Setkání s tradicí

LIBÍN-S - INFORMACE Z ROKU 2009
PF 2010


PF 2010 od folklorního sdružení Libín-S Prachatice


Dostali jsme několik vánočních a novoročních přání:

PF 2010 od Pavla Sarauera z Horní Plané

PF 2010 od Mezinárodní asociace plavců a vorařů

PF 2010 od Plavců od řeky Piava

PF 2010 od Hlavní školy Aigen

(Vloženo 27.12.2009 16:36)
VALNÁ HROMADA A PŘEDVÁNOČNÍ POSEZENÍ FOLKLORNÍHO SDRUŽENÍ LIBÍN-S PRACHATICE


Hospoda U Lapky pod kostelem ve Vitějovicích byla v sobotu 19. prosince 2009 prostředím pro valnou hromadu a předvánoční posezení folklorního souboru Libín-S Prachatice.

Po celý rok 2009 si členové folklorního sdružení Libín-S Prachatice připomínali 20. výročí založení souboru. Ke 20. výročí přinesla primáška kapely Helena Dvořáková slavnostní dort s velkou dvacítkou.

Dort ke dvacetinám souboru

Předseda folklorního sdružení Libín-S Prachatice Hynek Hladík poděkoval nejprve všem členům za celoroční práci. Svůj rok zahájil Libín-S předtančením na plese v Českých Budějovicích 04.02.2009. V březnu jsme vystoupili pro důchodce v Prachaticích (29.03.2009). Hlavní činností byla realizace projektu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu. 09.05.2009 jsme zahájili plavební sezónu Dnem Evropy u kanálu s folklorním setkáním, vyprávěním pohádek z obou stran Šumavy, plavením dříví. Znovu jsme vystupovali u kanálu 09.08.2009 na Jeleních Vrších a 19.09.2009 u hraničního potoka Ježová / Iglbach. 06.06.2009 jsme reprezentovali Jihočeské folklorní sdružení na hudebním festivalu aufhOHRchen v dolnorakouském Pöggstallu. 13.06.2009 jsme se zúčastnili požehnání obecní vlajky v Radošovicích na Českobudějovicku. Kapela Libín-S hrála 04.07.2009 na Vítkově Hrádku u příležitosti jeho 4. výročí otevření pro veřejnost. 11.07.2009 jsme vystupovali jako součást Jihočeského folklorního sdružení v Borovanech na Borůvkobraní. O týden později, 18.07.2009, jsme byli na Hudebním festivalu v Jámě. 01.08.2009 jsme hráli a tancovali na pouťové zábavě v Křižanově u Milevska. 12.09.2009 jsme vystupovali na slavnosti požehnání vlajky města Rožmberk nad Vltavou. Celkem jsme měli 12 vystoupení na jihu Čech a v Dolních Rakousích.

Jak jsme byli programově úspěšní, neúspěšní jsme byli ve financích. Nepodařilo se nám získat potřebné množství financí. Požádali jsme o grant ve výši 200.000 Kč Jihočeský kraj, dostali jsme 50.000 Kč, smlouva však vázala částku na celkový předpokládaný rozsah projektu Šumavský folklorní festival Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu ve výši přes 600.000 Kč. Požádali jsme o finanční dar s.p. Lesy České republiky ve výši 200.000 Kč, dostali jsme 20.000 Kč. Od města Prachatice jsme místo požadovaných 35.000 Kč dostali 1.000 Kč. Z výše uvedeného vyplývá, že nezbylo, než šetřit. Celkem jsme vynaložili na projekt Šumavský folklorní festival Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu cca 213.000 Kč. To však znamená, že poskytnutý grant Jihočeským krajem nám bude zkrácen na cca 17.000 Kč, proto místo aby nám bylo doplaceno 15.000 Kč k poskytnuté záloze 35.000 Kč, musíme Jihočeskému kraji vrátit cca 18.000 Kč. Vedle uvedených částek nám poskytla obec Nová Pec 35.000 Kč, z toho byla ovšem vynaložena většina na milíř na Jeleních Vrších, v posledních týdnech ještě Lesostavby Třeboň darovaly 15.000 Kč. Celkově však lze zhodnotit, že jsme hospodařili letos se ztrátou.

Do letošního roku jsme si mysleli, že jsme členy Jihočeského folklorního sdružení. Platili jsme členské příspěvky, náš projekt byl členskou akcí JFoS, zúčastňovali jsme se akcí JFoS. V letošním roce jsme byli jako členové JFoS v dolnorakouském Pöggstallu a v Borovanech. Z Pöggstallu nám došel děkovný dopis s fotografiemi, Rakušané byli našimi vystoupeními v Pöggstallu nadšeni. V obou případech JFoS, do Pöggstallu a do Borovan, nám uhradil 80 % nákladů na dopravu. Předseda našeho folklorního sdružení Hynek Hladík často kritizoval JFoS i jeho předsedu Milana Škocha. Věcná kritika ovšem byla považována předsedou a výborem považována za špinění dobrého jména JFoS a na valné hromadě byla jedním z důvodů vyloučení z JFoS. Dalšími důvody bylo údajné nepovolené používání choreografie cizího souboru a údajné nezveřejnění jména JFoS na členské akci Šumavský folklorní festival Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu. Všechna tvrzení jsou nepravdivá, spíše by bylo třeba použít slova lživá. Člen výboru JFoS Jan Hattan vyjmenoval snad celý repertoár folklorního souboru Libín, který údajně Libín-S bez povolení užívá. Nic nevadí, že většinu těchto tanců Libín-S vůbec nemá v repertoáru, u dalších je odlišná choreografie.

Další rozpor v tzv. vyloučení je ve stanovách JFoS, které neznají termín vyloučení. Z toho důvodu nelze vyloučit členský soubor. Je možné pouze ukončit členství na základě žádosti člena, případně může valná hromada ukončit členství (ne vyloučit) např. pro neplacení členských příspěvků. Při studiu dokumentů JFoS zjistil, že v žádném zápise z výboru či valné hromady JFoS od roku 2001 není záznam o přijetí folklorního sdružení Libín-S Prachatice do JFoS. Vzhledem k tomu, že členství v JFoS formálně nevzniklo, nemohlo být ani ukončeno.

Vedoucí souboru Helena Svobodová k tomu sdělila, že měla dlouhý rozhovor s Milanem Škochem, který prohlásil, že jde o tvrzení proti tvrzení. Proti rozhodnutí valné hromady se dle Škocha nelze odvolat, vyloučení bylo rozhodnutím nejvyššího orgánu, kterým je valná hromada, je možné však podat znovu přihlášku.

Členové folklorního sdružení Libín-S Prachatice se v diskuzi postavili plně za předsedu Hynka Hladíka. Doporučují, aby jednal se současnou vedoucí folklorního souboru Libín, jehož členem je Jan Hattan, který lživě napadnul folklorní sdružení Libín-S, o vysvětlení údajného nepovoleného užívání choreografie souboru Libín folklorním souborem Libín-S Prachatice. Dále byl Hladík požádán o učinění právních kroků ve věci protiprávního jednání předsedy JFoS Škocha, včetně možného informování ministerstva vnitra ČR o porušení stanov JFoS valnou hromadou a výborem JFoS.

Hynek Hladík spolu s Helenou Svobodovou informovali o pozvání folklorního souboru Libín-S Prachatice k podílu účasti folklorních souborů z Prácheňska na Mezinárodním folklorním festivalu ve Strážnici. Společné prezentace folkloru z Prácheňska by se měly zúčastnit 4 soubory, včetně souboru Libín-S Prachatice. Program připravuje Mgr. Zdeněk Vejvoda z Rokycan. Folklorní festival ve Strážnici se koná ve dnech 24.-26.06.2010. Termín festovalu koliduje se Slavností Zlaté solné stezky v Prachaticích. Účast na tak prestižním folklorním festivalu je věcí zcela mimořádnou, proto by si všichni měli rezervovat termíny, přizpůsobit tomu plány na rok 2010. Program, který bude společně připraven pro Strážnici by se měl zopakovat ještě jednou na Mezinárodním dudáckém festivalu ve Strakonicích (ten se koná ve dnech 26.-29.08.2010). Dominantním projektem folklorního sdružení Libín-S Prachatice bude i v roce 2010 Šumavský folklorní festival Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu. Termíny folklorních setkání jsou: 22.05.2010 - Jelení Vrchy, 15.08.2010 - Jelení Vrchy a 18.09.2010. Bude však třeba věnovat větší pozornost na zajištění finančních prostředků než v letošním roce. O získání možných sponzorů by se měli pokusit všichni členové Libín-S.

Pro nejbližší období byla projednána účast členů folklorního sdružení Libín-S Prachatice na Národním krojovém plesu Folklorního sdružení ČR v TOP Hotelu v Praze - Chodově. O účast projevilo zájem 13 členů. Pro členy FOS ČR (členové folklorního sdružení Libín-S Prachatice jsou i členy FOS ČR) je vstupné na ples 100 Kč (běžné vstupné je 290 Kč). Je možnost ubytování v TOP Hotelu Praha za mimořádnou cenu 300 Kč/os./noc. Zarezervováním vstupenek byla pověřena Helena Svobodová. Václav Tomášek zajistí autobus (mikrobus) na cestu do Prahy.

Po skončení valné hromady folklorního sdružení Libín-S Prachatice pokračovalo předvánoční setkání členů folklorního sdružení Libín-S a jejich přátel. Nechybělo fotografování u "narozeninového" dortu Libínu-S. První fotografie dělal Hynek.

Fotografování s dortem

Rázně se do fotografování vložila primáška Helča. Jasným gestem naznačila, že fotografovat bude manžel Jany, Hynek bude také na obrázku:

Fotografování s dortem - fotit půjdeš Ty, Hynek musí být na obrázku

Takže teď došel čas na oficiální foto s dortem:

Fotografování s dortem - oficiální foto

Ještě také dvě z našich souborových Helen - vedoucí souboru a primáška:

Fotografování s dortem - dvě Heleny - vedoucí souboru a primáška

A pak už se jen povídalo o všem možném i nemožném, pilo a jedlo.


(Vloženo 20.12.2009 23:00)
VYSTOUPENÍ SLOVENSKÉHO UMĚLECKÉHO SOUBORU LÚČNICA


Ve středu 9. prosince 2009 vystoupil v Praze slovenský Umělecký soubor Lúčnica u příležitosti 60. výročí vzniku souboru v programu Lúčnica - 60 rokov krásy.

Do Prahy na Lúčnici jela i skupinka členů folklorního sdružení Libín-S Prachatice.

Lúčnica své šedesátiny slaví již druhým rokem, někteří z naší skupiny tedy mohli porovnávat letošní a loňské vystoupení. Lúčnica tancovala v Praze v divadle Hybernia ve středu města. Skupinka prachatických tak měla možnost před vystoupením nasát adventní atmosféru staré Prahy s vánočním stromem na Staroměstském náměstí, vůněmi adventních trhů - svařeného vína či punče, opečených kaštanů, trdelníků...

Prašná brána

Staroměstské náměstí

Staroměstské náměstí

Divadlo Hybernia

Před představením zbyla i chvilka na posezení v divadelní kavárně.

V divadelní kavárně

V divadelní kavárně

Hodinu a půl trvající program Lúčnice byl plný profesionálních výkonů tanečníků, muzikantů a zpěváků.

Lúčnica

Lúčnica



(Vloženo 11.12.2009 23:44)
SETKÁNÍ PRACHATICKÝCH SPOLEČENSKÝCH ORGANIZACÍ


Netradičně v Národním domě na prachatickém Velkém náměstí se 8. prosince 2009 konalo setkání společenských, kulturních a sportovních organizací s představiteli města.

Před sedmou hodinou večer stála před Národním domem dlouhá fronta. Hned ve vestibulu vítal totiž příchozí místostarosta Martin Malý. Každá organizace dostala svíčku ve tvaru prachatické Písecké brány. Byla to další z řady svíček připomínajících prachatické věže - věž kostela, rozhlednu na Libíně.

Prachatické folklorní sdružení Libín-S Prachatice reprezentovali hned tři zástupci - vedoucí folklorního souboru Helena Svobodová, hospodářka Jana Holá a předseda folklorního sdružení Libín-S Prachatice Hynek Hladík.


(Vloženo 12.12.2009 00:09)


VYŠLO PROSINCOVÉ ČÍSLO ČASOPISU FOLKLOR


V těchto dnech vyšlo prosincové číslo časopisu FOLKLOR. Obsahuje několik příspěvků týkajících se jihočeského folkloru - Pod titulem Voraři od potoka Ježová / Iglbach je celostránkový článek Hynka Hladíka o vernisáži výstavy ke 20. výročí folklorního souboru Libín-S Prachatice. Text byl prakticky zveřejněn na této stránce (z 25.11.2009). Hned na další stránce jsou dva články pod společným názvem Jihočeský folklor v čase podzimním. První informuje o projektu JFoS "Za lidovými tradicemi se sousedy", druhý pak o valné hromadě JFoS. Redakce články z pera předsedy JFoS Milana Škocha označuje za zajímavé, byť z hlediska obsahu značně rozdílné. I další článek, jehož autorem je šéfredaktor časopisu FOLKLOR Kazimír Jánoška,se týká jižních Čech. Legenda Josefa Režného dudami opředená. Jánoška sděluje své dojmy z koncertu k šedesátinám Prácheňského folklorního souboru, jehož duchem je po celých šedesát let Josef Režný.
Samozřejmě, že prosincové číslo časopisu FOLKLOR se nevěnuje jen jižním Čechám. Časopis FOLKLOR je možné si objednat u Folklorního sdružení České republiky, Senovážné náměstí 24, 11647 Praha 1.
Výtisk časopisu bude uložen v klubovně folklorního sdružení Libín-S Prachatice


(Vloženo 08.12.2009 23:31)


ZÁBĚRY Z VERNISÁŽE VÝSTAVY KE 20. VÝROČÍ FOLKLORNÍHO SOUBORU LIBÍN-S PRACHATICE JE NA MĚSTSKÉ KABELOVÉ TELEVIZI A NA INTERNETU


19. listopadu 2009 byla zahájena výstava ke 20. výročí folklorního souboru Libín-S Prachatice. Na vernisáži byla i kamera městského televizního vysílání. Můžete se na něj podívat tento týden na kabelové televizi v Prachaticích nebo ještě asi tři měsíce na internetu v plné kvalitě či na internetu (v nižší kvalitě).


