Setkání s tradicí

FOLKLORNÍ SDRUŽENÍ LIBÍN-S PRACHATICE
Libín-S
AKTUALITY Z ČINNOSTI FOLKLORNÍHO SOUBORU LIBÍN-S

LIBÍN-S NAJDETETE TAKÉ NA FACEBOOKU

Libín-S najdete také na facebooku. Dejte vědět, zda se Vám naše facebooková stránka líbí!
MEZINÁRODNÍ SBOROVÝ FESTIVAL
Libín-S Prachatice přijal pozvání k účasti na Mezinárodním sborovém festivalu hudebního romantismu, který se konal ve dnech 12.-14.10.2018 ve Vlachově Březí. Folklorní soubor Libín-S Prachatice vystoupil v závěru druhého dne festivalu na koncertu Chvála písni uspořádaného k poctě Prof. Jana Kasala ve Velkém sálu KD Na Nové ve Volyni.

V programu se postupně vystřídaly Smíšený pěvecký sbor Uničov, pěvecký sbor Regina Vodňany a pěvecký sbor Domino Tábor.
Smíšený pěvecký sbor Uničov

Pěvecký sbor Regina Vodňany

Pěvecký sbor Domino Tábor
Libín-S Prachatice zahajuje svoje vystoupení tancem Bavorov. Ve Volyně tomu nebylo jinak. Co však bylo jiné, bylo obecenstvo. V hledišti seděli až na malé výjimky členové pěveckých souborů.
Bavorov

Bavorov

Bavorov
Zpívalo se nejen na pódiu ale zpívalo skoro celé hlediště. Co však většina diváků neviděla, tančilo se i v hledišti za poslední řadou židlí, na pódiu hrál, zpíval a tancoval Libín-S, v hledišti tančili členové táborského souboru.

Vedoucí soboru Helena Svobodová uvedla Libín-S Prachatice:

"Přemýšlela jsem, co spojuje vás a nás, pěvecké sbory a folklorní soubor. Jistě láska k muzice a písničkám. Když jsem viděla vaše vystoupení, pochopila jsem ještě jedno, co nás spojuje. Máme rádi humor a lásku, slyšela jsem to ve vašem zpěvu!"
Helena Svobodová

Helena Svobodová

Helena Svobodová
Dále informovala, že soubor se před nedávnem vrátil ze zájezdu do Chorvatska, podobně jako tam byli vodňanští.

"Do Volyně jsme přijeli v oslabeném složení, některé složila nemoc, jiní nemohli jet pro další povinnosti, máme mezi sebou kulhajícího tanečníka." A vzadu na pódiu se hlásil Karel (nedopadl dobře obvyklý seskok koně z pódia při vystoupení v Chorvatsku).
Hlásí se kulhající tanečník
Na řadu se dostalo humorné taneční pásmo Slepice. A krátce po prvních taktech, prvních krocích už se z hlediště ozývá smích a potlesk. Zvláštní bylo, že Karel, který se před chvíli hlásil jako kulhavý, který do sálu opravdu přikulhal, snad zapomněl na kulhání. Smích a potlesk jej snad vyléčil!
Slepice

Slepice

Slepice
Tanečníci dostali chvilku odpočinku, přišla písnička: Domažlice. Ale i v písničce Karel zářil. Tancovat začala děvčata. Až Vlaďka najednou kamsi ukázala a volala:

"Husaři!"

Martin, to je šavlový tanec, který má svůj původ na Kaplicku jako masopustní tanec.
Domažlice

Domažlice

Domažlice

Domažlice
Martin

Martin

Martin

Martin
"Páni muzikanti, Doudlebskou!"

Zavolal Karel, muzika spustila, tanečnice i tanečníci šli dokola. Tanec se přerušil, libíňáci se rozběhli po sálu, a přivedli si tanečnice a tanečníky z řad diváků.
Doudlebská

Doudlebská

Doudlebská

Doudlebská
Přišel čas a primáška Helena Dvořáková ohlásila poslední tanec:

"Přijeli jsme z Prachatic, rozlučkový tanec se jmenuje V Prachaticích!"

A velký potlesk provázel soubor nejen během tance, ale i když sestupoval z pódia.
V Prachaticích

V Prachaticích

V Prachaticích

V Prachaticích
Zbývaly již jen poslední chvíle ve Volyni. Popovídat se známými, doplnit tekutiny. V Prachaticích Díky za pozvání! Ve Volyni to bylo prima!
V Prachaticích

V Prachaticích
(Vloženo 08.11.2018, 22:02)
ZÁVĚR 21. NOVODOBÉ PLAVEBNÍ SEZÓNY
Závěr plavební sezóny
Ještě před týdnem nebylo jasné, jestli vůbec ukázka plavení dříví na Schwarzenberském plavebním kanálu u hraničního potoka Ježová / Iglbach bude možná, vody v kanálu po dlouhém suchu bude možná. Ani stav můstku přes plavební kanál nebyl dobrý, bez nějakých alespoň provizorních úprav by nešlo u Ježové ani tancovat. Před týdnem, na druhé straně, byla optimistická předpověď počasí.

Práce na zatěsnění u rozdělovacího objektu na potoku Ježová / Iglbach zajistily dost vody. V druhé polovině týdne přišel déšť, který se postaral o dostatek vody. Jenže předpověď počasí se v pátek odpoledne změnila, zněla: "Po průchodu studené fronty bude chladno, na jihozápadu Čech bude pršet, déšť bude ustávat až v odpoledních hodinách."
Soubor Libín-S Prachatice, nositel hranice překračujícího projektu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu jel k Ježové autobusem. V Prachaticích bylo zamračeno, mžilo, ve Volarech lilo, na hranicích ve Strážném také. Jistě se členům souboru honila v hlavě myšlenka: "Jak to dopadne, v dešti hrát a tancovat nejde!"
"Výkvět" souboru vyvážel k Ježové stánek s občerstvením. Od Nové Pece jela auta podél plavebního kanálu, hraniční přechod Zvonková - Schöneben je od poloviny srpna vzhledem ke stavbě silnice na české straně uzavřen. Poslední kilometry před Ježovou bylo třeba jet obzvlášť pomalu, Hynek, který kolonu vedl najednou auta za sebou ztratil. "Co se stalo? Snad nepíchli!" Po nějakých pěti, deseti minutách auta dojížděla, jejich osádky šly pěšky. "Píchli jste?" "Ne, rostou houby!" A opravdu všichni opěšalí měli plné náruče hřibů. Cesta pak šla hodně pomalu.
V jednu hodinu po poledni muzikanti folklorního souboru LIbín.S Prachatice naladili svoje nástroje, i tanečnice a tanečníci byli připraveni, slavnost závěru 21. novodobé plavební sezóny na Schwarzenberském plavebním kanálu začala "Bavorovem". Svítilo sluníčko, na můstku přes plavební kanál, který už si říká o rekonstrukci, byly položeny jásavě žluté desky provizorního parketu.
Závěr plavební sezóny
Podél plavebního kanálu z Čech i z Rakouska, ale i lesem od Oberhaagu stále přicházeli diváci, velká většina nesla tašky plné hřibů.

Plavební ředitel Hynek Hladík se občas zeptal: "Kde jste ty houby nasbírali?"

Odpověď většinou byla rychlá: "Podle kanálu!"

A plavební ředitel s vážnou tváří, ale jistě s poznatelnou jiskrou úsměvu v očích položil další otázku: "Víte, kdo to tady kolem v kanálu spravuje?"

"Ne!"

"Plavební ředitelství! A já jsem tady plavební ředitel! Očistěte ty houby, doneste mi je, prosím, do tašky tamhle v chatě, ale jen ty očištěné!"

Jeden pán se snažil vzdorovat, a poznamenal: "My je ale našli v Rakousku!"

I na to měl plavební ředitel odpověď: "Jmenovací dekret jsem dostal v Rakousku, dodatečně mi jej podepsal i sám pan kníže! Jsem schwarzenberský plavební ředitel!"

