pokračovat v propagaci festivalů jako v uplynulých letech.

Rostislav Hlosta, ředitel multimediálních projektů, představil novinky ve využití Multimediálního kiosku, např. ve Valašské muzeum v přírodě. Nabídl ředitelům nahrání jejich festivalů na DVD.

Šéfredaktor časopisu FOLKLOR Kazimír Jánoška vysvětlil zpoždění prvních čísel časopisu v letošním roce, způsobené finančními problémy. Během května se vydání časopisu již časově srovná.

Dušan Macháček promluvil za internetové stránky, kde se zvýšil počet informací o festivalech a akcích, ale nevyužívají je dostatečně soubory a organizátoři regionálních akcí. Apeloval na členské folklorní soubory, aby o sobě dávaly více vědět, informovaly o své činnosti, zahraničních zájezdech, vystoupeních apod.

Jarmila Mrnuštíková, generální sekretář zahraničních vztahů FoS ČR, podala přehled o zahraničních souborech a na kterých festivalech vystoupí. Nabídka na tento rok je širší než vloni. Přijedou soubory z Kostariky, Indie, po více souborech z Mexika, Tchajwanu a Ruska, dále Alžír, Gruzie, Indonésie, Venezuela, Čína, Izrael, Arménie, v jednání je Mongolsko, Irák, Korea, na rok 2014 Kolumbie a Panama. Jsou vízová zpřísnění z některých destinací, zejména těch vzdálenějších, proto probíhají jednání s ambasádami a MZV ČR, aby pomohly.

Člen představenstva České rady dětí a mládeže informoval o projektu Evropské karty mládeže EYCA.

Jaroslav Krejzlík, místopředseda Klubu českých turistů Praha, se zmínil o velké akci k letošnímu 125. výročí KČT a pořádání turistických pochodů k festivalům.

Richard Blížkovský seznámil s velmi sympatickým projektem, internetovým portálem webtržiště, který slouží komunikaci mezi pořadateli a řemeslníky. Přes tento program mohou ředitelé festivalů přímo objednávat výrobce a umělecké tvůrce pro jarmarky, trhy apod.

V druhé půli jednání vedoucí útvaru Nipos-Artama Praha Pavlína Čermáková informovala o výzvě na Týden uměleckého vzdělávání a amatérské tvorby, pořádaného pod záštitou České komise pro UNESCO, senátního Výboru pro vzdělávání a kulturu, MK ČR a MŠMT ČR.

O možnostech spolupráce hovořili dále prezident Gastronomie Bohemica Pavel Franěk, ředitel TG Tisk Lanškroun Jiří Sloupenský a ředitelka Tradice Slovácka Blatnička Jana Smutná, která nabídla šíři služeb pro soubory (šití a údržbu krojů, výšivky, obnovení původních materiálů, prohlídku dílny).

Za Národní ústav lidové kultury ve Strážnici promluvil jeho ředitel Jan Krist. Jak zdůraznil, NÚLK má nejrozsáhlejší archiv folklorních festivalů a souborů.

Předseda Folklorního sdružení ČR Zdeněk Pšenica upozornil na některé změny v Okruzích spolupráce pro rok 2013. Mediatel přechází na nové technologie, všechny festivaly budou mít vizuální prezentaci. Finalizuje se programová skládačka 2014, velmi ceněná z hlediska zahraniční propagace. Zmínil se o velkých finančních těžkostech, do nichž se FoS ČR a tím i festivaly dostaly v důsledku snížení dotací v loňském roce o 47%. Proto vyvíjí FoS ČR velkou aktivitu směrem ke krajům a obcím, které mohou festivalům nejvíc pomoci. I přes všechny potíže je veliký nárůst návštěvnosti na všech akcích a také se rozrůstá počet členských festivalů. Vyzval zástupce nových festivalů, aby je představili.

Ředitelka Marta Procházková seznámila s mezinárodním folklorním festivalem Česko-polské setkání v Jablonci nad Nisou, ředitel Hynek Hladík se Setkáním s tradicí na Schwarzenberském kanálu a s festivalem Kraj beze stínů Krumvíř Drahomíra Novotná.

V závěru poděkoval předseda FoS ČR všem přítomným za obrovskou práci, kterou věnují organizování folklorních akcí.
(Podle www.folklornisdruzeni.cz, vloženo 26.04.2013, 17:35)
TŘETÍ ČÍSLO ČASOPISU FOLKLOR

V minulých dnech bylo do schránek odběratelů doručeno třetí letošní číslo časopisu FOLKLOR. Při rychlém prolistování jsme našli dvoustránkový článek s titulkem NA SCHWARZENBERSKÝ PLAVEBNÍ KANÁL "PŘIPLUJÍ" PLAVCI A VORAŘI Z CELÉ EVROPY. Jeho autorem je Hynek Hladík, předseda folklorního sdružení Libín-S Prachatice a plavební ředitel.
NA SCHWARZENBERSKÝ PLAVEBNÍ KANÁL

"PŘIPLUJÍ" PLAVCI A VORAŘI Z CELÉ EVROPY

ŠUMAVA - BÖHMERWALD 2013
Na Schwarzenberském plavebním kanálu bude rok 2013 ve znamení mezinárodního setkání plavců a vorařů ŠUMAVA - BÖHMERWALD 2013.

Už půl druhé desítky let existuje úzké spojení mezi folklorním souborem Libín-S Prachatice a Schwarzenberským plavebním kanálem na Šumavě. Prachatičtí se snaží od jara do podzimu "připomenout" život v krajině v okolí česko-bavorsko-rakouského trojmezí, rozprostírající se podél kanálu procházejícího po severním úbočí Třístoličníku, Plechého, Smrčiny, Sulzbergu a Bärensteinu k hlavnímu evropskému rozvodí v bývalé osadě Růžový Vrch / Rosenhügel a potom dál k řece Große Mühl. Kanálem zhruba desetkrát do roka plují polena či klády, i kanálu se hraje, zpívá a tancuje, vypráví se tu pohádky, rozhoří se i milíř. Akce do dříve zapomenutého kranje na hranicích přivádějí návštěvníky, turisty.
Španělští plavci v Ulanówě
Spojení Libín-S se Schwarzenberským plavebním kanálem přivedlo soubor v roce 2006 do Mezinárodní asociace plavců a vorařů. jejímiž členy jsou na čtyři desítky plaveckých a vorařských spolků z jedenácti zemí Evropy - České republiky, Finska, Francie, Itálie, Lotyšska, Německa, Polska, Rakouska, Rumunska, Slovinska a Španělska. Tyto spolky spojuje jejich zájem o tradice, historii o dokumenty o dopravě dříví po vodě, o lidech, kteří kolem vody žili; chtějí ale také, aby se udrželo zdravé životní prostředí. Členové spolků chodí při slavnostních příležitostech v různých krojích. Při setkání plavců a vorařů se dodnes zpívá, tancuje, lidi si navzájem rozumí, přestože mluví různými jazyky - česky, finsky, francouzsky, italsky, lotyšsky, německy, polsky, rumunsky, slovinsky, katalánsky či španělsky.

*

Příležitost k plaveckému jazykovému "babylonu" bývá každý rok. Plavci a voraři se pravidelně setkávají již od roku 1986, poprvé to bylo v katalánské La Pobla de Segur na jižních úbočích Pyrenejí. Od roku 2006, kdy do mezinárodní asociace přibyl Libín-S Prachatice, setkání plavců a vorařů probíhala v saském Muldenbergu, v Schiltachu ve Schwarzenwaldu, v Laspuni v Aragonsku na španělské straně Pyrenejí, ve východpolském Ulanówě, v severoitalském Roveretu, v severoněmeckém Bremerhavenu a v katalánské La Pobla de Segur...

*

Mezinárodní setkání plavců a vorařů se však v České republice nebude konat poprvé. V roce 2001 se plavci a voraři setkali v Praze, hostitelem jim bylo Sdružení vltavanských spolků Vltavan. Setkání plavců a vorařů ŠUMAVA - BÖHMERWALD v roce 2013 bude svým způsobem výjimečné - a to v tom, že se poprvé uskuteční na území dvou států: České republiky a Rakouska.

*

Co se týká samotného programu, ten začne ve čtvrtek 4. července 2013, kdy se plavci a voraři sjedou do Prachatic. První společné setkání bude při společné večeři, jejíž součástí bude při slavnostní večeři., jejíž součástí bude i "kulturní menu" - vystoupení folklorního souboru Libín-S Prachatice.

*

O den později, v pátek 5. července se kolona autobusů přesune do Horních Rakous. Dopolední program začne ve Schläglu, plavce a voraře přivítá sám opat premonstrátského kláštera Schlägl Martin Felhofer. Pro účastníky setkání zde bude připraven program - exkurze do klášterního pivovaru s ochutnávkou piva, návštěva klášterního muzea, včetně expozice o životě na Šumavě ve dvoře Maierhof a prohlídka muzea ozvučných nástrojů v nedalekém Haslachu.

Paralelně s tímto programem bude probíhat valná hromada asociace, a to za účasti minimálně dvou členů jednotlivých plaveckých a vorařských spolků.
Polský plavec z Dunajce se slovinským od Drávy
Odpoledne bude už pro všechny - přímo na česko-rakouských hranicích mezi českou Zadní Zvonkovou a hornorakouským Sonnenwaldem ukázka plavení palivového dříví v úseku, který v loňském roce nově rekonstruovala Správa Národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava za spolufinancování z prostředků Evropské unie.

Večer už budou znovu plavci a voraři v Prachaticích.

*

Program větší části sobotního dopoledne 6. července bude na Jeleních Vrších. Tam chce Libín-S Prachatice ukázat program Šumavského folklorního festivalu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu, Bude se tu hrát, zpívat a tancovat a "Libíňáci" by chtěli do programu aktivně zapojit své hosty, neboť z jsou z valné částy členy folklorních souborů a navíc na setkání přijíždějí v lidových krojích.

U horního portálu plavebního tunelu na Jeleních Vrších se budou vyprávět pohádky z obou stran Šumavy - česky a hornorakousky. Na Jeleních Vrších se bude konat malé tržiště, na které přijedou řemeslníci. A samozřejmě, dojde na plavení dříví - plavebním kanálem se budou plavit klády - dlouho plavit klády - dlouhé dříví, žádné třísky či polínka. Členové souboru Libín-S Prachatice chystají i plavecké soutěže.

Po návratu do Prachatic se bude konat slavnostní průvod účastníků setkání, v jehož závěru soubor Libín-S Prachatice předá za účasti prezidenta Mezinárodní asociace plavců a vorařů Angela Porteta i Boixareu zástupcům organizátorů příštího setkání z lotyšského Strenči nové putovní symboly mezinárodních setkání.

*

Neděle 7. července bude posledním dnem mezinárodního setkání plavců a vorařů ŠUMAVA - BÖHMERWALD 2013. Členové souboru Libín-S Prachatice chtějí představit svým přátelům i nedaleké město zapsané na seznamu světového kulturního s přírodního dědictví UNESCO - Český Krumlov.

Důvod k jeho návštěvě je o to aktuálnější, že Český Krumlov bude v letošním roce ještě více mezinárodním městem než jindy - bude jedním z měst, vedle Freistadtu, Bad Leonfeldenu a Vyššího Brodu, kde se bude konat hornorakouská zemská výstava. V Českém Krumlově ve svém domě na Latráně v roce 1804 zemřel tehdejší čestný občan císařského hlavního města Vídně, královského hlavního města Vídně i občan českokrumlovský, rodák z nedalekých Chvalšin, stavitel Schwarzenberského plavebního kanálu a Vchynicko-tetovského kanálu, královský a knížecí zeměměřič Josef Rosenauer. U příležitosti 200. výročí úmrtí Josefa Rosenauera byla na Rosenauerově domě odhalena pamětní deska. Položením věnce u pamětní desky bude ukončeno program mezinárodního setkání plavců a vorařů ŠUMAVA - BÖHMERWALD 2013. Plavci a voraři se rozjedou do svých domovů v různých koutech Evropy.

*

Mezinárodní setkání plavců a vorařů ŠUMAVA - BÖHMERWALD 2013 bude součástí Šumavského folklorního festivalu Setkání s tradicí 2013, který bude spolufinancován z prostředků Evropské unie z Fondu malých projektů Jižní Čechy / Dolní Rakousko / Horní Rakousko v rámci programu "Cíl 3 - Evropská územní spolupráce Rakousko - Česká republika 2007 - 2013".

Mezinárodní setkání plavců a vorařů ŠUMAVA - BÖHMERWALD 2013 bude částečně spolufinancováno z projektu Schwarzenberský plavební kanál - kulturní dědictví ožívá, partnerů Správa Národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava, Lesy České republiky, s.p., a Tourismusverband Böhmerwald spolufinacovaného z prostředků Evropské unie z programu "Evropská územní spolupráce Rakousko - Česká republika 2007-2013".

