Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu
Před více než dvěma sty lety protnula tehdejší pralesy jižní části Šumavy modrá stužka plavebního kanálu, tehdy nesoucího název - krumlovsko-vídeňský, který dnes známe jako Schwarzenberský plavební kanál. U plavebního kanálu našli práci lidé, pro které byly založeny nové osady, jiní přicházeli v době plavební sezóny z blízkého či vzdáleného okolí. Do míst, kde se řeka Große Mühl vlévá do Dunaje, kam připlouvala polena z plavebního kanálu, přicházeli pravidelně lidé ze Prácheňska, tedy ze Strakonicka, Písecka a Prachaticka, mladí muži a ženy. Po tvrdé práci od pěti ráno do sedmi do večer místo toho, aby šli spát a odpočinuli si před následujícím dnem, několikrát do týdne nad ohni osvíceným táborem zněly housle, citery a v Čechách tehdy ještě obvyklé dudy, lidové písně, tančilo se. A ráno, opět čekala tvrdá práce, beze stop po veselém večeru.

Plavci

S myšlenkou vrátit lidovou písničku a lidový tanec k plavebnímu kanálu přišel folklorní soubor Libín-S Prachatice. Svůj projekt na setkávání folklorních souborů z jižních Čech, z Horních Rakous i z Bavorska na břehu Schwarzenberského plavebního kanálu orámované ukázkami plavení dříví a lidových řemesel nazval Libín-S Prachatice "Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu".

Plavecký tanec

Přehledná mapka plavebního kanálu
Mapa

Nositelé projektu
Patron projektu
Spoluorganizátoři a partneři projektu
Folklorní sdružení Libín-S Prachatice je členem
Design © VOJTa Herout, 2003-2019

Text © Hynek Hladík, 2003-2019