(Vloženo 08.12.2009 12:31)


FOLKLORNÍ SDRUŽENÍ LIBÍN-S MÁ KALENDÁŘ NA ROK 2010


Folklorní sdružení Libín-S Prachatice má nový kalendář na rok 2010. Je plný fotografií ze života folklorního souboru - tanečníků i kapely - v roce 2009. Na 13 listech kalendáře o velikosti A3 se najde snad každý člen.

Kalendář si můžete prohlédnout na výstavě ke 20. výročí folklního souboru Libín-S v prostorech cestovní M+D agentury v 1. patře budovy České pošty v Prachaticích. Objednat si jej můžete v úředních hodinách cestovní M+D agentury - v pondělí, ve středu a v pátek od 14:00 do 18:00 hodin, případně zasláním e-mailu.

Cena za kalendář je 500 Kč, členové folklorního sdružení Libín-S Prachatice mají slevu.


ZÁSTUPCI FOLKLORNÍHO SDRUŽENÍ LIBÍN-S PRACHATICE BYLI NA SEMINÁŘI FOLKLORNÍHO SDRUŽENÍ ČR


Folklorní sdružení České republiky (FOS ČR) pořádalo 21.-22.11.2009 na základě usnesení své X. valné hromady vzdělávací seminář pro vedoucí členských souborů, ředitele folklorních festivalů a individuální členy FOS ČR.

Folklorní sdružení Libín-S Prachatice vyslalo na seminář hned tři své zástupce - předsedu Hynka Hladíka, místopředsedu Václava Tomáška a hospodářku Janu Holou.

Seminář měl tento program:

21.11. 2009 - sobota:
09,00 – 10,00 Prezence účastníků
10,00 – 12,00 Informace o výsledcích FoS ČR při realizaci usnesení X. valné hromady
12,00 – 14,00 Oběd, ubytování
14,00 – 18,00 Semináře k jednotlivým problémům práce souborů:
• Vedení účetnictví, získávání dotací pro soubor, festival
• Zahraniční kontakty v práci souboru, zahraniční zájezdy
• Propagace a medializace v činnosti vedení souboru
• Aktivity dětských folklorních souborů
18,00 – 19,30 Večeře
19,30 – 24,00 Společné posezení s muzikou

22. 11. 2009 - neděle:
09,00 – 12,00 Společná prohlídka Pražského hradu, Společná prohlídka Prahy

Trojice z Prachatic se zúčastnila velké části sobotního programu.

Setkání vedoucích souborů FOS ČR
V Kongresovém sále účastníci vyslechli informace o výsledcích Folklorního sdružení při realizaci usnesení jeho X. valné hromady, která se uskutečnila v roce 2008. S konkrétními informacemi vystoupili předseda Zdeněk Pšenica, tajemník Jiří Pokorný, další členové výboru FoS ČR a předseda kontrolní komise Bohumil Chochola.

Setkání vedoucích souborů FOS ČR

Setkání vedoucích souborů FOS ČR
V následující diskusi vystoupila řada vedoucích vedoucích souborů i dalších účastníků semináře. Odpoledne se účastníci podle zájmu rozdělili do tří seminářů:
- vedení účetnictví, získávání dotací a prostředků pro soubory a festivaly (zúčastnila se jej Jana Holá)
- zahraniční kontakty v práci souborů a festivalů (zúčastnil se jej Hynek Hladík)
- propagace a medializace v činnosti vedení souboru a při organizování folklorních akcí (zúčastnil se jej Václav Tomášek)


(Aktualizace 25.11.2009 17:11)


FOLKLORNÍ SOUBOR LIBÍN-S PRACHATICE OSLAVIL DVACÁTÉ VÝROČÍ VÝSTAVOU


Oslavy dvacátého výročí folklorního souboru Libín-S Prachatice vyvrcholily výstavou. Neoficiálně její premiéra proběhla u příležitosti závěru plavební sezóny na Schwarzenberském plavebním kanálu 19. září 2009 u hraničního potoka Ježová / Iglbach. Fotografie ze dvacetiletého života souboru byly rozvěšeny na obou stranách státních hranic, byla to vskutku hranice překračující výstava.

V polovině listopadu 2009 bylo více než 50 fotografií instalováno v prostorách cestovní M+D agentury v 1. patře budovy České pošty v Prachaticích. Na výstavě bude však i řada dalších vzpomínek ze života folklorního souboru, které nebylo možné vystavit v lese na česko-rakouských hranicích - třeba jihočeský lidový kroj, plavební hák, se kterým chlapi z folklorního souboru Libín-S Prachatice tancují ve svém tanečním pásmu "Plavci". Model voru z Polska připomíná členství folklorního sdružení Libín-S Prachatice v Mezinárodním sdružení plavců a vorařů.

Vernisáž výstavy proběhla ve čtvrtek 19. listopadu 2009 odpoledne.

Pozvánka na výstavu
Budovou prachatické pošty zněly odpoledne lidové melodie, když po třetí hodině zahájení výstavy začalo. Na vernisáž přišli všichni členové souboru, kterým to práce dovolila. Přijeli i hosté z Bavorska, trojice zpěváků z Perlesreuter Sänger a zástupci příhraničních obcí Haidmühle, Neureichenau i Grainet. Prachatickou radnici zastoupil radní Václav Kuneš.

Vernisáž výstavy
Všechny přítomné přivítala vedoucí souboru Helena Svobodová. Soubor Libín-S vzniknul před dvaceti lety po rozporech ve vedení souboru Libín oddělením jeho části. Prvním vedoucím souboru Libín-S byl Václav Svoboda, který byl autorem úprav hudby. Od počátku byl členem i František Jordák, který později sestavil pro soubor Libín-S vlastní kapelu. Když Václav Svoboda přestal v souboru pracovat, stal se autorem úprav hudby Jiří Opálka. Zprvu vycházel repertoár nově vzniklého souboru z původního, později byly vytvořeny vlastní choreografie tanců, např. pro tanec Pantoflíčky, Koně, ještě později pak nová taneční pásma - Hospoda, Dozvuky, humorné Slepice. V posledních letech je folklorní sdružení Libín-S Prachatice nositelem projektu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu, pro který vzniklo taneční pásmo Plavci. Z masopustních tanců na Kaplicku vychází taneční pásmo Martin. Z původního repertoáru zbyl snad již jen jedniný tanec - Bába.

Helena Svobodová uvedla Vernisáž výstavy
Folklorní soubor Libín-S byl v době svého vzniku velmi mladý. Během dvaceti let dělal soubor radost nejen u nás doma, ale také v řadě zemí, ve Španělsku, v Itálii, v Rakousku, v Německu, v Maďarsku.

Helena Svobodová představila nový "pracovní" kroj, oblékla si jej Líba Tremmelová. Takový nový kroj se má pokřtít, jsme tu v jižních Čechách, takže křest proběhl jihočeským pivem.

Nový kroj si oblékla Líba
Ne, Líba si nevylila na sukni, ale piva se napila.

Křest nového kroje
Křest za chvilku přišel ještě jeden, křtily se nové džbány a holby.

Křest nové holby a džbánu
Poděkovat za dvacetiletou práci pro soubor přišel s kyticí pro Helenu Svobodovou Václav Tomášek. Nakonec kytici předal jeden ze zakládajících členů souboru Libín-S Prachatice Karel Bouda st.

Poděkování Heleně
Poděkování Heleně
Folklorní soubor Libín-S pozdravil i radní města Prachatice Václav Kuneš.

Prachatický radní Václav Kuneš
S blahopřáním a malými dárky za prvního starostu městyse Perlesreut Manfreda Eibla i za Perlesreuter Sänger přišel Franz Xaver Ritzinger. Heleně Svobodové předal dva obrazy - grafiku s historickým pohledem na protáhlé náměstí Perlesreutu i letecký snímek ze současnosti. Připomněl, že Perlesreuter Sänger s Libínem-S spolupracují již dlouhá léta, poprvé vystupovali v Prachaticích v divadle těsně po roce 1990, potom měli možnost přivítat Libín-S při oslavách 650. výročí povýšení Perlesreutu na městys, několikrát vystupovali u Schwarzenberského plavebního kanálu.

Blahopřání Perlesreuter Sänger
Helena Svobodová prohlásila potom výstavu ke 20 letům folklorního souboru Libín-S za zahájenou. Popřála souboru dalších 80 let úspěšné práce a připila na to jihočeským pivem.

Na dalších 80 let souboru!
Kapela Libín-S Prachatice zahrála, do kola šli všichni hosté i členové souboru.

Zatancovali si i hosté
Před odjezdem zpět do Bavorska pozval vedoucí kanceláře cestovního ruchu z Grainetu Hans Fuchs folklorní soubor Libín-S na Soumarské slavnosti Grainetu 18. července 2010. Také Perlesreuter Sänger pozvali "Libíňáky" na oslavu, v říjnu 2010 oslaví zpěváci z Perlesreutu 30. výročí souboru.

Podvečer na výstavě byl příležitostí k posezení nejvytrvalejších stávajících i bývalých členů souboru Libín-S.

Podvečerní posezení


Ke 20. výročí souboru Libín-S Prachatice poblahopřáli hejtman Jihočeského kraje Jiří Zimola, senátor a starosta města Hluboká nad Vltavou Tomáš Jirsa, regionální manažerka Volkskultur Niederösterreich Verena Hofstetter, zástupci hornorakouského partnera projektu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu Tourismusverband Böhmerwald Reinhold List a Gotthard Wagner z hornorakouského spolku SUNNSEITN.


Prachatický internetový deník www.prachatickonews.cz zveřejnil na svých stránkách rozsáhlou fotoreportáž z vernisáže výstavy ke 20. výročí souboru Libín-S Prachatice.


(aktualizace 25.11.2009 17:27)


JIHOČESKÉ FOLKLORNÍ SDRUŽENÍ DALO SOUBORU LIBÍN-S PRACHATICE KE DVACÁTÝM NAROZENINÁM DÁREK: VYLOUČENÍ


7. listopadu 2009 se konala v Kovářově valná hromada Jihočeského folklorního sdružení. Osm delegátů členských souborů dalo celkem 12 hlasů - mandátů, takže valná hromada byla již od prvních chvil usnášení schopná. K tomu bylo třeba právě 12 hlasů. Několik přítomných totiž zastupovalo dva či více členských souborů.

Před rokem mělo Jihočeské folklorní sdružení 22 členů, jeden soubor během roku přibyl, další ubyl, takže k datu konání valné hromady má opět 22 členů. Během roku se konalo 6 členských akcí, mezi nimi bylo i Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu. Na valné hromadě zastupoval folklorní sdružení Libín-S Prachatice Hynek Hladík, předseda sdružení.

Předseda JFoS Milan Škoch přednesl zprávu o činnosti za rok 2008 (!). JFoS uspořádal soutěž Jihočeský zpěváček, Jihočeskou lidovou slavnost v Českých Budějovicích, Jihočeský folklorní festival v Kovářově. V rámci možností podporovalo JFoS partnerské akce. Velmi dobře je hodnocena spolupráce s dolnorakouským VOLKSKULTUR NIEDEROESTERREICH.

Místopředsedkyně JFoS zodpovědná za hospodaření JFoS přednesla zprávu o hospodaření za rok 2008 (!). Výnosy (příjmy) JFoS dosáhly 731.254 Kč (z toho 330.000 Kč od Jihočeského kraje, 50.000 Kč od FOS ČR, 298.486 Kč od MMR), výdaje dosáhly 878.348,28 Kč.

Předseda Škoch informoval o projektu Za lidovými tradicemi se sousedy. Projekt, který je na roky 2009 - 2010 má hodnotu 159.120 EUR, do července 2009 bylo vyčerpáno 435.236 Kč, t.j. 17.014 EUR.

Škoch přednesl i zprávu o činnosti do srpna 2009.

Následovala volba výboru a revizní komise. Výbor měl připravenou kandidátku s 5 členy nového výboru, o které se mělo hlasovat společně. Shodou okolností výbor navrhnul za členy výboru opět sám sebe. Loni říjnu navrhnulo ovšem folklorní sdružení Libín-S Prachatice za člena výboru JFoS Hynka Hladíka. Hladík tuto skutečnost připomenul. Trochu tím způsobil "výborům" problém. Najednou bylo na pět míst ve výboru šest kandidátů. Nešlo tedy o kandidátce hlasovat najednou, ale po jednotlivých kandidátech. Do výboru JFoS byli zvoleni nakonec tito zástupci folklorních souborů:
Milan Škoch,
Katřina Holá,
Mirka Duernfelderová,
Petr Pokorný a
Jan Hattan.

Do revizní komise byli zvoleni tito zástupci:
Kuzubíková, Bočovská a Krejča.

Po přestávce, při které se sešel výbor i revizní komise, předseda volební komise Pokorný seznámil valnou hromadu s volbou předsedy JFoS, stal se jím (překvapivě) Milan Škoch, a předsedkyně revizní komise, tou je pro další dvouleté období Kozubíková.