Libín-S Prachatice se dále uchází o podporu Jihočeského kraje, města Prachatice, obce Nová Pec a státního podniku Lesy České republiky.
Folklorní vystoupení v La Pobla de Segur
Mezinárodní asociace plavců a vorařů International Timber Raftsmen Association
Asociace byla založena 11. listopadu 1989 v Barcelně jako nadnárodní asociace, která se řídí ve své činnosti základními principy míru, jednoty a rovnosti - bez ohledu na geografické, rasistické, náboženské nebo politické rozdíly. Dne 25. května 1992 byly v aragonské Laspuni na španělské straně Pyrenejí vypracovány stanovy nové asociace, které potom byly podepsány 6. září téhož roku v italských Benátkách. Na začátku existence Mezinárodní asociace plavců a vorařů bylo jejími členy sedm spolků, v současnosti jsou jich již téměř čtyři desítky z jedenácti států Evropy. V roce 2006 se členem Mezinárodní asociace plavců a vorařů stalo folklorní sdružení Libín-S Prachatice.

Členy asociace jsou zejména plavecké a vorařské spolky, které vznikly v územích, kde byly v minulosti zastoupeny historická řemesla a povolání, která souvisí s s prací se dřevem, dopravou dřeva a jeho plavením. Ve své činnosti se zaměřují především na pátrání po historických dokumentech a svědectvích o dopravě dřeva po vodě, po řekách, potocích i plavebních kanálech, které měla rozhodující vliv na začátcích moderní industriální společnosti na celém světě.
Z DALŠÍHO OBSAHU ČÍSLA

PANÍMÁMO, PEČTE ŠIŠKY I KOBLIŽKY! O dětském folklorním souboru Rouchováček z Rouchovan u Třebíče.

MĚŠŤANSKÁ BESEDA V OPOJENÍ NEJEN REKORDŮ. 19. setkání dětských lidových muzik Plzeňska

MASOPUST, ŠIBŘINKY, FAŠANK, OSTATKY, KONČINY, HRACHOVINA... A PEČENÍ KOCOUŘI! Z Frenštátu pod Radhoštěm, Lukavce a Postřekova

4. ŠKOLA TANCŮ, (opožděná) pozvánka na další ročník školy tance do Strážnice

GOGGLE NA SLOVENSKÚ FOLKLÓRNU NÔTU, iniciativa slovenské pobočky společnosti Google

STAROSTA JIŘÍ HOUDEK: TŘEBOŇ I LÁZNĚ SI S FOLKLOREM DOBŘE ROZUMÍ. Rozhovor s předsedou Sdružení lázeňských míst v ČR a starostou Třeboně Jiřím Houdkem

77. POŠUMAVSKÝ VĚNEČEK objektivem Marie Brunerové

"BUCH VÍ, GDY TO ZAČALO", lidové obřady spojené s velikonočními svátky

ELIŠKA KREJČÍČKOVÁ: VZTAH K TRADICÍM VYRŮSTÁ Z RODINNÉHO PROSTŘEDÍ, rozhovor s předsedkyní správní rady festivalu Poodří Františka Lýska

ZHUSTA, CHŁAPCI, ZHUSTA, KONEC MASOPUSTA... Horňácký fašank 2013

OLGA ČEŠKOVÁ: VĚNOVAT SE DĚTEM, TO NENÍ PRÁCE, ALE POSLÁNÍ! Rozhovor s předsedkyní odborné poroty Zpěváček 2013

VE VÍRU VRTĚNÝCH, DANAJŮ, VERBUŇKŮ... Z 57. Moravského plesu

O AUTÍČKU BEZ BLINKRU A HRANICÍCH NOSTALGIE, fejeton Vojtěcha Kouby

ŠKOLA MLADÝCH ODZEMÁŘŮ, pozvánka na V. ročník Školy mladých odzemkářů, který pořádá Valašské folklorní sdružení s Valašským muzeem přírody

PAMÁTKA, KTERÁ ZASLOUŽÍ "PEČEŤ" UNESCO. O návrhu na zápis Mikulčicko-kopanického archeoparku na seznam UNESCO

"KDO SI VÁŽÍ MINULOSTI - MÁ NADĚJI NA HODNOTNOU BUDOUCNOST", multimedionální projekt na záchranu národních tradic pro budoucí generace 2012 - Folklor do všech měst a obcí - společný projekt FOS ČR

POCTA LADISLAVU ČECHÁKOVI ZA JEHO ZÁSLUHY O FOLKLOR

POHLEDEM HORŇÁKA, DOKUMENTARISTY TONDY VRBY o 7. Reprezentačním vševalašském bálu 2013

JAK PRAMÍNEK SLAVIL NAROZENINY SVÉHO MÍLY, o poctě "tátovi horňáckého folkloru" Miloši Brtníkovi

JUBILEUM - Dušan Macháček

TAK CHUTNÁ HANÁCKÉ SLOVÁCKO, zbrusu nová kuchařka Hustopečské chasy

JUBILEUM - Josef Gajdoš

LIDOVÝ KROJ - STÁLE CENĚNY ROSINNÝ POKLAD, Tradice Slovácka, o.p.s.

MÁ VLAST CESTAMI PROMĚN 1/2013. Letos se v pořadí již po páté otevřou brány staroslavného Vyšehradu národní putovní výstavě "Má vlast cestami proměn". Vernisáž výstavy, tradiční Slavnostní setkání krajů, zde proběhne v druhou májovou sobotu 11. května 2013 v 11 hodin.
Třetí číslo časopisu FOLKLOR roku 2013 bude uloženo v klubovně taneční složky folklorního souboru Libín-S Prachatice.
(Aktualizace 22.04.2013, 21:36)
KRAJSKÁ PŘEHLÍDKA DĚTSKÝCH FOLKLORNÍCH SOUBORŮ

V sobotu 27. dubna 2013 se od 13:00 hodin koná v Domě kultury SLÁVIE koná krajská přehlídka dětských folklorních souborů.

Program:
- 13:00 - úvod
- 13:10 - první část přehlídky:
1. DDF Bárováček, zřizovatel ZŠ a MŠ J.Š.Baara, Najezte se, chaso!
2. Malý Furiant, 1. oddělení, zřizovatel DDM České Budějovice, Ráčata
3. Bystřinka, zřizovatel ZUŠ Zliv, Směs lidových písní
4. Prácheňáček Strakonice, mladší skupina, zřizovatel Prácheňáček o.s., Havěť u vody
5. Blaťáček Ševětín, zřizovatel Městys Ševětín, Jaro
6. Radost z Kamenného Újezdu, zřizovatel Obec Baráčníků Kamenný Újezd, Nezáleží na sukýnce
- 14:35 - exibiční vystoupení Flamenco Solerías, přestávka
- 15:00 - druhá část přehlídky
7. Borovanský Malý Furiant, zřizovatel ZUŠ Borovany, Na zahrádce
8. Soběslavský Ráček, zřizovatel Soběslavská chasa mladá, U potoka na louce
9. Písečánek, zřizovatel FS Písečan, Tancuj se mnou, dám ti koláč
10. Prácheňáček Strakonice, starší skupina, zřizovatel Prácheňáček o.s., U sedláka zlá robota
11. Bystřina, zřizovatel ZUŠ Zliv, Věneček
12. Malý Furiant, 2. oddělení, zřizovatel DDM České Budějovice, Jak se tančí se dřeváky
13. Javoráček, z Lomnice nad Lužnicí, Kačenka má trnku
- 16:30 - exibiční vystoupení Flamenco Solerías, přestávka
- 17:00 - slavnostní předání pamětních listů, zvláštních ocenění a vyhlášení postupujících souborů na celostátní přehlídku dětských folklorních souborů v Jihlavě
- 17:15 - seminář

Vstupné: 30 Kč, děti do 10 let zdarma

Doprovodný program pro děti i dospělé
(Vloženo 18.04.2013, 19:54)
PRVNÍ VYSTOUPENÍ LIBÍN-S V ROCE 2013

LIBÍN-S BYL V AMERICE, tak nazvali členové folklorního souboru Libín-S Prachatice pásmo hudby, písniček, tance, fotografií, videí, vzpomínek, které představili na neděli 7. dubna 2013 v sále Národního domu v Prachaticích.
Libín-S byl v Americe
Folklorní soubor Libín-S Prachatice se v červnu 2012 zúčastnil mezinárodního folklorního festivalu International FolkFest Murfreesboro ve státě Tennessee v USA. Úspěšně reprezentoval město Prachatice, Jihočeský kraj, Folklorní sdružení České republiky i celou Českou republiku.

Libín- S Prachatice spolu s dalšími soubory vystupoval nejen na pódiích v halách, na náměstích, ale také v domovech důchodců, v hospicech, ve škole, v kostele, navštívil i budhistický klášter. Měli ale i možnost navštívit „hlavní město“ country hudby Nashville, palírnu známé whisky, koňské stáje…. Členové souboru si přivezli spoustu neobyčejných zážitků, deset tisíc fotografií, hodiny video-záznamů, suvenýry, symbolický klíč od města Murfreesboro, který dostali od starosty Tommyho Bragga, ale také adresy řady nových přátel…

Od návratu z Ameriky uplynulo již řada měsíců, folklorní soubor Libín-S Prachatice již setřídil fotografie, snad i sestříhal videa. S tím vším se chtěl Libín-S pochlubit při komponovaném pořadu plném lidové muziky, písniček, tanců, ale také s promítáním fotografií a vyprávěním.
Libíňáci přišli určitě o dvě hodiny dřív, připravili malou výstavku fotografií, amerických suvenýrů, ale také občerstvení. Hynek se "pral" s počítačem, aby dostal obrázky z počítače na plátno, díky záchraně odborníků se podařilo zvítězit nad technikou. Ještě poslední porada nad programem, vyfotografovat se pro Katku, která v posledním roce není s námi, ale studuje v Portugalsku (fotka odletěla hned jako MMS), sál je plný, je potřeba doplnit další židle, jsou tři, jedeme...
Fotka pro Katku

Poslední porada
Pořad se roztáčí pro Libín-S trochu netradičně tanečním pásmem Jarmark.
Jarmark
Odpolední program v Národním domě v Prachaticích uváděla vedoucí souboru Libín-S Helena Svobodová. Helena dnes není v kroji, je v červené libíňácké bundě (kluci mají černé, ale dnes jsou samozřejmě v krojích), s červeným libíňáckým tričkem. Ono vlastně celé odpoledne je živým deníčkem z cesty zarámovaným muzikou, písničkami a tancem. Samozřejmě, že začala 8. červnem, kdy se Libín-S vydal na dlouhou cestu za mořem, o cestě přes moře do Atlanty a dál do Nashvillu. O nákupech věcí na rekvizity, které nešlo dovést z bezpečnostních důvodů z domova, o prvních setkání s Amerikou. Obrátila tak listy deníčku s listy osmého, devátého a desátého června.
Helena Svobodová
Po příletu do Ameriky
Humorné taneční pásmo Slepice má vždycky úspěch, úspěšné bylo i v Americe, ať to bylo v jakémkoliv prostředí. Vždyť dění na dvorku, soupeření slepic o kohoutky, kohoutů o slepičky ani snášení vajíček není třeba překládat. Smějí se všichni.
Slepice
Kapela pokračuje písničkou, tanečníci mizí v zákulisí. Děvčata se převlékají do úpně nových krojů, kluci pomáhají dotáhnout mašle. "Měl jsi přijít před chvilkou, abys taky pomohl!", volají chlapi na Hynka, který se do zázemí "vecpal" s fotoaparátem, aby zachytil poslední okamžiky před dalším tanečním pásmem - bude premiéra kroje a nového pásma...
Poslední chvilky před premiérou
Takový výjezd souboru vyžaduje nejen poměrně dost peněz, ale také podporu. Té se souboru Libín-S dostává i od senátora Tomáše Jirsy, který je hostem dnešního odpoledne v Prachaticích. Usadil se až úplně vzadu, on je ale dlouhá, snad tedy dobře vidí. Senátora Jirsu vidí během svého povídání i Helena Svobodová, vydává se za ním, aby mu předala malý suvenýr z Ameriky.
Dárek pro senátora Jirsu
Tomáš Jirsa vznesl, když už u něj byla Helena Svobodová s mikrofonem, dotaz: "Kolik vás stála doprava basy do Ameriky?". "Kdybychom si vezli basu sebou, stálo by nás to tolik, jako by stála další letenka, tedy asi dvacet tisíc. Organizátoři festivalu splnili naši prosbu a půjčili nám basu americkou!", zněla odpověď.

Nadchází ale chvíle premiéry. Folklorní soubor Libín-S Prachatice, přichází s novým dívčím pásmem Čížeček, tanečníce jej pod vedením Heleny Svobodové, která je autorkou pásma, tvůrkyně chreografie, připravovali skoro půl druhého roku, autorem úpravy hudby je Jirka Vopálka, dnes je v pozici basisty. Děvčata mají nové zelené kroje...

Čížečku, čížečku, ptáčku maličký
pověz mi čížečku, jak sejou mák...

Začínají práce na poli, setí máku, péče o malé rostlinky, jejich růst, červené makové květy, sklizeň. Libuška ochutnávala asi trochu moc, mák ji "unavil", uspal.... Několika slovy popsat tanec, to asi nejde, když je premiéra, určitě Čížeček zůstane v repertoáru, uvidíte to i vy, kdo jste do Národního domu v neděli 7. dubna nepřišli.
Čížeček

Čížeček
Další list amerického deníčku má nadpis "Pondělí 11. června 2012". Po návratu dostali za "domácí úkol" připravit svým jazykem vždy dvojice připravit popis jednoho dne. Vznikl tvar, který měl skoro dvě desítky autorů, tedy rozdílný slovník, rozdílný přístup. Pondělní díl 11. června měli "uvařit" Vašek a Helča (Helča je kuchařka, slovíčko se tedy hodí).

