Setkání s tradicí

PF 2012
PF 2012
(Vloženo 17.12.2011, 22:32)
KALENDÁŘ FOLKLORNÍHO SOUBORU LIBÍN-S PRACHATICE

Kalendář 2012 - titulní stránka
Folklorní soubor Libín-S Prachatice i pro rok 2012 připravil svůj nástěnný kalendář, tentokrát ve dvou velikostech A4 a A3. Nabízí jej nejen svým členům, ale i přátelům folklorního souboru, folkloru obecně, ale i Schwarzenberského plavebního kanálu a Šumavy.

Na fotografiích jsou snímky z vystoupení v roce 2011 i montáže fotografií Šumavy a plavebního kanálu se členy souboru.

Na titulní stránce je fotografie Vlaďky a Honzy při vystoupení na Rožmberských slavnostech v Rožmberku nad Vltavu.
LEDEN 2012

Kalendář 2012 - leden 2012

Hanka s Jirkou
ÚNOR 2012

Kalendář 2012 - únor 2012

Vašek
BŘEZEN 2012

Kalendář 2012 - březen 2012

Primáška Helča
DUBEN 2012

Kalendář 2012 - duben 2012

Karel a Standa
KVĚTEN 2012

Kalendář 2012 - květen 2012

Kapela Libín-S při společném muzicírování s muzikanty z Rakouska a Jižní Ameriky na zahájení plavební sezóny 2011.
ČERVEN 2012

Kalendář 2012 - červen 2012

Líba se Standou na vystoupení při oslavě 15. výročí folklorního souboru Soumrak.
ČERVENEC 2012

Kalendář 2012 - červenec 2012

Vašek, Jirka a Standa při vystoupení na Hudebním festivalu Pod lípou v Jámě.
SRPEN 2012

Kalendář 2012 - srpen 2012

Helena a Helmut při vyprávění pohádek v srpnu 2011.
ZÁŘÍ 2012

Kalendář 2012 - září 2012

Hanka s Jirkou při závěru plavební sezóny v září 2011.
ŘÍJEN 2012

Kalendář 2012 - říjen 2012

Standa a kůň.
LISTOPAD 2012

Kalendář 2012 - listopad 2012

Kapela Libín-S na Vítkově Hrádku - Stáňa a Helča, "král český", v pozadí Honza a Petr
Prosinec 2012

Kalendář 2012 - prosinec 2012

Helena s Hynkem
Cena kalendáře A3 499 Kč, při odběru 2 a více kalendářů sleva, sleva pro členy folklorního souboru Libín-S.

Cena kalendáře A4 399 Kč, při odběru 2 a více kalendářů sleva, sleva pro členy folklorního souboru Libín-S.

Objednávku na kalendář můžete zaslat i e-mailem.
(Vloženo 20.12.2011, 18:10)
TANEČNÍCI SOUBORU LIBÍN-S BYLI NA SOUSTŘEDĚNÍ

Tanečníci folklorního souboru Libín-S Prachatice byli o víkendu 25.-27.11.2011 na soustředění v Hodňově na Lipensku.

Od pátku do neděle strávili mnoho hodin "broušení" dosavadních tanců. Hodně času věnovali ale i nácviku nových tanců, které navážou na pásma a tance z vesnického života - Hospoda, Jarmark, Plavci. Samozřejmě teď je ještě brzy, abychom vyzrazovali podrobnosti.
Soustředění
(Vloženo 27.11.2011, 21:55)
LIBÍN-S NA ZÁVĚR PLAVEBNÍ SEZÓNY

Když "libíňáci" před polednem přišli přes les k od rakouské osady Oberhaag nad Aigenem k hraničnímu potoku Ježová / Iglbach bylo pořád slunečno, kousek za hranicemi už se čepovalo české pivo, i klobásky byly ohřáté. Rakušanům, kteří přišli někdy v jedenáct očividně chutnalo.

"Začneme s mírným zpožděním," ohlásil přítomným plavební ředitel Hynek Hladík. Všem bylo prima, žádný problém.
Začínáme Bavorovem

Krátce po dvanácté se rozjíždí "Bavorov", první tanec folklorního souboru Libín-S Prachatice, na mostku přes Schwarzenberský plavební kanál těsně vedle státních hranic. První sólo má Honza s Vlaďkou. Zhruba stovka prvních diváků aplauduje.

U Schwarzenberského plavebního kanálu to byla především těžká práce pro chlapi, i když ženské se oháněly plavebními háky také. "Podívejte se, jak chlapi tancují!" Následovala totiž Hoši a Bába.

Hoši a Bába

K ústí řeky Große Mühl do Dunaje, kam plulo palivové dříví ze Šumavy, chodily pravidelně skupiny mladých mužů a žen z Čech, především z Prácheňského kraje. Čeští plavci pracovali velmi tvrdě od pěti ráno do sedmi večer. Večer, místo, aby padli znaveni na lože, vytáhli z domova přinesené housle, citery a v Čechách tehdy ještě obvyklé dudy, potom se hrálo, zpívalo a tancovalo. Dudám se tady v Rakousku říkalo a dodnes říká böhmischer Bock, český kozel. I folklorní soubor si sebou k plavebnímu kanálu z Čech přivezl dudy a dudačku Miladu.

Dudačka Milada
Zatím co Milada hraje a zpívá, přichází dřevorubec Franz s nářadím na rameni. Prochází lesem a vybírá si strom, který dnes pokácí.

Dřevorubec Franz
K Miladě se přidává kapela...

Milada s kapelou

... a kousek na české straně stojí skupinka cyklistů v červených tričkách a zpívají...

Zpívající cyklisté

... zpívají i další. Já si ještě před chvílí myslel, že tu jsou samí Rakušané.

Milada s kapelou

Na řadu přichází na mostku přes Schwarzenberský plavební kanál další tanec, ve kterém opět dominují chlapi - Martin. Původ má tenhle tanec se šavlemi má svůj původ v masopustním tanci z Kaplicka.

Martin

Libín-S roztancoval taneční hru Na tý louce zelený. Do tance pozvali i diváky. Polky a valčíky, střídají se tanečnice a tanečníci.

Na tý louce zelený
Na rakouském mostku skončil český soubor s tancem, tancovali ale nejen Češi, ale i Rakušané, o kousek dál na českém břehu potoka Ježová pod plavebním kanálem se připravují rakouští dřevorubci Franz a Gustl k poražení stromu. Franz si ještě dobrušuje loupák...

Dřevorubec Franz

A již zní zvuk pily břichatky zakusující se do řezu. Franz rozhodl, že nejprve říznou krátký řez, nad kterým potom vyseká zásek.

První řez

Teď již Franz bere do rukou sekeru a pouští se do záseku. Právě zásek určí směr pádu stromu. Franz určil, že smrk padne rovnoběžně se potokem těsně vedle tabulky upozorňující, že v potoce probíhají státní hranice.

Zásek

Nějaké dva tři centimetry nad úrovní záseku bude veden z druhé strany hlavní řez. A již zní opět břichatka.

Hlavní řez

Jak jsou dřevorubci skloněni u práce, zeptal se mne nějaký pán: "Prosím Vás, co to má ten dřevorubec v pytlíku za pasem?" "To je měchuřina, ve které nosí tabák, oni totiž dřevorubci i plavci při práci kouřili, kouř z fajfky odpuzoval obtížný hmyz, kterého tady je i dnes spousta." "No jo", přikyvoval tazatel, "oni kouřili tu domovinu."

Mezi tím Franz zkontroloval směr, doklepl dřevěný klínek do řezu. Za chvíli se ozval praskavý zvuk, smrk se nachýlil a padnul přesně mezi potok a tabulku, tak jak určil Franz. Franz se dal do odvětvování sekerou, Gustl shazoval větve na hromady. Pak přišel na řadu loupák, pod kterým odletovaly dlouhé pruhy kůry.
Oba břehy plavebního kanálu se zaplnily, přišla spousta lidí od dva půl kilometru vzdáleného Oberhaagu, další přijeli z Aigenu vláčkem Bummelzug taženým traktorem. Pomalu se blížila ukázka plavení dříví. Okolo půl druhé pod chatou Roberta Baldassariho se seřadili "libíňáci". Vlaďka, Honza a Jana byli připraveni s "plaveckým věncem", vedle nich Hanka s Jirkou nalévali kalíšky "libínky" - slivovičky od Borovky.