Jako další bod programu valné hromady bylo projednání činnosti JFoS na další období. V Kovářově bude zřízeno v rámci projektu Za lidovými tradicemi se sousedy Česko-rakouské centrum. JFoS bude spolupracovat na odborných semonářích, na dnech lidové kultury, které se budou konat v roce 2010 v Kremsu v Dolních Rakousích, na jarním setkání s písničkou, na posvícenském setkání. Velká pozornost bude věnována publicitě projektu - vydáním kalendáře. Na rekonstrukci krojů věnuje JFoS celkem cca 80 - 100 tisíc korun.

V rámci diskuze nejprve vystoupil předseda JFoS Škoch. Začal návrhem na vyloučení folklorního sdružení Libín-S Prachatice. Svůj návrh zdůvodnil negativním působením předsedy sdružení Libín-S Hynka Hladíka, který svým jednáním údajně špinil dobré jméno JFoS, jeho výboru a předsedy i nedovoleným používáním některých tanců. Samozřejmě s návrhem samozřejmě Hladík nesouhlasil, nesouhlasil s tím, že by špinil dobré jméno JFoS a jeho funkcionářů. Kritizoval však postupy předsedy, který podle jeho názoru nereprezentuje řádně členské soubory JFoS. Nelíbilo se mu, že občas docházelo ke zvýhodňování souborů, které zastupují členové výboru a revizní komise (např. v loňském roce na akci ve Vitorazi / Weitře). Požádal o vysvětlení, co je myšleno tím, že soubor Libín-S používá některé tance nepovoleně. Slova se ujal člen výboru JFoS Jan Hattan z folklorního souboru Libín Prachatice. Po oddělení folklorního souboru Libín-S z folklorního souboru Libín užívá údajně bez povolení tyto tance: Koně, Pantofle, Stará bába, Kolečka, Barbory, Fara, Doudebská a Bavorov. Hladík k tomu dodal, že není zcela jistý v hodnocení, zda se opravdu jedná o stejné choreografie, ale ví zcela jistě, že např. Pantofle mají sice stejnou hudbu, ale choreografie je zcela jiná. Některé další tance nejsou vůbec v repertoáru folklorního souboru Libín-S. Když došlo hlasování, z osmi přítomných hlasovalo 5 (členů výboru) za vyloučení folklorního souboru Libín-S, 1 hlas byl proti (hlas Hladíka) a 2 hlasy se zdržely. Po hlasování opustil Hladík valnou hromadu.

Folklorní soubor Libín-S Prachatice ke svým dvacátým narozeninám vyloučení z JFoS.


O jednání valné hromady Jihočeského folklorního sdružení 7. listopadu 2009 v Kovářově i o vyloučení folklorního sdružení Libín-S z JFoS byli informováni ještě v sobotu vedoucí folklorního souboru Libín-S Prachatice a vedoucí taneční složky Helena Svobodová a kapelník František Jordák. Podrobnou zprávu tanečníkům přednesl v pondělí 9. listopadu 2009 předseda folklorního sdružení Libín-S Prachatice Hynek Hladík.

Členové taneční složky souboru byli způsobem jednání výboru JFoS a valné hromady, na které měli členové výboru JFoS rozhodující většinu, pobouřeni. Domnívají se, že k vyloučení došlo za oprávněnou kritiku předsedy JFoS a výboru. Zcela nechápou výhrady Jana Hattana k tanečnímu repertoáru folklorního souboru Libín-S Prachatice a považují je za neoprávněné poškození jeho zájmů. Vzhledem k tomu, že Jan Hattan zastupuje ve výboru folklorní soubor Libín, bude folklorní sdružení Libín-S Prachatice požadovat od souboru Libín veřejnou omluvu.

Na přelomu let 1988/89 došlo vzhledem k názorovým rozdílům v souboru Libín k jeho rozdělení a ke vzniku nového souboru Libín-S Prachatice vedeného tehdy Václavem Svobodou. Václav Svoboda byl již před rozdělením souboru autorem hudební úpravy všech skladeb. Oba soubory vycházely z původního repertoáru, některé choreografie obou souborů vycházely z tanců Vycpálkovců. Část repertoáru je shodná v obou souborech doposud. Tuto část repertoáru měl soubor Libín-S Prachatice i v době přijetí do JFoS. Soubor Libín za 20 let existence nevznesl oficiálně jedinou připomínku k repertoáru druhého souboru, ani v době přijetí do JFoS. Kdyby byl repertoár nově vzniklého souboru Libín-S Prachatice problémem pro soubor Libín, vznesl by připomínku člen výboru JFoS Jan Hattan již při přijetí do JFoS.

Proto považuje soubor Libín-S tzv. nepovolené používání tanců za hloupou záminku. Navíc řada z tanců, které uvedl Jan Hattan na zasedání valné hromady nejsou ani nebyly v repertoáru folklorního souboru Libín-S Prachatice. Např. Pantoflíčky se tancují na stejnou hudbu, ovšem mají zcela jinou choreografii, než má soubor Libín.


Ve středu se donesla informace o aktivitě pana Hattana autorovi řady úprav hudby pro folklorní soubory Libín-S a Libín Václavovi Svobodovi, prvnímu vedoucímu folklorního souboru Libín-S. Václav Svoboda byl také velmi rozezlen, folklorní soubor Libín totiž již dvacet let užívá bez vědomí a souhlasu autora úprav hudbu ke svým tancům. Václav Svoboda je členem Ochranného svazu autorského (OSA), zneužití jeho díla je trestné.

Václav Svoboda rozvažuje, zda nestáhne od obou souborů - Libínu-S a Libínu - notové záznamy těch skladeb, které upravil. Lze předpokládat, že by následně došlo poměrně rychle k dohodě mezi souborem Libín-S a Václavem Svobodou o jejich dalším užívání. Do doby této dohody by bylo možné hrát pouze ty skladby, kde Václav Svoboda autorem úprav není.

Vystoupení Jana Hattana na valné hromadě JFoS, které mělo vést k poškození souboru Libín-S, tak možná poškodí především folklorní soubor Libín, který tancuje dle našich informací pouze na hudbu upravenou Václavem Svobodou.


Samozřejmě, že si znovu a znovu v duchu opakuji průběh jednání valné hromady v Kovářově, čtu poznámky.

Při telefonickém rozhovoru s Františkem Jordákem, kapelníkem, jsme došli i na způsob vyloučení folklorního sdružení Libín-S Prachatice z JFoS. Je vůbec možné vyloučit soubor z JFoS?

V kapitole III., bodu 3 je uvedeno: "Členství zaniká na písemnou žádost člena, nebo na základě rozhodnutí valné hromady zpravidla při neplacení členských příspěvků. Zánikem členství zaniká nárok na vložené finanční prostředky a jakýkoliv podíl na majetku JFoS."

Nikde není uvedeno, že by bylo možné členský soubor vyloučit, je možné, aby členství zaniklo na základě rozhodnutí valné hromady. Lze z toho tedy vyvodit, že vyloučením členského souboru byly porušeny stanovy.

Aby bylo možné rozhodnout o zániku členství členského souboru, měl by se soubor stát nejprve stát členem. My jsme dosud uváděli, že Libín-S byl členem JFoS od roku 2002. Prostudoval jsem všechny zápisy ze zasedání výboru (který byl valnou hromadou pověřen k rozhodování o členství) od vzniku JFoS v roce 2001. V žádném ze zápisů od roku 2001 není uvedeno, že by soubor Libín-S Prachatice byl přijat za člena JFoS. První zmínka je v zápisu z valné hromady z 11.10.2003, kdy je uvedeno, že novou členskou akcí bude Setkání s tradicí na Schwarzenberském kanále souboru Libín-S. Soubor Libín-S Prachatice od roku 2002 platil členské příspěvky, od roku 2004 i poplatky za členskou akci, jedině z toho je možné vyvodit, že byl členským souborem.

Je však možné, aby zaniklo členství souboru, který ani nebyl nikdy přijat?

Hynek Hladík, předseda folklorního sdružení Libín-S Prachatice


(aktualizace 12.11.2009 19:18)


PŮLLITR A DŽBÁNEK FOLKLORNÍHO SDRUŽENÍ LIBÍN-S JSOU HOTOVÉ


Jedním z tanečních pásem folklorního souboru Libín-S Prachatice je Hospoda. Chlapi tancují s velkými džbány, ženské zase s půllitry. Za dobu, co se pásmo tancuje, některé džbány už nejsou zdravé. Proto předseda folklního sdružení objednal v Hrdějovicích nový půllitřík a tři střední džbánky. Nejprve byl hotový půllitr. Je vysoký zhruba 13 cm, proti uchu je nápis Libín-S, při držení pravák vidí na holubičku a na plavební hák, který vychází z linky v horní části hrnku. Jako u originální Hrdějovické keramiky i v našem hrnku tmavě hnědý vnitřek.

Půllitr Libín-S

Půllitr Libín-S
Koncem září byly v Hrdějovicích hotovy i tři džbánky, nejsou tak velké jako ty "taneční".

Džbánek Libín-S

Džbánek Libín-S

Džbánek Libín-S

Džbánek Libín-S


Líbí se Vám džbánek nebo půllitřík a chtěli byste je mít doma? Stačí když si je u nás objednáte, necháme je pro Vás vyrobit!

Ceny:
- džbánek - 250 Kč
- půllitr (holba) – 125 Kč

K ceně připočteme poštovné a balné a zašleme Vám je na dobírku.

Objednávky můžete zaslat e-mailem nebo poštou na adresu:
Folklorní sdružení Libín-S Prachatice
Černohorská 605
38301 Prachatice


(aktualizace 04.10.2009 13:16)


VÝSTAVKA KE 20. VÝROČÍ FOLKLORNÍHO SOUBORU LIBÍN-S PRACHATICE


Při závěrečné akci Šumavského folklorního festivalu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu a 11. novodobé plavební sezóny byla představena malá výstavka ke 20. výročí folklorního souboru Libín-S Prachatice. Soubor počítá svoji historii od přelomu let 1988-1989. Za těch dvacet let se v souboru vystřídala celá řada tanečníků, muzikantů a zpěváků, snad se někdy podaří sestavit jejich seznam. Soubor toho hodně prožil, vystupoval v různých prostředích, v různých zemí, při různých příležitostech.

Velkou část z 52 fotografií najdete v naší nové fotogalerii.

Gran Canaria 1992

Výstavka se z lesa na břehu Schwarzenberského plavebního kanálu přestěhuje v blízké době do prostor cestovní M+D agentury Heleny Svobodové v 1. patře budovy pošty v Prachaticích. Fotografie budou ještě doplněny prostorovými exponáty.


(vloženo 21.09.2009 11:47)


FOLKLORNÍ SOUBOR LIBÍN-S PRACHATICE UZAVŘEL PLAVEBNÍ SEZÓNU NA SCHWARZENBERSKÉM PLAVEBNÍM KANÁLU


V sobotu 19. září 2009 skončil Šumavský folklorní festival Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu a s ním již 11. novodobá plavební sezóna.

Libín-S v letošním roce oslavuje 20. výročí od svého vzniku. Ke kulatým "narozeninám" souboru se právě při slavnosti na závěr plavební sezóny u potoka Ježová / Iglbach konala přeshraniční výstava vzpomínkových fotografií ze života souboru. Za těch dvacet let soubor dělal radost lidem ma španělském ostrově Gran Canaria, v Katalánsku na středomořském pobřeží Španělska. Velmi často vystupoval na prachatických Slavnostech Zlaté solné stezky, však také ty z prvních fotografií jsou černobílé, možná ne úplně ostré, další jsou již v barvě. Před deseti lety Libín-S vystupoval poprvé u Schwarzenberského plavebního kanálu, tehdy v rámci projektu rakouského spolku SUNNSEITN Kulturní osa plavební kanál. Od té doby se Schwarzenberský plavební kanál stává nitkou, která se stává nosnou linií činnosti souboru, později již v projektu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu. Libín-S hrál a zpíval při vánočních programech v Prachaticích, později také ve Vodňanech. Hráli jsme, tancovali a zpívali v Německu (např. v Eggenfeldenu či Bischofsreutu), v Rakousku (třeba v Grosshaselbachu či v Pöggstallu), na festivalu krajů na jihu Maďarska, doma mnohokrát v Kovářově, několikrát v Horní Plané, ale také ve Lhenicích, v Jámě, na Vítkově Hrádku, v Křižanově u Milevska, v Rožmberku, jistě na řadě dalších míst. Průřezová výstavka měla 52 fotografií z různých dob a prostředí.

Výstavka uprostřed lesa se konala na březích Schwarzenberského plavebního kanálu na obou stranách státních hranic, začínala v Čechách, další dvě pokračování byla v Rakousku. Byla trochu překvapením pro velkou část souboru. Hned po příchodu k Ježové si prohlíželi fotografie, někteří se za dvě desítky let změnili skoro k nepoznání. Z Katky, která byla na jedné fotografie holčička, je slečna, která právě tento týden oslavila dvacáté narozeniny.

Katka se našla na jedné z fotografií

Do dvanácté hodiny zbývalo ještě dost času.

Před vystoupením

Před vystoupením

Před vystoupením

Ve dvanáct už byl Libín-S připraven na mostku přes plavební kanál těsně vedle hranic na rakouském území. Začínalo se snad jako vždy Bavorovem.

Bavorov

Přišel čas na písničku a tanec pro chlapy - Hoši a Bába.

Bába

"Když se plavilo dříví do Vídně, naši předkové nejen tvrdě pracovali při plavení, večer se nad ztemněným táborem rozléhaly české písničky, zněly housle, citery a také dudy. Na dudy Vám zahraje naše dudačka Milada," komentovala vedoucí prachatického souboru.