Ale hned se smál a běžel organizovat další program.
Závěr plavební sezóny připravil Libín-S Prachatice, z.s., spolu s rakouskými partnery - organizací cestovního ruchu Tourismusverband Böhmerwald a z plaveckého spolku Kulturerbe Schwarzenbergischer Schwemmkanal - Böhmerwald / Kulturní dědictví Schwarzenberský plavební kanál Šumava a státní podnik Lesy České republiky.

Diváky z obou stran Šumavy přivítali předseda Libín-S Prachatice a plavební ředitel Hynek Hladík a jednatel.Tourismusverband Böhmerwald Reinhold List.
Libín-S Prachatice představil svoje taneční pásma "Hoši a Bába", "Martin" a "Dřeváky".
Hoši, Bába

Martin
Potom Hynek Hladík pozval na můstek spoluorganizátory z Tourismusverband Böhmerwald plavce e spolku Kulturerbe Schwarzenbergischer Schwemmkanal - Böhmerwald i zástupce státního podniku Lesy České republiky. Byli přivítáni po českém způsobu chlebem a solí, vypili společně štamprdličku na úspěšný průběh závěru plavební sezóny, ale hlavně na zdraví a taky na další spolupráci. Reinhold List a Gisela Plank předali vrchním plavcům Ewaldu Fuchsovi a Franzi Miesbauerovi diplom a dárkový koš s "malým občerstvením" jako poděkování za dvacetiletou práci pro Schwarzenberský plavební kanál a pro region Šumava.
Předání dárků Ewaldu a Franzovi
Libín-S Prachatice pokračoval tanečním pásmem, které patří k plavebnímu kanálu - Plavci. Vypráví nejen o těžké práci plavců, ale také o tom, jak končily dny plné dřiny u ústí řeky Große Mühl do Dunaje, kam připlouvala polena ze Šumavy od Schwarzenberského plavebního kanálu, bylo je třeba vytáhnout z řeky a připravit pro další cestu do Vídně.
Plavci
Po Plavcích již se blížil čas poslední letošní ukázky plavení dříví. Hynek Hladík převzal od Haleny a Vaška z folklorního souboru Libín-S Prachatice jako symbol končící plavební sezóny a trvalé česko- rakouské spolupráce na Schwarzenberském plavebním kanálu.

Pak již plavební ředitel přečetl sedmý a poslední letošní plavební rozkaz:
„Plavební rozkaz č.8/2017
k provedení ukázkové plavby dříví

Nařizuji tímto provést na závěr 20. novodobé plavební sezóny ukázkovou plavbu dříví v sobotu dne 15. září 2018 v oblasti křížení s potokem Ježová / Iglbach na česko-rakouských hranicích.

Plavbu nařizuji provést od sáhového kamene 110 (na rakouském území) k sáhovému kameni 111 (na českém území.) Splaveno bude zhruba 1/2 sáhu palivového dřeva.

Nařizuji dále, aby se k plavbě dostavil v dostatečném počtu plavební personál s potřebným nářadím.

Nástup personálu bude o půl třetí hodině po poledni.

Plavebnímu personálu i případným divákům nařizuji, aby se chovali dle mých rozkazů a dbali všech bezpečnostních opatření, aby nedošlo ke ztrátám na životech či úrazům.

Hynek Hladík, plavební ředitel“
Plavební rozkaz

Plavení začíná
Dal pokyn ke vhazování. Po chvíli se voda ve Schwarzenberském plavebním kanálu dala do pohybu. Když už se polínka z Rakouska blížila ke státním hranicím položil Vašek na hladinu kanálu, aby plul kus před polínky do Čech, po několika desítkách metrů byl pak znovu vyloven, aby pak rok zdobil chatu Roberta Baldassariho na rakouském břehu plavebního kanálu. Polínka plula však dál do Čech, směrem k hlavnímu evropskému rozvodí.
Plavební věnec

Plavení dřeva
Po několika stovkách metrů poblíž sáhového kamene 111 dostali plavci pokyn polena z koryta kanálu vytáhnout. Tím 21. novodobá plavební sezóna skončila.
Plavení dřeva

Plavení dřeva
Ne však slavnost. Za chvilku se dali Libíňáci do zpěvu. Pak přišlo na řadu humorné taneční pásmo "Slepice", potom "Doudlebská polka", při ní šli do kola i diváci, Vlaďka si došla pro plavce Franze, to je ten chudší plavec, co měl na nohou dřeváky, na rozdíl od Ewalda, ten je asi bohatší, měl boty kožené.

Libín-S se rozloučil tancem "V Prachaticích".
Libínská muzika

Slepice

Doudlebská

V Prachaticích
Jenže muzikantům se skončit nechtělo, přidali ještě jednu písničku, přidal se Karel, ten text prožíval, úplně bylo vidět, jak mu chutná husička, každý z diváků si jistě představil tvary té dívky, úplně stejně jako Karel. Vašek vzal Helču do kola.
Jedním z partnerů závěru plavební sezóny je státní podnik Lesy České republiky, který připravil Den s LČR.
Den s Lesy České republiky
Partnery projektu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu byly rakouská organizace cestovního ruchu Tourismusverband Böhmerwald a plavecký spolek Kulturerbe Schwarzenbergischer Schwemmkanal – Böhmerwald.
Projekt Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu byl spolufinancován z prostředků Evropské unie INTERREG V-A Rakousko - Česká republika z Fondu malých projektů Rakousko – Česká republika 2014-2020, z grantů Jihočeského kraje a Města Prachatice a finančního daru obce Nová Pec.
(Upraveno 08.11.2018, 16:31)
MŠE SVATÁ U ROSENAUEROVY KAPLIČKY
Mše svatá
V sobotu 25. srpna 2018 se u Rosenauerovy kapličky Korunování Panny Marie nedaleko Jeleních Vrchů slavila plavecká poutní mše svatá.

Mši svatou připravil folklorní soubor Libín-S Prachatice v rámci hranice překračujícího projektu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu ve spolupráci s farností Želnava . Celebroval ji P. Karel Falář.
Mše svatá

Mše svatá

Mše svatá

Mše svatá
Rosenauera kaplička stojí v místě křížení Schwarzenberského plavebního kanálu s Jezerním potokem vytékajícím z Plešného jezera. Dříve zde, na hranicích mezi plöckensteinským a hiršperským polesím visel na stromě obraz Panny Marie. K němu se chodili pomodlit i plavci a lesní dělníci. Modlil se tu i zbožný Joseph Rosenauer, stavitel plavebního kanálu a od roku 1791 plavební ředitel.

Jednou jej při modlitbě napadl pytlák, který se chtěl pomstít nenáviděnému nadlesnímu, když viděl bezbranného klečícího muže v myslivecké uniformě, bodl jej do šíje. Když se zraněný Rosenauer, kterého milovali všichni, co jej znali, otočil, uslyšel výkřik: "Ježíš, Maria, Josef! To je přece Rosenauer!" K jeho nohám se vrhl jemu známý a jinak řádný dělník, který jen občas nedokázal odolat pytláckému pokušení. Prosil jej o smilování a odpuštění. Rosenauer s ohledem na jeho ubohou rodinu se nechal obměkčit a ve svém křesťanském přesvědčení, že za záchranu svého života vděčí modlitbě ke svatému obrázku nechal vystavět prostou malou kapli ze dřeva, která od těch dob sloužila modlitbám tamních lidí i věřících poutníků. V kapli visel votivní obraz se zpodobením celé zmíněné události, jak jej sem dala pořídit rodina plavebního ředitele Josefa Rosenauera, možná i z podnětu tehdy panujícího Josefa knížete ze Schwarzenbergu.

V roce 1818, tedy přesně před 200 lety dřevěnou kapličku nahradila výklenková kaplička z plöckensteinské žuly. Je zachycena na grafice, která je přílohou publikace ředitele panství Český Krumlov a plavebního ředitele Ernesta Mayera o velkém plavebním díle, jakým byl Krumlovsko-vídeňský plavební kanál, v současnosti nazývaný Schwarzenberský, z roku 1830.