Vlaďka, Honza a Jana s plaveckým věncem

Hanka s Jirkou

Kapela spustila Aby nás Pámbů miloval..., potom se přidali zpívající Stáňa, Karel, všichni muzikanti i tanečníci, připadalo mi to jako hymna. Opravdu slavnostní zahájení.

Aby nás Pámbů miloval...

Přistoupila Helena. "Plavební řediteli, přinesli jsme Ti plavecký věnec, který symbolizuje sounáležitost těch, kteří u plavebního kanálu v minulosti pracovali a dnes pracují."

Helena

Vlaďka, Honza a Jana předávají plavebnímu řediteli "plavecký věnec".

Předání plaveckého věnce

Plavební ředitel zvednul plavecký věnec nad hlavu, ukázal jej všem přítomným a zvolal: "Ať žije plavení! Es lebe die Schwemme!"

Ať žije plavení!

Potom pokračoval: "Jsme teď krátce před ukončením plavební sezóny, čeká nás již jen poslední plavení. Víme, že příští plavební sezóna začne v druhé polovině na Jeleních Vrších. V tento okamžik však nevíme, kdy se bude poprvé plavit dříví tady u potoka Ježová. Na jaře tady totiž bude staveniště. Již příští týden podají tři partneři - Lesy České republiky, s.p., a Správa Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava spolu s rakouským Tourismusverband Böhmerwald žádost o příspěvek Evropské unie na spolufinancování projektu "Schwarzenberský plavební kanál – kulturní dědictví ožívá". V jeho rámci by státní podnik Lesy České republiky měl rekonstruovat úsek plavebního kanálu mezi hraničním potokem Ježová a hlavním evropským rozvodím v bývalé osadě Růžový Vrch. Správa Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava bude rekonstruovat úsek plavebního kanálu od hraničního potoka Pestřice po Medvědí potok. Termín nejbližšího plavení zde u Ježové bude záležet na postupu stavebních prací.

Ke Schwarzenberskému plavebnímu kanálu patří i plavecký tanec v podání folklorního souboru Libín-S Prachatice. Vzniknul jako připomenutí práce a zábavy českých plavců v ústí řeky Große Mühl do Dunaje před zhruba dvěma sty lety.

Plavci

Plavci

Práce u kanálu a v lese vůbec si jen těžko představit bez jednoho pomocníka. "Víte, kterého?", ptala se Helena. "Koně v lese pracovali kdysi, pracují tam i dodnes. Kůň folklorního souboru Libín-S Prachatice tancuje!", odpověděla si Helena a "rozjela" tanec.

Kůň

Kůň

Kůň

Sotva kůň padnul na pódiu, jestli tak lze pojmenovat můstek přes kanál, zazněly první tóny loveckých rohů trubačů Jagdhornbläsergruppe Böhmerwald.

Jagdhornbläsergruppe Böhmerwald

Ještě než přišla řada na plavební rozkaz, pozdravil všechny přítomné, diváky, plavce, hornisty, Libín-S i diváky Reinhold List jednatel Tourismusverband Böhmerwald. Na můstek pozval svoji kolegyni Anitu Schaubschläger. Anita dvacet let pracovala v kanceláři cestovního ruchu, v posledních šesti letech se podílela na přípravě ukázek plavení dříví. Dnešní slavnost je poslední v její aktivní službě, brzy odejde do důchodu. Reihold List spolu s plavebním ředitelem Hynkem Hladíkem jí předali kytici.

Znělka na počest Anitě

Po krátké znělce hornistů na počest Anitě přečetl Hynek Hladík svůj plavební rozkaz. Pak již byl čas na vhození dříví na rakouském území. Aby se polena mohla vydat na svoji pouť do Čech, bylo potřeba otevřít stavidla na plavebním kanálu na české straně hranic. Když plavební ředitel došel ke stavidlům, zastihl tady trochu stranou ruchu čtyři děti. "Tak co, plavci, mluvíte česky nebo německy?", ptal se jich. "Deutsch!", zněla odpověď. "Plavci, budete pracovat!", řekl dětem, odemknul zámeček na klice stavidel a dodal: "Tak do práce!"

Malí plavci u stavidel

Plavci se snažili, moc jim to nejdřív nešlo, ale voda začala brzy proudit.

Na můstku u hranic už byli připraveni Karel s Honzou, v rukou plavební háky a na nich zavěšený plavecký věnec. Měli za úkol položit věnec na hladinu těsně před první plovoucí polínko.

Karel a Honza s plaveckým věncem

Konečně jsou polena tady. Plavecký věnec je již na hladině, Karel jej usměrňuje před další poutí. Věnec a za ním polena hned vplouvají z Rakouska do Čech.

Plavecký věnec je na vodě

Oba plavci, Karel i Honza, věnec doprovázejí až k prvním stavidlům v Čechách.

Karel doprovází věnec

A už přišel čas na vytažení plavebního věnce.

Vyzvednutí věnce

Sotva Karel s Honzou vytáhli věnec proplula tu polena.

Plovoucí polena

Honza pak plavecký věnec pověsil na štít chaty Roberta Baldassariho. Věnec tu bude viset celý rok, do závěru příští plavební sezóny.

Plavecký věnec

Polena plula po hladině plavebního kanálu až ke druhým stavidlů v Čechách. Tady skončilo poslední letošní plavení.

Vytahování dříví

Na hranicích se už zase hrálo zpívalo a tancovalo. V kole byli nejen "libíňáci" ale i diváci. I v dalším, předposledním, dnešním tanci bylo na můstku místo i pro diváky, tedy jenom ty tančící. Na řadu přišla Doudlebská polka. Když se Doudlebská roztáčela, volal Hynek na Marianu a jejiho manžela Franze: "Tak do kola, běžte, vy to přece znáte!" Mariane a Franz bývali členy Volkstanzgruppe Ulrichsberg, Franz byl vedoucím této folklorní skupiny. Kontakty mezi "libíňáky" a ulrichsberskými trvají už víc než dvacet let, přežily i zánik rakouského folklorního souboru. I zániky patří k životu. Před mnoha lety hráli prachatičtí i ulrichsberští stejnou melodii. Rakušané na ni tancovali Křížovou polku - Kreuzpolka, Češi zase Doudlebskou. Slovo dalo slovo a Volkstanzgruppe Ulrichsberg převzala českou chreografii, často bylo potom možné vidět při Doudlebské smíšené česko-rakouské páry.

Teď u kanálu šla do kola jen Mariane. Tady ji vytáčí Vašek.

Vašek s Marianou

Folklorní soubor Libín-S Prachatice zahrál a zatancoval ještě rozlučkový tanec - V Prachaticích.

V Prachaticích

Plavební sezóna 2011 a s ní Šumavský folklorní festival Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu skončila.
"Ať žije plavení! Es lebe die Schwemme!"
(Aktualizace 23.10.2011, 12:39)
KULTURNÍ OSA PLAVEBNÍ KANÁL 14.08.2011

V počátcích oživování Schwarzenberského plavebního kanálu přišlo rakouské sdružení pro kulturní spolupráci SUNNSEITN s projektem "Kulturachse Schwemmkanal", tedy Kulturní osa plavební kanál. V rámci tohoto projektu u Schwarzenberského plavebního kanálu hráli muzikanti různých žánrů, na české i rakouské straně vyrostlo v jeho blízkosti několik moderních skulptur českých i rakouských autorů, u kanálu zněly pohádky z obou stran Šumavy. Na tento rakouský projekt navázalo folklorní sdružení Libín-S Prachatice svým Setkáním s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu, později Šumavským folklorním festivalem Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu. Srpnový pořad na Jeleních Vrších nese stále stejný název - Kulturní osa plavební kanál.
Dopoledne 14.08.2011 bylo na Jeleních Vrších, vesničce pod nejvyšší horou české části Šumavy - Plechým poměrně klidno. Jen projíždějící cyklisté se diví, co se to tu bude dít, vlajky, vyzdobené pódium.