Dudačka Milada

"Dalším tancem připomeneme masopustní tance, které jsou známé spíše z Moravy. Martin má ale opravdu původ na jihu Čech."

Martin

Libíňáci pozvali do kruhu na můstek i diváky. Mysliveckou polku si zatancovali Češi, Rakušané, Němci, Italové, Španělé a Portgalci. Ti z mezinárodní skupinky, která přišla na plavení byli mohutně podporováni svými kamarády, byli mezi nimi Francouzi, Američané, Kanaďané, Číňané, Thajwanci, Japonci, Malajci.

Myslivecká polka

Blížilo se závěrečné plavení, Líba s Katkou a Honzou spolu s vedoucí souboru Helenou za znění písně Aby nás pánbůh miloval předávali plavebnímu řediteli Hynku Hladíkovi plavební věnec. Ten jim nabídnul štamprdle, plavci neodmítnuli.

Předání plavebního věnce

Předání plavebního věnce

Příštím tancem byli Plavci. Kluci tancují s plavebními háky, zatancují si i s klobouky.

Plavci

Vaška zaujala tmavovlasá dívka, snad Italka, nebo Portugalka, kdo ví, moc si s ní nepovídal, zato si zahráli spolu s klobouky. Vaška to zaujalo natolik, že trochu vypadnul z role.

Plavci

Plavci

Plavci

Závěr prvního bloku vytvořila Doudlebská polka, na mostku si opět zatancovali i diváci.

Doudlebská

Libín-S vystřídala čtveřice malých muzikantů Böhmerwald Bläser. My tancovali v Čechách, rakouští kluci hráli pro změnu v Čechách.

Böhmerwald Bläser

Během toho, co dřevorubci ukazovali, jak se v lese dříve pracovalo zahráli Jagdhornbläsergruppe Böhmerwald.¨

Jagdhornbläsergruppe Böhmerwald

Potom, co plavební ředitel Hynek Hladík přečetl letošní jedenáctý plavební rozkaz, voda začala proudit pomalu kanálem, položili Vašek s Honzou na hladinu v kanálu plavební věnec, který ještě vylepšili klouboukem a lahvinkou becherovky. Šli pak vedle plujícího věnce, Milada k tomu hrála na dudy.

Plavební věnec

Böhmerwald Bläser

Honza

Vašek opět zalaškoval s tmavovlasou dívkou, tentokrát si s ní společně chtěl kousnout její broskve.

Böhmerwald Bläser

Během toho, co polena plula do Čech, Libín-S vystoupil na mostku ve druhém bloku. Nejprve zazněla Prachatická brána, na Dolní bránu jsme v Prachaticích pyšní, po ní následovalo pásmo Slepice. Všichni diváci se mohli potrhat smíchy, to víte, my máme rádi humor a legraci, tanec to je veselý. Potom, při Doudlebské polce, ta zazněla dnes již podruhé , šli diváci do kola.

V Prachaticích

Úplný závěr posledního letošního vystoupení folklorního souboru Libín-S Prachatice patřil rozlučkovému tanci V Prachaticích. Už to vypadalo na úplný konec, Helena ale držela v ruce plavební hák a jeho bidlem vyplatila Vaška. "Dnes moc zlobil!", vysvětlila.

Johann Peter, starosta z hornorakouského Aigenu - nejbližší vesnice, dnes tu však není jako starosta, ale jako hráč na lesní roh, Hladíkovi navrhnul: "Zahrajeme ještě Halali!" Trubači se seřadili na mostku a zněla lovecká melodie na úplný závěr.

Jagdhornbläsergruppe Böhmerwald.

Už to sice vypadalo, že bude opravdu konec, zahráli ještě Böhmerwald Bläser.

Böhmerwald Bläser.


(vloženo 20.09.2009 19:16)


FOLKLORNÍ SOUBOR LIBÍN-S PRACHATICE BYL 12. ZÁŘÍ 2009 V ROŽMBERKU NAD VLTAVOU


Folklorní soubor Libín-S Prachatice přijal pozvání města Rožmberk nad Vltavou na oslavu požehnání městského praporu na sobotu 12. září 2009.

Nový prapor obdrželo město z rukou předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky Miroslava Vlčka 13. května 2009. Prapor je odvozen od městského znaku. Jako znaku již dávno používalo městečko znamení své vrchnosti, pánů z Rožmberka, který se patrně vyvinul z pečeti s panským erbem. Ve znaku města je na stříbrném štítě červená pětilistá růže se zlatým středem a zelenými kališními lístky.

Vlajka města Rožmberk nad Vltavou

Měli jsme malý problém s kapelou, nebyla kompletní. Dva klarineťáci hráli v Rakousku, další dva muzikanti slíbili pomoc "konkurenčnímu" souboru Libín, který vystupoval v Doudlebech na Doudlebských dožínkách. Všechno se vyřešilo dopravou potřebných muzikantů z Doudleb po vystoupení Libína. V Doudlebech se všechno protáhlo, mikrobus z Doudleb s muzikanty přijel do Rožmberka místo krátce před čtvrtou zhruba o půl páté. Na pódiu v Rožmberku zatím vyhrávala dechovka Jihočeští rodáci, pod pódiem přešlapovali tanečníci a zbytek muzikantů.

Čekání na vystoupení

Když už měla kapela naladěno, taneční páry byly seřazeny, nad Rožmberkem začal kroužit rogalista s motorovým rogalem, který několikrát nízkým letem přeletěl nad náměstím i nad hradem.

Motorové rogalo kroužilo nad městem

Folklorní soubor Libín-S počkal, až dozní rachot stroje a hned začal Bavorovem...

Bavorov

Vedoucí souboru Helena Svobodová uvedla i následující mužskou písničku "Hoši" a tanec "Bába".

Hoši

Sotva chlapi skončili s Bábou, pokračovala Helena: "My máme rádi humor, ten k folkloru jistě patří. Humoru plný je další tanec."

Slepice

Že se ten tanec jmenoval Slepice, nebylo třeba vysvětlovat, pochopili to Češi i rakouští hosté - hasiči a myslivci z Mardetschlagu. Slov nebylo třeba.

Slepice

"Tancovat v normálních, kožených, botách, to umí skoro každý, ono jde tancovat i v dřevácích. A to Vám teď ukážeme."

Dřeváky

Následovalo taneční pásmo Jarmark...

Jarmark

Kapelník František

Basista Jirka



Jarmark

Jarmark

Samozžejmě, když se sejdou lidi na jarmarku - na výročním trhu, to je přece nějaká událost, jdou pak do hospody. A právě Hospoda byla dalším tanečním pásmem.

Hospoda

Hospoda

No a když se upije nějaké to pivko, dojde na dohadování, "štengrování", gesta a křik.

Hospoda

Hospoda

"Na vesnici, nebo i do města patří koně. I my jednoho máme!"

Koně

Koně

Koně

Koně

V pozdním odpoledni se blížil závěr zhruba hodinového vystoupení zarámovaného kulisami domů rožmberského náměstí a panoramatem zámku. Na řadu přišla Doudlebská polka, zatancovat si přišli i diváci.

Doudlebská polka

Doudlebskou si zatancovali i diváci

Prachatický soubor Libín-S Prachatice se loučí vždy tancem V Prachaticích. Nejinak to bylo i v Rožmberku na oslavách požehnání městského praporu 12. září 2009.

V Prachaticích


(vloženo 12.08.2009 08:09)


FOLKLORNÍ SETKÁNÍ 9. SRPNA BYLO VRCHOLEM PLAVEBNÍ SEZÓNY 2009


9. srpna 2009 se na Jeleních Vrších konala tradiční akce "Kulturní osa - plavební kanál", jejíž součástí bylo i letos folklorní setkání, vyprávění pohádek z obou stran Šumavy, ukázka plavení dříví i malé folklorní tržiště. Lidé si mohli koupit také pravé jelenovršské dřevěné uhlí čerstvě vypálené v 2. jelenovršském milíři. Na folklorní setkání přijel folklorní soubor Libín-S Prachatice a dětské dechové kvarteto Böhmerwald Bläser z Horních Rakous.

Folklorní setkání začíná

V pravé poledne zahájil folklorní setkání folklorní soubor Libín-S Prachatice "Bavorovem". "

Bavorov

Vedoucí souboru Helena Svobodová uvedla i následující mužskou písničku "Hoši" a tanec "Bába".

Bába

Bába

Sotva chlapi skončili s Bábou, pokračovala Helena: "My umíme tancovat nejen v normálních botách, ono jde tancovat i v dřevácích. A to Vám teď ukážeme."

Dřeváčky

Dřeváčky

Další tanec, "Martin", má svůj původ v masopustních tancích, tancuje se se šavlemi.

Martin

Tanečníci mají rádi legraci, vymýšlejí různé "ptákoviny". Při dnešním vystoupení "perlil" především Vašek. Když však nastupovali "Plavci", měli všichni chlapi za klouboukem trošku sena pro ozdobu. To, aby pozlobili vedoucí souboru, oni jí často říkají "šéfová".

Karel

Když se plavci zdravili smeknutím klobouku, nad Jeleními Vrchy se pověsily černé mraky.

Plavci

Ještě během tance se snesly první velké kapky. Takže rychle děkovačka "V Prachaticích" a první vystoupení folklorního souboru Libín-S skončilo.
Ne na pódiu, ale před stodolou domu č.p.13, kde je expozice o plavebním kanálu vystoupili malí hosté z Horních Rakous, Böhmerwald Bläser.

Böhmerwald Bläser

Hráli pod českou, evropskou a schwarzenberskou vlajkou.

Böhmerwald Bläser

Zatroubili ale i u vyprávění pohádek i u plavení.

Böhmerwald Bläser

Po pohádkách a po plavení následovalo druhé vystoupení na pódiu. Tentokrát tancoval pouze Libín-S. Prvním tančním pásmem byl "Jarmark".

Jarmark

Kapela a Helena Svobodová

Kapelu na Jeleních Vrších posílila dudačka Milada Bejčková.

Kapela s dudačkou

"No, a když se šlo z jarmarku, kam se šlo?", ptala se Helena diváků. "Do hospody!", ozvalo se. "No, jasně, do hospody!"

Hospoda

No, chlapi od Libína se opravdu předvedli, zatancovali si se džbány, ba i ženské se přidaly.

Hospoda

Protože se obecenstvo hodně vyměnilo, převahu teď tvořila velká skupina, která na Jelení Vrchy přijela dvěma autobusy, na pódium nastoupili znovu "Plavci".

Plavci

Jestli plavci vyběhli na chvíli na houby, nevím, jisté je, že Helena se najednou chlubila pěkným hříbkem. Nebo,že by někdo zaplatil dobrovolné vstupné v naturáliích?

Helena s hřibem

Plavci

Vystoupení se blížilo k závěru, ještě přišly "Koně" a "V Prachaticích".

Koně

Další setkání s folklorem bude v září na česko-rakouských hranicích u potoka Ježová / Iglbach, na Jeleních Vrších budou znít lidové písničky znovu až v polovině příštího května.


(vloženo 10.08.2009 08:43)


LIBÍN-S BYL V KŘIŽANOVĚ U MILEVSKA


Křižanov je malá vesnice asi 7 km od Milevska. Na návsi pod velkou lípou stojí krásná kaplička s ciblulí pokrytou šindelem. 1. srpna tady byla pouťová zábava. K tanci hrála Zelená šestka. Byl ale pozván i folklorní soubor Libín-S z Prachatic.

Libín-S dorazil do Křižanova

Naproti křižanovské kapličce stojí obecní úřad, před ním je plácek z betonových dlaždic, který slouží při letních zábavách jako parket. Krátce před osmou na něj vytancovali Libíňáci s Bavorovem. "Slyšeli jste Kdyby byl Bavorov, kde Prachatice, my přijeli z Prachatic. Nepřijeli jsme náhodou právě k Vám, jedním z našich členů je Vašek Tomášek, který právě z Křižanova pochází," řekl Hynek úvodem. "Viděli jste, že tancují chlapci s děvčaty, ale v tancích Hoši a Bába se obejdou chlapi bez nich."

Hoši

Bába

Sotva chlapi skončili s Bábou, pokračoval Hynek: "Víte, my máme rádi legraci, humor, legrace a humoru bude i následující tanec, který patří na vesnici, jak se jmenuje Vám neprozradím, moc bych napovídal."

Slepice

Slepice

Slepice - Vašek s Katkou

Slepice

Tak uvedl tanec Slepice. Při následující písničce provedl Vašek několik děvčat z publika v kruhu, sám měl na nohou dřeváky na zádech nůši. Však také jedna z tanečnic s pořád s nedůvěrou koukala pod nohy. To víte, že jí Vašek nešlápnul na nohu! Viděli jste, že umíme tancovat v botách, Vašek se teď předvedl v dřevákách, to ale umí i ostatní!" "Jó, vždyť jsou bosy," ozval se jeden z diváků, když nastupoval soubor k tanci Pantoflíčky. Děvčata jdou na začátku opravdu bosy.

Pantofíčky

Dřeváky jim totiž přinesl Vašek v nůši, Katka je tam objevila, hned to šeptala ostatním. Vaška děvčata tedy porazí a dřeváky si vezmou.

Pantoflíčky

"Byli jste už někdy v hospodě?" "Ne!", zvolali chlapi vlevo, moc věřit jim určitě nejde, určtě tam byli nejednou. "My Vám ukážeme, jak to vypadá u nás," uvedl Hynek tanecní pásmo Hospoda.

Hospoda

No, chlapi od Libína se opravdu předvedli, zatancovali si se džbány, ba i ženské se přidaly.

Hospoda

Jedna křižanovská slečna se v nestřežené chvilce dívala, co oni to mají v těch džbánech.