Ne každému se chtělo v Americe vstávat podle amerického času, funkci budíka plnil Jirkův "vláček". Jirka koupil píšťalu, se kterou "objížděl" s houkáním lokomotivy studentskou kolej, kde soubory během festivalu bydlely, aby vzbudil všechny libíňáky. Ale i Belgičanům se budíček líbil, tak Jirka jezdil i kolem belgických pokojů.

I v Prachaticích se po parketu "rozjíždí" s mohutným houkáním Jirkova "mašinka". Diváci přijali průjezd "stroje" s velkým potleskem.
Krátce po jeho průjezdu už znovu spouští muzika, tanečnice a tanečníci jsou připraveni. Najednou se ozval od tanečníků ozvalo: "Šéfová, chybíš nám tady!" To platilo na Helenu Svobodovou, která vždy tanec Koně rozjíždí. Její úlohy se ujímá Honza. Za barem vykukuje kůň, namá však čas na sklenku, vtancuje na parket. Tančící kůň!
Kůň

Kůň
Další stránky deníčku ze dnů 12. až 14. června psali Martinka a Kristýnka, Vlaďka a Honza a Standa s Pavlou. Na pomoc při vyprávění o cestě do Ameriky si Helena pozvala Honzu, Kristýnku a Vlaďku. Třeba pro flétnistku Kristýnku byl let přes Atlantik prvním letem letadlem v životě. Však se jí taky Helena zeptala na dojmy z letu. Divákům zarnulo, když Kristýnka říkala, že se trochu bála, hlavně když letadlu hořel motor. K tomu se ale dostaneme později.
Kristýnka
Na International FolkFest Murfreesboro vystupovali vedle Libínu-S soubory z Belgie, Portorika, Rakouska a místní Cripple Creek Cloggers. Nevystupovalo se pouze na festivalových pódiích ve velkých halách, ale hlavně v domovech pro seniory, hospicech, ve školách, v kostele. Členové souborů byli hosty i v budhistickém klášteru.

Přes nabitý program vyšly i chvilky na odpočinek či na pozvání. Soubor se podíval k jezeru v národním parku, libíňáci se mohli i vykoupat v jezeře, navštívili palírnu whisky Jack Daniel´s, po dnech abstinence vypili i nějakou sklenku piva. Že ale nechcete slyšet, jestli jim to pivo chutnalo?
Následuje tanec se šavlemi Martin, který má svůj původ v masopustních tancích z Kaplicka.
Martin

Martin
Stránky deníčku 15. až 16. června psala Hanka s Jirkou a primáška Helenka.
Teď přichází pozvání do tance pro diváky, zaznívá Doudlebská polka. Helča šla pozvat do kola starostu Martina Malého, někdo zná alespoň trochu choreografii, jakou tancují snad všechny jihočeské folklorní soubory, jiný tancuje klasicky polku.
Helča Kováříková a starosta Martin Malý

Doudlebská polka
Členové souboru Libín-S jsou učenliví. Viděli vystoupení hostitelského souboru, mezi muzikanty byli šikulové, kteří byli schopni muziku napsat do not, sehrát se, tanečníci okoukali kroky, trochu napomohly záběry z kamery. A k překvapení amerických patronů, kteří měli celou dobu Libín-S na starosti, i souboru Cripple Creek Cloggers zatancovali při souboru nejen tance z repertoáru Libín-S, ale také Steve country, zahráli Tennessee Waltz, který je téměř místní národní hymnou. Nedovedete si představit ten aplaus!
Naše krásná houslistka Helenka (možná se Vám ty Helči, Heleny a Helenky pletou, máme v souboru celkem tři Heleny) se převlékla z jihočeského kroje do kůže s třásněmi, na hlavě opravdický kovbojský klobouk a sálem Národního domu se rozeznívají Melodie Steve country, na plac nastupují tanečníci, děvčata v kanafasových krojích, kluci v jihočeských krojích bez modrých vest tancovali country tanec. Stáňa, ta v Americe nebyla, si pořídila pro tohle vystoupení koncertní čtyřstrunné ukulele, Tomáš, náš "americký" basista, se spolu Helenkou stávají improvizovanou kapelou.
Houslistka Helenka ve slušivém kovbojském

Helenka, Slávka a Tomáš

Libuška a Standa a Steve country

Stáňa s ukulele
Ještě zazněla jižanská hymna Tennessee Waltz a Helena Svobodová šla předat americký dárek starostovi města Martinovi Malému. Klíč od města Murfreesboro již předali libíňáci zástupcům města Prachatice loni při podzimních městských slavnostech.

Dalším darem městu a zároveň poděkováním za podporu byl hned následující tanec.
Dárek starostovi Prachatic
Už před více než tisíci lety putovali pralesy Šumavy z Pasova do Prachatic po stezce, která později dostala název Česká, nebo ještě později Zlatá soumaři s nákladem bavorské soli ze Solnohradska a Berchtesgadenska. Cesta do byla nebezpečná, bylo třeba se vyhnout šumavským rašeliništím s bezednými mokřanisky. Na cestě číhala i spousta dalších nebezpečí.
"...Za horama svítá, brzy bude den...", zní písnička.

...Po stezce táhnou soumaři prostice se solí, každý v ruce dlouhou lískovou sukovici, jeden má další prostici na zádech. Dřina to je opravdu. Soumaři toho mají dost, nevnímají co se děje okolo...
Soumaři
"Jedou, jedou soumaři,
vezou, vezou solení.
/: Jestli ho tu neprodají
Odvezou ho do Prahy.:/

Jedou, jedou soumaři,
vezou, vezou solení.
/: A když na ně přijde lapka
nandají mu holemi.:/

A když potká z růže květ,
zatočí se celý svět.
/: Dej si pozor, ty soumarský chlapče,
změní se pak života běh.:/"
Najednou jsou tu lapkové, klobouky hluboce sražené do očí, nejpíš, aby nebyli k poznání. Je jich víc, než soumarů. Oba tábory mají stejné zbraně lískové sukovice. Začíná boj muž proti muži, jde o hodně - o "bílé zlato", o sůl v prosticích, tahanice o soudky se solí.
Soumaři

Soumaři
Když soumaři dorazí blíž k městu, jsou to Volary, nebo snad Waldkirchen na pasovské straně hranic, najednouse otevírají louky, na nich krásná děvčata kupí seno. To je ale krásný pohled, hned je veseleji.
Soumaři
Tady klape na potoce mlýn, za chvíli už budou Prachatice, tam se prodá v solnici sůl, bude veselo, bude na pivko, bude na zábavu s děvčaty.
Soumaři

Soumaři
Premiéra tanečního pásma Soumaři končí. Velký aplaus následuje.
Sešitu deníku zbývají již jen poslední stránky. Poslední stránky 18. a 19. června psali Helena a Hynek. Hynek sice v Americe nebyl, zato u něj se sbíhaly nitky spojení se souborem v Americe, díky internetu dostával obrázky, takže webové stránky souboru mohly být aktuální.

Soubor absolvoval vystoupení ve velkých sálech, přestože členové Libín-S nejsou profesionálními tanečníky či muzikanty, třeba na rozdíl od portorického souboru, zato tancovali a hráli opravdu od srdce, za to jedině Libín-S sklidil potlesk ve stoje. Libín-S, stejně jako ostatní soubory tancoval před radnicí v Murfreesboro, byl to vrchol celého festivalu. Vedoucí souboru Libín-S Helena Svobodová dostala od starosty města Tommyho Bragga symbolický klíč od Mursfreesboro.

Cesta domů začala vlastně už 17. června, kdy se Libín-S přesunul z kolejí do hotelu u letiště v Nashvillu. Pak přišel první let na jedno z největších letišť světa v Atlantě. 18. června v 21:10 místního času mělo odlétat letadlo do Paříže. Všichni už seděli na palubě, připraveni ke startu. Piloti natočili motory... Najednou však začalo být kolem letadla rušno. Katka seděla vzadu, měla krásný výhled, viděla na motory. Z jednoho z nich se zakouřilo, snad i vyšlehly plameny. Kolem letadla byli hasiči, potom přijeli mechanici. Z letadla se nevystupovalo, oprava probíhala pod dohledem cestujících na palubě. Zpoždění rostlo. Nakonec se však letělo. Divíte se snad Kristýnce, že měla trochu strach? Přípoj z Paříže do Prahy nečekal, proto bylo třeba po přistání v Paříži zajistit místa v nejbližším spoji. Ten přistál v Praze krátce před osmou večer. Autobus do Prachatic už čekal, do cíle na jihu Čech přijel asi půl hodiny před půlnocí.
V době, když už soumaři po Zlaté stezce sůl z Pasova do Prachatic už dlouho nevozili, koncem 18. století, postavili Schwarzenbergové na svém českokrumlovském panství plavební kanál, kterému se tehdy říkalo Krumlovsko-vídeňský. Plavilo se po něm palivové dříví do císařského hlavního města Vídně. Práce u kanálu byla těžká, nebezpečná, pracovalo se od rána do večera. Večer, k překvapení plavebního ředitele, skupiny plavců pravidelně vytáhli ze zavazadel housle, citery a v Čechách ještě obvyklé dudy a večer se hrálo, zpívalo, ba dokonce i tancovalo. Takoví byli naši předkové...
Plavci

Plavci

Plavci
Helena ještě poděkovala Janě, která nesla hlavní tíhu zajištění prostředků na cestu do Ameriky, po nějakou dobu nesla tíži potřebných nákladů sama. Jani, děkujeme! Je asi pět odpoledne, když Helena Svobodová ohlašuje závěrečný tanec - V Prachaticích, kterým se soubor Libín-S Prachatice loučí.
Jana s Helenou
V Prachaticích - Vlaďka s Honzou
Vystoupení LIBÍN-S BYL V AMERICE ocenili diváci dlouhým potleskem ve stoje. Za vystoupení i za taneční pásmo Soumaři poděkoval předsedovi Libín-S Hynku Hladíkovi i vedoucí souboru Heleně Svobodové starosta města Prachatice Martin Malý. Nejspíš pod dojmem vystoupení nabídnul starosta Malý účast na výjezdu do některého z partnerských měst, například do slovenského Zvolenu.
Informaci o vzpomínání na Ameriku přinesl i Prachatický deník jednak v obsáhlé fotogalerii i v samostatném článku.
(Vloženo 08.04.2013, 22:06)
MĚSTO PRACHATICE PODPOŘÍ ŠUMAVSKÝ FOLKLORNÍ FESTIVAL

SETKÁNÍ S TRADICÍ NA SCHWARZENBERSKÉM PLAVEBNÍM KANÁLU 2013

Zastupitelstvo města Prachatice na svém zasedání 25.03.2013 rozhodlo o přidělení příspěvku folklornímu sdružení Libín-S Prachatice na konání Šumavského folklorního festivalu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu 2013. V současnosti je připravena smlouva o poskytnutí příspěvku k podpisu starostou města a předsedou folklorního sdružení, ke kterému by mělo dojít v průběhu příštího týdne.
Folklorní soubor Libín-S Prachatice vystoupí se svým programem LIBÍN-S BYL V AMERICE již zítra v neděli 07.04.2013 v Národním domě. Vystoupení bude poděkováním nejen za podporu při výjezdu na mezinárodní folklorní festival International FolkFest Murfreesboro v americkém státě Tennessee, ale také za udělení příspěvku.
(Vloženo 06.04.2013, 20:27)
NOVÉ ČÍSLO ČASOPISU FOLKLOR