Pravděpodobně na přelomu 19. a 20. století byla původní kamenná kaplička obestavěna dřevěnou kapličkou. Podle historického popisu, který v roce 1934 provedl krumlovský malíř Wilhelm Fischer, v ní byl umístěn na plechu malovaný obraz korunování Panny Marie velký 70 x 90 cm. Na něm vpravo byl nad mraky Bůh Otec, na levé straně Bůh syn, nad nimi holubice Ducha Svatého a okolo pět andělů nesoucích kříž, napravo dole anděl s lilií. Na levé straně byl namalován pasáček se sepjatýma rukama a skloněnou hlavou před Pannou Marií.

Při rekonstrukci plavebního kanálu v roce 1999 provádějící firma nabídla, že zhotoví repliku kapličky. Několik trámků s původními nápisy je uložen v Muzeu Josefa Rosenauera a Schwarzenberského plavebního kanálu ve Chvalšinách.

Plechový obraz značně korodoval, v roce 1999 byla zřetelná již jen tvář Panny Marie a holubice Ducha Svatého. Obraz se dostal do stavu, že nebylo možné jej zrekonstruovat (obraz snad je uložen na Správě Národního parku Šumava).

V roce 2000 zadal Karel Jan kníže ze Schwarzenbergu namalování nového obrazu. Objednal jej u akademického malíře Jana Vachudy z Prahy. Umělec byl inspirován jak zbytky původního obrazu, ale i oltářním obrazem z kostela v rodišti Josefa Rosenauera, ve Chvalšinách. Kaplička s novým obrazem korunování Panny Marie byla 20. srpna 2000 vysvěcena. Mši svatou pod širým nebem celebrovali děkan František Honsa z Volar a Dr. Albert-Peter Rethmann z Pasova. Mši byli přítomni i donátor obrazu Karel Jan kníže ze Schwarzenbergu, hosté a věřící.

V roce 2005 navrhl folklorní soubor Libín-S pořádání plaveckých poutních mší v rámci Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu, od té doby se mše u Rosenauerovy kapličky ve spolupráci s farností Želnava konají pravidelně.
Protože dřevěnou kapličku z roku 1999 napadla dřevomorka, proto v roce 2017 jelenovršský spolek Svobodný Hiršperk provedl obnovu kapličky.
(Vloženo 10.09.2018, 22:49)
JELENOVRŠKÉ SLAVNOSTI A
JELENOVRŠKÉ SLAVNOSTI NA ZLATÉ STEZCE
Jelenovršské slavnosti
Za nečekaně obrovského zájmu veřejnosti se v neděli 19.08.2018 konaly Jelenovršské slavnosti. Tentokrát se k folklornímu spolku Libín-S Prachatice, který je nositelem hranice překračujícího projektu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu přidaly i Jihočeská centrála cestovního ruchu a Správa Národního parku Šumava. Auta návštěvníků zaplnila nejen parkoviště pod tunelem na Jeleních Vrších, stála podle místní komunikace i na přilehlých lesních cestách.
Slavnost začala tradičně v romantickém koutku u horního portálu plavebního tunelu setkáním s pohádkami z obou stran Šumavy. Vypravěčkou byla pohádková babička Helena Svobodová z Prachatic, hudební doprovod zajistila kapela Libín-S Prachatice. Na řadu přišly méně známé pohádky ze starého Rakouska, O jehle, hadru a biči, které nalezl ve starých sbírkách známý hornorakouský vypravěč pohádek Helmut Wittmann (ostatně Helmut byl na Jeleních Vrších očekáván, nenadálá letní chřipka mu však nedovolila cestovat tak daleko z domova v hornorakouské Solné komoře v údolí říčky Alm), u Schwarzenberského plavebního kanálu zazněla tradičně pohádka volarského spisovatele Ivo Stehlíka o tom, jak vodníkovi Žbluňkalovi odplavalo prádlo, ta opravdu chybět nikdy nemůže. Na závěr vyprávění sklidila Helena Svobodová mimořádný potlesk, dostala kytičku nejen za krásné vyprávění, ale také ke včerejšímu svátku a kulatým narozeninám. Kytičku doprovodil zpěv diváků "Helena má narozeniny!".
Setkání s pohádkami

Setkání s pohádkami

Setkání s pohádkami

Setkání s pohádkami
Na cestě od horního portálu tunelu k parkovišti, částečně lemované parkujícími auty, byla zastavení na Zlaté stezce připravená Jihočeskou centrálou cestovního ruchu, na kterých plnili malí i velcí různé úkoly. Na plácku nad parkovištěm nedaleko dolního portálu měl svoje stanoviště kejklíř Vojta.
Organizátoři plánovali průvod účastníků slavnosti z parkoviště k pódiu, ovšem vzhledem k dopravní situaci na Jeleních Vrších od svého záměru upustili.
Pro návštěvníky byl připraven Jihočeskou centrálou cestovního ruchu bohatý doplňkový program,, bylo možná navštívit stánky různých lidových řemeslníků a výrobců jihočeských produktů, ledacos dobrého nabízel i stánek Libín-S Prachatice, malí i velcí si mohli nechat zkrášlit obličej.
Správa Národního parku Šumava "nasadila" své průvodce divočinou, kteří se vypravili se zájemci na okruh v okolí podél Schwarzenberského plavebního kanálu.
Od jedné hodiny pokračoval program na jelenovršském pódiu folklorním vystoupením souboru Libín-S Prachatice. Již tradičně Libín-S začal Bavorovem, následovalo taneční pásmo Plavci. Tanečníci, ale i někteří muzikanti využili umění malířky na obličej. chlapi měli většinou domalované mohutné nakroucené kníry, Jirka byl "zarostlý" hustým černým vousem, děvčata měla namalované lidové ornamenty na tváři.
Setkání s folklorem

Setkání s folklorem

Setkání s folklorem
V jednom okamžiku ovšem kapelu Libín-S vystřídali husinečtí husmeni, tanečníci měli na hlavách široké klobouky, Karel vypadal se zástěru jako bílý farmář z amerického Jihu. Vedoucí souboru Libín-S Prachatice Helena Svobodová zavzpomínala na účast folklorního souboru na mezinárodním folklorním festivalu International FolkFestt Murfreesboro v americkém státu Tennessee. Přes obrovskou konkurenci, kterou byli například profesionální tanečníci z Portorica, byl soubor mnohokrát při vystoupeních odměněn ovacemi ve stoje. A dnešní vystoupení bylo využito jako vzpomínka na Murfreesboro, první tanec za doprovodu Husmenů. Karel nahradil nepřítomnou manželku (on o ní hovořil jako o kolegyni) tanečnicí černo-rudých šatech z country souboru Vency. Na řadu přišla "hymna" Tennessee Walz, který nastudoval ještě v Americe Libín-S Prachatice jako překvapení organizátorům amerického festivalu.
Setkání s folklorem
Členové Libín-S Prachatice se rádi dělí o své radosti i s diváky při vystoupeních Tentokrát Karel s namalovaným zakrouceným knírem pozval Helenu , aby jí popřál ke kulatým narozeninám a poděkoval za dlouholeté vedení souboru. Mezi tím, co Karel s Helenou stáli s mikrofonem na okraji pódia přivezli Libuška s Vaškem dřevěný vozík vrchovatě naložený kyticí slunečnic a obrovským dřevákem s přáním. A dojatá Helena šla po přání členů do tance.
Přání Heleně

Přání Heleně

Přání Heleně
Helena, již neobtížená kyticí předala pódium členům Senior country clubu Sensen z Prachatic vedeného Zdenou Hrůzovou.
Senior country club Sensen