Stranou od všeho možného ruchu si před jedenáctou sedli pod bývalou myslivnou, ve které před dvěma sty lety, možná ještě o něco dřív, jistě přenocoval stavitel plavebního kanálu Josef Rosenauer, tři nositelé jména začínajícího na "H" - Helena, Helmut a Hynek. Bylo třeba si ještě naposledy vyzkoušet společné vyprávění pohádek z obou stran Šumavy. Ono totiž nesmí být znát, že Helena a Helmut spolu sice česky a hornorakousky (s němčinou ten jazyk má společného nejspíš jen dost málo) vyprávějí pohádky, ale ona neumí německy a on zase česky. Proto je tu potřeba Hynek v roli tlumočníka.

"Před dávnými, dávnými časy, bylo to včera, bylo to dnes, žili a pracovali na Šumavě mnozí uhlíři", začínala Helena Svobodová vyprávět pohádku O uhlíři a lesním mužíkovi. Helmut Wittmann pokračoval: "Vor langer, langer Zeit, war‘s gestern oder war‘s heut, da haben wir im Böhmerwald viele Köhler gelebt und gearbeitet."

Zkouška vyprávění pohádek
Projekt Šumavský folklorní festival Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu v sobě spojuje setkání s folklorem, vyprávění pohádek z obou stran Šumavy, ukázky šumavských řemesel a povolání i setkání při mši svaté na břehu plavebního kanálu. Kulturní osa plavební kanál obsahuje skoro všechno tohle v jednom dni. Bude se zpívat tancovat, vyprávět, plavit dříví, hoří ale i milíř na dřevěné uhlí, budou výrobci dřeváků a dřevěných koryt.

Možná se ptáte, co má společné Schwarzenberský plavební kanál s folklorem?

Pro odpověď se musíme obrátit skoro dvě stě let do historie. Ve dvacátých letech devatenáctého století napsal ředitel schwarzenberského českokrumlovského panství Erns Mayer rozsáhlý "Popis velkého plavebního zařízení na panství Český Krumlov v českobudějovickém kraji v Čechách". V kapitole O plavebním provozu stojí m.j.: "Vytahování dřeva (připlaveného plavebním kanálem na Šumavě v ústí řeky Große Mühl do Dunaje) vyžaduje tři sta až tři sta padesát dělníků, když má být dodržena rovnováha s vhazováním. V Horním Rakousku by nebylo možné takový počet lidí. Ale potřební lidé z krajiny kolem Strakonic v Čechách se každý rok ucházejí houfně a bez vyzvání ucházejí o výdělek. Přinášejí si velké rance s potravinami, které si připravují k denní potravě pod širým nebem během své práce. Mnohá ohniště, která si k tomu účelu udržují drobným dřevním odpadem, dávají skládkám dřeva vzhled polního ležení. Přístřeší na noc je zajištěno v dřevěných stavbách, kde na slámě ve dvojitých řadách nalézají odpočinek.... Člověk by věřil, že lidé, kteří velmi těžce pracují od pěti hodin ráno do sedmi hodin do večera, a v této době mají pouze jednu hodinu na oběd, vyčerpají všechny síly, žádostivě budou vyhledávat noční tábor. Protože je společnost smíšená z chasníků a děvčat, kteří si úmyslně z domova vzali citery, housle a v Čechách ještě obvyklé dudy, tančí se v oddělených skupinách dvakrát až třikrát do týdne na volném prostranství lidové tance, které v žádném případě nejsou vhodné k posílení unavených údů. Následující den bez nejmenší stopy opět s čerstvostí začínají a pokračují v práci."

Vytahování dříví

Folklorní soubor Libín-S Prachatice pouze přivedl lidovou muziku, lidové písničky a lidové tance opět k vodě, k plavení, k plavebnímu kanálu.
Krátce po poledni byl na jelenovršském pódiu již nastoupen folklorní soubor Libín-S Prachatice. Na křižovatce do všech světových stran zatroubil Helmut Wittmann na pokyn plavebního ředitele Hynka Hladíka na kravský roh.

"Pojďte sem, za chvilku začínáme", volal do okolí Hladík.

Prvním tancem prachatického souboru byl Bavorov. Kdyby byl Bavorov co Prachatice, to je pro libíňáky otevírák.

Kdyby byl Bavorov...

"Další písničkou budou Hoši a tancem Bába. Tancovat budou naši chlapi", uváděla další blok Helena Svobodová.

Hoši

Mnohdy slyšíme, že tance ze šavlemi se k nám dostaly z Moravy. Tanec Martin, který se se šavlemi také tancuje, má svůj původ u nás v jižních Čechách, na Kaplicku. Býval to jeden z masopustních tanců.

Martin

Máme rádi humor, lásku, to vyjadřuje řada tanců a písniček. Humoru je plné i další taneční pásmo. Porozuměli mu i bez překládání při našich vystoupeních v Rakousku, Německu či Maďarsku. Taneční pásmo Slepice.

Slepice

Při seskakování z pódia se podařilo nešťastně doskočit jedné z tanečnic - Janě. Jana měla najednou slzy bolesti v očích, po lyžařském úrazu absolvovala operaci kolena, dnes je to její druhé vystoupení. A teď tohle... Jana dnes už tancovat nebude. Bohužel soubor postihlo několik podobných událostí. Vlaďka je dnes na Jeleních Vrších jako divačka, bolí ji záda. Ale teď, teď je třeba pomoci. Záda nezáda, Vlaďka jde do kroje. "Jen to trochu zdržte!"

Následuje série písniček, potom Doudlebská polka, dokola jdou i diváci.

Doudlebská

Vlaďka už je na pódiu, můžeme jet dál. Libín-S vyvíjí svoje aktivity z velké části u plavebního kanálu, proto je celkem přirozené, že v jeho repertoáru je i taneční pásmo plavci. Vždyď jsme si říkali, že chlapi a ženské z Čech pracovali kdysi tvrdě při vytahování plaveného dříví, večer po práci se často hrálo, zpívalo a tancovalo. Je skoro jisté, že chlapi se předháněli i večer, co všechno umí s plavebními háky, že s nimi jde i tancovat, že háky mohou být i hudebními nástoji. Jistě háky létaly vzduchem. To všechno obsahuje pásmo Plavci v choreografii Heleny Svobodové.

Plavci

A tady už se veze Vlaďka.

Plavci

Plavci
Odpolední program pokračoval v romantickém prostředí u horního portálu tunelu. Vyprávěly se tu pohádky.

Před dvěma stoletími neměli mladí lidé přehrávače, mobily, rádia či televize, museli se bavit sami. O tom, že hráli, zpívali a tancovali, o tom jsme již říkali. Oni si ale jistě i vyprávěli. Na řadu přišly legendy, ságy a pohádky.

U horního portálu po jedné hodině odpoledne čekalo několik desítek lidí na dva vypravěče - pohádkovou babičku Helenu z Prachatic a skřítka ze Solné komory Helmuta. Helenu Svobodovou a Helmuta Wittmanna. A taky na muzikanty Františka a Pavla Jordákovi. Ti dva uvedli hodinku s pohádkami písničkami, které si mohly pozpěvovat i děti.

Pohádkové melodie

Znáte pohádku O hadru, jehle a biči? Ta byla první, která zazněla.

"Vor langer, langer Zeit, war‘s gestern, oder war‘s heut‘, da sind ein Abwaschhadern, eine Nadel und ein Peitschenstiel durch den Böhmerwald gereist..." Před dávnými, dávnými časy, bylo to včera, bylo to dnes, putovali Šumavou hadr na mytí, jehla a bič. Hadr vyhodila dívka ze zámku, protože byl už úplně rozrhaný. Protože u jehly se zlomilo očko. Biči vůbec nic nechybělo. Vypadal jak nový. Ale opilý pasák dobytka ho ztratil v lese. Tak tedy ti tři táhli spolu po cestách Šumavou..."

O hadru, jehle a biči

Další pohádkou byla ta O lesní žínce. Samozřejmě vždy následují písničky Františka a Pavla.

František s Pavlem

K plavebnímu kanálu patří pohádka o vodníku Žbluňkalovi, jak mu odplavalo prádlo a co všechno následovalo, z pera Ivo Stehlíka z Volar. Plavci, i ten ramenatý Hans, se nakonec popili nějaké to pivo s vodníkem v hospodě na Jeleních Vrších.