V prvních dubnových dnech přišlo druhé letošní číslo měsíčníku lidové kultury Čech, Moravy a Slezska FOLKLOR. Únorové číslo přišlo krátce po lednovém s velkým zpožděním, které bylo způsobeno ekonomickými problémy. Však také o financích a financování folkloru (tedy nejen časopisu FOLKLOR) je v obsahu hned několik zmínek. Únorové číslo mimo jiné přináší i jeden článek od folklorního souboru Libín-S Prachatice, v něm se ale o penězích nemluví. Projděme si titulky:
- EDITORIAL (úvodník) je z pera šéfredaktora Kazimíra Jánošky, který se věnuje především ekonomice folkloru;
- ZLATÝ HLAS PATRIKA HAVLÍKA V BULHARSKÉM ÉTERU, o účasti lońského Zlatého zpěváčka na bulharském festivalu "MLADI FOLKLORNI TALANTI";
- V ČECHÁCH, NA MORAVĚ A VE SLEZSKU BÝVÁ NA JAŘE ZPĚVNO. O průběhu regionálních kol Zlatého zpěváčka 2013 a přípravě finálního kola ve Velkých Losinách;
- TŘICET PĚT LET ROZDÁVÁNÍ RADOSTI, o výročí souboru písní a tanců Radost Pardubice a slavnostním koncertu;
- KLIBNU ANI LETOS NIKDO NEKOUPIL, o lidovém zvyku vodění klibny (kobyly) a kozlíků na Táborsku a v okolí Milevska v historii a jeho tradici v Kovářově;
- DVACET PĚT LET V KROJI S PENTLÍ, vzpomínka na založení souboru Pentla z Boršic a o jeho letošním výročí;
- ZDENĚK PŠENICA: FOLKLOR NAVZDORY KRIZI ŽIJE DÁL, rozhovor Kazimíra Jánošky se staronovým předsedou Folklorního sdružení České republiky Zdeňkem Pšenicou;
- 14. MEZINÁRODNÍ FESTIVAL ADVENTNÍCH A VÁNOČNÍCH ZVYKŮ, KOLED A ŘEMESEL SOUZNĚNÍ 2012, fotoreportáž Wernera Ullmanna;
- DOSPĚLOSTMÍ OBŘADY V JARNÍCH OBYČEJÍCH, další článek ze seriálu Lidový rok;
- NETRADIČNĚ O TRADICÍCH V ČESKO-POLSKÉM POHRANIČÍ, o výsledcích přeshraničního projektu Setkávání - tradice, kultura a život v česko-polském pohraničí;
- JIŽNÍ MORAVA - "KRAJ MÉHO SRDCE 2012". O výsledcích ankety o turisticky nejoblíbenější kraj České republiky. 4697 účastníků hodnotilo kraje v sedmi různých kategoriích. Absolutně nejvyššího výsledku dosáhl Jihomoravský kraj. V kategorii Folklor a tradice byl nejlepší Jihomoravský kraj před krajem Jihočeským, v kategorii Letní dovolená zvítězil Jihočeský kraj před Jihomoravským krajem, v kategorii Památky / historická místa byl Jihočeský kraj druhý hned za Prahou, v kategorii Pěší turistika byl Jihočeský kraj první, v kategorii Cykloturistika opět byly jižní Čechy na prvním místě. Ve zbývajících kategoriích se Jihočeský kraj neumístil mezi třemi nejlepšími. (Pevně věříme, že činnost folklorního souboru Libín-S Prachatice s jeho Šumavským folklorním festivalem Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu přispěl významně k úspěšnému umístění Jihočeského kraje. Poznámka Hynek Hladík);
- PROČ JE FOS ČR K VIDĚNÍ NA VELETRZÍCH...? O účasti FOS ČR na veletrzích Regiontour, ITF Slovakiatour a Holiday World;
- JAK TO CHODÍ NA HINHUISTICKÉ SVATBĚ, článek tajemnice FOS ČR pro mezinárodní vztahy Jarmily Chromíkové o účasti na festivalu Expressions v indickém státě Gujarat a o místní svatbě;
- ZN.: HLEDÁ SE NOVÝ VAŠEK MLÝNEK, o setkání lidových vypravěčů;
- O POPELEČNÍM HRANÍ, fejeton Vojtěcha Kouby;
- 18. SLEZSKÝ BÁL PODLE SALICHOVCŮ, informace o bálu pořádaném Slezským souborem Heleny Salichové v Ostravě;
- FOLKLORISTA A MUZIKANT, DUŠÍ ŽELEZNIČÁŘ, o životním jubileu Miroslava Šimandla z Plzně;
- INFORINEK, o ocenění za rozvoj přátelských vztahů se Slovenskem a za šíření dobrého jména Slovenska, které na slovenském velvyslanectví převzali Peter Duhan, generální ředitel Českého rozhlasu, Jaroslav a Mária Miňovi a Vlastimila a Michal Sochorovi;
- PRVNÍ KAMÝCKÁ FOLKLORNÍ TANCOVAČKA, o tancovačce Sdružením přátel tanečního souboru Kamýček v Kamýku nad Vltavou;
- TAKOVÝ BYL JAN VAJČNAR, vzpomínka na vinaře z Hodonic;
- TŘÍKRÁLOVÝ VEČER U JEZERA TRAUNSEE, článek Hynka Hladíka o letošním běhu zvonkařů v Solné komoře. Článek byl zveřejněn i na našich webových stránek;
- ČEST PAMÁTCE ROVNÉHO A FAJN CHLAPA, Václav Kasík - in memoriam;
- "VYKUTÁLENÁ" KERAMIKA JANA KUTÁLKA, o výstavě z díla umělce v Regionálním muzeu v Jílovém u Prahy;
- VÝZNAM FOLKLORU P|RO CESTOVNÍ RUCH, o výzkumu Slezské univerzity v Opavě;
- UMĚLI VALAŠI FYZIKU? O programech Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm.
Nejnovější číslo časopisu FOLKLOR bude uloženo v klubovně folklorního souboru Libín-S Prachatice.
(Vloženo 04.04.2013, 19:48)
JIHOČESKÝ ZEDNÍK JAKUB BURSA

Ve vestibulu Prachatického muzea bylo v úterý 2. dubna 2013 odpoledne bylo rušno. Plakát před muzeem zval na vernisáž výstavy s titulem Jihočeský zedník Jakub Bursa, ředitel Prachatického muzea Pavel Fencl však uvedl hned výstavy dvě, první připravil Pavel Luniaczek pod názvem Selské baroka Jakuba Bursy na Vlachovobřezsku a Volyňsku, druhou výstavu pak pracovníci muzea s titulem z plakátu. Vernisáž doprovodila hudebně dudačka a harmonikářka, Milada Bejčková, která je častým hostem folklorního souboru Libín-S Prachatice. Dudy i harmonika jistě k umění jihočeského zedníka Jakuba Bursy patřily. Díla Jakuba Bursy jsou jihočeskými klenoty, stejně jako jimi jsou dudy. Harmonika patřila k zedníkům, proto Milada připravila několik zednických písniček, které si zazpívali i ostatní účastníci vernisáže. Výstava se bude koná od 2. dubna do 29. června 2013.
Pozvánka

Milada Bejčková

Milada Bejčková
Prachatické muzeum

Jakub Bursa - Buk

Jakub Bursa - Dolní Nakvasovice 9
Informace o vernisáži se objevila i na stránkách www.prachatickonews.cz
(aktualizace 04.04.2013, 22:12)
PŘIŠLO PRVNÍ LETOŠNÍ ČÍSLO ČASOPISU FOLKLOR

Koncem března 2013 došlo do schránek abonentů první letošní číslo časopisu FOLKLOR. Vybrali jsme z obsahu alespoň titulky:

KULATÉ JUBILEUM V HÁVU SKROMNOSTI, X. adventní prozpěvování v Říčanech
PEČENÍ PÁNI V MIKULÁŠSKÉ JARMEKOVÉ SÍNI SLÁVY, o Valašském mikulášském jarmeku ve Valašských Kloboukách
SOUZNĚNÍ JAKO POSELSTVÍ DUCHA ADVENTU, o dalším ročníku mezinárodního festivalu adventních a vánočních zvyků, koled a řemesel
SUSLAVSKEJ KOSTELÍČKU, STOJÍŠ NA PĚKNÝM VRŠÍČKU, o cédéčku lidové muziky z Chrástu
KDYŽ HOPSA, TAK CHLAPCI... A POŘÁDNĚ OD ZEMĚ! Valašský odzemek je na Seznamu nemateriálních statků tradiční a lidové kultury České republiky
JAN CIMICKÝ: BÝT UČITELEM VYŽADUJE VĚDOMOSTI I SRDCE. Rozhovor s předsedou poroty ankety Zlatý Amos
TEN VÁNOČNÍ ČAS, DOČKALI JSME SE ZAS! Fotoreportáž z programu Nové scény Národního divadla 20. prosince, který připravili členové folklorního souboru Jaro
LIDOVÉ OBŘADY V PROMĚNÁCH ČASU. O jevech lidové kultury v lednu
VLASTIMIL FABIŠÍK: LIDOVÁ KULTURA POODHAZUJE ČLOVĚKU SMYSL ŽIVOTA, rozhovor se ředitelem mezinárodního folklorního festivalu Jánošíkůb dukát
PASECKÉ RADOSTI ANEB JAK JSME PŘIŠLI POBEJT... Z Krkonošského muzea v Pasekách nad Jizerou
FRANTIŠEK ČERNÝ: ŠANCI UDRŽET BROLN MÁME, ALE. Rozhovor a Brněnském rozhlasovém orchestru lidových nástrojů
ZPĚVÁČEK 2013. Propozice soutěže
NA SV. KATEŘINU (NE)ZALEZLI KOVÁŘOVŠTÍ POD PEŘINU, o jihočeském folklorním souboru Kovářovan
O MÓDNÍCH VLNÁCH A TAJEMNÉM KUFRU, fejeton Vojtěcha Kouby
ŽIVOT S LIDOVÝM TANCEM ANEB VZPOMÍNKY NA KAMARÁDA RADKA. Radomil Rejšek - in memoriam
VELKÁ BYSTŘICE: LUCKY PO TŘICETI LETECH OPĚT V AKCI. Folklorní soubor Mladá Haná z Velké Bystřice obnovil obcházení Lucek
SLOVÁCKÝ VERBUŇK V LUHAČOVICKÉM ZÁLESÍ. O návrhu na zapsání slováckého verbuňku na seznam nehmotného kulturní dědictví UNESCO
JEHO DUDY UTICHLY, DÍLO ZNÍ DÁL! 10. prosince 2012 zemřel Josef Režný, významný folklorista a muzikant, zakladatel Mezinárodního dudáckého festivalu ve Strakonicích
PRAŽSKÁ KANTILÉNA V NEW YORKU
JUBILEJNÍ KANTORSKÉ HLEDÁNÍ VE ZNAMENÍ REKORDŮ. Anketa Zlatý Ámos 2013
JAN ÁMOS BY MĚL BÝT V KALENDÁŘI. Petice s návrhem zařazení 28. března mezivýznamné dny České republiky
FARMÁŘSKÉ TRHY - QUO VADIS? O 2. ročníku konference v Národním zemědělském muzeu v Praze
KRUŠNOHORSKÝ RÁJ DŘEVĚNÝCH HRAČEK, o dřevěných lidových hraček ze Seifenu v Německu

Přílohou časopisu Folklor je soubor dokumentů ze XI. zasedání valné hromady Folklorního sdružení České republiky.
(Vloženo 30.03.2013, 12:05)
SPOLEČNÁ ZKOUŠKA TANEČNÍKŮ A KAPELY LIBÍN-S PRACHATICE

BLÍŽÍ SE PREMIÉRA?

V neděli 9. března 2013 se sešli na společné zkoušce tanečníci folklorního souboru Libín-S Prachatice spolu s kapelou. "Pilovala" se dvě nová taneční pásma. Že by se blížila premiéra?
Společná zkouška
Co vlastně Libín-S Prachatice zkouší? Zatím je název i téma zakryto tajemstvím, který nevyzradíme ani nyní. Někomu možná trochu napoví první obrázek, možná ho trochu zmateme obrázkem dalším.
Společná zkouška
Soudky, dřevěné hrábě, jak to k sobě patří?
Společná zkouška
A kluci se perou! A s klacky!
Společná zkouška
Tady Libuška snad něco zaříkává!
Nechme se překvapit. Něco přece jen vyzradíme. Autorkou choreografie nových tanečních pásem je Helena Svobodová, vedoucí folklorního souboru Libín-S Prachatice, autorem úpravy hudby je Jiří Vopálka. Premiéra se blíží!
(vloženo 09.03.2013, 20:41)
DOLNORAKOUSKÝ ČASOPIS SCHAUFENSTER KULTUR.REGION

VYŠLO BŘEZNOVÉ ČÍSLO

schaufenster KULTUR.REGION
Již v druhé polovině února se do poštovních schránek pravidelných čtenářů dostalo již březnové číslo dolnorakouského časopisu věnovaného folkloru SCHAUFENSTER KULTUR.REGION. I v něm najdeme českou stopu.Jedním z adresátů SCHAUFENSTER KULTUR.REGION je i folklorní sdružení Libín-S Prachatice. Prolistujme společně nejnovějším číslem:
Úvodník březnového čísla nazvaný "HEIMATEN ALS CHANCE" / "Vlasti jako šance" společně napsali vydavatelé časopisu Dorli Daxler a Edgar Niemeczek. S výrazem vlast či vlasti se v čísle setkáme vícekrát.
Karin Graf se v článku "BEGRIFF IM WANDEL" / "Pojem ve změně" zabývá změnou chápání pojmu "vlast" v historii i v současné době globalizace. Pro někoho, když se řekne vlast, cítí vůni jara, jiný si představuje procházku vinicí, další vidí babiččinu domácí marmeládu. Ve středověku měl termín vlast v podstatě právní charakter, v době romantiky 19. století šlo spíše o pocitový význam, slovo vlast ideově zabarvené používal národní socialismus - nacismus. Přišly tendence se slovu vlast vyhýbat, slovo vlast mělo být snad vymazáno ze slovníku. V souvislosti s migrací a integrací nabývá slovo vlast úplně jiný význam. Pro lidi, kteří svoji vlast opustili, aby našli svůj nový střed života kdesi daleko, znamená vlast něco ztraceného. Čím neklidnější je doba, čím nejistější je budoucnost, tím víc se lidé vracejí ke starým hodnotám a tradicím. V době kdy jsou hlavními hesly globalizace, finanční krize, doznává slovo vlast další významové změny.