Hospoda

Vašek za chvíli posedával mezi diváky se šavlemi v rukou.

Vašek

Následujícím tancem totiž byl Martin. Ten má svůj původ v masopustních tancích z Kaplicka.

Martin

"Víte, mně se u Vás v Křižanově hrozně líbí," pokračoval Hynek. "Obdivuji tu krásnou kapličku pod velikou lípou, máte tady ze vsi krásný výhled..." "Na Temelín...," ozvalo se z publika. "O tom teď povídat nebudu, mne zaujal pohled na Šumavu, na Boubín." Na to bylo slyšet spokojené přitakání. "No a ty lesy na Šumavě, kdysi byly všechny Schwarzenberské. A kníže Schwarzenberg postavil i známý Schwarzenberský plavební kanál, aby se dalo plavit ze Šumavy do Vídně. A vůbec, víte, co je to plavení? To Vám byla těžká práce. Třeba u ústí do Dunaje pracovali party z Čech, chlapi a ženské, začínali v pět ráno a končili v sedm večer, Pan ředitel panství Ernst Mayer si myslel, že večer padnou unavení do postele. Ale ne! Oni vytáhli housle, citery a dudy, a do pozdní noci se hrálo, zpívalo a tancovalo. Takoví byli naši předkové!"

Plavci

Plavci

Plavci

Plavci

"Říkal jsem Vám, že tanec Slepice, ale i Hospoda, patří na vesnici. Stejně i tanec následující, ani jeho název ale předem neprozradím!", uvedl Hynek. Ale najednou mezi diváky někdo vykřiknul: "Hele, voni maj kobylu!"

Kobyla

Kobyla

Kobyla

Už bez uvádění přišla děkovačka, V Prachaticích.

V Prachaticích

Kobyla

Když Libín-S s potleskem končil, Hynek ještě poděkoval a dodal: "Jestli nás budete zase někdy chtít vidět, přijeďte příští neděli na Jelení Vrchy ke Schwarzenberskému plavebnímu kanálu. Začínáme ve 12 hodin." Za kapličkou se právě vyhoupnul měsíček.

František si připil s muzikanty ze Zelené šestky, primáška Helča se konečně dočkala tance, ona totiž hrozně ráda tancuje. Všichni pak jedli, pili, tancovali, jak to na pořádné pouťové zábavě má být.

Přípitek

Zatancovala si i primáška



(vloženo 01.08.2009 06:24)


LIBÍN-S BYL V JÁMĚ POD LÍPOU


Zdá se vám, že titulek je úplná hloupost. Ne, je to dobře! Folkloní soubor Libín-S Prachatice přijal pozvání obce Mičovice na vystoupení na VII. hudebním festivalu Pod lípou, který se konal 17. a 18. července 2009 v Jámě nedaleko Mičovic.

Do Jámy přijel Libín-S Prachatice již po druhé. V loňském roce se Libín-S v Jámě líbil, folklornímu souboru se zase líbilo v Jámě.

V pátek byl festival v Jámě věnován rocku, v sobotu lidové hudbě - folkloru a dechovce. Pozvánka pro Libín-S byla na sobotní poledne, prachatický folklorní soubor otevíral program druhého dne.

V pátek bylo velké horko, Mičovice a okolí zasáhla silná bouřka, liják a kroupy, spoušť po řádění počasí byly zřetelné na první pohled. V sobotu klesla teplota oproti předchozímu dni skoro o dvacet stupňů. Už zase pršelo, chvílemi lilo. Takové počasí přivítalo Libíňáky v Jámě. Naštěstí organizátoři měli připravené kryté pódium, i diváci mohli sedět ve velkém pivním stanu. Lavičky mezi stany a pódiem byly prázdné, kdo by na nich v hustém dešti seděl, takže k divákům měli muzikanti a tanečníci dost daleko.

Sobotní část festivalu uvedl starosta obce Mičovice František Zámečník. "Přes špatné počasí vystoupí letos opět folklorní soubor Libín-S. Včera si zařádila bouřka, déšť a kroupy, především v Jámě a Frantolech. Během posledního měsíce povodně způsobily škodu jen na obecním majetku škodu za více než 14,5 milionu korun."

Starosta Mičovic František Zámečník

Dokladem jeho slov byl i hučící potok Melhutka jen několik metrů od pódia a diváků. Naštěstí byl potok stále v korytě.

Za starostovými zády byli již připraveni muzikanti a tanečníci folklorního souboru Libín-S Prachatice. Začali již tradičně "Bavorovem". Muzikanti se nahoru na pódium nevešli, byli vedle pod stanem.

Libín-S - Bavorov

Libín-S - kapela

Dalšími tanci jsou chlapské tance Hoši a Bába.

Libín-S - Bába

Atmosféru venkovského dvora, kde se naparují kohouti před slepicemi, občas se poperou, moc pozadu nezůstávají ani slepice, ty se předvádějí před kohouty, občas i mezi nimi létá peří, připomene taneční pásmo slepice. Kohouti slepičky přeskočí. Na závěr slepičky snesou vajíčka.

Libín-S - Slepice

Když jsme byli před týdnem v Borovanech, vymyslel si "ptákovinu" Honza, hodil si přes hlavu velký šátek a začal hrát starou bábu, která sype slepicím. Na Jámu se připravila Helena. Když slepice, tedy děvčata vstávají při děkovačce, zůstanou na pódiu "úplně pravá velká vejce", Helena silně "kdáká", vstává a pod ní zůstává velké pštrosí vejce. "Šéfová, ty jsi snesla hrozně velký vejce," ozval se Vašek, který vejce sbíral.

Muzikantům přišla pomoci dudačka Milada.

Dudačka Milada

Libín-S - primáška Helena (vlevo) a houslistka Stáňa

"Ukážeme vám, že umíme tancovat i v dřevákách," uvedla tanec Dřeváky vedoucí folklorního souboru Helena.

Libín-S - Dřeváky

Tanec Martin, říká se mu i Huláni, má svůj původ v masopustních tancích na Kaplicku.

Libín-S - Martin

Folklorní sdružení Libín-S Prachatice je nositelem projektu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu, kterým připomíná Libín-S nejen práci Jihočechů při vytahování plaveného dříví před ústím do Dunaje. Ti po těžké práci večer pravidelně hráli, zpívali a tancovali. Jistě tancovali i s plavebními háky, stejně jako dnes členové folklorního souboru Libín-S Prachatice.

Libín-S - Plavci

Vzduchem čas od času létají plavební háky:

Libín-S - Plavci

Libín-S - Plavci

Na pódium vyběhnul i Kůň.

Libín-S - Kůň

K divákům je to daleko, ale kůň ti tam stihnul.

Libín-S - Kůň

Hodinové vystoupení vrcholí děkovačkou "K Prachaticům".

Libín-S - Prachatice

Kousek od pódia hůčí Melhutka.

Zuřící Melkutka

Libín-S - klarineťáci Petr a Honza


(aktualizace 19.07.2009 01:10)


LIBÍN-S PRACHATICE BYL V BOROVANECH NEJEN NA BORŮVKOVÝCH KNEDLÍCÍCH


Když někdy na jaře dostal folklorní soubor Libín-S Prachatice pozvánku na Borovanské borůvkobraní, našel předseda folklorního sdružení Libín-S Hynek Hladík někde na internetu, že při borůvkových slavnostech v Borovanech bude i soutěž v pojídání borůvkových knedlíku. Hned vznikla myšlenka, že Libín-S vyšle do soutěže své reprezentanty.

Trochu zklámáním bylo zjištění, že pojedeme na Den jihočeského a dolnorakouského folkloru 11. července 2009, vlastní Borůvkobraní s mistrovstvím v pojídání borůvkových knedlíků bude v neděli 12. července. "Určitě budou ale borůvkové knedlíky a další borůvkové speciality," ubezpečovala Hynka Alena Seberová z městského úřadu v Borovanech.

S myšlenkou uspořádat Den jihočeského a dolnorakouského folkloru v jihočeských Borovanech přišla pravděpodobně Hermína Mocová z Přeshraničního impulzního centra Sdružení Růže. Vedení Jihočeského folklorního družení myšlenka zaujala a zahrnulo ji do svého přeshraničního projektu "Za lidovými tradicemi se sousedy".

V sobotu 11. července 2009 si členové folklorního souboru Libín-S Prachatice udělali ráno poslední zkoušku těsně před odjezdem do Borovan. Když už "Čáryfuk" (jinak asi "autobusákovi" Novákovi nikdo neříká) seděl za volatem a vezl nás k Borovanům, Standa, který byl po noční službě, padnul na "pětce" vzadu v autobuse a usnul, ostatní z něj měli trochu legraci, divili se, jak rychle zabral.

Standa po noční usnul

Borůvkové knedlíky byly uvařené v Borůvkové hospodě ve stanu v Zámecké zahradě v jednu, "Libíňáci" Helena, Jana, Jirka a Hynek byli první, kdo si na nich pochutnávali.

Libíňáci byli první na borůvkových knedlících

Na pódiu ve velkém stanu odpoledne začala slavnost Dne jihočeského a dolnorakouského folkloru. Uvedli ji starosta města Borovany Stanislav Malík, předseda Jihočeského folklorního sdružení Milan Škoch a Verena Hofstetter z VOLKSKULTUR NIEDERÖSTERREICH.

Zahájení

"Borůvky a Borovany - to souznění chápeme jako naše právo, abychom směli tento dar přírody popularizovat právě u nás, i když borůvky nerostou jen v okolních lesích.

Borovanské BORŮVKOBRANÍ se stalo tradicí a můžete se na něm setkat se vším, co souvisí s borůvkami, zejména můžete ochutnat rozmanitá výborná borůvková jídla.

Vítám myšlenku znovuobjevování borůvek. Jde totiž také o součást hledání našich tradic a místních specialit, které chceme nejen uchovávat, ale i tvořivě pěstovat jako náš zvláštní přínos do společné Evropy. Sem jistě patří i krajová jídla z borůvek.

Věřím, že u nás v Bor(ůvk)ovanech strávíte příjemný den", řekl starosta Borovan.

Opravdu v areálu borovanského zámku a jeho zahrady bylo možné koupit m.j. borůvkové knedlíky, borůvkové koláče (různé druhy), borůvky se šlehačkou, borůvkové pivo (!), borůvkovou limonádu, borůvkovou šťávu, kremrole s borůvkami, borůvkový likér, hrnky, hrnečky s borůvkovými motivy.

Pod pódiem se během slavnostních projevů shromažďoval dětský a mládežnický folklorní soubor Malý furiant. Malí prckové v lidových krojích i dorůstající generace jsou na scéně opravdu prima.

Poslední přípravy Malého furianta

Do vystoupení souboru Libín-S zbývá ještě skoro dvě a půl hodiny času, trochu nervozity, čekání u koláčů, knedlíků, piva, klobás a kdoví čeho ještě.

Čekání Libíňáků

Po dětech nastupuje na pódium první dolnorakouský soubor - Volkstanzgruppe Wagram ob der Traisen z vinařského kraje jižně od Dunaje.

Volkstanzgruppe Wagram ob der Traisen

Volkstanzgruppe Wagram ob der Traisen

Zatím co wagramští tancují, zahradou přichází slavnostně oblečený soubor seniorů ze Steinakirchen am Forst.

Senioren Volkstanzgruppe Steinakirchen

Čas jejich vystoupení ještě nenastal, na řadě je malá folklorní módní přehlídka, tanečníci z Doudleb představují doudlebský kroj. Jejich kroj svým rázem a jednoduchostí dokazuje, že Doudlebsko je chudší kraj, není bohatě zdoben, ale je prostý, jednoduchý, rázovitý a při tom krásný. Je zajímavě, že kroj se vzdáleně podobá krojům z Rakouska. Členové doudlebského souboru jednak uchovávají staré kroje, které přecházejí z generace na generaci, důkazem je krásný mužský kožený opasek starý jistě přes 130 let, ale vystupují i v replikách původních krojů.

Prezentace doudlebského kroje

Prezentace doudlebského kroje

Po prezentaci jihočeských krojů z Doudlebska vystupuje právě folklorní soubor Doudleban.

Jetliže již byly představeny jihočeské kroje, přišly na řadu i kroje z Dolních Rakous. O jejich hlavních součástech hovoří Verena Hoffstetter z VOLKSKULTUR NIEDERÖSTERREICH a Guenter Schwab z Volkstanzgruppe Wagramob der Traisen.

Představení dolnorakouských lidových krojů

Babičky a dědečkové ze seniorské skupiny lidového tance ze Steinakirchenu dokazují, že i ve vyšším věku lze tancovat, tanec jim jistě dává nejen potřebu pravidelného pohybu při zkouškách a vystoupeních, náplň volného času a přátele.

Senioren Volkstanzgruppe Steinakirchen

Dalším souborem, který v Borovanech vystoupil je Bárováček ze Základní školy Jindřicha Baara v Českých Budějovicích. Je mu sice už více než 50 let, jsou v něm však děti od pěti do osmnácti let. Jejich vystoupení jistě chytilo za srdce.

Bárováček

Konferenciérka zve na pódium folklorní soubor Libín-S Prachatice. Začíná se Bavorovem.

Libín-S s Bavorovem

Obecenstvo ožívá, asi se vyprázdnilo poněkud u stánků s občerstvením. Vedoucí souboru Helena Svobodová uvádí další tanec konstatováním, že se soubor na život dívá s humorem, humor je koření života. Přichází Slepice, jsou lidé v hledišti opravdu chyceni. Ozývá se smích, potlesk na otevřené scéně.

Kapela Libín-S Prachatice

Když Helena mluvila o humoru, ani netušila, co přijde. Honzovi na dnešním vystoupení chyběla taneční partnerka, Honzík je vtipálek, když "slepice" běhaly po dvorku, Vašek je krmil pomyslným zrním, byl na pódiu Honza, na hlavě šátek jako stará babka a sypal slepicím také. Diváci se mohli potrhat smíchy.