O vodníku Žbluňkalovi

Pojďte, jdeme na Jelení Vrchy, bude se tam od lesovny plavit dříví!
Na Vrškách pod lesovnou už na kraji lesa bylo několik stovek lidí. Plavební ředitel Hynek Hladík pískal na píšťalku a svolával je blíž. "Pojďte blíž, ať vám něco můžu povídat a nemusím tolik křičet!"

Povídal potom o historii plavebního kanálu, kterým za sto let "zlatých časů" proplulo téměř osm milionů palivového dřeva ze Šumavy pro císařské hlavní město Vídeň. Potom přečetl plavební rozkaz, letošní šestý.

Plavení

V plavebním rozkazu stálo mimo jiné:
"...Nařizuji dále, aby se k plavbě dostavil v dostatečném počtu plavební personál s potřebným nářadím..." Hladík se potom rozhlídnul po davu lidí na druhém břehu plavebního kanálu a dodal: "Přišlo vás tedy o dost víc, než jsem si myslel, ale jak tak vidím, plavci, jen někteří mají plavební nářadí. Wo hast du die Schwemmhacke?", zeptal se německy jednoho plavce. "Jo, támhle je tvůj hák, dobře vezmi si ho!" Na mostku přes kanál je několik plavebních háků. "A co ty, no ty, co se tak směješ, koukej si taky vzít hák!" Tak byly rozdány zbývající háky. "Všude v České republice, v celé Evropě, je zakázaná dětská práce. U nás ale děti pracovat můžou. Tak děti, do práce!" Kubík, Hynkův vnouček už měl v ruce malé polínko, to letělo do vody první. Hned potom i další děti se daly do práce.

Kubík vhazuje dříví

Polena potom plula asi tak jeden a půl kilometru, skoro až k potoku Hučice. S poleny šli nejen plavci s háky ale i spousta diváků. Vytahování dříví byla vždy ta nejtěžší práce.

Plavení
Ti, co nedošli až k Hučici a vraceli se na Jelení Vrchy okolo kouřícího milíře, zastihli před stodolou domu č.p. 13 kapelu souboru Libín-S, která zvala na druhé vyprávění pohádek.

Helena s Helmutem vyprávěli nejdřív takovou hrozně zvláštní pohádku, Prolhanou.

Tentokrát hudební doprovod zajišťovala celá kapela Libín-S.

Muziku vystřídala pohádka O uhlíři a lesním mužíkovi. Vždyť jen několik set metrů odtud hoří od sobotního podvečera milíř na pálení dřevěného uhlí. No hoří, spíš kouří. O tom si ale povíme za chvilku.

O uhlíři

"Před dávnými, dávnými časy, bylo to včera, bylo to dnes, žili a pracovali na Šumavě mnozí uhlíři. Z dříví stromů pálili dřevěné uhlí. Byla to těžká, namáhavá a špinavá práce. A přes spoustu práce byl život uhlířů plný nouze a bídy."

Poslední pohádka byla O zvláštním zvířeti. Je to vlastně pohádka o třech chudých muzikantech, kteří táhli Šumavou.
Odpoledne pomalu doznívá, moc lidí už v hledišti nezbývá. Ale tancovat se bude. "Budou dva tance, Bavorov a V Prachaticích!", ohlásila Helena. Rozjíždí se Bavorov. Diváků najednou přibývá. Chlapi přicházejí za Helenou: "My chceme Koně!", šeptají, ale je to kousek od mikrofonu, takže to slyšeli všichni.

"Oni chtějí Koně. Minule bylo opravdu horko, padali horkem", dodala Helena.

Všichni tanečníci byli už postaveni, Karel s Jirkou oblečeni do koně. Jedeme.

Kůň

Tancující kůň! A jde mu to!

Kůň

Kubík si mohl užít něco, co ostatní děti nemohly. Svezl se na koni. Vždyť babička Helenka je jeho babička, a babička Helenka je vedoucí souboru, tak ona to umí zařídit. Co by taky pro vnoučka neudělala.

Kubík se svezl na tančícím koni

Kubík s koněm

Odpoledne s folklorem končí tancem v Prachaticích. Helena ještě stačí představit na závěr všechny tanečnice a tanečníky: Vlaďku, Janu, Hanku, Romanu a Helenu, Standu, Vaška, Karla, Jirku a Honzu, muzikantky a muzikanty: primášku Helenu, Stáňu, Jirku, Františka, Pavla, Honzu a Petra.

V Prachaticích

Kapela
Tak zase někdy na shledanou, třeba 17. září 2011 u hraničního potoka Ježová / Iglbach při zakončení plavební sezóny nebo v polovině května příští rok zase tady na Jeleních Vrších.
(Vloženo 08.09.2011 19:55)
NA JIHU ČECH BYLA LÚČNICA

Do jižních Čech přijel slovenský folklorní soubor Lúčnica. Vystupoval na 20. mezinárodním hudebním festivalu Český Krumlov v rámci Slovenského dne s programem Mládí a krása. Byli jsme se na ně podívat.
(Vloženo 14.08.2011, 07:54)
FOLKLORISTÉ LIBÍN-S V ELITNÍ SPOLEČNOSTI

V srpnovém čísle časopisu FOLKLOR vyšel dvoustránkový článek s titulkem "Folkloristé Libín-S Prachatice v elitní společnosti". V červenci 2011 se zúčastnil zástupce folklorního souboru Libín-S Prachatice mezinárodního setkání plavců a vorařů v severoněmeckém Bremerhavenu.

V roce 1996 bylo folklorní sdružení Libín-S Prachatice přijato za řádného člena Mezinárodní asociace plavců a vorařů. Přijetí bylo oceněním práce tohoto folklorního souboru u Schwarzenberského plavebního kanálu na Šumavě.

Předseda folklorního sdružení Libín-S Prachatice a plavební ředitel Hynek Hladík rozsáhle informuje v článku o průběhu valné hromady Asociace i o dalších akcích mezinárodního setkání.

Příští mezinárodní setkání plavců a vorařů se bude konat v Pobla de Segur na katalánské straně Pyrenejí, na rok 2013 jsou plavci a voraři ze čtyřiceti spolků z deseti států Evropy pozváni na Šumavu - pořadatelem bude folklorní sdružení Libín-S Prachatice se svými partnery.
(Vloženo 12.08.2011, 12:41)
ZEMŘEL VÁCLAV SVOBODA

Václav Svoboda
Václavu Svobodovi s úctou a kamarádskou vzpomínkou

… Až já půjdu od Třeboně cestou,
tenkrát mně mé nožičky klesnou,
klesnou a zabolí, mé srdéčko raněný,
už je konec má panenko milování…

Jako bychom ho stále slyšeli zpívat, ten sametově měkký baryton, kterým si získal srdce diváků, přestože tóny jeho života dozněly na zrodu dne 8. srpna 2011.

Ještě si zazpíval se souborem Libín-S při oslavě jeho dvacátého výročí.

Tenkrát jako dnes jsme společně vzpomínali na začátky, jak mladý Václav Svoboda na popud svého přítele malíře Cyrila Chramosty založil hudební skupinu ze svých kamarádů, aby „Cyrilovi“, jak mu říkal celý Husinec, zazpíval na vernisáži jeho milované lidové písně. A tak zněly v Husinci, Prachaticích, Netolicích, Praze, v Písku. Václav hledal ve starých sbornících, pak sedl a upravil doprovod.

Když ho oslovila kolegyně ve sborovně Střední pedagogické školy, aby zahrál pro skupinu děvčat, se kterými tancovala na hodinách tělesné výchovy, měl už se svou kapelou slušný repertoár. A protože byl muzikant tělem a duší, upravoval a psal další a další písničky a melodie. Tak vlastně vzniknul soubor Libín.

Když přišel rozporuplný rok 1989 založil ještě soubor Libín-S, pro který psal hudební a taneční pásma. Svým zpěvem a optimistickým přístupem k životu a lidem rozdával a potěšil posluchače v Itálii, Francii, Německu, Rakousku, ve Španělsku i na Kanárských ostrovech.

Když šlo o muziku, neznal únavu.

Proto jsme přesvědčeni, že bude muzicírovat a koukat na nás i v těch nebeských výšinách.

Ať mu tedy zvoní jasné tóny!