Pojem vlast se stává i předmětem "hovorů u krbu" v Domě regionů v Krems-Stein. Nad otázkami typu: K čemu je vlast v dnešní době?, Proč vzniká nový stesk po vlasti?, budou diskutovat během čtyř večerů "Vlast.místa", "Vlast.klišé", "Vlast.šance" a "Vlast.sny" mezi jinými Amani Abuzahtra, pověřenec Islámského společenství víry v Rakousku pro integraci, jednatelka VOLKSKULTUR NIEDERÖSTERREICH Dorothea Draxler, diákon Franz Eckert, spisovatel Michael Stavarič a etnoložka a znalkyně krojů Gexi Tostmann. Těmto čtyřem večerům bude předcházet přednáška Kontrada Köstlina.
"WIR ALLE SIND KINDER DER PROVINZ" / "My všichni jsme děti provincie", to je titulek rozhovoru se spisovatelem Peterem Turrinim, usazeným ve Weinviertelu, o umění, politice a kvalitách provincie.
"MIKROKOSMOS EI" / "Mikrokosmos vajíčko", článek o významu a hodnotě vajec o velikonocích. Zvyk zdobení vajec jako symbolu plodnosti a oživení přírody na jaře a jejich darování vzniknul v době předkřesťanské na různých místech světa (např. v Číně, v Egyptě, v Řecku). Byl převzat i v době křesťanské.

V době ůstu měli však křesťané zákaz jíst vajíčka, tzv. tekuté maso. Jeden ze způsobů, jak uchovat vajíčka až do velikonoc. Jestliže vajíčka měla být darována, bylo třeba je nabarvit a ozdobit. Malování vajec se na Západě stalo zvykem v 11. až 12. století. Malá umělecká díla vznikala dle vkusu a schopnosti tvůrců. Používána byla vyfouklá vejce nejrůznějších ptáků, vajíčka zpěvných ptáků a křepelek, drůbeže různé velikosti a ras, vejce bažantí, kachní, husí a řady dalších. V průběhu byla však zdobena vejce z nejrůznějších materiálů, jako třeba ze dřeva, z přírodního kamene, z porcelánu, skla, kovu, sádry. Nejdřív byla používána červená barva, jako barva Kristovy krve, červená jako barva lásky a života. Brzy k tomu přišly i další barvy. Vyvinuly se různé techniky zdobení, škrabáním, leptáním, polepováním, batikováním či popisem.

Autorka Gabiele Burian popisuje podrobněji techniku zdobení voskem, zmiňuje se i o technikách škrabání, leptání či frézováním zubařskou vrtačkou.

Zdobení vajec se stalo odvětvím uměleckého řemesla a hospodářství. Tak se ukrajinské kraslice zvané pysanky, kraslice lužicko-srbské nebo kraslice z jižního Hradska (rozuměj z jižní části rakouské spolkové země Burgenland) se prodávají v celém světě.

Nejedlá, zato hodně drahá, jsou nejznámnější vejce - Fabergého vejce - klenoty ve tvaru vejce jako svědecví nejvyššího klenotnického umění z dílny Petera Karla Fabergého, které byly v létech 1885 - 1917 každoročně zhotovovány na objednávky ruských carů Alexandra III. a Mikuláše II. Sloužily jako velikonoční dárky carevnám. Tak zvané Rotschildovo vejce, které bylo Fabergéem vytvořeno pro známého bankéře, bylo prodáno v roce 2007 za 12,5 milionu euro. K vidění je ve Fabergého muzeu v německém Baden-Badenu.
"VOLKS.KUNST.LIED", tedy lidové písňové umění, je článek věnovaný osmému cédéčku řady "vielstimmig", tedy mnohohlasně, na kterém nahrávky pěveckých sborů Jugend.Chor.Niederösterreich, Capella Cantabile, Chor Haag, Trio Draxler-Monitzer-Jäger, Wiener Singakademie Kammerchor, Die DröSingers.
Kristýna Kočí a Tomáš Spurný, foto:z.V.g.,schaufenster KULTUR.REGION
"VON BÖHMEN IN DIE WELT" / "Z Čech do světa". Čeští hudebníci a jejich hudba - historie úspěchů ve středoevropském prostoru. Česká hudebnost měla v evropské hudební historii velmi dobrý zvuk. Od 18. století bylo známo, že z Čech a ze západní části pocházejí vynikající muzikanti. Majitelé panství, šlechtici, podporovali hudebnost ve vesnicích. Vesniční kantoři byli schopnými učiteli nadprůměrných muzikantů. Čechy často nazýváné evropskou konzervatoří, ze které vzešli prvotřídní mistři předklasické hudby jako Jan Stamic a František Benda. v 19. století to byli především čeští vojenští kapelníci, kteří u císařské a královské vojenské hudby nejen formovali perfektní styl dechovky, ale byli i vynikajícími komponisty, kteří napsali uznávané a hodně hrané a nesmrtelné pochody. Čeští kapelníci jako Julius Fučík, Karel Komzák, Václav Kopecký, Ludvík Šťastný a Jan Novotný žijí ve svých pochodech i v současné dechové hudbě.

Housle, klarinety, dudy

A co lidová hudba? Ta je v počátcích chápání českých tradic je úzce spojena s dudami. Dudy a dudácká muzika (autor Walter Deutsch používá v německém textu tato česká slova i s diakritikou) patří k velké zvukové vizitce české vesnické hudby. Od 19. století je v odborných publikacích popisována jako národní hudební symbol. Spojená s četnými tanečními písničkami je zhudebněna intonace řeči. Ne náhodou toužil výzkumník studovat melodii lidové řeči v každém detailu, aby porozuměl hudbě venkovského lidu. Slova a skupiny slov mají svůj protějšek v melodiích. Ať už tříčtvrtečním, nebo v dvoučtvrtečním taktu, vždy se v pevné přízvučné části taktu začíná a tento princip se rytmicky přesně opakuje.
Žertovná píseň z Čech, Rosamunde, pramen Österreichisches Volksliedwerk
Dudy se nenasazovaly a nenasazují jako hudební nástroj samostatně, ale s nimi vznikají různá obsazení. Jedno z nich je hudební trio s houslemi, klarinetem a dudami, které je uváděno jako typické pro jihočeskou krajinu. Všude v českých zemích byly houslové soubory s cimbálem, především tam, kde se hra na housle předávala odedávna z generace na generaci. Z mnoha českých tanců, které se hrály na venkovských parketech, některé byly ve výběru obou velkých národních skladatelů Bedřicha Smetany a Antonína Dvořáka umělecky povýšeny: sedlácká, sousedská, baborák, rejdovák a furiant (i zde používá autor článku česká slova). Mnohé taneční melodie se nejen hrají, ale také zpívají. Některé tance byly zapomenuty a již nezní na tanečních parketech, ale zní ještě jako taneční písničky.

Když v druhé polovině 19. století se i na vesnicích objevily dechové nástroje c. a k. vojenské hudby, které přivezli váleční veteráni, vznikla zcela nová nástrojová obsazení a výrazové postupy, jak se hraje a zpívá taneční muzika. Už ne vesnické tance, ale valčík a polka se staly hlavními formami repertoáru nových dechových kapel. Polka je jako jméno českým pojmem, není ale českým vynálezem. Kolový tanec v dvoučtvrtečním taktu existoval leckde, pod nejrůznějšími jmény a v nejrůznějších provedeních. V Rakousku se tomuto tanci říkalo "Hopser" (poskok), "Hupfauf" nebo "Hopswalzer" (skákavý valčík), kolový tanec ve dvoučtvrtečním taktu. Svou rytmikou se česká polka stala vzorem pro mnohé skladatele společenské taneční hudby 19. století. Johann Strauss - otec byl v roce 1842 první významný skladatel taneční hudby, který napodobením české polky zavedl do vídeňské taneční hudby svoji sperl-polku.

Hudební stopy

Malé dechové soubory se šesti až osmi muži byly nečekaně udávaly tón, nejen ve vlastní obci a okolí, ale také za hranicemi země. Čeští muzikanti byli na vandru, především v jižním Německu a v Rakousku. Ve venkovském prostoru se vyvinuly v nejoblíbenější malé kapely své doby. V posledních desetiletích 19. století až po počátek první světové války zanechaly v mnohých provinciích monarchie svoje muzikantské stopy. Mnozí z nich byli se uasdili, jako bratři Pokorní, o kterých solnohradský Tobi Reiser vyprávěl, že se jimi nechal inspirovat u některých svých tanců.

Obzlášť silnou ozvěnu měli čeští muzikanti v jižních Tyrolích. Už v roce 1871 psal tyrolský spisovatel Ludwig Steub, že v Ultentalu hrají nejen čeští muzikanti, kteřísem každoročně přicházejí, nejen stolni hudbu, ale večer k tanci, nejen k jednomu či dvěma točenýc tancům, ale hned až do půlnoci. Všem malým dechovým kapelám v jižních Tyrolích se říkalo "Böhmische" - česká, název kapely vznikal připojením názvu obce, např. "Völser Böhmische", Sarntheiner Böhmische", "Lengmooser Böhmische" a mnohé další.

V letech mezi dvěma válkami ve 20. století dobyli čeští skladatelé svými úspěšnými polkami svět. Nejznámější mezi nimi je dodnes polka "Škoda lásky" - "Rosamunde" od Jaromíra Vejvody, která se stále znovu zpívá v mnoha zemích s odpovídajícími texty.

V nejmladší formě polky pokračují mnozí dolnorakouští skladatelé se starají o to, aby v jejich dílech dále zněl český charakter v lehce pozměněné formě i naší zemi.

Čechy v Domě regionů:
pátek 15.03.2013, 19:30, Babouci
sobota 23.03.2013, 19:30, Pošumavská dudácká muzika
sobota 23.03.2013, 10:00, workshop "Lidové tance z Čech", Tomáš Spurný se členy Pošumavské dudácké muziky ukážou autentické tance z jižních a západních Čech i z Chebska
"DIE WELT IST EIN KOMEDIE HAUS" / "Svět je komické divadlo". Tip na knihu věnovanou vídeňským kupletům. Jejím autorem je znalec lidových písní Ernst Weber. V knížce najdete stovku sebraných, seřazených a komentovaných vídeňských kupletů.
"BILDUGS-RÄUME" / "Vzdělávací prostory" hudebních škol, článek Kathariny Heger věnovaný účinkem stavebních forem na vzdělávací procesy.
"MUSIKALISCHER WETTKAMF" / "Hudební soutěž". Soutěžní sezóna dolnorakouského hudebního dorostu startuje soutěží "prima musikca, která se koná od 25. února do 8. března 2013 ve Festivalovém domě v St. Pölten.
"DORT, WO DAS LIED ERKLINGT..." - Tam, kde zní píseň, je další článek věnovaný těžišti čísla časopisu - vlasti. Jeho autorkou je Daniela Fuchs. "Tam, kde...", tak začínají nejčastěji písně o vlasti.

Od roku 1811 začaly na podnět velkovévody Jana začaly v zemích rakouské monarchie sběratelské a tazatelské akce. Předmětem tohoto výzkumu v terénu byly lidové melodie, které neměly upadnout v zapomenutí. Skutečným zakladatelem rakouského zkoumání lidových písní je Josef Pommer, který se pokusil systematicky zpracovat lidové melodie.

V roce 1899 založil Josef Pommer (badatel lidových melodií a německy nacionální politik) časopis "Das deutsche Volkslied" / "Německá lidová píseň" jako dokumentační zdroj bádání v tomto oboru. Z těchto dat se dá usoudit, že rakouské zkoumání lidových písní je stále mladou vědou. Bylo to v době nacionalistických snah v Evropě, plnilo tedy také účely německého nacionalismu. V každém případě z těchto bádání vyplývalo, že velká část písní nasbíraných písní spadá pod termín vlastenecká píseň.

Badatel Herbert Walter rozdělil vlastenecké písně do dvou skupin: písně touhy po vlasti, resp. klasické vlastenecké písně a tzv. místní hymny. V roce 1970 Josef Buchinger předložil jako příspěvek k dolnorakouské hudební historii ve dvou svazcích více než 360 vlasteneckých písní místních hymen. Sbírka je uložena t.č. v Dolnorakouském archivu lidových písní.

Špatná pověst

Jedním z hlavních obsahů vlasteneckých písní je chvála vlasti, velmi často jsou vnímány jako sentimentální, dojemné nebo plné klišé. Dalšími motivy jsou touha po domově, stesk po vlasti a vzpomínky na vlast. Tradičně mají vlastenecké popěvky horší pověst než tradiční lidové písně.

... ... ...
(Rozpracováno, vloženo 26.02.2013, 22:40)
ČASOPIS FOLKLOR MÁ ZPOŽDĚNÍ

Poslední loňské číslo časopisu FOLKLOR se dostalo do schránek čtenářů až 17. ledna 2013, tedy s více než měsíčním zpožděním.

Na webových stránkách Folklorního sdružení České republiky jsme se dozvěděli tyto informace.