Vency
Bílo-modré oblečení tanečnic a tanečníků vystřídalo černo-červené, to už byl soubor country tanců Vency také z Prachatic.
Blížila se půl třetí, břehy Schwarzenberského plavebního kanálu u domu čp. 13 byly obklopeny davy diváků. Blížil se totiž čas plavení dříví.
Plavební ředitel Hynek Hladík vyprávěl o historii a i o blízké budoucnosti Schwarzenberského plavebního kanálu. Jeho stavba začala počátkem května 1789 asi 30 km od dnešních Jeleních Vrchů - pod Svatým Tomášem na vltavsko-dunajském rozvodí. Pokračovala poměrně rychle, aby v roce 1793 došla až k Jelenímu potoku na Jeleních Vrších. Zlatá doba kanálu trvala do roku 1891, během ní bylo k Dunaji a do našeho císařského hlavního města Vídně splaveno ze Šumavy téměř osm milionů prostorových metrů dřeva.Kanál v horní části, tedy i na Jeleních Vrších sloužil díky Želnavskému smyku postavenému v posledním desetiletí 19. století až do roku 1961, pak dopravu dřeva nahradila nákladní auta. A když jsme se zmínili o Želnavském smyku, ten čeká v nejbližší době rekonstrukce, kterou bude zajišťovat státní podnik Vojenské lesy a statky. Práce budou dokončeny na jaře roku 2021 velkou ukázkou plavení dříví. Rekonstrukce se dočká i spáditý úsek plavebního kanálu od rozvodí k místu, kde naposledy opouští české území, tyto práce bude mít na starosti státní podnik Lesy České republiky. Rekonstruovány budou i úseky v Rakousku, zpřístupněná bude opět Bavorská niva / Bayrische Au nedaleko od plavebního kanálu, přímo na česko-rakouských hranicích.
Před plavením
Přišel čas na plavební rozkaz, poté již dal plavební ředitel pokyn malým plavcům ke vhození štěpin, velkým plavcům s plavebními háky v modrých plaveckých vestách k otevření stavidel, dřevo se vydalo na svoji pouť dlouhou asi 200 sáhů.
Plavební rozkaz

Setkání s plavením

Setkání s plavením

Setkání s plavením
Krátce potom, co polena odplula, u stodoly čp. 13 hrála kapela Libín-S. Když se diváci vrátil z plavení na pódiu již opět znělo country, vystřídaly se soubory Senior country club Sensen a Vency.
Kapela Libín-S před stodolou
Když od Plešného jezera přijeli lijákem promočení cyklisté padly i první osvěžující kapky na Jeleních Vrších. Kapky deště jsou v letním horku osvěžením pro lidi i pro přírodu, ne však pro techniku zvukaře.
Vency
Kapela Husmeni pak hrála již bez ozvučení.
Protože kapky nepřestávaly, plavební ředitel letošní Jelenovršské slavnosti ukončil, nedostalo se tak na závěrečné programové body folklorního souboru Libín-S.
Po "odpískání" programu a během balení techniky přeháňka ustala, ale už byl prostě konec.
Organizátoři z folklorního spolku Libín-S Prachatice a z Jihočeské centrály cestovního ruchu odhadli, že se letošních Jelenovršských slavností zúčastnilo zhruba 3,5 tisíce diváků.
Jelenovršské slavnosti byly součástí hranice překračujícího projektu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu, jehož partnery jsou rakouská organizace cestovního ruchu Tourismusverband Böhmerwald a rakouský plavecký spolek Kulturerbe Schwarzenbergischer Schwemmkanal Böhmerwald. Projekt je spolufinancován s prostředků Fondu malých projektů Rakousko – Česká republika v rámci Programu INTERREG V-A Rakousko – Česká republika, z grantů Jihočeského kraje, města Prachatice a finančního daru obce Nová Pec.
Jelenovršské slavnosti na Zlaté stezce Jihočeské cetrály cestovního ruchu byly součástí projektu Zlatá stezka - síť turistických stezek na "Zelené střeše Evropy" je spolufinancovaný Jihočeským krajem, státním rozpočtem České republiky a Evropskou unií z Evropského fondu regionálního rozvoje (ERDF) v rámci Evropské územní spolupráce Česká republika - Svobodní stát Bavorsko 2014 - 2020.
(Vloženo 21.08.2018 08:12)
5. UKÁZKA PLAVENÍ DŘÍVÍ - SCHROLLENBACH
Pozvánka ke Schrollenbachu
5. ukázka plavení dřeva na Schwarzenberském plavebním kanálu v 21. novodobé plavební sezóna se uskutečnila ve středu 1. srpna 2018 v místě křížení s potokem Schrollenbach. Přestože místo konání bylo na rakouském území, vzhledem ke vzdálenosti ke břehu Lipenské přehrady je nejblíže oproti ostatním plavebním lokalitám (vzdušnou čarou je to málo přes 3 km).
Již krátce po 13 hodině přicházeli či přijížděli první plavci či diváci, přestože program měl začít o půl druhé.
Když nadešel čas začátku, nebyli sice ještě muzikanti, ale plavební ředitel Hynek Hladík přivítal příchozí jménem organizátorů - jihočeského folklorního souboru Libín-S Prachatice, který je nositelem přeshraničního projektu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu, a jejich rakouských partnerů - organizace cestovního ruchu Tourismusverband Böhmerwald a plaveckého spolku Kulturerbe - Schwarzenbergischer Schwemmkanal.
Pokračoval vyprávěním o historii, současnosti a budoucnosti Schwarzenberského plavebního kanálu, jehož stavba začala před více než 229 lety v místě, kde kanál překonává hlavní evropské rozvodí v bývalém revíru Svatý Tomáš, aby umožnil plavení palivového dřeva z části schwarzenberského panství Český Krumlov pro císařské hlavní město Vídeň. Ostatně to byl důvod, proč se tehdy kanál nazýval Krumlovsko- vídeňský či Vídeňský. Dnes nese jméno po tehdejších majitelích panství - Schwarzenberský.
Alphornbläser Böhmerwald
Krátce po půl druhé dorazili muzikanti se svými neskladnými dřevěnými hudebními nástroji, které nejsou úplně typické pro Šumavu, pak se střídaly alpské rohy s trubkami a německo-českým výkladem.
Plavení dříví
O minulosti plavebního kanálu už toho bylo řečeno dost. Co čeká Schwarzenberský plavební kanál v blízké budoucnosti?
Státní podniky Vojenské lesy a statky ČR a Lesy České republiky spolu s rakouskou organizací cestovního ruchu Tourismusverband Böhmerwald na přelomu let 2018-2019 začnou společně realizovat projekt "Kulturní a přírodní dědictví Schwarzenberský plavební kanál - Bavorská niva" v celkové hodnotě cca 3,5 milionu euro, tedy cca 88 milionů korun, spolufinancovaný z evropského fondu pro regionální rozvoj INTERREG V-A Rakousko – Česká republika. Finančně nejnáročnější částí bude část Vojenských lesů a statků ČR - rekonstrukce Želnavského smyku, Lesy České republiky budou rekonstruovat Schwarzenberský plavební kanál mezi hlavním evropským rozvodím v bývalé osadě Růžový Vrch (U Korandy) a místem, ve kterém kanál opouští naposledy území České republiky. Třetí z partnerů bude nejen zpřístupňovat Bavorskou slať / Bayrische Au, ale také rekonstruovat a opravovat vybrané úseky plavebního kanálu na rakouském území, mj. i u křížení s potokem. Schrollenbach.
Při povídání a muzice se přiblížilo půl třetí, plavci byli již připraveni ke vhazování.
Plavení dříví
Musel však zaznít z úst plavebního ředitele již letošní pátý plavební rozkaz:
"Plavební rozkaz č.5/2018
k provedení ukázkové plavby dříví

Nařizuji tímto provést ukázkovou plavbu dříví ve středu dne 1. srpna 2018 v oblasti křížení s potokem Schrollenbach.

Plavbu nařizuji provést od sáhového kamene 98 ke stavidlu na potoce Schrollenbach. Splaveno bude zhruba 1/2 sáhu palivového dřeva.

Nařizuji dále, aby se k plavbě dostavil v dostatečném počtu plavební personál s potřebným nářadím.

Nástup personálu bude o půl třetí hodině po poledni.