S úctou a kamarádskou vzpomínkou soubor Libín-S.
Václav Svoboda

Václav Svoboda

Václav Svoboda

Václav Svoboda

Václav Svoboda

V pátek 12. srpna 2011 se přišly s Václavem Svobodou do smuteční síně prachatického hřbitova stovky jeho příbuzných, přátel a známých. Písničkami se rozloučili i muzikanti z folklorních souborů Libín-S a Libín.
(Aktualizace 12.08.2011, 12:21)
LIBÍN-S NA FACEBOOKU

Libín-S má svoje stránky na facebooku. Staňte se přáteli folklorního souboru Libín-S.
(Vloženo 05.08.2011, 21:08)
LIBÍN-S NA ROŽMBERSKÝCH SLAVNOSTECH

Rožmberské slavnosti

Před dvěma lety folklorní soubor Libín-S Prachatice vystoupil na slavnosti svěcení nového praporu města Rožmberk. Letos přišlo pozvání z Rožmberku podruhé, tentokrát na Rožmberské slavnosti, které pořádalo město Rožmberk nad Vltavou spolu s Národním památkovým ústavem v Českých Budějovicích a se správou státního hradu Rožmberk.
do hrátek se zapojil i Vašek

Krátce potom, co Libín-S přijel na Rožmberské náměstí, jen chviličku potom, co muzikanti i tanečníci vystoupili z autobusu, na náměstí se do hrátek divadla BEZEVŠEHO zapojil v jihočeském lidovém kroji i Vašek z folklorního souboru Libín-S Prachatice. Vašek se vlnil, opadával jako modřín, "na jaře" opět rašil a rostl, byla snad z něj i mikrovlnná trouba. Moderátor mu z neznámých důvodů říkal "Honzo!".
Sotva na věži kostela Svatého Mikuláše odbila čtvrtá, začala libíňácká kapela ladit, za chvíli už hrála. První přišlo na řadu taneční pásmo Jarmark, vždyť i na rožmberském náměstí byla řada různých stánků - stánek košíkáře, hrnčíře, skláře, ten dokonce foukal na místě foukal svoje výrobky, a řada dalších. Tedy v písničce se o košíkáři, hrnčíři ani o skláři nezpívá. Za to "byl tam taky švec". To je při tom pouze jedno z řemesel v písničce obsazených.

jarmark v tanci

Na řadu přišla píseň Hoši a mužský tanec Bába.

Hoši

Bába

Z Rožmberka to není moc daleko do Kaplice. A právě z Kaplicka pochází masopustní tanec se šavlemi Martin.

Martin

Tanec Bavorov většínou tancují na začátku vystoupení, dnes na nej přišla řada až zhruba v polovině.

Osvědčeným tancem folklorního souboru Libín-S Prachatice, který má vždy a všude úspěch, je taneční pásmo Slepice.

Slepice

Folklorní soubor Libín-S se rád dělí spolu s diváky o své radosti. V minulých dnech oslavila kulaté narozeniny houslistka Slávka, hned tedy byl důvod popřát jí s kytkou.

Slávka měla kulatiny - blahopřání

Houslitky a vůbec muzikanti to mají složité, pořád musí hrát, na tancování nějak není čas. A že Slávka tancuje ráda.

První ji provedl kolem Honza, po ní Vašek v dřevácích a nůší na zádech, potom Karel.

Chlapi měli už na nohou dřeváky, Vašek na zádech nůši, o tom jsme už ale mluvili. Přichází tanec Dřeváky. Děvčata si počkala na Vaška, koukla mu do nůše, ještě nějaké to zatáhnutí a Vašek už sedí. Děvčata si berou z nůše svoje dřeváky.

Dřeváky

A už se rozeznívá klapot dřevěných bot. Tancovat v nich jde, jen se to musí umět.

Dřeváky

Další tanec nás přivedl na Šumavu. Jmenuje se Fara. Vzpomínám, že když jsem jej viděl poprvé, slyšel slova, mohl jsem se potrhat smíchy. Možná právě ten humor mne přivedl do folklorního souboru. Ale to už je dost dávno.

Folklorní soubor Libín-S Prachatice je nositelem hranice překračujícího projektu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu. Hynek Hladík, plavební ředitel, představil nejen plavební kanál, ale i projekt, který v sobě spojuje folklorní setkání, ukázky plavení dříví, vyprávění pohádek z obou stran Šumavy i mše svatá na břehu plavebního kanálu.

Před dvěma sty lety, když se ještě ze Šumavy plavilo Schwarzenberským plavebním kanálem palivové dříví pro císařské hlavní město Vídeň, dřevo plulo napřed kanálem, potom řekou Große Mühl, bylo třeba před ústím do Dunaje vytáhnout. Na to bylo třeba 300 až 350 dělníků. Tolik volných lidí v okolí nebylo, proto chodily skupiny plavců z jižních Čech, aby velmi těžce pracovali od pěti ráno do sedmi večer. Ředitel panství očekával, že unavení plavci po těžké práci padnou do postele. Oni ale místo toho vytáhli z domova přinesené housle, citery a v Čechách tehdy stále ještě obvyklé dudy. Večer se pak hrálo, zpívalo a tancovalo. Folklorní soubor Libín-S svým projektem přivádí ke kanálu opět lidové písničky, muziku a tanec. A Libíňáci si připravili taneční pásmo Plavci. Právě pro něj nadešel čas.

Plavci

Plavci

Skoro posledním tanečním pásmem byl Kůň. Viděli jste už koně tancovat? V podání souboru Libín-S to tak je, kůň opravdu tancuje.

Kůň

V Rožmberku bylo v sobotu odpoledne snad třicet stupňů. Tancovat v koni musí být v tom horku strašné, takže když na závěr kůň padne, musí to být úleva - konečně vzduch!

Kůň

Na úplný závěr vystoupení souboru Libín-S Prachatice byl i v Rožmberku rozlučkový tanec V Prachaticích.

V Prachaticích
(Vloženo 17.07.2011 ve 22:47)
ZA POHÁDKAMI DO PASOVA

Město Prachatice připravilo ve spolupráci s organizacemi a spolky ve městě i v letošním roce širokou nabídku akcí pro děti obsaženou v Prázdninovém pasu.

Folklorní sdružení Libín-S Prachatice spolu s Česko-rakouským pohádkovým sdružením a s cestovní M+D agenturou pro Prázdninový pas nabídli akci Za pohádkami do Pasova.

V úterý 12. července 2011 se vydal po stopách Zlaté stezky autobus s prachatickými dětmi s rodiči, s pohádkovou babičkou Helenou, s muzikanty Františkem a Pavlem v jihočeských krojích. Role průvodce se pro tento den ujal děda Hynek. Cílem se stal bavorský Pasov. První zastávkou byl pasovský Horní hrad / Oberfeste.

Vyhlídka na historické centrum Pasova z Horního hradu

Z vyhlídky nad městem je krásný pohled na centrum Pasova na soutoku Dunaje s Innem - na městskou špičku mezi světle zeleným proudem Innu a tmavě zeleným Dunajem, na dvě bílé věže kláštera Niederburg se zelenými střechami, na štíhlou věž radnice, na mohutný dóm a další památky, za městem na pravém břehu Innu klášter Panny Marie Pomocné.

Jen kousek od vyhlídky se na louce rozesadily děti, František a Pavel Jordákovi zahráli první písničku.

František a Pavel s první písničkou

Pohádková babička Helena Svobodová si připravila několik pohádek a ság z Pasova a okolí. Nedřív vyprávěla tu o Johannovi a Johance. Že ji neznáte? To jste asi nebyli s námi v Pasově.

Pohádková babička Helena s pohádkou o Johannovi a Johance

Děti napjatě poslouchaly.

Prachatické děti poslouchají pohádku o Johannovi a Johance

František s Pavlem vystřídali pohádkovou babičku Helenu. Zahráli několik písniček, nezpívali ale jenom oni, ale také děti.

Písnička s Františkem a Pavlem

Druhá pohádka byla O pasovských tetlích. Taková pasovská cetle mohla ochránit před bodnutím či seknutím, proto vojáci, kteří šli do války se snažili takovou cetli obstarat. Ne, to není stručný obsah pohádky, tu je třeba si poslechnout, myslím, že se nějaká ta příležitost jistě najde, pohádková babička Helena ji jistě bude někdy ještě vyprávět.