Redakce časopisu FOLKLOR se omlouvá za zpoždění, které bylo zapříčiněno ekonomickými důvody. Hospodářská krize si vybírá svoji daň nejen v české ekonomice, ale ve všech sférách života naší země, oblast lidové kultury a folkloru nevyjímaje. Redakce spolu s vedením Folklorního sdružení ČR věří, že čtenáři časopisu FOLKLOR toto zpoždění pochopí a nadále mu zachovají svoji přízeň.
Lednové číslo zatím na stole stále ještě nemáme.
(Vloženo 17.02.2013, 20:50)
FOTOGRAFIE ZE SLAVNOSTI SVĚTEL NA VÝSTAVĚ

V Prachaticích již řadu let klub amatérských fotografů Fotoklub F2,8 Prachatice, jejichž díla jsou velmi často na profesionální úrovni. Fotoklub pořádá každoročně svoji výroční výstavu, ta letošní, nazvaná Fotoklub F2,8 Prachatice - Noční foto, měla svoji vernisáž v úterý 29. ledna 2013 v Dolní bráně.
Vernisáž výstavy na fotografii Zdeňka Přibyla
Svoje fotografie v Dolní bráně vystavuje 11 autorů, na stěnách visí 58 jejich děl. Nás zaujala fotografie Evy Matysové se záběrem ze Slavnosti světel, kterou 18. května loňského roku uspořádal v Prachaticích folklorní soubor Libín-S Prachatice.
Eva Matysová - Světolonoši
Výstavu můžete navštívit do 27. února 2013. Reportáž z vernisáže výstavy doplněnou fotografiemi Zdeňka Přibyla naleznete na stránkách Prachatickonews.cz
Skoro s ročním zpožděním jsme zařadili mezi galerie z loňské Slavnosti světel novou nazvanou Eva Matysová - Světlonoši
(Aktualizace 03.02.2013, 09:43)
SCHAUFENSTER KULTUR.REGION FEBRUAR 2013

VYŠLO ÚNOROVÉ ČÍSLO DOLNORAKOUSKÉHO FOLKLORNÍHO ČASOPISU

SCHAUFENSTER KULTUR.REGION
Na rozdíl od časopisu Folklorního sdružení České republiky FOLKLOR, který má více než měsíční zpoždění (do začátku února 2013 si mohou listovat nanejvýš prosincovým číslem), únorové číslo dolnorakouského časopisu "schaufenster KULTUR.REGION" zabývajícího se folklorem už mají čtenáři v rukou, prolistovat jím si mohou i členové folklorního souboru Libín-S Prachatice. Nejen čeští čtenáři v něm najdou i dva články, ve kterých se píše o folkloru z Čech.
Z obsahu únorového čísla časopisu "schaufenster KULTUR.REGION":

SUROVINA LED - hlavní bod led - o chladících sklepech, ledárnách a ledařích. Chladící systémy kdysi.
V současnosti není díky moderní chladící techniky problémem odpovídající chlazení a konzervace jídel a nápojů. Článek odpovídá nejen na otázky: Jak se dřív chladilo, když nebyly chladničky? Jedlo se dřív jen čerstvé jídlo, pily se nechlazené nápoje?, ale na celou řadu dalších. Článek doplňují historické obrázky práce ledařů.

CESTA EVROPOU - přehled programů. Na jaře budeme v Domě regionů v Krems-Stein sledovat hudební tradice v Evropě.
Jižní Tyrolsko. Film: Prodaná vlast 3 & 4
Česká republika - Čechy. Český sen. Česká dechovka Babouci zahraje polky a valčíky. 15.03.2013, 19:30
Česká republika - Čechy. Workshop - Lidové tance z Čech, 23.03.2013, 11:00
Česká republika - Čechy. Hudební cestování Evropou začíná v březnu v Čechách. Pošumácká dudácká muzika pod vedením Tomáše Spurného zavede posluchače do světa české taneční a dudácké hudby. České dudy - nazývané také kozel, které v české lidové hudbě hrají významnou roli, doprovodí klarinety, housle a basa. 23.03.2013, 19:30

Pošumavská dudácká muzika

Rakousko. Živá hudba z údolí Übelbachtal, z programu aufOHRchen, 19.04.2013, 19:30
Rakousko. Ozvěna z Pongau, z programu aufOHRchen, 26.04.2013, 19:30
Portugalsko - Madeira. Seis Po´Media Dúzia, ženský sextet, 08.06.2013, 19:30
Portugalsko - Madeira. Soubor MedioAtlantico, 15.06.2013, 19:30

ZIMNÍ JÍZDA - hlavní bod led - zima drží žáky a učitele v poklusu, učitele hudby v zimním nasazení.

JSME TŘíDA. O třídním muzicírování.

PŘEVRÁCENÝ SVĚT. O masopustu v historii i v současnoti

VELKÁ DÁMA LIDOVÉ HUDBY. Ze života Univ.Prof.Dr.Gerlinde Haid

MNOHOHLASNĚ - koncertní řada Vielstimmig je spoluprací Festivalového domu St. Pölten a Sborové scény Dolních Rakous. 21.02.2013 - Bulgarian Voices, Josef Hayden: Roční období

SÍŤ NOVÁ HUDBA - Dny nové hudby a síť napojených organizací nabízejí pódium skladatelům z Dolních Rakous.

VŠECHNO NEBO NIC - o ledovém vínu, ledové víno přináší velké riziko a malý výnos.

VÍC NEŽ DOST KLIDU - z oblasti Waldviertel a jejích tajuplných obcí i z obce, která nese led / Eis ve svém jménu - Eisgarn.

NAD A POD MANHARTSBERGEM - o literárních iniciativách ARTSchmidatal a B4B z oblastí Weinviertel a Waldviertel

OPFEKOMPOTT - soubor, který hraje se sladko-kyselou notou něco mezi blues a lidovou muzikou - osvěžujicí moderna.

SCHENE LIADA, HARBE TANZ, festival aufOHRchen ve Festivalovém domě. Přílohou časopisu je tradičně plakát. Ten únorový má právě téma Schene Liada, harbe Tanz.

Schene Liada, harbe Tanz

RÁDIO DOLNÍ RAKOUSY VYSÍLÁ ZE SLAVNOSTÍ RANNÍ SKLENKA. Při vysílání 17. února bude téma Kroj úplně ve středobodu.

VLASTNORUČNĚ UPLETENO - večer lidové hudby s Franzem Poschem a Innbrüggler & Mostviertelmusikanten.

KDE ZAČÍNÁ KOPEC. Portrét obce Glöggnitz v údolí řeky Schwarza, kde se letos bude konat aufOHRchen 2013, největší dolnorakouský festival lidové hudby.

UTKÁNO o tkalcovském podniku rodiny Kubáků z jihočeského Strmilova, který vyrábí klasické vlněné deky - kostkované, pruhované i jednobarevné. Textilní výroba má dlouhou tradici nejen v oblasti Waldviertel, ale také sousedních jižních Čechách. Na začátku stál hrabě Johann Christoph Mallenheim, který v Groß Siegharts založil textilní manufakturu, jako pracovní síly povolal textilní dělníky ze Švábska, Moravy a Sasko. Ve Waldviertel i v Čechách si rolníci a domkáři vylepšovali svůj příjem i při zpracování textilu. Faktoři obstarávali přízi a kupovali od tkalců hotové výrobky.Filip Kubák je tkalcem již v šesté generaci. Je absolventem textilní školy v Jihlavě, absolvoval praxi textilní dílně Obermühle v Kautzen. Pokračoval ve staré tradici, která sahá před druhou světovou válku, kdy se v příhraničních oblastech dělaly tzv. výměny dětí - Kindertausche. To bylo běžné u řemeslnických podniků a selských dvorů. Děti se naučily jazyk a zároveň navázaly (hospodářské) kontakty. Vlněné deky, plédy, ponča ze Strmilova jsou v České republice dobře známé, nakupují je především tradiční řemeslnické obchody v Praze a v Brně. Rodinný podnik Kubáků založený v roce 1870 byl komunistickou mocí změněn na středisko Ústředí lidové umělecké výroby, Filipův děda se stal vedoucím podniku. Když v roce 1990 dostala rodina podnik zpět, nové stroje už tu nebyly. Zbyly tu staré tkalcovské stavy, převážně z roku 1938. Dnes v dílně vedle rodinných příslušníků pracují pouze dvě ženy. Používají staré stroje, staré postupy, staré vzory. Kostkované, pruhované či jednobarevné deky v milých barvách česko-moravského lidového umění zahřívají i srdce.

Dílna rodiny Kubáků

MÍSTO SETKÁNÍ DOBA LEDOVÁ. V celých Dolních Rakousích lze najít stopy doby ledové. V muzeích se s dobou ledovou můžete potkat v Krahuletz-Museu v Eggenbergů, v muzeu Stillfried, v Muzeu pravěké historie Asparn / Zaya, v Dolnorakouském zemském muzeu, v Přírodovědeckém muzeu ve Vídni a dalších muzeích.

DOBYTÝ, NEDOBYTÝ POKLAD. Poznámky ke stoletému výročí dobývání surovin ve Vídeňské pánvi.

VÍC NEŽ PÁRA, o železničním muzeu Strasshof.

FIRMA SE SPOJENÍM NA RODINU. O růstu a pádu firmy Eumig, která vyvíjela projektory, rozhlasové přijímače a kamery.

DALŠÍ VZDĚLÁVÁNÍ. Časopis zveřejňuje velké spektrum seminářů a kurzů, např. seminář o lidové hudbě, seminář pro vedoucí skupin lidového tance a pokročilé tanečníky lidového tance, vedoucí pěveckých sborů, atd.

METANÁ TÁHNE. Lední metaná je tradičním lidovým sportem v alpském prostoru - z historie, z pravidel a současnosti.
JIHOČESKÝ KRAJ PODPORUJE ROZVOJ TRADIC A FOLKLOR

Hejtman Zimola a předseda Pšenica
Hejtman Jihočeského kraje Jiří Zimola se sešel s předsedou Folklorního sdružení ČR Zdeňkem Pšenicou. Jihočeský kraj patří vedle Moravy k regionům, kde se dobře daří udržovat a rozvíjet folklorní tradice. Obce jakými jsou Strakonice, Kovářov, Písek, Český Krumlov či Holašovice neodmyslitelně patří ke kulturní mapě známých, účinkujícími i návštěvníky hojně vyhledávaných, festivalů. V posledních letech k tradičním festivalům přibyly také Doudlebské dožínky, folklorní festival v Třeboni či Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanále.

Hejtman Jiří Zimola na setkání s předsedou Folklorního sdružení ČR poděkoval všem, kteří se o rozvoj a udržení folklorní tradic v regionu zasluhují. „Zdůraznil jsem, že povinností krajské samosprávy a jejích představitelů je poskytovat podporu těmto aktivitám. A jsem rád, že i přes škrtání a omezování výdajů z rozpočtu kraje se nám daří zachovat podporu zajímavých kulturních akcí, které pořádají jihočeská folklorní soubory. A když už i krajské zdroje vysychají, snažíme se vyjednat podporu na základě rámcové smlouvy o spolupráci se společnostní ČEZ," řekl hejtman Zimola.
Text a foto: www.kraj-jihocesky.cz
O jednání s hejtmanem Jihočeského kraje Jiřím Zimolou informoval v úterý večer předseda Folklorního sdružení České republiky Zdeněk Pšenica telefonicky předsedu folklorního sdružení Libín-S Prachatice a ředitele Šumavského folklorního festivalu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu Hynka Hladíka. Šumavský folklorní festival Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu, jako členský festival FOS ČR, by měl, stejně jako další významné festivaly v jižních Čechách (Mezinárodní folklorní festival v Písku, Jihočeský folklorní festival v Kovářově, Selské slavnosti Holačovice, Mezinárodní folklorní festival Český Krumlov), podpořit Jihočeský kraj. V únoru 2013 se s jihočeským hejtmanem Jiřím Zimolů setkají za přítomnosti vedení Folklorního sdružení České republiky v čele s jeho předsedou Zdeňkem Pšenicou jihočeští ředitelé členských festivalů FOS ČR.
JIHOČESKÝ HEJTMAN PODPOŘÍ FOLKLORNÍ AKTIVITY V KRAJI

Hejtman Zimola a předseda Pšenica
V sídle krajského úřadu v Českých Budějovicích se včera sešel hejtman Jihočeského kraje Jiří Zimola s předsedou FoS ČR Zdeňkem Pšenicou. Jihočeský kraj patří k etnograficky silným regionům, bohatým na lidové tradice, ale i na množství folklorních souborů, které tu působí a udržují místní zvyky a folklor. Hejtman považuje tradiční lidovou kulturu za důležitou součást života jižních Čech, což se promítá do podpory kraje folklorním akcím a osobního patronátu hejtmana nad řadou folklorních festivalů, které se v Jihočeském kraji konají.

Zdeněk Pšenica poděkoval za výbornou spolupráci v minulém období a podporu jak kraje, tak hejtmana jednotlivým akcím. Informoval Jiřího Zimolu o činnosti FoS ČR, uskutečnění listopadové valné hromady v Praze a zejména pak o přípravě folklorních akcí na letošní rok. Jiří Zimola se v roce 2013 ujme záštity nad pěti významnými členskými festivaly FoS ČR, které se budou konat v Jihočeském kraji: Jihočeský festival v Kovářově (30.5.-2.6.), Selské slavnosti Holašovice (26.-28.7.), Mezinárodní folklorní festival Písek (21.-25.8.), Mezinárodní folklorní festival Český Krumlov (27.-28.9.) a Šumavský folklorní festival - Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu.

Oba představitelé se shodli na tom, že folklorní aktivity jsou výrazným přínosem pro cestovní ruch a co je zvlášť potěšitelné, roste účast mladých lidí a rodin s dětmi. Hovořili o celostátní dětské soutěži ve zpěvu lidových písní Zpěváček, jejíž regionální kolo bude podruhé probíhat v Českém Krumlově. Předseda Sdružení se krátce zmínil o spolupráci s médii, letošním výročí Českého rozhlasu a o krocích FoS ČR k posílení česko-rakouské spolupráce. Jižní Čechy jsou také dějištěm jednoho z nejznámějších festivalů z České republiky ve světě – Mezinárodního dudáckého festivalu Strakonice, který se bude konat v příštím roce.