Plavebnímu personálu i případným divákům nařizuji, aby se chovali dle mých rozkazů a dbali všech bezpečnostních opatření, aby nedošlo ke ztrátám na životech či úrazům."
Některé plavce plavební ředitel dobře zná - vrchní Ewalda, Franze a Johanna i plavce Eberharda. Už před plavením představil plavebnímu řediteli tři plavce, kteří na plavení přišli až z dalekého Berlína. Hladík věděl o tom, že v minulosti chodily na vytahování dřeva z vody u ústí řeky Große Mühl z jihočeského Prácheňska, ale Berlín, ten je podstatně dál.Jeho reakce tedy byla? "Tam musí být ale pořádná nouze o práci, když přišli až z Berlína!"
Na obou březích plavebního kanálu se tísnily ale desítky, možná stovka, diváků, nebo snad jsou to také plavci?
"V celé Evropské unii je zakázána dětská práce. U nás u Schwarzenberského plavebního kanálu je dětská práce dovolena, co víc, u nás je práce dětí žádoucí!".
Kluci, co na plavení nejsou poprvé, už měli v ruce polena a byli připraveni ke vhazování dřeva, ani nečekali na výzvu plavebního ředitele.
"Ono to bude stříkat, ale dnes je teplo, dnes bude taková sprcha příjemná, postříkat můžete každého, ale pozor, mne ne, já jsem plavební ředitel!"
Plavení dříví
A s mohutným stříkáním padala polena na hladinu, lidi, co seděli na lavici hned na břehu, před kapkami utekli. Proč? Vždyť je teploučko, tady v lese je příjemných 24 stupňů.
Po několika minutách byla polena v cíli. Práce se ujali zkušení plavci s plavebními háky.
Po plavení
5. letošní ukázka plavení dříví skončila. Na místě ještě zůstali plavci a muzikanti při společném posezení.
Další akce na Schwarzenberském plavebním kanálu se bude konat v neděli 19. srpna 2018 na Jeleních Vrších. Setkáte se s pohádkami z obou stran Šumavy, s jihočeským folklorem, poprvé i s country tanci (PT country, Husmeni, Vency), i s plavením dříví. Budete se moci vypravit s dětmi po Zlaté stezce za pokladem pro malé a velké - soutěže, hry, tvoření, kvizy. Najdete tu stánky řemeslníků, stánky s místními certifikovanými výrobky. Děti si budou moci nechat malovat na obličej, setkat se s Kejklířem Vojtou.
Projekt Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu je spolufinancován z prostředků Evropské unie, z Fondu malých projektů INTERREG Rakousko - Česká republika 2014-2020, z grantů Jihočeského kraje, města Prachatice a příspěvku obce Nová Pec.
Akce 19.08.2018 bude pořádána ve spolupráci s Jihočeskou centrálou cestovního ruchu v rámci projektu Zlatá stezka - síť turistických cest na "Zelené střeše Evropy", který je spolufinancován Jihočeským krajem, státním rozpočtem ČR a Evropskou unií z Evropského fondu regionálního rozvoje v rámci evropské územní spolupráce Česká republiky - Svobodný stát Bavorsko 2014-2020.
(Vloženo 02.08.2018 19:47)
POUTNÍ MŠE SVATÁ U ROSENAUEROVY KAPLIČKY
Mše svatá
Římsko-katolická farnost Želnava a folklorní soubor Libín-S Prachatice si dovolují Vás pozvat na poutní mši svatou k Rosenauerově kapličce korunování Panny Marie u Jeleních Vrchů, která se bude slavit v sobotu 25. srpna 2018 od 14:00 hod. Mši bude celebrovat P. Karel Falář.
(Vloženo 08.08.2018 21:27)
TŘETÍ HIRŠPERSKÉ SLAVNOSTI
V letošním roce se v sobotu 21. července na Jeleních Vrších již po třetí setkaly dva projekty: hranice překračující Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu zapsaného spolku Libín-S Prachatice a Hiršperské slavnosti zapsaného Spolku Svobodný Hiršperk.
Hiršperské slavnosti
Hostem Spolku Svobodný Hiršperk byla již po třetí Pošumavská dudácká muzika. Součástí programu byla přednáška o staviteli Schwarzenberského plavebního kanálu Josephu Rosenauerovi.
Slavnost začala v pravé poledne.
Plavení dříví
Ve dvě hodiny odpoledne proběhla čtvrtá letošní ukázka plavení dříví v rámci hranice překračujícího projektu Setkání s tradicí na Schwarzenberského plavebního kanálu, jehož nositelem je Libín-S Prachatice. Vzhledem k tomu, že stále platíl zákaz vstupu z Jeleních Vrchů podél Schwarzenberského plavebního kanálu k Rosenauerově kapličce, byla i tato ukázka plavení dříví, podobně jako letošní dvě předchozí, podstatně kratší, než v minulých letech. Dříví se vhazovalo před stodolou domu č.p. 13.
Plavení dříví
Plavené dřevo se vytahovalo po několika stovkách metrů v blízkosti uhliště na Jeleních Vrších.
Program Hiršperských slavností pokračoval v 15 hodin u Rosenauerovy kapličky požehnáním P. Karla Faláře Rosenauerově kapličce a účastníků. Vždyť žulová výklenková kaplička umístěná v Rosenauerově kapličce Korunování Panny Marie dostala svoji podobu právě před dvěma sty lety v roce 1818.
Poté pokračovala další přednáška Vladimíra Koubka v expozici EXPO KANÁL.
Projekt Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu je spolufinancován z Fondu malých projektů INTERREG Rakousko - Česká republika 2014 - 2020, je podpořen grantem Jihočeského kraje, příspěvkem města Prachatice a obce Nová Pec.
(Vloženo 01.08.2018 11:12)
TŘETÍ LETOŠNÍ UKÁZKA PLAVENÍ DŘÍVÍ BYLA NA JELENÍCH VRŠÍCH
Po Schwarzenberském plavebním kanálu na Jeleních Vrších v sobotu 16. června 2018 plula opět polena při třetí ukázce 21. novodobé plavební sezóny.
Stavbu Krumlovsko-vídeňského plavebního kanálu, jak byl tehdy Schwarzenberský kanál navrhl neúspěšně svým nadřízeným již v roce 1775 schwarzenberský inženýr Joseph Rosenauer. Plavební kanál měl sloužit plavení dříví ze severních úbočí Šumavy na povodí Vltavy od Třístoličníku, Plechého, Smrčiny, rakouských hor Bärenstein a Sulzberg k hlavnímu evropskému rozvodí pod Svatým Tomášem, dále již na povodí Dunaje k řece Große Mühl a po ní až k Dunaji.
O rok později Rosenauer předložil svůj návrh přímo knížeti Schwarzenbergovi, i tentokrát byl ovšem neúspěšný, přestože navrhl, že během prvního roku bude financovat na svoje náklady, za pomoci příbuzných.
Čas na stavbu přišel až v roce 1789. Nejprve postavil zkušební úsek 994 sáhů dlouhý, ještě před příchodem císařsko-královské dvorské komise. Komisaři tak viděli, že voda teče přes rozvodí, proto vydala doporučení k vydání povolení, ale navíc zavázalo panství hornorakouského premonstrátského kláštera, přes které kanál musel projít, aby umožnil jeho stavbu na svém území. Ještě v roce 1789 došel plavební kanál až k potoku Rasovka nad Novou Pecí, do roku 1793 došla stavba až na Jelení Vrchy. Otevřela se tak dostatečná plocha lesů, dlouho pak nebylo třeba stavět dál. Rokem 1793 začala téměř stoletá zlatá doba vídeňské plavby, která skončila v roce 1891.
Již po smrti Josepha Rosenauera byl plavební kanál dostavěn až k bavorským hranicím, jak Rosenauer předpokládal, jen byla jím navržená trasa byla podstatně zkrácena výstavbou plavebního tunelu.
Další úpravy umožnily plavit dříví také směrem k Vltavě, kanál byl v horní části přestavěn na plavení dlouhého dřeva. Plavba na kanálu skončila v roce 1961, vodu jako dopravní prostředek nahradily traktory a nákladní auta.
Nová doba plavebního kanálu začala postupnými opravami a rekonstrukcemi v osmdesátých letech. Rekonstrukce v oblasti hraničního potoka Ježová / Iglbach umožnila v roce 1998 provádět ukázky plavení dříví. Později se připojily i úseky na Jeleních Vrších. u bavorských hranic, mezi Zvonkovou a rakouským Sonnenwaldem a u rakouského potoku Schrollenbach.
Téměř před dvaceti lety přejal iniciativu folklorní soubor Libín-S Prachatice, který přišel s hranice překračujícím projektem Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu, který v sobě zahrnuje setkání s pohádkami z obou stran Šumavy, setkání s folklorem, setkání s plavením dříví, setkání s modlitbou.
16. června bylo na pořadu pouze setkání s plavením dříví.
Plavení na Jeleních Vrších
Projekt Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu je spolufinancován z prostředků Fondu malých projektů Rakousko - Česká republika 2014-2020 Evropské unie, příspěvků Jihočeského kraje a Města Prachatice.
Partnery projektu jsou rakouská organizace cestovního ruchu Tourismusverband Böhmerwwald a rakouský plavecký spolek Kulturerbe Schwarzenbergischer Schwemmkanal Böhmerwald.
(Vloženo 01.08.2018 08:45)
DRUHÁ LETOŠNÍ UKÁZKA PLAVENÍ DŘÍVÍ BYLA U POTOKU SCHROLLENBACH
21. novodobá plavební sezóna pokračovala 10. června 2018 druhou ukázkou plavení dříví, tentokrát na rakouském území u potoku Schrollenbach, jen necelých 1,7 km vzdušnou čarou od česko-rakouských hranic.
O půl druhé přivítal první turisty, zatím většinou Rakušany jménem folklorního souboru Libín-S Prachatice, rakouské organizace cestovního ruchu Tourismusverband Böhmerwald a plaveckého spolku Kulturerbe Schwarzenbergischer Schwemmkanal Böhmerwald, třech partnerů spolupracujících na realizaci hranice překračujícího projektu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu, plavební ředitel Hynek Hladík. Vyprávěl potom o historii plavebního kanálu,který se zapsal hluboko do historie jihovýchodní části Šumavy. Jako téměř neuvěřitelné připadá, že během téměř sta let jeho zlatých časů po něm bylo splaveno skoro osm milionů prostorových metrů palivového dřeva ze Šumavy pro císařské hlavní město.
Na pravém břehu plavebního kanálu spustila čtveřice muzikantů z nedalekého Aigenu-Schläglu. Nejen dřevo, ale i muzika překračovala hranice dvou sousedních zemí - Čech a Horních Rakous.
Plavení u Schrollenbachu
Před půl třetí přišel čas na plavební rozkaz:

"Plavební rozkaz č.2/2018 k provedení ukázkové plavby dříví

Nařizuji tímto provést ukázkovou plavbu dříví v neděli dne 10. června 2018 v oblasti křížení s potokem Schrollenbach.

Plavbu nařizuji provést od sáhového kamene 98 ke stavidlu na potoce Schrollenbach. Splaveno bude zhruba 1/2 sáhu palivového dřeva.

Nařizuji dále, aby se k plavbě dostavil v dostatečném počtu plavební personál s potřebným nářadím.

Nástup personálu bude o půl třetí hodině po poledni.

Plavebnímu personálu i případným divákům nařizuji, aby se chovali dle mých rozkazů a dbali všech bezpečnostních opatření, aby nedošlo ke ztrátám na životech či úrazům."
Plavení u Schrollenbachu
Plavební ředitel vyzval především děti, aby se daly do vhazování připravených štěpin dřeva. Jak dřevo dopadalo na hladinu, voda stříkala do širokého okolí, na břehu u kanálové cesty vznikl širší polokruh. Malí plavci povzbuzováni plavebním ředitelem házeli štěpiny tak, aby to co nejvíc cákalo, kapky zkropili dost diváků. Ale v parném letním dni byla každá kapka osvěžením.
Plavení u Schrollenbachu
Štěpiny se vydaly ke stavidlu na potoku Schrollenbach. Nastala ta nejtěžší práce, vytahování dřeva. V době, kdy se plavilo dřevo pro Vídeň, bylo třeba jej vytáhnout před ústím řeky Große Mühl do Dunaje. Na to bylo třeba zhruba 300 až 350 dělníků, v okolí nebylo dost volného personálu, proto přicházely pravidelně celé skupiny mladých mužů a žen z jižních Čech - z Prácheňského kraje. Pracovalo se od pěti ráno do sedmi večer, s pouhou hodinovou přestávkou na oběd.
Plavení u Schrollenbachu
U Schrollenbachu plulo po hladině jen půl sáhu dřeva. Plavební ředitel ukázal jak na to: "Musíš to poleno silně napíchnout, stejně jako harpunou, a pak ho vytáhni! Jen nesmíš nikoho zranit!" A už to šlo.
Když už všechna polena byla na suchu, hráli opět muzikanti, na řadu přišly šumavské melodie, které se odedávna hrály na obou stranách Šumavy.
Příští ukázka plavení dříví bude již v sobotu 16.06.2018 na Jeleních Vrších.
Projekt Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu byl podpořen z Fondu malých projektů Rakousko - Česká republika 2014-2020 evropské unie, granty Jihočeského kraje a Města Prachatice.
(Vloženo 01.08.2018 07:46)
21. NOVODOBÁ PLAVEBNÍ SEZÓNA BYLA ZAHÁJENA
V roce 1997 po rekonstrukci Schwarzenberského plavebního kanálu v oblasti česko-rakouských hranic u potoka Ježová a údržbě doprovodné komunikace podél něj byl v pozdním jaru tehdy ještě mimořádně otevřen hraniční přechod Ježová – Iglbach. A pokaždé plula po hladině polínka a štěpiny z Rakouska do Čech, tak bylo po 36 letech obnoveno plavení dříví na plavebním kanálu, jehož stavba byla zahájena v roce 1789. Tehdy, protože umožňoval plavení dříví ze schwarzenberského krumlovského panství pro císařské hlavní město Vídeň, byl nazýván Krumlovsko-vídeňský plavební kanál.
19. května 2018 byla na Jeleních Vrších zahájena 21. novodobá plavební sezóna na plavebním kanálu.

Program nazvaný Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu, jako připomenutí práce a života jihočeských plavců u ústí řeky Große Mühl do Dunaje, kam připlouvalo plavené dříví připravil Libín-S Prachatice, z.s. K vytahování dřeva z řeky a jeho přípravy na další dopravu do Vídně bylo třeba 300 až 350 plavců. Těžce pracovali od pěti ráno do sedmi večer s hodinovou přestávkou na oběd. Večer k překvapení plavebního ředitele vytáhli mladí muži a ženy z domova přinesené housle, citery a v Čechách tehdy ještě obvyklé dudy, hrálo se, zpívalo a tancovalo, noc byla krátká. Přesto v pět ráno stáli plavci z Čech u vykládacích kanálů, aniž na nich byla vidět únava.