Honza jako babka se nenápadně vmísil na pódium

Libín-S Prachatice - Slepice

Folklorní sdružení Libín-S Prachatice je řadu let nositelem projektu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu. Logicky zakotvil pevně v repertoáru souboru tanec Plavci. Plavci jsou na place, Honza září širokým úsměvem, děvčata pobaveně zírají na ruksak, který si přinesl Honza. Helena si toho ještě nevšimla.

Libín-S Prachatice - Plavci

Honza, zatím co chlapi tancují s klobouky, se usadil na okraji pódia před kapelou, z ruksaku vytáhnul bochník chleba, velký nůž, špalík uzeného, něco na zapití a dal se do svačiny.

Libín-S - Plavci - Honza se rozhodl, že posvačí

Honza v tom chlapy nenechal, přidal se.

Libín-S - Plavci

Na řadu přichází tanec s plavebními háky, háky se v jednu chvíli stávají hudebními nástroji, jindy létají vzduchem pro zábavu plavců. V době, kdy se plavilo Schwarzenberským plavebním kanálem dříví pro Vídeň, přicházely vytahovat plavené dříví k ústí řeky Grosse Muehl do Dunaje skupiny mladých mužů a žen z jižních Čech. Po tvrdé práci se hrálo, zpívalo a tancovalo, i ty plavební háky, jinak velmi nebezpečné nářadí, přišly při zábavě na řadu.

Libín-S - Plavci

Ještě při mohutném potlesku již se rozbíhá tanec s koněm.

Libín-S - Kůň

Kůň tancuje se souborem, nastává okamžik, kdy z ničeho nic skočil z vysokého pódia do hlediště a šel si prohlédnout diváky z blízka. Tu se pomazlí, tu udělí pořádný štulec, tu se zvědavě podívá do televizní kamery, kterou překvapená kameramanka chrání před divokým zvířetem.

Libín-S - Kůň

Hned, jak kůň padnul, konferenciérka se chystala na pódium, aby uvedla další skupinu, libínští chlapi jí ale sdělili, že ještě přijde děkovačka.

Libín-S - Kůň padnul

Potlesk Libínu-S

Libín-S - děkovačka

Ještě jednou vystoupila skupina lidového tance z Wagram ob der Traisen.

Volkstanzgruppe Wagram ob der Traisen

Libíňáci se mohou konečně pořádně uvolnit. Třeba vystát si frontu na pivo.

Karel s Vaškem čekají na pivo

Na pódiu vystřídal Rakušany folklorní soubor Soumrak, který hraje a tancuje v novém složení, v tom původním s Martinem Chadtem byl častým hostem u Schwarzenberského plavebního kanálu.

Soumrak

Jako poslední vystoupil ještě jednou Doudleban. Po něm již přichází oficiální zakončení, poděkování souborům. Starosta města Borovany Stanislav Malík předal zástupcům souborů malé suvenýry, několik společných fotografií a borovanský Den jihočeského a dolnorakouského folkloru pomalu končí.

Poděkování starosty Borovan

Fotografie zástupců folklorních souborů Libín-S a Volkstanzgruppe Wagram ob der Traisen

Když už Libíňáci seděli u piva (nejen borůvkového), borůvkových koláčů, užívali si klídku po vystoupení, přišel za nimi pán s dotazem: "Vy jste profíci?" "Ne!", zněla samozřejmě odpověď. "Ale byli jste dobří!" To pohladilo po srdci! Na Borovanském borůvkobraní Libín-S Prachatice holt nebyl jen na borůvkových knedlících.

Více fotografií naleznete ve fotogalerii Libín-S.

(Vloženo 12.07.2009 08:55)


NA VÍTKOVĚ HRÁDKU HRÁLA KAPELA FOLKLORNÍHO SOUBORU LIBÍN-S PRACHATICE


Na Vítkově Hrádku (tzn. nedaleko od Schwarzenberského plavebního kanálu) slavili 4. července 2009 4. výročí otevření hradu pro veřejnost.

Pozvání občanského sdružení Vítkův Hrádek přijala kapela folklorního souboru Libín-S Prachatice. Když mikrobus s "libíňáky" vyjel na lesnatý hřeben jihovýchodní Šumavy, na Svatém Tomáši bylo živo - stánky se sladkostmi, s pivem a klobáskami. Zbývající stovky metrů k hradu je třeba vyšlapat pěšky. Rychle naladit a krátce po jedenácté se hradem zazněla písnička "kdyby byl Bavorov..." a kapela souboru Libín-S Prachatice začala hrát k dobré náladě.

Kapela Libín-S na Vítkově Hrádku

Kapelu pro tentokrát posílila dudačka Milada Bejčková a klarinetisté Luboš Šimek a Tonda Krejza. S krátkými přestávkami hrála kapela do odpoledního příchodu průvodu českého krále.

Milada a František

Kapela Libín-S na Vítkově Hrádku

Nad hradem se honily mraky, přesto z vrcholové plošiny byl krásný výhled na Lipensko i do Rakouska.

Výhled z Vítkova Hrádku do Čech

V předhradí u studně ukazují zatím své umění šermíři.

Šermíři u Vítkova Hrádku

O druhé hodině po poledni celebroval páter Justýn, převor cisterciáckého kláštera ve Vyšším Brodě, Mši svatou v kostele Svatého Tomáše.

Po mši se vydal průvod krále z kostela na hrad. Co to?

Číhající lapka

Lapka se postavil průvodu krále

Z křoví vystoupil lapka a postavil se průvodu krále.

Průvod krále

Nastává bitka, lapkové byli odraženi, někteří padli, zbytek se dostal do zajetí ozbrojenců králova doprovodu. Ti je vedou do podhradí, kde dostávají od kata pěkných pár ran karabáčem. Král přijíždí vítán davy na hrad.

Král na hradě Vítkův Hrádek

Přicházejí i bratři cisterciáci, aby posvětili nový kříž smíření mezi česky a německy mluvícími lidmi.

Páter Justýn žehná nový kříž

Král pak přichází na nádvoří věže, vítají jej chlebem a solí i pivem. Zní ale taky muzika kapely Libín-S Prachatice. Král si s muzikanty zazpíval stejnou písničku, jakou kapela před polednem začínala - "Kdyby byl Bavorov..."

Hynek Hladík, předseda folklorního sdružení Libín-S Prachatice, při loučení s předsedou občanského sdružení Vítkův Hrádek přislíbil účast kapely i na slavnosti k 5. výročí znovu zpřístupnění Vítkova Hrádku veřejnosti. Za rok tedy na shledanou na Vítkově Hrádu. Přesněji v sobotu 3. července 2010. "Libíňáci" pojedou od SPgŠ v Prachaticích v 09:15 hod.!

Účastí kapely folklorního souboru Libín-S Prachatice na slavnosti na Vítkově Hrádku došlo poprvé k propojení projektů obou občanských sdružení - tedy projektu hradních slavností občanského sdružení Vítkův Hrádek a folklorního sdružení Libín-S Prachatice - Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu.

(aktualizace 04.07.2009 23:30)


LIBÍN-S PRACHATICE BYL "HVĚZDOU" SLAVNOSTI V RADOŠOVICÍCH

Radošovice jsou malou vsí na budějovické straně hranic mezi okresy České Budějovice a Prachatice jen malý kousek od Němčic. Historie Radošovic sahá do první poloviny 14. století.

Vlajka Radošovic

Obec leží v rovinaté krajině v podhůří Blanského lesa nedaleko rekreačního rybníka Dehtář, orámované panoramatem kostela v Němčicích a výhledem na lesnaté hřebeny Kleti. První písemná zmínka je již z roku 1334. Přesto že není, na rozdíl od mnoha okolních obcí zapsanou vesnickou památkovou zónou, jsou náves i zbytek vesnice velice zajímavé. Dojem nepokazí ani přímo moderní hospoda uprostřed návsi.

V Radošovicích je zachována řada krásných starých statků blatského typu s patrovými sýpkami a vynikajícími štukovými ozdobami na fasádách. Zajímavý je například statek č.p.15 s freskami ve štítu (rok 1863), který sousedící s dalším pěkným statkem (č.p. 14 z roku 1856). Kaple Panny Marie se zvoničkou a hodinami je datovaná 1823. Na návsi stojí gotický kamenný morový sloupek, který pravděpodobně pochází z doby po morové epidemii. Na pamětní desce na návsi před ním stojí napsáno:

"Morové epidemie v letech 1530, 1620-1630 byly příčinou vymření většiny českých obyvatel. Původní čeští obyvatelé společně s novými osídlenci německé národnosti od Švábského Falce postavili tento morový památník." Na přelomu 15. a 16. století zasáhly totiž jižní Čechy morové epidemie ve dvou vlnách. První vlna byla letech 1495 až 1507. Druhá v letech 1520 až 1521 prakticky téměř vylidnila toto území. Například, v Holašovicích zůstali na živu pouze dva lidé. Představení Vyšebrodského kláštera, aby znovu zalidnili postižené území, povolali osídlence z německého pohraničí a tento německý živel zde zakořenil tak silně, že až do konce 2. světové války se nepodařilo toto území počeštit. Vznikl zde německý jazykový ostrov zvaný „Sprachinsel“, který svou kulturou ovlivnil ráz této oblasti.

Obec Radošovice obdržela v roce 2008 obecní znak a vlajku. 13. června 2009 byla nová vlajka oficielně představena občanům Radošovic a slavnostně jí požehnal světící biskup Českobudějovické diecéze Pavel Posád.

Biskup Pavel Posád

"Hvězdou" odpoledne po vysvěcení byl folklorní soubor Libín-S Prachatice. Celou hodinu "libíňáci" hráli, zpívali a tancovali. Bavorov, Hoši, Bába, to byly úvodní tance.

Bavorov

Slepice, to je tanec, který má vždy úspěch, hlavně na vesnici, lidé se upřímně smějí, vědí dobře, o co jde, i bez úvodních slov.

Slepice

Tancovat jde nejen v tanečních botách, ale i ve dřevácích, členové folklorního souboru Libín-S Prachatice to umí dobře.

Dřeváky

Pásmo Hospoda patří na vesnickou náves, bylo to i v Radošovicích. Chlapi se vytahují, pošťuchují, ženské za nimi moc nepokulhávají.

Hospoda

Do kola šli ale i diváci, malí i velcí. Matin, tanec se šavlemi vychází z masopustních tanců z Kaplicka. Folklorní soubor Libín-S Prachatice je aktivní v posledních deseti letech především na Šumavě u Schwarzenberského plavebního kanálu. Jistě proto si prachatický soubor nacvičil Plavecký tanec, i ten ukázali v Radošovicích.

Plavci

Kobyla, ten chytí diváky vždy, v Radošovicích si o Kobyle budou jistě dlouho povídat děti i dospělí.

Koně

Starosta Radošovic Michal Borovka pozval členy soubory podvečer do hospody. Bylo veselo, jedlo, povídalo. K překvapení všech do Radošovic přijel přímo z ukázky plavení dříví u hraničního potoka Ježová / Iglbach plavební ředitel a předseda folklorního sdružení Libín-S Prachatice Hynek Hladík. Přitom měl jistě spoustu příležitostí posedět na břehu plavebního kanálu, vždyť plavení se konalo nejen u příležitosti jeho jmenování do funkce plavebního ředitele. Takže byl důvod k pozvednutí sklenek.

Společná fotka

Před odjezdem z Radošovic se "libíňáci" ještě stačili vyfotografovat před stařičkým autem, to stejně není na fotce skoro vidět i před nejkrásnějším statkem v Radošovicích, domem č.p. 15, který patří rodině Jiřího Borovky, který je významným sponzorem folklorního souboru Libín-S a jeho projektu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu.

Před domem č.p. s rodinou Heleny a 
Jiřího Borovkových

(vloženo 15.06.2009 22:49)


VÝSTAVA KE 20. VÝROČÍ FOLKLORNÍHO SOUBORU LIBÍN-S PRACHATICE BUDE V BUDOVĚ JIHOČESKÉHO KRAJSKÉHO ÚŘADU

V červenci 2009 se bude konat v budově krajského úřadu Jihočeského kraje výstava ke 20. výročí folklorního souboru Libín-S Prachatice. Na zhruba 33 fotografiích bude zachycena historie i současnost souboru.

(vloženo 10.06.2009 17:09)


FOLKLORNÍ SOUBOR LIBÍN-S BYL NA 17. DOLNORAKOUSKÉM FESTIVALU LIDOVÉ HUDBY aufhOHRchen V PÖGGSTALLU

Folklorní soubor Libín-S Prachatice byl v sobotu 6. června 2009 v dolnorakouském Pöggstall na 17. dolnorakouský festival lidové hudby aufOHRchen pořádaný partnerskou organizací Jihočeského folklorního sdružení VOLKSKULTUR NIEDERÖSTERREICH. Festival se konal od 4. do 7. června 2009.

Aufhohrchen 2009
Když autobus s folklorním souborem Libín-S Prachatice vyjížděl z domova byla zima, při jízdě dolnorakouskou oblastí Waldviertel plné lesů nás potkala mlha. První objížďka u Schremsu asi deset kilometrů za hranicemi znamenala první ztracené minuty oproti plánu cesty, další dlouhá objížďka již snad kousek od cíle nejen dost mátla navigátor, ale zavedla nás do romantické krajiny hluboce zaříznutých údolí levobřežních přítoků Dunaje, která nás vedla po serpentinách do Pöggstallu.

Krajina v okolí Pöggstallu

Městečko je krásné stejně jako okolí, jeho dominantou je pöggstallský zámek.