Upřímný zájem hejtmana Jiřího Zimoly na rozvíjení lidových tradic a kultury v jihočeském regionu demonstruje rovněž každoroční setkání hejtmana s představiteli festivalů a festivalových měst na krajském úřadě, které se letos uskuteční v druhé polovině dubna.

Závěrem jednání v sídle jihočeského hejtmanství ocenil Jiří Zimola práci jednotlivých folkloristů, starostů měst, kde se folklorní akce pořádají a všech, kteří se dobrovolnou činností osobně zasluhují o udržování lidových tradic v regionu jižních Čech. Přislíbil, že se kraj bude snažit podporovat folklorní aktivity i v tomto roce.

Jiří Zimola stejně jako hejtman Zlínského kraje Stanislav Mišák obdrželi jedno z nejvyšších ocenění FoS ČR - Stříbrnou plaketu za rozvoj lidové kultury ve svém kraji.
(Aktualizace 23.01.2013, 22:18)
PROSINCOVÉ ČÍSLO ČASOPISU FOLKLOR

Teprve v druhé polovině ledna 2013 se dostalo čtenářům prosincové číslo časopisu FOLKLOR.
Časopis FOLKLOR
Přináší tyto hlavní články:
- Soutěž, která učí děti zpívat ze srdce, 16. Klobucký skřivánek;
- Rokycanský folklorní zázrak Boženy Auterské, soubor písní a tanců Rokyta;
- Dětský festival s vůní perníku, XIV. MDFF Tradice Evropy;
- S radostí vzpomínali na pěkné společné doby..., Slovácký národopisný soubor Lučka;
- Čas bilance, čas nových předsevzetí, XI. valná hromada FOS ČR 2012;
- Dalibor Carda: Záliba ve folkloru je věc bohulibá, krásná, rozhovor se starostou Českého Krumlova;
- Třicet let s folklorem nejen Okolo Frydku, Dětský folklorní soubor Ostravička;
- Miroslav Tofel: Folklor je neodddělitelná součást života, rozhovor se starostou Kozlovic;
- VIII. setkání dětských lidových muzik v Praze;
- Není-li prosinec studený, bude příští rok hubený, Lidový rok s pranostikami;
- Přemysl Sobotka: Folkloristé, děláte práci, která je unikátní. Z podzimního jednání senátního výboru pro vzdělání, vědu, kulturu, lidská práva a petice;
- Čtyřlístek přináší štěstí... i vánoční pohodu!
- Magda Pustková: Folkorní je studnice krásy a moudrosti, rozhovor se starostkou Václavovic;
- Hráli jako čerti, ďábelsky skvěle! XXIX, setkání lidových muzik;
- O nenápadnosti andělů, fejeton Vojtěcha Kouby;
- Folklorní drahokam s puncem šedesáti let, Brněnský rozhlasový orchestr lidových nástrojů;
- Český tanec opět zaujal, Chrudim;
- Myslete na své blízké, buďte spolu! Článek Zlatého zpěváčka Kamily Šošovičkové;
- Slovácký krúžek a Skaličané v Bratislavě. Tradice dlouhá devadesát let;
- Vel´a lásy do ďalších rokov! (Príhovor richtára);
- Horští mistři řezbáři - betlémy a čertírny, severní Čechy;
- Vypečení pekelníci a jiné kumštýřské dovednosti. Jihočeský folklorní soubor Kovářovan;
- Galerie Jiži Úprky - chlouba (nejen) Slovácka, Uherské Hradiště;
- Netradiční vánoční zvyky: Hodně zdraví a trochu štěstí, region pod Jizerskými horami;
- Osloboděná slibka - první valašská opera Valachů;
- Staří o lásce, mladí o smrti, Kostelec u Kyjova;
- Zavzpomínání podle primáše Oldřicha Kiliána;
- Od věnečku k obálence aneb Co všechno kdysi znamenala svatba;
- I po sto dvaceti letech ´eště dudci dudú´!, Besední dům Brno;
- Taneční škola Betty v Jižní Koreji
- Humor - korení života nejen Horňáků, Velká nad Veličkou
- Rybníkářství na Jindřichohradecku

Prosincové číslo časopisu FOLKLOR je uloženo ve zkušebně taneční složky souboru Libín-S Prachatice.
(Voženo 23.01.2013, 12:22)
ČLÁNEK O SOUBORU LIBÍN-S ZVEŘEJN NA WWW.FOLKLORNISDRUZENI.CZ

Na webových stránkách Folklorního sdružení České republiky byl zveřejněn článek Libín-S na Libíně. Najdete jej mezi informacemi o souboru a aktualitami z regionů.

Vyšel i článek Za zvonkaři do Solné komory, ten najdete mezi informacemi o souboru a na www.czech.republic.cz.
(Aktualizace 20.01.2013, 23:49)
KAPELA LIBÍN-S PRACHATICE ZKOUŠÍ NOVÉ PÁSMO

Folklorní soubor Libín-S Prachatice připravuje již přes rok dvě nová pásma. Tanečníci zkoušeli nejdříve jen na zpívanou melodii, potom na záznam kláves, nyní již postoupila příprava do stádia první zvukové zkoušky. Aranžmá napsal Jiří Vopálka, jinak též basista souboru. V neděli 20. ledna se sešla kapela v plném složení, tedy kapelník František Jordák, primáška Helena Dvořáková, basista Jiří Vopálka, houslistky Stanislava Tomešová a Martina Krejsová, flétnistka Kristýna Mašková, houslista Pavel Jordák a dva klarinetisté Jan Hovorka a Petr Chalupský, aby společně muziku "vybrousili". Na zkoušku přišli i zástupci taneční složky včetně vedoucí souboru Heleny Svobodové, která je autorkou a chreografkou obou pásem. Bylo totiž třeba společně upřesnit rytmus, nástupy kapely.
Zkouška kapely

Helena Svobodová
Helena Svobodová slyšela hotovou muziku poprvé. Když se zkouška blížila k vrcholu, šla Helena Jirkovi Vopálkovi poděkovat: "Jirko, kdybych nebyla tak chřipkózní, dala bych Ti pusu!" Helča byla spokojená, bylo to podle jejích představ.
Jirka Brandner s Karlem Boudou z taneční složky nahrávali, od dnešní zkoušky se už nebude zkoušet na záznam s klávesami, ale na muziku opravdické kapely. A bude se chystat společná zkouška celého souboru.
(Vloženo 20.01.2013 14:45)
HOLAŠOVICE BYLY V TELEVIZI

Folklorní soubor Libín-S Prachatice vystupoval několikrát v překrásné kulise jihočeské vesnice Holašovice zapsané na seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO, především na dnes již tradičních Selských slavnostech.
Holašovice
Česká televize uvedla ve středu 16. ledna 2013 film Holašice - odkaz středověku, který je součástí série Národní klenoty. Film najdete na webových stránkách České televize. Podívejte se, dozvíte se jistě spoustu zajímavých věcí, i když o Selských slavnostech nezazní ani slovo. Jen se nelekněte, na začátku běží reklama. Film má reprízu 17.01.2013 ve 13:00 na programu ČT2.
(Vloženo 16.01.2013 22:11)
BUDE SE KONAT KRAJSKÁ PŘEHLÍDKA DĚTSKÝCH FOLKLORNÍCH SOUBORŮ - 2013

V soboru 27. dubna 2013 se bude v KD Slávie v Českých Budějovicích konat krajská přehlídka dětských folklorních souborů. Posláním přehlídky je nesoutěžní formou přehlídkových vystoupení prezentovat různé formy a způsoby výchovné a umělecké práce dětských folklorních souborů, vytvořit prostor pro předávání zkušeností, vzájemnou inspiraci a kontakty dětí i vedoucích, a tím přispět k uchování tradic lidové kultury s ohledem k lokální příslušnosti dětí i plnění usnesení vlády ČR č. 571 z 11. 6. 2003 ke Koncepci účinnější péče o tradiční lidovou kulturu v ČR. Požadatelem je českobudějovický Dům dětí a mládeže.

V letošním roce by přehlídka měla být obohacena o stánky s tradičními regionálními výrobky a lidovými řemesly. Neměly by chybět také aktivity pro rodiče s dětmi.

Termín uzávěrky přihlášek na krajskou přehlídku je v úterý 26. března 2013. Přihlášky je třeba zasílat na dresu DDM k rukám Aleše Michny.

Porota krajské přehlídky má možnost navrhnout jedno vystoupení k přímému postupu na celostátní přehlídku v Jihlavě, další 1 až 2 doporučit programové radě celostátní přehlídky do širšího výběru či na další vrcholové akce oboru.
(Vloženo 16.01.2013 21:59)
POZVÁNKA NA VALAŠSKOU OPERU "OSLOBODĚNÁ SLIBKA" DO VSETÍNA

Podívejte se na pozvánku na valašskou zpěvohru Osloboděná slibka, jejíž repríza se koná 20. ledna 2013 v 16:00 hodin ve vsetínském Domě kultury.
(Vloženo 16.01.2013 21:32)
LIBÍN-S NA LIBÍNĚ

V prvních hodinách nového roku se na všechny členy folklorního souboru Libín-S Prachatice obrátila vedoucí souboru Helena Svobodová s návrhem, aby první letošní zkoušku taneční složky nahradil výstup na skoro jedenáctset metrů vysoký Libín tyčící se nad Prachaticemi. Vždyť právě od Libína odvodil před čtyřiadvaceti lety tehdy nově vzniklý folklorní soubor Libín-S Prachatice. Bylo tedy skoro přirozené začít svoji činnost v novém roce právě na Libíně.
Sraz nejzdatnějších byl u Hüblerů kaple
Sraz těch nejzdatnějších byl na svátek Svatých třech králů čtvrt hodiny před jednou odpoledne u Hüblerů kaple. Dorazili Jana (po operaci kolena ne ještě v pořádku, Helena (která den před tím spotřebovala poslední tabletu antibiotik, takže ne zcela zdravá), Hynek (coby Helčin řidič), Jirka, Karel, Petr (coby Janin řidič), Romana a Vašek. Byla první lahvinka sektu na přípitek na společný folklorní rok, pět minut po jedné hodině se na po Tankové cestě směrem k Libínskému Sedlu, čili Fefrám, jak říkají všichni Prachatičáci, vydali pouze Jirka, Karel a Vašek.
Jirka, Karel a Vašek vyrazili
Ve tři čtvrtě na dvě byli již u Perlovické křižovatky pod Feframi.
Jirka, Karel a Vašek pod Feframi
Pro ty méně zdatné byl další sraz na Sedýlku v lese pod Libínem. První tam byla Hanka s malým Jiříkem a babičkou, tahle trojice nečekala na další a rovnou se vydala na vrchol Libína. Chvílemi jim k tomu pršelo, chvílemi poletoval mokrý sníh, pořád foukal vítr. Na Libíně byli samozřejmě první.
Na sraz na Sedýlko nakonec dorazila Helena s Hynkem, Jana, Jiřina, Líba, Petr a Romana. Líba měla v termosce svařák, takže i tady byl přípitek na přivítanou.
Sraz na Sedýlku
Na vrchol Libína se ani odtud nevydali (nevydaly) všichni (všechny), marodi se vezli auty.
Hanka coby první na vrcholu už nabízela kávu a čaj z termosek, sice okolo ní byly nápisy o párcích, klobásách, punči a dalších nápojích, ty však tady zbyly z hromadného novoročního tradičního výstupu na Libín. Nastalo vrcholové fotografování, pózoval hlavně Jiřík, protože se za chvilku vydal s babičkou dolů.
Vrcholová fotografie s Jiříkem
Ve 14:23 zdolali vrchol Libína v nadmořské výšce 1096 m Jirka, Karel a Vašek. Zdolali tak výškový rozdíl 486 metrů v trase dlouhé 5,172 kilometru za 1 hodinu 18 minut. Otevřen byl okamžitě "novoroční" vrcholový libínský bufet, nabízely se vynikající koláčky s jablkovou náplní, nakrájené uzené, okurčičky s papričkami, vánoční pečivo, perníčky, pivo, becherovka, medovina, sekt, káva a čaj, možná, že tam bylo ještě něco. Vše výborné kvality a chuti.
Vrcholový přípitek

Vrcholový přípitek

Vrcholový bufet
Protože to v jednu chvíli vypadalo, že se nízko ležící mraky trochu protrhaly, ba dokonce na kratičkou chvilku se ukázal kousíček modré oblohy, vyrazila malá skupinka nahoru na věž, tím překonali hranici 1100 metrů nad mořem. Foukalo to tam nahoře hrozně, zima byla, nevlídno, ale přece jen bylo vidět Prachatice a okolí.
Výhled z Libína k severu