Součástí projektu jsou setkání s folklorem, setkání s pohádkami z obou stran Šumavy, setkání s plavením dříví, s lidovými řemesly.
Zahájení
V 11 hodin 11 minut v lese nad horním portálem plavebního tunelu rozezněly znělky v podání trubačů ze Základní umělecké školy v Prachaticích. Potom již plavební ředitel Hynek Hladík zahájil slavnost zahájení plavební sezóny. Slovo pak převzala pohádková babička Helena Svobodová, která vyprávěla pohádky z obou stran Šumavy. Již tradičně zazněla pohádka volarského spisovatele Ivo Stehlíka Jak vodníkovi Žbluňkalovi uplavalo prádlo.
Pohádky z obou stran Šumavy
Možná, že se odpoledne někteří posluchače vypravili do některé z jelenovršských hospůdek, aby se přesvědčili, zda tam mají stále ještě louži po pohádkové Žbluňkalovy návštěvě.
Ve 12 hodin 12 minut se vydal průvod účastníků setkání s folklorem z jihu Čech a z Horních Rakous od dolního portálu plavebního tunelu na nedalekou křižovatku na Jeleních Vrších. Samozřejmě, že se cestou hrálo a zpívalo. Na křižovatce se střídaly kapely folklorního souboru Libín-S Prachatice, dětského folklorního souboru Jitřenka a rakouská skupina Wiadawö vedená Gotthardem Wagnerem.
Průvod účastníků

Libín-S Prachatice

Wiadawö

Padlo tu jméno Gottharda Wagnera, který stejně jako Libín-S Prachatice byl u kulturního oživení obnovované památky na obou stranách hranice. Přišel tehdy s projektem Kulturní osa plavební kanál, během kterého „vyrostlo“ podél plavebního kanálu či v jeho okolí šest moderních skulptur. Jednou z nich je i Strážce mladého prachatického sochaře Davida Svobody v místě odbočení Želnavského smyku ze Schwarzenberského plavebního kanálu. Stojí na pozemku obce Nová Pec na náklad kulturní iniciativy Sunnseitn Gottharda Wagnera. Na základě dohody platí obec Nová Pec roční nájemné ve výši jednoho parohového knoflíku. Gotthard Wagner do loňského roku nasbíral již šestnáct různých knoflíků. Starosta Nové Pece Jakub Koželuh si připravil jako letošní nájemné krabičku tvaru, který připomínal Wagnerovi krabičku od náramkových hodinek, takže odhadl, že letos místo knoflíku dostane zlaté hodinky. Nebyly to ale hodinky, ale sada osmi menších knoflíků. Wagner odmítl starostův návrh, že by letošní nájemné jako záloha na osm let.
Nájemné
Na pódiu se potom vystřídaly Libín-S Prachatice, který připravil i světovou premiéru tanečního pásma Plavecký den, Wiadawö a krumlovská Jitřenka.
Libín-S Prachatice

Libín-S Prachatice

Jitřenka

Krátce po půl třetí již plavebním kanálem několik desítek metrů od pódia prudce proudila zkalená voda. Blížilo se setkání s prvním letošním plavením dříví. Na vhazování dříví se podílely především děti, děti si vyzkoušely za pomoci zkušených plavců či rodičů i dříví vytahovat.
Plavení dřeva

Plavení dřeva
Po plavení pomalu doznívala slavnost zahájení 21. novodobé plavební sezóny. Na pódiu se střídaly jihočeské folklorní soubory Libín-S Prachatice a Jitřenka Český Krumlov.
Jitřenka

Libín-S Prachatice
Během zbytku 21. plavební sezóny se uskuteční ještě:
- 10.06.2018 – setkání s plavením dříví a s hornorakouským folklorem u potoku Schrollenbach (na rakouském území, nedaleko hraničního přechodu Kyselov – Diendorf)
- 16.06.2018 – setkání s plavením dříví na Jeleních Vrších
- 21.07.2018 – setkání s plavením dříví a s programem spolku Svobodný Hiršperk v rámci 3. hiršperských slavností na Jeleních Vrších
- 01.08.2018 - setkání s plavením dříví a s hornorakouským folklorem u potoku Schrollenbach (na rakouském území, nedaleko hraničního přechodu Kyselov – Diendorf)
- 19.08.2018 – setkání s folklorem a s plavením dříví v rámci Jelenovršských slavností na Jeleních Vrších
- 25.08.2018 – setkání s modlitbou při poutní mši svaté k Rosenauerově kapličce
- 08.09.2018 – setkání s plavením dříví nedaleko bavorských hranic
- 15.09.2018 – setkání s folklorem a s plavením dříví u hraničního potoku Ježová / Iglbach
(Vloženo 01.08.2018, 00:06)
ŠUMAVSKÝ FOLKLORNÍ FESTIVAL
SETKÁNÍ S TRADICÍ NA SCHWARZENBERSKÉM PLAVEBNÍM KANÁLU 2018
PROPOZICE
Pořadatel:
Libín-S Prachatice, z.s., IČ 418 81 966.
Adresa pořadatele:
Libín-S Prachatice, z.s.
Černohorská 605
CZ-383 01 Prachatice
www.schw-kan.com
Spojení:
+420 602272442 (předseda)
hladik.hynek@seznam.cz
Partneři:
Tourismusverband Böhmerwald
Kulturerbe Schwarzenbergischer Schwemmkanal – Böhmerwald
Lesy České republiky, s.p.
Římsko-katolická farnost Volary
Úvod:

Šumavský folklorní festival Setkání s tradicí na Schwarenberského plavebního kanálu se snaží vrátit staré tradice ke Schwarzenberskému plavebnímu kanálu, který byl postaven v letech 1789 – 1793 a 1821 – 1823, a oživit tak jeho okolí.

Schwarzenberský plavební kanál umožňoval plavení palivového dříví ze šumavských lesů na severním úbočí pod Třístoličníkem, Plechým, Smrčinou, Sulzbergem a Bärensteinem přes hlavní evropské rozvodí v bývalém revíru Svatý Tomáš v bývalé osadě Růžový Vrch / Rosenhügel k řece Große Mühl, po ní pak až ústí do Dunaje v Untermhl, aby pak byla dále na lodích dopravována do císařského hlavního města Vídně.

Pro vytažení plaveného dřeva a jeho přípravu na další dopravu a na lodění bylo v Untermhl třeba 300 až 350 plavců. Tolik volného personálu v okolí nebylo, proto pravidelně na břeh Dunaje přicházely celé skupiny mladých mužů a žen z jihočeského Prácheňska. Jihočeští plavci pracovali velmi tvrdě sedm dní v týdnu od pěti hodin ráno do sedmi hodin večer s hodinovou polední přestávkou. Večer k překvapení ředitele panství Český Krumlov vytáhli ze svých zavazadel housle, citery a v Čechách tehdy ještě obvyklé dudy, po práci se hrálo, zpívalo a tancovalo, přestože tanec není tím nejlepším způsobem k odpočinutí unavených údů, jak psal ředitel panství Ernest Mayer ve svém dílku Pokus o popis velkého plavebního díla na panství Český Krumlov v Budějovickém kraji v Čechách z roku 1828. V pět hodin ráno však stáli plavci na svých místech u vykládacích kanálů, při tom na nich nebyly vidět stopy dlouhého večera a krátké noci. Takoví byli naši předkové.

V kronice obce St. Martin an der Donau jsou informace, že čeští plavci si stěžovali na kvalitu chleba a na nedostatečnou duchovní péči.
Obsah:

Šumavský folklorní festival Setkání s tradicí na Schwarenberského plavebního kanálu v sobě zahrnuje:
- setkání folklorem především z jižních Čech, Horních a Dolních Rakous a z Bavorska;
- setkání s pohádkami z obou stran Šumavy;
- setkání s plavením dříví;
- setkání s lidovými řemesly a šumavskými povoláními;
- setkání modlitbou při putovní mši u Rosenauerovy kapličky Korunování Panny Marie.
Termíny a místa konání:

19.05.2018, Jelení Vrchy – setkání s pohádkami z obou stran Šumavy, setkání s folklorem, setkání s plavením dříví, setkání s lidovými řemesly a šumavskými povoláními
16.06.2018, u potoku Schrollenbach (A) (nedaleko Kyselova) – setkání s hornorakouským folklorem, setkání s plavením dříví
21.07.2018, Jelení Vrchy – setkání s folklorem, setkání s plavením dříví
01.08.2018, u potoku Schrollenbach (A) (nedaleko Kyselova) – setkání s hornorakouským folklorem, setkání s plavením dříví
19.08.2018, Jelení Vrchy – setkání s pohádkami z obou stran Šumavy, setkání s folklorem, setkání s plavením dříví, setkání s lidovými řemesly a šumavskými povoláními
25.08.2018, Jelení Vrchy – Rosenauerova kaplička – setkání s modlitbou při putovní mši u Rosenauerovy kapličky Korunování Panny Marie
08.09.2018, u bavorských hranic – setkání s plavením dříví
15.09.2018, u hraničního potoka Ježová / Iglbach (CZ/A) – setkání s folklorem, setkání s plavením dříví, setkání s lidovými řemesly a šumavskými povoláními

Setkání s pohádkami z obou stran Šumavy se konají u horního portálu plavebního tunelu na Jeleních Vrších a ve stodole domu čp. 13 na Jeleních Vrších. V případě nepříznivého počasí se místo konání operativně překládá od horního portálu plavebního tunelu do stodoly domu čp. 13 na Jeleních Vrších.