Pöggstallský zámek
Všechno začalo v listopadu 1992: Hubert von Goisern se stal upravenou taneční melodií "Hiatamadl" téměř přes noc "popovou hvězdou" a byl zrodil se fenomén "Volxmusik" - lidové hudby. Využít tento trenda a snaha lidovou kulturu vytáhnout ze stínu byly základní ideje nově založeného festivalu aufhOHRchen. Od té doby se každoročně festivalu zúčastní 1000 až 1800 aktivních účastníků, šest až osm tisíc diváků, koná se 15 až 25 dílčích akcí během třech a půl až čtyřech dní.
Autobus s prachatickými zastavil jen malinký kousek od zámku. Cestou k němu zaujala muzicírující skupina z Kremže (Krems) s citerou, harfou, basou, flétnami a, světe div se, českými dudami.

Hudební skupina z Kremže

V zámeckém Císařském sále s krásným štukovaným stropem našli Libíňáci svoje zázemí.

Ve tři hodiny odpoledne za krásného slunečného počasí, příjemného tepla (zajímavé, že před klesáním do údolí bylo venku 15 stupňů a sychravo, o několik málo kilometrů dál, ale o několik set metrů níž, bylo víc než 22 stupňů) se sešli zástupci tanečních souborů, které se měly střídat na aufOHRchen-pódiu na Hlavním náměstí, na programové poradě na arkádovém nádvoří zámku.

Porada vedoucích souborů

Ještě než ve čtyři odpoledne začalo setkání dolnorakouských folklorních tanečních skupin si libínská kapela ladila nástroje za pódiem.

Libínská kapela ladí před začátkem

Modro na obloze a sluníčko pomalu vystřídala hrozivá šeď. Programový blok "Do taktu. Pöggstall tančí" začal defilé všech přítomných dolnorakouských tanečních skupin.

aufOHRchen

Defilé tanečních skupin začíná

To přechází do tance Eckerischer, tancuje se nejen na pódiu, ale pod ním vpravo i vlevo. Soubor, který je na zastřešeném pódiu, je na tom za chvilku dobře, spustil se déšť, část diváků utekla do nedalekého kostela, část se nahrnula těsně pod pódium, ještě pod jeho střechu, část vytáhla deštníky. Soubory tančící na ploše náměstí pod pódium promokly.

Libíňáci pod deštníky

Déšť však netrval dlouho, vysvitlo zase sluníčko, přišla řada na první blok pro folklorní soubor Libín-S Prachatice. Začíná se "Bavorovem", navazují tance pro chlapy "Hoši" a "Bába". Jihočeský soubor se odlišuje od těch dolnorakouských barevností krojů, složením kapely, rytmikou hudby, bohatostí tanců.



Přichází "Slepice". Publikum se baví, aplauduje.



Před dalším tancem konferenciér popřál primášce Heleně k jejím včerejším narozeninám a předal jí kytici v modro- žlutých dolnorakouských barvách.

Primáška Helena

"Folklorní soubor Libín-S k Vám přijel z Prachatic, města na okraji Šumavy... Před více než dvěma sty lety byl na Šumavě postaven plavební kanál, kterému dnes říkáme Schwarzenberský. Po něm se plavilo palivové dříví ze severních úbočí Šumavy přes hlavní evropské rozvodí k řece Große Mühl a po ní k Dunaji, aby jím bylo zásobováno císařské hlavní město Vídeň... K vytahování dříví z vody u ústí řeky Große Mühl přicházely pravidelně skupiny dělníků z jižních Čech. Večer po namáhavé práci k překvapení plavebního ředitele zpívali, hráli a tancovali. Takoví byli naši předkové..." Po těch slovech se Libín-S roztančil v "Plaveckém tanci", chlapi s plavebními háky v rukou.



Potlesk obecenstva ve stoje!

Potlesk ve stoje

Ještě než folklorní soubor Libín-S vystřídal další dolnorakouská skupina lidového tance požádala zástupkyně Volkskultur Niederösterreich Verena Hofstetter, aby Libín-S pokračoval dál na ulici, někde u banky Raifeisenkasse. "Dejte nám chvilku na pivo!", zněla odpověď.

Zwettelské pivo jen zasyčelo

U Raifeisenky se tancovalo na asfaltě, bylo tam klidněji, ale stejně prima. Neplánovaná část vystoupení, muzikanti bez not, atmosféra vynikající. Netancovali jen Libíňáci, do kola vytáhli několikrát i diváci popíjející u blízkých stánků víno či kávu.



tančí i diváci

Opět velký potlesk, lidé mávají na rozloučenou.

Aplaus

Ještě před závěrem tanečního odpoledne "Do taktu. Pöggstall tančí" vystoupil na pódium na Hlavním náměstí znovu Libín-S. Z časových důvodů původně připravený program Libíňáci omezili skončili "Koněm". Ten je vždy zárukou úspěchu, v Pöggstallu tomu nebylo jinak.



Předseda folklorního sdružení Libín-S Prachatice Hynek Hladík při loučení s Verenou Hofstetter, která zastupuje Volkskultur Niederösterreich ve společném projektu s Jihočeským folklorním sdružením "Za lidovými tradicemi se sousedy" vyjádřil naději na další setkání a pozval ji na některou z akcí u Schwarzenberského plavebního kanálu.

V autobuse cestou do Prachatic se hodnotilo. "Líbili jsme se, nám se taky líbilo", taková a podobná slova padla.


Další fotografie najdete v galeriích fotografií folklorního sdružení Libín-S zde a zde.


Z Volkskultur Niederoesterreich přišla tato zpráva:

Vaše vystoupení se nám moc líbilo! Srdečné díky za spoluúčast, také publikum bylo nadšeno.

S milými pozdravy
Verena

Volkskultur Niederösterreich GmbH
Mag. Verena Hofstetter
Regionalbetreuung Waldviertel
waldviertel@volkskulturnoe.at
www.volkskulturnoe.at


Co se píše o folklorním souboru Libín-S Prachatice na stránkách festivalu aufhOHRchen?

Folklorní soubor Libín-S Prachatice
Folklorní soubor Libín uchopil staré tradice na Šumavě a křísí znovu k životu lidové písně a tance, které se před zhruba 200 lety zpívaly a tancovaly u Schwarzenberského plavebního kanálu. Tady našlo hodně lidí práci a po celodenní dřině spolu muzicírovali. Hlasy, housle, citery a dudy se tehdy rozeznívaly, tancovalo se k českým lidovým písní. Přeshraniční spoluprací s Volkskultur Niederösterreich a dolnorakouskými skupinami si připomínají společnou rakousko-českou minulost a dávají vzniknout nová partnerství.



(Aktualizace 08.05.2009 17:24)


VOJENSKÝ FOLKLORNÍ SOUBOR ONDRÁŠ NEZANIKNE

Vicepremiér a ministr obrany ČR Martin Barták po jednáních s ministryní školství Miroslavou Kopicovou, ministrem kultury Václavem Riedlbauchem, hejtmanem Jihomoravského kraje Michalem Haškem a poslancem Mirkem Topolánkem rozhodl, že vojenský folklorní soubor Ondráš bude nadále fungovat ve struktuře resortu obrany.

Ve fungování souboru ale musí dojít ke změnám. Vzhledem k napjaté rozpočtové situaci je nutné, aby vedení souboru intenzivně hledalo další zdroje financování mimo rozpočet Ministerstva obrany. Umělecká koncepce souboru by měla více přispívat k propagaci Armády ČR. Aby vazba souboru na armádu nebyla v budoucnu opět zpochybněna, musí diváci spojení „Ondráš – armáda“ jasně vnímat.



(Vloženo 29.05.2009 21:41)


V KOVÁŘOVÉ, v MILEVSKU A NA ZVÍKOVĚ SE KONAL JIHOČESKÝ FOLKLORNÍ FESTIVAL KOVÁŘOV 2009 - LIBÍN-S SE JEJ NEZÚČASTNIL

Opět po roce se do Kovářova sjely jihočeské folklorní soubory, hosté z Moravy, Vysočiny i Dolních Rakous, aby své umění představili divákům na již XIV. jihočeském folklorním festivalu Kovářov 2009, který se konal ve dnech 28. – 31. května. I přesto, že počasí ukázalo pořadatelům svoji deštivou tvář, všechny plánované festivalové pořady proběhly hladce a ku spokojenosti návštěvníků i vystupujících. Prvním festivalovým dnem byl čtvrtek 28. května, kdy dětský folklorní soubor Kovářovánek zavítal do města Milevska. Nejprve jeho pořad shlédla zhruba stovka dětí z prvního stupně I. základní školy T.G.Masaryka a následně své vystoupení předvedli i seniorům v Domě s pečovatelskou službou.

V pátek 29. května se pořad dětských folklorních souborů „Pojďme spolu dokola“ určený pro děti z prvního stupně místní základní školy odehrával během dopoledních hodin v kovářovském kulturním domě. Po úvodní festivalové znělce moderátorka pozvala na jeviště předsedu Folklorního sdružení ČR Zdeňka Pšenicu, který festival zahájil. Poté se v programu postupně dětskému publiku představily na jevišti soubory Kovářovánek, Javoráček a Malý Furiant. Po ukončení všech vystoupení a obědě pokračoval pořad pátečního dětského dne „Taneční dílnou“, zaměřenou na choreografii tanečních prvků, kterému předcházelo vystoupení mažoretek z Písku, jenž předvedly dětem z folklorních souborů své umění. Poté se všichni společně zapojili do taneční dílny a na jevišti každý soubor naučil ostatní tanec ze svého repertoáru, např. Přebíranou, Mazurku, Kalamajku či Doudlebskou polku a i mažoretky přispěly krokovými variacemi. Po skončení společného tancování následovaly řemeslné dílny. Sál kulturního domu opanovala práce s hlínou, zdobení perníků, tvorba obrázků z přírodního materiálu, kreslení a děti si mohly ozkoušet, jak vzniká látka na tkalcovském stavu či sledovat výrobu dřevěných hraček. V průběhu řemeslných dílen se děti zapojovaly i do různých soutěží, které byly prokládány oblíbenými diskotékovými rytmy, na něž děti mezi jednotlivými soutěžemi tančily. Odpolední pořad probíhal v kulturním domě zhruba do 19 hodiny a i přesto, že venku déšť neustával, dobrá nálada přítomným vydržela.

V sobotu 30. května od rána přeprchalo, obloha nad Kovářovem zůstávala stále zatažená a tak se i Hlavní festivalový pořad uskutečnil v kulturním domě. Z důvodu špatného počasí byl jarmark na návsi co do počtu stánků velmi nízký, někteří řemeslníci nabízeli své výrobky v prostorách kulturního domu, kde byl též k dispozici stánek s občerstvením i nabídka místní pekárny. Během dopoledne si ještě soubory z Moravy a Rakouska, které přijely již v páteční podvečer, prohlédly hrad Zvíkov a seznámily se s jeho historií. Do Kovářova se mezitím začaly postupně sjíždět jihočeské folklorní soubory a přijel i soubor z Vysočiny. Zástupci jednotlivých souborů se zúčastnili společně s významnými hosty a sponzory od 11.30 hodin slavnostního uvítání na radnici. Tohoto setkání se kromě jiných vzácných hostů zúčastnili senátor Pavel Eybert, poslanec Evropského parlamentu Jaroslav Zvěřina, člen Rady Jihočeského kraje František Štangl, ředitel Českého rozhlasu České Budějovice Jiří Svoboda, za NÚLK ve Strážnici Lubomír Tyllner a Bohumil Chochola, za Folklorní sdružení ČR Jaroslav Mikunda a Dušan Gelien, předseda Spolku pro obnovu venkova Jihočeského kraje Jan Malík, starosta obce Kovářov Pavel Hroch a mnoho dalších. Na jevišti kulturního domu zhruba od 13.00 hodin vyhrávala přítomným divákům dechová hudba Podhoranka z Trhových Svinů, která navodila příjemnou atmosféru v sále. Před vlastním zahájením Hlavního festivalového dne zavítal do Kovářova i hejtman Jihočeského kraje Jiří Zimola. Za doprovodu ředitelů festivalu manželů Milana a Pavly Škochových a starosty obce navštívil Krajskou kancelář Jihočeského folklorního sdružení v budově historické fary, kde společně s přítomnými pohovořil o významu folklorních aktivit nejen v Kovářově a Jihočeském kraji, ale též o spolupráci, kterou Jihočeské folklorní sdružení, v čele s jeho předsedou Milanem Škochem, úspěšně realizuje s partnerským sdružením Volkskultur Niederosterreich z Dolního Rakouska. Z důvodu trvalého deště se plánovaný slavnostní průvod souborů nekonal. V úvodu Hlavního festivalového programu přivítal všechny diváky i vystupující starosta obce i hejtman Jihočeského kraje, kteří následně pokřtili knihu Od kapličky ke křížku společně s její autorkou Pavlou Šimečkovou. Po křtu přišla na řadu vystoupení jednotlivých jihočeských folklorních souborů, hostů z Moravy, Vysočiny a Dolního Rakouska. Stejně jako v minulých letech nesměl chybět dárek od souboru Doudleban a tak Kovářovan letos obdržel, prý z důvodu hospodářské krize „pouze“ bochník chleba a láhev vody (ohnivé). V průběhu festivalového pořadu připomněli manželé Škochovi 25 let od založení Kovářovanu a na jevišti poblahopřáli společně se starostou obce k významnému životnímu jubileu (80 let) dvěma jeho zpěvačkám Martě Pešičkové a Vlastě Počtové. I letos byly vyhlášeny výsledky soutěže „O nejkrásnější jihočeskou hnětynku“, kdy první a druhé místo obsadila paní Miluše Sloupová z Písku, jako třetí skončila paní Věra Pichová z Milevska a novinkou při vyhlašování se stala Cena ředitelů festivalu, kterou obdržela za svoji hnětynku paní Marta Hackerschmiedová z Písku. Diváci měli možnost porovnávat celkem deset soutěžních vzorků vystavených v sále kulturního domu. Po skončení folklorních vystoupení a předání upomínek vedoucím souborů se na kovářovské radnici konalo tradiční setkání vedoucích s odbornou komisí delegovanou Národním ústavem lidové kultury ve Strážnici, která v přátelském ovzduší vyjádřila své názory na jednotlivá vystoupení i úroveň celé akce. V podvečerních hodinách se ředitelé festivalu sešli ještě k přátelskému posezení v Krajské kanceláři JFoS s představiteli FoS ČR a posléze i se členkami pěveckého uskupení Wiener Blumchen z Dolního Rakouska. Od 21 hodin se konal na podiu kulturního domu třičtvrtěhodinový koncert jednoho z hostů festivalu – Mužského sboru Svatobořice-Mistřín a po jeho skončení následovala volná zábava nazvaná „Večerní koštování u cimbálu“, kdy mohli přítomní návštěvníci kromě zpěvu a tance ochutnat i výborná moravská vína.