Pohled na Prachatice z Libína
Byla hrozná zima, proto rychle ještě vrcholové foto a rychle dolů. Na obrázku není vojenská jednotka, ale Vašek, Petr a Karel (od leva do prava).
Vašek, Petr a Karel
Dole pod věží rozhledny se nejen, jedlo, pilo, došlo i na diskuze o souboru Libín-S... Třeba... Folklorní soubor Libín-S Prachatice v loňském roce úspěšně na folklorním festivalu FolkFest v americkém Murfreesboro. O úspěších folklorního souboru jsme informovali představitele Jihočeského kraje, města Prachatice i Folklorního sdružení České republiky, vyšly články v místním tisku i v časopisu FOLKLOR. Doposud jsme o tom všem ovšem nevyprávěli prachatickým občanům. Proto vznikla myšlenka připravit prezentační vystoupení v Prachaticích, při kterém by se nejen živě hrálo, zpívalo a tancovalo, ale také by se promítaly obrázky a video, vyprávěly by se zážitky z pobytu v USA. Jako nejvhodnější se jeví vystoupení v sále Národního domu, kde by při vystoupení bylo možné navázat těsný kontakt s diváky, ale je zde také vhodné technické zázemí pro promítání obrázků a videí. V sále Národního domu by bylo možné uspořádat i výstavu fotografií z pobytu souboru v USA. K uspořádání je však hodně práce členů souboru, nejen té organizační, ale hlavně při velmi úzkém výběru fotografií z celkového počtu asi deseti tisíc a sestřihání několika minutového videa z mnoha hodinového záznamu. Je však třeba jednat rychle.
Pomalu se šeřilo, když tříkrálové setkání folklorního souboru Libín-S Prachatice na vrcholu Libína končilo. Nejbliží, tentokrát již opravdická, zkouška bude příští neděli ve čtyři odpoledne.
(Vloženo 07.01.2013, 14:45)
ZA ZVONKAŘI DO SOLNÉ KOMORY

Zvonkaři
Loni v polovině května Prachatice zažily něco mimořádného: Folklorní soubor Libín-S Prachatice připravil s podporou hejtmana Jihočeského kraje Jiřího Zimoly, zemského hejtmana spolkové země Horní Rakousy Josefa Josefa Pühringera, senátora Tomáše Jirsy a náměstka jihočeského hejtmana Františka Slavnost světel. Jejím hlavním hostem byli zvonkaři z hornorakouské obce Altmünster na břehu jezera Traunsee. Chodníky a ulice ve městě zaplnily zhruba dva tisíce diváků. Akci připravila sice jen malinká skupinka neprofesionálních členů souboru Libín-S Prachatice, přesto se hluboce akce zapsala do myslí nejen prachatických občanů i představitelů města. Jen asi velmi těžko se podaří přivést hornorakouské zvonkaře na jih Čech. Vždyť loňské představení bylo prvním mimo území Rakouska. Rakouské nehmotné kulturní dědictví, jímž běh zvonkařů na březích jezera Traunsee je, se běžně nevyváží kamkoliv za hranice, za ním se jezdí do obcí kolem jezera - Ebensee, Traunkirchen, Altmünster či Gmunden.
Kraj kolem hornorakouského jezera Traunsee ožívá večer před svátkem Svatých třech králů prastarým zvykem "běh zvonkařů", který je směsí pohanských a křesťanských zvyků - rachot velkých zvonců odhání zlé duchy, světla svítících čepic (lze je ještě nazývat čepicemi, nebylo by lepší tomu říkat gigantické lampiony?), zpěv tříkrálových koled, běh v magických osmičkách, oválech či kruzích, symboly svatých na svítících čepicích.

Je tedy zřejmý původ dávno v pohanských dobách v tomto tajemnými legendami opředeném kraji. Blíže té současné podobě se posunul v Ebensee na jižním okraji jezera někdy počátkem druhé polovině devatenáctého století. V Ebensee se odedávna vařila sůl ze solanky dopravované sem dřevěným potrubím třeba i z více než 40 kilometrů vzdáleného Hallstattu. Bylo k tomu potřeba obrovské množství palivového dříví, které dělníci odění do bílých pracovních oděvů podobně jako jejich kolegové pracující v podzemí těžili v okolních lesů. Přišly však neočekávané katastrofy - uhlí a železnice. Spoustu lidí příšlo o práci, o obživu. Byli to hrdí chlapi, žebrat, to by bylo pod jejich úroveň. Před svátkem Svatých třech králů byla příležitost jít koledou, dům od domu. Koledovat, není žebrat, přitom to nějaký ten krejcar jistě přineslo. Aby byla koleda jiná, oživili prastarý zvyk tohoto kraje. Z krabic si vyrobili zvláštní čepice, do jejich kartonu vyřezali různé ornamenty, do krabice osadili dřevěnou konstrukcí na osazení svíček. Svítící čepice byla na světě. Na řemení si chlapi pověsily na záda kravské zvonce, které v zimě visely bez užitku v chlévech, a vyrazili na koledu. V bílých hornických oblecích, od souseda k sousedovi.

Po stopadesáti letech se rozšířil zvyk nejen v okolí jezera Traunsee.
Při letošní výpravě za zvonkaři se členové folklorního souboru Libín-S Prachatice vydali nejdřív do Altmünsteru. Tam u starobylého domu Eggerhaus (první zmínka o něm je z roku 1504). začínal program v 16 hodin 16 minut. My jsme však dorazili se zpožděním, svatí tři králové i se jejich doprovodem právě nasedali do dvou mikrobusů. Netrvalo však dlouho, to už se setmělo se ozvaly zvuky zvonců, krátce potom se dal do pohybu zvláštní průvod bíle oděných mužů a žen s gigantickými rozsvícenými lampiony na hlavách, tady jim říkají Lichtkappen - svítící čepice. Udržet je na hlavách nebylo vůbec jednoduché, foukal prudký boční vítr, aby se vůbec dalo svítící čepice udržet na hlavách pomáhali vždy někdy dva někdy tři pomocníci. K tomu všemu pršelo. Běh zvonkařů v Altmünsteru začal.
Zvonkaři v Altmünsteru
Skupina zvonkařů, tzv. pass, která přiběhla k Eggerhausu, má zhruba patnáct zvonkařů. Ve předu kráčí muž se hvězdou, za ním ještě jeden s podobnou hvězdou, další jsou již se svítícími čepicemi ve tvaru koruny či hvězdy. Ty největší mají na délku jistě tři metry, na výšku možná dva. Zejména u těch největších jsou v blízkosti. stále alespoň dva pomocníci, aby pomohli se stabilitou ve větru.
Zvonkaři v Altmünsteru
Tady je čepice, která byla vyrobena pro letošní běh zvonkařů, patří k těm větším ve tvaru koruny, je na ní znak obce Altmünster.
Zvonkaři v Altmünsteru
Krátce po tom, co se pass zvonkařů přesunul do stodoly domu Eggerhaus, opustili jsme Altmünster a vydali se do nedalekého Gmundenu. Tam začíná program na Radničním náměstí v šest večer. O půl šesté už je náměstí prázdné bez aut, obehnané provazy. A krásně osvětlené. Ještě je čas, jdeme se podívat do klikatých uliček okolo kostela. Potkáváme tři krále i s jejich doprovodem, právě přijeli dvěma mikrobusy. "Už jsme vás dnes potkali, v Altmünsteru!", říkáme jim. Králové se vydávají dolů k jezeru, tam nastupují na loď Karl Eder, který se krátce potom vydává do tmy nad jezerem.
Krátce po tom, co se pass zvonkařů přesunul do stodoly domu Eggerhaus, opustili jsme Altmünster a vydali se do nedalekého Gmundenu. Tam začíná program na Radničním náměstí v šest večer.
O půl šesté už je náměstí prázdné bez aut, obehnané provazy. A krásně osvětlené. Ještě je čas, jdeme se podívat do klikatých uliček okolo kostela. Potkáváme tři krále i s jejich doprovodem, právě přijeli dvěma mikrobusy. "Už jsme vás dnes potkali, v Altmünsteru!", říkáme jim. Králové se vydávají dolů k jezeru, tam nastupují na loď Karl Eder, který se krátce potom vydává do tmy nad jezerem.
Přesně v šest hodin se náměstím rozezněly první fanfáry trubačů, kteří z balkonu radnice hrají dál vánoční koledy.
Podle legendy prý již rok před narozením Krista se vydávají na cestu do Palestiny tři králové, tři mudrcové. Jejich cesta světem asi byla hodně klikatá, putovali prý lodí i po jezeře Traunsee. K místu narození Krista v Betlémě je dovedla hvězda. Asi někdy před sto lety si tuto přizpůsobenou biblickou legendu připomněli poprvé, Kašpar, Melichar a Baldasar znovu připluli lodí do Gmundenu.
V šest hodin a dvacet minut přirazila k nábřeží Radničního náměstí loď Karl Eder, na horní palubě byla vidět zářící hvězda, pod ní tři králové i s doprovodem. Posádka připoutala loď ke břehu, položila můstek, po kterém přešli Svatí tři králové na náměstí, aby jej dvakrát obešli a pozdravili spostu diváků.
Svatí tři králové v Gmundenu

Svatí tři králové v Gmundenu
Svatí tři králové pak vystoupili na balkon radnice, aby se zpěvem představili, aby zazpívali tříkrálové koledy. Přiblížilo se šest hodin a čtyřicet minut, na mostu se dal do pohybu proud světel gmundenských zvonkařů. Po několika minutách již přišli na Radniční náměstí. První zvonkaři měli jednoduché svítící čepice ve tvaru jednoduchých jehlanů ozdobených papírovými třásněmi. První pass v počtu zhruba sedmdesáti zvonkařů byl tvořen členy tělovýchovného spolku. Jednoduché tvary prý nejvíc připomínají krystaly soli, mají být údajně nejbližší těm prastarým svítícím čepicím. I další pass, jehož členové jsou krojového spolku, měl jehlancovité svítící čepice.
Zvonkaři v Gmundenu

Zvonkaři v Gmundenu
Následovaly i passy hasičů, skautů, pass farní. Přišli zvonkaři, kteří měli svítící čepice tvaru koruny, nebo velmi komplikované hvězdy.
Zvonkaři v Gmundenu

Zvonkaři v Gmundenu
Radniční náměstí se postupně zaplnil stovkami zvonkařů, program tu měl trvat asi hodinu a půl, my jsme se však krátce po sedmé vydali na další cestu. Naším cílem se stal opět Altmünster.
Zvonkaři v Gmundenu
Náměstíčko před radnicí v Altmünsteru je mnohem menší, než do gmundenské. Sem přiběhne v osm pět desítem altmünsterských zvonkařů. Je hrozně prima, když mezi zvonkaři, kteří se připravují na dnešní závěr běhu zvonkařů tady v Altmünsteru potkáváme známé. Jsou to zvonkaři, kteří loni v květnu byli u nás v Prachaticích na Slavnosti světel, jejich svítící čepice jsme mohli obdivovat o den později na Jeleních Vrších při zahájení plavební sezóny.
Poslední přípravy v Altmünsteru
Na kostelní věži zazněla osmá, před radnici vběhli altmünsterští zvonkaři s nádhernými obrovskými svítícími čepicemi. Nebylo jich sice tolik jako v Gmundenu, ale zážitek pro diváky to byl větší, zvonkaři byli na dosah, zvonce se rozeznívaly v té nejmenší blízkosti. Atmosféra byla ohromná, zazněly koledy, s kasičkou obcházela děvčata v bílém. Mince hodil každý. Svařák a vánoční punč u dveří do radnice neměl sice pevnou cenu, je ale jisté, že nikdo nevhodil částku menší než obvyklou.
Zvonkaři v Altmünsteru

Zvonkaři v Altmünsteru
Běh zvonkařů v Altmünsteru skončil, dozněla poslední koleda, dozněl rachot zvonců. Ještě však bylo třeba rozloučit se s Günterem Gruberem, vedoucím altmünsterských zvonkařů, poděkovat mu za dnešní krásný zážitek, poděkovat ještě jednou za Slavnost světel v Prachaticích.
"Za rok zase na shledanou v Solné komoře!"
(Vloženo 06.01.2013, 22:41)
LIBÍN-S PRACHATICE JE V KALENDÁŘI JIHOČESKÁ VESNICE ROKU

Fotografie folklorního souboru Libín-S Prachatice na vystoupení v Holašovicích se objevila ve stolním kalendáři Jihočeská vesnice roku na letošní rok. Najdete ji na stránce 41. týdne (7. - 13. října) na stránce věnované obci Jankov - Holašovice.
Titulní stránka kalendáře

Libín-S Prachatice v kalendáři
(Aktualizace 07.01.2013, 14:24)
ROK 2013 JE ROKEM MEZINÁRODNÍHO SETKÁNÍ PLAVCŮ A VORAŘŮ

Šumava - Böhmerwald
Nejvýznamnější událostí roku 2013 folklorního souboru Libín-S Prachatice bude mezinárodní setkání plavců a vorařů Šumava - Böhmerwald, které bude hostit od čtvrtka 4. do 7. července 2013. Se souborem Libín-S Prachatice však bude možné se setkat, podobně jako v uplynulých letech v květnu a srpnu u Schwarzenberského plavebního kanálu na Jeleních Vrších, v září u hraničního potoka Ježová / Iglbach, ale také ve Vlachově Březí, v Jámě, snad i v Holašovicích a na Slavnosti Zlaté solné stezky v Prachaticích.
(aktualizace 01.01.2013, 12:25)
Design © VOJTa Herout, 2003-2013

Text © Hynek Hladík, 2003-2013