Setkání s folklorem na Jeleních Vrších se konají na nekrytém pódiu na Jeleních Vrších, v případě nepříznivého počasí se v omezené míře operativně překládá do stodoly domu čp. 13 na Jeleních Vrších (omezený prostor). Setkání s folklorem u Ježové / Iglbach se konají uprostřed lesa bez možnosti tzv. mokré varianty. Omezený prostor. V případě špatného počasí bude operativně akce zrušena.

Setkání s plavením dříví se konají na výše uvedených místech za každého počasí.

Setkání s lidovými řemesly a se šumavskými povoláními se konají na Jeleních Vrších a u hraničního potoka Ježová / Iglbach za každého počasí. Řemeslníci si zajistí vhodný stánek zapadající do prostředí Národního parku Šumava či Chráněné krajinné oblasti Šumava na vlastní náklady.

Setkání s modlitbou se koná u Rosenauerovy kapličky Korunování Panny Marie na volném prostoru. V případě nepříznivého počasí se mše svatá operativně přesune do stodoly domu čp. 13 na Jeleních Vrších.
Cílové skupiny aktivních účastníků:

- folklorní soubory a jednotlivci zabývající se např. folklorní hudbou především ze šumavských okresů v České republice, Rakousku a Německu: o Prachatice, Český Krumlov, České Budějovice, Klatovy; o Rohrbach, Urfahr – Umgebung, Freistadt, Gmünd; o Freyung, Passau, Regen, případně z dalších příhraničních území mezi Českou republikou, Rakouskou republikou a Spolkovou republikou Německo, které budou pozvány pořadatelem, případně se přihlásí - lidoví řemeslníci především zabývající se: o zpracováním dřeva (např. řezbáři, dřevosochaři, dřevosoustružníci, výrobci dřeváků, dřevěných koryt apod.) o zpracováním kovu (např. kováři) o zpracováním proutí (např. košíkáři) o zpracováním kamene (kameníci) o dřevorubci pracující s ručním nářadím o apod.
Podmínky účasti aktivních účastníků:

Setkání s folklorem
Setkání s folklorem se mohou zúčastnit folklorní soubory a jednotlivci zabývající se např. folklorní hudbou především ze šumavských okresů v České republice, Rakousku a Německu:
- Prachatice, Český Krumlov, České Budějovice, Klatovy;
- Rohrbach, Urfahr – Umgebung, Freistadt, Gmünd;
- Freyung, Passau, Regen,
případně z dalších příhraničních území mezi Českou republikou, Rakouskou republikou a Spolkovou republikou Německo, které budou pozvány pořadatelem, případně se do jednoho měsíce před akcí, o kterou mají zájem, přihlásí.
Zájem o účast na Šumavském folklorním festivalu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu 2018 mohou folklorní soubory a jednotlivci zabývající se např. folklorní hudbou projevit:
- předběžně telefonicky na číslo uvedené výše,
- závazně písemně či e-mailem na výše uvedené kontakty. Písemné žádost o účast na programu Šumavského folklorního festivalu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu 2018 musí obsahovat název souboru či jméno umělce, adresu sídla či bydliště, krátký popis činnosti folklorního souboru či umělce, finanční a technické požadavky.
Pořadatel má právo z organizačních, finančních nebo technických důvodů program Šumavského folklorního festivalu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu 2018 upravit.
Pořadatel má právo z organizačních, finančních nebo technických důvodů účast přihlášených folklorních souborů odmítnout. Odmítnutí musí pořadatel provést nejpozději jeden týden před akcí.
Od folklorních souborů či umělců se nevybírá účastnický poplatek.

Setkání s lidovými řemesly a šumavskými řemesly
Setkání s lidovými řemesly a šumavskými řemesly se mohou zúčastnit řemeslníci zabývající se:
- zpracováním dřeva (např. řezbáři, dřevosochaři, dřevosoustružníci, výrobci dřeváků, dřevěných koryt apod.)
- zpracováním kovu (např. kováři)
- zpracováním proutí (např. košíkáři)
- zpracováním kamene (kameníci)
- dřevorubci pracující s ručním nářadím
- apod.,
kteří budou pozvány pořadatelem, případně se do jednoho měsíce před akcí, o kterou mají zájem, přihlásí.
Zájem o účast na Šumavském folklorním festivalu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu 2018 mohou lidoví řemeslníci projevit:
- předběžně telefonicky na číslo uvedené výše,
- závazně písemně či e-mailem na výše uvedené kontakty. Písemné žádost o účast na programu Šumavského folklorního festivalu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu 2018 musí obsahovat jméno řemeslníka, adresu sídla či bydliště, krátký popis oboru, finanční a technické požadavky.
Pořadatel má právo z organizačních, finančních nebo technických důvodů program Šumavského folklorního festivalu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu 2018 upravit.
Pořadatel má právo z organizačních, finančních nebo technických důvodů účast přihlášených folklorních souborů odmítnout. Odmítnutí musí pořadatel provést nejpozději jeden týden před akcí.
Řemeslník předvádí své řemeslo či povolání na své riziko, zodpovídá za bezpečnost práce a za bezpečnost přihlížejících diváků.
Od lidových řemeslníků se nevybírá účastnický poplatek.
Vstupné:

Protože se všechny akce Šumavského folklorního festivalu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu 2018 konají na veřejných neuzavřených prostorech, nevybírá se vstupné.
Diváci však mohou pořadatelům poskytnout dobrovolný příspěvek.
V Prachaticích 02.01.2018

Ing. Hynek Hladík
předseda Libín-S Prachatice
INTERREG

Evropská unie
(Vloženo 17.01.2018, 22:19)
FOND MALÝCH PROJEKTŮ RAKOUSKO - ČESKÁ REPUBLIKA PODPOŘÍ PROJEKT
LIBÍN-S SETKÁNÍ S TRADICÍ NA SCHWARZENBERSKÉM PLAVEBNÍM KANÁLU
Po celý rok 2018 se budeme setkávat na akcích projektu Libín-S Prachatice, z.s., Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu s logy Evropské unie a Interreg Rakousko - Česká republika Evropského fondu pro regionální rozvod. Partnery projektu jsou rakouská organizace cestovního ruchu Tourismusverband Böhmerwald a plavecký spolek Kulturerbe Schwarzenbergischer Schwemmkanal - Böhmerwald.
INTERREG

Evropská unie
Píše se o tom v rozhodnutí Regionálního monitorovacího výboru Fondu malých projektů Rakousko - Česká republika 2014 - 2020 vydaného na jeho zasedání 31.10.2017 v dolnorakouské Skřemelici / Schremsu. RMV rozhodl o příspěvku z EFRR ve výši 14.290,68 EUR. RMV zárove%n rozhodl, že při realizaci projektu dojde ke kontrole na místě.

Vedle našeho projektu bylo schváleno dalších 31 projektů českých i rakouských žadatelů.
Každým dnem očekáváme doručení smlouvy o poskytnutí příspěvku.
(Vloženo 07.01.2017 12:53)
KŘEST KALENDÁŘE 2018 FOLKLORNÍHO SOUBORU LIBÍN-S PRACHATICE
Členové Libín-S Prachatice pokřtili na den Svatých třech králů při šálku kávy či sklence vína nový kalendář folklorního souboru Libín-S. Pro křest dostal kalendář speciální pršiplášť, aby kapky sektu křtěný kalendář nepoškodily.
Křest kalendáře
Na jednotlivých listech kalendáře se budou držitelé kalendáře vracet na jednotlivé akce uplynulého roku. Jak listy kalendáře vypadají, se můžete podívat na předchozím příspěvku níže, nebo ve fotogalerii.
(Vloženo 07.01.2018, 10:52)
Design © VOJTa Herout, 2003-2018, Hynek Hladík, 2003-2018