V neděli byla pro hosty ze Svatobořic-Mistřína připravena ještě prohlídka pivovaru v Pivovarském dvoře Zvíkov s odborným výkladem místního sládka a následná degustace zde vařených piv. V Hotelu Zvíkov se od 14 hodin konalo vystoupení Mužského sboru Svatobořice-Mistřín, jenž potěšil místní publikum i návštěvníky z Německa a opět sklidil za svůj program velký potlesk. Přišel čas rozloučení a tak po vzájemném předání dárků, mezi pořadateli festivalu a hosty z Moravy následoval jejich odjezd domů. Od 17 hodin se uskutečnilo tradičně posezení Kovářovanu (pořadatele festivalu), kterého se zúčastnil i starosta obce Pavel Hroch, nazvané „Na rozchodnou“, kde členové souboru zhodnotili průběh festivalu a zakončili tak neformálně letošní ročník.

Na XIV. JFF Kovářov 2009 účinkovalo celkem 14 souborů, představilo se 295 účinkujících.


Na festivalu se představily:
- jihočeské soubory – Kovářovánek z Kovářova, Javoráček z Lomnice nad Lužnicí, Malý Furiant z Českých Budějovic, Kovářovan z Kovářova, Prácheňáček ze Strakonic, Duha z Ratají, Písečan z Písku, Doudleban z Doudleb, Soumrak z Koutů (nezúčastnily se avizované soubory Libín z Prachatic, Duha z Ratají, Babský sbor z Horního Poříčí)
- hosté festivalu - Mužský sbor Svatobořice-Mistřín z jižní Moravy, soubor Wiener Blümchen z Dolních Rakous, Stražišťan z Pacova, dechová hudba jihočeská Podhoranka z Trhových Svinů, mažoretky z Písku Mužský sbor Svatobořice-Mistřín, soubor Wiener Blümchen z Dolních Rakous, Stražišťan z Pacova, dechová hudba jihočeská Podhoranka z Trhových Svinů

Folklorní soubor Libín-S Prachatice se Jihočeského folklorního festivalu Kovářov 2009 nazúčastnil.


(aktualizace 05.06.2009 22:58)


FOLKLORNÍ SOUBOR LIBÍN-S BYL NA FOLKLORNÍM SETKÁNÍ PŘI ZAHÁJENÍ PLAVEBNÍ SEZÓNY 2009

Plavební sezóna roku 2009 byla zahájena květnovou akcí Šumavského folklorního festivalu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu. Soubor Libín-S Prachatice, který je nositelem projektu samozřejmě nechyběl. Nejprve zkouška kapely na ostro, pak již Helmut Wittmann zatroubil na kravský roh a "libíňáci" nastoupili "Bavorovem".

Helmut oznamuje začátek

Bavorov

Sotva kapela skončila, u mikrofonu stáli Helena a Hynek, aby zahájili oficiálně program. Jen dozněla jejich slova, přitočili se k Hynkovi kluci, Karel kleknul Hynkovi k nohám a začal mu leštit stále ještě čerstvě naleštěné holinky. Další se ujmul mikrofonu. "Máme tady ještě jedno výročí, Hynek bude mít šedesát!" Kytka, pusy od tanečnic, speciální krátký plavební hák nazdobený mašlemi, bidlo s podpisy "libíňáků".

Šedesátník Hynek s kytkou

Fotografie z přání Hynkovi nemáme, třeba někdo fotografoval a fotky nám pošle.

Na programu Libínu-S byli dál "Hoši" a "Bába", potom "Pantoflíčky",

Pantoflíčky

"Plavci"

Plavci

a "Koně".

Koně

Na pódium přišli starostka obce Nová Pec Věra Lávičková a Gotthard Wagner z rakouského spolku SUNNSEITN. SUUNSEITN je majitelem skulptury Strážce na břehu plavebního kanálu nad Novou Pecí, jejímž tvůrcem je mladý sochař David Svoboda, za kterou platí obec Nová Pec každý rok nájemné ve výši jednoho parohového knoflíku. Na tom letošním, který paní starostka Wagnerovi předala je zobrazen muflon. Gotthard se pochlubil divákům.

Wagner obdržel parohový knoflík

Dále se před diváky střídali Boehmerwald Blaeser a hornorakouská kapela Urfahrener Aufgeiger.

Boehmerwald Blaeser

Boehmerwald Blaeser a Urfahrener Aufgeiger

Po plavení a po druhém vyprávění pohádek dozněla slavnost ve folklorním duchu. Převážně hráli a tancovali "Libíňáci". Zaznělo "V Libíně", tancovala se "Fara", "Martin", lidé se bavili při "Slepicích". Ještě jednou se tancovali "Plavci", Helena to komentovala: "Poprvé to bylo Hynkovi k šedesátinám, teď k 10. výročí jeho jmenování plavebním ředitelem!" Na úplný závěr se všichni "Libíňáci" ještě společně vyfotografovali.

Libín-S



(Vloženo 10.05.2009 18:48)


FOLKLORNÍ SOUBOR LIBÍN-S VYSTOUPIL V NEDĚLI 29. BŘEZNA 2009 V PRACHATICKÉM NÁRODNÍM DOMĚ

Folklorní soubor Libín-S Prachatice vystoupil v neděli 29. března 2009 v prachatickém Národním domě v pořadu přichystaném seniorskou organizací SOS (Seniorská občanská společnost) určeném starším i mladším.

Na vystoupení se přišlo podívat asi osm desítek diváků, převážně seniorů, ale také děti. Mezi diváky byl i dlouholetý člen folklorního souboru Libín-S Karel Bouda st., který má nyní zdravotní "pauzu", sdrcem ale je stále aktivním členem. "Libíňáci" se pochlubili snad celým svým repertoárem.


(Vloženo 30.03.2009 07:08)


ARAGONSKÁ FOLKLORNÍ SKUPINA BIELLO SOBRARBE NAKONEC NEPŘIJEDE

Dlouho to vypadalo, že pozvání na zahájení plavební sezóny 9. května 2009 na Jeleních Vrších přijme aragonská folklorní skupina Biello Sobrarbe ze španělské strany Pyrenejí.

folklorní soubor Biello Sorbrarbe

V poslední zprávě, kterou jsme z Aragonska dostali bylo, že by rádi přijeli, ale že to letos nevyjde. Slíbili to však na rok 2010.



(Aktualizace 29.03.2009 12:57)


FOLKLORNÍ SDRUŽENÍ LIBÍN-S PRACHATICE DOSTALO GRANTY MĚSTA PRACHATICE

Město Prachatice vyhlásilo podmínky poskytování finančních příspěvků z rozpočtu města na rok 2009 a výzvu k předkládání žádostí o finanční pomoc na realizaci projektů, na základě usnesení Rady města Prachatice č. 1134/2009, ze dne 2.února 2009.

Předseda folklorního sdružení Libín-S Prachatice Hynek Hladík podal dvě žádosti o grant města. První byla na projekt Šumavského folklorního festivalu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu v částce 30.000 Kč, druhý na projekt výstavy ke 20. výročí folklorního souboru Libín-S ve výši 10.000 Kč.

Město udělilo na první žádost 1.300 Kč, na druhou 3.100 Kč, tedy něco přes 10 % požadovaných částek.


(aktualizace 29.03.2009 12:59)


LIBÍN-S BYL NA VÝSTAVĚ FOTOGRAFIÍ V DOLNÍ BRÁNĚ

Libín-S byl na výstavě fotografií prachatického fotoklubu F2,8 "Osmičkový rok". Netancoval tam ani nehrál, byl na fotografiích Hynka Hladíka. Letošní výroční výstava byla věnována osmičkovému roku 2008. Hynek Hladík zachytil na pěti fotografiích tanečníky folklorního souboru Libín-S u Schwarzenberského plavebního kanálu a na vystoupení v Jámě, dvě z Hladíkových fotek jsou věnovány i dalším aktivitám projektu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu - vyprávění pohádek z obou stran nebo malým rakouským trubačům.

Spolu s Hladíkem vystavovalo třináct fotografů z Prachatic a okolí, z nichž každý se snažil zachytit pro ně důležité či zajímavé okamžiky uplynulého roku. Na vernisáž výstavy v úterý 13. ledna 2009 přišli vedoucí folklorního souboru Libín-S Prachatice Helena Svobodová a kapelník František Jordák, kterého jsme zachytili u Hladíkových "libínských" fotografií.

František na vernisáži

František na vernisáži

Výstava skončila v pátek 13.02.2009. Fotografie s "libíňáckou" tematikou Hynek Hladík zapůjčí na výzdobu klubovny folklorního souboru Libín-S.

(Aktualizace 13.02.2009 17:25)


LIBÍN-S BYL NA PLESE ČESKÉHO REÁLNÉHO GYMNÁZIA

Folklorní soubor Libín-S Prachatice byl pozván na předtančení na maturitním plese Českého reálného gymnázia v českobudějovickém Metropolu.

Do Českých Budějovic jsme přijeli po páté hodině, nebyli jsme však ještě všichni. Proto chvíle čekání v šatně Metropolu.

Chvíle čekání
Tanečníci jdou na prostorovou zkoušku. "Sál je velký, nemůžete se roztáhnout po celé ploše, nestihli byste to zpátky," říká Helena, vedoucí souboru.

Prostorová zkouška
Po čtvrt na osm večer začínáme "Bavorovem".

Bavorov na úvod
Hlavním pořadem předtančení byl "Kůň".

Kůň

Kůň je na place

Kůň

Kůň

Kůň
Další fotografie jsou ve Fotogalerii.


(vloženo 04.02.2009 22:47)


73. POŠUMAVSKÝ VĚNEČEK V PRAZE

Reprezentační chodský ples patří k nejstarším akcím svého druhu v Praze. V sobotu 14. února 2009 od 19.30 hod. se koná v Národním domě v Praze na Smíchově v pořadí již 73. Pošumavský věneček.




(vloženo 31.01.2009 23:07)


NÁRODNÍ FOLKLORNÍ PLES 2009 BYL ZRUŠEN Z EKONOMICKÝCH DŮVODŮ

V sobotu 7. února 2009 se měl uskutečnit v Obecním domě v Praze Národní krojový ples Folklorního sdružení ČR 2009. Do jeho přípravy byly zapojeny desítky folklorních souborů a stovky účinkujících z celé republiky, zejména z Plzeňska, Karlovarska, Hané, Prahy a Středních Čech. Akce se měly rovněž zúčastnit folklorní soubory z Francie a Slovenska.
Připravovaný ples byl zařazen mezi oficiální doprovodné kulturní akce předsednictví České republiky v Radě EU.
Hlavní organizátor plesu - Folklorní sdružení ČR - rozhodl o jeho zrušení z ekonomických důvodů.


(vloženo 31.01.2009 22:59)


FOLKLORNÍ MAGAZÍN ČT V ÚNORU 2009

Televizní čtrnáctideník, věnovaný folkloru a lidové kultuře připravuje již od roku 2009 Studio České televize v Ostravě. Folklorní magazin se vysílá jednou za čtrnáct dnů vždy v sobotu dopoledne na programu ČT2. V únoru to bude 7.2. a 21.2.




(upraveno 31.01.2009 23:09)


SLAVNOST SVĚTEL S HORNORAKOUSKÝMI ZVONKAŘI ASI NEBUDE

V programu letošního Šumavského folklorního festivalu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu na sobotu 8. května 2009 večer je slavnost světel s hornorakouskými zvonkaři z oblasti jezera Traunsee možná nebude.

Běh zvonkařů

Chtěli jsme na Šumavu přivést zvláštní zvyk z oblasti hornorakouského jezera Traunsee v Solné komoře - běh zvonkařů. Už skoro rok jsme se snažili navázat kontakt s lyžařským spolkem Schiverein Traunkirchen, který je organizátorem opravdu mimořádné slavnosti v předvečer svátku Svatých třech králů v obci Traunkirchen. V druhé polovině prosince jsme byli dokonce v Traunkirchen, jednali jsme s místním starostou, nepodařilo se nám však potkat s lyžaři.

V úterý 21.01.2009 jsme konečně dostali odpověď z Traunkirchenu, která je však bohužel negativní.

Pokusíme se však jednat ještě s dalšími spolky z oblasti jezera Traunsee a dojednat jejich účast na šumavském folklorním festivalu. Ještě není všeho konec, nevzdáváme.

(vloženo 21.01.2009 17:12)

Design © VOJTa Herout, 2003-2010

Text © Hynek Hladík, 2003-20010