O pasovských cetlích

Pojďte, pojedeme dál! Autobus přejel dolů do města, zastavil na nábřeží u kotviště dunajských lodí.
Z nábřeží to není daleko na Dómské náměstí / Domplatz s průčelím chrámu Svatého Štěpána. Kousek od něj je vsazena do zdi veliká kamenná hlava, říká se mu Passauer Tölpel - Pasovský ťulpas. Vedle městského znaku s červeným vlkem je Pasovský ťulpas druhým symbolem města.

Pasovský ťuplas

Prachatické děti se usadily do stínu na schodech k okresnímu úřadu a babička Helena začala vyprávět O kamenné hlavě.

O kamenné hlavě

Pasovští asi koukali, co to ti Češi dělají, někteří se zastavili a poslouchali. Muzikanti zahráli jednu veselou písničku, děti se ji naučily a zpívali společně. Protože to je melodie a slova, která chytí, proto nás vlastně pronásledovala po celý zbytek dne. Chvíli si ji broukal jeden, jindy ji pozpěvovala druhá.

František a Pavel

Blížilo se poledne, děti se rozeběhly s rodiči po okolí. Někdo si dal z domova přinesenou svačinu na Dómském náměstí, jiní šli na nedaleké dětské hřiště, další na nábřeží. "Sejdeme se ve čtvrt na tři u autobusu, pak pojedeme lodí!"
Prachatické děti čekala okružní plavba třech řek lodí Gisela. Protože bylo nádherné letní počasí, všichni si sedli na horní palubě, někdo si objednal zmrzlinový pohár, rodiče kávičku.

Na lodi Gisela

Na lodi Gisela

Gisela se vydala po Dunaji ke špičce města, kde se mísí vody dvou velkých řek. Zvláštní, v jednom korytě řeky tečou vedle sebe řeky tři - velký a vodnatý Inn, o dost menší Dunaj, uzounký tmavě hnědý Ilz. Kdo ví, proč se řeka pod Pasovem jmenuje Dunaj, když Inn je mnohem větší než Dunaj. Pluli jsme i Innem až skoro k mostu, pak dolů po Dunaji. Když loď otočila a vydala se proti proudu, vypadalo to, jako by proti nám plula obrovská loď s věžemi kostelů a s domy. Pasov.
Snad každý z Prachatic ví, že se z Pasova do Prachatic dopravovala po Zlaté stezce především sůl. Pasov ale není městem se zásobami soli. Sůl se do Pasova dopravovala na lodích či na vorech z Berchtesgadenska, tehdy církevního státu, tam se do dnes sůl těží v okolí Berchtesgadenu či Bad Reichenhallu, nebo Solnohradska - ze Solnohradu / Salzburgu, Halleinu a dalších míst po řekách Salzach a Inn. Inn byl stejně jako Zlatá stezka významnou obchodní stezkou. K její ochraně vyrostla na obou březích Innu řada pevností, hradů, opevněných měst. Mezi nimi i Neuburg na Innu. Ten byl posledním naším cílem.

O zvláštním zvířeti

Na břehu rybníčka pod hradem zazněly další dvě pohádky - O zvláštním zvířeti a O hadru, jehle a biči. František s Pavlem měli připravenu řadu dětských písniček, aby se mohly děti přidat.

František s Pavlem

Odpoledne už pokročilo. Autobus se vydal domů, do Prachatic.
(Vloženo 21.07.2011 23:32)
KAPELA LIBÍN-S NA VÍTKOVĚ HRÁDKU

Vítkův Hrádek

Folklorní kapela Libín-S Prachatice na pozvání občanského sdružení Vítkův Hrádek přijela již téměř tradičně o první červencové sobotě na nejvýše položený český hrad - Vítkův Hrádek, aby ozdobila oslavu šestého výročí jeho otevření pro veřejnost. Na rozdíl od loňského roku, kdy ze všech muzikantů stékal pot, jaké bylo i tady na jednom z vrcholů Šumavy horko, letos byla hrozná zima. Zvědavé oči snad ohřívaly teploměr před vstupem na vyhlídkovou terasu, přesto jeho rtuť dosáhla nejvýš na desítku, většinou však byla dost pod ní. Brrr...zima...

Kapela Libín-S na Vítkově Hrádku

Kapela Libín-S přivezla na Vítkův Hrádek nejen jihočeskou lidovou hudbu, písničky ale také humor. Kapelník František Jordák prokládal totiž písničky vtipy a poznámkami, které přinesly jistě teplo do duší diváků, kterých bylo navzdory počasí docela dost.

Kapelník František Jordák

Občas se nebe rozplakalo, drobně pršelo, nebyl to ale žádný slejvák, jindy zase ze šedých mraků vykouklo sluníčko. Potom se otevřel z dřevěné vyhlídkové plošiny v hradní věži nádherný výhled nejen do Vltavského údolí s Lipenskou přehradní nádrží.

Výhled do Vltavského údolí

Na druhou stranu, do Rakouska bylo vidět také krásně, jen ty Alpy dnes holt byly schované za mraky. Jen kdyby ta zima nebyla... Brrr...! I přes tu zimu muzikanti z kapely Libín-S Prachatice hráli pro potěchu pocestných, kteří se přidali a zpívali.
Po druhé hodině po poledni Léta Páně dva tisíce jedenáct se před kostelem Svatého Tomáše v podhradí Vítkova Hrádku setkal Vítek I. z Prčice se svým písařem a se svými pěti syny. Vítek se rozhodl, že mezi ně rozdělí jednotlivá panství - Krumlov, Rožmberk, Hradec, Landštejn s Třeboní i Ústí. Slavnostnímu aktu ze šera středověku přihlížely i zástupy diváků jedenadvecátého století.

Vítek z Prčice se svými syny na Svatém Tomáši

Každý ze synů, dostalo se nejen na syny manželské, ale i na toho nemanželského, obdržel nejen panství, ale i nový znak. Zlatou růži v modrém poli spolu Hradcem dostává nejstarší Jindřich, stříbrnou růži ve červeném poli s třeboňským panstvím pak Vítek z Klokot, Vítek obdržel Krumlov a Rožmberk spolu s červenou růží ve stříbrném poli, předek pánů ze Stráže modrou růži ve zlatém poli a nemanželský Sezima panství ústecké a černou růži ve zlatém poli.

Noví držitelé panství doprovázejí českého krále ke hradu Vítkův Hrádek.

Královský průvod

Královský průvod na hradě
Pro folklorní kapelu Libín-S Prachatice bylo samozřejmě ctí, když král český si s ní i s diváky zazpíval.

Král český si zazpíval s kapelou Libín-S

Král český si zazpíval s kapelou Libín-S

Kapelník František Jordák si dovolil vyprávět za přítomnosti krále i vtipy o jeho královském veličenstvu. Král byl blahosklonný a vtipu se upřímně smál.

František vyprávěl i vtip o králi
Nastal čas, aby kapela folklorního souboru Libín-S uvolnila prostor dalším účinkujícím a vydala se k domovu.

Chcete vědět, kdy zase přijede prachatická folklorní kapela na Vítkův Hrádek? Když Bůh dá, bude to opět v první červencovou sobotu roku 2012, tedy 07.07.2012! Nebude se slavit jenom sedmé výročí otevření hradu pro veřejnost, ale i narozeniny předsedy občanského sdružení Vítkův Hrádek, ale pozor, to druhé, to je tajemství! Bude to jistě sláva veliká!
(Vloženo 05.07.2011 10:00)
JIŘKA S MARTINEM SE BUDOU BRÁT

Svatební oznámení

Martin + Jiřka
(Vloženo 13.06.2011 06:38)
LIBÍN-S NA PATNÁCTINÁCH SOUMRAKU

Folklorní soubor Libín-S Prachatice se v posledních letech mnohokrát potkal s folklorním souborem Soumrak. Soumrak několikrát tancoval u Schwarzenberského plavebního kanálu, Libín-S byl na oplátku u soumrackých v Záluží. Martina Chadta, klarinetistu a dudáka, jednho ze zakládajících členů Soumraku, pokládají libíňáci za svého externího člena.

Doudlebské folklorní sdružení Soumrak, což je oficiální název, slavil patnáctiny. Na oslavu Soumrak pozval svoje kamarády, bývalé členy i soubory, se kterými spolupracuje či spolupracoval. Libín-S byl mezi pozvanými, další pozvánky obdržely soubory Soběslavská chata mladá, Radost a Úsvit.

Oslava se konala v Krníně, který je součástí obce Chlumec v okrese Český Krumlov, nedaleko Zlaté Koruny. Ne asi všichni vědí, že nějaký Krnín vůbec existuje, natož aby věděl, kde ten Krnín je. Mohu ale doporučit, je to moc krásná malá vesnička.

Krnín

Nezachovalo se zde mnoho památek lidové architektury, ale zato několik podstatně starších. Dva pozdně gotické dvorce. Jeden s renesančním štítem, druhý (č.3) s dost zachovalou dispozicí. Součástí areálu jsou dva špýchary, vlevo třípodlažní prý ještě s lepencem (protipožární dřevohliněná klenba pod střechou). V literatuře je udáván jako příklad pozoruhodně zachovalého areálu z počátku 16. století. Prý byl opraven po požáru v roce 1905, v současné době se citlivě opravuje. Je pozoruhodné, že se celá vesnička tak pěkně zachovala, i když je blízko Budějovic a přímo u silnice na Krumlov. V roce 1995 byl Krnín vyhlášen vesnickou památkovou zónou.

Krnín
Libín-S Prachatice přijel do malé vesničky na rozmezí mezi Českokrumlovska a Českobudějovicka včas. Byl tak čas na pivko, aby bylo dost tekutin před vystoupením.

Žízeň

Program oslav otevřel domácí folklorní soubor Soubor. Kdo v Krníně nebyl, byl předseda folklorního sdružení Libín-S Hynek Hladík, který se ujmul i funkce fotoreportéra. Ten stihnul až úplný závěr vystoupení Soumraku.

Soumrak
Po Soumraku na pódium nastoupila Soběslavská chasa mladá, folklorní soubor, který má dnes zhruba dvacet členů.

Soběslavská chasa mladá
V Krníně se na oslavě soumrackých patnáctin nejen hrálo, zpívalo a tancovalo, ale i soutěžilo. Ne v tanci či zpěvu, ale v opravdu vesnických disciplinách. První přišla na řadu soutěž přeřezávání borové klády pilou břichatkou. Do soutěže nazvané Krnínská olympiáda měl nastoupit z každého souboru jeden pár, bylo i místo na dvě dvojice z řad diváků. Libíňáky reprezentovali Honza s Vlaďkou.

Honza s Vlaďkou

První zakleknul s pilou v rukou ke kládě pár ze souboru Radost. Ono to s pilou břichatkou není zase tak jednoduché, musí se pouze tahat pilu, ne tlačit, nesmí se také tlačit do řezu. Na rozdíl od dalších párů si měl ten první šanci ozkoušet si řez na nečisto. "Tři, dva, jedna, teď!", zněl signál rozhodčího. Asi po půl druhé minutě odpadává první koláček dřeva.

Reprezentanti souboru Radost

Druzí jsou na řadě členové soběslavského souboru.

Reprezentanti soběslavských

Další pár zastupuje domácí Soumrak.

Soutěží domácí

Přichází Honza s Vlaďkou. Ti dva pečlivě pozorovali první dva páry, všimli si jejich chyb. Nesmí se tlačit ani do řezu, ani do pily, je třeba řezat pokud možno co nejrychleji, táhnout co nejdelší tahy.

Vlaďka s Honzou

Vlaďka

Tak to tak dělali. Dlouhé rychlé tahy pilou a za necelé tři čtvrtě minuty odpadává špalíček dřeva.

Žádný z párů již nebyl rychlejší.

Přišli na řadu páry z Úsvitu, diváky zastupovaly páry z Radosti a dvojice, ve které byli opět zástupci diváků, ale ze Soběslavské chasy mladé. Na rozdíl od všech ostatních - smíšených párů - to byli dva chlapi. To víte, někteří slabě protestovali, že to není fér, ale chlapi to vzali jako sranda-akci. Jeden z dvojice si navléknul bílou zástěrku, na hlavu si připevnil stužku a mašli, aby ukázal, že je vlastně ženská. Již jen posaz při přeřezávání klády byl úplně jiný než u ostatních. Opřeli se oba nohama o řezanou kládu.

Soběslavská dvojka

Na řadu přišlo výpočetní středisko rozhodčích, my už jsme ale vyzradili, že první disciplinu vyhrál pár z folklorního souboru Libín-S.

Výpočetní středisko rozhodčích
Za chvilku po vyhlášení vítězů v soutěži s pilou nastoupil na pódium soubor Libín-S z Prachatic. Prachatičtí začínají vždycky Bavorovem, bylo tomu tak i v Krníně.

Bavorov v podání Libín-S

Vystoupení souboru Libín-S uváděla jeho vedoucí Helena Svobodová. "Přijeli jsme na oslavu patnáctých narozenin souboru Soumrak a přivezli jsme několik dárků, tanců. Další z nich jsou Dřeváky."

Dřeváky v podání Libín-S

Vzpomínkou na masopust je tanec se šavlemi Martin.

Martin

Folklorní sdružení Libín-S je už mnoho let nositelem projektu Setkání s tradicí na Schwarzenberský plavební kanál. K plavebnímu kanálu patří i taneční pásmo Plavci. Plavci, když se sešli, nebo se loučili, zdravili se smeknutím klobouku. Stejně se pozdravili i plavci s plavebními háky na pódiu v Krníně. Součástí tanečního pásma Plavci je i hra s klobouky.

Hra s klobouky v tanečním pásmu Plavci

Hudebními nástroji se stávají v jednom okamžiku plavební háky, v dalším se mění na taneční rekvizitu, háky létají ve vzduchu mezi plavci.

Plavci souboru Libín-S

Plavci souboru Libín-S

"Rádi se dělíme o naše radosti i s našimi diváky. Dnes má narozeniny předseda Libín-S Hynek Hladík!", uvádí Helena Svobodová a otáčí se směrem k Hynkovi.

Rádi se dělíme o naše radosti Samozřejmě teď několik fotografií chybí, předseda a fotograf v jedné osobě nezvládá fotografovat sám sebe a Helenu. Hned potom Helena zve na pódium i soumaráky. "Přivezli jsme Vám jako dárky nejen naše přání a tance, ale také ne klobásy ale libásy, originální domácí."

Dárek soumarským

"Taky jsme vám přivezli Libínskou patnáctku, která byla vyrobena speciálně k patnáctému výročí souboru Soumrak z té nejčistější vody ze Schwarzenberského plavebního kanálu."

Libínská patnáctka

Soumarští kluci, když dárky přebírali hned zjistili, že závěr netěsní úplně, vodou ze Schwarzenberského plavebního kanálu to nevonělo, spíš po slivovici. "Budete se muset spokojit s pusou od babičky", řekla Helena.

Pusa od babičky

Závěr libínských vystoupení byl i v Krníně "V Prachaticích".

V Prachaticích
Po souboru Libín-S nastoupila na pódium Radost. Hned v prvním pásmu přišla na řadu i hra s klobouky, dnes druhá.

Hra s kloubouky souboru Radost

Dudáka Jirku přece známe i on byl u Schwarzenberského plavebního kanálu, jenom s jiným souborem.

Muzikanti Radosti
V Krníně bylo i něco na zub i na napití. Staročeské pšeničné placky na slano či na sladko nabízel Milan Kukla zvaný Placka.

Milan
Radost ukázala i tanec Dřeváky, děvčata byla během chvilky převlečena.

Dřeváky v podání souboru Radost

Navázal Mlynářský tanec, kluci v mlynářském s pořádně zamoučněnými čepicemi. Však taky jen když jimi plácli, byl z toho velký oblak moučného prachu.

Mlynářský tanec
Jako poslední na pódiu vystoupil soubor Úsvit.

Úsvit

I Úsvit přivezl malý dárek, džbánek.
Po vystoupeních Soumrak rozdal drobné upomínky na dnešní slavnost. Některé byly pro hostující soubory, jiné pro bývalé členy Soumraku.

Dárky

Dárek pro Libín-S
Během odpoledne proběhla jedna disciplina Krnínské olympiády, vystoupilo pět souborů. Zbývají ještě dvě discipliny soutěže. Jsme na malé vsi, vesnickou prací od jakživa bylo sečení trávy. Na okraji louky byly "zaparkovány" dva dřevěné trakaře, jeden opravdická památka, celá ze dřeva, druhý modernizovaný, sice ze dřeva ale s kolečkem na pneumatice, docela exotika. O trakaře byly opřené vždy kosa a hrábě. Na posečené části louky od každého z trakařů byla v pravidelných vzdálenostech položena dřevěná kola. Úkolem druhé discipliny bylo poséci kosou určený obdélník trávy, pokosenou trávu shrabat, potom naložit selku a odvést ji po slalomové trati postavené z dřevěných kol do cíle u podia. Kosit, hrabat i vozit selky se bude vždy po dvou, proto dva trakaře, dvě kosy, dvoje hrábě.

Soutěž v sečení začne za chviku

První dva páry byly ze souborů Soběslavská chasa mladá a Úsvit.

Selka ze Soběslavi

Slalom páru z Úsvitu na trakaři

V druhé skupině párů si připravily kosy páry z folklorních souborů Libín-S a Radost.

Honza brousí kosu

Příprava sekáče z Radosti

Honza ze souboru Libín-S začal dlouhými seky kosit vysokou trávu, Vlaďka hned za ním kopila.

Honza s Vlaďkou

Hotovi byli první. Selka Vlaďka usedla na trakař a Honza se vydal na trať. Bohužel se nepodařilo projet jednu z branek, navíc vzal oblouk příliš ostře, Vlaďku vyklopil.

Nastává havárie, Honza Vlaďku vyklopí

"Neprojel branku!", volal kdosi. Vlaďka nasedla znovu na trakař, Honza se vrátil, aby projel řádně trať. V cíli na něj čekal trakař soupeřů. Jen ten čas byl špatný.

Trakaře jsou v cíli

I ostatní dvojice splnily svůj úkol v sečení, trakaře dovezly všechny selky. I poslední neobvyklá dvojka ze Soběslavi, chlapi nejeli úplně běžným způsobem.

Soběslavská dvojka

Reprezentanti souboru Libín-S ztratili vedoucí postavení v soutěži.
Třetí disciplina byla v pojídání jihočeských koláčů. Jedlo se na čas, vždy ve dvojicích. Na každého z dvojice byla čtvrtina koláče. Bylo třeba čtrtku koláčku sníst a spolknout, prokazovalo se to otevřenou pusou. Když oba z páru měli spolknuto, zvedli ruku.

Koláče jsou rozdány

Vůbec to není jednoduché

Libínští mají prázdné pusy

Výpočetní středisko začalo usilovně pracovat, aby vyneslo výsledky.

Libínští mají prázdné pusy

Na prvním místě v Krnínské olympiádě se umístil pár Soběslavské chasy mladé, reprezentanti souboru Libín-S Honza a Vlaďka byli celkově třetí.
V Krníně bylo v sobotu 11. června odpoledne prima! Soumračtí přejeme Vám úspěšných dalších alespoň patnáct let!
(Vloženo 12.06.2011 22:24)
LIBÍN-S PRACHATICE U KANÁLU JE V TELEVIZI

Část vystoupení folklorního souboru Libín-S Prachatice při zahájení plavební sezóny 2011 v rámci projektu Šumavský folklorní festival Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu 2011 je na programu městské kabelové a internetové televize JVP v Prachaticích. Záznam v plné kvalitě najdete zde, ve střední kvalitě zde.
(Vloženo 04.06.2011 08:02)
LIBÍN-S ZAHÁJIL PLAVEBNÍ SEZÓNU

Setkáním s folklorem začala v sobotu 21. května 2011 na Jeleních Vrších 14. novodobá plavební na Schwarzenberském plavebním kanálu.

Folklorní soubor Libín-S Prachatice na úvod předvedl taneční pásmo Jarmark. V prvních minutách v hledišti bylo pouze několik desítek diváků, jejich řady se pomaloučku rozrůstaly. Jednotlivé tance symbolizovaly některá lidová řemesla.

Jarmark
I při zahájení plavební sezony byli opravdoví řemeslníci. Jen kousek od pódia na jelenovršské křižovatce a na břehu plavebního kanálu rozbalili svoji dílnu volarští tesaři, kteří se za pomoci ručního nářadí dali do výroby dřevěného koryta a lavičky.

Tesaři

Před domem č.p. 13 postavil svůj stánek výrobce dřevěných šumavských holubiček Pavel Sarauer z Horní Plané.

Dřevěná šumavská holubička
Na plavení dříví přicházeli většinou chlapi. Ti se často rádi předváděli, vlastně rádi se předvádějí. Ti z folklorního souboru Libín-S Prachatice se předvedli dvojčíslem - Hoši a Bába.

Bába

Součástí vystoupení "libíňáků" bývá i tanec se šavlemi Martin, který má svůj prapůvod v masopustních tancích. Když se řekne masopustní tanec se šavlemi, má se za to, že pochází z jižní Moravy. Martin má svůj původ na jihu Čech - na Kaplicku. Martin byl na pořadu i na Jeleních Vrších.

V lidových písních a tancích se promítají obrázky ze života. Proto se zpívá o lásce, o koních, o řemeslech. Libín-S přichází s tanečním pásmem připomínající selský dvůr - Slepice. Je to tanec, při kterém se baví nejen diváci, ale i tanečníci, je plný humoru. Tak nebývá neobvyklé, že fotografové mají některé obrázky poněkud roztřesené, to jak je popadnul při fotografování záchvat smíchu. Kohouti zápasí o hezčí slepici, slepice se šťouchají o lepšího kohouta, na pódiu dojde i k několikerému přeskočení slepice.

Slepice
Jaké by to bylo zahájení plavební sezony, kdyby tu nebyli plavci. V roce 2007 připravil folklorní soubor Libín-S Prachatice nové taneční pásmo - Plavci.

Když chlapi s plavebními háky nastoupili na pódium, začalo poprchávat. Kapela se přesunula pod střechu nedaleké kůlny, déšť ale nebyl natolik silný, aby tanečníci i diváci utekli také.

Plavci
Plavební sezona na Schwarzenberském plavebním kanálu byla zahájena.
(Vloženo 04.06.2011 08:01)
VELIKONOČNÍ PŘÁNÍ

Folklorní soubor Libín-S Prachatice jako nositel projektu Šumavský folklorní festival Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu 2011 přeje všem příznivcům Schwarzenberského plavebního kanálu a lidové kultury radostné velikonoce.

Velikoční přání

Zároveň si Vás dovolujeme pozvat na zahájení 14. novodobé plavební sezóny na Schwarzenberském plavebním kanálu v sobotu 21. května 2011 v pravé poledne na Jelení Vrchy. Budete se moci setkat s námi, s folklorem z jižních Čech a z Horních Rakous, s pohádkami z obou stran Šumavy, s lidovými řemesly i s plavením dříví po Schwarzenberském plavebním kanálu.
Partnery projektu Šumavský folklorní festival Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu jsou:

Správa Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava
Obec Nová Pec
Tourismusverband Böhmerwald
SUNNSEITN

Projekt podporují:

Jihočeský kraj
Město Prachatice
Lesy České republiky
(Vloženo 24.04.2011 13:41)
MUZEJNÍ NOC U STIFTERA

Folklorní soubor Libín-S Prachatice přijal pozvání na MUZEJNÍ NOC U STIFTERA na sobotu 11. června 2011. Libín-S Prachatice vystoupí v rodném domě básníka Šumavy Adalberta Stiftera ve večerních hodinách.
(Vloženo 17.04.2011 15:28)
GRANT MĚSTA PRACHATICE

Libín-S Prachatice obdržel grant Města Prachatice na realizaci projektu Šumavský folklorní festival Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu 2011.
(Vloženo 17.04.2011 15:25)
ŽÁDOST O GRANT JIHOČESKÉHO KRAJE BYLA PODÁNA

Libín-S Prachatice nebyl úspěšný se žádostí o příspěvek Jihočeského kraje na realizaci projektu Šumavský folklorní festival Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu 2011, kterou podával v polovině loňského prosince.

Jihočeský kraj vyhlásil počátkem roku grantový program na podporu živé kultury. Folklorní sdružení Libín-S Prachatice podalo v pondělí 14.03.2011 žádost o grant na podporu svého hranice překračujícího projektu.
(Vloženo 14.03.2011 17:35)
Design © VOJTa Herout, 2003-2011

Text © Hynek Hladík, 2003-2011